David Rath. NÁZORY & VIZE Odvolej, Îe Kalousek pije!

Transkript

1 David Rath NÁZORY & VIZE Odvolej, Îe Kalousek pije!

2 David Rath

3

4 David Rath NÁZORY & VIZE

5 David Rath, 2011 Additional materials DMB Group s.r.o., 2011 Typo & Design DMB Group s.r.o., 2011 Poznámka autora: Popisky k fotografiím jsou mínûny jako nadsázka a nelze je brát váïnû.

6 Úvodem 5

7 David Rath NÁZORY & VIZE Co je podle vás úkolem sociální demokracie v moderní spoleãnosti? UdrÏet principy sociální soudrïnosti spoleãnosti a moderní stát vefiejn ch slu- Ïeb, kter se vyvinul v západní Evropû po druhé svûtové válce. Jeho základem byl nûmeck model sociálnû trïního hospodáfiství, kter se snaïí zachovat dynamiku rozvoje díky trïním silám a pfiitom úãinnû otupuje propastné rozdíly, které vznikají mezi lidmi díky neregulovanému trhu. Proã vûbec vznikl princip sociálnû-trïního hospodáfiství? Co si o dûvodech jeho vzniku myslíte? Byla to reakce pfiedev ím evropské spoleãnosti na dopady druhé svûtové války. Politici si uvûdomili, co bylo pfiíãinou vzniku této války a souãasnû západní politici se dostali pod tlak konkurenãního komunistického modelu, kter se díky vítûzství sovûtského svazu roz ífiil do poloviny Evropy. Sice dnes víme, Ïe sovûtsk komunistick model byl Potûmkinovou vesnicí, ale tehdy jeho existence v raznû ovlivàovala my lení v západní Evropû. A tak se i pravicové politické reprezentace snaïily klást dûraz na sociální rozmûr spoleãnosti. Které zemû by pro nás mûly b t politick m a ekonomick m vzorem? Je to jednoznaãnû Rakousko a Nûmecko, s kter mi nás pojí spoleãná historie. Sociálnû demokratick model je zde v praxi velice úspû nû realizován. Urãitû by také pro nás mûla b t vzorem Skandinávie, kde opût sociálnûdemokratick model dlouhodobû funguje a vidíme, Ïe v echny tyto zemû jsou bohaté a prosperující, vût inû lidí se tam Ïije velice dobfie. Navíc tyto zemû dokáïí b t etrné i k Ïivotnímu prostfiedí, coï se o zemích s dlouhodobû pravicov mi modely fiíci nedá. Co je principem státu vefiejn ch sluïeb? Berete to jako synonym sociálního státu? Stát vefiejn ch sluïeb je ir í mnoïina, neï oznaãení sociální stát. Do kvalitních vefiejn ch sluïeb, které má zaji Èovat stát patfií dobfie fungující zdravotnictví, 6

8 Úvodem kolství, vûda a kultura, infrastruktura zemû, ale i sloïky policie a justice. Pokud chceme mít tyto oblasti na vysoké technické úrovni, pak jde o vûc, která je velice drahá. Právû o to jde, neoliberálové ãasto tvrdí, Ïe tyto oblasti by lépe zajistil soukrom sektor a Ïe vysoké danû jsou zbyteãné, proã si myslíte, Ïe tomu tak není? Ve v ech v e jmenovan ch oblastech státu vefiejn ch sluïeb mûïe soukrom sektor hrát roli doplàkovou, coï není patná role, neboè ten vefiejn sektor tím získává urãitou konkurenci a dostává se pod tlak. Základní kostra v ech v e jmenovan ch oblastí musí b t ale garantována státem, neboè jde o sluïby, které jsou ãasto prodûleãné a nev dûleãné. Na tom, Ïe opravíte nûjakou kulturní památku, hned tak nevydûláte. Také tfieba vûdeck objev se ekonomicky zhodnotí aï za nûkolik desítek let, tudíï základní v zkum je pro soukromé investory naprosto nezajímav, totéï platí o podstatné ãásti zdravotnictví a kolství. Pokud by nûjak soukrom investor mohl zbohatnout tfieba na tom, Ïe odoperuje co nejvíce ÏaludkÛ, pak by to jednoznaãnû mohlo vést k tomu, Ïe bude operováno stále více zdrav ch lidí. Trh je totiï bezohledn a zajímá ho jen dosaïen zisk, v e ostatní jsou pro nûho nepodstatné záleïitosti. V posledních letech získává v zahraniãí navrch neoliberální pfiístup. âeská republika je nyní navíc ve fázi, kdy v posledních dvou desetiletích vítûzí spí e pravicové recepty. Neexistuje skoro Ïádn levicov ekonom. âím si to vysvûtlujete? Pfied dvaceti lety se zhroutil konkurenãní komunistick v chodoevropsk model. Najednou zaãal západ spatfiovat hlavního konkurenta v pomûrnû tvrd ch kapitalistick ch zemích Asie, jako je âína. Ta se naoko tváfií jako komunistická, pfiitom ve skuteãnosti jde o brutální kapitalismus, jakoby vypadl ze stránek Marxovy knihy Kapitál. Pod konkrétním ãi údajn m tlakem tûchto spoleãenství se zaãal mûnit i pfiístup západních politikû. Neoliberálové zaãali tvrdit, Ïe sloïky státu vefiejn ch sluïeb jsou pfiíli drahé. Údajnû zatûïují státy a podnikatele vysok mi danûmi, a tím tyto ztrácejí konkurenceschopnost vûãi spoleãnostem, 7

9 David Rath NÁZORY & VIZE Petr Neãas konstatoval: Jak typické, David Rath mezi sv mi 8

10 Úvodem které se takov mi bezpodstatnostmi, jak mi jsou tfieba vefiejn systém zdravotnictví, systém vefiejného kolství, ãi dûchodov systém, vûbec nezatûïují. Je tû jste neodpovûdûl, proã je vût ina ekonomû pravicov ch. âím si to vysvûtlujete? Ekonomie se stala jak msi nov m náboïenstvím. Dfiíve byly spoleãnosti dost ovládány a ovlivnûny nûkter m z náboïensk ch smûrû, zatímco dnes v moderním svûtû toto místo potichounku zaujala ekonomie a stala se jakousi univerzální vírou. Tváfií se, Ïe je vûdou, ale ve skuteãnosti, kdyï se na to podíváte, tak v ichni ti veleknûzi ekonomie nedokázali pfiedpovûdût globální finanãní krizi, dodnes ji nedokáïí pofiádnû vysvûtlit a uï vûbec nejsou schopni pfiijít s nûjak m jasn m fie ením. Ceny za ekonomii se v prûbûhu let dávají za zcela protichûdné teorie, které se vzájemnû vyluãují. Veleknûzi ekonomie pak vût inovû pfiísahají na sílu volného trhu, kter má najít sám fie ení, coï je jistû pravda, protoïe Ïivot plyne jako fieka, ta taky nûkam doteãe a svoji cestu krajinou si vïdycky najde. Otázkou je, jaké to má dopady a dûsledky na Ïivoty milionû lidí. Myslíte si, Ïe tedy sociálnûdemokratické pojetí spoleãnosti má anci uspût v globální neoliberální konkurenci? Bude to nikdy nekonãící soupefiení. V del ím ãasovém horizontu budou muset i zemû jako âína, buì pod klidn m tlakem své vefiejnosti, nebo pod násiln m tlakem revolucí nespokojen ch, svûj model tvrdého kapitalismu modifikovat a doplàovat o prvky státu vefiejn ch sluïeb. Dlouhodobû totiï nelze v moderní spoleãnosti drïet lidi bez dostupné zdravotní péãe, bez vzdûlání, ãi bez dûchodového zabezpeãení. Vût ina lidí dfiív nebo pozdûji to bude chtít i tam a sv m tlakem si to vynutí. Otázkou je, jak dlouho tento proces bude trvat. My mu mûïeme napomoci exportem sociálnûdemokratick ch pfiístupû do tamních spoleãností a pfiedev ím jednotliv m lidem, ktefií o tom zaãnou pfiem let a zaãnou se zajímat o fie ení. 9

11 David Rath NÁZORY & VIZE Je nûjak rychlej í zpûsob, toto mûïe trvat desetiletí? Rychlej í zpûsob existuje i ve formû ekonomického tlaku, to znamená zboïí ze zemí, kde neexistují základy státu vefiejn ch sluïeb a kde je tfieba bûïná i dûtská práce, je moïné zatíïit rûzn mi ekonomick mi bariérami, jako jsou speciální danû a cla, která v sobû zohlední sociální dumping a dumping Ïivotního prostfiedí. Sociálnímu dumpingu rozumím, to je tfieba dûtská práce ãi neexistence dûchodového a nemocenského systému. Co povaïujete za dumping Ïivotního prostfiedí? âína a fiada dal ích rychle rostoucích ekonomik ka le pfii prudkém nárûstu v roby na ochranu Ïivotního prostfiedí, ohroïuje tím samozfiejmû Ïivoty a zdraví sv ch vlastních lidí s cynickou úvahou, Ïe toto se neprojeví hned, ale s odstupem let ãi desítek let. Prostû rakovinu z vypou tûn ch karcinogenních látek nedostanete za t den nebo za mûsíc, ale tfieba za pût aï deset let. TudíÏ pfii nízké informovanosti a vzdûlanosti lidí s takov mto brutálním a nehumánním pfiístupem mûïete dobfie vydûlávat velmi dlouho. Je jisté, Ïe se proti tomuto v budoucnu místní lidé vzboufií, ale bude to trvat skuteãnû dlouho, neï pochopí, Ïe ten kdo na nich vydûlal, je odsoudil k pfiedãasné smrti. Západní svût se ãasto tváfií, Ïe o tûchto vûcech neví a prosazuje neregulovan globální trh bez bariér a tvrdí, Ïe ten tyto rozdíly postupem ãasu taky odstraní. Myslíte si, Ïe je to moïné? V minulosti mnoho západních firem, hlavnû velk ch gigantû pfiem lelo, jak zv it své zisky. V západních zemích je otravovaly odbory s takov mi vûcmi jako je zvy ování platu, zkracování pracovní doby, prodluïovaní dovolen ch. ObtûÏovaly je navíc demokratické vlády, které pod tlakem voliãû poïadovaly stále pfiísnûj í normy, jak bezpeãnosti práce, tak ãistoty provozu, aby tyto neniãily Ïivotní prostfiedí. Tyto korporace se tohoto obtûïování zaãaly zbavovat právû tím, Ïe zaãaly pfiesouvat své v roby do zemí, kde po nich nikdo nic nechtûl. ZboÏí vyrobily v tûchto zemích za zlomek nákladû a v západním svûtû ho pro- 10

12 Úvodem daly za stejnou cenu, jako kdyï ho vyrábûly tam. Potfiebovaly ale zbourat jakékoli celní bariéry a proto nejrûznûj ími triky a tlaky pfies WTO dokázaly skuteãnû trh globalizovat. Má anci âeská republika v tomto procesu sehrát nûjakou roli? Zatím jsme sehrávali roli spí e negativní. Jsme sice zemí stfiední velikosti, ale na i pravicoví politici jsou ãasto i ve svûtû sly et a udivují tvrdostí sv ch neoliberálních postojû. Tfieba zavedení rovné danû se díky nám dostalo i do tûsného sousedství Nûmecka a Rakouska, kde si stále zuby nehty snaïí ubránit tradiãní sociálnûdemokratick systém progresivního zdanûní. Samozfiejmû, Ïe i tamní neoliberálové nás pouïívají jako následováníhodn pfiípad. KdyÏ to bylo v Rumunsku, tak se tomu asi vût ina Raku anû a NûmcÛ spí e smála, kdyï to má uï ale sousední âesko, tak jim to minimálnû pfiidûlává starosti, protoïe je to jakási nekalá daàová konkurence, kterou urãitû leckdo z tûchto zemí vyuïije. Je souãasná sociální demokracie u nás názorovû homogenní v prosazování principû státu vefiejn ch sluïeb? Navenek vcelku ano, kdyï ãasto propadáme velkému zjednodu ení, kdy stát vefiejn ch sluïeb prezentujeme jako stát sociálních dávek, coï je hrubá chyba. RÛzné sociální dávky a podpory jsou pouze zlomkem, kter zaji Èuje stát vefiejn ch sluïeb. Jde jen o jednu z ãinností pomoci tûm, ktefií se ne vlastní vinou dostávají do potíïí, jejichï fie ení je nad jejich síly. Dá se úãinnû zmûnit obraz sociální demokracie jako strany dávek, kter budují nûkterá média a konkurenãní politici? Tak je to opût dlouhodobá práce a trvalá argumentace. Musíme trpûlivû vysvûtlovat, Ïe rozumnû a dûstojnû nastavené sociální dávky pomáhají nejen tûm jednotlivcûm v nouzi, ale má z nich prospûch celá spoleãnost. Ten, kdo nemá prostfiedky na vlastní obïivu a obïivu své rodiny, tak mnohem ãastûji hledá fie- ení napfiíklad v kriminální ãinnosti. To je pak pro spoleãnost mnohem nákladnûj í, neï takovému ãlovûku podat pomocnou ruku. 11

13 David Rath NÁZORY & VIZE Vy si myslíte, Ïe sociální systém je i prevencí kriminality? O tom jsem ãetl fiadu zajímav ch empirick ch studií z USA, kde státy, které potlaãily svûj sociální systém, následnû fie ily vy í majetkovou kriminalitu. Prostû lidé v bezv chodné situaci ãastûji kradou ãi loupeïnû pfiepadají, aby pfieïili. Tito lidé, nejen Ïe zpûsobí pomûrnû velkou individuální kodu pfiepadenému ãi okradenému, ale pokud jsou chyceni, tak stojí spoleãnost mnohem víc, neï jakákoli sociální dávka. Uvûdomme si, Ïe i u nás jeden den vûznû stojí tisíc korun. Îádná sociální dávka nás ale nestojí 30 tisíc mûsíãnû. Navíc v nákladech na vûznû nejsou zapoãteny náklady na policii a justiãní aparát, kter samozfiejmû pfii vy í kriminalitû stojí stát mnohem více penûz. Myslíte si, Ïe na e sociální demokracie je v obhajobû principû státu vefiejn ch sluïeb a sociálnû trïního hospodáfiství dostateãnû dûrazná a principiální? BohuÏel ne. Málo o tûchto programov ch pilífiích hovofiíme, málo je vysvûtlujeme, v devadesáti procentech se necháváme zatáhnout do debat o ménû podstatn ch vûcech ãi margináliích. Navíc fiada sociálních demokratû má tendenci se s politick mi protihráãi radûji domluvit, hledá tzv. kompromisy, a rezignuje na základy na eho programu. Co je na kompromisech patného? VÏdyÈ do denního i politického Ïivota patfií? Jsou vûci, kde kompromisy dûlat nejde. NemÛÏete napfiíklad najít kompromis mezi privatizací nemocnic ãi jejich existencí formou vefiejného neziskového zafiízení. Nebo mezi privatizací dûchodového systému ãi existencí vefiejného prûbûïného systému. Nelze zprivatizovat zdravotní poji Èovny a pfiitom se tváfiit, Ïe existuje vefiejné zdravotní poji tûní. To v echno jsou buì a nebo, kde nemûïete najít nûco mezi. 12

14 Úvodem VûdcÛm, lékafiûm a uãitelûm slu í chudoba. Peníze kazí, rozptylují a odvádûjí od poctivé práce! 13

15 David Rath NÁZORY & VIZE Máte pocit, Ïe je v sociální demokracii fiada politikû, ktefií preferují dohodu s pravicí a pfiejímají i nûkteré pravicové zpûsoby fie ení? Je tomu skuteãnû tak a bylo tomu tak i v minulosti. To není nic nového. Osobnû povaïuji za hrubou chybu, Ïe se v minulosti privatizovaly takové podniky jako je tfieba âez, ãi jiné energetické ãi síèové podniky. Jde o firmy, které nesmírnû vydûlávají a budou vydûlávat. Jde o monopolní byznys se strategick m dopadem. Stát za prodej podílû ãi celku v minulosti získal v podstatû smû né peníze. Díky tomu jsme dnes v ichni rukojmí managementû tûchto firem, které si diktují cenu ve svém monopolním prostfiedí. Podívejte se, co dûlá cena vody, elektrické energie, tepla, plynu Tyto managementy si s námi hrají jak s figurkami na achovnici, vydûlávají neuvûfiitelné peníze, které jim navíc pravicové vlády pánû Topolánka, Neãase a za stálé asistence pana Kalouska zdaàují smû - nou rovnou daní. Jste tedy pfiesvûdãen, Ïe k tomu pfiispûla i sociální demokracie svojí nedûsledností a nedodrïováním vlastního programu? BohuÏel ano, ãas od ãasu prohráváme i tím, Ïe fiada z nás podlehne tlaku nebo lákadlûm a nabídkám a klidnû zvolí typicky neoliberální fie ení, které je v naprostém rozporu s tím, co máme v programu a s tím, co slibujeme voliãûm. Díky tomu nás hodnû lidí mûïe brát jako ne úplnû dûvûryhodné. Jsem pfiesvûdãen, Ïe se musíme dûslednû drïet sociálnûdemokratického programu a nepfiipou tût neoliberální fie ení nebo dokonce se na jejich realizaci podílet. To je cesta ke ztrátû podstatné ãásti voliãû. Prosazujete tedy dûslednost dodrïování programov ch zásad a slibû voliãûm. Myslíte si, Ïe voliãi nepochopí, Ïe nûkteré sliby nelze tfieba splnit? Na i voliãi jsou hodnû citliví na dodrïování slibû a na odchylky od zásadního smûfiování programu sociální demokracie. Jsem pfiesvûdãen Ïe to, Ïe jsme ve vût- inû krajû odpískali placení zdravotnick ch poplatkû, nám voliãi spoãítají. Stejnû tak by nám spoãítali i to, pokud bychom napfiíklad pronajímali vefiejné nemocnice, o ãemï bohuïel i nûktefií sociálnû demokratiãtí politici váïnû uvaïují. Voliãi 14

16 Úvodem se pak budou logicky ptát, proã mají volit nás, kdyï ve skuteãnosti dûláme reálnou politiku pravice. Jste tedy zastánce tvrdého konkurenãního boje mezi pravicí a levicí? Konkurenãní boj mezi zásadními politick mi a filozofick mi proudy ve spoleãnosti je stra nû dûleïit. Lidem se musí srozumitelnû fiíkat, v ãem se tyto proudy li í a musí to vidût i v té praktické kaïdodenní politice. Pokud podlehneme svodûm se domluvit, objímat se okolo ramen a vládnout formou jednotné národní fronty, pak ohroïujeme zdrav v voj celé spoleãnosti. Myslíte si, Ïe je chyba uzavírat koalice s pravicov mi stranami? V reálné a praktické politice mûïe nûkdy díky pomûrnému systému dojít i k tomu, Ïe se nedá nic jiného dûlat. Ale mûlo by to b t aï poslední moïné fie- ení. Jsem relativnû smífiliv k takov m koalicím na úrovni obcí, moc se mi ale nelíbí na úrovni krajû a na úrovni celé zemû to povaïuji za nebezpeãné. V ãem vidíte to nebezpeãí? Jde o degeneraci politiky. Politika je soupefiení o moïnosti vládnout a tedy realizovat vlastní vize a program. V okamïiku, kdy se mají dva diametrálnû odli né programy spojit a realizovat praktické vládnutí, pak víceménû obû strany musí rezignovat na své vize fungování spoleãnosti a jediné, v ãem si mohou rozumût, je v jakémsi spoleãném obchodování. Tedy politika pfiestane b t politikou a správou vûcí vefiejn ch, ale stává se byznysem, kter spoãívá v dohodû o rozdûlení sfér zájmû. Taková politika se redukuje na pouhou osobní obïivu zúãastnûn ch funkcionáfiû. Co je na tom patného, Ïe nûktefií politici berou svoji volenou funkci jako své zamûstnání, ãi formu obïivy ãi zpûsob podnikání? Na jednu stranu politika skuteãnû vyïaduje profesionalitu. Hodnû lidí si naivnû myslí, Ïe do politiky mûïe jít kaïd. Jistû mûïe, ale ne kaïd v ní má pak 15

17 David Rath NÁZORY & VIZE S pfiedsedou stfiedoãeské âssd Richardem Dolej em po celodenním marném ãekání na vlak ze Zdic do Prahy. Právû zde otevfieli nov nádraïní podchod, o kterém místní TOP 09 tvrdí, Ïe ho vzhledem k naprosté neexistenci vlakû obãané vûbec nepotfiebují. 16

18 Úvodem schopnost cokoli dokázat. Politik by mûl mít chuè vûci mûnit, ovlivàovat, fiídit a ne si jen sednout na nûjaké teplé místeãko a tam v klídku pfieïívat, dokud ho voliãi nevy oupnou. BohuÏel ve v ech stranách je hodnû tûch, jejichï ambice je získat na nûjakou dobu nûjaké pûkné místeãko bez toho, aby chtûli cokoliv realizovat. Zpût k sociální demokracii, strana se nachází v dobû, kdy ode el v razn pfiedseda Jifií Paroubek. Nyní to vypadá, Ïe se zde odehrává stfiet dvou proudû. Jak byste tento stfiet charakterizoval? Jde skuteãnû o spor kfiídla, které bych nazval konsensualisty, s kfiídlem programové dûslednosti. Je to nová situace? Myslím si, Ïe není. Nûco podobného se odehrálo v dobû, kdy o pfiedsednické kfieslo usiloval Milo Zeman. Jak se od sebe kfiídla li í? Konsensualisté trochu pfiipomínají lidovce. Jejich politikou je b t u toho. Je jim celkem jedno v jaké koalici, hlavnû aby v ní byli. Vût inou zdûrazàují nutnost dohody, kompromisu, nehádat se s politick mi soupefii, pfiíli politické soupefie nekritizovat a neútoãit na nû. Konsensualisté mají za sebou ãasto zku enost své existence v nûjaké velké koalici a to buì na úrovni mûst ãi krajû. Vût inou vychvalují své osobní zku enosti, Ïe velká koalice pfiiná í klid a pohodu. Druhou skupinou jsou lidé, ktefií zdûrazàují dûsledné dodrïování programu a slibû voliãûm s tím, Ïe preferují jiná fie ení neï uzavírání velk ch koalic a vytváfiení programov ch koãkopsû mezi námi a pravicí. Ve velké koalici pak spatfiují zradu na ich voliãû a zdûrazàují, Ïe taková zrada povede k na emu oslabení, v krajním pfiípadû k osudu, kter potkal lidovce. Také upozoràují, Ïe politika konsensualistû mûïe otevfiít dvefie do vrcholové politiky nûjaké radikálnûj í stranû, nebo mûïe vést k rûstu vlivu komunistû. 17

19 David Rath NÁZORY & VIZE Vy se patrnû fiadíte ke kfiídlu programové dûslednosti. Je to tak? Ano, je. Nemám rád rozbfiedlost, bezbarvost a názorovou rozplizlost. Jsem pfiesvûdãen, Ïe ãlovûk má mít jasn názor a má umût vysvûtlit, proã ho hájí. Nepotfiebuji b t u v eho a ve v ech koalicích s kaïd m politikem. Na í zemi i sociální demokracii více prospûje, kdyï si zachováme svoji hrdost, své názory a vzpfiímenou pátefi. Budeme za to sice ãasto kritizováni pravicov mi médii, ne vïdy budeme sedût na dûleïit ch pozicích, ale mûïeme si váïit sami sebe a v okamïiku, kdy se sv m programem vyhrajeme, pak máme anci lidem ukázat, Ïe ho také umíme zrealizovat, a Ïe je to cesta, která skuteãnû vede k co nejkvalitnûj ímu Ïivotu vût iny spoleãnosti. Mimochodem o kvalitû Ïivota jsme je tû nehovofiili. Je to pro sociální demokracii klíãová hodnota? Urãitû ano. Jsem pfiesvûdãen, Ïe je to dokonce absolutní priorita. Sociální demokracie musí prosazovat takové zpûsoby fie ení, které trvale zvy ují kvalitu Ïivota lidí ve spoleãnosti. Co si pfiedstavujete pod pojmem kvalita Ïivota, kaïd pod tím mûïe vidût nûco jiného? Je to urãitû subjektivní hodnota, neboè kaïd si pod kvalitou mûïe pfiedstavit nûco jiného, pro nûkoho je to tfieba adrenalinové dobrodruïství, pro jiného naopak klid a pohoda. Spoleãnost by mûla fungovat tak, aby dala kaïdému rovnou pfiíleïitost proïít si kvalitní Ïivot podle sv ch pfiedstav. Aby tomu tak mohlo b t, musíme mít napfiíklad kvalitní, tedy zdravé Ïivotní prostfiedí. Spoleãnost by nemûla vytváfiet zbyteãné existenãní stresy pro lidi. Lidé by mûli cítit existenci základních jistot, jak mi je tfieba dostupná zdravotní péãe, nebo moïnost získat vzdûlání i pro ty, co jsou nemajetní. Kvalita Ïivota je také pro hodnû lidí spjata s mírou jejich svobody, ãili opût sociální demokracie by mûla budovat co nejsvobodnûj í spoleãnost. Kvalita Ïivota je také spjata s pocitem bezpeãí, to znamená úkolem pro nás je tento pocit bezpeãí a právní jistoty v ãeské spoleãnosti vytváfiet. 18

20 Úvodem Jak myslíte, Ïe dopadne soupefiení tábora konsensualistû a proudu programové dûslednosti? Nejsem Sybyla abych to dokázal odhadnout. Nálady i postoje v sociální demokracii se v prûbûhu ãasu mûní. Sám udûlám v e pro to, aby vyhrál proud programové dûslednosti, protoïe ten je nadûjí i pro drtivou vût inu na ich voliãû. Ti si prakticky stoprocentnû nepfiejí nûjaké na e kamarádíãkování s ODSkou nebo TOPkou. Tedy v zájmu na ich voliãû a budoucího volebního v sledku sociální demokracie doufám, Ïe konsensualisté pochopí, Ïe jejich model je cestou k politické nicotû. 19

21 David Rath NÁZORY & VIZE I kdyï tomu kritici nevûfií, tak David Rath umí skuteãnû i ãíst. 20

22 David Rath nejen o sobû, medicínû a politice (ukázka z knihy) 21

23 David Rath NÁZORY & VIZE Jak vnímáte v dne ní dobû politiku a demokracii? Je správné, Ïe hlas hlupáka i génia mají ve volbách stejnou cenu? Ale s tím pfii li uï osvícenci. Mí oblíbení osvícenci hlásali, Ïe musí b t rovnost. K demokracii prostû patfií, Ïe hlas fieknûme i ménû nadaného musí mít stejnou váhu jako hlas schopného a bohatého. Jakmile zaãneme selektovat, nejdfiíve tfieba podle inteligence, pak podle majetku, kde skonãíme a jaké to bude mít následky? Demokracie pochopitelnû má své slabiny, ale zatím nic lep ího nikdo nevymyslel. MÛj oblíben Montesquie popsal tfii pilífie moderního demokratického státu. Nezávislá moc soudní, v konná a zákonodárná. V echny pilífie je potfieba neustále opra ovat, o etfiovat a hlídat, protoïe ty pilífie, jednotlivé moci, mají silné tendence se kamarádit, podporovat, sbliïovat, poskytovat si vzájemné v hody. Nebezpeãí pfiestává hrozit pouze ve spoleãnosti s vysokou morálkou, v ní to buì pfiíslu níky tûchto mocí ani nenapadne, nebo jim to vnitfiní zábrany nedovolí. Mûla by je hlídat i média, hlídací pes demokracie? Média u nás se o to nûkdy pokou ejí, spí e v ak obãany znepokojují a frustrují, neboè ãasto nejsou schopna objektivního pohledu, ãasto o nûj ani neusilují. Je to dáno nûkdy zámûrem, jindy nízkou profesionální úrovní novináfiû. V dne ní dobû bych ãekal, Ïe bude v novinách na postu redaktora ãi komentátora pracovat ãlovûk s minimálnû vysoko kolsk m vzdûláním, iroce vzdûlan, s bohat mi Ïivotními zku enostmi, ãili Ïe to nebude Ïádné dûvãe kolem dvaceti let, to by tam mûlo maximálnû vypomáhat. Jak to ale vypadá ve skuteãnosti? Tfieba Lidové noviny. Jsem zdû en z té kinder party. PÛsobí tam holãiãky a chlapci, nûktefií nemají ani dokonãenou vysokou kolu a zaujímají dalekosáhlé hodnotící soudy. Nejsou schopni objektivního zpravodajství. Nejsou schopni napsat nic nestrannû, do v eho cpou své naivní názory a ideologické postoje, skuteãnû jsem ãasto konsternován jejich rozhledem, jejich ubohou úrovní. A prostû tûmto lidem nízkého vzdûlání a vzdûlanosti, kulturních zku eností a nulového Ïivotního moudra, protoïe k moudrosti lze dospût v horizontu mnoha let, tûmto lidem je svûfiena ohromná moc. SlouÏí jako u i, oãi, hmat, ãich a chuè spoleãnosti. KaÏd si umí pfiedstavit, jak 22

24 David Rath nejen o sobû, medicínû a politice (ukázka z knihy) na tom jsou ti, ktefií nemají smysly v pofiádku, ktefií je mají pochroumané, kdyï jsou barvoslepí, eroslepí, nahluchlí, a podle té pfiedstavy si mûïeme udûlat pfiedstavu o objektivitû takov ch novin i obraz svûta, kter vytváfiejí. A teì si pfiedstavme, Ïe tito lidé nám takov obraz vytváfiejí a cpou ho do nás od rána do veãera. Tûch skuteãnû moudr ch a zku en ch novináfiû, jako je tfieba pan Hanák, ale i nûktefií dal í, tûch pfiíli nenajdeme. Takov ch, ktefií se nad problémy opravdu zam lejí, hledají jejich kofieny a chtûjí slouïit objektivitû a pravdû, nikoliv sv m názorûm a zájmûm, je skuteãnû málo. Novináfisk stav zpûsobuje podle mne daleko vût í devastaci spoleãnosti, neï mûïe zpûsobit kter koliv politik. Oni totiï pomûrnû úspû nû ífií pfiedstavu, Ïe v ichni politici jsou hloupí, patní, zkorumpovaní. Tak vzniká neuvûfiitelná frustrace. Já jsem tuto frustraci jako nepolitik také zaïíval. Jen málokdo si je schopen uvûdomit, Ïe politici jsou jen urãit m zpûsobem selektovan vzorek nás v ech. S na imi chybami, s na imi nedostatky, ale i s na imi plusy. Jako se dnes pohybuji v Poslanecké snûmovnû, tak jsem se pfied ãasem pohyboval jako lékafi na malém mûstû, kde jsem jezdil za pacienty domû. Myslím, Ïe mohu posoudit, jak asi vypadá prûmûr ãeského obãana. A musím fiíci, Ïe politici se tomuto prûmûru dost podobají. MoÏná se jedná o trochu lep í prûmûr se v emi pfiednostmi, ale i chybami a nedostatky bûïného obãana. Krásn m lidov m politick m fenoménem, kter plní i psychoterapeutickou funkci, je ãeská hospoda. Lidé v e proberou, zanadávají si, psychicky se oãistí a jdou domû. ada z nich má pocit, jak by stát v bornû fiídila. Pozorovatel získá pocit, v kaïdé hospodû sedí nûkolik generálních fieditelû zemûkoule, ktefií by si se v ím vûdûli náramnû rady. V jedné z nich jsem kdysi fiekl svému známému: Ty sis postavil barák z nakradeného cementu a tvárnic, a tady se rozãiluje, Ïe politik krade. VÏdyÈ ty krade cel Ïivot a vûbec ti to nepfiijde divné. A teì si pfiedstav, Ïe bys mûl jiné moïnosti, vût í pfiíleïitosti. Pak uï neukradne trochu cementu, ale bude krást adekvátnû, ve zvût ené mífie. Nefiíkej mi, Ïe by ses najednou, pfiesunem do nûjaké vysoké funkce, zmûnil a stal ses ãestn m ãlovûkem. Zarazil se a fiekl, Ïe to tak není. Pochopitelnû to tak v ak je. Pokud vût inû lidí nepfiijde divné pfiivlastnit si nûco, co není jejich, není pfiibité, pfiinést si z práce papír, desky nebo cokoliv, co jim nepatfií, mohou jen obtíïnû pfiedpokládat, Ïe politická reprezentace tohoto národa bude diametrálnû jiná, neï oni sami. My prostû musíme mít 23

25 David Rath NÁZORY & VIZE Po nákupu unikátní stfiedovûké Iluminace v lond nské Sothbey s. Koupi Iluminace oznaãil Petr Bendl za zbyteãné pl tvání penûzi za fosílii. Komentátor MF Dnes Rozpáral sice konstatoval, Ïe Petr Bendl si trochu plete pojmy, ale v podstatû má pravdu. Kdyby David Rath nekoupil Iluminaci, mohla b t místo toho bûhem dvou mûsícû dálnice do Karlov ch VarÛ. 24

26 David Rath nejen o sobû, medicínû a politice (ukázka z knihy) samozfiejmû velké poïadavky vûãi politikûm, ale zároveà bychom mûli b t kritiãtí i sami k sobû. Musíme zaãít urãitou sebereflexí. JestliÏe chceme, aby na i politici byli pracovití, tak nesmíme b t národ lenochû. Chceme-li, aby na i politici byli neúplatní, nesmíme my sami uplácet. âili jedná se o spojené nádoby, které je tûïké rozetnout. A novináfii místo toho, aby k takovému pohledu a pfiístupu vefiejnost vedli, místo toho, aby ji vyz vali k úãasti na vûcech vefiejn ch, vyhledávají jen senzace a patné zprávy. O tomto problému jsem hodnû pfiem lel. Nûkteré státy EU mají uzákonûno urãité procento dûl evropské provenience, která dávají v televizi a v kinech, coï mû pfiivedlo k nápadu, nad kter m si mnoho lidí asi zaèuká na ãelo. Proã neuzákonit i nûjaké procento pozitivních zpráv v médiích? Staãilo by alespoà procent. VÏdyÈ 50 procent patn ch zpráv je dostateãn prostor k prezentování pejska pfiejetého parním válcem, fiízeného opil m pfiednostou stanice. TakÏe pofiád by zbylo dost prostoru pro tragédie a jiné negativní zprávy, souãasnû by to v ak novináfie pfiinutilo podívat se kolem sebe a konstatovat, Ïe svût není zas tak patn a zavrïeníhodn, pln podvodû, zlodûjin, vraïd a fale nosti, jak to vypadá podle jejich novin. Jedná se o trochu absurdní a trochu prûkopnick nápad, ale mnû se líbí a nechci se ho jednodu e vzdávat. Je to nápad urãitû krásn a jeho realizace by prospûla novináfiûm i celému lidstvu. Bude-li vedle sebe stát tisíc spokojen ch pacientû a jeden nespokojen, napí e pochopitelnû reportáï o nûm a ostatní pfiehlédne, jako kdyby vûbec neexistovali. Pfiesnû, ale taková uï bohuïel média jsou. Máme milion operací, které se zdafií, ale veãerní zprávy se vûnují té milionté první, která se nezdafiila. Ale co tûch milion úspû n ch operací? TakÏe já jsem pfiesvûdãen, Ïe selhávání a problémy na í demokracie nezpûsobuje krize politick ch elit, ale krize novináfisk ch elit. A myslím si, Ïe bychom se v ichni mûli snaïit, aby novinafiinu dûlali lidé vzdûlaní, kulturní a moudfií, kter m nebude jedno, zda nacpou noviny naprost mi nesmysly. To je jedna vûc. Druhá spoãívá ve znaãném posunu priorit. Na toto téma jsem hovofiil s mnoha vzdûlan mi lidmi od nás i ze západní Evropy, pfiedev ím s lékafii, ale i s jin mi intelektuály ze západního Nûmecka a Británie. Sdûlil jsem jim 25

27 David Rath NÁZORY & VIZE svûj dojem, kter vesmûs potvrdili. íkal jsem: Na mû to dûlá takov dojem, Ïe zatímco celá 60., 70. a 80. léta byla v západní Evropû prioritou kvalita Ïivota, stavûly se koly, nemocnice, Ïeleznice, dneska se to nûjak pfieklopilo a zaãíná kralovat abstraktní priorita hospodáfiského rûstu a konkurenceschopnosti. Staré státy jsou k tomu vleãeny a vyvolává to tam boufie. Pfiíkladem mohou b t napfiíklad nepokoje ve Francii. U nás, ktefií jsme to zaïili v podobû deformované socialistick m reïimem, je to je tû ostfiej í. A na Slovensku je tû hor í neï u nás. Domnívám se v ak, Ïe z hlediska kvality Ïivota se zase tak moc nezmûnilo. Vezmûte si, kdy byla nastavena osmihodinová pracovní doba, kdy byl nastaven pûtidenní pracovní t den. Od té doby, od tûch 70. let, se produktivita ne zdvojnásobila nebo ztrojnásobila, ale zdesetinásobila. A Ïijeme desetkrát lépe neï tehdy? Îijeme alespoà trochu lépe? Naopak. Dnes se vedou diskuse o tom, Ïe by se pracovní doba mûla prodluïovat a doba volna zkracovat. Îádn ekonom si nedovede pfiedstavit, Ïe by se víkend prodlouïil na tfii volné dny, protoïe by nám produkce klesla. PfiestoÏe jsme stále bohat í, neroste kvalita Ïivota. Tak proã se tolik honit? Nejde v ak asi polevit, protoïe cel ten systém jede na model my v kole. Kolo se stále otáãí a my v nûm neustále rychle bûhá. Mám vtírav dojem, Ïe i my v ichni bûháme v takovém kole. Sv m zpûsobem k tomu pfiispíváme v ichni. Dnes bychom byli schopni vyrobit auto, které vydrïí 30 let, ale v echny firmy pfiicházejí neustále nejen s technick mi inovacemi, ale i s jin m designem, aby lidé mûli potfiebu mûnit vûz za ãtyfii za pût let. Myslím si, Ïe by nebyl problém vyrobit praãku, která bude prát je tû za 20 let, moïná i za 30 let. Není problém vyrobit televizi, která vydrïí desítky let. Urãitû není zásadní rozdíl v tom, jestli je plochá nebo taková nebo onaká. Nevím, jestli uïívání lep- í televize mûïe ãlovûku pfiinést vût í tûstí. My bychom mohli udûlat vûci takové, aby se nerozbily. Ale to by pak padl cel byznys, protoïe by se omezil odbyt i v roba. Svût se dostal na scestí, kde se najednou vytratily politické diskuse o kvalitû Ïivota a kde najednou lidstvo figuruje jako ílen úãetní, kter se tfiese strachy, Ïe by ãísílka pfií tí rok nemusela b t vy í. Absurdním pfiípadem jsou Spojené státy, které jsou astronomicky zadluïené u âíny. Ta vyrábí a chrlí nové zboïí, za které od AmeriãanÛ nedostává zaplaceno. Stále více a více zboïí proudí do USA na dluh.v âínû v echno dûlají lidé za pár dolarû t dnû, dokonce v nûkter ch továrnách tam pr dûlníky ztluãou, kdyï udûlají nûjakou chybu. A takovému systému chceme konkurovat? Lze to vûbec? 26

28 David Rath nejen o sobû, medicínû a politice (ukázka z knihy) Mám pocit, Ïe buì tady s námi nûkdo hraje stra nû o klivou hru, nebo jsme v ichni ztratili soudnost. Îivot by pfiece nemûl b t o tom, Ïe si kaïd t den koupím nové triãko a boty. Radûji si koupím boty, které jsou pohodlné, pûkné, elegantní a vydrïí nûkolik let. Nepotfiebuji bûhat kaïd mûsíc po obchodech a shánût nové boty, protoïe staré se mi rychle rozpadnou. Dostali jsme se, myslím, nûkam jinam, neï jsme chtûli. Spotfiebováváme nûkteré z neobnoviteln ch zdrojû planety naprosto zbyteãnû, protoïe vût inu vyrábûné produkce nepotfiebujeme. Existuje stále více lidí, ktefií nakupují zufiivû vûci, nepouïijí je a pak je za pár mûsícû nepouïité vyhazují. PfieváÏíme tuny zbo- Ïí z jedné zemû do druhé. Nevím, proã musí jezdit kamiony s ãesk m máslem do Holandska a s holandsk m máslem do âech, ty kamiony se míjejí na silnicích a úspû nû je niãí, vytváfiejí z nich tankodromy, zpûsobují mnoho nehod, zabíjejí lidi, produkují exhalace, spotfiebovávají pohonné hmoty, které se sloïitû prostfiednictvím tankerû dováïejí z druhé ãásti svûta jen proto, aby máslo ãeské bylo v Holandsku a holandské v âechách. Pokud nemáme diktátora, kter by zavfiel hranice, zakázal kupovat holandské máslo a nafiídil, Ïe lidé musí mít tolik a tolik hodin volna, je moïné v rámci demokracie úãinnû bojovat proti imperativu spotfieby, která se stala jedním z hnacích motorû celosvûtové ekonomiky i globalizace? Je proti tomu nûjaká obrana? Myslím si, Ïe je. V první fiadû by se mûlo zaãít uvaïovat a diskutovat o kvalitû a smyslu Ïivota. Opustit hloup parametr hrubého domácího produktu, kter nemá dostateãnou vypovídací hodnotu. Hrub domácí produkt roste, vyrobím-li triãka, ta triãka nûkam dovezu, pak je odtamtud odvezu, dovezu do spalovny a spálím. Roste hrub domácí produkt, ale tento rûst nezvy uje kvalitu Ïivota. Je tedy nutné hovofiit o kvalitû Ïivota a hledat parametry, které umoïní srovnávat kvalitu Ïivota v rûzn ch zemích. Nic nám v tom nebrání, kromû zlodu - sk ch manaïerû, ktefií si mnou ruce, Ïe jim stoupají zisky, Ïe stoupá spotfieba v eho, a v e hodnotí naprosto egoisticky, s ohledem na to, Ïe dostanou vût í bonusy a odmûny. Pfiípadnû jim poroste cena akcií. V druhé fiadû je nutné vrátit se k pûvodní my lence sociálního státu. Prostû zapomeàme na to, Ïe chceme soutûïit s âínou, Indií a podobn mi státy. Tady uï 27

29 David Rath NÁZORY & VIZE se musí nûkdo vzbudit a fiíci: Podívejte, oni neplatí zdravotní a sociální poji tûní a nemají pofiádné kolství. Pojìme tyto rozdíly vyãíslit a zavést cla. Ne samoúãelná cla, prostû cla popisují tuto diferenci. Nechceme zabránit pfiístupu jejich zboïí k nám. Chceme jen zabránit dumpingu. V echny západní koncerny, ty v echny úïasné znaãky, jako je Nike ãi Adidas, pfiesunuly svou v robu do âíny, Indie, Pákistánu kde se chovají úplnû stejnû nelidsky, jak se chovají tamní místní podnikatelé. A samozfiejmû pod stejnou znaãkou to dováïí zpût do matefisk ch zemí. Myslím, Ïe by lidé mûli zaãít pfiem let, Ïe by tyto znaãky nemûli kupovat. Já uï tak daleko jsem. KdyÏ si jdu koupit nûjak podobn v robek, dívám se, kde byl vyroben. Pokud vidím, Ïe v Pákistánu, Indii nebo v âínû, tak ho prostû nekoupím. Nûkdy se stane, Ïe ho koupit musím, protoïe jin není k dispozici, coï se t ká napfiíklad hraãek. PakliÏe v ak mám na v bûr, neváhám, i kdyï je tfieba na e ãi nûmecké zboïí draï í. V ichni bychom si mûli sáhnout do svûdomí. Není lep í tûm dûtem dát jednu pofiádnou hraãku za rok, neï jim kupovat kaïd t den nûjakou ãínskou? Já takovou diskusi vedu doma, kde mají tendenci dûtem nûkdy takové hraãky kupovat, jen aby jim nûco pfiinesli. Tak kvûli tomu máme obãas docela ostré hádky. Vím, Ïe to není jednoduch problém a Ïe na nûj celá fiada lidí nahlíïí jinak, ov em máme-li udrïet hodnoty západní civilizace, tak se tím musíme váïnû zaãít zab vat a ne bûhat v kole jako ta hloupá my, ãím dál tím rychleji. Tfietím krokem by mûlo b t budování a podporování co nevy í vzdûlanosti lidí. Nemám na mysli, jak uï jsem se vyjádfiil, vzdûlání potfiebné k vykonávání profese, ale v eobecnou vzdûlanost, aby lidé vidûli a pochopili princip a smysl Ïivota také v nûãem jiném neï v atníku nacpaném tisíci triãky, neï v kaïdoroãní exotické dovolené. Aby ho hledali a nacházeli tfieba v kultufie, literatufie, v dal- ím vzdûlávání, ve sportu, ve sportování se sv mi blízk mi i v dal ích smyslupln ch koníãcích. Nejen v plochém a primitivním konzumu. To jsou podle mû cesty, kde politika mûïe sehrát v znamnou roli, jednak v boji o vzdûlanost, jednak v boji za diferenãní cla a pfii udrïování sociálního systému. Budeme-li udrïovat svûj sociální systém, tak nás to donutí potfiebná cla zavést. Mrzí mû, Ïe politické elity o tûchto vûcech málo diskutují. Jsem pfiesvûdãen, Ïe to bude dlouhá cesta, ale Ïe ta diskuse by mûla b t vedena ihned a velmi intenzivnû. 28

30 David Rath nejen o sobû, medicínû a politice (ukázka z knihy) 29

31 David Rath NÁZORY & VIZE Platí stále tradiãní ãlenûní politick ch stran na levici a pravici? Nûktefií politologové zastávají názor, Ïe se do urãité míry zásadní rozdíly ponûkud stírají, neboè fiadu problémû fie í pravicové i levicové strany podobn m zpûsobem. U nás pravice nedovedla deregulovat nájemné ani zprivatizovat banky, levice to uãinila. Mám také pocit, Ïe se propast mezi pravicí a levicí zmen uje. Nevím ov em, jestli je to dobfie, protoïe model pravice a levice, model rûzn ch fie ení problémû, Ïivota a dal ího smûfiování spoleãností urãitû stále plní svou základní funkci. Lidé by mûli mít anci vybrat si. Ne podle kravaty ãi podle toho, jak kter politik vypadá, ale podle konceptu, kter hájí. VÛbec nevím, zda je dobfie, Ïe britská Labour party pod vedením Tonnyho Blaira se vlastnû posunula nûkam ke stfiedu a vytlaãila konzervativce. Jedná se zajisté o dobr marketingov trik, kter pomohl na nûkolik volebních období opanovat britskou politickou scénu. Nejsem si v ak jist, zda je to dobfie z dlouhodobého hlediska, neboè si myslím, Ïe pilífie základních pfiístupû by mûly politické strany zachovávat. Strany od stfiedu do leva by mûly hájit ty slab í, ty, ktefií nemûli takové tûstí, a podporovat solidaritu, která ve spoleãnosti hraje obrovskou roli. A logicky pravice zase akcentuje ty silné, ktefií nepotfiebují oporu státu, protoïe mûli vût í tûstí nebo jsou schopnûj í. TûÏko pfiedvídat, co do budoucna vztah mezi pravicí a levicí pfiinese, jestli se spor opût vyostfií, nebo se naopak celá politická scéna pfietransformuje do bezbarvé hmoty, kdy politik nebude ani lev, ani prav, ani zelen, ani modr, prostû vznikne nová sorta jakéhosi inertního politika, kter bude hledat technologické fie ení a rozhodovat vût inou ad hoc. Lidé by si je pak museli vybírat v hradnû podle sympatií, nikoliv podle programu. Takov stav bych povaïoval za velkou krizi demokracie. Pokud nebudou mít klasické strany jasné ideové základy a vize, mûïe se objevit nûjaká nová, úspû ná, skuteãnû extrémistická strana. NemÛÏeme dneska pfiedvídat, Ïe to budou nûjací novodobí nacisti, mohou se objevit úplnû jiné vûci, které dneska neumíme posoudit a popsat a mûïe to b t skuteãnû nebezpeãné. Lidem se nabídne nûco nového, vyhranûného. A pokud se v ãele objeví v raznû charizmatická osobnost, mûïeme se je tû docela divit. Názory a nálady lidí se vyvíjejí. Za totality jsme Ïili v levicové ideologii, i kdyï je otázka, zda mûl rovnostáfisk komunismus skuteãnû levicov charakter, ale byl 30

32 David Rath nejen o sobû, medicínû a politice (ukázka z knihy) tak hodnocen. Po revoluci kyvadlo pfielétlo doprava a dokonce se pravicovost brala bezmy lenkovitû v nûkter ch spoleãensk ch vrstvách, jako urãit bonton. Dnes je uï dlouho po revoluci, takïe by si lidé mûli vybírat podle vize strany, jejích pfiedstavitelû a argumentû. Jednou jsem vidûl kolegu Jana Rumla v pofiadu Kotel, mimochodem byl to pfií- ern pofiad. Zaujalo mû, Ïe kdyï na nûj lidé útoãili a on se ocitl ve vypjaté situaci, argumentoval velmi podivn m zpûsobem. Nûkolikrát prohlásil, Ïe je praviãák, protoïe pravice je lep í. Podobn zpûsob argumentace bychom mûli rozhodnû opustit a vïdy konkrétnû zdûvodnit názor ãi tvrzení. Nelze fiíci, Ïe pravice je lep í, neboè záleïí jak pro koho. Lze v ak fiíci: Já jsem praviãák, protoïe jsem podnikatel, nebo: Já jsem leviãák, protoïe jsem zamûstnancem. Jsem-li podnikatel, mûl bych vûdût, co mi pravicov princip nabízí, a naopak, co mi pfiiná í pfiístup levicov, jsem-li zamûstnancem a proã jsem tedy leviãák. Úplnû kuriózní mi pfiipadá, kdyï se setkám s nûk m, kdo se nachází v niï í sociální skupinû, je osobou sociálnû závislou na sociálních transferech a pfiesto prohlásí, Ïe je praviãák a Ïe volí pravici. Tak to mám pocit, Ïe jsem se setkal buì s masochistou, nebo se sebevrahem, kter pracuje na svém sebezniãení. Je tû k otázce pûsobení politikû na voliãe. V dne ní mediální a virtuální dobû máme nûkdy pocit, Ïe volební kampaà pfiipomíná jakoukoliv jinou marketingovou kampaà, kdy se strana prodává jako zboïí prostfiednictvím sv ch pfiedstavitelû. Pak se mûïe stát, jako se ostatnû stalo v USA, Ïe volby mûïe vyhrát ãi prohrát jediné gesto kandidáta pfii diskusi na televizní obrazovce. Máte pravdu, ale nemáme asi moïnost, jak tomu ãelit. íká se, Ïe Tomá Garigue Masaryk mûl nepfiíjemn, aï fistulov hlas. Nûktefií odborníci fiíkají, Ïe kdyby Ïil v dne ní mediální dobû, v Ïádném pfiípadû by nemohl b t oblíben m politikem. Pravda je, Ïe napfiíklad Winston Churchil nikdy nepûsobil nûjak m neagresivním a pfiehnanû sympatick m dojmem a v dne ní mediální spoleãnosti by mûl asi také v politice problém. âili fiada mimofiádn ch osobností by zfiejmû v dne ním mediálním svûtû neuspûla nebo nebyla tak úspû ná. My se ale musíme dan m podmínkám pfiizpûsobit. Mûnit je lze pomalu a postupnû, ne naráz. Pokud budeme odmala dûti uãit kriticky myslet, aby bezmy lenkovitû nepfiejímaly jako hlupáci kaïdou informaci, která je v novinách, budou zfiejmû v pfií tí generaci zdravû kritiãtûj í a odpovûdnûj í voliãi. Tady máme problém hlavnû se star í generací. Její znaãná ãást pfiedpokládá, Ïe kaïdá oti tûná informace se zakládá na pravdû. âasto se setkávám 31

33 David Rath NÁZORY & VIZE Zde by kritici fiekli, Ïe jde o typické foto usvûdãující ze záliby v mlad ch Ïenách. 32

34 David Rath nejen o sobû, medicínû a politice (ukázka z knihy) s tím, Ïe ti novináfii nefietûzí zprávu podle logiky. Vytváfiejí krkolomné dedukce podle sv ch pfiedstav a zájmû. Koukám na to s otevfien mi ústy. BohuÏel jim jejich patnou práci spousta lidí ba tí a Ïijí tak, Ïe si ráno pfieãtou ãi poslechnou, co si mají ten den myslet. Nechají sebou snadno manipulovat, coï bychom se mûli snaïit napravit u dal ích generací. V dne ní dobû mediakracie, kdyï si vezmeme, jak se koncentrují majitelé velk ch médií, ktefií mají své zájmy a cíle, tak ãasto sledujeme nejrûznûj í manipulace. Ty pochopitelnû vyhovují jen urãité ãásti spoleãnosti. Vy se prezentujete jako racionalista, nicménû nûkdy to vypadá tak, Ïe racionalita slouïí jako sluïka nûkter m emocionálním zájmûm. Nejlépe to mohu demonstrovat na pfiíkladu fanou kû Sparty a Slávie. KaÏd z nich vïdy najde mnoho argumentû, proã je ten jeho klub lep í. Vy jste hezky popsal pfiíklad Sparty a Slávie. Musím konstatovat, Ïe jsem nikdy nerozumûl tomu, proã jedni fanaticky preferují Spartu a druzí Slávii. MoÏná jen proto, Ïe chtûjí patfiit k nûjakému táboru. Pro mû jdeo úsmûvnou libûstku, nebo slabûstku fiady lidí, ze které se moc nestfiílí. Ale mûïe to b t pfiíklad docela dobrého modelu, jak se bez racionálního my lení nûkam zafiadím. Je to asi zpûsobeno tím, Ïe fiada lidí potfiebuje a chce nûkam patfiit. Zatímco národnost si vybrat nemohou, sportovní klub ano. Fanou ek zûstává vûrn svému t mu, i kdyï se mu nedafií. V tûch dûleïit ch Ïivotních oblastech v ak hraje racionalita základní roli. Abychom ji mohli efektivnû vyuïívat, potfiebujeme kvalitní a pravdivé informace. A získat pravdivé informace není zase aï tak jednoduché. KdyÏ chcete b t úplnû objektivní, tak musíte ãerpat z nejménû dvou zdrojû, pokud moïno rozmanit ch a protichûdn ch. Teprve pak máme anci, Ïe jsme se alespoà tro ku pfiiblíïili k pravdû a od toho pak teprve mûïete odvíjet racionální rozhodnutí, pfiípadnû dal í racionální postupy. Nedostatek informací b vá v ak témûfi stejnû zhoubn jako jejich pfiebytek. Dne ní informaãní spoleãnost nás zahltila. Internet je bájeãn, ale valí se z nûj na vás ãasto velice nesmyslné údaje, které by snad bylo mnohdy lep í nevnímat, nepfiijímat, nepracovat s nimi. Ve velkém mnoïství informací se obtíïnû orientujeme a vycházíme-li ze patn ch informací, udûláme následné patné kroky. Ostatnû jedna z nejstar ích váleãn ch taktik spoãívala v podsunování patn ch informací nepfiíteli. Dnes se se patn mi informacemi pracuje nesmírnû ãasto. Napfiíklad marketingov m nástrojem mnoha firem se stala snaha zmanipulovat v rámci reklamní kampanû upraven mi informacemi co nejvût í ãást vefiejnosti s cílem maximálního prodeje urãitého produktu. Nejlep í 33

35 David Rath NÁZORY & VIZE obranou proti takové manipulaci mûïe b t pfiedev ím dobré vzdûlání, v jehoï rámci se lze nauãit, jak informace podrobit potfiebné logické anal ze. Také tato skuteãnost posiluje v znam co nejlep í vzdûlávací soustavy a kvalitních, dobfie placen ch uãitelû. Politici mají obrovsk v znam, mohou ovlivàovat pfiíjmy jednotliv ch profesí.. Nûkteré profese, dûleïité pro stát i spoleãnost, jsou i po 16 letech ekonomicky silnû podhodnocené. Nejvíce mi to vadí u uãitelû, zdravotníkû a vûdcû. Hned zaãátkem 90. let v ichni akceptovali názor, Ïe má-li b t justice kvalitní, musí jít platy velmi v raznû nahoru. PfiestoÏe ani justice dneska není bezproblémová, v ichni pfiijali fakt, Ïe má-li stát získat kvalitní odborníky, musí jim zajistit adekvátní podmínky. Ve kolství nám to kupodivu ani tolik nevadí, i kdyï já kolství povaïuji za nejdûleïitûj í sféru spoleãenského Ïivota, protoïe vloïené prostfiedky tvofií v znamnou investici. Investice do vzdûlání a vzdûlanosti lidí pak u etfií i na té justici, urãitû se ménû lidí dostane pfied soud i do vûzení, ale pfiekvapivû i na v dajích na zdravotnictví, protoïe vzdûlanûj í lidé dovedou lépe peãovat o své zdraví, nejenom ménû kradou a pfiepadají. Urãitû nechci zpochybàovat v znamnou roli Ïen, ale jsem pfiesvûdãen, Ïe kolství pfiehnanou feminizací trpí. Urãitû by v chovnû vzdûlávacímu procesu prospûlo, kdyby pomûr muïû a Ïen byl vyrovnan, protoïe by tento pfiirozen stav dobfie pûsobil i na studenty a Ïáky. Mám pocit, Ïe tady jsme zaspali a vidûl bych to na nûjaké skokové nav ení platû v prûmûru na dne ních 150 procent. Obdobné zv ení pochopitelnû prosazuji i u zdravotníkû. Takové v daje se v urãitém ãasovém horizontu rozhodnû vyplatí, pfiedev ím zv ením kvality Ïivota. Je ov em nutné nûjak zajistit finanãní prostfiedky, a to lze jedinû pfierozdûlováním prostfiedkû získan ch prostfiednictvím pfiím ch i nepfiím ch daní. Pfii té pfiíleïitosti se zam lím nad tím, zdali jsou spoleãensky v hodné ty daàové dostihy smûrem ke sniïování daní. Mnoho státû se s ohledem na narûstající globalizaci nyní snaïí sniïovat danû a daàov m dumpingem pfiitáhnout nejrûznûj í investory. VÛbec se nedivím vyspûl m západním zemím, které na postsocialistické zemû koukají skrze prsty a fiíkají si, Ïe se jim tímto zpûsobem snaïíme dûlat nekalou konkurenci. Ono by bylo pfiíjemné neplatit Ïádné danû. Ano, bylo by to v teãné, ale pak si musíme uvûdomit, Ïe nebude na kvalitní kolství, na kvalitní zdravotnictví, na infrastrukturu, silnice, policii, konec koncû pak nebude ani na tu justici a slu n úfiednick aparát. Ten stát se rozpadne. Jestli si nûkdo myslí, Ïe to bude fungo- 34

36 David Rath nejen o sobû, medicínû a politice (ukázka z knihy) vat, pak se jedná o ãlovûka naivního a naprosto neorientovaného. Moje zku enost mi fiíká, Ïe státy s vysok mi danûmi jsou státy s vysokou úrovní Ïivota, s nízkou kriminalitou, vysokou vzdûlaností, péãí o kulturní statky, lidé jsou na vy í kulturní úrovni, protoïe na v echny tyto oblasti jde vysoké procento ze státních pfiíjmû. Zkvalitnûní kolství nepomûïe ani zavedení kolného. Pro bohatého kolné není problém, pro chudého to mûïe b t bariéra. Pfiedstavy, Ïe si nûkdo vezme pûjãku a bude ji splácet za dvacet let, jsou nesmyslné. Jednak to kolství ekonomicky pfiíli nepomûïe, navíc vystudovaní lidé budou muset v okamïiku zv en ch nákladû s pofiízením bytu a zaloïením rodiny zaãít splácet svá b valá studia. Pak má kaïd úplnû jiné startovací podmínky. Mnoho spoleãensky v znamn ch profesí s nezbytn m vysoko kolsk m vzdûláním je stále nesmírnû finanãnû podhodnoceno, coï povaïuji za základní chybu. Vedeme o tom i diskuse na vládû. Skuteãnû je tfieba urychlit rûst platû uãitelû, zdravotníkû, vûdcû, ale myslím si, Ïe si to zaslouïí i mnozí pracovníci v kultufie, proto- Ïe ty ãasto drïí v zamûstnání pouze nad ení a fandovství. I tito lidé by mûli mít svou práci solidnû zaplacenou. BohuÏel, v echny tyto profese mohou b t placeny pouze z daní. TudíÏ skuteãnû nemohu souhlasit s názory, Ïe ãím více se danû sníïí, o to se nám bude Ïíti lépe. Domnívám se, Ïe o to hûfie chudí lidé dosáhnou na slu né koly, o to hûfie chudí a prûmûrní lidé dosáhnou na kvalitní zdravotnictví. Za kaïdou silnici budeme platit m tné nebo budeme chodit pû ky. Nevím, zdali budou zavedeny i poplatky u policie. Mûli bychom si tedy uvûdomit, co jsou priority moderního, západního svûta. Jsem pfiesvûdãen, Ïe prioritou je sociální stát, sociálnû trïní hospodáfiství s nezbytn mi penûïními transfery. Já také, kdyï vidím kaïd mûsíc na v platní pásce a jednou za rok v da- Àovém pfiiznání kolik zaplatím na daních, tak si z folkloru zanadávám na stát, Ïe mi bere takové peníze. Ale zároveà bych se nezlobil, kdyby to bylo je tû víc. Tfieba nechápu, proã bylo zru eno to nejvy í daàové pásmo. Lidé s opravdu vysok m pfiíjmem by mûli mít dle mého názoru je tû vy í danû, neï mají teì, koneãnû v jejich osobním zájmu je mít sociální smír a slu nou spoleãnost bez strachu z únosû a vydírání. V Nûmecku takové daàové pásmo existuje. Nejvy í danû u nejvy ích pfiíjmû dosahují aï 50 procent. A ve skandinávsk ch zemích jsou danû je tû vy í. KdyÏ se v ak podíváme, jak tam vypadají ulice, mûsta, nemocnice, v jakém stavu se nachází policie, justice, státní správa, dojdeme k závûru, Ïe v zemích s vy ími danûmi najdeme vy í kvalitu Ïivota. Nenajdeme 35

37 David Rath NÁZORY & VIZE v ak zásadní bariéry mezi chud mi a bohat mi. Zatímco v zemích, kde mají ty danû podstatnû niï í, jsou rozdíly daleko vy í a bolestnûj í, tfieba v fiadû zemí Latinské Ameriky. Bohatí musí Ïít témûfi za drátûn mi ploty s kulomety, zatímco chudí doslova Ïivofií. Já si myslím, Ïe to není správná cesta. Znovu opakuji, Ïe kolství tvofií nejdûleïitûj í sloïku. Milo Zeman fiíkával: V kaïdém mûstû má b t nejdûleïitûj í kola. Já dodávám: A nemocnice, nikoliv banka. I ty jsou pro spoleãnost dûleïité, ale mûïe se bez nich nûjak, lépe ãi hûfie obejít. Ale bez kvalitních kol a nemocnic ne. Velice mû mrzí, Ïe mnozí moji kolegové na mne koukají jako na b valého odboráfie, kter vidí problém zdravotníkû a uãitelû v platech. Ale já jim vysvûtluji, Ïe chceme-li zaloïit budoucí prosperitu tohoto státu, tak jedinû na kolství a uãitelích. Ov em chceme-li je opravdu zaplatit, nesmíme podléhat tlakûm rûzn ch lobby, které by si pfiály danû vygumovat úplnû a sociální stát úplnû zlikvidovat, odvézt do starého Ïeleza. 36