8. Projektová dokumentace

Transkript

1 8. Projektová dokumentace Klíčová slova: Projekt, dokument, stavitelství, územní plán, stavební řízení, investiční záměr, studie Anotace textu: Text je zaměřen na vysvětlení základních pojmů v oblasti tvorby projektové dokumentace. Snahou je vysvětlit pojmy co možná nejobecněji a to kvůli možným rozdílům v jejich výkladu v různých legislativách a dále vysvětlit vývoj projektové dokumentace a popsat jednotlivé stupně. Pojem projektová dokumentace má základ ve slovech projekt a dokumentace. Slovo projekt označuje proces, sestávající z koordinovaných činností s daty zahájení a ukončení a jeho provádění je podmíněno dosažením cíle (realizace stavby), který vyhovuje požadavkům smlouvy, časovým omezením, volbě materiálů a finančnímu rozpočtu. Proces, vedoucí k vytvoření výkresů, dovednost k jejich tvorbě se souhrnně nazývá projekce. Slovo dokumentace označuje důležitou listinu, doklad či popis skutečnosti. Každá stavba či její rekonstrukce je prováděna podle projektové dokumentace. Projektovou dokumentací se ve stavebnictví rozumí soubor dvourozměrných výkresů a schémat, doplněných textovou částí, která slouží k popisu stavby, části stavby nebo stavebního procesu. Výkresy a textová část jsou obvykle zpracovány digitálně a poté vytištěny na papír, případně jsou šířeny v digitální formě, přičemž některé organizace mohou mít vlastní (nestandardizované) formáty, aby bylo zabráněno jejich neoprávněnému upravování. Vzhledem ke komplikacím, které s sebou přináší počítačová technika, není výjimkou ani ruční zpracování, zejména u starších projektů. Pro lepší představivost může být projektová dokumentace doplněna trojrozměrnými modely, vizualizacemi a podobně. Projektovou dokumentaci zpracovává projektant, jehož prací je zejména spolupráce s manažery, investory, koordinace ostatních členů projektového týmu nebo konzultace s externími odborníky, jednání s orgány veřejné správy, správci veřejných sítí a podobně. Nedílnou

2 součástí projektové dokumentace bývá fotodokumentace, která dokládá původní stav pozemku, objektu či jeho částí a obsahuje obrázky s vyznačenými důležitými detaily. Každý obrázek ve fotodokumentaci je zpravidla doprovázen popisem a také plánkem, kde je vyznačena poloha fotografa a směr fotografování. Každá projektová dokumentace se řídí platnými zákony a vyhláškami. Mezi ty nejdůležitější patří: Zákon č. 183/2006 Sb. o územním plánování a stavebním řádu (s pozdějšími změnami) Tento zákon se zabývá problematikou územního plánování, dále povolováním staveb a jejich změn, terénních úprav a zařízení, užíváním a odstraňováním staveb. Zákon upravuje podmínky pro projektovou činnost a provádění staveb, obecné požadavky na výstavbu. Zabývá se vyvlastněním staveb a ochranou veřejných zájmů. Vyhláška č. 268/2009 Sb. o technických požadavcích na stavby (se změnami) Každá stavba musí být navržena tak, aby splňovala tyto základní požadavky: - mechanická odolnost a stabilita - požární bezpečnost - ochrana zdraví osob a zvířat, zdravých životních podmínek a životního prostředí - ochrana proti hluku - bezpečnost při užívání - úspora energie a tepelná ochrana Vyhláška č. 499/2006 Sb. o dokumentaci staveb (se změnou) Je jednou z prováděcích vyhlášek ke stavebnímu zákonu. Stanoví rozsah a obsah projektové dokumentace jednotlivých stupňů. Účel a cíl projektové dokumentace. Účelem obsahu projektové dokumentace je přesné a jednoznačné zaznamenání všech charakteristik projektu, umístění jednotlivých částí, strojů, budov, produktů, zařizovacích předmětů a podobně. Výkresy mohou být také vytvořeny za účelem prezentace nebo orientace, v tom případě bývají zobrazovány pouze potřebné detaily. Důležitým prvkem projektové dokumentace je tedy měřítko zobrazení, obvykle vyjádřené poměrem zmenšení (někdy také zvětšení) zobrazovaného objektu k jeho skutečným rozměrům. Měřítko jednotlivých výkresů projektu je velmi důležité. U některých výkresů je typ měřítka určen platnou legislativou. U ostatních výkresů volíme měřítko podle účelu a obsahu dokumentace. Musíme vzít v úvahu složitost a hustotu kresby zobrazovaného objektu. Důležité jsou také požadavky na čitelnost a přesnost zobrazovaných informací. Projektová dokumentace může zaznamenávat předešlé stavy objektů. Jejím hlavním smyslem bývá zobrazení a popis stávajícího stavu a návrhu, nebo poskytnutí zásadních informací pro realizaci záměru výstavby či výroby. Jednotlivé stavy jsou od sebe odlišeny graficky, zpravidla barvami čar nebo šrafováním.

3 Cílem projektové dokumentace je jednoznačně a co nejpřesněji dokumentovat sledovanou oblast. U projektové dokumentace je důležitý jak obsah, tak forma. Také rozlišujeme její rozsah a podrobnost. Forma projektové dokumentace je nutná pro rychlou, jednoznačnou orientaci a určení autorů daných částí. Nedílnou součástí výkresů jsou proto rozpisky, u textových částí potom hlavičky textu, opatřeny náležitostmi, vyžadovanými zvláštními předpisy. Hotová projektová dokumentace se kopíruje. Počet kopií (tzv. paré) závisí na požadavku objednatele. Použijí se k jednání se stavebním úřadem, dotčenými orgány státní správy a se správci inženýrských sítí. Další kopie jsou použity pro výběr dodavatele stavby. Projektová dokumentace je obvykle ukládána do ucelujících obalů například složek, šanonů či krabic a dále řazena a to například podle stupňů nebo důležitosti. Archivace projektové dokumentace je zejména prováděna stavebníkem a na místně příslušných úřadech. Zpravidla je dokumentace archivována po celou dobu existence stavby. Zpracování projektové dokumentace je zpravidla činností, kterou mohou vykonávat pouze autorizované osoby, jejichž odborná způsobilost je specifikována podle zvláštních právních předpisů. Stupně (úrovně) projektové dokumentace Investiční záměr projektu Obvykle předchází tvorbě projektové dokumentace. Řeší se pouze u staveb většího rozsahu a důležitosti. Obsahuje zdůvodnění nezbytnosti stavby a vyhodnocení její efektivnosti. Popisuje požadavky na celkové urbanistické a architektonické řešení stavby, požadavky na stavebně technické řešení stavby, na tepelně technické vlastnosti stavebních konstrukcí, odolnost a zabezpečení z hlediska požární a civilní ochrany, souhrnné požadavky na plochy a prostory. Zabývá se návrhem vhodného území pro umístění stavby, včetně napojení na inženýrské a komunikační sítě, vlivem stavby, provozu nebo výroby na životní prostředí, záborem zemědělského půdního fondu nebo pozemků určených k plnění funkcí lesa. Již v tomto stadiu je nutné navrhovat umístění budoucí stavby s ohledem na územní plány ve zvolené lokalitě. Záměr předkládá požadavky na zabezpečení budoucího provozu (užívání) stavby zejména surovinami, energiemi, vodou a zaměstnanci. Pokud se jedná o stavbu většího rozsahu s výrobním provozem, nemá smysl umisťovat ji do oblasti, která ve svém územním plánu s výrobním zařízením nepočítá. Takové řešení by si vyžádalo pokus o změnu územního plánu a ten by nemusel být úspěšný a navíc by celou akci časově odsunul o mnoho měsíců. Rovněž umístění stavby s větší potřebou zaměstnanců do neobydlené lokality by si vyžádalo velké změny v dopravní a obslužné infrastruktuře. V neposlední řadě zásobení budoucí stavby energiemi v místě, kde inženýrské sítě vůbec nejsou nebo jsou slabé, by tuto stavbu velmi prodražilo. Dalším důležitým bodem je při návrhu umístění stavby zajistit možnost odkoupení nebo pronájmu pozemků v navrhované lokalitě. Navrhnout umístění stavby do lokality, která je v soukromém vlastnictví a majitelé neuvažují o jejím prodeji, je nezodpovědné a takový návrh patrně nebude mít úspěch. Součástí investičního záměru je vyhodnocení navrhovaného řešení z hlediska předpisů hygienických,

4 jakostních, bezpečnostních, ochrany zdraví při práci apod. V investičním záměru by měla být objemová studie plánované akce s předpokladem rozpočtových nákladů. Také předpokládané lhůty výstavby a uvažovaný začátek stavby je důležitý údaj. Dokumentaci investičního záměru obvykle tvoří rozsáhlejší textová část, situace návrhů umístění stavby, jednoduché půdorysy, řezy a první návrhy pohledů. U rekonstrukcí a modernizací záměr obsahuje ještě dokumentaci současného stavu předmětných objektů, včetně rozhodujících technicko-ekonomických údajů provozu (užívání) obnovované kapacity. Studie Po představení záměru projektu obvykle následují studie nejrůznějšího charakteru. Slouží jako výchozí podklad pro plánování všech stavebních činností a k upřesnění a ověření záměru investora. Řeší důležité dílčí problémy (například vzhled stavby, finanční náročnost, dopravní komplikace, možnosti ovlivnění životního prostředí vlivem stavby apod.). Zabývá se prověřením vhodnosti navržené lokality a staveniště. Přestože se studie zdá být nejjednodušším typem dokumentace, řeší dispoziční a proporční návrhy, důležité pro další stupně dokumentace. Tato část projektové dokumentace je zpravidla konzultována s investorem a upravována podle jeho připomínek a přání. Součástí může být několik variant řešení, ze kterých pak projektant spolu s investorem vybírají tu nejoptimálnější variantu. Studie stavby slouží k tomu, aby investor získal základní představu o tom, jak bude jeho stavba vypadat (z vnějšku) a fungovat (uvnitř). Studie definuje základní prostorové a objemové charakteristiky budoucí stavby. Podle přání investora může studie obsahovat vizualizaci, která umožní získat formou trojrozměrného (3D) modelu na počítači téměř dokonalou představu budoucí stavby. Dokumentaci studie tvoří textová část, situace, půdorysy, řezy, pohledy, často také vizualizace a předběžný finanční odhad. Zpracování studie není nutnou podmínkou pro přípravu stavby, může však mimo výše uvedené účely přímo posloužit i jako základ pro zpracování dalšího stupně projektové dokumentace. Dokumentace pro územní rozhodnutí Tato dokumentace má několik verzí daných vyhláškou číslo 499/2006 Sb. a slouží pro územní řízení: - dokumentace pro vydání rozhodnutí o umístění stavby nebo zařízení, - dokumentace pro vydání rozhodnutí o změně využití území, - dokumentace pro vydání rozhodnutí o změně vlivu užívání stavby na území Je to dokumentace, která se již neobejde bez jednání s úřady. Součástí této dokumentace musí být vyjádření orgánů státní správy a správců jednotlivých inženýrských sítí a komunikací.

5 K této dokumentaci se také vyjadřují majitelé sousedních pozemků a osoby nebo instituce, jejichž práva by mohla být plánovanou stavbou nebo změnou dotčena. Velmi důležitým faktorem je soulad dokumentace s platným územním plánem. Územní plán má podobu velké mapy, kde jsou barevně odlišena území s různou funkcí obytné části, zóny pro průmysl, silnice, nákupní centra, zelené plochy apod. K mapám vždy existuje také podrobný textový komentář. Plány se zpracovávají zpravidla na 10 let, takže vždy obsahují nejen popis stávajícího stavu daného území, ale především jeho předpokládaný rozvoj jde tedy spíše o jakousi mapu budoucí podoby sídel a krajiny. Územní plán je naprosto klíčový dokument pro jakýkoliv stavební rozvoj lidských sídel a změny v krajině. Pro stavby nebo záměry, které nejsou v souladu s územním plánem, nesmí žádný úřad vydat povolení, například územní rozhodnutí nebo stavební povolení. Naopak projekty, které jsou v územním plánu zaneseny, jsou velmi obtížně odvratitelné. Aktuální územní plán musí být veřejně přístupný na příslušném obecním nebo krajském úřadě. Často bývají územní plány přístupné i na internetových stránkách příslušné obce či kraje.

6 Ukázka územního plánu obce Úsilné (u Českých Budějovic)

7 Dokumentace pro stavební řízení Tato dokumentace vychází z dokumentace pro územní řízení a obvykle slouží jako podklad pro vydání stavebního povolení nebo k ohlášení stavby. Obsah a rozsah dokumentace pro stavební povolení nebo ohlášení definuje vyhláška č. 499/2006 Sb. Jedná se o textovou část, situace (širších vztahů, koordinační, katastrální, celkové a speciální) a dále už dochází k dělení dokumentace podle jednotlivých profesí. Podrobněji viz modul č.7. Projektová dokumentace pro provedení stavby Projektová dokumentace pro provedení stavby slouží jako podklad pro samotnou stavbu. Oproti projektové dokumentaci ke stavebnímu řízení obsahuje detailnější propracování všech výkresů, bližší specifikaci materiálů, řešení detailů stavby, výpisy použitých prvků, detailní projekty profesí, technologické postupy apod. Projekt pro provedení stavby zaměstnává řadu specialistů, jako subdodávek kompletního projektu. Projekt pro provedení stavby je velmi důležitou přílohou smlouvy o dílo na dodání samotné stavby, proto musí být zpracován velmi pečlivě. Absence tohoto stupně projektové dokumentace je nejčastější příčinou vzniku vícenákladů při samotné stavbě. Dokumentace skutečného provedení stavby Pokud došlo během provádění stavby ke změnám oproti schválené projektové dokumentaci, zpracuje se dokumentace skutečného provedení stavby. Tato dokumentace je důležitá především pro pozdější přestavby a také reklamace. Může být nařízena i stavebním úřadem, podle legislativy příslušného státu. Legislativy zpravidla ukládají povinnost dokumentaci skutečného provedení stavby uchovávat. Dokumentace bouracích prací Dokumentace bouracích prací je nutná nejčastěji k řízení o odstranění stavby. Často je ale vytvořena již před zpracováním dokumentace pro provedení stavby. Její součástí je rovněž plán nakládání se vzniklým odpadem a plán bezpečnosti práce při bouracích pracích. Zadávací dokumentace Zadávací dokumentace je jedním z rozhodujících dokumentů, které zadavatel předkládá uchazečům pro zpracování nabídek na provedení stavby. Obsah této dokumentace definuje prováděcí vyhláška č. 230/2012 Sb. na základě zákona č. 137/2006 Sb. V případě zakázky na stavební práce musí zadávací dokumentace stavby obsahovat projektovou dokumentaci stavby zpracovanou do podrobností nezbytných pro vytvoření nabídky. Musí být navíc doplněná o výkaz výměr s podrobným soupisem prací a dodávek, který bude obsahovat podrobný popis požadovaných standardů. U veřejných zakázek nesmí být použity v dokumentaci obchodní názvy, protože by některým dodavatelům umožnily konkurenční výhodu. Zadavatel (investor) je povinen poskytnout výkaz výměr požadovaných prací a dodávek v elektronické podobě.

8 Slovníček pojmů: Pojem Plán Projektant Obsah projektové dokumentace Forma projektové dokumentace Rozsah projektové dokumentace Podrobnost projektové dokumentace Vysvětlení záměr, rozvrh nebo představa nějaké budoucí činnosti nebo jejího výsledku (stavby, stroje, organizace a podobně). Osoba, která provádí projekční činnost (projektuje) za účelem vzniku projektu. Vše, co se týká věcné části projektové dokumentace, Styl podání informací o projektu, dokumentace může být v písemné i elektronické formě, přičemž závisí na legislativě daného státu Požadavky jsou obvykle stanoveny zvláštními předpisy Potřebná podrobnost projektové dokumentace (její rozsah a obsah) je zpravidla stanovena příslušnými vyhláškami či legislativou. V České republice jde Zdroje: ČESKO. Zákon č. 183/2006 Sb. ve znění pozdějších předpisů In: Sbírka zákonů České republiky. ISSN Dostupný také z: ČESKO.