BAKALÁŘSKÁ PRÁCE 2012 Alena Zmrzlá

Transkript

1 BAKALÁŘSKÁ PRÁCE 2012 Alena Zmrzlá

2 UNIVERZITA PALACKÉHO V OLOMOUCI FAKULTA ZDRAVOTNICKÝCH VĚD Ústav ošetřovatelství Alena Zmrzlá Možnosti sester pečovat o chronickou ránu metodou vlhkého hojení Bakalářská práce Vedoucí práce: Mgr. Lenka Mazalová OLOMOUC 2012

3 Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci vypracovala samostatně a použila jsem uvedené bibliografické a elektronické zdroje. Olomouc podpis

4 Děkuji vedoucí mé bakalářské práce Mgr. Lence Mazalové za připomínky, rady a návrhy, kterými přispěla k napsání mé práce.

5 ANOTACE Příjmení a jméno autorky: Zmrzlá Alena Instituce: Název práce: UPOL, Fakulta zdravotnických věd Možnosti sester pečovat o chronickou ránu metodou vlhkého hojení Vedoucí práce: Mgr. Lenka Mazalová Počet stran: 91 Počet příloh: 2 Rok obhajoby: 2012 Klíčová slova: chronické rány dekubity bércové vředy vlhké hojení moderní trendy v hojení chronických ran

6 Bakalářská práce se zaměřuje na využití moderních metod v léčbě chronických ran. Teoretická část nás uvádí do problematiky prevence a léčby chronických ran a popisuje také možnosti vzdělávání sester v této oblasti. Je zde uveden souhr téměř všech možností využití moderních krycích prostředků vlhkého hojení ran a jejich rozdělení do specifických skupin. Praktická část se zaměřuje na vzdělávání sester a porovnání jejich znalostí a možností využívat formu vlkého hojení, i které prostředky se nejčetněji využívají ve zdravotnických zařízeních a zařízeních sociálních služeb. Klíčová slova: chronické rány, dekubity, bércové vředy, vlhké hojení, moderní trendy v hojení chronických ran This Bachelor Work focuses on use of modern methods in treatment of chronic wounds. The theoretical part introduces the issue of prevention and treatment of chronic wounds and deals with the options of education of nursing staff in this area. The Work provides summary of most available methods of utilization of modern wet wound management dressings and their division into specific groups. The practical part concentrates on nurse education and comparison of their knowledge and possibilities of using the method of wet wound management and lists the products which are most frequently used in hospitals and social care facilities. Key words: Chronic wounds, decubitus, ulcus cruris, modern materials of wet wound management, modern trends in treatment of chronic wound

7 OBSAH ÚVOD 8 1. TEORETICKÁ ČÁST CHRONICKÉ RÁNY Charakteristika chronické rány Rozdělení chronických ran podle etiologie Proces hojení chronických ran Faktory nepříznivě ovlivňujíci proces hojení chronických ran Celkové faktory Místní faktory KOMPETENCE SESTER V OŠETŘOVÁNÍ CHRONICKÝCH RAN Vzdělání v oblasti chronických ran v České republice MODERNÍ TRENDY V HOJENÍ RAN A DEFEKTŮ Obecné zásady při ošetřování chronických ran Pracovní postupy při ošetřování chronických ran Přehled vlhkého krytí ran a jejich způsob účinku Přehled vlhkého krytí ran podle podle typu materiálu Přehled prostřeků vlhkého krytí ran z hlediska zhodnocení rány KAZUISTIKA PRAKTICKÁ ČÁST 31 6

8 5.1 Cíl práce Metodika průzkumného šetření Vyhodnocení výsledků průzkumného šetření Diskuse 80 ZÁVĚR. 84 LITERATURA A PRAMENY 86 SEZNAM ZKRATEK.. 89 SEZNAM OBRÁZKŮ. 90 SEZNAM PŘÍLOH

9 ÚVOD Ve své práci jsem se zaměřila na rozdíly v používání moderních materiálů vlhkého hojení ran ve zdravotnických zařízeníc a v zařízeních sociálních služeb. Bude zajímavé zjistit, jaký způsob léčby ošetřující personál upřednostňuje, a které materiály nejvíce používá. Chronické rány byly a jsou ještě i dnes velkým problémem, protože jejich léčba vyžaduje od pacientů (klientů) většinou velkou trpělivost. Často musí snášet chronické bolesti, omezení v pohybu, někdy je třeba absolvovat návštěvy v ambulancích kožních nebo chirurgických lékařů, kam mají problém se dopravit. Nemluvě o tom, že většina pacientů (klientů) trpí chronickou ránou desítky let, kdy si nemohli dovolit podstoupit např. nějakou operaci, např. operace šedého zákalu nebo mají jiné problémy, které bývají časté u seniorů. Pokud bychom se ještě zamysleli i nad kvalitou života těchto lidí nejen v oblasti jejich zdraví, ale i v oblasti sociální, kdy nemohli např. vykonávat své zaměstnání, a pokud ano, tak s obtížemi. Když si uvědomíme i společenské omezení, že si nemohou dovolit navštívit kulturní zařízení, pokud je rána ve stadiu, kdy zapáchá a hodně secernuje, nebo nemohou cestovat, sportovat atd. Není tedy divu, že najdeme v jejich životě i psychické problémy jako třeba osamocenost, která může vést až k depresím. Zdravotníci by si měli uvědomovat všechny tyto aspekty a snažit se svým pacientům (klientům) co nejlépe pomoci. V tom případě, musíme mít informace a znalosti o nových možnostech léčby a předávat je. Za moderní léčbu chronických ran považujeme metodu vlhkého hojení ran. Pro sestry a lékaře tato metoda není žádnou novinkou a používá se stále častěji. Výrobci těchto materiálů se snaží hledat stále nové technologie a vyrábějí dokonalejší krycí materiály. Produktů je na trhu mnoho různých druhů a je třeba naučit se, kdy a na jakou ránu se určitý druh vlhkého krytí aplikuje. Proto se sestry školí v této problematice, aby byly specialistky v této oblasti. Jsou však závislé na lékaři, který musí napsat recept na správný druh vlhkého krytí ran. Lékař volí někdy osvědčený konzervativní (klasický) způsob léčby. Záměrem této práce je zjištění, jaký zájem mají sestry o tuto problematiku, jaké mají možnosti v oblasti vzdělávání, a kterému způsobu vzdělávání dávají přednost. S chronickými ranami se sestry setkávají ve zdravotnických zařízeních různých odděleních, ale nejvíce na odděleních gerontologie, kde jsou dlouhodobě nemocní, na anesteziologicko-resuscitačnich odděleních, na neurologii nebo i v agenturách domácí péče, stejně jako v zařízeních sociálních služeb. V současnosti se ošetřování metodou vlhkého hojení ran věnuje velká pozornost. Sestry se vzdělávají, stávají se z nich specialistky konzultantky pro léčbu ran. Mají často na starost 8

10 několik oddělení, kde konzultují a doporučují další postupy v léčbě. Většinou školí své kolegyně a jejich znalosti a zkušenosti se dostávají do povědomí většiny sester. Mám zkušenost ze zařízení sociálních služeb, kde pracují často starší sestry, které se s vlhkým hojením ran ve škole nesetkaly. Situace se zlepšuje, proto jsem se rozhodla udělat dotazníkové šetření, abych mohla doložit, jaké vědomosti sestry mají o produktech vlhkého hojení ran a také, jakým způsobem je získávají. 9

11 1. TEORETICKÁ ČÁST Teoretická část je zaměřena na krátký úvod do problematiky vzniku chronických ran, jejich definici, prevenci, etiologii vzniku, faktory, které ovlivňují vznik chronických ran a na jejich léčbu. 1.1 CHRONICKÉ RÁNY Charakteristika chronické rány Jako chronickou ránu označujeme sekundárně se hojící ránu, která i přes adekvátní terapii nevykazuje po dobu 6-9 týdnů tendenci k hojení Rozdělení chronických ran podle etiologie Bércový vřed žilní etiologie Jedná se o poruchu látkové výměny v kůži a podkoží, důsledkem bývá chronická žilní nedostatečnost. Tím, že je porušený tok žilní krve k srdci, dochází ke snížení množství krve z jednotlivých částí systému, krev se městná, dochází ke stagnaci krve v dolních končetinách a k přetížení žilního systemu. Negativně je ovlivněn metabolismus v kůži a podkoží v důsledku edému, kdy dochází k zadržování tekutin, ke zvyšování onkotického tlaku, a tím je poškozen i lymfatický systém. Může dojít k zánětům a kožním změnám. Při delším trvání zánětu ve venulách a arteriolách je riziko vzniku bércového vředu. 2 Centrální venozní insuficience (CVI) vzniká v důsledku ztráty elasticity žilní stěny a nedomykavosti chlopní v povrchovém systému, mohou být 1 STRYJA, Jan. Repetitorium hojení ran. Semily : GEUM s.r.o., s. ISBN GUNTER MUDR, Germann, et al. Kompendium rán a ich ošetrovania. HARTMANN-RICO s.r.o. Bratislava : CMC Medical Information D Heidenheim, s. ISBN S.73 10

12 postižené i hluboké žíly a spojky mezi těmito systémy. I když ještě není toto postižení závažné, může dojít ke vzniku vředu i po poranění kůže. Další příčinou CVI, může být PTS s dekompenzovanými subfasciálními žilami. 3 Bércový vřed tepenného původu Příčina bývá hlavně při obliterující ateroskleróze velkých a středních cév. Léze ve vnitřní vrstvě intimy vyvolá agregaci trombocytů a to má za následek proliferaci svalových buněk médie do intimy, ty produkují protein a proteoglykany, které se díky kumulaci lipidů mění v aterosklerotické pláty. Jejich přítomnost způsobuje stenózu nebo uzavření tepny. Stupeň ischemie závisí na rozsahu stenózy. Příčinou jsou dědičné dispozice, ale důležitými rizikovými faktory jsou jiné diagnózy jako hypertenze, diabetes mellitus, hypothyeróza, nefropatie, poruchy metabolismu lipidů, trombofílie, plicní insuficience i nesprávný způsob života jako je stres, kouření, alkoholismus, nadváha, obezita. I jeden z těchto faktorů může znásobit provděpodobnost toho, že dojde k ischemii DK nebo uzávěru tepen v DK. 4 Diabetický vřed Významné místo mezi chronickými komplikacemi při diabetes mellitus zaujímá syndrom diabetické nohy, protože změny na cévách a periferních nervech probíhají nepozorovaně a na základě neuropatií i bezbolestně a proto se mohou tyto změny vyvíjet několik let. Může vzniknout i situace, kdy je noha natolik ohrožená, že jediným opatřením pro záchranu života je amputace. 5 Proleženina Proleženina je poškození kůže v důsledku lokálního působení tlaku. 6 Tento tlak utlačuje drobné cévy a část tkáně není dostatečně prokrvena a zásobena kyslíkem. Následkem toho dojde k nahromadění toxických produktů látkové výměny ve tkáních, rozšíří se cévy a tvoří se edém. Pokud trvá tlak, nastává s přibývající hypoxií ireverzibilní odumírání kožních buněk a tvoří se nekróza. Poškození probíhá v závislosti 3 GUNTER MUDR, Germann, et al. Kompendium rán a ich ošetrovania. HARTMANN-RICO s.r.o. Bratislava : CMC Medical Information D Heidenheim, s. ISBN S.74 4 Tamtéž s.75 5 CMC Medical Information D Heidenheim, s. ISBN S.73 s Tamtéž s.81

13 na délce a síle tlaku. Největší poškození vzniká na místech, kde tlak těla a protitlak naléhají na kostní prominence. Kromě toho může proleženina vzniknout i následkem působení tahu po podložce, kde vznikají smykové síly, které způsobí posouvání kožních vrstev proti sobě, natažením a také tlakem na cévy. Pokud nezabráníme dalšímu působení tlaku, aby se obnovilo zásobování krví, není možnost léčby a všechna další opatření jsou zbytečná. 7 Chronická posttraumatická rána Tyto rány vznikají primárně, důsledkem nedostatečného léčení nebo mohou být komplikace při léčbě způsobeny infekcí, kontaminací, kontuzí měkkých částí nebo vzniklou nekrózou. 8 Chronická rána způsobena zářením Záření vede k poškození kůže a podkoží, protože dojde ke zhoršenému prokrvení kůže i podkoží a tím k atrofii. Při ztrátě podkoží dochází k pevnému spojení kůže s hlubšími strukturami, dochází také k fibrotizaci tkaniva a trombotizaci arteriol a venul. Následkem toho dojde k poruše výživy a vzniku vředů. Ty se mohou zvrhnout v maligní bujení během 4 až 40 let. 9 Nádory Růst nádorů vede k celkovému postižení integrity kůže a může vyústit ke vzniku vředů. Řeší se radikálně podle rozsahu a možností, s ohledem na prognózu CMC Medical Information D Heidenheim, s. ISBN S.73 s.81 7 Tamtéž s.81 8 Tamtéž s GUNTER MUDR, Germann, et al. Kompendium rán a ich ošetrovania. Hartmann-Rico s.r.o. Bratislava : CMC Medical Information D Heidenheim, s. ISBN S.73 s Tamtéž s 91 12

14 Lymfedém Příčinou chronické rány na bérci je otok způsobený zhoršeným odtokem lymfy. Lymfedém je otok, který je způsoben sníženou kapacitou lymfatického systému, kdy je snížen transport mízní tekutiny, protože je v převaze krevní kapilární filtrace. Lymfatické kapiláry se splétají do sběrných silnějších kolektorů a vedou lymfu do venózního systému. Jedná se o poškození lymfatických cest. Primární lymfedém se manifestuje do 35 let věku. Sekundární lymfedém vzniká při přerušení lymfatických drah, zánětu, nebo traumatech, radioterapii, přítomnosti parzitů nebo při těžkém poškození žilního systému. Podle místa vzniku se rozlišuje distální nebo proximální otok. Vyšetřovací metodou je lymfoscintigrafie nebo lymfografie, která se provádí ambulantně. Lymfedém může předcházet chronické ráně Proces hojení chronických ran Hojení ran probíhá nezávisle na rozsahu ve třech fázích, které se navzájem překrývají. (viz obr.č.1) Obr. č. 1 Fáze hojení 12 Proces hojení chronické rány probíhá ve třech fázích a zahrnuje šest kroků. 11 ŠTINCLOVÁ, Jana. Co lze očekávat od lymfodrenáží. Interní medicína pro praxi. 2009, 11, 9, s Dostupný také z WWW: < ISSN : : cz76223.html [online] [cit ]. Dostupné z WWW: < 13

15 Exsudativní zánětlivá fáze (fáze čistící) Tato fáze trvá asi tři dny. V důsledku dilatace cév dochází k exsudaci krevní plazmy do intersticia, a tím se podpoří migrace leukocytů a pomocí fagocytózy dochází k čištění rány. Uvolňují substance, které stimulují buňky pro další fáze. Prvním cílem je zastavit krvácení, které vytvoří uzávěr cév. Po vazokonstrikci dochází působením vazoaktivních látek k silnému prokrvení a k eliminaci škodlivin. Fagocytóza začíná 2-4 dny po poranění, jde o první fázi čištění. Migrace leukocytů se zastavuje po třech dnech. Proliferační granulační fáze V této době převažuje proliferace buněk a dochází k vytváření nových cév a tím k výživě tkání kyslíkem a živinami. Tato fáze začíná čtvrtý den. Nové kapiláry jsou málo odolné, proto se musí chránit před traumatizací. Do rány se dostávají fibroblasty, které pocházejí z tkaniva poraněného místa. Jako výživný substrát slouží aminokyseliny, které vznikají při rozkladu krevní sraženiny. Fibroblasty vyživují fibrinovou síť a nakonec vznikne lososově červený, lesklý povrch, který světčí a správnám hojení. Mezi šestým a desátým dnem od poranění dozrávají kolagenová vlákna, rána kontrahuje a dochází k epitelizaci. Epitelizační fáze Z granulačního tkaniva vycházejí chemické signály pro proces epitelizace z okrajů rány. Tyto buňky potřebují vlhkou skluznou plochu. Epitelizace z okrajů neprobíhá rovnoměrně. Na tvorbu výběžků z okraje rány navazuje fáze hrubnutí jednovrstevného epitelu posouváním buněk přes sebe. Zvyšuje se také odolnost epitelových ploch Faktory nepříznivě ovlivňující proces hojení chronických ran Celkové faktory Celkový stav organismu, přidružené choroby, základní příčina a její léčba, to vše má vliv hlavně při léčbě chronických ran. Musíme tedy eliminovat nebo kompenzovat tyto nepříznivé faktory. 13 GUNTER MUDR, Germann, et al. Kompendium rán a ich ošetrovania. Hartmann-Rico s.r.o. Bratislava : CMC Medical Information D Heidenheim, s. ISBN S.73 s

16 Základní příčina se podílí významně na hojení. Pokud ji lze odstranit, je tendence k hojení dobrá. Pokud je základní příčinou např. maligní proces, který nelze odstranit, rána progreduje. Přidružená onemocnění, která bývají častá u starších klientů, se negativně podílejí na hojení. Jsou to většinou ischemická choroba srdeční, hypertenze, respirační onemocnění, diabetes mellitus, autoimunní onemocnění, malabsorpční syndromy, nádorová onemocnění a další. Tyto choroby zasahují do různých fyziologických funkcí, které se kumulují a mohou způsobovat další fyzické i psychické změny a také jsou potom důvodem ke zvýšenému užívání léků, které mají další vedlejší účinky. 14 Věk hraje velkou roli v procesu hojení ran, protože fyziologické stárnutí zpomaluje většinu funkcí, i proces hojení ran. Stav výživy a hydratace je také důležitý faktor pro správné hojení ran. Nedostatek bílkovin, minerálů a stopových prvků inhibuje hojivý proces. Dehydratace poškozuje buněčné funkce. S poruchami výživy se můžeme setkat u kachektických pacientů, ale i u obézních lidí, u kterých může dojít např. k dehiscenci rány. Některé léky mají nepříznivý vliv na hojení ran, například cytostatika, imunosupresiva, antikoagulancia nebo léky s protizánětlivým účinkem. Hematologické poruchy jako je např. anémie, nedostatek hemoglobinu způsobuje tkáňovou hypoxii, poruchy hemokoagulace nebo nedostatek erytrocytů. Imunita je důležitá, aby nedocházelo k náchylnostem k bakteriálním, virovým nebo plísňovým onemocněním. Nádorová onemocnění mají špatný vliv na imunitní systém, protinádorová léčba, radioterapie nebo chemoterapie a další. Nedostatek spánku nepříznivě zasahuje do buněčného dělení. Psychický stav, stresy způsobují zvýšenou sekreci glukokortikoidů, které mají protizánětlivý účinek a tlumí tvorbu granulační tkáně. Pacient není motivovaný ke spolupráci, když je nespokojený, v depresi, v úzkosti nebo ve strachu. Systémová infekce je spojena se zánětem a nepříznivě ovlivňuje aktivitu fibroblastů. 14 Bureš, I. (2006). Léčby rány. Praha 5: Galén. mn. (2006).s.14 15

17 Závislosti jako je například abúzus alkoholu, kouření, drogy mají negativní vliv na hojení ran. Způsob života, například nezájem nebo neschopnost pečovat o ránu, nedostupnost krycích prostředků atd. 15 Pooperační komplikace negativně působí na proces hojení ran, například trombóza, trombembolická choroba, pooperační pneumonie, peritonitida, urémie atd. Následky akutního šoku spojené se ztrátou krve, nedostatkem tekutin, popáleniny a další, které způsobují poruchu mikrocirkulace, hypoxii, zvýšenou permeabilitu kapilár, perfúzní poruchy Místní faktory Porucha krevního zásobení způsobuje sníženou perfúzi kyslíku. Obtížně se bude hojit defekt, kde vznikl arteriální uzávěr. Hloubka rány určuje, jak dlouho se bude rána hojit. K vytvoření vaskularizace granulační tkáně, pokud budou zasaženy svaly, šlachy, kosti, bude potřeba více času než u rány povrchové. Velikost rány je také závislá na délce léčby. Spodina rány se musí hodnotit vizuálně. Pokud na ní lpí nekróza, krevní sraženiny, fibrinové povlaky nebo je v ráně velká sekrece, to vše brání hojení. Lokalizace rány má nepříznivý vliv na hojení, pokud je nad kostními výčnělky, nad klouby nebo tam, kde je malá vrstva podkožního tuku. 15 Peof. MUDr. Gunther Germann, Doc. MUDr. Pavel Brychta, CSc. a další. (1999). Kompendium rán a ich ošetrovania. Heidenheim, Slovensko: HARTMANN-RICO s.r.o 16 STRYJA, Jan. Repetitorium hojení ran. Semily : GEUM s.r.o., s. ISBN

18 Okraje rány pokud jsou zavalité, podminované, mohou být vhodným místem pro bakteriální flóru. Špatnou tendenci k hojení mají také rány s kalózními okraji. Mikrobiální infekce se projeví zvýšenou sekrecí, zarudnutím, napětím, bolestí, zápachem. Vždy se naruší průběh hojení. Stáří rány určuje průběh a délku hojení. Dlouhodobě otevřené rány se hojí pomaleji. Hypoxie rány, pokud je mírná, stimuluje angiogenezi, to se využívá u hydrokoloidů. Dostatečný přísun kyslíku je nutný pro buňky na okrajích rány, kde začíná epitelizace. Výrazná hypoxie snižuje rezistenci k infekci sníženou fagocytární schopností leukocytů. Teplota rány je velmi důležitá. Rána pro správné hojení potřebuje, udržovat normální tělesnou teplotu. Pokud se rána zchladí např. studeným obkladem a sníží se v ráně teplota jen o dva stupně, dojde k poškození tkáně a hojení se zpomalí. Cizí tělesa mohou být zdrojem infekce, jsou také příčinou dráždění v ráně. Macerace kůže v okolí může být způsobena vytékajícím sekretem, exsudátem, potem, inkontinencí. Mokvající kůže je náchylná k infekcím. Kvalita ošetření ran je závislá na vědomostech ošetřujících a znalostech účinků vlhkého krytí. Hlavním předpokladem kvalitního ošetřování je určení příčiny, správné zhodnocení rány, záleží také na vhodném způsobu aplikace a výběru vlhkého krytí. To se dělí na typy podle účinku a aplikuje podle fáze, ve které se rána nachází Bureš, I. (2006). Léčby rány. Praha 5: Galén. mn. (2006).s.15 17

19 2. KOMPETENCE SESTER V OŠETŘOVÁNÍ CHRONICKÝCH RAN 2.1 Vzdělávání v oblasti chronických ran v České republice Stěžejním zákonem, který se vztahuje k nelékařským profesím je zákon č. 96/2004 Sb., o podmínkách získávání a uznávání způsobilosti k výkonu nelékařských zdravotnických povolání a k výkonu činností souvisejících s poskytováním zdravotní péče a o změně některých souvisejících zákonů v platném znění (dále jen zákon o nelékařských zdravotnických povoláních ). Zde jsou v 5 rozpracovány podmínky k odborné způsobilosti k výkonu povolání všeobecné sestry. V roce 2011vyšla v platnost od 1. března nová vyhláška č. 55/2011 Sb., o činnostech zdravotnických pracovníků a jiných odborných pracovníků (dále jen vyhláška o činnostech ). Zde jsou v části druhé, v 4 uvedeny činnosti zdravotnických pracovníků po získání odborné způsobilosti. Paragraf 4, odstavec g) uvádí, že všeobecná sestra může hodnotit a ošetřovat poruchy celistvosti kůže a chronické rány a ošetřovat stomie, centrální a periferní žilní vstupy. 18 Z uvedeného plyne, že ošetřování chronických ran je v kompetenci všeobecné sestry již po ukončení kvalifikačního studia. Zákon č. 96/2004 Sb., o nelékařských zdravotnických povoláních v 55 až 60 stanoví podmínky specializačního vzdělávání všeobecných sester. Vyhláška č. 55/2011 Sb., v 54 stanoví činnosti všeobecné sestry se specializovanou způsobilostí. Jednotlivé typy specializací a kompetence jsou rozpracovány v 55 až 67. Vyhláška 55/2011 Sb., rozebírá činnosti zdravotnických pracovníků po získání specializované způsobilosti a odráží nařízení vlády č. 31/2010 Sb., o oborech specializačního vzdělávání a označení odbornosti zdravotnických pracovníků se specializovanou způsobilostí. Podle nařízení vlády č. 31/2010 Sb., je oborem specializačního vzdělávání mimo jiné i Ošetřovatelská péče v interních oborech s označením odbornosti specialistů Sestra pro péči v interních oborech. Dle vyhlášky č. 55/2011 je v 60 rozpracována kompetence sestry pro péči v interních oborech v odstavci a), bod 7. Zde se uvádí, že sestra pro péči v interních oborech bez odborného dohledu a bez indikace lékaře může hodnotit a ošetřovat chronické rány i doporučovat vhodné krycí materiály. Stejná kompetence se v 61 vztahuje pro odbornost specialistů s označením Sestra pro péči v chirurgických 18 Heger, L. (2011). Vyhláška o činnostech zdravotnických pracovníků a jiných odborných pracovníků, částka 20, s

20 oborech. Specializační vzdělávání je ukončeno atestační zkouškou a všeobecné sestry tak získají specializovanou způsobilost a výše zmíněnou kompetenci. Pokud jde o hojení ran, mohou všeobecné sestry po kvalifikačním studiu, případně všeobecné sestry s jinou specializovanou způsobilostí než je obor Ošetřovatelská péče v interních oborech a Ošetřovatelská péče v chirurgických oborech, využít certifikovaný kurz Specializovaná ošetřovatelská péče o chronické rány a defekty. Certifikovaný kurz a podmínky jeho realizace jsou ustanoveny v 61 až 64 zákona 96/2004 Sb., zákona o nelékařských povoláních. Certifikovaný kurz provádí akreditované zařízení, kterému byla udělena akreditace a jeho absolvováním získávají zdravotničtí pracovníci zvláštní odbornou způsobilost pro úzce vymezené činnosti, kde prohlubují získanou odbornou nebo specializovanou způsobilost. Certifikovaným kurzem nelze nahradit získání odborné nebo specializované způsobilosti k výkonu zdravotnického povolání. 19 Obsah certifikovaného kurzu je dán akreditovaným vzdělávacím programem. Národní centrum ošetřovatelství a nelékařských oborů v Brně - katedra ošetřovatelství a porodní asistence, je akreditovaným pracovištěm pro teoretickou výuku u certifikovaného kurzu Specifická ošetřovatelská péče o chronické rány a defekty. Tyto kurzy jsou určeny pro všeobecné sestry. Kurzy zahrnují část teoretickou s ukázkami různých materiálů a část praktickou s výcvikem na akreditovaných pracovištích. 20 Katedra dermatologie při Institutu postgraduálního studia vzdělávání zdravotníků v Praze pořádá kurzy pro lékaře zaměřené na problematiku chronických ran. Katedra ošetřovatelství na Lékařské fakultě MU nabízí také certifikované kurzy s tímto zaměřením všeobecným sestrám. 21 Osvojenými prvky vzdělávání nejsou jen informace o procesu hojení a péči o chronickou ránu, ale také postupy komplexní péče s ohledem na další parametry jako jsou sledování nutrice, hodnocení bolesti aj. Do výuky jsou také zařazeny nové diagnostické postupy. Na konci kurzu musí absolventi vypracovat seminární práci, obhájit ji a absolvují teoretickou zkoušku, případně test. Záleží na podmínkách stanovených akreditovaným vzdělávacím programem. Další možnou formou vzdělávání v oblasti chronických ran jsou kongresy, sympozia nebo konference provázené workshopy, kde vysoce odborná sdělení a 19 Zákon č. 96/2004 Sb., o podmínkách získávání a uznávání způsobilosti k výkonu nelékařských zdravotnických povolání a k výkonu činností souvisejících s poskytováním zdravotní péče, POSPÍŠILOVÁ, Alena. Vzdělávání v oblasti chronických ran v České republice. Sestra. 2006, 6, s Dostupný také z WWW: < 19

21 mimořádně kvalitní přednášející přispívají k edukaci a zvýšení znalostí zúčastněných zdravotníků. Jinou formou vzdělávání jsou krajské semináře pořádané klinikami, které se léčbou ran zabývají podrobně. Tyto akce jsou určeny praktickým lékařům. Souběžně jsou také pořádány akce pro všeobecné sestry a sestry v domácí péči. Rozšiřovat znalosti si mohou sestry i z mnoha knižních publikací, odborné literatury a odborných časopisů. Vzdělávat mohou i společnosti, které produkty vyrábějí. Toto vzdělávání probíhá v ucelených cyklech, je spojeno z praktickými ukázkami a s nácvikem ošetřování ran na klinických pracovištích. Vzdělávání je garantováno přednášejícími - specialisty na léčbu chronických ran. Elektronické vzdělávání (e-learning) je jednou z nových možností studia, kdy je možné vzdělávat se z domu a usměrňovat si tak čas pro studium. 22 Konečným cílem všech vzdělávacích aktivit je týmová spolupráce a jednotné doporučené postupy. Ty sestrám umožní účastnit se ošetřovatelské péče společně s lékaři i nutričními terapeuty a jinými členy celého týmu POSPÍŠILOVÁ, Alena. Vzdělávání v oblasti chronických ran v České republice. Sestra. 2006, 6, s Dostupný také z WWW: < 23 POKORNÁ, Andrea; MRÁZOVÁ, Romana. Nové trendy ve výuce sester k získání zvláštní odborné způsobilosti k péči o chronické rány a defekty. Sestra. 2009, 11, s Dostupný také z WWW: < 20

22 3. MODERNÍ TRENDY V HOJENÍ RAN A DEFEKTŮ Základní předpoklady zdárného hojení jsou ve vyčištění spodiny rány od cizího materiálu a nekrotických tkání (débridement), aby mohlo dojít k fyziologickému hojení rány. Profesor dermatologie a vnitřního lékařství Gary Sibbald, BSc, MD, z University of Toronto, roku 2000 stanovil jako cíle débridementu: odstranění mrtvé tkáně, obnovení bakteriální rovnováhy a podpora hojení rány. Mezi obecně přijímaná pozitiva débridementu patří: odstranění vlastní nekrotické tkáně - zdroje bakteriálních endotoxinů a exotoxinů, odstranění bakteriální zátěže, zmenšení zánětlivé reakce okolí, zmenšení sekrece z rány a lepší dostupnost růstových faktorů v ráně. 24 Pod odumřelou tkání se shromažďuje hnisavý exsudát a ten zvyšuje projevy zánětu a bolesti. Podobně působí na reparační proces šedozelené povlaky nebo žlutavě zbarvené fibrinové povlaky. Dalším důležitým předpokladem dobrého hojení ran je vytvoření vlhkého prostředí v ráně. Je prokázáno za vědecký základ moist wound healing lze považovat práce Wintera z r. 1961, který prokázal, že ve vlhkém prostředí dojde k hojení rány signitifikantně rychleji, než v prostředí suchém. Tuto skutečnost potvrdily i pozdější práce Turnera z r Dalším faktorem k ovlinění léčby je výměna plynů a vodních par. U hlubokých ulcerací se doporučuje obvaz, který navodí hypoxický účinek, aby se snížilo ph, kdy se aktivuje granulogeneze a angiogeneze. Tyto účinky mají hlavně hydrokoloidy, hydropolymery a hydrogely. U povrchových ran se hodí aplikovat prostředky, které zachovávají výměnu plynů, např. pěnové krytí, polyuretanové filmy nebo síťové materiály. Udržování stabilní teploty je také jedním z významých předpokladů pro fázové hojení, protože ochlazením rány se zpomaluje hojení a rána stagnuje už při snížení teploty o dva stupně Celsia. U všech, ale zvlášť u hospitalizovaných nemocných, je důležitá nepropustnost krycích materiálů, aby nedošlo k nozokomiální infekci. Bezpečnost ve smyslu senzibilizace a iritace je u těchto materiálů ověřena, zatím nejsou žádné zprávy o vedlejších účincích, že by obsahovaly alergizující složku. 24STRYJA, Jan. Význam débridmentu v léčbě ran. Medical tribune : Medicína po promoci. 2009, 6, s Dostupný také z WWW: < 21

23 Jednoduchá aplikace a snímatelnost, aby se nepoškodila nová granulační tkáň je také významná vlastnost krytí, která obsahují neadhezivní komponenty, např. silikonový povlak. Jedním z důležitých inhibičních faktorů je také bolest, která vyvolá stresový stav u nemocného. Vlhké krytí má většinou i analgetický účinek Obecné zásady při ošetřování chronických ran Zásady při ošetřování ran jsou stejné u různých etiologií, vždy je hlavním kritériem stádium rány. Příčinu je třeba řešit systémově. Intervaly převazů jsou závislé na množství sekrece, ale i na fixaci krytí, také na tom, jestli rána např. stagnuje. V tom případě se frekvence převazů zkracuje nebo se také může změnit typ krytí. U pacientů, kteří mají cukrovku bývá frekvence převazů častější a léčba delší. U ulcerace dolních končetin, pokud je příčina v žilní nedostatečnosti, je důležitou součástí léčby i kompresivní bandáž krátkotažným obinadlem. 3.2 Pracovní postup při ošetřování chronických ran Krytí, které je přischlé se snímá pomocí infúzního roztoku např. Fyziogickým roztokem, Ringerovým roztokem, Aquou pro injekcione. Dále dezinfekčními roztoky např. Dermacynem, Prontodermem, aj. nebo pitnou teplou vodou. Zhodnocení rány je prvořadé, hodnotí se příčina, lokalizace, stáří, spodina, rozsah, zápach, sekrece, okraje nebo bolest. Jako obklad můžeme přiložit sterilní komprese gázy namočené v Prontosanu, Prontodermu, Octenilinu wound irrigation, Dermacinu aj. asi na 20 minut. Pokud použijeme Prontoderm foam můžeme ho aplikovat do rány a nechat dokud se nevstřebá. Pokud je to možné, je přínosná i fotodokumentace, která by se měla pořídit nejlépe na začátku terapie, v průběhu ošetřování i na konci léčby. Záznam do dokumentace při každém převazu je samozřejmý. 25 POSPÍŠILOVÁ, Alena; ŠVESTKOVÁ, Sabina. Prostředky k čištění rány. In. Léčba chronických ran. Institut pro další vzdělávání pracovníků ve zdravotnictví v Brně. Brno, Vinařská 6 : Mikada, s ISBN

24 Okolní kůži ošetřujeme tak, že používáme na těsné okolí rány ochranné krémy, které obsahují zinek, např. Kožní ochranný krém Menalind Profesional nebo Abena SkinCare. Pro ošetření suché okolní kůže můžeme použít Menalind profesional oil spray. Do rány aplikujeme terapeutické krytí, je možná i kombinace jednotlivých typů. Jako sekundární absorpční doplňující krytí přiložíme např. Zetuvit, Surgipad, VliWazel. Ránu fixujeme dle její lokality elastickým obinadlem Peha - Crep nebo celoplošnou náplastí Přehled prostředků vlhkého krytí ran a jejich způsob účinku Prostředky k čištění rány Enzymatické prostředky jsou jednou možnou metodou débridementu. Obsahují hydrolyzující enzymy, ty působí na nekrózu a odstraňují ji. Jsou to např. Iruxol mast nebo Fibrolan mast. Gelové prostředky aplikované na suchou spodinu ji hydratují, nekróza změkne a odlouí se např. Nu-gel, Flamigel, Hydrosorb gel aj. Mokrá terapie TenderWet má účinek osmolytický, kdy dochází ke zvlhčování rány a nekrózy a k jejímu odlučování. Do rány je postupně uvolňován Ringerův roztok, který je součástí polyakrylátového polštářku a navíc se zde uplatňuje tělísko, které je uvnitř poštářku a to nasává exsudát. Dochází k proplachování a nasávání nežádoucích látek. DenderWet se používá se k čištění rány, může se použít i ve fázi granulace, protože navíc podporuje tvorbu granulační tkáně. Antibakteriální a antiseptické prostředky, které vyhovují požadavkům moderní terapie např. Bactroban ung. Je to mast, která je velmi účinná na Gram negativní i Gram pozitivní mikroby. Odstranění zeleně zbarvených povlaků, které bývají zapříčiněny Gram negativní mikrobiální flórou, lze dosáhnout opakovaným používání Garamycinu, který obsahuje kolagenový nosič, který se resorbuje a gentamycin je uvolňován do rány. Kolagen stimuluje neovaskularizační proces. Prostředek, který má antibakteriální účinek, je Dermazin mast, která obsahuje Sulfadiazin argent. 26 KOUTNÁ, Markéta; ŠEFLOVÁ, Lenka. Výběr terapeutických krytí v jednoduchém přehledu(podle stadia chronických ran). Medicína pro praxi. 2010, 7, 4, s Dostupný také z WWW: < ISSN

25 K dalším prostředkům s účinkem antiseptickým a bakteriostatickým patří Betedine mast a roztok, obsahuje povidon jod. Prostředky s kyselinou hyaluronovou, která stimuluje hojení a je obsažena v Ialugen krému, který ještě také obsahuje Sulfadiazin argent, ten má bakteriocidní účinek. Hydroaktivní krytí je polopropustné z pěnové polyuretanové hmoty překryté polyuretanovým filmem. V gelové hmotě je superabsorpční systém, který umožňuje absorpci exsudátu, současně také chrání před vysycháním v ráně. Také tady dochází ke snížení ph, které snižuje množení mikrobů. Používá se na rány s velkou sekrecí. Hydrokoloidní krytí vytváří vlhké prostředí, potřebné k hojení ran. Je dvouvrstevné, kde horní vrstva je pěnová, polyuretanová pro vodu nepropustná. Vnitřní vrstva obsahuje pektin, želatinu a karboxymetylcelulózu. Účinek spočívá v tom, že vnitřní vrstva reaguje se sekretem v ráně vytváří gelovou hmotu a ta zajišťuje mikroklima příznivé pro fázové hojení. Krytí je téměř nepropustné pro kyslík a vodní páry, proto dochází k hypoxickému prostředí s nízkou hodnotou ph, a tím se povzbuzuje angiogeneze a granulace. Jsou to např. Granuflex, Hydrocoll aj. Alginátové krytí je vyrobeno z mořských řas, ty jsou bohaté na alginátová vlákna, které dobře absorbují sekret, ve kterém jsou obsaženy zbytky odumřelých buněk, hnis, bakterie. To znamená, že má čistící efekt, proto se používá výhradně na rány s velkou sekrecí. Neadherují k ráně, ale mění se v gel. Hydropolymerové krytí je jinou formou, která podporuje hojení ran. Je to polopropustný syntetický hydropolyuretanový obvaz. Zevní vrstva je polyuretan, střední je z netkané textilie, která absorbuje sekret a spodní vrstva nasává sekret ze spodiny rány. Vyčerpaná kapacita hydropolymerového krytí se projeví puchýřem jako u hydrokoloidů. Absorpční krytí s aktivním uhlím je nedráždivá pletenina nebo netkaná textilie nasátá aktivním uhlím. Má velkou absorpční schopnost, proto se přikládá na rány silně secernující a zapáchající. Pěnová polyuretanová krytí jsou indikována u ran, kde je třeba, aby byla zachována fyziologická výměna plynů a par. Příznivě ovlivňuje granulaci a epitelizaci. Má dvě vrstvy, spodní nasává sekret, horní je zhuštěná a chrání ránu. Pěnová silikonová krytí jsou adhezivní, měkká a mají spodní vrstvu silikonovou. Nelepí se k ráně a nasávají sekret. Silikon potencuje schopnost drenáže v obvazu. 24

26 Síťová krytí bývají z gázy s velkými oky, z bavlny nebo z viskózy. Používají se hlavně u povrchových ran, protože jsou permeabilní pro vodu a plyny. Jsou impregnovány masťovými základy. Některé jsou doplněny jódem nebo silikonem, to jim dodá příslušné účinky. Transparentní polyuretanové filmy jsou vyrobeny z polyuretanu, který je transparentní. Mají schopnost propouštět kyslík a vodní páry a současně držet vlhko v ráně. Chrání povrch před kontaminací. Používají se také jako sekundární krytí, protože mají samolepící schopnost. Hydrogelová krytí mají vysoký obsah vody a výraznou absorpční kapacitu. Po aplikaci vytvoří hned požadované klima, podporují granulaci, ale i epitelizaci. Umožňují monitorizaci, protože jsou transparentní. Při výměně jsou šetrná k nově se tvořící tkáni. Mnohé z těchto uvedených prostředků můžeme zařadit do několika skupin vzhledem k mechanismu účinku. Správně zvolené krytí podle fáze hojení rány významně snižuje náklady na léčbu tím, že zkracuje dobu hojení a snižuje frekvenci převazů, ale hlavně snižuje bolest v ráně a zvyšuje kvalitu života nemocných Přehled vlhkého krytí ran podle typu materiálu Hydrogely Nu-gel, Prontosan gel, Askina gel, Hydrosorb gel, Purilon gel, Intra Site gel, SupraSorp gel, Curity gel, Octenilin gel, Granugel, Flamigel, Hemagel, Hypergel (převazy za 2-3 dny) Hydrokoloidy - Suprasorb-H, Comfeel Ulcer dresing, Askina Hydro, Hydrocoll (převaz za 2-7 dnů, dle sekrece) Mokrá terapie TenderWet 24, TenderWet, TenderWet Active, TenderWet Active cavity, TenderWet Duo (převazy hod. dle typu) Antiseptické roztoky Braunol, Betadine, Dermacyn (převazy 2-3 krát denně) Absorpční krytí s aktivním uhlím Actisorb Plus, Vliwaktiv Ag, Askina Carbosorb, Tegasorb, Carbonet (převazy za 2-4 dny) Antiseptika Inadine, Bactigras, Iodosorb, Braunovidon, SuprasorbX-PHMB (převazy za 1-4 dny) 27 POSPÍŠILOVÁ, Alena; ŠVESTKOVÁ, Sabina. Prostředky k čištění rány. In. Léčba chronických ran. Institut pro další vzdělávání pracovníků ve zdravotnictví v Brně. Brno, Vinařská 6 : Mikada, s ISBN

27 Polymery Mepilex, Biatain, Suprasorb P, Allevyn, Mepilex Border, Tielle, Tielle Xtra, Pera Foam (převazy za 2-7 dnů), Polymery s Ag Mepilex Ag, Askina Calgitrol Ag, Biatoin Ag (převazy za 2 dny) Algináty Hydrofiber Sorbalgon, Kaltostat, Suprasorb A, Melgisorb, Askina Sorb, Algisite M, Aquacel (převazy za 2-4 dny) Algináty s Ag Hydrofiber Silvercel, Melgisorb Ag, Tegaderm alg. AG, Suprasorb A Ag, Aquacel Ag (převazy dle sekrece 2-3krát denně) Obvazy se stříbrem Acticoat, Silvercel, Suprasorb A Ag, Melgisorb Ag, Tegaderm Ag, Aquacel Ag, Algisite Ag, Atraumann Ag (převazy za 2 dny) Neadherentní obvaz, - Adoptik, Askina SilNet, Mepitel One, Release, Atraumann, Na Ultra, Bionect, Hydrotull (převazy za 2-7 dnů) Tenké polyuretany-adoptic, Askina Silnet, Mepitel One (převazy za 4-7 dnů) Polymery s Ag Mepilex Ag, Askina Calgitrol Ag, Biatoin Ag (převazy za 2 dny) Algináty Hydrofiber Sorbalgon, Kaltostat, Suprasorb A, Melgisorb, Askina Sorb, Algisite M, Aquacel (převazy za 2-4 dny) Většina krytí se může vzájemně kombinovat. Nekombinují se antiseptika, krytí s aktivním uhlím, polymery s Ag a hydrokoloidy Přehled vlhkého krytí ran z hlediska zhodnocení rány Ránu hodnotíme podle fáze, ve které se nachází, to je prioritní. Musíme zhodnotit spodinu rány, jestli je čistá, granulující nebo zánětlivá, infikovaná nebo nekrotizující, rozpadlá. Záleží i na tom, jak rána secernuje, jestli málo, středně nebo silně, jakou barvu má exsudát, jestli si pacient stěžuje na bolest v ráně, všímáme si i okolí rány. Pacient si může také stěžovat na celkové potíže. Rána může být nekrotická, kdy je cílem odstranit nekrózu, která se provádí několika způsoby: chirurgickým debridementem, enzymatickým debridmentem např. (Fibrolan, Iruxol mast), mokrou terapií (TenderWet), aplikací hydrogelů např (Flamigel, Suprasorb G, Hydrosorb, Nu-gel, Askina gel). Nekróza může být povrchová suchá, kdy je třeba zvlhčit, aby změkla, nebo může být 28 KOUTNÁ, Markéta; ŠEFLOVÁ, Lenka. Výběr terapeutických krytí v jednoduchém přehledu(podle stadia chronických ran). Medicína pro praxi. 2010, 7, 4, s Dostupný také z WWW: < ISSN Začátek formuláře Konec formuláře 26

28 nekróza na ráně, která je hluboká, zapáchající. Je třeba co nejdříve odstranit nekrózu a aplikovat obvazy z aktivním uhlím a stříbrem např. (Actisorb Plus, Askina Calgitrol Ag, Carboflex). Na infikovaou ránu, kdy cílem je odstranit známky infekce jak lokální, tak celkové, je třeba přiložit antiseptické obvazy např. (Inadine, Braunovidon, Atraumann Ag, Bactigras), nebo mokrou terapii (TenderWet). Další možností může být rána silně povleklá fibrinem, hnisem, bakteriemi a silně exsudující, kde se musí aplikovat algináty, aby se zmírnila secernace (Suprasorb A, Algisite M, Sorbalgon, Tegaderm) tam je třeba přiložit savé krytí. Pokud rána secernuje středně, můžeme přiložit hydrogely s alginátem (např. NU-gel), nebo hydropolymery např (Askina, Touch). U rány granulující je cílem podpora růstu granulačních a epitelizačních buněk. Pokud rána secernuje velmi slabě, můžeme aplikovat hydrokoloidy např. (Granuflex, Hydrocoll). Epitelizující ránu musíme podpořit k hojení a udržet vlhkost, použijeme tedy Hydrokoloidy, např. (Granuflex, Suprasorb H, Tegasorb, Hydrocoll), hydrogely např. (Suprasorb G, Hydrosorb), filmová krytí např. (Bioclusive, Tegaderm, Opsite), u mírně secernující rány se mohou použít hydropolymery, např. (Askina Touch), hydrokoloidy (Granuflex, Suprasorb H, Hydrocoll). 29 Kromě znaků typických pro zjištění stádia rány nebo její fáze, existují ještě další okolnosti ovlivňující proces hojení rány. Je to např. mobilita pacienta, kdy záleží na fixaci materiálu nebo frekvenci převazů. V případě inkontinentního pacienta lze předpokládat, že bude komplikovanější hojení, pokud je rána v místě, kde se může převaz poškodit nebo potřísnit močí. Je zde riziko kontaminace a následné infekce. Také záleží i na ročním období, v létě při 30 stupňových teplotách, se velmi špatně hojí rány. Důležitá je také hloubka rány i lokalita, protože na některých místech se velmi špatně fixuje krytí, aby se na ráně udrželo. Spolupráce pacienta nebo rodiny a jejich důvěra i respektování postupů léčby, to vše hraje velkou roli pro hojení rány. Také mentalita pacienta a snaha o dodržení všech pokynů ošetřujícího je velmi důležitá. Léčba vyžaduje i systémový přístup podle příčiny. Při stagnaci rány se zkracují intervaly převazů nebo se může změnit typ krytí z hlediska materiálu. Změny v intervalu převazů nebo typu krytí ovlivňuje hlavně množství sekrece. U pacientů s cukrovkou platí zvýšené sledování RADECKÁ, Ivana. Léčba chronických ran-moderní materiály ll. Sestra. 2007, 7-8, s Dostupný také z WWW: < 30 KOUTNÁ, Markéta. Krok za krokem v základech hojení ran. Florence. 2011, VII, 1, s Dostupný také z WWW: < 3O ZMRZLÁ, Alena. Na bércový vřed stačily tři měsíce léčby. Medical tribune : Tématická příloha MT. 2007, III., 3, s Dostupný také z WWW: < 27

29 4. KAZUISTIKA Klientka z Domova pro seniory v Sokolnicích, věk 78 let. Od jejích 28 let léčena pro otevřený bércový vřed žilního původu. Po celou dobu používaná klasická metoda ošetřování ran. O ránu pečovala sama, pod dohledem praktického lékaře. Před příchodem do Domova pro seniory v Sokolnicích, ošetřována agenturou domácí péče. V domově pro seniory o ránu pečovaly všeobecné sestry. Dg: bércový vřed žilního původu Vzhled rány na začátku terapie vlhkou metodou: Bércový vřed velikosti 9 x 5 cm na pravé dolní končetině. Byl částečně nekrotický, žlutě povleklý, zapáchající. Okolí je zarudlé. Viz. obr. č.1. Obr. č. 2: Počátek terapie (zdroj: archiv autorky) Průběh ošetřování vlhkou terapií: 5. září se k léčbě použil TenderWet 24, Atraumann Ag, Sorbalgon, do okolí Menalind kožní ochranný krém a bavlněné krytí rány. Dále se přiložila bandáž krátkotažným obinadlem. TenderWet se vyměňoval každý den, Atrumann Ag a Sorbalgon po třech dnech. 2. října se objevuje zlepšení stavu, rána se čistí, nezapáchá, nekroza je rozpuštěna, dochází k částečné granulaci. Pokračuje se v aplikaci TenderWet, Atraumann Ag. TenderWet se vyměňoval každý den, Atrumann Ag po třech dnech. Do 28

30 okolí se aplikuje Menalind kožní ochranný krém, bavlněné krytí a bandáže. Stejným postupem je defekt ošetřován denně až do 13. října. Obr. č. 3: Fotografie z (zdroj: archiv autorky) 13. října se přešlo k používání Hydrocoll ob den. Rána je čistá, částečně epitelizovaná. Okolí je klidné. 26. října je patrné výrazné zlepšení, terapie zůstává za pomocí HydroCollu ob den. Obr. č. 4: Fotografie z (zdroj: archiv autorky) 29

31 1. listopadu zjišťujeme, že se rána výrazně zmenšila (velikost defektu 1x1 cm), aplikujeme Perma Foam. 1. prosince po třech měsících léčby je ulcerace zhojena, končetina byla nadále jen promazávána a také se pokračovalo v bandážování. 31 Obr. č. 5: Fotografie z (zdroj: archiv autorky) Metodou vlhkého hojení byla léčba velmi úspěšná, trvala pouze po dobu tří měsíců, kdy se bércový vřed na pravé dolní končetině úplně vyhojil. Od roku 2006 do roku 2009 byl bérec dolní končetiny zhojený. 31 ZMRZLÁ, Alena. Na bércový vřed stačily tři měsíce léčby. Medical tribune : Tématická příloha MT. 2007, III., 3, s Dostupný také z WWW: < 30

32 5. PRAKTICKÁ ČÁST 5.1 Cíle práce Cíl č. 1 Cílem bakalářské práce bylo zjištění rozdílů ve využití metody vlhkého hojení ran ve zdravotnických zařízeních a v zařízeních sociálních služeb. Cíl č. 2 Druhým cílem bylo zjistit, jaké prostředky pro vlhké hojení ran se používají ve zdravotnických zařízeních a v zařízeních sociálních služeb nejčetněji. Cíl č. 3 Třetím cílem bylo, popsat rozdíly v možnostech vzdělávání sester ve zdravotnických zařízeních a v zařízeních sociálních služeb. 31

33 5.2 Metodika průzkumného šetření Problematika v oblasti vlhkého hojení ran byla zjišťována pomocí dotazníkového průzkumného šetření vzhledem k možnosti oslovení většího počtu respondentů. Toto šetření bylo anonymní. Šetření probíhalo v měsíci únoru a březnu 2011 v pěti zdravotnických zařízeních a v pěti zařízeních sociálních služeb. Dotazník obsahuje celkem 20 otázek. Byl rozdělen na část týkající se průzkumného šetření v oblasti problematiky hojení ran a část identifikační. Byly použity otázky typu uzavřené, polootevřené a otevřené, na které se mohly respondentky vyjádřit vlastními slovy. Bylo rozdáno celkem 100 dotazníků. Návratnost byla 65 (65%) dotazníků. Pro neúplnost vyplnění muselo být 7 dotazníků vyřazeno. Průzkumného šetření se tedy účastnilo 58 respondentek. 22 respondentek bylo ze zdravotnických zařízení, 36 respondentek bylo ze zařízení sociálních služeb. Respondentky jsou všeobecné sestry. Data byla zpracována do tabulek a grafů, zjištěné výsledky dotazníkového šetření jsou uvedeny v absolutní četnosti a v procentech. Pro názornost zjištěných dat, byly zvoleny dva typy grafů. V absolutních hodnotách, všechny respondentky, byl zvolen typ grafu koláčový. Pro rozlišení odpovědí dle typu zařízení, případně v otázkách s více možnostmi odpovědí, byl použit graf sloupcový, který umožňuje přeledné srovnání. Všechna data byla zpracována pomocí programu Microsoft Office Excel

34 5.3 Vyhodnocení výsledků průzkumného šetření Otázka č. 1. Setkala jste se ve své praxi, na vašem pracovišti, s metodou vlhkého hojení? Celkový počet 58 (100%) respondentek se s metodou vlhkého hojení ran setkaly. Z tabulky č. 1 i z grafu č.1 vyplývá, že ze zdravotnických zařízení bylo 22 (38%) oslovených respondentek a 36 (62%) oslovených respondentek bylo ze zařízení sociálních služeb. Tabulka č. 1: Setkání sester s metodou vlhkého hojení ran ve zdravotnických zařízeních a v zařízeních sociálních služeb: Odpovědi Zdravotnická zařízení Zařízení sociálních služeb Absolutní počet ano 22 (38%) 36 (62%) 58 (100%) ne 0 (0%) 0 (0%) 0 (0%) Zdroj: Vlastní práce autora Graf č. 1: Setkání sester s metodou vlhkého hojení ran ve zdravotnických zařízeních a v zařízeních sociálních služeb: 0% 0% Zdroj: Vlastní práce autora 33

35 Otázka č. 2: Kolik se vyskytuje na vašem oddělení chronických ran měsíčně? V tabulce č.2 i v grafu č.2 jsou uvedeny odpovědi respondentek ze zdravotnických zařízení i ze zařízení sociálních služeb. Zde vyplnilo dotazník 58 (100%) respondentek. 15 (26%) uvedlo, že se na jejich oddělení vyskytuje 0 2 chronických ran měsíčně. Stejný počet 15 (26%) respondentek označilo i počet ran 3 4 měsíčně. 14 (24%) respondentek uvedlo výskyt ran 5 6 chronických ran měsíčně a jiných 14 (24%) uvedlo, že se na jejich oddělení vyskytuje 7 a vice chronických ran měsíčně. Tabulka č. 2: Výskyt chronických ran měsíčně celkem: Počet ran měsíčně Absolutní počet Relativní počet v % a více Celkem Zdroj: Vlastní práce autora Graf č. 2: Výskyt chronických ran měsíčně celkem: Zdroj: Vlastní práce autora 34

36 V tabulce č.2a i v grafu č.2a jsou uvedeny odpovědi respondentek ze zdravotnických zařízení. Zde vyplnilo dotazník 22 (100%) respondentek. Nejvíce respondentek 11 (50%) uvedlo, že se na jejich oddělení vyskytuje 7 a více ran měsíčně. Na druhém místě označilo 9 respondentek (41%) počet ran 5-6 měsíčně. Na třetím místě 2 respondentky (9%) uvedly výskyt ran 3-4 měsíčně. Žádná z respondentek (0%) neuvedla výskyt počtu ran v rozmezí 0-2. V tabulce č. 2a i v grafu č. 2a jsou uvedeny odpovědi respondentek ze zařízení sociálních služeb. Zde vyplnilo dotazník 36 (100%) respondentek. Nejvíce respondentek 15 (42%) uvedlo, že se na jejich oddělení vyskytuje měsíčně 0-2 chronické rány. Na druhém místě označilo 13 respondentek (36%) počet ran 3-4 měsíčně. Na třetím místě 5 respondentek (14%) uvedlo výskyt ran 5-6 měsíčně a 3 respondentky (8%) uvedly, že se měsíčně na jejich oddělení vyskytne 7 a vice chronických ran. Tabulka č. 2a: Výskyt chronických ran měsíčně ve zdravotnických zařízeních a v zařízeních sociálních služeb: Počet ran měsíčně Zdravotnická zařízení Zařízení sociálních služeb (0%) 15 (42%) (9%) 13 (36%) (41%) 5 (14%) 7 a více 11 (50%) 3 (8%) Zdroj: Vlastní práce autora Graf č. 2a: Výskyt chronických ran měsíčně ve zdravotnických zařízeních a v zařízeních sociálních služeb: 35

37 Otázka č. 3: Máte na vašem oddělení ošetřovatelský standard pro ošetřování chronických ran? Z celkového počtu 58 (100%) respondentek ze zdravotnických zařízení i ze zařízení sociálních služeb odpovědělo 47 (81%), že mají na svém oddělení ošetřovatelský standard. 11 (19%) respondentek odpovědělo, že na svém oddělení ošetřovatelský standard nemají. Tabulka č. 3: Ošetřovatelské standardy pro ošetřování chronických ran: Ošetřovatelské standardy Absolutní počet Počet standardů v % ano ne Zdroj: Vlastní práce autora Graf č. 3: Ošetřovatelské standardy pro ošetřování chronických ran: Zdroj: Vlastní práce autora 36

38 Tabulka č.3a a graf č.3a nám ukazují, že ze zdravotnických zařízení z celkového počtu 22 (100%) respondentek odpovědělo 17 (77%), že ošetřovatelský standard mají, 5 (23%) respondentek odpovědělo, že ošetřovatelský standard nemají. Z tabulky č.3a a grafu č.3a můžeme vidět, že ze zařízení sociálních služeb z počtu 36 (100%) respondentek odpovědělo 30 (83%) respondentek, že ošetřovatelský standard mají, 6 (17%) respondentek odpovědělo, že ošetřovatelský standard nemají. Tabulka č. 3a: Ošetřovatelské standardy pro ošetřování chronických ran: Zdravotnická zařízení / Zařízení sociálních služeb Ošetřovatelský Zdravotnická Zařízení sociálních standard zařízení služeb ano 17 (77%) 30 (83%) ne 5 (23%) 6 (17%) Zdroj: Vlastní práce autora Graf č. 3a: Ošetřovatelské standardy pro ošetřování chronických ran: Zdravotnická zařízení / Zařízení sociálních služeb Zdroj: Vlastní práce autora 37

39 Otázka č. 4: Kdo ošetřuje na Vašem oddělení chronické rány? Z tabulky č.4 i z grafu č.4 vyplývá, že z celkového počtu 58 (100%) ze zdravotnických zařízení i ze zařízení sociálních služeb 16 (18%) respondentek odpovědělo, že ošetřující sestry, 15 (16%) odpovědí, bylo, že chronické rány ošetřují sestry konzultantky, z 25 (28%) odpovědí vyplývá, že lékaři ošetřují chronické rány a 34 (34%) bylo odpovědí, že rány ošetřují všechny sestry. Respondentky měly možnost volit více odpovědí. Tabulka č. 4: Pracovníci, kteří ošetřují chronické rány celkem: Zdravotničtí pracovníci Absolutní počet odpovědí Počet odpovědí v % Ošetřující sestra Sestra konzultantka Lékař Všechny sestry Zdroj: Vlastní práce autora Graf č. 4: Pracovníci, kteří ošetřují chronické rány celkem: Zdroj: Vlastní práce autora 38

40 Z tabulky č. 4a i z grafu č. 4a vyplývá, že ve zdravotnických zařízeních na otázku, kdo ošetřuje chronické rány na jejich oddělení, z celkového počtu 22 (100%) respondentek bylo 12 (54%) odpovědí, že ošetřující sestry, 15 (68%) odpovědí, potvrzuje, že ošetřující jsou konzultantky, z 12 (54%) odpovědí vyplývá, že rány ošetřují lékaři a z 8 (36%) odpovědí, plyne, že všechny sestry ošetřují chronické rány. V zařízeních sociálních služeb na otázku, kdo ošetřuje chronické rány na jejich oddělení, z celkového počtu odpovědí 36 (100%) byly 4 (11%) odpovědí, že ošetřující sestry, žádná odpověď, že by ošetřovaly konzultantky, z 13 (36%) odpovědí vyplývá, že rány ošetřují lékaři a z 26 (72%) odpovědí, vyplynulo, že chronické rány ošetřují všechny sestry. Respondentky měly možnost volit více odpovědí. Tabulka č. 4a: Pracovníci, kteří ošetřují chronické rány: Zdravotnická zařízení / Zařízení sociálních služeb Zdravotničtí pracovníci Odpovědi ze zdravotnický zařízení Odpovědi ze zařízení sociálních služeb Ošetřující sestra 12 (54%) 4 (11%) Sestra konzultantka 15 (68%) 0 (0%) Lékař 12 (54%) 13 (36%) Všechny sestry 8 (36%) 26 (72%) Zdroj: Vlastní práce autora Graf č. 4a: Pracovníci, kteří ošetřují chronické rány: Zdravotnická zařízení / Zařízení sociálních služeb Zdroj: Vlastní práce autora 39

41 Otázka č. 5: Kdo by měl podle Vás ošetřovat na Vašem oddělení chronické rány? Z tabulky č.5 i z grafu č.5 je vidět, že podle názoru 58 (100%) respondentek ze zdravotnických zařízení i zařízení sociálních služeb, kteří odpověděli na otázku, kdo by měl ošetřovat chronické rány je: 9 (13%) odpovědí, preferuje ošetřující sestry, 22 (31%) odpovědí, že by to měly být konzultantaky, 4 (6%) odpovědi preferují lékaře, kteří by měli ošetřovat chronické rány a odpovědí, že by měly ošetřovat chronické rány všechny sestry bylo 35 (50%). Respondentky měly možnost volit více odpovědí. Tabulka č. 5: Pracovníci, kteří by měli ošetřovat chronické rány: Zdravotničtí pracovníci Absolutní počet Absolutní počet v % Ošetřující sestra 9 13 Sestra konzultantka Lékař 4 6 Všechny sestry Zdroj: Vlastní práce autora Graf č. 5: Pracovníci, kteří by měli ošetřovat chronické rány: Zdroj: Vlastní práce autora 40

42 Z tabulky č.5a i z grafu č.5a vyplývají názory respondentek v počtu 22 (100%) zezdravotnických zařízení. Odpověděly na otázku, kteří pracovníci by měli ošetřovat chronické rány takto: odpovědí pro ošetřující sestru bylo 8 (36%), že by sestry konzultantky měly ošetřovat chronické rány bylo 12 (54%) odpovědí, pro lékaře byly 2 (9%) odpovědi a 3 (13%) odpovědí bylo pro to, že by všechny sestry, měly ošetřovat chronické rány. Názory respondentek v počtu 36 (100%) ze zařízení sociálních služeb, jsou na otázku, kteří pracovníci by měli ošetřovat chronické rány takové: odpověď pro ošetřující sestru byla 1 (3%), že by sestry konzultantky měly ošetřovat chronické rány bylo 10 (28%) odpovědí, pro lékaře byly 2 (6%) odpovědi a 32 (89%) odpovědí bylo pro to, že by všechny sestry, měly ošetřovat chronické rány. Respondentky měly možnost volit více odpovědí. Tabulka č. 5a: Pracovníci, kteří by měli ošetřovat chronické rány: Zdravotnická zařízení / Zařízení sociálních služeb Odpovědi Zdravotnická zařízení Zařízení sociálních služeb Ošetřující sestra 8 (36%) 1 (3%) Sestra konzultantka 12 (54%) 10 (28%) Lékař 2 (9%) 2 (6%) Všechny sestry 3 (13%) 32 (89%) Zdroj: Vlastní práce autora Graf č. 5a: Pracovníci, kteří by měli ošetřovat chronické rány: Zdravotnická zařízení / Zařízení sociálních služeb Zdroj: Vlastní práce autora 41

43 Otázka č. 6: Jaká metoda v ošetřování chronické rány se na Vašem oddělení používá nejčastěji? Z tabulky č. 6 i z grafu č.6 je patrné, že z celkového počtu respondentek 58 (100%), bylo 46 (79%) odpovědí, že na jejich oddělení upřednostňují metodu vlhkého hojení, klasickou metodu upřednostňuje jen 12 (21%) oddělení. Tabulka č. 6: Nejčastější metody v ošetřování chronických ran: Metoda Absolutní počet Absolutní počet v % Klasická Vlhké hojení Zdroj: Vlastní práce autora: Graf č. 6: Nejčastější metody v ošetřování chronických ran: Zdroj: Vlastní práce autora: 42

44 Z tabulky č.6a a grafu č.6a je patrné, že z celkového počtu 22 (100%) respondentek ze zdravotnických zařízení 4 (18%) odpověděly, že používání klasické metody je na jejich oddělení častější, 18 (82%) respondentek odpovědělo, že na jejich oddělení je častější použití metody vlhkého hojení ran. V zařízeních sociálních služeb z počtu 36 (100%) respondentek odpovědělo 8 (22%), že je častější metoda klasická a 28 (78%) respondentek odpovědělo, že na jejich oddělení je častější metoda vlhkého hojení ran. Tabulka č. 6a: Nejčastější metody v ošetřování chronických ran: Zdravotnická zařízení / Zařízení sociálních služeb Zařízení sociálních Metoda Zdravotnická zařízení služeb Klasická 4 (18%) 8 (22%) Vlhké hojení 18 (82%) 28 (78%) Zdroj: Vlastní práce autora. Graf č. 6a: Nejčastější metody v ošetřování chronických ran: Zdravotnická zařízení / Zařízení sociálních služeb Zdroj: Vlastní práce autora. 43

45 Otázka č. 7: Máte možnost používat na vašem oddělení metodu vlhkého hojení? Tabulka č. 7 a graf č. 7 odpovídá na otázku jestli mají respondentky možnost, používat metodu vlhkého hojení ran. Z celkového počtu respondentek 58 (100%) ve zdravotnických zařízeních i v zařízeních sociálních služeb odpovědělo 34 (59%) respondentek, že vždy mají tuto možnost, 22 (38%) jich odpovědělo, že někdy používají tuto metodu, 2 (3%) odpověděly, že ve vyjímečných případech mají tuto možnost a žádná neodpověděla, že by vůbec neměly možnost použít metodu vlhkého hojení. Tabulka č. 7: Možnosti používání metody vlhkého hojení: Možnosti Absolutní počet Absolutní počet v % Vždy Někdy Vyjímečněně 2 3 Vůbec ne 0 0 Zdroj: Vlastní práce autora. Graf č. 7: Možnosti používání metody vlhkého hojení: Zdroj: Vlastní práce autora 44

46 Jak znázorňuje tabulka č.7a a graf č.7a vidíme, že z celkového počtu 22 (100%) odpovědí respondentek z oddělení ve zdravotnických zařízeních 19 (86%) jich odpovědělo, že vždy mají možnost použít metodu vlhkého hojení ran, 3 (14%) odpověděli, že někdy mají tuto možnost a žádná neodpověděla, že by měla tuto možnost jen vyjímečně nebo vůbec. Zcelkového počtu 36 (100%) odpovědí respondentek z oddělení v zařízeních sociálních služeb jestli mají možnost používat metodu vlhkého hojení ran vždy odpovědělo15 (41%), někdy odpověděo 19 (52%), vyjíměčně odpověděli 2 (7%) a žádná neodpověděla, že by vůbec nemohla použít metodu vlhkého hojení ran. Tabulka č. 7a: Možnosti používání metody vlhkého hojení: Zdravotnická zařízení / Zařízení sociálních služeb Možnosti Zdravotnická zařízení Zařízení sociálních služeb Vždy 19 (86%) 15 (41%) Někdy 3 (14%) 19 (52%) Vyjímečněně 0 (0%) 2 (7%) Vůbec ne 0 (0%) 0 (0%) Zdroj: Vlastní práce autora 45

47 Graf č. 7a: Možnosti používání metody vlhkého hojení: Zdravotnická zařízení / Zařízení sociálních služeb Zdroj: Vlastní práce autora. 46

48 Otázka č. 8: Znáte výhody léčby vlhkou metodou? Na otázku znalostí výhod metody vlhkého hojení ran, jak znázorňuje tebulka č. 8 a graf č.8 odpovědělo ano 54 respondentek (93%) a ne na tuto otázku odpověly pouze 4 (7%). z celkového počtu respondentek 58 (100%). Tabulka č. 8: Znalosti respondentek v oblasti výhod metody vlhkého hojení: Znalosti výhod Absolutní počet Absolutní počet v % Ano Ne 4 7 Zdroj: Vlastní práce autora. Graf č. 8: Znalosti respondentek v oblasti výhod metody vlhkého hojení: Zdroj: Vlastní práce autora. Z tabulky č. 8a a z grafu č. 8a vyplývá, že na otázku znalostí výhod metody vlhkého hojení ran, respondentky ze zdravotnických zařízení z celkového počtu 22 (100%) odpověděly: ano odpovědělo 20 (91%) respondentek a ne na tuto otázku odpověly pouze 2 (6%) respondentky. 47

49 Na otázku znalostí výhod metody vlhkého hojení ran z celkového počtu 36 (100%) respondentek ze zařízení sociálních služeb bylo 34 (94%) odpovědí ano a 2 (6%) odpovědi ne. Tabulka č. 8a: Znalosti respondentek v oblasti výhod metody vlhkého hojení: Zdravotnická zařízení / Zařízení sociálních služeb Odpověď Zdravotnická zařízení Zařízení sociálních služeb ano 20 (91%) 34 (94%) ne 2 (9%) 2 (6%) Zdroj: Vlastní práce autora. Graf č. 8a: Znalosti respondentek v oblasti výhod metody vlhkého hojení: Zdravotnická zařízení / Zařízení sociálních služeb Zdroj: Vlastní práce autora. 48

50 Otázka č. 9: Jaké materiály vlhkého hojení nejčastěji používáte? Z celkového počtu respondentek 58 (100%) a jejich odpovědí v tabulce č.9 a v grafu č. 9 vyplývá, že nejčastěji používané materiály jsou Hydrogely v 54 (39%) odpovědích, Tyly jsou také často používané, odpovědí bylo 31 (22%), v 17 (12%) odpovědích vidíme, že se používají Algináty a Hydrokoloidy, Polyuretany se podle respondentek používají nejméně, na ty bylo 12 (9%) odpovědí a jiné matriály byly obsaženy v 9 (6%) odpovědích. Respondentky měly možnost volit více odpovědí. Tabulka č. 9: Nejčastější použité materiály: Materiály Absolutní počet Absolutní počet v % Hydrogely Algináty Polyuretanové pěny 12 9 Hydrokoloidy Tyly Jiné 9 6 Zdroj: Vlastní práce autora. Graf č. 9: Nejčastější použité materiály: Zdroj: Vlastní práce autora 49

51 V tabulce č. 9a i v grafu č.9a 22 (100%) respondentek ze zdravotnických zařízení odpovědělo, že nejčastěji používané materiály jsou Hydrogely, které označilo 20 (90%) respondentek, Tyly označilo 12 (54%) respondentek, Hydrokoloidy 11 (50%), Algináty 8 (36%), Polyuretany 5 (22%) respondentek. V zařízeních sociálních služeb jsou nejčastěji používané: Hydrogely, které označilo 34 (94%) respondentek, Tyly označilo 19 (25%), Algináty 9 (25%), jiné materiály označilo 9 (25%) respondentek, Polyuretany 7 (19%) a Hydrokoloidy 6 (16%) respondentek. Tabulka č. 9a: Nejčastější použité materiály: Zdravotnická zařízení / Zařízení sociálních služeb Produkty Zdravotnická zařízení Zařízení sociálních služeb Hydrogely 20 (90%) 34 (94%) Algináty 8 (36%) 9 (25%) Polyuretanové pěny 5 (22%) 7 (19%) Hydrokoloidy 11 (50%) 6 (16%) Tyly 12 (54%) 19 (44%) Jiné 0 (0%) 9 (25%) Zdroj: Vlastní práce autora 50

52 Graf č. 9a: Nejčastější použité materiály: Zdravotnická zařízení / Zařízení sociálních služeb Zdroj: Vlastní práce autora. 51

53 Otázka č. 10: Které používáte nejčastěji? Vyjmenujte: Z tabulky č. 10 a grafu č. 10 vyplývá, že celkový počet 58 (100%) respondentek odpovědělo, že nejčastěji se používají Tyly- Inadine vychází z 12 (20%) odpovědí, Atraumann Ag z 8 (14%) odpovědí, Atraumann z 6 (100%) odpovědí. Také používají Mokrou terapii - TenderWet, pro, který bylo 6 (10%) odpovědí. Respondentky měly možnost volit více odpovědí. Tabulka č. 10: Nejčastější používané produkty: Názvy produktů Absolutní počet Absolutní počet v % GranuFlex 5 9 Mepilex 2 3 Inadine Askina gel 4 7 Prontosan 2 3 NU- gel 3 5 Braunovidon 2 3 TenderWet 6 10 Sorbalgon 5 9 Atraumann Ag 8 14 Hydrocoll 3 5 Grasolind 3 5 Hydrosorb 4 7 Atraumann 6 10 Bactigras 3 5 Zdroj: Vlastní práce autora 52

54 Graf č. 10: Nejčastější používané produkty: Zdroj: Vlastní práce autora. 53

55 Tabulka č. 10a potvrzuje, že z celkového počtu 22 (100%) respondentek ze zdravotnických zařízení, odpověděly, že nejčastěji se používají Tyly Inadine odpovědělo 7 (32%), Atraumann Ag odpověděly 4 (18%) respondntky. Ze zařízení sociálních služeb, ze 36 (100%) respondentek byly také odpovědi podobné. Nejčastěji se používají Tyly Inadine 5 (14%)odpovědí respondentek, Atraumann Ag zodpověděly 4 (11%) respondentky, Algináty Sorbalgon zodpověděly také 4 (11%)respondentky. Tabulka č. 10a: Nejčastější používané produkty: Zdravotnická zařízení / Zařízení sociálních služeb Názvy produktů Zdravotnická zařízení Zařízení sociálních služeb GranuFlex 3 (13%) 2 (5%) Mepilex 1 (4%) 1 (3%) Inadine 7 (32%) 5 (14%) Askina gel 3 (13%) 1 (3%) Prontosan 1 (4%) 1 (3%) NU- gel 2 (9%) 1 (3%) Braunovidon 2 (9%) 0 (0%) TenderWet 3 (13%) 3 (8%) Sorbalgon 2 (9%) 4 (11%) Atraumann Ag 4 (18%) 4 (11%) Hydrocoll 2 (9%) 1 (3%) Grasolind 1 (4%) 2 (5%) Hydrosorb 3 (13%) 1 (3%) Atraumann 3 (13%) 3 (8%) Bactigras 3 (13%) 0 (0%) Zdroj: Vlastní práce autora. 54

56 Otázka č. 11: Se kterým produktem jste nejvíce spokojeni? Vyjmenujte: Z tabulky č.11 a z grafu č.11 vyplývá, že celkového počtu odpovědí od 58 (100%) respondentek je největší spokojenost s Tyly Inadine 8 (14%) odpovědí a s Mokrou terapií TenderWet 6 (10%) odpovědí. Respondentky měly možnost volit více odpovědí. Tabulka č. 11: Největší spokojenost s produkty: Produkty Absolutní počet Absolutní počet v % GranuFlex 3 5 Mepitel 1 2 Mepilex 1 2 Inadine 8 14 Prontosan 2 3 TenderWet 6 10 Sorbalgon 3 5 Atraumann Ag 4 7 Atraumann 3 5 Dermacyn 3 5 Hydrosorb gel 3 5 Zdroj: Vlastní práce autora. 55

57 Graf č. 11: Největší spokojenost s produkty: Zdroj: Vlastní práce autora. 56

58 Tabulka č. 11a nám potvrzuje, že celkový počet 22 (100%) respondentek ze zdravotnických zařízení preferuje Tyly - Inadine, což zodpověděly 4 (18%). Převládá TenderWet, který patří do kategorie Mokrá terapie, který preferuje 5 (22%) respondentek. Ze zařízení sociálních služeb, kde je 36 (100%) respondentek, preferují 4 (11%) respondentky Tyly Inadine. Tabulka č. 11a: Největší spokojenost s produkty: Zdravotnická zařízení / Zařízení sociálních služeb Produkty Zdravotnická zařízení Zařízení sociálních služeb GranuFlex 2 (9%) 1 (3%) Mepitel 1 (4%) 0 (0%) Mepilex 1 (4%) 0 (0%) Inadine 4 (18%) 4 (11%) Prontosan 1 (4%) 1 (3%) TenderWet 5 (22%) 1 (3%) Sorbalgon 1 (4%) 2 (5%) Atraumann Ag 2 (9%) 2 (5%) Atraumann 2 (9%) 1 (3%) Dermacyn 1 (4%) 2 (5%) Hydrosorb gel 1 (4%) 3 (8%) Zdroj: Vlastní práce autora. 57

59 Otázka č. 12: Z jakého zdroje znáte výhody vlhkého hojení? Z celkového počtu respondentek 58 (100%) největší počet 45 (72%) uvedlo, že zná výhody hojení ran vlhkou metodou ze seminářů, 27 (46%) uvedlo, že zná tuto metodu z odborných časopisů, 16 (27%) respondentek od sester specialistek, 8 (14%) od kolegyň a 3 (5%) od lékařů nebo z jiných zdrojů. Respondentky měly možnost volit více odpovědí. Tabulka č. 12: Zdroj znalostí vlhkého hojení ran: Zdroj Absolutní počet Absolutní počet v % Ze školy 5 9 Od lékařů 3 5 Od sestry specialistky Od kolegyň 8 14 Z odborných časopisů Ze seminářů Jiné zdroje - firmy 3 5 Zdroj: Vlastní práce autora. Graf č. 12: Zdroj znalostí vlhkého hojení ran: 5% 9% 5% 27% Ze školy 72% Od lékařů 14% Od sestry specialistky Od kolegyň 46% Z odborných časopisů Ze seminářů Zdroj: Vlastní práce autora. 58

60 Tabulka č. 12a i graf č. 12a znázorňuje, že z celkového počtu respondentek 22 (100%) ze zdravotnických zařízení, 16 (72%) respondentek zná metodu vlhkého hojení ran ze seminářů. 10 (45%) respondentek zná metodu vlhkého hojení ran od sester specialistek, 8 (36%) z odborných časopisů, 4 od kolegyň, jen 3 (14%) ze školy a žádná neuvedla, že zná metodu vlhkého hojení ran od lékaře. Tabulka č. 12a a graf č.12a znázorňuje, že z celkového počtu respondentek 36 (100%) ze zařízení sociálních služeb 29 (80%) se nejvíce vzdělávají v této oblasti na seminářích, 19 (52%) respondentek z odborných časopisů, 6 (16%) od specialistek, 3 (8%) od lékařů a jen 2 (5%) uvedly, že znají tuto metodu ze školy a 2 (5%) z jiných zdrojů. Tabulka č. 12a: Zdroj znalostí vlhkého hojení ran: : Zdravotnická zařízení / Zařízení sociálních služeb Zdroj Zdravotnická zařízení Zařízení sociálních služeb Ze školy 3 (14%) 2 (5%) Od lékařů 0 (0%) 3 (8%) Od sestry specialistky 10 (45%) 6 (16%) Od kolegyň 4 (18%) 4 (11%) Z odborných časopisů 8 (36%) 19 (52%) Ze seminářů 16 (72%) 29 (80%) Jiné zdroje - firmy 1 (5%) 2 (5%) Zdroj: Vlastní práce autora. 59

61 Graf č. 12a: Zdroj znalostí vlhkého hojení ran: Zdravotnická zařízení / Zařízení sociálních služeb Zdroj: Vlastní práce autora. 60

62 Otázka č. 13: Zúčastnil(a) jste se někdy semináře na téma vlhké hojení ran? Z celkového počtu 58 (100%) respondentek, většina 49 (84%) se aspoň jednou zúčastnila semináře na téma vlhké hojení a 9 (16%) respondentek uvedlo, že se nezúčastnily žádného semináře. Tabulka č. 13: Účast na seminářích na téma vlhké hojení ran: Účast Absolutní počet Absolutní počet v % Ano Ne 9 16 Zdroj: Vlastní práce autora. Graf č. 13: Účast na seminářích na téma vlhké hojení ran: Zdroj: Vlastní práce autora. 61

63 Tabulka č.13a a graf č.13a zobrazuje účast respondentek aspoň na jednom semináři na téma vlhké hojení ran. Respondentek ze zdravotnických zařízení je 22 (100%) a ze zařízení sociálních služeb je 36 (100%) Ze zdravotnických zařízení se zúčastnilo jen 16 (73%) respondentek, ze zařízení sociálních služeb se zúčastnilo 33 (91%). Tabulka č. 13a: Účast na seminářích na téma vlhké hojení ran: Zdravotnická zařízení / Zařízení sociálních služeb Zařízení sociálních Účast Zdravotnická zařízení služeb ano 16 (73%) 33 (91%) ne 6 (27%) 3 (9%) Graf č. 13a: Účast na seminářích na téma vlhké hojení ran: Zdravotnická zařízení / Zařízení sociálních služeb Zdroj: Vlastní práce autora. 62

64 Otázka č. 14: Pokud ano, kolik hodin celkem obsahovaly všechny semináře, kterých jste se zúčastnila. V předcházející otázce bylo zjištěno, že z celkového počtu 58 (100%) respondentek se semináře nezúčastnilo 9 respondentek, musíme v otázce 14 počítat jen s počtem respondentek 49 jako se (100%). V tabulce 14 a v grafu 14 je vidět, že ve zdravotnických zařízeních i v zařízeních sociálních služeb převládá jednodenní vzdělávání na seminářích. 4-8 hod seminář upřednostňuje 25 (52%) repondentek, 8 (15%) dává přednost 9-12hodin na semináři, 7 (15%) dává přednost zřejmě dvou až třídennímu semináři, 6 (12%) jich upřednostňujíe hodin na seminářích, 2 (4%) mají zájem o tříhodinové semináře a 1 má zájem o seminude, kotare trvají hodin. Tabulka č. 14: Počet hodin vzdělávávání na seminářích: Hodiny Absolutní počet Absolutní počet v % 1-3hod hod hod hod hod 6 12 Více hod 7 15 Zdroj: Vlastní práce autora. 63

65 Graf č. 14: Počet hodin vzdělávávání na seminářích: Zdroj: Vlastní práce autora. Tabulka č. 14a i graf č.14a zobrazují, že ve zdravotnických zařízeních, kde odpovědělo 16 (100%) respondentek převládá zájem o jednodenní 4-8 hodinové vzdělávání na seminářích, což upřednostňuje 9 (56%) repondentek, 2 (12%) dávají přednost 9-12 hodinovému semináři, 2 (12%) volí hodinové semináře a 3 (20%) preferuje více hodin na semináři. Graf č. 14a: Počet hodin vzdělávávání na seminářích: Zdravotnická zařízení / Zařízení sociálních služeb Počet hodin Zdravotnická zařízení Zařízení sociálních služeb 1-3hod. 0 (0%) 4 (12%) 4-8hod. 9 (56%) 16 (48%) 9-12hod 2 (12%) 5 (15%) 13-16hod 0 (0%) 1 (3%) 17-24hod 2 (12%) 4 (12%) Více hod 3 (20%) 3 (9%) Zdroj: Vlastní práce autora. 64

66 Graf č. 14a: Počet hodin vzdělávávání na seminářích: Zdravotnická zařízení / Zařízení sociálních služeb Zdroj: Vlastní práce autora. 65

67 Otázka č. 15: Máte zájem o další vzdělávání v této oblasti? Z celkového počtu 58 (100%) se nám v tabulce č.15 a v grafu č.15 jednoznačně ukazuje, že zájem o další vzdělávání v oblasti vlhkého hojení má 55 respondentek, což je 95%. Jen 3 (5%) označily v dotazníku, že nemají zájem o vzdělávání. Tabulka č. 15: Zájem respondentek o vzdělávání: Zájem respondentek Absolutní počet Absolutní počet v % Ano Ne 3 5 Zdroj: Vlastní práce autora. 66

68 Graf č. 15: Zájem respondentek o vzdělávání: Zdroj: Vlastní práce autora. 67

69 Z tabuky č.15a i grafu č.15a je zřejmé, že zájem o další vzdělávání v oblasti vlhkého hojení ran má ve zdravotnických zařízeních 19 (86%) sester a nezájem o vzdělání v oblasti vlhkého hojení ran potvrdily jen 3 (14%) sestry z celkového počtu 22 (100%) respondentek. V zařízeních sociálních služeb označilo v dotazníku 36 (100%) respondentek, že mají zájem o vzdělávání a není žádná, která by neměla zájem o vzdělávání. Tabulka č.15a: Zájem respondentek o vzdělávání: Zdravotnická zařízení / Zařízení sociálních služeb Zařízení sociálních Zájem Zdravotnická zařízení služeb ano 19 (86%) 36 (100%) ne 3 (14%) 0 (0%) Graf č.15a: Zájem respondentek o vzdělávání: Zdravotnická zařízení / Zařízení sociálních služeb Zdroj: Vlastní práce autora. 68

70 Otázka č. 16: Jaké možnosti vzdělávání v oblasti hojení ran dáváte přednost? Z tabulky č. 16 vyplývá, že z celkového počtu 58 (100%) respondentek, dává 50 (86%) respondentek přednost odborným seminářům, 27 (46%) respondentek dává přednost konzultacím se sestrou specialistkou, 18 (31%) preferují odborné časopisy a 8 (13%) jich raději volí vícedenní semináře, jiné možnosti nebyly navrženy. Respondentky měly možnost volit více odpovědí. Tabulka č. 16: Preferované možnosti vzdělávání: Upřednostňované možnosti Absolutní počet Absolutní počet v % Odborné časopisy Odborné semináře jednodenní Odborné semináře vícedenní 8 13 Konzultacím s sestrou specialistkou Jiné možnosti-jaké 0 0 Zdroj: Vlastní práce autora. Graf č. 16: Preferované možnosti vzdělávání: Zdroj: Vlastní práce autora. 69

71 V tabulce č. 16a i v grafu č. 16a vyčteme jaké preferují respondentky vzdělávání. Celkový počet respondentek 22 (100%) ze zdravotnických zařízeních, kotare odpovídaly ne tuto otázku preferuje 18 (82%) jednodenní semináře, 13 (59%) jich preferuje konzultace se specialistkou, 7(32%) respondentek volí odborné časopisy a 5 (22%) respondentek raději absolvuje vícedenní semináře. V zařízeních sociálních služeb, kde odpovídá 33 (100%) respondentek, také převládají jednodenní semináře, které upřednostňuje 32 (89%) respondentek, 14 (39%) jich dává přednost konzultantce, 11(30%) respondentek preferuje odborné časopisy a 3 (8%) upřednostňují vícedenní semináře. Tabulka č. 16a: Preferované možnosti vzdělávání: Zdravotnická zařízení / Zařízení sociálních služeb Upřednostňované možnosti Zdravotnická zařízení Zařízení sociálních služeb Odborné časopisy 7 (32%) 11 (30%) Odborné semináře jednodenní 18 (82%) 32 (89%) Odborné semináře vícedenní 5 (22%) 3 (8%) Konzultacím s sestrou specialistkou 13 (59%) 14 (39%) Jiné možnosti-jaké 0 (0%) 0 (0%) Zdroj: Vlastní práce autora. 70

72 Graf č. 16a: Preferované možnosti vzdělávání: Zdravotnická zařízení / Zařízení sociálních služeb Zdroj: Vlastní práce autora. 71

73 Otázka č. 17: Kolik hodin jste věnoval(a) vzdělávání v této oblasti za poslední rok? V tabulce č. 17 i v grafu č. 17 máme vyčísleno vzdělávání. Z celkového počtu 58 (100%) respondentek se v posledním roce 18 (31%) respondentek věnovalo vzdělání 4-8 hodin, 16 (27%) respondentek se věnovalo vzdělání 1-3 hodiny, 6 (10%) respondentek se věnovalo vzdělání hodin, 5 (9%) respondentek se věnovalo vzdělání 9-12 hodin, ale dalších 5 (9%) respondentek se věnovalo vzdělání vice než 24 hodin, 1 respondentka (2%) se vzdělávala hodin a 7 (12%) respondentek neabsolvovalo žádné vzdělávání za poslední rok. Tabulka č. 17: Počet hodin věnovaných vzdělání za poslední rok: Počet hodin Absolutní počet Absolutní počet v % 0hod hod hod hod hod hod Více hod. 5 9 Zdroj: Vlastní práce autora. Graf č. 17: Počet hodin věnovaných vzdělání za poslední rok: Zdroj:Vlastní práce autora. 72

74 Jak ukazuje tabulka č. 17a i graf č. 17a vidíme, že respondentky ze zdravotnických zařízení z celkového počtu 22 (100%) se za poslední rok věnovaly vzdělávání, v počtu : 6 (27%) 4-8 hodin, 4 (18%) hodin, jiné 4 (18%) vice než 24 hodin,, 3 (14%) se věnovaly vzdělání 9-12 hodin, 1(4%) se vzdělávala 1-3 hodiny jiná 1 se věnovala vzdělání 13-16hodin a 3 se nevzdělávaly za poslední rok vůbec. V posledním roce se v zařízeních sociálních služeb, kde odpovědělo 33 (100%) respondentek 15 (41%) věnovalo vzdělání 1-3 hodin, 12 (33%) respondentek se věnovalo vzdělání 4-8 hodin, 4 (11%) se nevzdělávaly, 2 (5%) se věnovaly vzdělání 9-12 hodin, 2 (5%) se vzdělávaly hodin a 1 (3%) více než 24 hodin. Tabulka č. 17a: Počet hodin věnovaných vzdělání za poslední rok: Zdravotnická zařízení / Zařízení sociálních služeb Počet hodin Zdravotnická zařízení Zařízení sociálních služeb 0hod. 3 (14%) 4 (11%) 1-3hod. 1 (4%) 15 (41%) 4-8hod. 6 (27%) 12 (33%) 9-12hod. 3 (14%) 2 (5%) 13-16hod 1 (4%) 0 (0%) 17-24hod. 4 (18%) 2 (5%) Více hod. 4 (18%) 1 (3%) Zdroj:Vlastní práce autora. 73

75 Graf č. 17a: Počet hodin věnovaných vzdělání za poslední rok: Zdravotnická zařízení / Zařízení sociálních služeb Zdroj:Vlastní práce autora. 74