JAK JSME SE STALI KOLONIÃ ÃšterÃ½, 16 duben 2019

Transkript

1 JAK JSME SE STALI KOLONIÃ ÃšterÃ½, 16 duben 2019 Ilona Å vihlã kovã ve svã knize â žjak jsme se stali koloniã â œ popisuje z levicovã ho hlediska podrobnä vã½voj po sam revoluci. DovolÃ m si k tomu på idat jeå tä nä kterã vä ci, moå¾nã novä jå Ã, moå¾nã mã nä ekonomickã, vychã situace. Autorka nenã ani tak levicovã, jak by se mohlo zdã t, i kdyå¾ v dalå Ã knize â žkapitalismus, socialismus a budoucnostâ œ popisuje souä asnã½ kapitalismus za velkã ho ovlivnä nã Marxem. EkonomickÃ½ pohled na vã½voj socialistickã ho ÄŒeskoslovenska a na på evrat v r je på ece jen Ä istä ekonomickã½, ve skuteä nosti celã½ på echod k novã mu systã mu byl doprovã zen vã½buchem svobody, kterou starã½ reå¾im do poslednã chvã le utlaä oval. Proto takã lidã opitã nadå enã m nepozorovali tolik zmä ny ekonomickã, kterã½m dostateä nä nerozumä li. TÄ Å¾ko Å Ã ci, Å¾e to byl nä jakã½ podvod na obä any, kdyå¾ ODS celou politiku vysvä tlovala lidem på edem a lidã ji volili. DÃ se tedy Å Ã ci, Å¾e lidã på echod zvolili (kaå¾dã½ chtä l zbohatnout a Å¾Ã t jako na ZÃ padä ). VÃ clav Klaus chtä l vytvoå it strukturu podobnou zã padnã m zemã m a co nejrychleji nastartovat trå¾nã hospodã Å stvã se vå emi atributy kapitalismu. Proto takã chtä l jen omezenä prodã vat podniky zahraniä nã mu kapitã lu. To je på irozenã, kdyå¾ mä l vzory v â žasijskã½ch tygrechâ œ, kteå Ã vyrostli na vlastnã m kapitã lu. To se ovå em nepodaå ilo, a v knize jsou vyjmenovã ny på Ã Ä iny. SouÄ asnã½ stav popisuje autorka takto: â žsouä asnã mezinã rodnã dä lba prã ce se od koloniã lnã ho systã mu på Ã liå neliå Ã. Jen bã½valã koloniã lnã stã ty nahradily nadnã rodnã korporace, kterã systematicky vyvã jely sofistikovanã½ tlak na stã t, a umnä vynalã zajã moå¾nosti, jak se vyhã½bat zdanä nã. Logika fixace nerovnosti, prohlubovã nã zã vislosti a transferu bohatstvã z chudå Ã ch zemã do bohatå Ã ch zå stala zachovã na.â œ ZÃ roveåˆ pã Å e: â žmenå Ã zaostã vajã cã zemä soutä Å¾Ã mezi sebou vydatnä o to, kdo vytvoå Ã lepå Ã podmã nky pro zahraniä nã investice, kdo poskytne delå Ã daåˆovã prã zdniny, kdo snã Å¾Ã vã ce danä z på Ã jmå prã vnickã½ch osob, zkrã tka kdo dokã Å¾e nabã dnout vä tå Ã Ãºplatek.â œ To samozå ejmä vå echno znamenã, Å¾e bã½t zahraniä nã m investorem je vã½hodnä jå Ã a potom se nedivme, Å¾e naå e podniky på esouvajã svoje centrum do zahraniä Ã a platã danä tam. ZvÃ½hodÅˆovÃ nã zahraniä nã ch podnikå mã opravdu jen jeden ÃºÄ el: zamä stnat lidi a moå¾nã i nä jakã firmy. VÄ tå inou spã Å e na podå adnã½ch pracã ch. V naå em på Ã padä, dã ky vyspä losti oproti jinã½m zemã m VÃ½chodu, må Å¾eme på ece jen nä co nabã dnout, a tak se nakonec stã vã me vã½vozcem dã lå, surovin a nä jakã sofistikovanä jå Ã prã ce. To takã znamenã, Å¾e jsme se Slovinskem na tom lã pe a Å¾e nezaå¾ã vã me vã½raznã½ odliv lidã. ChybÃ nã m vå ak vã½roba hotovã½ch vã½robkå (vã½jimkou je Å koda) a vlastnictvã mezinã rodnã ch podnikå, kterã by mä ly u nã s centrum.

2 NevlastnÃ me dokonce ani to, co by bylo pomä rnä jednoduchã zã skat â velkã banky a obchodnã Å etä zce. ObojÃ mã velkã½ vã½znam, banky dokã Å¾ou zã skat od naå ich lidã pomä rnä velkã poplatky a Ãºroky a obchodnã domy dodã vajã zboå¾ã horå Ã kvality za vyå Å Ã ceny neå¾ jinde. Kupodivu v tom nefunguje konkurence. Jakoby tyto komodity mä ly kartelovã dohody, ale zå ejmä je to tã m, Å¾e jsou vå echny v rukou zahraniä nã ch vlastnã kå, jejichå¾ zã jmy se på irozenä shodujã, zatã mco silnã½ domã cã subjekt by to mohl svã½m på Ã stupem zmä nit. IntenzivnÃ je vazba s NÄ meckem, kterã mã zase intenzivnã vazby s ÄŒÃ nou. Zde dodã m: nä meckã½ vliv hã jã nä meckã zã jmy, abychom nã hodou NÄ mecko neobeå li v obchodä s ÄŒÃ nou a nevzali jim tã m jejich obchody. ObrovskÃ Å tvanice na prezidenta Zemana, kterã½ se pokusil svã½mi cestami o zavedenã på Ã mã½ch stykå se zemä mi vã½chodu, budã dojem obrovskã ho nä meckã ho vlivu. Snaha oddä lit nã s od tä chto på Ã mã½ch obchodå neutuchã ani rå znã½mi politickã½mi a bezpeä nostnã mi pseudokauzami (vå imnä me si, Å¾e NÄ mci s Huawei obchodovat nepå estali, ale naå e obchody jsou naruå eny). Jak nevã½hodnã je zaplatit dodavateli nafty a plynu (Rusku) konvertibilnã mä nou tä Å¾ce vydä lanou na ZÃ padä, zatã mco vã½voz hotovã½ch vã½robkå by byl mnohem vã½hodnä jå Ã. NavÃ c to komplikujã sankce. Autorka popisuje situaci dobå e. ZabÃ½vÃ se vå emi odvä tvã mi vä etnä katastrofã lnã ho stavu zemä dä lstvã. AntropologickÃ½ koloniã lnã aspekt Pro ucelenã pojetã kolonie på idã m jeå tä antropologickã½ pohled. Pokud jsou ekonomickã pomä ry uspokojivã, nelze ani på edpoklã dat nä jakou velkou nespokojenost s naå Ã m koloniã lnã m postavenã m. PovaÅ¾uji ovå em antropologickã½ aspekt za mnohem zã vaå¾nä jå Ã a niä ivä jå Ã prã vä proto, Å¾e nenã zcela zå ejmã½, je velmi pozvolnã½, ale fatã lnã. EvropskÃ etnika vymã rajã, kaå¾dã dalå Ã generace je o Ä tvrtinu slabå Ã neå¾ på edchozã. To znamenã, Å¾e po tå ech generacã ch nezmä nä nã ho trendu bude jiå¾ jen 41% mladã½ch oproti pradä då m. To samozå ejmä nemå Å¾e zå stat bez nã sledku na kulturnã a etnickã½ stav zemä. PÅ istä hovalectvã se zdã bã½t nutnã a aå budeme jakkoliv protestovat, ekonomickã realita nã s donutã på ijmout Ä asem i lidi s odliå nou kulturou - kdyå¾ uå¾ bude vyä erpã na Ukrajina, balkã nskã zemä a baltskã zemä. KoneÄ nä, MerkelovÃ je si vä doma situace a pozvala uteä ence ze SÃ½rie u vä domã toho, Å¾e je vychovã v på Ã Å tã zdravã a potentnã nä meckã obä any. Byla sice za to velice kritizovã na, ale je to alespoåˆ zã chvat perspektivnã ho myå lenã, i kdyå¾ trochu fantastickã ho.

3 NicmÃ nä dosud v rã mci naprostã ho nezã jmu o budoucnost je rodina napadã na, zaå azuje se do stejnã½ch prã v jako homosexuã lnã pã ry, Å¾eny jsou vychovã vã ny k nezã vislosti, vzdä lanosti, vã½konå m v zamä stnã nã a vznikã odklon od veå kerã på irozenosti k pouhã emociã lnã vã½mä nä bez rodiny a dä tã. Ideologie, kterã jsou prezentovã ny a prosazovã ny mocensky ve sdä lovacã ch prostå edcã ch, v obä anskã spoleä nosti a na univerzitã ch vedou k nezaklã dã nã rodin a jsou v celã m svã m rozsahu zhoubnã. TÃ m myslã m vå echny univerzalistickã ideologie, kterã se snaå¾ã udä lat z obä anå univerzã lnã jednotlivce bez nã roda, bez rasy, bez nã rodnã kultury, bez genderovã ho statusu (Å¾ena a muå¾ jedno jest), bez rodiny (kterã je prã½ zdrojem muå¾skã nadvlã dy), s libovolnã½m druhem sexu, s nivelizovanã½m Å kolnã m diplomem a politickou korektnostã k niä itelå m vlastnã kultury a etnika. Tyto univerzalistickã snahy majã na porodnost katastrofã lnã nã sledky a musã me je odsoudit jako Å kodlivã a zhoubnã. Proti tã to zhoubä se nemå Å¾e postavit univerzã lnã jednotlivec, kterã ho osud nã roda nezajã mã, Å¾ijÃ cã jen pro sebe a pro svã nepå irozenã ideologie. V podstatä jedinä nã vratem nä jakã ho nã rodnã ho uvä domä nã, a tã m i zodpovä dnosti za souä asnost a budoucnost spoleä enstva, je moå¾no problã my Å eå it. NÃ rodnã vä domã je vå ak zã mä rnä niä eno. V rã mci univerzalismu vyuå¾ã vajã ce sdä lovacã ch prostå edkå, univerzit a obä anskã½ch spolkå se pomlouvã nã rodnã minulost, je snaha vyå adit nã rodnã sebevä domã, diskvalifikovat nã rodnã kulturu a odhodlanost. PoslednÃ atak byl na vã½uku dä jepisu ve Å kolã ch, kterã je prã½ obrozeneckã (coå¾ je prã½ Å patnä ) a dokonce sovä tskã. JakÃ asi mã bã½t? PronÄ meckã? OikofobistickÃ? NenÃ vistnã k sebevä domã obranä vlastnã ch prã v? DomÃ cã kultura je utlaä ovã na a velkã½mi financemi je prosazovã na cizã, vä tå inou svä tovã, univerzalistickã. Toto vå e je moå¾nã pouze proto, Å¾e jsme koloniã a vnä jå Ã vlivy mohou silnä pronikat tã mä Å do vå eho. NavÃ c ztrã ta stã tnã samostatnosti znemoå¾åˆuje Å eå enã v rã mci stã tu, pokud nedojde k nä jakã mu vzbouå enã EU jako v Polsku nebo MaÄ arsku. KatastrofÃ lnã je stav naå ich vã½chodnã ch sousedå, på edevå Ã m balkã nskã½ch a baltskã½ch zemã :

4 V LotyÅ sku bylo v dobä pã du SSSR 2,4 mil. obyvatel, dnes jen 1,8. V MoldÃ vii je polovina obyvatel oproti minulosti. V Polsku je propad zaplnä n Ukrajinci. O UkrajinÄ se på esnä nic nevã, ale katastrofa je obdobnã a niä Ã m se nezaplåˆuje. To jsou ty zemä â žna ocasuâ œ, kterã na to doplã cã v koneä nã m då sledku. ChybÃ mladã lidã, jednak tã m, Å¾e se nenarodili, jednak proto, Å¾e se vystä hovali zaplåˆovat mezery ve vyspä lejå Ã ch zemã ch. Å ecko tento problã m Å eå ilo zadluå¾ovã nã m. U nã s se mluvã o vojã cã ch, kterã nã m budou på etahovat NÄ mci; lã kaå e uå¾ på etahujã, vä etnä dalå Ã ch. A tak se projevuje do då sledku koloniã lnã postavenã : kolonie nedodã vajã jen zisky, ale i lidi, kterã metropole potå ebujã bez ohledu na to, co to s koloniã udä lã. Co bude dã l? Toto på ece musã jednou bouchnout (snad se Å¾lutÃ vesty på elijã na vã½chod?)! Propad veå ejnã½ch rozpoä tå o 30 miliard za prvnã Ä tvrtletã t.r. je varujã cã. PÅ Ã Ä iny jsou zvã½å enã vã½daje rå znã½mi rozdã vacã mi opatå enã mi, zpomalenã hospodã Å skã ho rå stu v EvropÄ, kterã ovå em nevykazuje zdaleka tak velkã½ propad, nemoå¾nost zvã½å it på Ã jmy danä mi, protoå¾e by byla nejvã ce poå kozena stå ednã tå Ã da, kterã svojã spotå ebou nã rodnã då chod drå¾ã. Ale uå¾ se zaä al projevovat vliv nedostatku pracovnã kå v rå znã½ch odvä tvã ch, zcela jasnä zapå Ã Ä inä nã½ nedostatkem mladã½ch lidã propadem porodnosti v devadesã tã½ch letech. Mnoho podnikå nesplnilo svoje zã vazky, nevyrobilo dostatek objednanã ho zboå¾ã, mnoho investorå naå i zemi obeå lo ve svã½ch plã nech. MnozÃ svoje investice â žvyå¾dã mã vajã â œ, ale neobnovujã (Zetor). ZtrÃ cã me povä st dobrã½ch technikå vystudovanã½ch v då Ã vä jå Ã ch dobã ch dostatku mladã½ch lidã, kteå Ã dnes odchã zã do då chodu; v minulã½ch tå iceti letech vystudovalo mnoho architektå, sociologå, politologå, ale propad porodnosti uå¾ nedodal dosti lidã pro mã nä lukrativnã obory, kterã zanikly. NepodaÅ ilo se zã skat dostatek vhodnã½ch cizincå, kteå Ã uå¾ nejsou v takovã m mnoå¾stvã a pokud jsou, odchã zã za lepå Ã mi mzdami na ZÃ pad. V på Ã padä krizã budou samozå ejmä zahraniä nã firmy stahovat vã½robu domå. VlÃ da mã omezenã moå¾nosti, vidã me, jak manã vruje v prostoru omezenã m na jednã stranä populistickã½mi sliby, na druhã realitou zã vislã ho stã tu, kterã½ uå¾ nerozhoduje o svã m hospodã Å stvã a je hraä kou vnä jå Ã ch sil.

5 Bez vä tå Ã ho manã vrovacã ho prostoru s vlastnã mä nou, s danä mi a cly, a postupnã ho zã skã nã på evaå¾ujã cã Ä Ã sti bank a obchodå, nenã moå¾no cokoliv Å eå it. VLASTIMIL PODRACKÃ Literatura: Ilona Å vihlã kovã â Jak jsme se stali koloniã â Rybka publishers 2016 Ilona Å vihlã kovã, Miroslav Tejkl â Kapitalismus, socialismus a budoucnost â Rybka publishers 2017