Program rozvoje Plzeňského kraje 2014-2018 Odborná skupina TECHNICKÁ VYBAVENOST ÚZEMÍ
DOPRAVA
Dopravní síť Plzeňského kraje Dopravní síť Plzeňského kraje tvoří: dálnice D5 (délka úseku na území PK 109 km) silnice I. třídy (6 silnic o celkové délce 425 km; hustota silnic I. tř. je podprůměrná) silnice II. a III. třídy (celková délka 4 599 km; hustota silnic II. tř. je nadprůměrná) železniční tratě (délka na území PK 711 km) systém letecké a cyklistické dopravy Síť evropských silnic TEN-T v kraji pouze dálnice D5
Síť silnic I. třídy radiální silnice (sbíhají se do Plzně) I/20 od Karlových Varů a Písku, I/27 od Žel. Rudy a Žatce, I/26 od hran. přechodu Folmava I/19 od Rožmitálu tangenciální (obvodové) silnice I/21 Cheb D5 Bor, I/22 Pošumavská tangenta Domažlice Klatovy Strakonice chybí: Českoleská tangenta (I/22 D5 Bor Draženov)
Prioritní záměry na státní silniční síti sil. I/21 Nová Hospoda Kočov 2. st., sil. I/26 Plzeň Folmava obchvat Staňkova silnice I/27 Plzeň Žel. Ruda přeložka Šlovice Přeštice, obchvat Přeštic, obchvat Klatov 1. et., průtahy silnic I. tř. Plzní I/20 Na Roudné Plaská, rek. mostu gen. Pattona, I/26 mosty Letná, Na Pile Panelárna (SŽDC), I/27 Třemošenský rybník Orlík, Sukova Borská a Přemyslova - Karlovarská Pozn.: záměry na silnicích I/20 (směr Písek), I/19 a I/27 směr Žatec jsou vzdálenější a zcela chybí záměr na českoleskou tangentu
Regionální silniční síť V Plzeňském kraji: 1 500 km silnic II. třídy 3 099 km silnic III. třídy (poměr 1:2, jiné kraje obvykle 1:2,5) příliš velký podíl silnic II. třídy vedení silnic II. třídy neodpovídá dopravním vztahům, intenzitám dopravy a struktuře osídlení v roce 2009 definována vybraná silniční síť preference při plánování oprav a rekonstrukcí NÁVRH: provést revizi zařazení silnic II. třídy, tak aby vybraná tj. nejdůležitější část vedla po silnicích II. třídy, podíl silnic II. třídy se zmenšil a síť získala větší logiku
Investice na regionální silniční síti Snaha o koncepční řešení: Vymezení vybrané silniční sítě Ucelená řešení oprav a modernizací - např.: silnice II/230 silnice II/231 v Plzni silnice II/605 v okr. Tachov SZ obchvat Klatov západní okruh v Plzni
Stav regionální silniční sítě stav povrchů je velmi špatný a stále se zhoršuje většina úseků je ve stupni nevyhovující a havarijní (na mapce růžová a červená) 3500 Stav regionální silniční sítě v Plzeňském kraji km 3000 2500 2000 1500 1000 500 0 20,1% 45,8% 23,6% 11,6% 13,6% 26,7% 23,4% 21,7% 14,1% 33,7% 28,6% 9,9% 31,7% 11,5% 16,6% 21,9% 16,0% 17,2% 6,2% 6,0% 2003 2012 2003 2012 II. třída II. třída III. třída III. třída havarijní nevyhovující vyhovující dobrý výborný
Příklad nadbytku silnic II. tř. (prostor Stod Přeštice) V úseku Stod Přeštice vedou dvě paralelní silnice II. tř., obě ve špatném stavu, severnější s minimálním zatížením nutno zvolit páteřní síť v úseku Staňkov Merklín vedení silnice II. tř. neodpovídá ani vybrané síti ani intenzitám dopravy
Změna zatřídění silnic II. třídy redukce délky silnic II. tř. cca o 10% návrh na vyřazení úseků s minimálním zatížením, mimo hlavní dopravní směry, nevhodných jako páteř systému naopak zařazení některých nových úseků potlačení formální funkce regionálního okruhu, jehož úseky jsou užívány spíš jako tangenty, nikoliv k jízdě po kruhu
Možné strategie investiční politiky na silniční síti pro období 2015-2020 1. stavby navazující na TEN-T (dálnici D5): dokončení silnice II/232 Rokycany Hrádek navazuje: II/117 Mirošov Strašice přeložka II/232 Rokycany obchvat Osek Březina modernizace II/180 Kyšice Chrást Dolanský most II. etapa západního okruhu v Plzni 2. zlepšení dopravní infrastruktury vybraného mikroregionu (např. Sušicko) přeložka Číhaň Kolinec přeložka Hrádek Tedražice Sušice přeložka II/169 v Sušici úpravy v úseku Sušice Horažďovice a V okolí Kašperských Hor 3. mosty a průtahy rekonstrukce 20 ks mostů na krajské silniční síti a modernizace vybraných průtahů obcemi (především na silnicích II. třídy) (situace z Koncepce dopravy PK)
Silniční doprava v Plzni Komunikační síť v Plzni: radiální charakter, postupná přestavba na radiálně-okružní systém podíl tranzitní dopravy na vnějším kordonu je cca 15%, podíl na celkové dopravě do 5% nejzatíženější profil v kraji Karlovarská (54 000 voz./den) plán výstavby pro nejbližší roky: II. et. západního okruhu, I/27 Sukova Borská, I/20 Plaská Na Roudné a silniční systém Roudná tranzitní doprava dle průzkumu v r.2007
Komunikační systém v Plzni
Doprava v klidu v Plzni Systém funguje pouze náznakově, zdaleka není dobudován Návrhy podle Generelu dopravy v klidu m. Plzně: zóna placeného parkování v centru regulace stání, nabídka volných míst systém parkovišť P+G na okraji centra systém parkovišť P+R ve vnějším prstenci s návaznou tramvajovou (příp. trolejbusovou) dopravou uspokojení potřeb obyvatel v rezidenčních oblastech výstávbou halových objektů
Železniční doprava v kraji Systém tratí v kraji tvoří: 6 hlavních radiálních tratí směřujících do Plzně 10 navazujících okálních tratí bez rychlíkové a prakticky bez nákladní dopravy modernizační akce dosud provedeny pouze na části III. koridoru Praha Cheb celkově stav tratí neuspokojivý, systém zatím nedává dobrý základ pro funkci páteře IDS PK Vývoj v následujícím období bude velmi záležet na procesech v SŽDC, ČD a.s. a na dotační politice státu: pokračující modernizace tratí v regionu (III. koridor, Donau-Moldau Bahn, Plzeň České Budějovice, revitalizace lokálek???) vývoj v oblasti nádražních budov (převod na SŽDC, prodej) přehodnocení možností dotací ze strany státu a kraje změna dopravních konceptů opuštění některých tratí?
Modernizace železniční sítě Záměry v bližším období: modernizace trati Rokycany Plzeň rekonstrukce uzlu Plzeň, 1. 3. stavba revitalizace trati Klatovy Železná Ruda rekonstrukce žst. Horažďovice předměstí obnova traťové koleje Plzeň Třemošná a Kaznějov Plasy revitalizace trati Rokycany Nezvěstice, Plzeň Nýřany a Nepomuk - Blatná Záměry v dalším období: Modernizace trati Plzeň Stod Domažlice st. hr. Optimalizace trati Plzeň České Budějovice
Veřejná doprava přehled zón IDP k 1.4.2012 od 1.4.2012 rozšířena oblast IDP schválen plán dopravní obslužnosti PK začínají tendry na dodavatele doprav. výkonu s tím souvisí optimalizace vedení linek a spojů návrh systému přestupních terminálů v kraji pokračování tarifní integrace oblasti pro vypsání výběrových řízení
Městská hromadná doprava v Plzni výkonný, stabilizovaný systém založený na třech trakcích vysoký podíl elektrické dopravy (70%) výrazně omlazený vozový park ve výstavbě nový závod pro odstavování a údržbu autobusů a trolejbusů riziko udržitelnosti financování ze strany města Pro období 2015-2020: rekonstrukce cca 1/3 tramvajových tratí výstavba trati k Zpč. univerzitě další posilování elektrické trakce vč. nových technologií výrazná obnova napájecí soustavy přestupní terminály IDP
Cyklistická doprava 24.9.2012 usnesením Rady PK schválena Koncepce cykloturistiky a cyklodopravy v Plzeňském kraji cyklotrasy navazují na trasy ze sousedních území hustota sítě cyklotras značná, ale nerovnoměrná ve městech nedobudovaný systém stezek pro cyklisty a vyhrazených pruhů pro cyklisty problém majetkoprávních jednání s majiteli dotčených pozemků Pro období 2015-2020: vyznačení nových cyklotras EuroVelo 4 a 13 doplnění nadregionálních tras ve směru západ - východ a jejich napojení na regionální síť vytipování nebezpečných úseků, návrh úprav s preferencí nízkonákladových, rychle proveditelných opatření ve městech segregace cyklistické dopravy vybudování (obnova) systému parkování a úschovy kol u nástupních míst IDS podpora současných i nových linek cyklobusů
TECHNICKÁ INFRASTRUKTURA
Zásobování vodou zásobení vodou z veřejného vodovodu 82,6 % obyvatel nejhorší stav mezi kraji ČR dostatečná kapacita problematická kvalita - pesticidy
Zásobování vodou systémy dva oblastní vodovody - OV Plzeňské aglomerace (Úhlava) -OV Klatovska a Domažlicka (ÚV Milence) skupinové vodovody Tachovsko, Stříbrsko, Rokycansko zdroje povrchové + podzemní největší zdroj Úhlava ÚV Milence a ÚV Homolka
Likvidace odpadních vod napojení na kanalizaci s ČOV 70,7 % obyvatel 9. místo mezi kraji ČR domácí ČOV septiky žumpy nevyváženost mezi rozsahem zásobování vodou z veřejných vodovodů a vybaveností kanalizací s ČOV územní nevyváženost lepší situace v pohraničí dopady do ŽP znečištění vod nutrienty
Likvidace odpadních vod -aglomerace nad 2000 EO směrnice EU implementovaná do vodního zákona v Plzeňském kraji 40 aglomerací projekty s podporou EU do roku 2010 nebyly dodrženy požadavky vodního zákona dosud nevyřešeno 12 aglomerací -30 % aglomerací -10 % obyvatel 3 aglomerace s více než 10000 obyvatel - Domažlice, Stříbro, Tachov
Děkujeme za spolupráci Za tým pro přípravu Programu rozvoje Plzeňského kraje Ing. Ondřej Vohradský vohradsky@plzen.eu RNDr. Milan Svoboda MIS.Landarch@seznam.cz