Vysoká škola finanční a správní, o. p. s. Akademický rok 2006/07, letní semestr Kombinované studium Předmět: Makroekonomie (Bc.) Metodický list č. 3 7) Peníze a trh peněz. 8) Otevřená ekonomika 7) Peníze a trh peněz Cíl: seznámení s pojetím peněz v ekonomické teorii a s fungováním trhu peněz. Dílčí témata: 1. Funkce a formy peněz 2. Charakteristika bankovní soustavy, tvorba peněz 3. Trh peněz, úroková sazba 1. Funkce a formy peněz Peníze jako prostředek směny, zúčtovací jednotka a uchovatel hodnoty. Formy peněz: - zbožové peníze, - papírové peníze, - depozitní (účetní) peníze Peněžní zásoba: peněžní agregáty v užším a širším pojetí. ČNB: oběživo, M 1, M 2, M 3. 2. Charakteristika bankovní soustavy, tvorba peněz Komerční banka její aktiva a pasíva. Centrální banka její aktiva a pasíva. Zdroje tvorby peněz: - nákupy vládních cenných papírů centrální bankou od veřejnosti, - úvěry centrální banky komerčním bankám, - nákupy zahraničních měn centrální bankou. Zjednodušující předpoklady: - neexistuje oběživo, - banky udržují pouze PMR.
Multiplikovaná expanze (restrikce) bankovních depozit. Jednoduchý multiplikátor depozitních peněz (1 / sazba PMR). 3. Trh peněz, úroková sazba Pojetí trhu peněz a úrokové sazby v ekonomické teorii. Nabídka peněz: - exogenní charakter nabídky peněz, - změna peněžní nabídky (měnová politika centrální banky). Poptávka po penězích (keynesiánské pojetí): - motivy držby peněz (transakční a opatrnostní poptávka, spekulační poptávka resp. držba peněz jako aktiva), jejich citlivost na úrokovou sazbu, - změna poptávky po penězích. Rovnováha na trhu peněz, rovnovážná úroková sazba. Grafické znázornění. Kolísání úrokové sazby a rychlosti oběhu peněz. Ověření znalostí 1. Centrální banka prodá na otevřeném (volném) trhu vládní obligace za 6 mld. Kč podnikům a domácnostem prostřednictvím jejich šekových účtů u komerčních bank. Povinná míra rezerv, kterou banky přesně dodržují, je 20 %. Předpokládáme, že veškerý pohyb peněz probíhá v rámci bankovního systému. Vypočtěte: 1) celkové změny v povinných minimálních rezervách komerčních bank, 2) změnu v aktivech centrální banky, 3) celkovou změnu v pasívech komerčních bank. 2. Centrální banka snížila sazbu povinných minimálních rezerv z 10 % na 6 % při původní výši rezerv 120 mld. Kč. O kolik se změnila peněžní zásoba (předpokládáme neexistenci přebytečných rezerv a existenci pouze depozitních peněz). 3. Na grafu trhu peněz vyjádřete změny vedoucí k poklesu transakční rychlosti oběhu peněz: 1) při stabilní poptávce po penězích, 2) při stabilní nabídce peněz.
4. Jestliže činí nominální úroková sazba činí 15 %, tempo růstu reálného produktu je mínus 3 % a roční míra inflace 17 %, pak roční reálná úroková sazba činí přibližně.. %. 5. Předpokládejme, že úroková sazba se tvoří na trhu peněz. Dojde-li k poklesu nominálního HDP, jak se bude vyvíjet úroková sazba: 8) Otevřená ekonomika Cíl: analýza zahraničních dopadů (otevřenosti ekonomiky) na národní hospodářství Dílčí témata: 1. Teorie mezinárodního obchodu 2. Mezinárodní pohyb kapitálu 3. Determinace měnového kursu 1. Teorie mezinárodního obchodu Vyjádření přínosu z obchodu teorie pracovních nákladů. Model 2 země 2 výrobky (tabulka). Absolutní a komparativní výhoda. Rozdělení absolutních výhod do dvou zemí a do jedné země. Určení specializace nalezení komparativní výhody (nevyšší absolutní výhody nebo nejnižší absolutní nevýhody) Určení směnné relace: srovnání směnných poměrů doma a v zahraničí. Přínosy z obchodu zvýšení spotřebních možností po úplné mezinárodní specializaci: - analýza křivkami výrobních a spotřebních možností, - pomocí nákladů na spotřební koš. Rozšíření modelu: - mnoho zemí (zkoumaná země + zbytek světa), - mnoho výrobků (určení specializace podle světové poptávky). Dynamizace komparativních výhod jejich přesun mezi zeměmi. Realizace komparativních výhod v praxi bariéry jejich prosazování. 2. Mezinárodní pohyb kapitálu Kapitál jako finanční aktivum. Změna pohledávek a závazků rezidentů vůči zahraničí. Příčiny mezinárodního pohybu kapitálu: - platby za statky a služby výrobních faktorů,
- zhodnocení finančních aktiv. Kritéria: - očekávaná výnosnost finančních aktiv (vliv rozdílného úročení, očekávaného kurzového vývoje aj.), - likvidita finančních aktiv, - riziko finančních aktiv. Krátkodobý a dlouhodobý kapitál. 3. Determinace měnového kursu Definice nominálního měnového kursu. Determinace měnového kursu měnovým (devizovým) trhem. Nabídka a poptávka národní měny, rovnováha na měnovém trhu. Příčiny změn rovnovážného kursu: - mezinárodní obchod, - mezinárodní pohyb kapitálu, - kursové intervence. Grafické znázornění. Determinace kursu paritou kupních sil. Předpoklady modelu: určení kurzu cenovými podmínkami obchodu. Zákon jediné ceny. Příčiny odchylky měnového kurzu od parity kupních sil. Parita kupních sil jako přepočítací koeficient. Index ERDI. Rozlišení: - zhodnocení a znehodnocení (apreciace a depreciace) kurzu, - revalvace a devalvace kurzu. Ověření znalostí 1. Tabulka vyjadřuje následující náklady práce: země A země B potraviny 3 1 oděvy 4 2 Určete komparativní výhody, zvolte si některý z mezinárodních směnných poměrů oděvy : potraviny (nikoliv náhodně!): 1 : 1 1 : 1,5 1 : 2 a vypočtěte přínosy z obchodu pomocí spotřebních košů.
2. Český finanční investor srovnává podmínky doma a v SRN k vytvoření ročního termínovaného vkladu v bance (v příslušné národní měně). Likvidita aktiv doma a v zahraničí a jejich riziko je stejné, zdanění výnosů také, transakční náklady zanedbáme. Za jakých okolností bude investovat svá finanční aktiva v SRN, je-li očekávané zúročení doma vyšší než v zahraničí? 3. Zakreslete měnový trh s počátečním rovnovážným kurzem 120 JPY/1 USD a vyjádřete: 1) vliv silného poklesu úrokových sazeb v USA, 2) vliv růstu dovozu japonských aut do USA. 4. Vyjádřete graficky měnový trh EUR, na kterém ČNB svými kurzovými intervencemi prostřednictvím svých měnových rezerv snaží udržet kurz (cenu) eura ve výši 28 CZK/1 EUR v podmínkách rostoucího zájmu německých finančních investorů o česká finanční aktiva. Čím může být způsoben tento rostoucí zájem? 5. Kurz (cena) dolaru je na úrovni 22 CZK/1 USD. Koeficient ERDI je větší než 1. Znamená to, že HDP ČR vyjádřený v USD přepočtený kursem je ve srovnání s HDP ČR přepočteným pomocí parity kupních sil: a) větší, b) menší c) stejný d) nelze jednoznačně určit, e) žádná odpověď není správná. Literatura Helísek, M.: Základy makroekonomie. Průvodce studiem. Praha, Eupress 2004. Kap. 6, 7. Helísek, M.: Makroekonomie. Základní kurs. Druhé vydání. Slaný, Melandrium 2002. Kap. 6, 7. Samuelson, P. A., Nordhaus, W. D.: Ekonomie. Praha, Svoboda 1995. Kap. 11, 16A, 38.