BUNĚČNÁ MOTILITA A MOLEKULÁRNÍ MOTORY



Podobné dokumenty
VÝZNAM FUNKCE PROTEINŮ V MEDICÍNĚ

Inovace studia molekulární a buněčné biologie

B9, 2015/2016, I. Literák, V. Oravcová CYTOSKELETÁLNÍ PRINCIP BUŇKY

NEMEMBRÁNOVÉ ORGANELY. Ribosomy Centrioly (jadérko) Cytoskelet: aktinová filamenta (mikrofilamenta) intermediární filamenta mikrotubuly

TRANSPORT PŘES MEMBRÁNY, MEMBRÁNOVÝ POTENCIÁL, OSMÓZA

základem veškerého aktivního pohybu v živočišné říši je interakce proteinových vláken CYTOSKELETU

základem veškerého aktivního pohybu v živočišnéříši je interakce proteinových vláken CYTOSKELETU

Pohyb buněk a organismů

Cytoskelet a molekulární motory: Biologie a patologie. Prof. MUDr. Augustin Svoboda, CSc.

ENERGIE BUNĚČNÁ RESPIRACE FOTOSYNTÉZA Doc. MVDr. Eva Bártová, Ph.D.

Cytologie. Přednáška 2010

Přeměna chemické energie v mechanickou

Nejmenší jednotka živého organismu schopná samostatné existence. Výměnu látek Růst Pohyb Rozmnožování Dědičnost

BUNĚČNÁ TRANSFORMACE A NÁDOROVÉ BUŇKY

BUŇKA I. Základní morfologické charakteristiky buňky. Vlastní struktury buňky (biologické membrány, cytoskelet, cytoplasma)

VÝZNAM REGULACE APOPTÓZY V MEDICÍNĚ

Mitochondrie Buněčné transporty Cytoskelet

Endocytóza o regulovaný transport látek v buňce

DUM č. 1 v sadě. 37. Bi-2 Cytologie, molekulární biologie a genetika

Struktura a funkce biomakromolekul

Pohyb přípravný text kategorie A, B

Cytologie I, stavba buňky

VAKUOLA. membránou ohraničený váček membrána se nazývá tonoplast. běžná u rostlin, zvířata specializované funkce či její nepřítomnost

Interakce buněk s mezibuněčnou hmotou. B. Dvořánková

Inovace studia molekulární a buněčné biologie reg. č. CZ.1.07/2.2.00/

PŘEHLED OBECNÉ HISTOLOGIE

Úvod do biologie rostlin Buňka ROSTLINNÁ BUŇKA

BUNĚČNÝ CYKLUS. OMNIS CELLULA ET CELLULA - buňka vzniká jen z buňky. Sled akcí, ve kterých buňka zdvojí svůj obsah a pak se rozdělí

HISTOLOGIE A MIKROSKOPICKÁ ANATOMIE PRO BAKALÁŘE

Inovace studia molekulární a buněčné biologie

Kosterní svalstvo tlustých a tenkých filament

Bp1252 Biochemie. #11 Biochemie svalů

BROWNŮV MOLEKULÁRNÍ POHYB

INTRACELULÁRNÍ SIGNALIZACE II

BIOLOGIE BUŇKY II Struktura buňky Buněčný cyklus

Specializace buněčných povrchů Spojení buněk Molekulární koncepce biologického motoru

REPLIKACE A REPARACE DNA

Současná formulace: Buňka je minimální jednotka, která vykazuje všechny znaky živých soustav

Epitely a jejich variace

- pro učitele - na procvičení a upevnění probírané látky - prezentace

VÝZNAM FYZIOLOGICKÉ OBNOVY BUNĚK V MEDICÍNĚ

BUŇEČNÝ CYKLUS A JEHO KONTROLA

Výuka histologie pro studenty fyzioterapie, optometrie a ortoptiky

MITÓZA V BUŇKÁCH KOŘÍNKU CIBULE

Univerzita Karlova v Praze - 1. lékařská fakulta. Buňka. Ústav pro histologii a embryologii

Sada živočišná buňka 12 preparátů Kat.číslo

CYTOPLAZMA. -Prostor mezi organelami, inkluzemi, ribozomy a jádrem

MBR ) Architektura buňky. e) Plastidy f) Mitochondrie a peroxizómy g) Cytoskelet

F y z i o l o g i c k é p r i n c i p y p o h y b u

Rozdělení svalových tkání: kosterní svalovina (příčně pruhované svaly) hladká svalovina srdeční svalovina (myokard)

Přednáška 5 Biomechanika svalu

1. AKTINOVY CYTOSKELET (mikrofilamenta)

Buněčný cyklus. Replikace DNA a dělení buňky

/2012. Mgr. Hříbková Hana Biologický ústav LF MU Kamenice 5, Brno

Stavba dřeva. Základy cytologie. přednáška

Stavba buněk, organely, buněčné typy BST2

BUŇKA ZÁKLADNÍ JEDNOTKA ORGANISMŮ

Univerzita Karlova v Praze, 1. lékařská fakulta

- v interfázi dále viditelné - jadérko, jaderný skelet, jaderný obal

Anotace: Materiál je určen k výuce přírodopisu v 6. ročníku ZŠ. Seznamuje žáky se základní stavbou rostlinné a živočišné buňky.

Biologie I. 4. přednáška. Buňka. struktura, nemembránové útvary

Obecná stavba a funkce svalu. Motorická svalová jednotka. Základy svalové nomenklatury. Energetické zdroje svalu. Svalová práce a únava.

The cell biology of rabies virus: using stealth to reach the brain

Mgr. Šárka Vopěnková Gymnázium, SOŠ a VOŠ Ledeč nad Sázavou VY_32_INOVACE_01_3_08_BI1 SVALOVÁ SOUSTAVA

Biologie buňky struktura

1. Buňka základní funkční jednotka organismu

Charakteristika epitelů. Epitelová tkáň. Bazální membrána. Bazální lamina. Polarita. Funkce basální laminy. buňky. Textus epithelialis

Biologie 12, 2017/2018, Ivo Papoušek, Ivan Literák BUNĚČNÝ CYKLUS A JEHO REGULACE

3. Nukleocytoplasmatický kompartment rostlinných buněk

Inovace studia molekulární a buněčné biologie reg. č. CZ.1.07/2.2.00/

Pohybová soustava - svalová soustava

OBOROVÁ RADA BIOLOGIE A PATOLOGIE BUŇKY (OR 02)

Biologie buňky. systém schopný udržovat se a rozmnožovat

Sylabus přednášky 230 Fyziologie živočichů a člověka Část přednášená Daliborem Kodríkem

Svalová tkáň Svalová soustava

- základní stavební i funkční jednotka všech živých organizmů ( jednotka života )

Fyziologie srdce I. (excitace, vedení, kontrakce ) Milan Chovanec Ústav fyziologie 2.LF UK

PŘENOS SIGNÁLU DO BUŇKY, MEMBRÁNOVÉ RECEPTORY

BIOFYZIKA BUŇKY A TKÁNÍ

Svalová tkáň, kontraktilní aparát, mechanismus kontrakce

SVALOVÁ TKÁŇ. Ústav histologie a embryologie

Buňky, tkáně, orgány, soustavy

BUNĚČ ORGANISMŮ KLÍČOVÁ SLOVA:

organismus orgány tkáně buňky

Buňka. Autor: Mgr. Jitka Mašková Datum: Gymnázium, Třeboň, Na Sadech 308

Téma: MORFOLOGIE ŢIVOČIŠNÝCH BUNĚK

Obecná biologie Slavomír Rakouský JU ZSF

Biopolymery. struktura syntéza

Biologie I. Buňka II. Campbell, Reece: Biology 6 th edition Pearson Education, Inc, publishing as Benjamin Cummings

BIOLOGIE ČLOVĚKA BUŇKA TKÁŇ ORGÁN

Svaly. Svaly. Svalovina. Rozdělení svalů. Kosterní svalovina

DUM č. 3 v sadě. 37. Bi-2 Cytologie, molekulární biologie a genetika

4. Eukarya. - plastidy, mitochondrie, cytoskelet, vakuola

FYZIOLOGIE BUŇKY BUŇKA Základní funkce buněk: PROKARYOTICKÁ BUŇKA. Funkce zajišťují základní životní projevy buněk: EUKARYOTICKÁ BUŇKA

Svaly. MUDr. Tomáš Boráň. Ústav histologie a embryologie 3.LF

Reprodukce buněk Meióza Smrt buněk

Výukový materiál zpracován v rámci projektu EU peníze školám

FYZIOLOGIE ROSTLIN. Přednášející: Doc. Ing. Václav Hejnák, Ph.D. Tel.:

Struktura buňky - maturitní otázka z biologie

Transkript:

BUNĚČNÁ MOTILITA A MOLEKULÁRNÍ MOTORY 1

VÝZNAM BUNĚČNÉ MOTILITY A MOLEKULÁRNÍCH MOTORŮ V MEDICÍNĚ Příklad: Molekulární motor: dynein Onemocnění: Kartagenerův syndrom 2

BUNĚČNÁ MOTILITA A MOLEKULÁRNÍ MOTORY 1. Buněčné pohyby 2. Molekulární motory 3. Kinesiny 4. Dyneiny 5. Myosiny 6. Mitotické vřeténko 7. Bičíky a řasinky 8. Intracelulární transport organel 9. Kontraktilní prstenec a kontraktilní svazky 10. Améboidní pohyb buňky 11. Svalové buňky 3

1. BUNĚČNÉ POHYBY: Většinou se zakládají na interakci pohybových proteinů (molekulárních motorů) s cytoskeletárními strukturami. 4

2. MOLEKULÁRNÍ MOTORY Kinesiny: asociace s mikrotubuly Dyneiny: asociace s mikrotubuly Myoziny: asociace s mikrofilamenty 5

3. KINESINY: Struktura: 2 globulární ATP vázající hlavy (interakce s mikrotubuly) nožka, ocas (vazba karga) Funkce: pohyb k +konci mikrotubulu mitotické vřeténko, intracelulární transport organel 6

7

3. KINESINY: Struktura: 2 globulární ATP vázající hlavy (interakce s mikrotubuly) nožka, ocas (vazba karga) Funkce: pohyb k +konci mikrotubulu mitotické vřeténko, intracelulární transport organel 8

9

3. KINESINY: Struktura: 2 globulární ATP vázající hlavy (interakce s mikrotubuly) nožka, ocas (vazba karga) Funkce: pohyb k +konci mikrotubulu mitotické vřeténko, intracelulární transport organel 10

4. DYNEINY: Struktura: 2 globulární ATP vázající hlavy (interakce s mikrotubuly) nožka (vazba karga) Funkce: pohyb k -konci mikrotubulu mitotické vřeténko, bičíky a řasinky, intracelulární transport organel 11

12

4. DYNEINY: Struktura: 2 globulární ATP vázající hlavy (interakce s mikrotubuly) nožka (vazba karga) Funkce: pohyb k -konci mikrotubulu mitotické vřeténko, bičíky a řasinky, intracelulární transport organel 13

14

15

4. DYNEINY: Struktura: 2 globulární ATP vázající hlavy (interakce s mikrotubuly) nožka (vazba karga) Funkce: pohyb k -konci mikrotubulu mitotické vřeténko, bičíky a řasinky, intracelulární transport organel 16

5. MYOZINY: Struktura: globulární ATP vázající hlava (interakce s aktinovými mikrofilamenty) ocas (vazba karga nebo vzájemná vazba) myozinová filamenta Typy myozinů: myozin I (ve všech typech buněk) myozin II (svaly) Funkce: pohyb k +konci aktinového mikrofilamenta intracelulární transport vezikulů, pohyby plazmatické membrány, svalový pohyb 17

18

5. MYOZINY: Struktura: globulární ATP vázající hlava (interakce s aktinovými mikrofilamenty) ocas (vazba karga nebo vzájemná vazba) myozinová filamenta Typy myozinů: myozin I (ve všech typech buněk) myozin II (svaly) Funkce: pohyb k +konci aktinového mikrofilamenta intracelulární transport vezikulů, pohyby plazmatické membrány, svalový pohyb 19

obr37 20

6. MITOTICKÉ VŘETÉNKO: Struktura mitotického vřeténka (mikrotubuly) Pohyby mitotického vřeténka (kinesiny, dynein) 21

22

6. MITOTICKÉ VŘETÉNKO: Struktura mitotického vřeténka (mikrotubuly) Pohyby mitotického vřeténka (kinesiny, dynein) 23

24

7. BIČÍKY A ŘASINKY: Stavba bičíku a řasinky: 9 dvojic mikrotubulů + 2 centrální mikrotubuly ukotvení -koncem v bazálním tělísku Pohyby bičíku a řasinky: dynein 25

Obr.30 26

7. BIČÍKY A ŘASINKY: Stavba bičíku a řasinky: 9 dvojic mikrotubulů + 2 centrální mikrotubuly ukotvení -koncem v bazálním tělísku Pohyby bičíku a řasinky: dynein 27

28

8. INTRACELULÁRNÍ TRANSPORT ORGANEL: Transport organel (po mikrotubulech): kinesiny, dyneiny (kargo) Transport vezikulů (po aktinových mikrofilamentech): myozin I (kargo) 29

30

obr35 31

32

8. INTRACELULÁRNÍ TRANSPORT ORGANEL: Transport organel (po mikrotubulech): kinesiny, dyneiny (kargo) Transport vezikulů (po aktinových mikrofilamentech): myozin I (kargo) 33

obr37 34

9. KONTRAKTILNÍ PRSTENEC A KONTRAKTILNÍ SVAZKY: Kontraktilní svazky (aktinová mikrofilamenta) Kontraktilní prstenec (aktinová mikrofilamenta) Kontrakce: myozin II 35

36

9. KONTRAKTILNÍ PRSTENEC A KONTRAKTILNÍ SVAZKY: Kontraktilní svazky (aktinová mikrofilamenta) Kontraktilní prstenec (aktinová mikrofilamenta) Kontrakce: myozin II 37

38

9. KONTRAKTILNÍ PRSTENEC A KONTRAKTILNÍ SVAZKY: Kontraktilní svazky (aktinová mikrofilamenta) Kontraktilní prstenec (aktinová mikrofilamenta) Kontrakce: myozin II 39

10. AMÉBOIDNÍ POHYB BUŇKY: Lamelipodia, filopodia, pseudopodia (aktinová mikrofilamenta): výběžky plazmatické membrány Růst filopodií ad. Mechanismus améboidního pohybu: růst aktinových mikrofilament, myozin II 40

Obr 46 41

10. AMÉBOIDNÍ POHYB BUŇKY: Lamelipodia, filopodia, pseudopodia (aktinová mikrofilamenta): výběžky plazmatické membrány Růst filopodií ad. Mechanismus améboidního pohybu: růst aktinových mikrofilament, myozin II 42

43

10. AMÉBOIDNÍ POHYB BUŇKY: Lamelipodia, filopodia, pseudopodia (aktinová mikrofilamenta): výběžky plazmatické membrány Růst filopodií ad. Mechanismus améboidního pohybu: růst aktinových mikrofilament, myozin II 44

45

11. SVALOVÉ BUŇKY Stavba svalové buňky: myofibrily (aktinová mikrofilamenta, myozin II) Svalová kontrakce: myozin II 46

47

11. SVALOVÉ BUŇKY Stavba svalové buňky: myofibrily (aktinová mikrofilamenta, myozin II) Svalová kontrakce: myozin II 48

49

LITERATURA: Alberts B. et al.: Základy buněčné biologie. Espero Publishing. Ústí nad Labem, pp. 513-545, 1998. Alberts B. et al.: Essential Cell Biology. Garland Science. New York and London, pp. 571-607. 2010. 50