Kontaminující látky. klasifikace kontaminanty sekundární (endogenní)



Podobné dokumenty
klasifikace kontaminanty sekundární (endogenní)

Systém zajištění bezpečnosti potravin

Monitoring cizorodých látek

3-Chlorpropan-1,2-diol a potraviny v roce 2006

MYKOTOXINY. Jarmila Vytřasová. Univerzita Pardubice Fakulta chemicko-technologická Katedra biologických a biochemických věd

Ústav chemie a analýzy potravin. Mykotoxiny. Prof. Ing. Jana Hajšlová, CSc. Ing. Marta Kostelanská

Přílohy. Tabulka: Celkový přehled sledovaných komodit a analytů v rámci plánované kontroly cizorodých látek v roce 2002

Přehled základní potravinářské legislativy ČR

SPRÁVNÁ VÝROBNÍ A HYGIENICKÁ PRAXE V ZEMĚDĚLSKÉ PRVOVÝROBĚ A ČINNOSTECH SOUVISEJÍCÍCH. MVDR. VLADIMÍR ČERMÁK KVS PRO JMK v.cermak.kvsb@svscr.

PCB HCB HCH Látky skupiny DDT PAH. PAHs dálkový transport lipofilita metabolické změny. POPs perzistence lipofilita bioakumulace dálkový transport

Problematika dioxinů v krmivech. Miroslav Vyskočil

Mikroorganismus Kategorie potravin NMH Nejvyšší mezní hodnota na g(ml)

Pavla Hájková Barbora Soukupová

Aplikace nových poznatků z oblasti výživy hospodářských zvířat do běžné zemědělské praxe

OBSAH ČÁST IV.: KONTAMINACE VETERINÁRNÍCH KOMODIT, POTRAVIN A LIDSKÉ POPULACE V ČR

Jiří Skládanka a Libor Kalhotka Agronomická fakulta Mendelovy univerzity v Brně

Organické látky. Organická geochemie a rozpuštěný organický uhlík

Kvalita a bezpečnost potravin a zemědělských produktů

Tereza Páková, Michaela Kolářová

Změny živin při přípravě pokrmů. Jana Dostálová VŠCHT Praha

Toxické látky v potravinách s nebezpečím onkologické aktivace

Střední škola gastronomie, hotelnictví a lesnictví Bzenec, náměstí Svobody 318. Profilová část maturitní zkoušky

Nebezpečí a riziko. Přehled nebezpečí z potravin. Alimentární nákazy a otravy z potravin Nebezpečí při výrobě potravin

Mykotoxiny tvorba a původci

BEZPEČNOST POTRAVIN AKTUÁLNÍ TÉMATA

dusičnany dusitany exogenně pomocí mikroorganismů během přepravy, skladování a zpracování surovin endogenně ve střevech působením mikroorganismů

Možnosti biologického monitorování expozice pesticidům

ZÁKLADNÍ CHARAKTERISTIKY A VLASTNOSTI JEDNOTLIVÝCH POPs

Kontaminanty z prvovýroby se zaměřením na chlorečnany a chloristany

Pesticidy výskyt v potravinách a jejich efekty

Vliv kulinární úpravy potravin na jejich nutriční hodnotu

Obsah alergenů: Obsah dále uvedených alergenů se týká i obsahu stopových množství:

ADITIVA. MVDr. Dana Třísková Vedoucí odd. potravinového řetězce Odbor potravinářský Úřad pro potraviny MZe

Konzervace potravin. Úprava potravin s cílem prodloužit její trvanlivost.

Vliv výživy hospodářských zvířat na kvalitu živočišných produktů s důrazem na zdraví člověka

MIKROORGANISMY EDÍ. Ústav inženýrstv. enýrství ochrany ŽP FT UTB ve Zlíně

Analýza stanovení obsahu vybraných persistentních organických polutantů (POP) v ovzduší na území Karlovarského kraje (RECETOX)

Principy úchovy potravin. Fyziologické změny. Fyziologické změny. Enzymové změny. Fyziologické změny

AKTUÁLNÍ INFORMACE Z OBLASTI BEZPEČNOSTI POTRAVIN

Druhy a složení potravin

Vzdělávací oblast: Člověk a příroda. Vyučovací předmět: Chemie. Třída: kvarta. Očekávané výstupy. Poznámky. Přesahy. Průřezová témata.

Mykotoxiny výskyt v potravinách a jejich efekty

Přírodní látky pracovní list

Příloha č.: 1 ze dne: je nedílnou součástí osvědčení o akreditaci č.: 416/2007 ze dne:

PROTOKOL O ANALÝZE VZORKU Datum vystavení :

Střední škola gastronomie, hotelnictví a lesnictví Bzenec, náměstí Svobody 318. Profilová část maturitní zkoušky

Identifikace nebezpečí výskytu vláknitých mikroskopických hub (plísní) v potravinách

Systém kontroly a monitoringu mykotoxinů v krmivářské praxi. Miroslav Florián ředitel Sekce úředníkontroly ÚKZÚZ Brno

Ohlašovací prahy pro úniky a přenosy pro ohlašování do IRZ/E-PRTR

Technická univerzita v Liberci fakulta přírodovědně-humanitní a pedagogická. Doc. RNDr. Petr Anděl, CSc. ZÁKLADY EKOLOGIE.

Úvod do potravinářské legislativy Lekce 7-1: mikrobiologické požadavky na potraviny

Druhy a složení potravin

Voda jako životní prostředí rozpuštěné látky : sloučeniny dusíku

Seznam Národních referenčních laboratoří a referenčních laboratoří k

Střední škola gastronomie, hotelnictví a lesnictví Bzenec náměstí Svobody 318. Profilová část maturitní zkoušky

Seznam Národních referenčních laboratoří a referenčních laboratoří k

ZÁKLADNÍ ZEMĚDĚLSKÉ PRODUKTY

Aktivity Státní veterinární správy ČR na úseku bezpečnosti potravin v roce 2016

OBSAH. Zemědělství zemědělská prvovýroba a zpracování zemědělských produktů a jejich uvádění na trh

Státní veterinární správa České republiky. Informační bulletin č. 1/2006

ANTINUTRIČNÍ, TOXICKÉ A DALŠÍ BIOAKTIVNÍ LÁTKY OVOCE A ZELENINY. Aleš Rajchl VŠCHT Praha

Vliv pěstebních postupů na výživovou hodnotu potravin doc. Ing. Lenka Kouřimská, Ph.D.

Střední škola gastronomie, hotelnictví a lesnictví Bzenec náměstí Svobody 318. Profilová část maturitní zkoušky

vybrané kontaminanty životního prostředí Teratogenní rizikové faktory

Rezidua pesticidů v potravinách, maximální limity reziduí a jejich dodržování a kontrola. Karel Pepperný Státní zdravotní ústav

BIOLOGICKÁ ÚPRAVA ZEMĚDĚLSKÝCH ODPADŮ A STATKOVÝCH HNOJIV

Potravinářské přídatné látky. MVDr. Dana Třísková Vedoucí odd. potravinového řetězce Odbor potravinářský Úřad pro potraviny MZe

Státní zemědělská a potravinářská inspekce Zpráva: Zpráva o výsledcích plánované kontroly cizorodých látek v potravinách

Kontaminanty v pivovarství Renata Mikulíková VÚPS a.s.

PROBLÉMY ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ PŮDA

B NAŘÍZENÍ KOMISE (ES) č. 1881/2006 ze dne 19. prosince 2006, kterým se stanoví maximální limity některých kontaminujících látek v potravinách

Státní veterinární správa Èeské republiky. Informaèní bulletin è. 1/2002

OBSAH. ČÁST VII.: TECHNOLOGIE A BIOTECHNOLOGIE PRO LIKVIDACI POPs

Lipidy charakteristika, zdroje, výroba a vlastnosti

Úplný rozbor pitné vody dle vyhlášky 252/2004 Sb. v platném znění

Úřední věstník Evropské unie C 83/329 PŘÍLOHY

Kategorie CZ-NACE podporované program Školicí střediska

BEZPEČNOST A KVALITA KRMIV

Kdy je potravina/pokrm bezpečná?

SYSTÉM RYCHLÉHO VAROVÁNÍ PRO POTRAVINY A KRMIVA RASFF V ČR Rok 2007

Mikrobiologické zkoumání potravin. Zákonitosti růstu mikroorganismů v přírodním prostředí, vliv fyzikálních faktorů na růst mikroorganismů

Učební osnovy vyučovacího předmětu chemie se doplňují: 2. stupeň Ročník: devátý. Přesahy, vazby, rozšiřující učivo, poznámky

Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský v Brně Odbor bezpečnosti krmiv a půdy

KADLEC, I. et al.: Syrové kravské mléko a jeho jakost. Praha, Milcom servis 1998, 50 s.

ČSN EN ISO ČSN ISO ČSN EN ISO 6579, kromě bodu

OBSAH. 2 Zpráva o výsledcích sledování a vyhodnocování cizorodých látek v potravních řetězcích 1. ÚVOD... 4

t ,0 půlky nebo čtvrtky) Hovězí a telecí maso čerstvé nebo chlazené v jateční úpravě (vcelku,

Výsledky monitorování zakázaných látek a produktů - bod 1.


Příloha č.: 1 ze dne: je nedílnou součástí osvědčení o akreditaci č.: 199/2012 ze dne:

Mykologická analýza potravin

Přednáška č. 7 Znečištění ovzduší, polycyklické aromatické uhlovodíky

Státní veterinární správa České republiky. Informační bulletin č. 1/2011

Kritéria hodnocení potravin dle Zdravá potravina,z.s.

Ochrana půdy. Ing. Petr Stloukal Ústav ochrany životního prostředí Fakulta technologická Univerzita Tomáše Bati Zlín

Rostlinná výroba a Cross Compliance Příprava na kontrolu SZPI

PRODUKCE MYKOTOXINŮ PLÍSNĚMI. Zdravotní nezávadnost potravin Adéla Tomsová Pavel Dosoudil

Předmět úpravy. Požadavky na potraviny

Jedlé tuky a oleje na druhy, skupiny, podskupiny

6) Zátěž české populace POPs

Transkript:

Kontaminující látky vstup do potravin (neúmyslný) zemědělská prvovýroba znečištění životního prostředí skladování, doprava, prodej technologické a kulinární zpracování klasifikace kontaminanty primární (exogenní) kontaminanty sekundární (endogenní) vnější zdroje vznik v potravině

zdroje kontaminace zemědělská produkce používání pesticidních přípravků hnojení imise, emise použití zálivkové povrchové vody napadení mikroorganismy, zejména plísněmi veterinární ošetření skladování a zpracování posklizňová aplikace pesticidů vznik z relativně netoxických pesticidů napadení mikroorganismy technologické či kulinární úpravy penetrace aditiv z plastů

kritéria hodnocení potenciální rizika a závažnost negativních účinků na zdraví člověka frekvence případů, kdy daná cizorodá látka byla prokázána jako příčina intoxikací lidí či zvířat častý výskyt v potravinách představujících důležité položky potravního koše perzistence a četnost výskytu daného kontaminantu v prostředí, možná konverze na produkty s vyšší toxicitou, schopnost akumulace v potravním řetězci člověka objem vstupů (emisí) daného kontaminantu do prostředí z průmyslu, zemědělství, městských aglomerací a dalších zdrojů význam potraviny, ve které se daný kontaminant vyskytuje, z pohledu mezinárodního obchodu

prioritní kontaminanty mykotoxiny a jiné mikrobiální toxiny toxické minerální látky radioaktivní isotopy nitrososloučeniny polycyklické aromatické uhlovodíky halogenované organické sloučeniny rezidua pesticidů rezidua veterinárních léčiv další kontaminanty (ethylkarbamát, kontaminanty z obalů) standardy a doporučení - Codex Alimentarius FA/WH legislativa v ČR Zákon o potravinách a tabákových výrobcích č. 110/1997 Sb., Vyhláška č. 298/1997 Sb

vnímání zdravotních rizik spojených s potravinami pořadí odborníci laická veřejnost 1 mikrobiální znečištění rezidua pesticidů 2 přírodní toxiny průmyslové kontaminanty 3 průmyslové kontaminanty aditiva 4 rezidua veterinárních léčiv rezidua veterinárních léčiv 5 rezidua pesticidů mikrobiální znečištění 6 aditiva přírodní toxiny

TXINY PLÍSNÍ (MYKTXINY) toxické sekundární metabolity vláknitých hub (plísní) 20 toxikologicky významných mykotoxinů producenti plísně rodů Aspergillus, Penicillium, Fusarium VÝSKYT plesnivé potraviny rezidua v živočišných tkáních a produktech výrobky získávané s využitím kulturních plísní produkty biotechnologií FAKTRY VLIVŇUJÍCÍ KNTAMINACI biologické chemické prostředí (aktivita vody, teplota aj.)

aflatoxiny Aspergillus sp. (A. flavus, A. parasiticus), teplota, vlhkost (subtropické a tropické klimatické podmínky) aflatoxiny řady B a G vysoké hladiny - kukuřice, podzemnice olejná, pistácie nižší hladiny - mandle, vlašské ořechy, hrozinky, koření toxicita (hepatotoxicita, mutagenita, karcinogenita) H H 12 11 15 6 14 7 16 13 8 17 10 9 1 2 3 4 5 CH 3 aflatoxin B 1

změny aflatoxinu B 1 a M 1 při zpracování produkt podmínky zpracování ztráty (%) arašídy pražení, 150 C, 30 min 20 pražení v oleji 35 výrobky z arašídů pražení, 204 C 50-60 podzemnicový olej záhřev, 120 C, 10 min 0 mléko pasterace 72 C, 45 s 35 sterilace 115 C 19 hygienické limity např. obecně 20-40 g.kg -1 (suma) dětská výživa 2 g.kg -1 (M 1 ) kojenecká výživa 1 g.kg -1 (M 1 )

patulin Penicillium patulinum, P. expansum jablka, hrozny, pomeranče apod., relativně velmi běžný kontaminant koncentrátů a džusů ( 0,1 mg.kg -1 ) relativně stabilní v ph 3,0-6,5 4-hydroxy-4H-furo(3,2-c)pyran-2(6H)-on antibiotické, antifungální, antivirové účinky vs. kancerogenita, mutagenita změny při zpracování potravin skladování - pomalé snižování obsahu zahuštění šťávy vakuovou destilací - snížení o 25 % pasterace (90 C/10 s) - snížení o 20 % ethanolové kvašení rychlá degradace mikrovlnný ohřev - snížení o 40-95 % 7 6 7a 5 1 2 4 3a 3 H

trichotheceny Fusarium sp. cereálie, olejniny, pivo deoxynivalenol, nivalenol, T-2 toxin H 3 C 8 H H 15 H 3 R CH 3 3 H R 2 R H 1 deoxynivalenol, R 1 = H, R 2 = H, R 3 = H

TXINY BAKTERIÍ exotoxiny a endotoxiny exotoxiny enterotoxiny, cytotoxiny neurotoxiny hygienické limity nejsou botulotoxiny ostridium botulinum neurotoxiny, polypeptidy, 19 aminokyselin nekyselé konzervované produkty (uzeniny) anaerobní podmínky, ph 4,8-8,5, 30 C inaktivace 80 C/10 minut, 100 C/sekundy faktory a W, t, Na, dusitany další bakteriální toxiny Staphylococcus aureus, C. perfringens, Bacillus cereus infekce, množení zárodků a tvorba toxinů v trávicím traktu Escherichia coli, Salmonella enteritidis, S. typhimurium primárním zdrojem maso, mléko a vejce

NITRSSLUČENINY produkty reakce sek. aminů s nitrosačními činidly nitrosace sekundárních aminů 1 R 2 N H R R + X N 2 N N + R 1 X H sekundární amin nitrosační činidlo N-nitrosamin sekundární aminy: aminokyseliny, biogenní aminy aj. nitrosační činidla: nitrosylový kation N +, oxidy dusíku faktory: ph, teplota, doba, katalyzátory, inhibitory reakce klasifikace těkavé nitrosaminy: N-nitrosodimethylamin netěkavé nitrosaminy: N-nitrososarkosin TXIKLGIE mutagenní, teratogenní a především karcinogenní účinky

PERZISTENTNÍ RGANCHLRVÉ SLUČENINY polychlorované bifenyly 209 kongenerů m o o m p x 3 4 m 5 6 2 1 o 2 3 1 4 6 5 o m p y kruh 1 kruh 2 C 12 H 10-(x+y) x+y (x+y = 1-10, x = počet v kruhu 1, y = počet v kruhu 2)

FYZIKÁLNĚ-CHEMICKÉ VLASTNSTI TECHNICKÝCH PCB termostabilita a fotostabilita nehořlavost chemická inertnost vysoká permitivita a výborné teplonosné vlastnosti výborná mísitelnost s organickými rozpouštědly vysoké body varu bioakumulace biokoncentrace (pasivní difúze) biomagnifikace (důsledkem přenosu potravním řetězcem)

typické nálezy PCB v biotické složce počátkem 80. let organismus koncentrace (mg.kg -1 ) vegetace 0,001-0,01 vodní zooplankton 0,005-2,0 vodní bezobratlí 0,005-10 ryby 0,01-25 mořští savci 0,1-1000 (vztaženo na tuk) ptáci 0,1-1000 (vztaženo na tuk) vejce ptáků 0,05-500 (vztaženo na tuk) lidé 0,1-50 (vztaženo na tuk)

PLYCYKLICKÉ ARMATICKÉ UHLVDÍKY (PAU) sloučeniny s 2-6 kondenzovanými benzenovými jádry pyren fluoranthen struktura běžných PAU benzo[a]pyren (B[a]P) vznik pyrosyntézou organické hmoty (500-900 C, např. spalováním fosilních paliv) některé mutageny, karcinogeny

emise cukr mléko vzduch zelenina ovoce přímé sušení spalinami cereálie balení sedimenty sedimentace (srážky) půda voda rostliny káva, čaj, ořechy tuky a oleje maso, ryby uzení pitná voda pečení smažení grilování možnosti kontaminace poživatin PAU

PESTICIDY vyšší výnosy negativní dopady chemizace klasifikace podle cílových škodlivých činitelů insekticidy (hmyz) akaricidy (pavoukovití) fungicidy (plísně, cizopasné houby) herbicidy (plevelné rostliny) moluskocidy (měkkýši) rodenticidy (hlodavci) regulátory růstu rostlin, desikanty (kulturní rostliny) podle způsobu působení kontaktní systémové požerové respirační

podle mechanismu biologického účinku insekticidy interakce s membránami buněk, neurotoxicita (perzistentní chlorované uhlovodíky) inhibice acetylcholinesterasy, neurotoxicita (organofosfáty, karbamáty, pyrethroidy) inhibice biosyntéza chitinu (estery benzoylmočoviny) herbicidy interference s biosyntézou nukleových kyselin (fenoxyalkanové a benzoové kyseliny) interference s fotosyntézou (triaziny, uracily) reakce s membránami buněk (bipyridylové) retardace klíčení (nitroaniliny) fungicidy inhibice enzymových systémů (ethylenbisdithiokarbamáty, ftalimidy) interference s biosyntézou DNA (benzimidazoly)

PERZISTENTNÍ CHLRVANÉ UHLVDÍKY kontaktní insekticidy DDT, aldrin, dieldrin, toxafen, heptachlor, hexachlorbenzen (HCB), -HCH, lindan, hexachloran, pentachlorfenol p,p -DDT CH C 3 CH C H C 2 p,p -DDD (TDE) C p,p -DDE C 3 dikofol produkty transformace p,p -DDT

MDERNÍ PESTICIDY insekticidy N chlorpyrifos (organofosfát) S P( CH 3 ) 2 CH 3 CH 3 S C CH N C CH 3 aldikarb (karbamát) NH CH 3 CH 3 C F C NH C NH CH 3 F permethrin (pyrethroid) diflubenzuron (estery benzoylmočoviny)

další kontaminanty ETHYLKARBAMÁT přirozená složka fermentovaných výrobků potenciální lidský karcinogen hygienické limity pro víno, ovocné destiláty CH 3 C NH 2 CH 3 C C CH 3 biacetyl 2, světlo CH 3 C biacetylperoxid C CH H C N 3 CH 3 C - CH 3 CH C N H 2 H 2 N C močovina NH 3 CH 3 H NH 2 + C 2 + 2 ATP CH 3 C NH 2 CH 3 H - NH 3 - CH 3 ethylkarbamát CH 3 H - H 3 P 4 Mg 2+ - 2 ADP, - fosfát H P H C NH 2 karbamylfosfát CH H N C CH 3 CH 3 H 1/2 2 C C NH 2 H C N

poživatina obsah v g.kg -1 potraviny chléb 1-12 jogurt, sýry 0-3 sojová omáčka 7-18 čaj, citrusové džusy 0,1-2 vinný a ovocný ocet 1-10 alkoholické nápoje a) pivo 1 (0-18) stolní víno 10-12 (0-102) sherry 62-82 (18-209) porto (madeira) 54-93 (7-254) saké a rýžové víno 214 (10-904) likéry 14-118 (0-4000) vodka (gin) 0-1 (0-9) whisky 32-51 (0-168) whisky (bourbon) 180 (0-1719) rum 13-27 (0-114) brandy, ovocné 21-1116 (0-12000) brandy, vinné 39-47 (0-185)

Chlorpropanoly skupina tříuhlíkatých alkoholů a diolů s 1 nebo 2 atomy chloru H H 3-chlorpropan-1-ol CH H H H H 3-chlorpropan-1,2-diol (3-MCPD) CH H H H H 2-chlorpropan-1,3-diol (2-MCPD)

CH H H 1,3-dichlorpropan-2-ol (1,3-DCP) CH H H 2,3-dichlorpropan-1-ol (2,3-DCP) H H (2R)-(-)-3-MCPD H H (2S)-(+)-3-MCPD H (2R)-2,3-DCP H (2S)-2,3-DCP

Estery chlorpropanolů monoestery 3-MCPD s mastnými kyselinami R H (2R)-1-acyl-3-chlorpropan-1,2-diol R H (2S)-1-acyl-3-chlorpropan-1,2-diol H H R R (2R)-2-acyl-3-chlorpropan-1,2-diol (2S)-2-acyl-3-chlorpropan-1,2-diol diestery 3-MCPD s mastnými kyselinami R R (2R)-1,2-diacyl-3-chlorpropan-1,2-diol R R (2S)-1,2-diacyl-3-chlorpropan-1,2-diol 7 skupin esterů stovky individuálních sloučenin

Výskyt chlorpropanolů a jejich esterů Hydrolyzáty bílkovin 1. chemické (kyselé) hydrolyzáty pocházející z Evropy 2. enzymové hydrolyzáty původem z Dálného Východu Chlorpropanoly 3-MCPD : 2-MCPD : 1,3-DCP : 2,3-DCP = 1000:100:10:1 3-MCPD 2-MCPD 1,3-DCP 2,3-DCP 100-800 mg/kg 10-90 mg/kg 0,1-6 mg/kg 0,01-0,5 mg/kg

Vznik a degradace reakcí s chloridovými ionty : CR CR CR CR H H CH CR CH CR CH H CH H CH CR CH H CR H CR H H H TAG 1,2-DAG 1,3-DAG 1-MAG 2-MAG G CH CR CR CH CR H CH H CR diester 1-monoester 2-monoester CR H CH C R CH C R acyloxoniové ionty H CH H 3-MCPD

Panenský olivový Panenský z nepražených semen Panenský z klíčků Extra panenský olivový Panenský z pražených semen Rafinovaný ze semen livový Rafinovaný palmojádrový Rafinovaný kokosový livový z pokrutin Rafinovaný palmový vázaný 3-MCPD [g/kg] Estery 3-MCPD v rostlinných tucích a olejích 3000 2821 2700 2400 2100 1800 1500 1200 1056 1168 1556 1849 900 600 300 0 50 63 100 106 337 524 Zelinková Z., Svejkovská B., Velíšek J., Doležal M.: Fatty acids esters of 3-chloropropane-1,2-diol in edible oils. Food Addit. Contam., 23, 1290-1298 (2006)

KNTAMINANTY Z BALVÝCH MATERIÁLŮ koroze, migrace kovy sklo a keramika papír dřevo polymerní materiály rezidua výchozích látek rezidua pomocných látek (aditiv) rezidua produktů degradace nebo aditiv

FTALÁTY změkčovadla plastických hmot všudypřítomné organické kontaminanty možné teratogenní, karcinogenní účinky estrogenní aktivita hygienické limity, přípustné množství pro lihoviny 1,0 mg.kg -1 (suma DBP, DEHP) CR CR 1 dibutylftalát, R = R 1 = ( ) 3 CH 3 bis(2-ethylhexyl)ftalát, R = R 1 = CH( CH 3 )( ) 3 CH 3

výskyt v potravinách kontaminace surovin a meziproduktů kontaminace hotových výrobků z obalů faktory ovlivňující migraci druh polymerního obalového materiálu druh potraviny teplota doba kontaktu množství tuku v potravině aj.