SVĚTOV TOVÉ ZEMĚDĚLSTV LSTVÍ Genová centra původu p kulturních rostlin místo soustřed edění genů a centra variability jednotlivých kulturních plodin. Doc. RNDr. Michal Hejcman, Ph.D I. Východoasijské genové centrum Oblasti východní Asie Nepál, Čína, Japonsko Původ 130 druhů kulturních rostlin, především zelenin a ovocných dřevin Obiloviny: Echinochloa frumentacea (ježatka obilní), Panicum miliaceum (proso seté), některé formy čiroku - Sorgum chinense, Setaria italica (bér vlašský) Východoasijské genové centrum Luštěniny: Glycine max (sója luštinatá) dnes světově nejvýznamnější luskovina
Glycine max Největší současní producenti: USA, Brazílie a Čína Podobné teplotní nároky jako kukuřice vhodné oblasti pěstování Jednoletá rostlina porostlá hnědavě nazlátlými chlupy Různé odrůdy podle účelu pěstování: krmné odrůdy, na zelené hnojení atd Chemické složení semen: 29-40% bílkovin, 13-24% tuku, 14-25% sacharidů, 3-6% min. látek Východoasijské genové centrum Kořenové a hlíznaté rostliny: rod Dioscorea (jam, celkově 650 druhů v tropické Asii a Africe, pěstuje se 40), č. Dioscoreaceae, D. batatas jam čínský, pěstuje se v Číně a Japonsku, ovíjivá krátká lodyha, načervenalé kořenové hlízy do 1 kg, hlízy: 15-25% sacharidů, 1-2,5% bílkovin, nutná tepelná úprava obsahují alkaloid dioscorin Východoasijské genové centrum Ovocné dřeviny: rod Citrus (č. Rutaceae) C. reticulata (mandarinka obecná) C. sinensis (pomerančovník) Citrus sinensis Světově nejpěstovanějším citrusem 66% veškerých produkovaných citrusů Středně vysoký strom 5 10 m, podlouhle vejčité až eliptické listy, špičaté Odrůdy: žlutomasé, pigmentované (krvavé)
Východoasijské genové centrum Litchi chinensis (liči čínské, č. Sapindaceae) stálezelený středně vysoký strom, dnes se pěstuje na Srí Lance, v j. Africe, jv. Asii Peckovice se pojídá v syrovém stavu, příprava džusů Východoasijské genové centrum Zeleniny Brassica chinensis (zelí čínské) B. pekinensis (z. pekingské) Allium fistulosum (cibule zimní) Cucumis (dýně) Camellia sinensis čajovník čínský, č. Theaceae V Číně pěstován po tisíciletí, v 9. stol. převezen do Japonska, do ostatních oblastí se dostal v 19. stol. Největší světoví pěstitelé: Indie, Čína, Srí Lanka, Japonsko, Keňa, Indonésie Keř nebo strom 2-15 m, v plantážích se řezem udržuje na 1,2 m 3 skupiny odrůd: Camellia sinensis Čínská skupina keřovitý vzrůst do 3 m, menší 4-7 cm dlouhé listy, snese pokles teploty na -13 C, vysoká kvalita čaje z prvních sklizní po období klidu Asámsk mská skupina nízké až středně vysoké stromy (5-15 m) s velkými 15-20 cm dlouhými lesklými listy s výraznou špičkou pěstuje se v oblastech s tropickým klimatem, teploty pod -4 C nesnáší Indočínsk nská (kambodžsk ská) nízké tropické stromy do 5 m, lesklé listy, čepele nebývají zcela rozevřené, v kultuře nejméně rozšířená Dnes se nejčastěji pěstují kříženci, které poskytují větší výnosy většinou nižší kvality
Camellia sinensis Sklízí se nejmladší část větviček až 4 x ročně - fleš II. Indomalajské genové centrum Zahrnuje oblast Indočíny, Indonésie, Malajsie, Filipín a Oceánie Typicky tropické oblasti Tropické ovoce a koření Indomalajské genové centrum Dva nejrozšířenější druhy chlebovníků (č. Moraceae) Artocarpus altilis - BREDFRUT A. heterophyllus DŽEKFRUT - nápadný kauliflorií a celokrajnými listy, plodenství několik desítek kg, konzumace i v čerstvém stavu Vaření a pražení kolovitých plodenství Indomalajské genové centrum Durio (durian, č. Bombacaceae) - D. zibethinus a D. kutejensis Jedná se o stromy přes 20 m vysoké Plody 15 25 cm dlouhé, 2,5 kg, zapáchající (jako výkaly a zkažená vajíčka), ale velmi dobré a osvěžující Pojídání plodu v surovém stavu či v výroba marmelád, kvašených nápojů atd..
Indomalajské genové centrum Genové centrum rodu Musa (banánovník), Citrus limon (citroník) Místo původu Cocos nucifera (kokosová palma, neznáme původní planý druh) Syzygium aromaticum (hřebíčkovec vonný) Zingiber (zázvor) Curcuma (kurkuma) Musa (č. Musaceae) Dnes pěstován ve všech tropických oblastech, mohutná vytrvalá jednoděložná bylina Listy vyrůstají ze škrobnatého oddenku s četnými laterálními pupeny tvorba odnoží Odnož plodí pouze jednou Dvě skupiny odrůd: zeleninové (plantejny v čerstvém stavu nechutné), ovocné pojídají se v čerstvém stavu Cocos nucifera (č. Arecaceae) Plantáže na Filipínách, v Indii, Indonésii Plod: 2,5 kg těžká peckovice, endosperm 1 až 2 cm tlustý, centrální dutina vyplněna v nezralosti kokosovou vodou Sušený endosperm kopra (60-70% tuku výroba tuků), Nařezávání květenství získávání mízy (palmový cukr, palmové víno, destilací vzniká lihovina arak Medonosná rostlina Syzygium aromaticumč. Myrtaceae Stálezelený strom, největší produkce: Zanzibar, Indonésie, Madagaskar V plantážích max. výška 8 12 m Hřebíček: usušená nerozvinutá poupata, 15 17% silice Sklizeň ruční pomoci žebříků
Zingiber officinalisč. Zingiberaceae Pěstuje se především v Indii, Číně, Japonsku, Indonésii a Nigérii Rozmnožuje se vegetativně, planě rostoucí není známa, vytrvalá rostlina Pěstuje se pro masitý oddenek Koření, výroba piva, místních pokrmů III. Australské genové centrum Zastoupen rod Nicotiana spolu s taxony z J. a S. Ameriky 60 druhů Velký počet druhů rodu Gossypium (bavlník) Eucalyptus (blahovičník) 450 druhů IV. Indické genové centrum Indie a Bangladéš, druhově velmi bohaté území Obiloviny: řada variet rodu Oryza, Eleusine carana (kalužnice křivoklasá), některé formy Sorgum Luštěniny: Vigna, Cicer arietinum (cizrna beraní) Indické genové centrum Gossypium arboreum (bavlník stromovitý, č. Malvaceae) v současné době má již jen místní využití, byl nahrazen kvalitnějšími druhy Nevelký strom až keř, tobolky nící
Mangifera indica mangovník k indický, č. Anacardiaceae) Statný až 20 m vysoký strom, dnes všude v tropech Největší producent Indie, následují Brazílie, Pákistán, Mexiko, Bangladéš, Haiti, Čina Plodem je peckovice různého tvaru a velikosti, většina odrůd kvete 1x ročně, některé i nepřetržitě Pojídání v čerstvém stavu nebo příprava džemů, marmelád, kompotů. Kůra s listy působí močopudně, moč skotu využívána jako přírodní žluté barvivo na látky Indické genové centrum Corchorus capsularis (jutovník tobolkatý, č. Tiliaceae) Indie a Bangladéš 95% světové produkce Jednoleté rostliny 2 4 m vysoké, technické vlákno 1,5 4,5 m dlouhé Produkce bílé juty Indické genové centrum Cucumis sativus (okurka) C. melo (meloun cukrový) Piper nigrum (pepřovník černý), původně rostl v tropických deštných lesích, liána s dřevnatou bází Piperin alkaloid odpovědný za štiplavou chuť, obsah 5 7,7% Indické genové centrum Cannabis indica jednoletka, dvoudomá, produkce hašiše pryskyřice obsahující kolem 40% tetrahydrocannabinolu, marihuana - listy a květenství samičích rostlin 8-12% THC, Důležitá léčivá rostlina používaná k tišení bolesti, analgetikum atd.. C. sativa produkce technického vlákna, koudel, výroba stanů, lan atd semeno 35% oleje laky, fermeže, stolní oleje
V. Středoasijsk edoasijské genové centrum Afgánistán, Tádžikistán, Uzbekistán Obiloviny, luskoviny a ovoce Armeniaca (meruňka) Vitis (réva) Amygdalus (mandloň) Juglans (ořešák) Pistacia vera (pistácie pravá) VI. PředoasijskP edoasijské genové centrum Malá Asie, Arábie, Zakavkazí, Írán, Turkménie staré rozšíření lidské kultury Obiloviny a další plodiny pěstované v mírném pásmu Medicago sativa, Punica granatum, Ficus carica, Crocus sativus (koření), Prunus armeniaca, Vitis VII. Středomo edomořské genové centrum Okolí Středozemního moře Bohatost genových zdrojů je omezená, oblast druhotného výskytu např. uplatnění rodu Citrus Vznik mandarinky středomořské (C. deliciosa) křížením introdukovaných druhů Olea europaea (olivovník evropský), Levandula angustifolia (levandule lékařská), Laurus nobilis (vavřín pravý), Ceratonia siliqua (rohovník obecný) VIII. Africké genové centrum Původně se uvažovalo o Etiopii, dnes téměř celá Afrika Různé formy rodu Sorgum, Pennisetum, Eragrostis tef, Oryza glaberrina Luskoviny: druhy rodu Vigna, Lablab Olejniny: většina druhů rodu Sesamum, Ricinus communis, Elaeis guineensis (palma olejná), Gossypium herbaceum dříve důležitá textilní rostlina starého světa
Africké genové centrum Coffea (kávovník): více než 50 druhů, vč. 3 nejvíce pěstovaných C. arabica, c. canephora, C. liberica Cola nitida (kola) Phoenix dactylifera (datlovník) IX. Evropskosibiřsk ské genové centrum Humulus lupulus (chmel) Některé kultivary pšenic: Triticum monococcum (pšenice jednozrnka) Triticum spelta (špalda) X. Středoamerick edoamerické genové centrum Mexiko, Guatemala, Kostarika, Honduras, Panama, Antilské ostrovy Zea mays, několik druhů rodu Phaseolus, Solanum, Capsicum, Theobroma (kakaovník), Antilské ostrovy: druhy rodu Vanilla Ipomoea batatas (batáty, č. Convolvulaceae) v planém stavu neznámé, pěstovány již Mayi a Aztéky Do Evropy se dostaly s Kolumbem Dnes se pěstují po celých tropech a subtropech, největší producent Čína, Vietnam, Indie Vytváří kořenové hlízy 6 12 na rostlinu Rostlina vytrvalá, v kultuře se pěstuje jako jednoletka, lodyha popínavá či plazivá Hlízy se konzumují vařené, pečené, sušené mletí na mouku, jedlé a průmyslové škrobnaté odrůdy (výroba lihu a škrobu), krmná plodina Ipomoea batatas
Persea americana (avokádo, č. Lauraceae) Dnes se pěstuje v tropech celého světa, největší producent je Mexiko, Dominikánská republika, Brazílie, USA, Peru, Venezuela, Haiti Stálezelený strom 6 20 m, odrůdy cizosprašné, samosprašné ale i vznik plodu bez opylení Plody se jí v čerstvém stavu, příprava salátů, majonéz, protlaků, krémů atd.. Gossypium hirsutum (bavlník k chlupatý) Pochází z Mexika, dnes nejpěstovanější druh, původně vytrvalý druh stromovitého či keřovitého charakteru, v kultuře pěstován jako jednoletý G. barbadense (b. barbadoský) Podíl na světové produkci je 15% Pěstuje se v teplých a vlhkých přímořských oblastech (Egypt, Súdán, Brazílie) Stromy nebo různě velké keře Citrus paradisi (grapfruit) Středně vysoký strom do 10 m, pochází z Antil, USA 90% světové produkce Světlé i červěně pigmentované odrůdy Semena antiseptické účinky používaná v humánní medicíně proti různým zánětům XI. Jihoamerické genové centrum Teritoriálně nejrozsáhlejší centrum děleno do tří oblastí: 1) Peru, Ekvádor, Bolívie; 2) Chile 3) Brazílie a Paraguay Druhy rodu Solanum (S. tuberosum), Zea mays Luskoviny: Phaseolus, Lupinus, Canavalia Olejniny: Helianthus, Arachis hypogaea
Arachis hypogaea (podzemnice olejná, č. Fabaceae) Dnes pěstována v tropech celého světa, největší producenti Indie, Čína, Súdán, Indonesie Drobné žluté květy vyrůstají v paždí listů, po oplození stopka (gynofor) roste zpočátku vzhůru a pak se otáčí a roste pod zem Semena: 20 32 % bílkovin, 42-58% oleje, který se lisuje za studena kvalitní stolní oleje Odrůdy: 1) olejné, 2) stolní, 3) typ hospodářský přechodné odrůdy využívané i ke krmným účelům a zelenému hnojení Manihot esculenta (maniok, č. Euphorbiaceae) Rostlina vlhkých tropů od Amazonky až do jižního Mexika, prastará kulturní rostlina Dnes všude v tropech, po bramborech druhá plodina v produkci škrobnatých rostlin Obsahuje ve všech částech latex, až 5 m vysoký polokeř, kořenové hlízy vzniklé ztloustnutím adventivních kořenů, hmotnost 0,5 2 kg (20 kg) Hlízy se vaří, suší a melou na mouku, příprava placek, chleba, cukrovinek Jihoamerické genové centrum Ananas comosus, Carica papaya, Passiflora, Annona, Psidium, Lycopersicon (rajče), Cucurbita (tykev), Capsicum, Theobroma cacao, Nicotiana tabacum, N. rustica XII. Severoamerické genové centrum Helianthus, Carya (ořechovec/ pekanové oříšky), Nicotiana