METODA URČENÍ PŘESNOSTI STŘELBY NA TERČ Z DĚLOSTŘELECKÝCH ZBRANÍ

ČESKÝ OBRANNÝ STANDARD METODA URČENÍ PŘESNOSTI STŘELBY NA TERČ Z DĚLOSTŘELECKÝCH ZBRANÍ Praha

(VOLNÁ STRANA)

ČESKÝ OBRANNÝ STANDARD METODA URČENÍ PŘESNOSTI STŘELBY NA TERČ Z DĚLOSTŘELECKÝCH ZBRANÍ Základe pro tvorbu tohoto standardu byly následující originály dokuentů: ČSVN 0 940 Delostrelecké zbraně Metóda určenia presnosti streĺby na terč Úřad pro obrannou standardizaci, katalogizaci a státní ověřování jakosti Praha 006 3

Obsah strana Předět standardu... 5 Nahrazení standardů (nore)... 5 3 Související citované dokuenty... 5 4 Zpracovatel ČOS... 5 5 Pojy a definice... 5 6 Metoda určení přesnosti střelby na terč... 7 4

PŘEDMĚT STANDARDU Předěte tohoto českého obranného standardu (dále jen ČOS) je vyezení a standardizace etody stanovení přesnosti střelby na terč. Používání tohoto ČOS bude zabezpečen jednotný postup stanovení přesnosti střelby na terč, vyhodnocování výsledků střeleckých zkoušek a jejich další využití. NAHRAZENÍ STANDARDŮ (NOREM) Tento standard nahrazuje v ČR noru ČSVN 0 940 Delostrelecké zbrane. Metóda určenia presnosti streĺby na terč, jejíž platnost je vydání ČOS 00007 ukončena. 3 SOUVISEJÍCÍ CITOVANÉ DOKUMENTY V toto standardu jsou odkazy na dále uvedené dokuenty, které se títo stávají jeho norativní součástí. U odkazů, v nichž je uveden rok vydání souvisejícího standardu, platí tento související standard bez ohledu na to, zda existují novější vydání tohoto souvisejícího standardu. U odkazů na dokuent bez uvedení data jeho vydání platí vždy poslední vydání citovaného dokuentu. ČOS 0000 Dělostřelecké zbraně. Názvy a definice. 4 ZPRACOVATEL ČOS VOP-06, Šternberk, s.p., divize VTÚVM Slavičín, Ing. Jaroír Kučerňák. 5 POJMY A DEFINICE Pro potřeby tohoto standardu jsou použity následující odborné teríny a definice: Abnorální hodnota Hodnota ěření, která se veli výrazně odlišuje od ostatních ěření ěřených hodnot v souboru ěření a která by po zařazení ezi ostatní hodnoty ohla výrazně (a chybně) ovlivnit střední hodnotu a rozptyl ěření v souboru. Provede se statistická analýza a při pozitivní výsledku se vylučuje ze souboru ěření a nahrazuje další ěření. Dělostřelecký náboj Sestava uničních prvků (střela se zapalovače, nábojnice s hnací náplní, zápalkou apod.) nezbytná k uskutečnění jednoho výstřelu. Depointáž Zěna zaíření po výstřelu. Hotnostní znak Sluvené označení odchylky skutečné hotnosti dělostřelecké střely od tabulkové hotnosti, našablonované na těle střely. Tato odchylka se na každé střele označuje sluvenýi znaky. Kolébkové čepy Válcový výstupek na kolébce, který ve dvojici uožňuje otáčení náěrových částí a přenášení odporu proti zákluzu. Metná dálka Největší dálka střelby, při které dráha letu střely ve své nejvyšší bodě nepřevyšuje výšku cíle. 5

Nástřelka Náěrná Palebné postavení Polohový hel cíle Průhyb Rána Rovina střelby Střelba plochou dráhou Střelecké pole Úroveň stí hlavně Záěrný bod Záěrná Záěrný hel Skupina ran stejného druhu střel, které se střílí stejný náěre a oděre v určené časové intervalu. Prodloužená osa vývrtu hlavně zaířené dělostřelecké hlavně. Část zeí zkušební plochy, vybavená pro uístění a zkoušení dělostřeleckých zbraní. Úhel ezi rovní stí hlavně a záěrnou. Maxiální posunutí osy ohýbaného konstrukčního prvku pod vlive vnějších sil ve sěru kolé na osu. V rozsahu tohoto standardu se títo poje rozuí provedení výstřelu jední náboje, ukončené dopade střely na terč. Svislá rovina procházející osou hlavně. Dělostřelecká střelba, při které střela letí po ploché dráze střely letu (náěr do 0 ). Část zeí zkušební plochy určená pro střelby. Vodorovná rovina procházející střede stí hlavně. Bod, zpravidla uístěný ve středu terče, na který se zaiřuje před střelbou. Příka procházející zbraní nebo zaěřovače a cíle. Úhel ezi záěrnou a náěrnou. Sezna použitých zkratek a sybolů a) Zkratky Zkratka A SBZ TD ZB Název Místo prvního dopadu střely na terén Střední bod zásahu nástřelky Technická dokuentace Záěrný bod b) Syboly Sybol Název Jednotky a Převýšení záěrného bodu nad teréne [] C N (n, α) Hodnota kritéria podle počtu ran a hladiny význanosti [-] D Vzdálenost terče od zbraně [] Počet stupňů volnosti (při hodnocení rozptylu střelby) [-] n Počet ran v nástřelce [-] n j Počet započitatelných ran v j-té nástřelce [-] N Počet nástřelek [-] t αv, t αš Testovací kritériu [-] T Z Teplota náplně [ C] ov a oš Pravděpodobné chylky ve výšce a ve straně, stanovené TD [] š Pravděpodobná chylka šířková (z nástřelky) [] v Pravděpodobná chylka výšková (z nástřelky) [] 6

v, š Vážený průěr pravděpodobných chylek zásahů [] v dif, š dif Pravděpodobné chylky postupných diferencí [] vj, šj Pravděpodobné chylky ve svislé a vodorovné sěru j- té nástřelky [] v(n-), š(n-) Pravděpodobné chylky nástřelky bez abnorální rány [] X Vzdálenost ísta prvního dopadu střely na terén od terče [] Y a, Z a Souřadnice abnorální rány [] Y, Z Souřadnice středního bodu zásahu ve svislé i vodorovné sěru [] Y i, Z i Souřadnice zásahů vzhlede k záěrnéu bodu [] Y n-, Z n- Souřadnice středního bodu zásahu bez abnorální rány [] Y, Z Povolené odchylky středů zásahu zastřelovacích ran od SBZ [] Y i, Z i Odchylky zásahů od SBZ [] Z Odchylka dopadu střely od roviny střelby [] Z a Z Koeficienty pro určení intervalu spolehlivosti [-] α e Úhel doletu [ ] Kritériu χ [-] χ α 6 METODA URČENÍ PŘESNOSTI STŘELBY NA TERČ Úvod 6. Tento standard se vztahuje na dělostřelecké zbraně a stanovuje etody určování přesnosti střelby na terč při uskutečňování předběžných a přebíracích zkoušek prototypů tažených, saohybných a tankových děl (dále v textu zbraně) určených pro střelbu střelai s plochou dráhou letu. Měřidla a přístroje 6. Při zkouškách se používají: - optické kvadranty s chybou ěření ax. ±30 ; - echanické kvadranty s chybou ěření ax. ±0,5 dílku stupnice (dílce, dc); - ěřící páso s centietrový dělení, příp. jinýi ěřidly s chybou ax. ±0,3 ; - terče (překližkové, jutové, papírové požadavky k terčů jsou uvedeny v čl. 6.6); - olovnice; - rektifikační dalekohledy s rozlišovací schopností in. hlových vteřin; Příprava ke zkoušce 6.3 Příprava unice 6.3. Zkouška se provádí s dělostřeleckýi náboji, s náhradníi střelai, které odpovídají hotností i rozěrovýi paraetry, polohou těžiště a koeficiente tvaru základní nábojů pro danou zbraň. Náhradní střely určené pro zkoušky usí být bez bojových náplní a ostatních bojových prvků. Při zkouškách se používají náboje s plnou náplní nebo s náplněi uvedenýi v TD. 6.3. Dělostřelecké náboje se pro zkoušky usí vybírat tak, aby každý druh střely byl kopletovaný jen s náplněi sestavenýi s prache jedné výrobní série. 7

Hotnost střely v každé nástřelce se nesí odlišovat od hotnosti jiných střel v této skupině o více než jeden hotnostní znak. 6.3.3 Teplota náplní (T Z ) při zkouškách, pokud není uvedeno v TD, usí být v rozezí od 0 do 5 C (od 83 do 98 K). Náplně dělených nábojů i jednotné náboje usí být na tuto teplotu teperované po dobu 48 hodin, přito teplota v teperační prostoru po celou dobu teperace nesí kolísat více než ± C (± K). Do palebného postavení se náplně dodávají v teperačních obalech. 6.4 Příprava zbraně 6.4. Zbraň v palebné postavení se zaíří na terč, na který se bude střílet, určí se oděr a jeho hodnota se zapíše do protokolu v pravě podle tabulky č. 6. 6.4. Zbraň se ustavuje v palebné postavení tak, aby náklon osy kolébkových čepů nepřesahoval 30. 6.4.3 Kontroluje se vůle hlavně, rtvý chod náěrového a oděrového echanizu a rektifikace. 6.5 Volba vzdálenosti terče 6.5. Vzdálenost terče (D) usí odpovídat etné dálce, stanovené v TD. Pokud tyto požadavky v TD nejsou, vzdálenost terče se určuje podle počáteční rychlosti typu střely, s kterou se střílí (viz tabulka č.). Vzdálenost terče se určuje od stí hlavně. Chyba ěření usí být enší než ěřené vzdálenosti. TABULKA č. Vzdálenost terče podle počáteční rychlosti střely Počáteční rychlost střely [.s - ] do 000 nad 000 Vzdálenost terče [] 000 000 6.6 Příprava terče 6.6. Nejenší rozěry terče, výška Y in (H in) a šířka Z in (L in) se určí podle vzorce: Y in = 0 ov + Y () Z in = 0 oš + Z () kde ov a oš jsou pravděpodobné chylky ve výšce a ve straně, stanovené TD v etrech. Pokud tyto paraetry v TD nejsou, použijí se hodnoty = 0,5 ; Y, Z jsou povolené odchylky středů zásahu zastřelovacích ran od záěrného bodu podle tabulky č. v etrech. 6.6. Aby bylo zabezpečené správné zaíření, uístí se do středu terče záěrný bod nakreslen černou barvou podle obrázku č.: 8

R 0,0003 D OBRÁZEK č. Záěrný bod kde D je vzdálenost terče. 6.6.3 Povrch terénu ezi zbraní a terče usí být upraven tak, aby po celé šířce terče nerovnost terénu nebo porost nepřevyšoval záěrnou na spodní okraj terče. 6.6.4 Rovina terče usí být svislá a kolá na rovinu střelby. Maxiální povolená odchylka od těchto rovin je ±3. Svislá poloha terče se kontroluje olovničkou. Polohový hel záěrného bodu usí být v ezích ±. Dovoluje se průhyb terče ve svislé i vodorovné rovině s průhybe ax. % výšky a šířky terče. 6.7 Provedení zkoušek 6.7. Zkoušky se uskutečňují: - ve dne, pokud je dobře viditelný záěrný bod; - při teplotě vzduchu od -40 C do +50 C (od 33 do 33 K); - pokud je příčná složka přízeního větru enší než 7.s - a nárazový vítr nepřesahuje střední rychlost větru o více než 50 %; - když intenzita dešťových srážek nepřesahuje 0,5.h -. Potřeba provedení zkoušek v jiných eteorologických podínkách se předepisuje v TD. 6.7. Poocí náěrových a oděrových řídidel a zaěřovače se zbraň zaíří na střed záěrného bodu. Nastaví se náěr, odpovídající polohovéu hlu záěrného bodu a záěrnéu hlu pro danou vzdálenost terče. Pokud á zbraň zaěřovač pro příou střelbu, zaěřuje se poocí něho. U každé nástřelky se při zaiřování náěru vylučuje rtvý chod stejný způsobe. Vždy při střelbě následující nástřelky se ění sěr pohybu hlavně při nastavování oděru. Například, když se první skupina zaěřuje zespodu nahoru a zleva doprava, poto ve druhé skupině se zaěřuje zespodu nahoru a zprava doleva apod. 6.7.3 Před střelbou se vyplní příslušné sloupce foruláře, uvedeného v tabulce č. 6. 9

6.7.4 Když je teplota vzduchu vyšší než -5 C (48 K), usí se před zkouškou vystřelit jedna zahřívací rána, když je teplota vzduchu nižší než -5 C (48 K), usí se vystřelit zahřívací rány. Přito se střílí takovou náplní, aby její hotnost odpovídala /3 hotnosti plné (největší) náplně základní střely. Pro zahřívací rány se zpravidla používají střely plněné inertní náplní. 6.7.5 Zbraň se zkouší třei nástřelkai střelai každého druhu (v jedno dni se vystřelí jen jedna nástřelka z každého druhu). Před střelbou každé nástřelky (dávky) se střílejí zastřelovací rány. Povolené odchylky zásahů zastřelovacích ran od středu záěrného bodu na terči, při kterých se zastřelování považuje za dokončené, jsou uvedeny v tabulce č.. Krátké rány se využívají pro opravu zaíření. Způsob zpracování výsledků v případě, že se obdržely krátké rány, jsou uvedeny v čl. 6.. TABULKA č. Povolené odchylky zásahů zastřelovacích ran Odchylka zásahů Vzdálenost terče [] [] 500 000 000 500 3 000 svisle Y 0, 0,5,0,3,6 vodorovně Z 0,5,0,5,0,5 6.7.6 Po skončení zastřelování se střílí započítatelná nástřelka. Počet ran v nástřelce se určí podle tabulky č. 3, pokud není stanoven v TD. Počty ran v nástřelce, uvedené v tabulce č.3, jsou počty ran určené pro jednu hlaveň (pokud se střílí vícehlavňová dělostřelecká zbraň, jsou počty ran přiěřeně upraveny, podle počtu hlavní). TABULKA č. 3 Počet ran v nástřelce Ráže hlavně [] Počet ran v započítatelné nástřelce do 85 0 nad 85 7 6.7.7 Nástřelka se střílí stejný náěre (nastavený zaěřovače nebo kvadrante) a oděre (nastavený zaěřovače pro příou střelbu nebo poocí dělového dalekohledu). Zaíření se kontroluje, a pokud je to nutné, obnovuje se před každý výstřele (dávkou). 6.7.8 Při střelbě se sleduje každý zásah na terči a výsledky se zapisují do tabulky č. 6. 6.7.9 Doba trvání jedné nástřelky je ax. 30 inut. Střelba nástřelky stejného druhu střel se opakuje nejdříve po 6 hodinách. 6.7.0 Souřadnice zásahů se ěří po vystřelení všech ran v nástřelce. Pro zvýšení bezpečnosti se v době ěření uděluje hlavni náěr in. 5. 6.7. Svislé i vodorovné souřadnice zásahů vzhlede k záěrnéu bodu se ěří s přesností ±0,0, při čež souřadnice zásahu je vzdálenost středu zásahu od středu záěrného bodu (ZB). Souřadnice ají znaénka: + (plus) pokud jsou zásahy nad vodorovnou čárou procházející ZB; - (ínus) pokud jsou zásahy pod vodorovnou čárou procházející ZB; 0

+ (plus) pokud jsou zásahy vpravo od svislé čáry procházející ZB; - (ínus) pokud jsou zásahy vlevo od svislé čáry procházející ZB. 6.7. Po střelbě nástřelky se zjištěné hodnoty odchylek zaíření na zbrani (depointáže) a souřadnice zásahů zapisují do protokolu (tabulka č. 6). Zpracování výsledků zkoušek 6.8 Určení charakteristik rozptylu 6.8. Pro každou nástřelku se vypočítávají: - Souřadnice středního bodu zásahu (SBZ) v etrech ve svislé i vodorovné sěru (Y, Z ): Y = Zi i= Z = n kde Y i, Z i jsou souřadnice zásahů vzhlede k záěrnéu bodu; n je počet ran v nástřelce; Odchylky zásahů ( Y i, Z i ) v etrech od SBZ. n i= n n Yi (3) (4) Y i = Y i Y (5) Z i = Z i Z (6) Souřadnice zásahů, které se značně odlišují od souřadnic zásahů ostatních ran nástřelky, se podrobují analýze podle čl. 6.0; - Pravděpodobné chylky zásahů ve svislé a vodorovné sěru ( v a š ) se pro každou nástřelku zaokrouhlují na 0,0 a vypočítávají se podle vzorců: v = 0,6745 n i= ( Yi n ( Z i ) i= š = 0,6745 (8) n 6.8. Určování charakteristik rozptylu podle vzorců (7) a (8) v čl. 6.8 se provádí v případě, že je znáo pořadí dopadů na terč. Analýza závislosti dopadů na pořadí ran v nástřelce (analýza trendu) se provede podle kritérií: vdif >C N (n, α), v šdif š n ) >C N (n, α), (7)

kde v dif, š dif jsou pravděpodobné chylky vypočítané etodou postupných diferencí podle vzorců v dif = 0,476936 n ( i= Y i+ n Y ) Z i+ Z i ) i š dif = 0,476936 n kde v, š jsou pravděpodobné chylky vypočítané podle vzorce (7) a (8) čl. 6.8. C N (n, α) je hodnota kritéria určená podle počtu ran a hladiny význanosti z tab. č. 4. nebo TABULKA č. 4 Hodnoty kritérií podle počtu ran a hladiny význanosti n 4 5 6 7 8 9 0 3 4 5 6 7 8 9 0 Když je poěr vdif v šdif š n = ( i C N (n, α) α = 0,99 α = 0,95 0,5593 0,647 0,586 0,6405 0,599 0,667 0,554 0,684 0,5757 0,7009 0,5953 0,757 0,63 0,788 0,690 0,7405 0,6434 0,7509 0,6564 0,760 0,6683 0,7686 0,6790 0,7763 0,6889 0,7833 0,6980 0,7897 0,7063 0,7956 0,74 0,80 0,73 0,806 C N (n, α), C N (n, α), poto existuje trend středního bodu zásahu a do dalšího výpočtu se zavádějí hodnoty v dif, nebo š dif. Pokud je poěr větší než C N (n, α), poto trend není a do výpočtu se uvádějí hodnoty v nebo š. 6.8.3 Vážený průěr pravděpodobných chylek zásahů ( v, š ) pro všechny započítatelné nástřelky každého typu střel se vypočítají podle vzorců:

v = š = N j= N N j= j= N j= vj ( n ( n šj ( n j ( n j j ) ) j ) ) (9) (0) kde vj, šj jsou pravděpodobné chylky ve svislé a vodorovné sěru j- té nástřelky v ; n j je počet započitatelných ran v j-té nástřelce; N je počet nástřelek. 6.8.4 Chyby ve stanovení pravděpodobných chylek se hodnotí postupe uvedený v tabulce č. 8. 6.9 Hodnocení přesnosti střelby na terč podle TD 6.9. Hodnocení, zda z hlediska přesnosti střelby na terč výsledky odpovídají TD, se provádí podle výsledků všech započitatelných nástřelek daného typu střel poocí kritéria: 0 χ α () kde ( v, š ) jsou experientální hodnoty pravděpodobných chylek; o ( ov, oš ) hodnoty pravděpodobných chylek stanovené v TD; = N j= ( nj ) počet stupňů volnosti; χα jsou tabulkové hodnoty určené podle počtu stupňů volnosti a hladiny význanosti α. Pokud platí nerovnost (), poto pokuse zjištěné hodnoty odpovídají TD. χ α Pokud nerovnost () neplatí a poěr je větší než, poto experientální 0 hodnoty neodpovídají požadavků TD. 6.9. Hladina význanosti se volí podle počtu stupňů volnosti : při 5 se použije α = 0,0, při 5 < 5 se použije α = 0,0, při > 5 se použije α = 0,05. χ Hodnoty α se vybírají z tabulky č. 9. 6.9.3 Dovoluje se hodnocení přesnosti střelby na terč podle požadavku TD porovnání experientálních a zadaných pravděpodobných chylek o. V TD usí být uvedeny 3

konkrétní hodnoty tolerancí pro tento nebo jiný rozsah zkoušek s ohlede na dohodnuté riziko odběratele a výrobce. 6.0 Analýza abnorálnosti výsledků ěření 6.0. Hodnota jednotlivého ěření v nástřelce, která se liší od jiných ěření, se označí jako abnorální hodnota ěření. Pokud se tato abnorální hodnota ěření analýzou potvrdí, výsledky tohoto ěření se z dalšího vyhodnocení vyloučí. Vyloučení abnorální hodnoty ěření je povolené jen pro jednu ránu z nástřelky. Když se v nástřelce vyskytnou dva a více výsledků s abnorální odchylkou, střelba této nástřelky se opakuje. 6.0. Při kontrole abnorálních odchylek se používají kritéria t αv, t αš, které se vypočítají podle vzorců kde v(n-), š(n-) Ya Yn tα v = 0,6745 () ( n ) v Z a Z n tα š = 0,6745 (3) ( n ) š jsou experientální, pravděpodobné chylky nástřelky vypočítané bez souřadnic zásahu označené jako abnorální [ ]. Y n-, Z n- souřadnice středního bodu zásahu bez započítání rány označené jako abnorální, [ ]; Y a, Z a souřadnice rány označené jako abnorální, [ ]. Mezníi hodnotai t αv, t αš na hladině význanosti α = 0,05 nebo 0,0 v závislosti na počtu ran n jsou hodnoty t αn uvedené v tabulce č. 5. t αn při α = 0,05 t αn při α = 0,0 TABULKA č. 5 Mezní hodnoty t αv, t αš podle hladiny význanosti n 5 6 7 8 9 0 5,086 4,337 3,973 3,764 3,69 3,899 3,494 3,85 3,77 3,03 3,534 3,048 Pokud tαv tαn nebo tαš tαn, tak se výsledek ěření považuje za abnorální a pro další výpočet se neuvažuje. 6. Zpracování výsledků zkoušek při krátké ráně Pokud se při zastřelování dosáhnou krátké rány, při kterých střely dopadnou ax. 30 před terč, ohou se jejich dopady přepočítat do roviny terče analyticky. Pozorovatelé zěří souřadnice prvního dopadu krátké rány na terén a převýšení záěrného bodu na terči nad teréne v etrech. Způsob výpočtu dopadu krátké rány na terén do roviny terče je zřejý z obrázku č. a vzorce (4): 4

Boční pohled Pohled shora OBRÁZEK č. Výpočet dopadu krátké rány na terén Y = - (a + X. tgα e ) (4) kde A je ísto prvního dopadu střely na terén; X vzdálenost ísta prvního dopadu střely na terén od terče, (); α e hel doletu, který se při příé střelbě považuje za rovný záěrnéu hlu, stupeň ( o ); a převýšení záěrného bodu nad teréne, (); Z odchylka dopadu střely od roviny střelby, (). 6. Interval spolehlivosti pravděpodobných chylek a) Vypočítají se hodnoty v, š pro každou nástřelku. b) Vypočítají se střední hodnoty v, š podle vzorce: = N j= ( n N j= j ( n ) ) kde j je v, š v jednotlivých dnech zkoušek v. c) Spolehlivost vypočítané pravděpodobné chylky se stanovuje pro hodnotu pravděpodobnosti P = 0,90, pokud není v TD stanoveno jinak. d) Meze intervalu spolehlivosti pro pravděpodobnou chylku se stanoví z nerovnosti Z < < Z (6) poocí hodnot Z a Z v tabulce č. 8, v závislosti na požadované pravděpodobnosti P a počtu stupňů volnosti, = N j= ( n j j ) (5) 5

TABULKA č. 6 Výsledky zkoušek PODMÍNKY A VÝSLEDKY ZKOUŠEK NA URČENÍ PŘESNOSTI STŘELBY Datu.... Hodina začátku a ukončení střelby.. Typ zbraně. Počet ran hlavně před zkouškou Meteorologické podínky: teplota vzduchu.k ( o C) přízení tlak vzduchu Pa rychlost přízeního větru.s - sěr větru..stupeň( o ) viditelnost srážky /h vzdálenost terče.. Typ střely Číslo nástřelky Číslo rány Hotnost střely [kg] Náěr ( o ) Oděr ( o ) číslo série Náplň T z K ( o C) Souřadnice zásahů () Zěna zaíření po ráně (depointáž) Y Z vodorovně svisle Poznáka Vedoucí zkoušky:... Jéno, příjení Podpis 6

Datu. Typ zbraně. TABULKA č. 7 Výsledky přesnosti VÝSLEDKY PŘESNOSTI STŘELBY NA TERČ Typ střely Číslo nástřelky Číslo rány Souřadnice Přesnost a rozptyl () zásahů () Y Z Y Z v š v š Vedoucí zkoušky.. Jéno, příjení podpis TABULKA č. 8 Hodnoty koeficientů Z a Z Hodnoty koeficientů Z a Z pro určení intervalu spolehlivosti 5 6 7 8 9 0 3 4 5 6 7 8 0 4 6 8 30 P = 0,90 P = 0,95 Z Z Z Z 0,67,090 0,64,453 0,690,90 0,644,0 0,705,797 0,66,035 0,78,70 0,675,96 0,79,645 0,688,86 0,739,593 0,699,755 0,747,55 0,708,698 0,756,55 0,77,65 0,76,486 0,75,6 0,768,460 0,73,577 0,755,437 0,739,548 0,780,48 0,745,5 0,785,400 0,750,500 0,789,384 0,756,479 0,798,358 0,765,444 0,805,335 0,773,46 0,8,36 0,78,39 0,87,99 0,788,37 0,83,87 0,794,35 0,88,73 0,799,337 7

Hodnoty kritéria TABULKA č. 9 Hodnoty kritéria χ α χ Uvedené hodnoty α odpovídají pravděpodobnosti P=-α, nikoliv pravděpodobnosti P = α, tj. pravděpodobnosti P = 0,0; 0,0; 0,05, se kterou náhodná pravděpodobná chylka podle čl. 6.9.. překročí tabulkovou hodnotu kritéria. Správné hodnoty kritéria, uvedené v tabulce 9, jsou vypočítané z kritických hodnot rozdělení podle Statistických tabulek (tab. 5; Jar. Janko, ČSAV, 958). 5 6 7 8 9 0 3 4 5 χα χ při α = 0,0 α χ při α = 0,0 α při α = 0, 05,46 6,47 6,50,43 7,46 7,49,40 8,44 8,48,38 9,43 9,47,36 0,4 30,46,35,4,33,40,3 3,39,3 4,38,30 5,38,9 8

(VOLNÁ STRANA) 9

Platnost českého obranného standardu od: 8. srpna 006 K ČOS náleží Zěny a Opravy : Zěna, Oprava Platnost od Počet listů Poznáka U p o z o r n ě n í: Oznáení o zěnách a revizích ČOS jsou uveřejňována ěsíčně ve Věstníku Úřadu pro technickou noralizaci, etrologii a státní zkušebnictví v oddílu Ostatní oznáení. Vydal Úřad pro obrannou standardizaci, katalogizaci a státní ověřování jakosti Tisk: Agentura vojenských inforací a služeb Praha Rok vydání 006, obsahuje 0 listů Distribuce: Odbor obranné standardizace Úř OSK SOJ, ná. Svobody 47, 60 0 Praha 6, www.ary.cz/o/oos NEPRODEJNÉ 0