VYSOKÁ ŠKOLA POLYTECHNICKÁ JIHLAVA. Význam laktačního poradenství v praxi

VYSOKÁ ŠKOLA POLYTECHNICKÁ JIHLAVA Katedra zdravotnických studií Význam laktačního poradenství v praxi Diplomová práce Autor: Bc. Jitka Pacalová Vedoucí práce: PhDr. Vlasta Dvořáková, PhD. Jihlava 2017

Abstrakt Diplomová práce je teoreticko-empirického charakteru. Zabývá se tématikou laktačního poradenství v problematice kojení. Diplomová práce je zaměřená na důležitost podpory kojení, kojící ženy a význam laktačního poradenství. Na začátku práce jsem nastínila kojení v minulosti a v dnešní době. Dále popisuji současný stav podpory kojení z různých oblastí, především z pohledu laktačního poradenství. Samostatná kapitola je věnována laktační poradně Nemocnice Jihlava. Empirická část se věnuje prezentaci výsledku kvantitativního výzkumu, který měl tři cíle týkající se laktačního poradenství na oddělení šestinedělí Nemocnice Jihlava. Prvním cílem bylo zjistit, zda se ženy během pobytu na oddělení šestinedělí setkaly s laktační poradkyní. Druhým cílem se mělo zjistit, jaký význam má laktační poradna a její služby pro ženy po porodu a posledním cílem se zjišťovalo jaký význam má laktační poradna pro zvýšení kvality poskytované péče na porodnickém oddělení Nemocnice Jihlava. Klíčová slova: kojení, laktační poradenství, laktační poradce, mateřské mléko, podpora kojení Abstract The thesis is theoretical and empirical. It deals with the role of lactation counseling in the issue of breastfeeding. The thesis is focused on the importance of breastfeeding promotion, issues of breastfeeding women and the importance of lactation consulting. At the beginning, I outlined the issue of breastfeeding in the past and nowadays. I also described the current state of breastfeeding support in various fields, especially from the point of view of lactation consulting. A separate chapter is devoted to lactation counseling in Hospital Jihlava. The empirical part deals with the presentation of results of quantitative research, which had three objectives related to lactation counseling in maternity ward in the Hospital Jihlava. The first objective was to determine whether women hospitalized at the department met with postpartum lactation consultant. The second objective was to determine the importance of the lactation clinic and its services for women after giving birth and the last goal was to examine the importance of lactation counseling for the improvement of the quality of care at the maternity ward of Hospital Jihlava.

Key words: breastfeeding, lactation counseling, lactation consultant, breast milk, breastfeeding support

PODĚKOVÁNÍ Na tomto místě bych chtěla poděkovat své vedoucí diplomové práce PhDr. Vlastě Dvořákové, PhD. za odborné vedení i cenné rady při zpracování této práce. Mé poděkování patří též respondentkám za jejich ochotu a čas při vyplňování dotazníku. Děkuji také všem, kteří mi při psaní diplomové práce, jakkoliv pomáhali a podporovali mě.

Prohlašuji, že předložená diplomová práce je původní a zpracoval/a jsem ji samostatně. Prohlašuji, že citace použitých pramenů je úplná, že jsem v práci neporušil/a autorská práva (ve smyslu zákona č. 121/2000 Sb., o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů, v platném znění, dále též AZ ). Souhlasím s umístěním diplomové práce v knihovně VŠPJ a s jejím užitím k výuce nebo k vlastní vnitřní potřebě VŠPJ. Byl/a jsem seznámen/a s tím, že na mou diplomovou práci se plně vztahuje AZ, zejména 60 (školní dílo). Beru na vědomí, že VŠPJ má právo na uzavření licenční smlouvy o užití mé diplomové práce a prohlašuji, že s o u h l a s í m s případným užitím mé diplomové práce (prodej, zapůjčení apod.). Jsem si vědom/a toho, že užít své diplomové práce či poskytnout licenci k jejímu využití mohu jen se souhlasem VŠPJ, která má právo ode mne požadovat přiměřený příspěvek na úhradu nákladů, vynaložených vysokou školou na vytvoření díla (až do jejich skutečné výše), z výdělku dosaženého v souvislosti s užitím díla či poskytnutím licence. V Jihlavě dne... Podpis

Obsah: Úvod... 10 1 Současný stav problematiky kojení a laktačního poradenství... 12 1.1 Kojení... 12 1.2 Kojení v minulosti... 13 1.3 Současnost a kojení... 14 1.3.1 Kojení v porodnici... 15 1.3.2 Kojení po propuštění z porodnice... 16 1.4 Kojení z hlediska psychologie... 16 1.4.1 Psychologie matky... 17 1.4.2 Psychologie otce... 18 1.5 Podpora kojení... 19 1.5.1 Mezinárodní organizace na podporu kojení... 19 1.5.2 Podpora kojení v ČR... 22 1.5.3 Úloha zdravotníků v podpoře kojení... 24 1.5.4 Sociální podpora kojící ženy... 25 1.5.5 Partner jako podpora kojící ženě... 26 1.5.6 Komunitní podpora kojení... 27 1.6 Poradenská činnost... 29 1.6.1 Poradenský proces... 30 1.7 Laktační poradenství... 31 1.7.1 Laktační poradce... 33 1.7.2 Laktační poradenství v praxi... 34 7

1.7.3 Nejčastější situace řešené v laktačním poradenství... 35 1.7.4 Laktační poradna... 39 1.7.5 Laktační poradna v Jihlavě... 40 2 Výzkum empirická část... 43 2.1 Současný stav zkoumání laktačního poradenství v praxi... 43 2.2 Cíle a hypotézy výzkumu... 48 2.3 Metodika výzkumu... 49 2.3.1 Metodologie a metody výzkumu... 49 2.3.2 Metoda sběru dat... 49 2.4 Charakteristika vzorku respondentů a výzkumného prostředí... 49 2.4.1 Charakteristika výzkumného souboru... 49 2.4.2 Charakteristika zkoumaného vzorku... 50 2.4.3 Charakteristika výzkumného prostředí... 54 2.5 Průběh výzkumu... 54 2.6 Zpracování získaných dat... 55 2.6.1 Metoda zpracování dat... 55 2.6.2 Metoda statistického testování dat... 55 2.6.3 Síla testu a rozsah výběru... 56 2.6.4 Testování hypotéz... 57 2.7 Diskuse... 76 2.8 Návrh řešení a doporučení pro praxi... 84 Závěr... 86 Seznam použité literatury... 90 8

Seznam grafů... 100 Seznam příloh... 100 Seznam obrázků... 100 9

Úvod O tom, že kojení je bezpochyby nejlepší, nejkvalitnější a zároveň nejlevnější výživa pro novorozence, už dnes asi nikdo nepochybuje. Mateřské mléko má jedinečné složení, které zajišťuje zdravý vývoj a růst kojence. V minulosti se udělalo spoustu chyb v přístupu ke kojení, ze kterých se lidstvo snad poučilo. V současnosti se ke kojení jako k přirozenému způsobu výživy dětí opět vracíme. Tradice kojení, kdy si ženy předávaly zkušenosti z matky na dceru, byla přerušena v druhé polovině minulého století s propagací umělé kojenecké výživy. Dnešním matkám, které chtějí kojit své dítě a znají výhody kojení, chybí přirozené laktační poradenství od komunity starších žen, kvůli předchozí generaci nekojících matek. Kojení přináší nemalé výhody pro dítě, matku, rodinu, ale i celou společnost. Podpora kojení by se měla stát celospolečenskou záležitostí, neboť se jedná o podporu veřejného zdraví. Podpora kojení se stala náplní mnoha preventivních programů. V České republice i ve světě existují organizace, které se zabývají kojením a jeho podporou, přesto je počet kojených dětí stále neuspokojivý. Pokud při kojení neprobíhá vše samovolně a nastanou jakékoliv potíže, je matka ve stresu a narušuje to její prožívání mateřství. Proto mají laktační poradkyně a laktační poradenství v dnešní době nezastupitelnou roli pro nastávající maminky a ženy po porodu. Nejenže podporují matky v kojení a řeší problémy, které se v souvislosti s kojením vyskytují, ale měly by být psychickou podporou, která je v tomto období velmi důležitá. Laktační poradenství je důležitou součástí ošetřovatelské péče o matku a dítě. Je důležité proto, aby ženy mohly kojit co nejdéle a v případě výskytu problémů kojit nepřestaly. Laktační poradkyně prostřednictvím laktační poradny by měla nejen předávat vědomosti, dovednosti a předcházet problémům i řešit již vzniklé potíže s kojením, ale měla by být i jakousi oporou, na kterou se mohou matky obrátit nejen v porodnici, ale i po propuštění domů. Motivací k výběru tématu práce mi bylo zřízení laktační poradny na našem oddělení v nedávné době, o které jsme mnoho let usilovali. Cítili jsme potřebu mít tuto pracovní pozici i v naší porodnici, protože jsme se nemohli maminkám dostatečně věnovat. Laktační poradenství vyžaduje nejen odborné znalosti a zkušenosti, ale i mnoho času, trpělivosti a vlídný individuální přístup. Laktační poradkyně se plně věnuje matkám 10

v problematice kojení a řeší s nimi další záležitosti s tím spojené, i v době, kdy my ostatní musíme provádět jiné odborné výkony, nebo plnit administrativní záležitosti. Ve své diplomové práci se zabývám kojením od minulosti až po jeho současnost. Věnuji se podpoře kojení a kojících matek z různých oblastí. Charakterizuji důležitost laktačního poradenství a popisuji i význam laktační poradny na poporodním oddělení. Výzkum diplomové práce byl zaměřen právě na ověření významu laktační poradny Nemocnice Jihlava z pohledu matek. Konkrétním cílem bylo nejdříve zjistit, jestli se ženy během pobytu na oddělení šestinedělí s laktační poradkyní setkaly. Druhý cíl zjišťoval význam laktační poradny a jejich služeb pro ženy po porodu. Třetí cíl zkoumal, jaký význam má laktační poradna pro zvýšení kvality poskytované péče na porodnickém oddělení Nemocnice Jihlava. Výzkum byl realizován dotazníkovým šetřením mezi klientkami oddělení šestinedělí Nemocnice Jihlava. V diplomové práci jsou prezentovány výsledky a hodnocení výzkumu. Jsem laktační poradkyně a při své praxi vidím, jak je laktační poradenství v dnešní době pro maminky nezbytné a laktační poradna na poporodním oddělení důležitá. I já sama, ač laktační poradce, jsem se potýkala s problémy při kojení svého dítěte. Vím tedy z osobní zkušenosti, jak je podpora při kojení pro maminku důležitá a to, ať ze strany zdravotníků, nebo nejbližších. 11

1 Současný stav problematiky kojení a laktačního poradenství V dnešní době se kojení a jeho problematice věnuje velká pozornost. O kojení bylo napsáno mnoho knih a článků, vedou se na toto téma četné diskuse. Kojení je pro nás dnes přirozené, vídáme ženy kojit na veřejných místech, ale ne vždy to byla samozřejmost (Slezáková, 2011; Gaskinová, 2011; Glanville-Blackburn, 2008). Kojení je sice přirozený proces výživy novorozence, ovšem neznamená to, že se během kojení nemohou vyskytnout potíže a těžkosti. Některé matky měly při kojení různé problémy dříve, stejně jako dnes. V některých situacích si matky neumí samy poradit a potřebují pomoc, aby mohly v kojení pokračovat. Pro tuto potřebu pomoci vzniklo poradenství při kojení. Hlavním úkolem laktačního poradenství je odborně pomáhat matkám při kojení (Strnadelová, Zerzán, 2013; Schneidrová, 2006; Cronjaeger, 2014). 1.1 Kojení Kojením dává matka dítěti dar nejcennější. (Gregora, Zákostelecká, 2014, s. 11) S dětmi je to ten nejkrásnější čas dokud stačí přikládat si je k prsu. Kojení je jedinečný dar, který může žena svému dítěti dát. Děťátko se vytvořilo z toho, co získalo z matčina těla a z prsů dostává všechno, co potřebuje ke svému dalšímu vývinu. (Weigert, 2006, s. 11) Nejpřirozenější způsob výživy dítěte je právě kojeni. Mateřským mlékem poskytuje matka dítěti to nejcennější, co pro něj po narození má. Mateřské mléko je svým jedinečným, ideálním a proměnlivým složením přizpůsobeno potřebám dítěte. Obsahuje vše, co dítě pro svůj růst a vývoj potřebuje, včetně obranných látek, a proto je nenahraditelné. Výlučné kojení v prvním půlroce života dítěte je nejen nejlepším, nejpohodlnějším, ale i nejlevnějším způsobem výživy. Kojení má i velký pozitivní vliv na matku a její zdraví (Gregora, Zákostelecká, 2014). 12

1.2 Kojení v minulosti Kojení, je přirozený způsob výživy mláďat všech savců, včetně člověka, už od nepaměti. Příroda ve své dokonalosti zařídila optimální výživu každému z mláďat, aby zajistila jeho vývoj, růst, aby byl zachován život. Člověk si však často myslel, že je rozumnější a dokonalejší než příroda. A tak se v minulých dobách udělalo mnoho chyb ve výživě dětí, i omylů v přístupu ke kojení (Cronjaeger, 2014; Strnadelová, Zerzán, 2013). Ctihodný doktor Ammon, lékař Jeho Veličenstva saského krále, ve svém Poučení pro mladé ženy a matky roku 1860 popisuje určitá pravidla pro kojení. Jedná se o jakýsi návod, jak skloubit kojení, péči o kojence s vykonáváním prací hospodyně v domácnosti a na chování kojící ženy. Bezesporu lze vykonávat povinnosti matky a hospodyně, pokud zvládat práci v domácnosti nějakým způsobem matce neškodí a zbývá ji přitom dostatek času na péči o kojence. Kojící matka by při jakékoliv své činnosti na svého kojence nikdy neměla zapomínat. Měla by myslet na to, aby dobře rostl a prospíval, kojit ho vždy s láskou. Neboť právě láska, se kterou matka tuto povinnost plní, je psychickou příčinou příjemného vnitřního vzrušení, které pociťuje, když dítě pije z jejího prsu. Toto příjemné vzrušení bývá doprovázeno tvorbou mléka, deprimované matky mívají tvorbu mléka zeslabenou. Kojení maminky a zdravý vývoj kojence jsou nepředstavitelné bez klidu, pohody a milé rodinné atmosféry. Kojící matky se nyní musí podřídit účelovému způsobu života. Jídla, která jí, musí být výživná a nápoje osvěžující. Často by měla být na čistém zdravém vzduchu. Měla by dávat pozor, aby se nenachladila, ani nepřehřála. Svá prsa by měla mít neustále v teple a zakrytá. Měla by dobře spát. Přiměřený společenský život jistě pozitivně ovlivní zdraví její i děťátka. Správná žena je, i jako kojící matka, stále ozdobou každé vzdělané společnosti. (Stollowsky, 2008, s. 122-123). Historie kojných sahá až do dob antiky a trvá až do minulého století, kdy v Evropě byla hojně rozšířena ještě na začátku 20. století. Žena, která svým mateřským mlékem kojila dítě, které nebylo její vlastní, se nazývá kojná. Význam kojných zanikl se zavedením umělého sušeného mléka v prášku. V antice byly kojné důležité pro život novorozence, kterému zemřela matka při porodu nebo v šestinedělí, nebo pokud matka neměla mléko. Ovšem kojných se využívalo, i když to nebylo nezbytně nutné. Tehdy byl rozšířen 13

názor, že se žena kojením vyčerpává a předčasně stárne. Z toho důvodu Římanky ze středních vrstev, v zájmu zachování krásného těla, měly doma otrokyni jako kojnou. Představa, že kojení kazí postavu, však přetrvával až do novověku. V době renesance známí italští malíři vyobrazovali kojící madony na svých plátnech, ale jen málokteré dítě z vlivné společnosti kojila jeho matka. V 18. století bylo ve vyšších společenských vrstvách v Evropě kojení považováno za směšné a odporné a této odporné práce se měla zhostit jiná žena. Kojná se stala výhodným povoláním pro prosté ženy z venkova (Vieser, Schautz, 2011). V druhé polovině minulého století, v době socialismu, byli novorozenci separováni od matek hned po porodu a v určených časových intervalech nošeni matkám ke kojení. Důvodem bylo zamezení přenosu infekce z matky na dítě, zajištění maximální odborné péče novorozencům na novorozeneckém oddělení a také umožnění nerušeného odpočinku matkám. Miminka často osamocena v postýlkách křičela a v době určené ke kojení byla vyčerpaná a místo aktivního sání u bradavky usnula. Nepřibírala na váze a byla dokrmována náhradami mateřského mléka. Protože bylo pití z kojenecké lahve pro děti snadnější než kojení, byly předčasně odstavovány a kojení ukončováno (Cronjaeger, 2014; Trča, 2009). Během totalitní doby, i vlivem průmyslového přerodu země, docházelo k separací dětí od matek v porodnici po porodu, v jeslích, školkách a kojení nebylo nijak podporováno, velká část populace kojena nebyla (Peremská, Mrowetz, Pavlíková, 2014). V sedmdesátých letech 20. století panoval názor, který byl matkám vštěpován, že je pro dítě nejlepší umělá výživa. Matky dostaly krabici Sunaru hned při propuštění z porodnice a další si pro jistotu kupovaly co nejdříve v blízké lékárně. Pokud některá maminka přece jen kojila, tak velmi brzy s kojením končila. Zlom nastal v 90. letech, kdy se k matkám, přes nově vydávané knihy, dostávaly informace o významu a výhodách kojení (Pikora, Šichtařová, 2011). 1.3 Současnost a kojení Jsou nám dnes již známé důsledky nepřirozené výživy kojenců v minulosti, v posledních letech se je snažíme napravit a opět se vracíme k výživě přirozené, kterým je kojení. Současná společnost vnímá kojení jako nejpřirozenější výživu dítěte a skoro 14

každá nastávající matka plánuje, že bude své dítě kojit. Dnešní moderní ženy jsou rozhodnuty kojit, jsou si vědomy významu kojení jak pro výživu, tak pro emocionální a intelektový rozvoj dětí, i k vytvoření pevné vztahové vazby. (Gaskinová, 2011; Strnadelová, Zerzán, 2013; Peremská, Mrowetz, Pavlíková, 2014). 1.3.1 Kojení v porodnici Převážná většina žen si v současnosti přeje kojit své dítě a je o tomto způsobu výživy rozhodnuta již před příchodem do porodnice. V porodnici je pak v tomto svém rozhodnutí podporována. V každé porodnici by měl být zkušený a proškolený personál v problematice kojení. V moderních porodnicích se dodržují zásady na podporu kojení. Mnohé z nich mají titul Baby Friendly Hospital Iniciative nemocnice přátelská dětem. Pokud to lze, tak se kojení zahájí ještě na porodním sále co nejdříve po porodu, nejlépe do 30 min. Lze přiložit dítě i po císařském řezu. Ve většině porodnic u nás se v dnešní době praktikuje metoda rooming-in. Začínali s ní odborníci v Anglii a pro velkou úspěšnost ji doporučovali dál. V praxi to znamená, že na poporodním oddělení jsou matka a dítě spolu na pokoji. Pod vedením zdravotnického personálu se učí maminka o novorozence sama pečovat, přikládá ho k prsu na kojení kdykoliv dle jeho potřeb (on demande). V některých porodnicích se lze setkat i s možností, že maminka může mezi kojením přenechat své dítě v péči personálu novorozeneckého oddělení a v klidu si odpočinout (Kopáčiková, 2015; Trča, 2009; Roztočil, 2008). Ve většině porodnic u nás se kojení na poporodních odděleních věnují dětské sestry a porodní asistentky, někde jsou přímo laktační poradkyně. Všichni, kdo o matku a dítě pečují, by se měly řídit zásadami na podporu kojení, umožnit individuální přikládání dítěte k prsu dle jeho chuti. Personál má matky řádně edukovat o technice kojení, polohách při kojení a naučit je, aby si vše správně osvojily. Každá žena má také znát vše, co se týká péče o prsy v laktaci. Při propuštění z porodnice by měla maminka dostat dostatek informací, jak úspěšně v kojení pokračovat a co dělat v případě potíží (Koudelková, 2013; Roztočil, 2008; Slezáková, 2011). 15

1.3.1.1 Nejčastější chyby při kojení v porodnici V 21. století se toho v porodnicích hodně změnilo, i v přístupu ke kojení. Většina otců je přítomna u porodu, maminku na porodnici navštěvuje rodina a přátelé. Přesto se ale dělá mnoho chyb, které kojení nepodporují. Kontakt matky s dítětem kůže na kůži po porodu není všude samozřejmý. Běžně se novorozenec po prvním ošetření zabalený dá rodičům pochovat a zabalený se přikládá k prsu. Mnohdy je fyziologický novorozenec po porodu na nějakou dobu separován od matky ke sledování poporodní adaptace na novorozenecké oddělení. Po operativním porodu císařským řezem je novorozenec odloučen od matky dokonce na 24 hodin a ani první přiložení k prsu neproběhne do dvou hodin po porodu. Matkám se zbytečně a neoprávněně doporučuje kojení přes silikonové kloboučky. Při opožděném nástupu laktace se novorozenci dokrmují umělou formulí, i když alternativním způsobem, nebo dokonce i savičkou z lahve. Na laktační poradkyně je v porodnici vyvíjen nátlak, aby matku rychle a efektivně rozkojily (Ptáček, Bartůněk, 2014; Peremská, Mrowetz, Pavlíková, 2014). 1.3.2 Kojení po propuštění z porodnice Matky je třeba podporovat ve svém rozhodnutí kojit, aby v něm vytrvaly co nejdéle. Při propuštění z porodnice je třeba obeznámit matku s tím, co dělat, aby bylo kojení úspěšné i doma. Nezbytné je poskytnout informace o tom, kde a na koho se obrátit o pomoc při problémech s kojením (Cronjaeger, 2014; Sedlářová, 2008; Slezáková, 2011). Při odchodu z porodnice kojí většina matek. Kritické je období po propuštění z porodnice do domácího prostředí, velké množství žen má právě tehdy s kojením největší potíže. Pro udržení kojení je důležitá další následná péče. Kojící ženu ovlivňují různé protiargumenty, mýty i reklamy z okolí. Podpora matky, povzbuzení a přesné informace mohou pomoci překonat počáteční obtíže (Roztočil, 2008; Hanáková, Chvílová Weberová, Volná, 2015; Schneidrová, 2006). 1.4 Kojení z hlediska psychologie Kojení je komplexní proces, který ovlivňují biologické, sociální i psychologické faktory. Jejich vzájemné působení začíná už prenatálně, pokračuje v průběhu porodu 16

a v poporodním období. Vliv psychologického faktoru na úspěšné kojení je podstatný (Takács et al., 2011). 1.4.1 Psychologie matky Období kojení je krásné, chvíle kojení patří jenom mamince a miminku. V pozdějších letech bude žena na tento čas strávený ve dvou s láskou vzpomínat. V těchto vzácných chvílích by neměli být rušeni okolím, měli by mít kolem sebe klid. Neméně důležitý je i vnitřní klid a pohodová, uvolněná atmosféra, kdy by se po čas kojení měla maminka vyvarovat zbytečným stresům a starostem. Dítě bude spokojenější, čím více bude jeho matka klidnější. To vše patří k předpokladům úspěšného kojení, když bude spokojené miminko i maminka, tak bude bezproblémové kojení. Kojením dává matka dítěti nejen stravu, ale i něhu, pocit bezpečí a teplo. Mezi oběma se vytváří vztah, který se kojením zlepšuje a upevňuje. Díky kojení se maminka též učí poznávat a reagovat na potřeby svého dítěte (Stadelmann, 2009; Cronjaeger, 2014; Slezáková, 2011). V dnešní době se význam kojení velmi zdůrazňuje, z čehož ale vyplývají i obavy žen, jestli zvládnou péči o miminko a kojení. Mají strach z toho, zda dokážou kojit, budou mít dostatek mléka pro svoje dítě. Úzkost, emoční vypětí společně s únavou a špatnou technikou kojení má vliv na nedostatečnou tvorbu mateřského mléka a může být i důvodem k ukončení kojení. Součástí práce porodní asistentky, je i péče o psychiku kojící ženy. Porodní asistentka sleduje chování ženy po porodu, její reakce, nálady. Ale i ostatní zdravotníci mají mamince poskytnout psychickou podporu, pomáhat jí utvářet vztah ke svému dítěti. Na zdravotnících je, aby poskytli dostatek informací, prakticky pomohli maminkám zvládat potíže s kojením při zahájení laktace v porodnici a ujistili maminku, že může kojit. Při odchodu z porodnice by měla být kojící žena poučena mimo jiné i o tom, kam se může obrátit o radu a pomoc v případě potíží, aby se vyvarovala dalšího stresu (Trýbová, 2016; Slíva, Fait, 2012; Simočková, 2009). Kojení je proces vzájemného dávání a přijímání mezi matkou a dítětem, který má prospěch pro oba i v rovině psychologické. Efektivní úspěšné kojení je tehdy, když je naprosto samovolně a plně uspokojena matka i dítě. Mléko se bude lépe tvořit a uvolňovat, pokud budou respektovány potřeby matky. Při neefektivním kojení má matka nebo dítě pocit nespokojenosti a neuspokojení. Stres ženy významně negativně 17

ovlivňuje její schopnost kojit, mimo jiné snižuje tvorbu mléka. Zdárné kojení ovlivňují postoje, představy ženy o kojení, vlastní negativní nebo pozitivní zkušenosti s kojením, i zkušenosti a úspěchy jiných matek, dále i postoj a podpora partnera a jiných blízkých osob. Je důležité se stresovým faktorům vyvarovat a snažit se je překonat, aby se nekumulovaly. Matka v pohodě a bez stresu kojí snadněji (Lebl et al., 2012; Bašková, 2015; Gaskinová, 2011). Studie Takács et al. (2011) potvrdila význam psychologického faktoru pro úspěšné kojení. Ukázalo se, že na kvalitu kojení má nemalý vliv i atmosféra porodnice, kterou rodička vnímá. Především postoj zdravotníků v období po porodu, jejich schopnost empatie, způsob komunikace a poskytování psychické podpory, je pro kojící ženu velmi důležitý. Na matky také kladně působí aktivní nabídka pomoci s kojením od personálu. Porodnice s titulem Baby Friendly Hospital by měly přehodnotit svůj postoj v podpoře kojení, kterou rodičkám poskytují. Měly by se zaměřit nejen na dodržování deseti kroků k úspěšnému kojení, které je podmínkou pro udělení statutu, ale i na psychologické potřeby rodičky v poporodní péči (Takács et al., 2011). 1.4.2 Psychologie otce V období kojení se může u otce objevit pocit žárlivosti a závisti na tělesnou blízkost matky jejich partnerky s dítětem. Muž se domnívá, že žena o tělesný kontakt s ním nestojí, cítí se odstrčený a zbytečný. Mnohdy je maminka unavená z nedostatečného spánku a vyčerpaná z péče o dítě i nasycená tělesným kontaktem s dítětem, že o intimnosti s partnerem opravdu nestojí. I pro novopečeného otce není snadné vyrovnat se s novou situací a svojí rolí. Mohou prožívat nejen štěstí a radost, ale i zklamání, frustraci a únavu pocházející ze všech změn v jejich životě, z povinností a nároků, které se na ně kladou. Mnoho otců se cítí svou partnerkou, která kojí a pečuje o dítě, odstaveno na vedlejší kolej. V takových situacích je třeba vzájemná komunikace, aby si partneři své pocity a sdělili a vysvětlili své chování. Pokud se stáhnou, situace se může zhoršit a mohou se odcizit. Mnohé problémy s kojením mají často i psychický důvod, který může být zakotvený v rodině, v partnerském vztahu a může vést až k ukončení kojení (Richter, Schäfer, 2007; Glanville-Blackburn, 2008). 18

1.5 Podpora kojení Mohlo by se zdát, že v dnešní době a současné společnosti, kdy je kojení považováno za přirozenou součást mateřství, již není nutné věnovat podpoře a propagaci kojení větší pozornost. Důležitost i význam kojení je též všeobecně znám, vidět kojící ženu na veřejnosti také není vzácné. Výsledky výzkumů a počty kojících matek v České republice, ovšem poukazují na nezbytnost podpory kojení (Gaskinová, 2011). 1.5.1 Mezinárodní organizace na podporu kojení Kojení dělá svět zdravější, chytřejší a rovnější. (Lancet, 2016). Přes prokazatelné výhody kojení pro matku i dítě na světě kojí stále příliš málo žen, a to především v nejbohatších zemích světa. Prostřednictvím celosvětového kojení by každoročně mohla být odvrácena smrt 823 000 dětí a 20 000 matek i uspořeno 300 miliard dolarů. Zodpovědnost za kojení nemají jen matky, ale také vlády a celá společnost. Klesající počet kojících žen ve světě je odrazem nedostatečné podpory kojícím matkám ze strany vlád a příliš agresivního lobby firem na umělou mléčnou výživu (Lancet, 2016). 1.5.1.1 WHO a UNICEF Podporu kojení na celém světě prosazuje Světová zdravotnická organizace (WHO) a Dětský fond Organizace spojených národů (UNICEF). Všechny zásady celosvětově podporující kojení jsou zakotveny v jejich společném prohlášení Ochrana, prosazování a podpora kojení, které bylo vytvořeno v roce 1989. Iniciativa Baby Friendly Hospital (BFHI) je program vyvinutý těmito organizacemi na podporu kojících matek v porodnicích na celém světě. Status Baby Friendly Hospitals (BFH) znamená nemocnice přátelské dětem. Hlavní principy programu jsou shrnuty do Deseti kroků k úspěšnému kojení. BFHI je vysoce efektivní, mnohé studie ukazují, že v posledních 2 desetiletí má globální pozitivní efekt na počet kojených dětí (Pérez-Escamilla, 2007; Sedlářová, 2008). 19

WHO doporučuje výhradní kojení v prvních 6 měsících života dítěte, dále se zaváděním nemléčných příkrmů současně pokračovat v kojení až do 2 let věku dítěte i déle (Hanáková, Chvílová Weberová, Volná, 2015). Každá nemocnice s titulem Baby Friendly Hospital by se měla v praxi řídit Deseti kroky k úspěšnému kojení: 1. v písemné formě mít vypracovanou strategii přístupu ke kojení a předávat ji veškerému zdravotnickému personálu 2. školit všechny členy zdravotnického týmu v dovednostech nezbytných k vykonávání této strategie 3. všem těhotným ženám předat informace o výhodách a technice kojení 4. poskytnout matkám možnost přiložit dítě ke kojení do půl hodiny po porodu 5. naučit matky, jakým způsobem zahájit a udržet laktaci i v případě, když nastane odloučení od svých dětí 6. nedávat novorozencům žádné nápoje ani jinou výživu kromě mateřského mléka, pouze ve výjimečných lékařsky indikovaných případech 7. umožnit pro matku a dítě společný pobyt 24 hodin denně-praktikovat rooming-in 8. povzbuzovat ke kojení dle potřeb dítěte (nikoli podle určeného časového harmonogramu) 9. kojeným novorozencům nedávat šidítka, dudlíky, náhražky apod. 10. podporovat následnou péči o kojení prostřednictvím laktačních poradců a vznik dobrovolných skupin matek pro podporu kojení (Roztočil, 2008; Müllerová, Aujezdská, 2014). V roce 1981 byl na valném shromáždění WHO přijat Kodex marketingu náhražek mateřského mléka jako doporučení vládám členských zemí. Kodex je základem pro regulaci škodlivých marketingových postupů. Každá členská země WHO se zavázala k dodržování tohoto kodexu i dalších rezolucí WHO. Cílem WHO kodexu je pomoct zajistit adekvátní a bezpečnou výživu pro kojence prostřednictvím ochrany kojení před nevhodným marketingem náhrad mateřského mléka, lahví a dudlíků a k zajištění správného používání náhrad mateřského mléka v nezbytných případech (Mydlilová, Chvílová Weberová, Peřina, 2015). 20

1.5.1.2 Liga La Leche (LLL) La Leche League International (LLLI) je mezinárodní nevládní nezisková organizace, která poskytuje informace a podporu a povzbuzení pro matky, které si přejí kojit své děti. Jedná se o předávání zkušeností a vzájemnou pomoc mezi kojícími matkami. Tím se přispívá k lepšímu pochopení kojení a jeho významu pro zdravý vývoj dítěte i matky. Liga La Leche byla založena v roce 1956 a v současné době má své pobočky v 63 zemích, kde je navštěvuje každý měsíc více než 300 tisíc matek. Je členem Rady nevládních organizací UNICEF a spolupracuje i se Světovou zdravotnickou organizací. Je též spoluzakládajícím členem Světové aliance pro podporu kojení-waba (AEP Asociación Española de Pediatría, 2008). 1.5.1.3 World Alliance for Breastfeeding Action (WABA) Celosvětová aliance na podporu kojení World Alliance for Breastfeeding Action (WABA) je mezinárodní síť jednotlivců a organizací zabývajících se ochranou, prosazováním a podporou práva všech matek a dětí na kojení, která vyplývá z dokumentu WHO a UNICEF. Byla založena v roce 1991. Mezinárodní organizace na podporu kojení WABA od roku 1992 každoročně vyhlašuje Světový týden kojení, kterému tradičně patří první týden v srpnu. V různých částech světa se v tuto dobu pořádají akce za účelem propagace kojení a jeho významu pro matku, dítě, rodinu a celou společnost. (World Alliance for Breastfeeding, 2017). 1.5.1.4 International Baby Food Network (IBFAN) IBFAN je nevládní organizace, která byla založena v roce 1979. V současnosti má své skupiny asi ve 168 zemích světa. Členy skupin jsou spotřebitelské organizace, sdružení zdravotníků, skupiny rodičů. Členské skupiny zahrnují spotřebitelských organizací, sdružení zdravotníků, skupiny rodičů. Ve svých 7 principech se IBFAN zaměřuje na monitorování, vzdělávání a konzultační činnost spojenou s uváděním Kodexu marketingu náhražek mateřského mléka do legislativy. Jejím cílem je postavit se komerčním tlakům firem vyrábějících umělou výživu, lahve a dudlíky a přispět tak ke zlepšení zdraví kojenců a malých dětí, jejich matek i rodin a zároveň snížení mortality 21

prostřednictvím ochrany a podpory kojení. Přispívá též k zajištění optimálních výživových praktik (IBFAN: The International Baby Food Action Network, 2017). 1.5.1.5 Mezinárodní asociace laktačních konzultantů (ILCA) Další organizace na podporu kojení a partnery WABA jsou: Mezinárodní asociace laktačních konzultantů International Lactation Consultant Association (ILCA) a Wellstart International a ABM-Academy of Breastfeeding Medicine (Laktační liga, 2010). 1.5.2 Podpora kojení v ČR Právo na kojení je zakotveno v mezinárodním dokumentu Úmluva o právech dítěte, ze kterého vychází i legislativa ČR. Právní řád České republiky stanovuje právo dětí na kojení, dle Sbírky zákonů 104/1991, čl. 24.1, 24.2.: Dítě má právo na mateřské mléko jako jedinou potravu plně odpovídající jeho potřebám. Matka a dítě mají pak právo na odpovídající péči před i po porodu včetně podmínek, které usnadňují kojení. (Roztočil, 2008, s. 134). V současnosti se i v České republice o přirozenou výživu dětí projevuje velký zájem. V Národním programu podpory zdraví je kojení věnována podstatná část, taktéž v preventivních programech pro 21. století. Zdravotničtí pracovníci i vláda ČR jsou zavázání dodržováním Mezinárodního kodexu marketingu náhrad mateřského mléka a příslušných rezolucí WHO. Za nedodržování kodexu je Česká republika kritizována (Laktační liga, 2016). U nás jsou v podpoře kojení iniciativní nevládní organizace, stejné je to i v mnoha jiných zemích. Mezi ně patří ANIMA založena v roce 1990, dále Pražská skupina IBFAN (International Baby Food Action Network), tato skupina koordinuje aktivity na podporu kojení, a to ve spolupráci s Národním výborem pro kojení a Českým výborem pro UNICEF (Slezáková, 2011; Stožický, Sýkora, 2015; Laktační liga, 2016). Podporu kojení v České republice zaštiťuje Český národní výbor UNICEF, který u nás v porodnicích v roce 1992 začal s programem BFHI nemocnice přátelská dětem. Na oddělení, které usiluje o titul BFH, jsou kladeny značné nároky: musí mít speciálně proškolený personál s vynikajícími znalostmi týkající se problematiky kojení, dále musí 22

mít při propuštění z porodnice nad 90 % kojených dětí, a v praxi zavést celou řadu režimových opatření k dodržování Deseti kroků k úspěšnému kojení. Porodnice splňující podmínky na podporu kojení získají titul Baby Friendly Hospital (BFH). První BFH nemocnicí v ČR byla Fakultní Thomayerova nemocnice v Praze Krči, počet nemocnic s titulem BFH však stále roste, a dnes jich je převážná většina (Slezáková, 2011; Dort, Dortová, Jehlička, 2013; Gaskinová, 2011). Existuje mnoho silných důkazů, proč kojení doporučovat a podporovat. Metodika podpory kojení je vypracovaná WHO a Unicef v Deseti krocích k úspěšnému kojení. Právně je podpora kojení zakotvena v Úmluvě o právech dítěte, ze které vychází i právní řád ČR. To nás zavazuje informovat rodiče o výhodách kojení a v kojení je podporovat využitím všech dosavadních znalostí. Mnoho porodnic u nás se připojilo k iniciativě Baby Friendly Hospital, ale ne všechny. Pokud zdravotnický tým nedodržuje doporučené postupy v podpoře kojení a novorozenecké oddělení porodnice nemá vypracovaný systém podpory kojení, jedná se nejen o pochybení medicínské, ale i o pochybení etické, protože je opomíjen prospěch dětského pacienta (Ptáček, Bartůněk, 2014). 1.5.2.1 Laktační liga (LALI) V České republice se na podpoře kojení aktivně podílí Laktační liga, jedná se o nezávislou a neziskovou organizaci, jejímž hlavním cílem je podpora, propagace a osvěta kojení. Členem LALI se může stát zdravotník i laik. Mezi její činnosti patří: výuka zdravotnických pracovníků-laktačních poradců z řad zdravotníků a matek, konzultační a poradenskou činnost pro laickou i odbornou veřejnost, pořádá školící akce zaměřené na výživu a péči o kojence. Vydává také populárně naučný časopis MAMITA, zdravotně výchovné letáky a brožury. Provozuje webové stránky o kojení, Laktační centrum a Národní linku kojení, Laktační liga u nás propaguje Světový týden kojení (Dort, Dortová, Jehlička, 2013; Laktační liga 2017). 1.5.2.2 Národní laktační centrum (NARLAC) Národní laktační centrum s Národní linkou kojení bylo otevřeno v roce 2001 v Praze v Thomayerově nemocnici. NARLAC zastává funkci edukačního, školicího 23

a poradenského centra podpory kojení., zároveň je jedná o modelové a koordinační pracoviště pro celou republiku. Národní linka kojení zajišťuje telefonickou pomoc při potížích s kojením, její provozní doba je v klasické pracovní době. V jiných hodinách se matky v případě potíží musí obracet na nemocnice, v nichž porodily, nebo na vyškolené laktační poradce v okolí (Laktační liga, 2017). 1.5.3 Úloha zdravotníků v podpoře kojení WHO/UNICEF Baby Friendly Hospital Initiative (BFHI) určila porodnická a novorozenecká oddělení nemocnic za nejdůležitější článek v podpoře kojení. Proto doporučuje, aby zdravotnická zařízení měla dobře zpracovanou strategii na ochranu, prosazování a podporu kojení. Zdravotnický personál porodnice se musí řídit zásadami této strategie. Zdravotníci všech odborností a kvalifikací, kteří přicházejí do styku s matkou a dítětem mají silný vliv na úspěšnost kojení. Je proto nutné, aby byli v přístupu ke kojení jednotní. Činitelé, kterými zdravotníci mohou ovlivnit úspěch kojení je shrnuto v 10 krocích k úspěšnému kojení vydaných WHO/UNICEF. Navíc zdravotničtí pracovníci nesou odpovědnost za dodržování Mezinárodního kodexu marketingu náhrad mateřského mléka a následných relevantních rezolucí valného shromáždění WHO. Proto by se měli seznámit s odpovědnostmi, které pro ně z tohoto kodexu vyplývají (Laktační liga, 2016). Na základě poznatků mnoha studií bylo vydáno metodické doporučení Světové zdravotnické organizace WHO a dalších evropských odborných organizací týkající se výživy kojenců a malých dětí. Všichni zdravotníci, především však z oboru gynekologie a porodnictví i dětského lékařství, včetně porodních asistentek a dětských sester, by měli znát metodická doporučení pro prenatální a postnatální péči. Existuje i metodické doporučení pro ČR. Hlavní zásady v doporučení pro prenatální péči jsou: sdělovat všem těhotným ženám informace o výhodách a technice kojení, vyhledávat faktory, které jakkoliv ovlivňují rozhodnutí budoucí matky kojit své dítě. Měla by se věnovat zvýšená péče prvorodičkám a těm ženám, které měly špatnou zkušenost s kojením. Samozřejmostí by mělo být vyšetření prsou a záznam o prenatálním vyšetření by měl být k dispozici poporodnímu oddělení i obvodnímu lékaři. Dále je nezbytné uvést na pravou míru doposud překonané způsoby péče o prsy a správně informovat o výživě těhotné a kojící ženy. Nejdůležitější doporučení pro porodnice a novorozenecká 24

oddělení je shrnuto v 10 krocích k úspěšnému kojení. V doporučení pro praktické lékaře pro děti a dorost stojí mimo jiného, že lékař by měl kojení podporovat dle doporučení WHO, bez omezování délky a frekvence a výlučné kojení do 6. měsíce věku a v kojení pokračovat s příkrmem až do 2 let věku dítěte i déle. Což je norma a právo každého dítěte. V ambulancích dětského lékaře by měli ovládat správnou techniky kojení a umět řešit problémy při kojení. Lékaři se mají hodnotit dítě dle růstových percentilových grafů, mít informace o váhové křivce a růstových spurtech kojeného dítěte projevující se spíše na jeho délce než váze (Laktační liga, 2016). Zdravotníci, včetně porodních asistentek, mají významnou úlohu v ochraně, prosazování a podpoře kojení. Zdravotničtí pracovníci v porodnicích s titulem Baby Friendly Hospital Iniciative musí umět poskytnout odborné, objektivní a individuální poradenství týkající se kojení. Důležité je již v těhotenství informovat matky o významu a výhodách kojení, nejen pro dítě, ale i pro ně. Tato edukace je uskutečňována při návštěvách těhotné v prenatálních poradnách a též je součástí prenatálních kurzů rodičů, které vedu porodní asistentky. V porodnici pomáhají maminkám nejen radou, ale prakticky s technikou kojení. Na porodních asistentkách leží i úkol, naučit matky správně pečovat o prsy v laktaci. A během poučení matky při propuštění z porodnice do domácí péče musí porodní asistentka poskytnout informace, co dělat v případě potíží s kojením (Roztočil, 2008). Jednou z hlavních náplní páce sester na novorozeneckých odděleních je pomoc a podpora maminkám při kojení. Jejich úkolem je naučit matky kojit a naučit je pečovat o své dítě. Sestry mají velký podíl na počtu kojených dětí odcházejících z porodnice, výsledkem jejich usilovné práce je zvyšující počet kojených dětí. Drtivá většina novorozenců je kojena při propuštění z porodnice (Dort, Dortová, Jehlička, 2013). 1.5.4 Sociální podpora kojící ženy První srpnový týden každoročně patří kojení, jako Světový týden kojení (World Breastfeeding Week). Podpora matkám při kojení byla tématem světového týdne kojení v roce 2013. Stanoveným cílem bylo zdůraznit potřebu a důležitost laické pomoci kojícím matkám. Podpora kojení ve společnosti je pro matky zásadní, je nutná pro udržování kojení. V minulosti tuto kontinuální podporu zajišťovala rodina. Změnou 25

společnosti, nastala potřeba širší podpory matek, ať už od vyškolených zdravotníků, laktačních poradců, či od přítelkyň, které jsou taky matkami i od otců partnerů (World Alliance for Breastfeeding Action, 2013). Není pochyb o tom, že podpora, povzbuzení a pomoc nejbližšího okolí je pro matky velmi důležitá a potřebná, jak v péči o dítě, tak i při kojení. Bohužel se často setkávají s nepochopením, protichůdnými informacemi a doporučeními od jiných žen. Kamarádky nebo babičky mohou vnést spoustu nejistoty a zmatení. Jenže předchozí generace matek má úplně jiné zkušenosti, tehdy byly úplně jiné postupy ve výživě dětí a většina z nich ani nekojila (Holocomb, 2010). Kojení se stalo moderním, je dokonce jedním z kritérií společnosti pro hodnocení dobré matky, protože ideální a dobrá matka kojí. Pokud žena z jakýchkoliv důvodů nekojí své dítě, může se od svého okolí dočkat místo podpory a povzbuzení také výtek a kritiky (Artis et al., 2009). 1.5.5 Partner jako podpora kojící ženě Kojení je jediným úkolem, který otec po narození dítěte skutečně nemůže převzít. Ale je mnoho jiných věcí, kterými může partnerce a dítěti kojení umožnit a ulehčit. (Richter, Schäfer, 2007) Jedním z nejdůležitějších osob, v podpoře kojící ženy, je bezpochyby její partner. Měl by jí pomoct zvládat stres, ulehčit v starostech a povzbuzovat hezkými slovy. Partner je i jakýmsi obraným štítem, kterým ji chrání před nevhodnými poznámkami od okolí. Když se objeví nějaké potíže při kojením, se kterými si partnerka neví rady, měl by ji pomoct vyhledat odborníka poblíž bydliště. Na kojící matku v prvních týdnech po porodu je třeba brát ohled a snažit se ji co nejvíce šetřit. (Cronjaeger, 2014; Glanville- Blackburn, 2008). Otec může velkou měrou přispět k tomu, aby maminka kojila své dítě. Může jí tomu vytvořit vhodné podmínky, podporovat ji, chválit i ocenit. Role partnera je pro úspěšné a dlouhé kojení rozhodující (Richter, Schäfer, 2007). 26

1.5.6 Komunitní podpora kojení Přesto, že existuje mnoho různorodých definic komunity, jsou shodné ve třech společných bodech: lidé-členi komunity, místo-geografické území nebo časové období setrvání v komunitě, funkce-cíle a aktivity komunity (Jarošová, 2007). Podle Světové zdravotnické organizace je komunita sociální skupina determinovaná geografickými hranicemi nebo společnými hodnotami a zájmy. Její členové se vzájemně znají a ovlivňují se. To je realizováno uvnitř dílčích sociálních struktur a projevuje se normami, hodnotami a sociálními institucemi, které vytváří. (Jarošová, 2007, s. 23). Komunita je tvořena skupinou osob, které se nachází v určitém prostoru a komunikují spolu většinou stejným jazykem a formou. Komunita má své specifické rysy, jako je pocit sounáležitosti. Schopnosti jedince se rozvíjí v prostředí a možnostech komunity. Komunitou jsou i osoby pečující o své blízké (Jarošová, 2007). Komunitní péče zahrnuje široké spektrum služeb, které jsou poskytovány jednotlivcům, rodinám, skupinám určité komunity. Hlavní rolí je poskytování péče v domácím prostředí a možnost zůstat v komunitě i při onemocnění. Komunitní ošetřovatelství je zaměřeno především na poradenskou, edukační činnost, a nejen na terapeutické výkony. Mělo by být poskytováno sestrou na vysoké odborné úrovni klientkám v jejich přirozeném prostředí. Komunitní ošetřovatelství může být poskytováno ve všech etapách života, od narození až do smrti. Porodní asistentka v komunitní péči zajišťuje mimo jiné péči o těhotnou ženu, v průběhu porodu a v šestinedělí navíc i péči o dítě. V zahraničí se praktikuje mnohem více než u nás. Komunitní péče o ženu má svá specifika, která vyplývají z její reprodukční funkce. Mimo jiné nese odpovědnost i za zdravotní péči svých dětí. Ženy se stávají také mnohem častěji oběťmi předsudků společnosti, které pocházejí ze sociálních, kulturních nebo náboženských tradic. Tyto negativní postoje se přenášejí i do péče o zdraví (Hanzlíková, 2007; Jarošová, 2007). Ze závěrů 63. zasedání WHO v roce 2010, kterého se zúčastnilo vedení Ministerstva zdravotnictví ČR, vyplývá, že je třeba poskytnout podporu těm, kteří se starají o optimální výživu dítěte, včetně kojení. Je nutná nejen podpora od zdravotnického systému, ale také od rodiny, komunity a celé společnosti. Vliv domácího prostředí a komunity na zlepšení výživových zvyklostí dítěte je prokazatelný. Už v roce 2008 27

vydala WHO přehled účinných přístupů ochrany, propagace a ochrany kojení, na kterých se může komunita podílet. WHO a UNICEF také publikovalo soubor školících materiálů zaměřené na komunitní úroveň péče o novorozence a děti. Patří k nim i moduly podporující přirozenou výživu kojenců a malých dětí (Laktační liga, 2011). Kojit své dítě je sice úkolem matky, ale je třeba, aby převzali zodpovědnost za kojení i lidé kolem ní. Celá společnost, tedy rodina, pracoviště a poskytovatelé zdravotní péče, by měla zajistit matce všechny nezbytné informace a podporu proto, aby chtěla kojit a kojení bylo úspěšné. Pokud nebude matce poskytnuta dostatečná podpora, vinu za neúspěch kojení nesou všichni, kteří jí neumožnili, aby kojila svého potomka co nejdéle. Především, pokud se vyskytnou jakékoliv problémy související s kojením, je podpora okolím a rodinou velmi důležitá (Mydlilová in Pavlátová, 2010; Schneidrová, 2006). Laické poradkyně a proškolené laktační poradkyně z řad matek zastávají v podpoře kojení důležitou roli. V komunitě má vzájemná pomoc daleko větší váhu. Rady matek matkám v tom, že třeba taky samy řešily stejné problémy při kojení, jsou nenahraditelné. V roce 2013 bylo tématem Světového týdne kojení: Podpora kojení: blíže k matkám", kdy byl zdůrazňován význam poradenství z řad laiků a význam komunitní podpory. Široká podpora komunity matkám v domácím prostředí po propuštění ze zdravotnického zařízení je nezbytná pro udržení kojení. Pro matky by bylo přínosné mít kontakty na místní podporu v komunitě, kam se mohou po porodu obrátit za účelem podpory a pomoci s kojením. Podpora společnosti znamená komunitní podporu na místech, kde se žena každodenně vyskytuje v obchodě, na trhu, v kostele, v parku atd. Společenská podpora upevňuje sebevědomí matky ve schopnosti kojit své dítě v prvních týdnech a měsících života (Mydlilová in Pavlátová, 2010; MaMiTa, 2013). Komunitní ošetřovatelství všeobecně podporuje zdraví člověka ve vlastním prostředí. Komunitní péče o ženy po porodu, kterou zajišťují převážně porodní asistentky, je významnou podporou zdraví a zdravé rodiny i zdravé společnosti. Bohužel v současnosti není tato forma péče poskytované ženám státem a ministerstvem zdravotnictví ČR podporována. Přitom komunitní péče o ženu převážně po porodu má svůj nezastupitelný význam. Kromě péče o tělesné a psychické zdraví se zaměřuje i na 28

sociálního prostředí, ve kterém žena žije v rámci komunity. Porodní asistentka svým působení v komunitním prostředí, při poskytování péče ženě po porodu, má vliv především na podporu přijetí nové životní role matky, podporu v rodinné souhře, podporu v novém denním režimu, ale i v mnoha dalších oblastech. Komunitní péče porodní asistentky celkově ovlivňuje kvalitu života ženy po porodu. Úloha komunitních porodních asistentek je nejvýznamnější v oblasti kojení. Aktuálně se matky nejčastěji propouští z porodnice v době, kdy se laktace teprve začíná rozvíjet a matky pak v nastávajícím období kojení zůstávají v domácím prostředí samy. Bylo dokázáno, že matky v péči porodní asistentky kojí déle a úspěšněji. Navíc bylo výzkumem prokázáno, že o komunitní péči projevují ženy velký zájem (Lorenzová, 2015). 1.6 Poradenská činnost Odborné poradenství je souborem speciálních činností, kde jsou přesně stanoveny funkce a daná pravidla. Poradenství je zvláštní typ vzájemného působení a mezilidské komunikace. Poradenského procesu se zúčastní poradce, který radu uděluje a na druhé straně klient radu přijímá. Poradenská činnost je postavena na principu pomoci. Cíle, míra a způsob pomoci jsou určovány individuálními potřebami lidí a pomáhají udržet kvalitu života člověka. Cílem je vyřešit problém, vyrovnat se s ním, eventuálně zlepšit stav klienta. Základním pojmem je rada, tedy informace, která pomáhá člověku zaměřit se určitým směrem, rozhodnout se a podporuje jeho chování. K tomu, aby se klientovi pomohlo, lze využít mnoho činností (Schneiderová, 2008). Poradenství je profesionální, specializovaná činnost postavená na vztahu klienta a poradce, na výměně informací mezi nimi a na procesu učení. Jde o postupné vzdělávání a výchovu. Prvořadým cílem poradenské činnosti je pomoc, rada, podpora a vedení, které se uplatňují v různých oblastech a situacích lidského života. Jedná se o formu přátelské spolupráce při řešení potíží a snaze jim předcházet. Poradenství má ve společnosti svou roli, představuje určitou stránku a funkci moderních profesí. Poradenství ve zdravotnictví je zaměřeno na pomoc a radu při potížích somatického charakteru, mezi ně patří i poradenství v rámci gynekologicko-porodnických oddělení (Procházka et al., 2014). 29

Poradenství je dnes pracovním oborem, profesí, povoláním, zaměstnáním, prostě oborem lidské činnosti. Je založeno na principu pomoci a náleží tak k pomáhajícím profesím. Poradenství lze definovat jako metodu poradenské práce s klientem pomocí aplikace odborných přístupů v praxi. Při současném vývoji společnosti se odborné poradenské služby stávají nezbytností. Od padesátých let 20, století dochází k postupnému rozvoji poradenství a poradenských služeb. Potřeba klientů poradit se v různých situacích a problémech života narůstá. Poradenská činnost využívá i poznatky z jiných oborů. Poradenství v praxi dává zpětnou vazbu pro rozvoj teorie (Svobodová, 2015; Schneiderová, 2008; Procházka et al., 2014). 1.6.1 Poradenský proces Poradenský proces je proces komunikační, založený na vzájemné partnerské komunikaci mezi klientem a poradcem, kdy dochází ke sdělování pocitů, poznatků, motivů, informací a zkušeností. Pomoc není postavena pouze na jednostranném sdělení informací, ale obě strany by měli společně zvolit vhodnou strategii pomoci. Poradce by měl klientovi různými postoji, přístupy, metodami pomoci překonat jeho potíže. V současné moderní, technické a internetové společnosti roste význam i online poradenství. Tento druh poradenské činnosti klienti rádi využívají, přesto, že má své klady i zápory a nese s sebou i určitý druh rizika (Schneiderová, 2008; Procházka et al., 2014). Proces poradenství se skládá z několika fází, které jsou dynamické, na sobě závislé a postupně přechází jedna v druhou. Jednotliví autoři se liší v popisu jednotlivých fází, ale jeho podstata a průběh procesu zůstávají v jádru stejné. V průběhu poradenského procesu poradci používají v praxi různé prvky, strategie a dovednosti. V počáteční fázi se buduje a navazuje vztah mezi poradcem a klientem, důležitý je první kontakt. V prostřední fázi se vyhodnocuji a formulují problémy a potíže, stanovují cíle. Následně se volí způsob, prostředky intervence a alternativy řešení problému. V závěrečné fázi se hodnotí průběh dosavadní činnosti, důležitá je zpětná vazba od klienta, plánování dalšího postupu a ukončení poradenského procesu (Procházka et al., 2014; Schneiderová, 2008). 30

1.7 Laktační poradenství Laktační poradenství je odborná pomoc matkám s kojením. Poskytuje ho vyškolený laktační poradce s certifikátem Laktační ligy, s dostatečnou praxí a zkušenostmi. Poradenství se praktikuje v ambulancích, návštěvní službou, po telefonu prostřednictvím horké linky a v poslední době i po internetu (Lazzari, 2013; Slezáková, 2011). Základem laktačního poradenství je podpora mateřských pravomocí, podpora emocionálního komfortu dětí a matek a podpora rodinných vazeb. Udílení rad a pomoci by mělo probíhat v souladu s evidence based medicine. Cílem laktačního poradenství je zdravé prospívající dítě, spokojená kojící matka a podpora vztahů v rodině (Peremská, Mrowetz, Pavlíková, 2014). Kojení bylo vždy přirozenou výživou novorozence. Některé matky však měly různé problémy s kojením v minulosti stejně jako dnes. Zkušenosti s kojením se však dříve předávaly z generace na generaci, jako laktační poradkyně fungovaly v kojení zkušenější ženy z rodiny. Bohužel v minulém století byl tento řetězec přerušen generací matek, které své děti nekojily. A tak je potřeba současné matky znovu kojit naučit. Navíc dnes rodina tolik nefunguje jako poradní instituce i proto, že mladí chtějí být samostatní, nezávislí a své problémy si chtějí řešit po svém a sami. Vzhledem k tomu roste potřeba různého typu poradenství i toho laktačního a zvyšuje se počet matek, které vyžadují odbornou pomoc v období kojení. Potřeba a význam laktačního poradenství roste také s přibývajícím počtem matek, které upřednostňují krátký pobyt v porodnici (Strnadelová, Zerzán, 2013; Dušová, 2011). V průběhu kojení se mohou kdykoliv vyskytnout problémy či situace, ve kterých si kojící žena neumí sama poradit I přes velkou snahu kojit, se může stát, že často kojení ukončí a podá umělou výživu již v prvních týdnech a měsících života dítěte, pokud nevyhledá pomoc. Přitom proto, aby se nadále kojení udrželo, se dá většina vyskytujících potíží s kojením snadno odstranit. Poradce má ženu podpořit v kojení, navrhnout způsoby řešení problému, společně ho vyřešit a chválit jí za dosavadní úspěchy v kojení. Mnohé nezdary s kojením jsou výsledkem neinformovanosti a nedostatkem praktických zkušeností matek. Velký podíl mají ale i někteří zdravotníci 31

se svým přístupem. Dostatek podpory společně s konkrétní informací může matce pomoci potíže zvládnout (Schneidrová, 2006.) Kojení je sice přirozené, ale to neznamená, že vše bude samozřejmé a snadné. Je vhodné připravit se na kojení již před porodem na problémy, které mohou při kojení nastat. Laktační poradenství je proto nedílnou součástí psychoprofylaktické přípravy v těhotenství (Slezáková, 2011). Pro kojení jsou důležité a náročné první dny po porodu. V tomto období by měla mít maminka laktační poradkyni nebo jiného odborníka na kojení, kteří ji budou při potížích s kojením nápomocni. Správná technika je základ pro úspěšné a dlouhodobé kojení, proto by si ji měla maminka za pomoci kvalifikovaného personálu porodnice osvojit (Strnadelová, Zerzán, 2013; Cronjaeger, 2014). V naší republice je po propuštění z porodnice v péči o kojící ženy vakuum. Přitom podporovat následnou péči o kojení i po propuštění z porodnice, prostřednictvím laktačních poradců, je jedním z Deseti kroků k úspěšnému kojení vydaném WHO a UNICEF. Každá matka by měla mít možnost obrátit se o pomoc a radu s kojením na laktační poradkyni ve svém okolí. Mnohdy matky chtějí poradenství u sebe doma, ale péče porodních asistentek poskytujících laktační poradenství s návštěvní službou u nás není rozvinutá, na rozdíl od jiných evropských zemí (Německo, Norsko). V České republice není dostatečné pokrytí ani kvalita poradenství týkající se výživy dítěte a laktaci, ani dostatečná podpora matky od zdravotníků a rodiny. Systémovou péči u nás nahrazuje Laktační liga (Mydlilová, 2013; Gregora, 2012; Slezáková, 2011). V roce 2016 v Brně na konferenci: Odborná péče o mateřské mléko, specifika laktačního poradenství a jeho význam v péči o matku a dítě, bylo v jedné přednášce laktační poradenství výstižně definováno. Laktační poradenství je: péče o matku, dítě a rodinu v podobě předávání teoretických a praktických zkušeností s kojením a péčí o prsa, s procesem tvorby mléka a jeho složením, s péčí o sací aparát dítěte, podpora psychiky matky a jejího sociálního prostředí ve vztahu k výživě a vývoji novorozence, 32

motivace ženy, muže a jejich sociálního prostředí k řešení problémů vyplývajících ze změny životní situace, o motivaci laktační poradkyně, ženy, muže i jejich sociálního prostředí k úspěšnému kojení, o kvalitních a srozumitelných informacích, které je laktační poradkyně schopna předat matce, otci, dítěti i komunitě, péče poskytovaná kvalifikovaným odborníkem v rámci ošetřovatelského týmu, který uplatňuje metody ošetřovatelského procesu. Tým pečuje o ženu v období těhotenství, porodu, šestinedělí bezprostředně po porodu v porodnici a následně po propuštění do domácí péče v raném mateřství. Tým dbá na spolupráci odborníků: porodních asistentek, gynekologů, dětských sester, neonatologů a pediatrů včetně dalších odborníků logopedů, fyzioterapeutů, psychologů, sociálních pracovníků a edukovaných laiků, je zaměřené především na prevenci problémů, které mohou vznikat před kojením i během něj, o vzájemné komunikaci, respektu a profesionální úctě jednotlivých členů týmu, uplatňování jednotných postupů a zásad ošetřovatelské péče, znalosti problematiky kojení, o porozumění multifaktoriálnímu ovlivňování úspěšnosti kojení, pochopení chování žen, mužů i dětí. (Křemenová, 2016, s. 15) 1.7.1 Laktační poradce Laktační poradce (poradkyně) je vyškolený odborník v problematice kojení, schopný řešit jakýkoliv problém týkající se kojení. Laktační poradkyně jsou zdravotní sestry a porodní asistentky, ale i matky, které po absolvování kurzů pořádaných Laktační ligou získají certifikát laktačního poradce. Laktační poradkyně by se měly kontinuálně školit na odborných konferencích. V současnosti je v České republice asi 800 vyškolených laktačních poradců z řad zdravotníků a navíc 200 matek. Pracují nejen v nemocnicích, ale i v mateřských centrech a jiných organizacích, nebo poskytují poradenství individuálně a tím nám pomáhají prodlužovat dosah laktačního poradenství (Dušová, 2011; Mydlilová in Pavlátová, 2010). 33

Své laktační poradkyni musí matka důvěřovat a držet se jejich doporučení, aby mohli společně zvládnout problémy s kojením. Poradkyně nejen, že poskytuje mamince informace, ale také ji chválí a povzbuzuje. Je třeba matce navrhnout více způsobů řešení, respektovat její názor a vybrat možnost, která ji více vyhovuje. Pokud má maminka potíže s kojením, je ve stresu, při rozhovoru s poradkyní je roztržitá a vše si nepamatuje. Proto je vhodné, aby si dělala stručné poznámky, a nakonec si společně vše zrekapitulují. Výhodou může být i přítomnost další blízké osoby, která doporučení také poslouchá a později je matce připomene. Dobré je, domluvit se na další schůzce a zkontrolovat vývoj situace (Schneidrová, 2006). Vyškolení poradci nabízejí podporu a pomoc při problémech s laktací. Měli by umět naslouchat, pozorovat, ptát se a také vysvětlovat srozumitelně a názorně. Poradce by měl klientovi poskytnout reálný pohled na situaci a nabídnout konkrétní možnosti poradenství i poradce, stejně tak, by si měl i klient uvědomit své možnosti, aby neměl nepřiměřená očekávání (Dušová, 2011; Procházka et al., 2014). Laktační poradkyně při poradenství čerpá jednak ze zkušeností, teoretických znalostí, i ze znalostí vazby mezi matkou a dítětem. Měla by mít i respekt k prožitému kolektivnímu traumatu žen z generačně narušené schopnosti kojit. Laktační poradkyně má podporovat kojení dítěte matkou jako součást normálního způsobu výživy, normální rodičovské péče, ovšem velmi citlivě a profesionálně. Měly by ve své praxi vycházet z evidence based medicine (Peremská, Mrowetz, Pavlíková, 2014). 1.7.2 Laktační poradenství v praxi Laktační poradenství v České republice funguje několik let, pomáhá matkám překonat obtíže při kojení, se kterými se v průběhu kojení dítěte potýká mnoho žen. Laktační poradenství má podporovat ženy v jejich schopnosti kojit a děti v jejich schopnosti se nakojit, podporovat citové vazby mezi matkou a dítětem a v rodině. Emocionální podpora kojících žen musí být dlouhodobá, aby byla efektivní. Podporovat sebevědomí matky tak, aby možné problémy s nakojením dítěte zvládla. Laktačních poradkyně mají podporovat v ženách intuitivní mateřství (Peremská, Mrowetz, Pavlíková, 2014). 34

1.7.3 Nejčastější situace řešené v laktačním poradenství Problémy při kojení nejsou vzácné, objeví se na začátku laktace nebo kdykoliv později v průběhu kojení. Mohou nastat na straně dítěte, matky a jejích prsou a ve vztahu matka dítě. Různé potíže mohou nastat také po nevhodně udělených radách a nedostatečné podpoře kojící matce okolím. Mezi nejčastěji vyskytující se potíže patří: bolestivé nalití prsů, pozdní nástup laktace, retenci mléka, mastitida, ragády a poranění bradavek. Pokud se dodržují správná opatření, dá se mnohým problémům při kojení zabránit a nejsou pak tak časté. Zvláštní situací vyžadující péči laktační poradkyně je též oddělení dítěte od matky, onemocnění matky nebo dítěte, i odstavování dítěte (Sedlářová, 2008; Hanáková, Chvílová Weberová, Volná, 2015; Roztočil, 2008). 1.7.3.1 Péče o prsy Laktační poradkyně pozoruje stav prsou ženy a podporuje ženu ve správné péči o prsa. Každá žena by měla být edukována o změnách, které v prsou probíhají během těhotenství zvětšení prsou, bradavek, pigmentace dvorce a mnohé další a o nutnosti zhodnotit tvar bradavek. Součástí je i péče o prsy již v těhotenství a potřebná příprava prsou na kojení v případě vpáčených bradavek pomocí vkládáním formovačů bradavek do podprsenky a používáním jiných pomůcek. Sleduje nástup a rozvoj laktace, techniku kojení a způsob přiložení dítěte k prsu. Poučit ženu, jak pečovat o prsy při kojení. Nedoporučuje se prsy před kojením omývat, jen při běžné hygieně celého těla. Nepoužívat při mytí prsou, bradavek mýdla a desinfekční roztoky. Vysušují a naruší ochranné vrstvy pokožky a přirozenou hydrataci a pokožka má pak tendence k prasklinám. A také odstraní z matčiných prsou typický pach, podle kterého dítě prsy hledá. Osušení prsou jen jemným přikládáním tkaniny, nikoliv třením. Promazat bradavku mateřským mlékem, má hojivé účinky. Udržovat bradavky v suchu výměnnou prsních vložek a doporučit nošení vhodné podprsenky při kojení. Důležitá je během kojení i hygiena rukou. Před každým kojením by si matka měla ruce umýt, aby se zabránilo případnému přenosu infekce na bradavky a prsy (Bašková, 2015; Sedlářová, 2008, Gregora, Veleminský, 2011). 35

1.7.3.2 Ragády poranění bradavek Prevencí ragád bradavek je správná technika kojení a správné přiložení dítěte k prsu. Matka by měla být hned na začátku kojení se správnou technikou obeznámena. K poranění bradavky může dojít již při jednom špatném přiložení. Ragády způsobují matce bolestivost při kojení. Nutné je opravit techniku kojení a změnit polohu dítěte při přiložení, tak aby ragáda byla v koutku úst. Laktační poradkyně by měla při vzniku ragád zopakovat matce správnou péči o prsy a bradavky při kojení a doporučit ošetření vhodnou epitelizační masti na zhojení, která se nemusí před dalším kojením omývat. Ke zhojení poraněných bradavek slouží i různé pomůcky jako hydrogelové polštářky a chrániče bradavek. Ragády bradavek mohou být vstupní branou infekce (Slezáková, 2011; Gregora, Veleminský, 2011; Sedlářová 2008). 1.7.3.3 Bolestivé nalití prsů Nalití prsou je přechodnou situaci, která se většinou objeví 3.- 5. den po porodu, ale i po delší době mezi kojením. Způsobuje matce bolest, prsy jsou horké, tvrdé, oteklé. Často je tento stav spojen i s obtížným uvolňováním mléka. Důvodem vzniku bolestivého nalití prsů může být nedostatečné vyprazdňování prsu dítětem, špatná technika kojení, rychlý nástup laktace, omezováním délky a frekvence kojení i stresem matky. Prevencí je správná technika kojení, řešením je uvolnění mléka před kojením teplem a masážemi, odstříkáním mléka do úlevy, pokud k ní nedošlo kojením, přiložením studených obkladů po kojení a v první řadě úprava techniky kojení (Roztočil, 2008; Sedlářová, 2008). 1.7.3.4 Retence mléka Nejčastější je způsobena špatnou technikou sání, nevhodnou polohou při kojení a omezováním kojení z toho vyplývající nepravidelné a nedostatečné vyprazdňování části prsu. Podstata spočívá v ucpání vývodu mléčné žlázy a následným otokem. Nejčastěji bývá postižena část prsu směrem do podpaží, projevuje se zatvrdnutím postižené části, tlakem, otokem, bolestí v místě retence, zarudnutím kůže. Postižené místo je ohraničené od okolí. Doprovodným příznakem může být i zvýšená teplota bez celkových příznaků. Řešení tkví v úpravě techniky sání, vyprázdnění prsu, a především 36

místa retence, vhodná je úprava polohy přisátí dítěte bradou k postižené lokalitě. Pomůže přikládání studených obkladů mez kojením, obkladů s tvarohem, zelnými listy, antipyretika. Potíže by měly do 3 dnů odeznít (Roztočil, 2008; Gregora, Veleminský, 2011). 1.7.3.5 Zánět prsu mastitis Zánět postihuje parenchym, vývod, žlázu, většinou jen na jednom prsu. Nejčastěji se objevuje u prvorodiček. Predispozicí vzniku zánětu je retence mléka, ragády na bradavce. Projevy jsou lokální na postiženém prsu, jedná se o bolestivé zarudnutí a ztuhnutí části prsu, bolest při kojení, někdy může skončit i abscesem. Mezi celkové příznaky patří vysoká teplota, zimnice, třesavka, slabost. Léčba spočívá v dostatečném vyprázdnění prsu, úpravě techniky sání, hydratace, antipyretika, antibiotika a chirurgické ošetření abscesu. Místní doprovodná léčba je stejná jako u retence (Roztočil, 2008; Dort, Dortová, Jehlička, 2013). 1.7.3.6 Nedostatek mléka Maminky mají při kojení často pocit nedostatku mateřského mléka, ať už v začátku laktace nebo později, může být oprávněný, nebo jen domnělý. Během kojení mohou nastat období, která vyvolávají pocit nedostatku mléka a vyžadují zvýšenou potřebu kojení dítěte, protože dítě má větší nároky na výživu díky růstovému spurtu. Nazývají se laktační krize, toto období je přechodné, trvá jen pár dní a nejčastěji se objeví ve 3. a 6. týdnu, 3. a 6. měsíci života dítěte. Pokud dítě přibývá na váze, je spokojené, má přiměřeně pomočených plen a stolice, znamená to, že vypije dostatečné množství mateřského mléka. Pokud dlouho stagnuje na váze, nebo má hmotnostní úbytek, je nespokojené, plačtivé, nebo příliš spavé, signalizuje to nedostateční příjem mateřského mléka. Poporodní úbytek na váze 10 % je fyziologický a do 10 dnů by dítě mělo opět dosáhnout svojí porodní hmotnosti. Příčin nedostatečné dávky mateřského mléka pro dítě existuje několik: nízká tvorba mléka, opožděný nástup laktace, špatná technika a frekvence kojení, omezování délky kojení, i anatomické překážky (tvar bradavek, velikost úst dítěte, rozštěp rtu). Podílet se na nedostatku mléka mohou i porodní a poporodní komplikace a stres matky. Používání dudlíku, podávání jiných tekutin i dokrmování dítěte může způsobit snížení tvorby mléka v prsou. Řešení se nalézá ve 37

správné technice kojení. Časté přikládáním k oběma prsům, odstříkávání mléka po kojení podporuje tvorbu hormonu prolaktinu. Blízký a dlouhodobý tělesný kontakt matky s dítětem stimuluje tvorbu mléka. Doporučuje se dostatečný pitný režim matky a nutností je správná edukace. Období laktačních krizí je náročné na psychiku matky, proto je nutná podpora a povzbuzení ke zlepšení psychického stavu (Gregora, 2012; Slezáková, 2011; Hanáková, Chvílová Weberová, Volná, 2015). Po generace ženy při kojení dětí používaly přírodní prostředky na podporu laktace. I dnes se užívají bylinky jako tradiční podpora laktace a pomoc při řešení potíží při kojení ve formě čajů, obkladů, éterických olejů a homeopatika (Peremská, 2014, Staňková-Kröhnová, 2009). 1.7.3.7 Technika kojení Správné přiložení dítěte k prsu a správná technika kojení je v 90 % zárukou úspěšného kojení, kdy dítě efektivně saje a prs matky je dobře vyprázdněn. Opravením techniky kojení se může vyřešit 85 % problémů s kojením. Většina neúspěchů při kojení a předčasné ukončení kojení je způsobeno právě nesprávnou technikou. Techniku kojení, známky správného přiložení, přisátí dítěte a efektivního sání musí znát každá laktační poradkyně. Použití dudlíku nebo savičky na lahvi kazí techniku sání dítěte (Hanáková, Chvílová Weberová, Volná, 2015; Sedlářová, 2008). Důsledky nesprávné techniky kojení: - Bolestivé krvácející bradavky - Horší uvolnění mléka - Nalité a dostatečně nevyprázdněné prsy - Nedostatečná tvorba mléka - Nedostatečná dávka vypitého mléka pro dítě - Nedostatek odpočinku matky - Neklidné a plačtivé dítě - V matce narůstá pocit nejistoty, neklidu, neschopnosti, bezmoci, přibývá únava, více se vnímá bolest (Hanáková, Chvílová Weberová, Volná, 2015). 38

1.7.3.8 Odstříkávání mateřského mléka Mohou nastat situace, kdy dítě nemůže být na přechodnou dobu z nejrůznějších důvodů kojeno a je nutné, aby matka mléko odstříkala. Například: při oddělení matky od dítěte, retenci mléka, nedostatečné tvorbě mléka, nezralém novorozenci, když dítě nechce sát. Mateřské mléko lze z prsou odstříkat ručně nebo za pomoci ruční nebo elektrické odsávačky. Odstříkávání rukou je sice složitější, ale dá se tréninkem snadno zvládnout. Moderní elektrické odsávačky, s regulací podtlaku vakua a frekvence, zajišťují šetrné odsávání mléka, které má co nejvíce napodobit sání dítěte. Laktační poradkyně by měla naučit maminku zvládnout odstříkávat rukou, eventuálně pracovat s odsávačkou. A zároveň seznámit se zásadami pro uchovávání a následné používání mateřského mléka. Matka (nebo někdo v blízký) by měla být informována o způsobech alternativního krmení dítěte odstříkaným mateřským mlékem (Roztočil, 2008; Sedlářová, 2008; Hanáková, Chvílová Weberová, Volná, 2015). 1.7.3.9 Farmakologie matky Všeobecně do mateřského mléka v určité míře přecházejí všechny léky, je proto nutné počítat s tím, že mohou mít vliv na dítě a poradit se o užívání konkrétního léčiva s pediatrem nebo neonatologem. Lékař by měl maminku informovat jaké projevy léku, má na dítěti pozorovat. V případě nejasností se lze informovat na lince kojení Laktační ligy. Většina běžně užívaných léků není kontraindikací ke kojení. Kontraindikovány jsou tyto léky: cytostatika, námelové alkaloidy, psychostimulancia. Radioizotopy a rtg kontrastní látky podané při vyšetření vyžadují jen krátkodobé přerušení kojení. Drogy jako kokain a heroin jsou při kojení kontraindikovány, zatímco alkohol, nikotin a kofein jsou kontraindikovány relativně (Dort, Dortová, Jehlička, 2013; Hanáková, Chvílová Weberová, Volná, 2015).). 1.7.4 Laktační poradna Ne vždy probíhá období kojení bez komplikací. Při řešení potíží je nejlepší vyhledat profesionální pomoc a obrátit se na laktační poradnu nebo laktační poradkyni v okolí. Pokud maminka nedostala kontakty již v porodnici, může se ji najít přes Laktační ligu, která má seznam proškolených laktačních poradkyň (Cramm, Dagmar von, 2007). 39

Zdravotní pojišťovny v ČR neproplácejí činnost laktačního poradenství, jako návštěvní službu v domově klientky. V nemocnicích lze zas vykázat pouze kód na edukaci matek a jeden zástupný kód. Bodové ohodnocení výkonu je tak malé, že laktační centrum nemůže být výdělečné a nikdy si na sebe bohužel nemůže vydělat (Mydlilová in Pavlátová, 2010). 1.7.5 Laktační poradna v Jihlavě Nemocnice Jihlava má od roku 2003 titul Baby Friendly Hospital, je nemocnice přátelská dětem. Poporodní péče o matku a novorozence je zajišťována oddělením šestinedělí a novorozeneckým, obě oddělení se na základě tohoto titulu řídí doporučením: Deset kroků k úspěšnému kojení. Na porodním sále je aplikován full rooming-in, tzn. Společné ošetřování matky a novorozence ihned po porodu, fyziologický novorozenec se přikládá do 30 minut po porodu. Systém rooming-in na oddělení šestinedělí umožňuje kontakt matky s dítětem po celých 24 hodin denně (Nemocnice Jihlava, 2012). Maminky jsou personálem porodnice postupně informovány a edukovány jak v péči o novorozence, tak i v oblasti kojení. Rozvoji laktace u matky a kojení novorozence je věnována maximální pozornost. Kojící maminka může využít služby laktační poradkyně. Cílem všech je jistota matky v péči o novorozence a v kojení i maximální spokojenost matky a dítěte. Nemocnice Jihlava je první nemocnicí v ČR, která chce dobrovolně dodržovat Desatero přirozeného porodu v porodnici. Jedním z bodů tohoto projektu je podporovat kojení v maximální možné míře, zajistit nejen praktickou, ale i vlídnou pomoc, naslouchat potřebám a požadavkům matky (Nemocnice Jihlava, 2012). Laktační poradna Nemocnice Jihlava byla otevřena v roce 2014. Přímo na oddělení šestinedělí byla zřízena tato specializovaná ambulance pro ženy, které chtějí poradit s kojením. Jedním z důvodů zřízení poradny byl neustále přibývající počet žen, které mají potíže s kojením. Kojením je třeba se více zabývat, a to jak po teoretické, tak praktické stránce. Ambulance laktační poradny je svými prostory unikátní. Maminky a miminka zde mají jedinečné zázemí a bylo vytvořeno i zázemí pro starší děti, které se 40

mohou v dětském koutku během poradny zabavit. Jedná se o jednu z mála takových ambulancí v zemi (Nemocnice Jihlava, 2014). Kojení je vcelku věda. S kojením má problémy stále více žen, před třiceti lety služba nebyla nutná, dnes spadá do všeobecného komfortu maminek po porodu. (Valová in Křížková, 2014) Laktační poradna nemocnice Jihlava sídlí v 6. patře gynekologicko-porodnického pavilonu při oddělení šestinedělí. Laktační poradkyně Bc. Jana Homolová je k dispozici maminkám od pondělí do pátku od 8 do 13 hodin, vhodné je si schůzku předem domluvit po telefonu. Zavolat je možné kdykoliv a návštěva se naplánuje tak, aby to vyhovovalo všem. V jiné době je možné stavit se přímo na poporodní oddělení, kde v případě potíží také pomůžou. Poradna slouží všem maminkám, i těm, které nepřivedly své dítě na svět v jihlavské nemocnici (Homolová in Kubíková, 2014). Laktační poradenství je třeba věnovat dostatek času. Prostřednictvím laktační poradny je matkám k dispozici školená laktační poradkyně. V ambulanci se nacvičují správné techniky tak, aby bylo kojení efektivní. Matky se dozvědí také více o pomůckách ke kojení a mají možnost zapůjčit si odsávačky mateřského mléka. Jedna návštěva poradny trvá asi hodinu, ale mnohdy jedna návštěva nestačí. Laktační poradkyně se věnuje maminkám tak dlouho, dokud se nedosáhne požadovaného výsledku: aby se ženy naučily správně starat o své prsy a aby kojení naprosto uspokojovalo miminko a maminku (Nemocnice Jihlava, 2014; Valová in Křížková, 2014). Laktační poradna při Nemocnici v Jihlavě pomáhá maminkám, které potřebují jakoukoliv pomoc a radu s kojením. Už na novorozeneckém oddělení pracují laktační poradkyně, které pomáhají maminkám v začátcích kojení, ale někdy se ale problém objeví až poté, co je matka i s dítětem z novorozeneckého oddělení propuštěna domů. K tomu právě laktační poradny slouží, zkušené laktační poradkyně zde poradí s kojením, stejně tak jako v laktační poradně v jihlavské nemocnici. Laktační poradkyně radí po telefonu, ale jsou situace, které se po telefonu hůře vysvětlují, nebo se vysvětlit nedají a je třeba, aby maminka navštívila poradnu i s miminkem osobně. Každé dítě je jiné a u každého se může objevit jiný zádrhel při kojení, proto se ani zkušená matka nemusí stydět požádat o rady s kojením. (Homolová in Kubíková, 2014). 41

Laktační poradna v jihlavské nemocnici patří mezi jednu z těch, které vznikly i díky projektu: Kojící místnosti s laktačním poradenstvím v porodnicích. Tento projekt realizuje firma Medela v rámci podpory kojení a podávání mateřského mléka. Důvodem bylo, aby měly maminky v porodnici prostor pro odborné rady a případnou pomoc s kojením (Medela, 2017). 42

2 Výzkum empirická část 2.1 Současný stav zkoumání laktačního poradenství v praxi Existuje celá řada faktorů, které ovlivňují kojení, ať už při jeho zahájení v prvních dnech po porodu nebo později v průběhu období kojení. A též existuje i mnoho možností podpory kojení. Problematika kojení a jeho podpory je středem pozornosti mnoha výzkumů. V zahraničí, nejvíce v USA, ale i jinde ve světě se zkoumá i vliv laktačního poradenství na kojení. Je však třeba brát v potaz, že v každé oblasti světa jsou jiné socioekonomické, politické podmínky života, jiná úroveň zdravotní péče a rozdílné kulturní, etnické, náboženské a rodinné zvyklosti týkající se mateřství, a též propagace a podpora kojení může být na různé úrovni. Ovšem různé přehledové i randomizované studie prokázaly efekt individuálního laktačního poradenství na značný nárůst počtu kojících žen. Pro potřeby mého výzkumu jsem analyzovala následující výzkumy: V roce 2006 publikovali de Oliveira a kolektiv výzkum, který byl provedený v Brazílii a jehož cílem bylo zjistit, jaký vliv má laktační poradenství na četnost problémů s kojením. Ve zkoumaném vzorku bylo 74 matek, které obdržely třicetiminutové laktační poradenství, a v kontrolním vzorku bylo 137 matek. Výzkumníci zjistili, že mezi zkoumaným a kontrolním vzorkem nebyly zjištěny žádné rozdíly při výskytu zánětu prsních žláz, citlivých bradavek nebo v technice a frekvenci kojení. V závěru tedy výzkumníci uvádějí, že jednorázové a krátkodobé poradenství nemá zásadní vliv na kvalitu kojení ani na výskyt komplikací spojených s kojením. V roce 2016 byl publikovaný výzkum, který provedli Dennison a kolektiv v New Yorku. Cílem tohoto výzkumu bylo zjistit, zda vede souhrn opatření v nemocnicích ke zlepšení kojící situace. Výzkumníci porovnávali výsledky z průzkumů v nemocnicích v letech 2009 (138 nemocnic, 2011 (128 nemocnic) a 2014 (125 nemocnic). Výzkumníci zjistili, že v období od 2011 do 2014 došlo ke snížení počtů laktačních poradkyň a ke snížení finančních prostředků na laktační poradenství, což vedlo ke zhoršení v oblastech předporodního vzdělávání, přípravy matek a podpory kojení ze strany rodin. 43

V roce 2017 publikovala Jeanie L. Flood výzkum provedený ve státě Havaj. Cílem tohoto výzkumu bylo zjistit stav podpory kojení. Výzkum byl proveden metodou řízených pohovorů s matkami a se zdravotnickými pracovníky. Výzkumníci zjistili, že v oblasti laktačního poradenství udávali respondenti velký počet kritických komentářů. Za největší problém bylo označováno, že laktační poradkyně nejsou přístupné v nemocnicích, ale jsou tam na pouze kontakty na ně. Respondentky udávaly, že znají pouze několik matek, které využily placených služeb laktační asistentky. Matky i zdravotničtí pracovníci uváděli, že považují za nedostatečnou přípravu ke kojení v době předporodní. Jako faktory negativně ovlivňující přípravu ke kojení uváděly respondentky brzké oddělení matek od novorozenců, brzké propuštění z porodnice a obdržení značně rozdílných informací o kojení. V roce 2016 publikovali Balogun a kolektiv výzkum, jehož cílem bylo identifikovat a ohodnotit aktivity prováděné k podpoře kojení. Výzkumníci vyhodnotili výsledky 28 výzkumů, kterých se účastnilo 107 362 žen v sedmi zemích. Výzkumníci došli k závěru, že neexistují jasné důkazy prokazující vliv laktačního poradenství na zahájení kojení. Za omezení zjištěných výsledků považovali výzkumníci to, že tyto výzkumy byly většinou prováděny u žen s nízkým vzděláním nebo z nízkopříjmových skupin. V roce 2014 publikovala Dyson s kolektivem výzkum, jehož cílem bylo vyhodnotit efektivitu opatření, která jsou zaměřena na podporu kojení. Analyzoval 11 výzkumů dostupných v databázi Cochrane, kterých se účastnilo celkem 1553 žen. Dyson došla k závěru, že zdravotní vzdělávání a poradenství vede k mírnému zlepšení počtů žen, které zahájily kojení. Výsledky ukázaly, že větší dopad mají neformální, opakující se setkání než formální lekce prováděné po porodu. Za omezení tohoto výzkumu označila Dyson zejména to, že tyto výzkumy byly prováděné pouze ve Spojených státech a většinou v nízkopříjmových skupinách. V roce 2006 publikovali Castrucci a kolektiv výsledky výzkumu, jehož cílem bylo zjistit, zda má dostupnost laktační poradkyně v nemocnici vliv na počty kojících matek. Výzkumníci vyhodnotili 11 525 porodních certifikátů v oblasti Filadelfie a zjistili, že v nemocnicích, kde je k dispozici laktační poradkyně, došlo k nezanedbatelnému zvýšení počtů kojících matek. 44

V roce 2017 publikovali Khan a kolektiv výzkum provedený v Bangladeši, jehož cílem bylo zjistit, jaký vliv na výhradní kojení má provádění laktačního poradenství a podávání potravinových doplňků. Jedna skupina žen byla nechána bez intervencí, druhé skupině byly podávány potravinové doplňky 600 kcal a třetí skupina se účastnila osmi lekcí laktačního poradenství. Výzkumníci zjistili, že podávání potravinových doplňků matkám má zanedbatelný dopad na zvýšení doby kojení a že u žen, které obdržely laktační poradenství, se prodloužila doba výhradního kojení o 60 dní ze 75 dní na 135 dní. V roce 2011 byl publikovaný výzkum, který provedli Imdad a kolektiv. Cílem tohoto výzkumu bylo vyhodnotit a porovnat výsledky výzkumů vlivu podpory kojení v rozvinutých a rozvíjejících se státech. Autoři analyzovali výsledky 53 výzkumů a došli k závěru, že opatření provedená za účelem podpory kojení mají pozitivní dopad na kojení. Zjistili, že ve 4-6 týdnech kojení zvyšuje počet výhradně kojících matek laktační poradenství o 43 % a v šesti měsících dochází ke zvýšení dokonce o 137 %. Autoři také zjistili, že v rozvíjejících se zemích má laktační poradenství výraznější dopad než v rozvinutých zemích. Výzkumníci také zjistili, že největší dopad má kombinované poradenství v době předporodní a po porodu. V roce 2009 publikovali Brown a kolektiv výzkum, který byl provedený ve Spojeném království. Cílem tohoto výzkumu bylo zjistit, jaké pocity a postoje mají matky a zdravotníci ohledně kojení a přechodu na náhradní stravu. Výzkumu se účastnilo 890 matek. Výzkumníci se zaměřili na pocity matek, které měly po přechodu na náhradní stravu, zejména na pocit viny, pocit stigmatizace a potřebu bránit své rozhodnutí. Výzkumníci došli k závěru, že z matek, které přešly z kojení na náhradní stravu, 67 % trpí pocitem viny, 68 % pocitem stigmatizování a 76 % cítí potřebu obhajovat své rozhodnutí. Tyto negativní emoce byly podle respondentek nejvíce zapříčiněny ostatními matkami i zdravotnickými pracovníky. Ve výsledcích se mimo jiné zjistilo, že nedostatek podpory zdravotníků v porodnici je častou příčinou neúspěchu kojení. Matky mají dojem, že sestry nerozumí jejich problémům a potřebám při kojení. Ale z odpovědí zdravotníků je zřejmé, že jejich komplexní znalost problematiky kojení je na dobré úrovni. Ovšem v realizaci pomoci je limituje především nedostatek času. Zdravotníci zase usuzují, že za příčinou neúspěšného kojení stojí nedostatek informací a nízká důvěra matek ve vlastní schopnost kojit. 45

Holcomb v roce 2010 zkoumala zkušenosti žen s kojením v průběhu času-během 12 měsíců nebo do ukončení kojení. Výsledky zdůrazňují kojení jako komplexní proces, nikoliv jen jednorázové rozhodnutí. Potvrdilo se, že kojení je náročné. Výsledky výzkumu by měly mít důsledky pro programy týkající se kojení. Většina současných intervencí ke zvýšení kojení je zaměřena na vzdělávací úsilí před narozením. Ale výsledky ukazují, že i ženy, které mají dostatečné znalosti o výhodách kojení a aktuálních doporučení, mají s kojením potíže. Na základě tohoto výzkumu by měly být programy navrženy tak, aby ženám pomáhaly hlavně po narození dítěte. Kromě toho by měly programy obsahovat informace o obtížích kojení, a zdůraznit i důležitost otců, jako významných faktorů při rozhodování a podpoře kojení. Je třeba poskytnout informace a podporu nad rámec dosavadních vzdělávacích programů. V roce 2014 publikovali Fu a kolektiv výsledky výzkumu, který provedli v Hong Kongu. Cílem tohoto výzkumu bylo zjistit, jaký vliv má laktační poradenství na dobu trvání výhradního kojení. Tohoto výzkumu se účastnilo celkem 594 respondentek. Výzkumníci poskytli ženám v kontrolním vzorku tři třicetiminutová sezení s laktační poradkyní v době do 48 hodin po porodu a následné telefonické poradenství do čtyř týdnů po porodu. Fu a kolektiv zjistili, že na dobu kojení má nejvýraznější vliv telefonické poradenství v době čtyř měsíců po porodu, u těchto matek bylo zjištěno dvojnásobné zvýšení počtu výhradně kojících šest týdnů po porodu. Jako hlavní zjištěné nedostatky výzkumníci uvádějí poskytování rozdílných informací od zdravotnických pracovníků a fakt, že v Hong Kongu musejí matky aktivně vyžadovat laktační poradenství, jinak žádné neobdrží, což je v době krátce po porodu pro unavené a přetížené matky problém, a proto často kojení ukončí. V České republice sleduje počty kojených a nekojených dětí Ústav zdravotnických informací a statistiky (ÚZIS) a na svých stránkách ho prezentuje i Laktační liga. Data z roku 2013 ukazují, že podíl kojených dětí v 6 týdnech života je v ČR 80,3 % a v 6 měsících 38,5 %, podíl nekojených dětí je 4,9 %. Z dlouhodobých dat lze vyčíst, že se snižuje průměrný počet dětí, jejichž kojení bylo ukončeno už v šestinedělí. (Laktační liga, 2016). Zajímavý výzkum publikovala Takács a kolektiv roku 2012, kdy cílem tříletého výzkumu bylo prozkoumat faktory, které ovlivňují spokojenost žen s péčí českých 46

porodnic a psychosociální klima porodnice z pohledu rodičky. Výzkumu se zúčastnilo 1195 žen, které porodily v letech 2005 2012 ve zdravotnických zařízeních z celé ČR. Jedním z hodnotících aspektů bylo úspěšné zahájení kojení. Z výsledku vyplynulo, že pro matky je nejdůležitějším kritériem pro hodnocení kvality péče na poporodním oddělení, úroveň podpory kojení v dané nemocnici. V další své starší studii z roku 2011 Takács s kolektivem opět poukazuje na psychosociální problematiku úspěšného kojení. Cílem bylo určit hlavní psychosociální proměnné jako pozitivní nebo rizikové faktory úspěšného kojení. Dotazníkového šetření se zúčastnilo 199 respondentek a bylo provedeno 18 polostrukturovaných rozhovorů s rodičkami. Opět se potvrdilo, že z pohledu matek má na efektivitu kojení zásadní vliv atmosféra porodnice a přístup zdravotníků v poporodním období a též aktivní nabízení pomoci s kojením. Z výsledků studie vyplývá, že podpora kojení poskytovaná rodičkám by se neměla realizovat jen dodržováním deseti kroků k úspěšnému kojení, i na uspokojování psychologických potřeb rodičky. Zajímavá studie provedená v České republice kolektivem autorů Pokorná, Kameníková, Dvořáková, byla publikovaná v roce 2016. Hlavní cíl výzkumu byl zjistit aktuální situaci laktačního poradenství a možnosti, které vedou ke zlepšení efektivity laktačního poradenství. Dílčí cíle měly za úkol zjistit způsob poskytování laktačního poradenství ve vybraných 9 porodnicích v ČR, které mají titul BFH. Z výsledů vyplynulo, že většina matek byla informována o možnosti využití laktačního poradenství během hospitalizace, ale již se jim nedostávalo dostatek informací o možné podpoře po propuštění. Výsledky dále zjistily, že laktační poradci pracují na poporodních odděleních všech 9 nemocnic, ale v případě potřeby, jsou pomoc s kojením a laktační poradenství většinou poskytovány dětskou sestrou a porodní asistentkou, které jsou ve směně nebo personál kontaktuje laktačního poradce nemocnice. Při propuštění z nemocnice je matkám dán kontakt na případnou pomoc s kojením v 8 porodnicích. Oficiální laktační poradenství je zřízeno v 5 nemocnicích. Speciální laktační poradnu pro kojící ženy přímo v nemocnici mají tři zařízení. (Pokorná, Kameníková, Dvořáková, 2016). 47

2.2 Cíle a hypotézy výzkumu Pro účely mého výzkumu jsem si definovala tyto cíle: Cíl:1 Zjistit, zda se ženy během pobytu na oddělení šestinedělí setkaly s laktační poradkyní. Cíl: 2 Zjistit, jaký význam má laktační poradna a její služby pro ženy po porodu. Cíl: 3 Zjistit, jaký význam má laktační poradna pro zvýšení kvality poskytované péče na porodnickém oddělení Nemocnice Jihlava. Cíl č. 1 jsem se rozhodla ověřit těmito hypotézami: Hypotéza 1: Předpokládám, že většina klientek se za hospitalizace na oddělení šestinedělí s laktační poradkyní nesetkala. Hypotéza 2: Předpokládám, že většina klientek o existenci laktační poradny Nemocnice Jihlava věděla před nástupem do porodnice. Cíl č. 2 jsem se rozhodla ověřit těmito hypotézami: Hypotéza 3: Předpokládám, že pro většinu klientek je přítomnost laktační poradkyně v porodnici přínosem. Hypotéza 4: Předpokládám, že klientky poporodního oddělení by ve většině případů ocenily každodenní přítomnost laktační poradkyně. Hypotéza 5: Předpokládám, že většina respondentek se v případě potřeby obrátí na službu laktační poradny. Cíl č. 3 jsem se rozhodla ověřit těmito hypotézami: Hypotéza 6: Předpokládám, že existence laktační poradny na porodnickém oddělení je pro většinu respondentek známkou vyšší kvality poskytovaných služeb porodnického oddělení. 48

Metodika výzkumu 2.2.1 Metodologie a metody výzkumu Pro účely mého kvantitativního výzkumu jsem si zvolila dotazníkovou metodu, kde se prostřednictvím dotazníku zjišťovaly názory a postoje respondentek. Výzkumným souborem byly rodičky v ČR a výzkumným vzorkem byly ženy, které porodily v Nemocnici Jihlava. Vytvořila jsem vlastní dotazník, který je nestandardizovaný. Dotazník se skládá z 15 uzavřených otázek, u kterých měly respondentky na výběr jednu z formulovaných možností. Za respondentky byly vybrány ženy po porodu na oddělení šestinedělí Nemocnice Jihlava, které byly osloveny v den propuštění z porodnice. Užší kritérium výběru nebylo k účelu zkoumání zvoleno. Jednalo se o ženy bez rozdílu způsobu porodu (vaginálně i císařským řezem), které rodily poprvé i vícekrát. 2.2.2 Metoda sběru dat Dotazník v tištěné formě obdržely klientky oddělení šestinedělí Nemocnice Jihlava v den propuštění z porodnice. Při rozdávání dotazníku se mnou spolupracovaly porodní asistentky z oddělení šestinedělí. Respondentky byly požádány o vyplnění dotazníku porodní asistentkou, která se o ně v den propuštění pečovala. Dobrovolně ho vyplnily a vyplněný mohly v rámci zachování anonymity vhodit do uzavřené schránky v jídelně oddělení, která byla k tomuto účelu zřízená. A jednou týdně jsem z ní osobně dotazníky vybírala. Data z dotazníků byly zaneseny do elektronické verze dotazníku vytvořené Oddělením informačních a komunikačních technologií Nemocnice Jihlava, které provedlo i jejich vyhodnocení. 2.3 Charakteristika vzorku respondentů a výzkumného prostředí 2.3.1 Charakteristika výzkumného souboru V České republice probíhá kontrola a certifikace nemocnic podle jejich přístupu ke kojení a systému kvality péče o maminku i její miminko. Statut Baby Friendly Hospital (BFH) znamená, že je zdravotnické zařízení přátelsky nakloněno dětem a pracuje podle 49

doporučení Světové zdravotnické organizace (WHO) k podpoře úspěšného kojení. Statut BFH získalo od roku 1992 do roku 2016 v České republice 64 z 92 porodnic. Zvyšování počtu kojených dětí byl dosaženo především následkem zvyšováním počtu nemocnic BFHI (Laktační liga, 2017). Výzkumným souborem jsou ženy po porodu (které by mohly eventuálně využít služeb laktačního poradenství). V roce 2015 bylo v ČR 110 764 porodů (Český statistický úřad, 2016). V Nemocnici Jihlava v roce 2015 bylo 1087 porodů, v roce 2016 porodů 1157 (Nemocnice Jihlava, 2017). Kojící místnost s laktačním poradenstvím přímo na porodnici v rámci projektu, který realizuje Medela, má dosud 5 nemocnic včetně nemocnice Jihlava (Medela, 2017). 2.3.2 Charakteristika zkoumaného vzorku Nemocnice Jihlava získala titul BFH v roce 2003. Laktační poradna na porodnickém oddělení byla zřízena v roce 2014. Výzkum byl zacílen na rodičky Nemocnice Jihlava, klientky oddělení šestinedělí a potencionální klientky laktační poradny. Dotazník k výzkumu obdržely respondentky záměrně až v den propuštění z hospitalizace, aby mohly zhodnotit celou dobu pobytu v porodnici v souvislosti s laktačním poradenstvím. Z celkového počtu 300 (100 %) distribuovaných dotazníků jich bylo 256 (85,3 %) vyplněno a 44 (14,7 %) nevyplněno. Návratnost dotazníků činí 85,3 %. Ve zkoumaném vzorku bylo použito 256 dotazníků ke zpracování dat. Charakteristiku zkoumaného vzorku respondentek znázorňují následující grafy 1-4. 50

relativní četnost Odpovědi respondentek na otázku č. 1: Kolik je Vám let? 45,0% 40,0% 39,8% 35,0% 30,0% 25,0% 20,0% 15,0% 27,0% 20,3% 10,0% 5,0% 6,3% 3,5% 3,1% 0,0% do 20 let 21-25 let 26-30 let 31-35 let 36-40 let 41-45 let věk respondentek Graf 1 Věk respondentek Výzkumu se účastnilo 256 respondentek (100 %), které odpovídaly na otázku: Kolik je Vám let? Věk do 20 let uvedlo 16 (6,3 %) respondentek. Ve věku 21-25 let bylo v době výzkumu 9 (3,5 %) respondentek. Odpověď 26-30 let zvolilo 102 (39,8 %) respondentek. Věku 31-35 let dosáhlo v době výzkumu 69 (27,0 %) respondentek, 36-40 let dosáhlo 52 (20,3 %) respondentek. A 8 (3,1 %) respondentek uvedlo, že mělo ve výzkumném období 41-45 let 51

relativní četnost Odpovědi respondentek na otázku č. 2: Vaše dosažené vzdělání? 70,00% 66,3% 60,00% 50,00% 40,00% 30,00% 20,00% 42,6% 19,5% 31,3% 10,00% 0,00% základní středoškolské vyšší odborné vysokoškolské vzdělání respondentek Graf 2 Vzdělání respondentek Na otázku: Jaké je Vaše dosažené vzdělání? odpovídalo celkem 256 (100 %) respondentek, které se účastnily výzkumu. Z nich 17 (6,6 %) respondentek mělo v době výzkumu základní vzdělání a 109 (42,6 %) respondentek vzdělání středoškolské. Vyšší odborné bylo vzděláním 50 (19,5 %) respondentek a 80 (31,3 %) respondentek dokončilo v období výzkumu vysokoškolské vzdělání. 52

relativní četnost Odpovědi respondentek na otázka č. 3: Po kolikáté jste rodila? 50,00% 45,00% 44,5% 40,00% 35,00% 34,8% 30,00% 25,00% 20,00% 15,00% 10,00% 5,00% 0,00% 14,5% 5,1% 1,2% I II III IV V parita respondentek Graf 3 Parita respondentek Z počtu 256 (100 %) respondentek, které odpověděly na otázku: Po kolikáté jste rodila?, jich 114 (44,5 %) odpovědělo, že rodily po prvé. Po druhé rodilo 89 (34,8 %) respondentek. Třetí dítě porodilo 37 (14,5 %) respondentek. Po čtvrté rodilo 13 (5,1 %) respondentek a 3 (1,2 %) respondentky uvedly, že rodily po páté. 53

relativní četnost Odpovědi respondentek na otázku č. 4: Jak dlouhou dobu jste strávila v porodnici? 90% 80% 80,9% 70% 60% 50% 40% 30% 20% 10% 0% 14,1% 5,0% 0,0% méně jak 3 dny 3-5 dní 5-7 dní více jak 7 dní délka hospitalizace Graf 4 Délka hospitalizace respondentek Na otázku: Jak dlouhou dobu jste strávila v porodnici? odpovědělo celkem 256 (100 %) respondentek. Žádná respondentka (0,0 %) nestrávila v porodnici méně jak 3 dny, 207 (80,9 %) respondentek uvedlo, že strávilo v porodnici 3-5 dní. Po dobu 5-7 dní bylo hospitalizováno 36 (14,1 %) respondentek a 13 (5,1 %) respondentek bylo hospitalizováno více jak 7 dní. 2.3.3 Charakteristika výzkumného prostředí Dotazníkové šetření v rámci výzkumu bylo realizováno na oddělení šestinedělí Nemocnice Jihlava. 2.4 Průběh výzkumu Časové parametry výzkumu a) stanovení výzkumného problému - 5/ 2016 b) informační příprava výzkumu - 6/2016 c) výběr a příprava výzkumných metod - 9/2016 d) sběr a zpracování výzkumných - 10/2016-3/2017 54

e) statistické testování hypotéz - 3/2017 f) interpretace výzkumných dat - 4/2017 g) zpracování práce - 1/2017-3/2017 2.5 Zpracování získaných dat 2.5.1 Metoda zpracování dat Výzkumná data potřebná k testování stanovených hypotéz jsem uspořádala do grafů. Při matematickém zpracování výsledků jsem při výpočtech průměrů, sumárních součtů, procent a rozdílů použila základní matematické metody. Při výpočtech a sestavování jednotlivých vzorců jsem použila funkce Rovnice a Vložit funkci, které jsou součástí tabulkového procesoru Excel v programu Microsoft Office Profesional Plus 2013 od společnosti Microsoft Corporation. 2.5.2 Metoda statistického testování dat Pro testování statistické významnosti získaných výsledků jsem provedla jejich statistickou analýzu. Při statistické analýze výzkumných dat jsem postupovala podle následujících čtyř kroků: 1. Formulace výzkumné otázky ve formě nulové a alternativní statistické hypotézy. 2. Zvolení přijatelné úrovně chyby rozhodování. 3. Vypočtení testovací statistiky. 4. Doporučení (Hendl, 2006). Pro porovnání zjištěných relativních četností s teoretickou hodnotou jsem použila testovací statistiku Z, která měří odchylku empirické relativní četnosti p od hypotetické hodnoty p 0 (Hendl, 2006). Interval spolehlivosti má tedy tvar: (p 0 Z α/2 p 0 (1 p 0 ) n ; p 0 + Z α/2 p 0 (1 p 0 ) ) n 55

kde: p 0 je hypotetická hodnota relativní četnosti Z α/2 je kritická hodnota standardizovaného normálního rozdělení n je rozsah výběru (Hendl, 2006) Při rozsahu výběru 256 respondentů byla kritická hodnota standardizovaného normálního rozdělení Z α/2 = 1,960 (Hendl, 2006). 2.5.3 Síla testu a rozsah výběru Pro uplatnění centrálního limitního teorému bylo nutné mít rozsahy výběrů dostatečně velké (n1>30 i n2>30) (Hendl, 2006). Mnou testované vzorky respondentů tuto podmínku splňovaly. 56

relativní četnost 2.5.4 Testování hypotéz 2.5.4.1 Testování hypotézy H1 Hypotéza H1: Předpokládám, že většina klientek se za hospitalizace na oddělení šestinedělí s laktační poradkyní nesetkala Pro testování hypotézy H1 jsem si zvolila otázku č. 5 mého dotazníku Setkala jste se během pobytu v porodnici s laktační poradkyní?. Odpovědi respondentek na tuto položku jsou shrnuty v grafu 5. 70% 60% 63% 50% 40% 37% 30% 20% 10% 0% Ano setkání s laktační poradkyní Ne Graf 5 Setkání s laktační poradkyní Z celkového počtu 256 odpovědí bylo 96 odpovědí (37 %) Ano a 160 odpovědí (63 %) Ne. Při provedení prostého matematického srovnání se jevilo, že se má hypotéza H1 potvrdila. Pro ověření toho, zda je mým výzkumem zjištěný rozdíl statisticky významný, jsem provedla jeho statistické testování. 57