Roztok. Homogenní směs molekul, které mohou být v pevném, kapalném nebo plynném stavu. Pravé roztoky

Podobné dokumenty
Roztok. Homogenní směs molekul, které mohou být v pevném, kapalném nebo plynném stavu. Pravé roztoky

Roztok. Homogenní směs molekul, které mohou být v pevném, kapalném nebo plynném stavu

Roztoky - druhy roztoků

Rozpustnost Rozpustnost neelektrolytů

Směsi, roztoky. Disperzní soustavy, roztoky, koncentrace

Roztoky - elektrolyty

Acidobazické děje - maturitní otázka z chemie

Fázové heterogenní rovnováhy Fáze = homogenní část soustavy, oddělná fyzickým rozhraním, na rozhraní se vlastnosti mění skokem

Rovnováha Tepelná - T všude stejná

Rozpustnost s. Rozpouštění = opakem krystalizace Veličina udávající hmotnost rozpuštěné látky v daném objemu popř. v hmotnosti nasyceného roztoku.

Biofyzikální chemie interakce bílkovin s ligandy, koloidy v biochemii, rovnováha na membránách. Zita Purkrtová říjen - prosinec 2015

2.4 Stavové chování směsí plynů Ideální směs Ideální směs reálných plynů Stavové rovnice pro plynné směsi

Biofyzikální chemie interakce bílkovin s ligandy, koloidy v biochemii, rovnováha na membránách. Zita Purkrtová březen duben 2012

PŘEVODY JEDNOTEK. jednotky " 1. základní

Třídění látek. Chemie 1.KŠPA

Chemie. Mgr. Petra Drápelová Mgr. Jaroslava Vrbková. Gymnázium, SOŠ a VOŠ Ledeč nad Sázavou

Chemické výpočty I (koncentrace, ředění)

Kapaliny Molekulové vdw síly, vodíkové můstky

Jana Fauknerová Matějčková

Skupenské stavy. Kapalina Částečně neuspořádané Volný pohyb částic nebo skupin částic Částice blíže u sebe

Plyn. 11 plynných prvků. Vzácné plyny. He, Ne, Ar, Kr, Xe, Rn Diatomické plynné prvky H 2, N 2, O 2, F 2, Cl 2

Chemické výpočty I. Vladimíra Kvasnicová

12. Elektrochemie základní pojmy

Kapaliny Molekulové vdw síly, vodíkové můstky

Stanovení křivky rozpustnosti fenol-voda. 3. laboratorní cvičení

ROZTOK. Autor: Mgr. Stanislava Bubíková. Datum (období) tvorby: Ročník: osmý. Vzdělávací oblast: Člověk a příroda / Chemie / Směsi

N A = 6, mol -1

Fyzikální chemie. ochrana životního prostředí analytická chemie chemická technologie denní. Platnost: od do

Chemické výpočty II. Vladimíra Kvasnicová

CHEMICKÉ VÝPOČTY I. ČÁST LÁTKOVÉ MNOŽSTVÍ. HMOTNOSTI ATOMŮ A MOLEKUL.

Gymnázium Jiřího Ortena, Kutná Hora

Kapaliny Molekulové vdw síly, vodíkové můstky

Gymnázium, Milevsko, Masarykova 183 Školní vzdělávací program (ŠVP) pro vyšší stupeň osmiletého studia a čtyřleté studium 4.

Některé základní pojmy

Vyjadřuje poměr hmotnosti rozpuštěné látky k hmotnosti celého roztoku.

SHRNUTÍ A ZÁKLADNÍ POJMY chemie 8.ročník ZŠ

Plyn. 11 plynných prvků. Vzácné plyny. He, Ne, Ar, Kr, Xe, Rn Diatomické plynné prvky H 2, N 2, O 2, F 2, Cl 2

[K kg mol 1 ] T v = K E m 2. T t = K K m 2. 1 p1. 2 v1 M1 H. 2 t1 M1 H 3/ 2 2

Základní chemické výpočty I

Plyn. 11 plynných prvků. Vzácné plyny He, Ne, Ar, Kr, Xe, Rn Diatomické plynné prvky H 2, N 2, O 2, F 2, Cl 2

SHRNUTÍ A ZÁKLADNÍ POJMY UČEBNICE ZÁKLADY CHEMIE 1

Teorie transportu plynů a par polymerními membránami. Doc. Ing. Milan Šípek, CSc. Ústav fyzikální chemie VŠCHT Praha

2 Roztoky elektrolytů. Osmotický tlak

ČESKÉ VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V PRAZE FAKULTA ELEKTROTECHNICKÁ.

VI. Disociace a iontové rovnováhy

Fázové rovnováhy I. Phase change cooling vest $ with Free Shipping. PCM phase change materials

Biochemický ústav LF MU (V.P.) 2010

VÝPO C TY. Tomáš Kuc era & Karel Kotaška

Izotonizace vodných roztoků léčiv. Nafazolin nitrát. Olopatadin hydrochlorid.

různorodé suspenze (pevná látka v kapalné) emulze (nemísitelné kapaliny) pěna (plynná l. v kapalné l.) mlha (kapalná l. v plynné l.

Trocha termodynamiky ještě nikdy nikoho nezabila (s pravděpodobností

1. Látkové soustavy, složení soustav

11. Koloidní roztoky makromolekul

Složení soustav (roztoky, koncentrace látkového množství)

1 Základní chemické výpočty. Koncentrace roztoků

Opakování

ZÁKLADNÍ CHEMICKÉ POJMY A ZÁKONY

Nultá věta termodynamická

Kinetika chemických reakcí

Skupenské stavy látek. Mezimolekulární síly

ZŠ ÚnO, Bratří Čapků 1332

Chemie. Mgr. Petra Drápelová Mgr. Jaroslava Vrbková. Gymnázium, SOŠ a VOŠ Ledeč nad Sázavou

Roztok je homogenní (stejnorodá) směs dvou a více látek. Částice, které tvoří roztok, jsou dokonale rozptýleny a vzájemně nereagují.

Metody gravimetrické

Energie v chemických reakcích

Otázky ke zkoušce z obecné chemie (Prof. RNDr. Karel Procházka, DrSc.)

Autor: Tomáš Galbička Téma: Roztoky Ročník: 2.


Výpočty koncentrací. objemová % (objemový zlomek) krvi m. Vsložky. celku. Objemy nejsou aditivní!!!

Jana Fauknerová Matějčková

SADA VY_32_INOVACE_CH2

6. Stavy hmoty - Plyny

Molekulová fyzika a termika:

EU peníze středním školám digitální učební materiál

2. KINETICKÁ ANALÝZA HOMOGENNÍCH REAKCÍ

Tepelná vodivost. střední rychlost. T 1 > T 2 z. teplo přenesené za čas dt: T 1 T 2. tepelný tok střední volná dráha. součinitel tepelné vodivosti

Mezimolekulové interakce

Směsi a čisté látky, metody dělení

ROVNOVÁŽNÉ STAVY rovnovážném stavu.

Mol. fyz. a termodynamika

Vícefázové reaktory. Probublávaný reaktor plyn kapalina katalyzátor. Zuzana Tomešová

2.3 CHEMICKÁ VAZBA. Molekula bílého fosforu P 4 a kyseliny sírové H 2 SO 4. Předpona piko p je dílčí jednotkou a udává velikost m.

neionogenní aniontové kationtové amfoterní

Typy molekul, látek a jejich vazeb v organismech

Chemická kinetika. Chemická kinetika studuje Rychlost chemických reakcí Mechanismus reakcí (reakční kroky)

Elektrolyty. Disociace termická disociace (pomocí zvýšené teploty) elektrolytická disociace (pomocí polárního rozpouštědla)

Ú L O H Y

Teorie kyselin a zásad poznámky 5.A GVN

Hydrochemie koncentrace a ředění (výpočty)

Disperzní soustavy. Pravé roztoky (analytické disperze) Látková koncentrace (molarita) Molalita. Rozdělení disperzních soustav

Ilya Prigogine * 1917

Chemie životního prostředí III Hydrosféra (03) Sedimenty

Základem molekulové fyziky je kinetická teorie látek. Vychází ze tří pouček:

Chemické výpočty 8. Procvičování krystalizace

Chemická vazba. Příčinou nestability atomů a jejich ochoty tvořit vazbu je jejich elektronový obal.

Transkript:

Roztok Homogenní směs molekul, které mohou být v pevném, kapalném nebo plynném stavu Pravé roztoky Micelární a koloidní roztoky (suspenze): částice velké 1 nm 10 µm Tyndallův jev rozptyl světla 1

Druhy roztoků Složka 1 Složka 2 Stav směsi Příklad G G G Vzduch G L L Sodová voda (CO 2 ) G S S H 2 (850 cm 3 )v Pd(1 cm 3 ) L L L Ethanol ve vodě S L L NaCl ve vodě S S S Mosaz (Cu/Zn) Pájka (Sn/Pb) 2

Hmotnostní procenta w/w Složení roztoků w = m 2 % m roztoku 100 Objemová procenta v/v v = V 2 % V roztoku 100 Hmotnost/objemu procenta m2 w/v wv % = 100 V roztoku 3

Složení roztoků Molární koncentrace [mol l 1 ] n 2 cm = Vroztoku Molální koncentrace [mol kg 1 ] Nezávisí na T c m = n m 2 1 Molární zlomek x i = ni n1 + n2 +... + ni +... 4

Složení roztoků ppm ppb ppt 1 díl v 10 6 dílech 1 díl v 10 9 dílech 1 díl v 10 12 dílech 5

Rozpustnost Komplikovaný proces neexistuje jednoduchá a obecně aplikovatelná teorie rozpustnosti Empirické pravidlo : Like dissolves like Dobrá rozpustnost : polární látky v polárních rozpouštědlech (voda, aceton, alkoholy, CH 3 CN, DMF, DMSO,...) nepolární látky v nepolárních rozpouštědlech (CCl 4, alkany, benzen,...) 6

Faktory ovliňující rozpustnost 1. Druh rozpuštěné látky 2. Druh rozpouštědla Like dissolves Like! 3. Teplota 4. Tlak (plyny Henryho zákon) 5. Další rozpuštěné látky vysolení 7

8

Interakce rozpouštědlo - rozpuštěná látka Rozpouštění ve 3 krocích 1. Oddělení molekul rozpuštěné látky Obvykle endothermický (+ H AA ) proces vyjma rozpouštění plynů. Mřížková energie u iontových látek.vzrůst entropie (+ S) 2. Vytvoření děr v rozpouštědle Obvykle endothermický (+ H BB ) proces vyjma rozpouštění v plynech. 3. Solvatace rozpuštěné látky rozpouštědlem Obvykle exothermický ( H AB ) proces vyjma rozpouštění plynů v plynech. (+ S) H rozp = H AA + H BB + H AB 9

Rozpouštědlo - rozpuštěná látka I v případě, že rozpouštění je energeticky neutrální nebo mírně endotermní (+ H) může probíhat díky entropické hnací síle (+ S)! Entropie mísení je vždy kladná. G 0 = H 0 T S 0 10

Rozpouštění rozpouštědlo H BB H AA rozpuštěná látka H AB roztok H rozp = H AA + H BB + H AB 11

Ideální a neideální roztoky H BB Vytvoření děr v rozpouštědle H rozp >0 H AA Čisté látky Oddělení molekul rozpuštěné látky H rozp = 0 Ideální roztok H rozp <0 12

Rozpouštěcí enthalpie NaOH do vody NH 4 NO 3 do vody H rozp = -44.48 kj mol 1 H rozp = + 26.4 kj mol 1 13

Rozpouštědlo - rozpuštěná látka Rozpustnost závisí na změně enthalpie, H, a změně entropie, S, při rozpouštění Mřížková energie Hydratační enthalpie Rozpouštěcí enthalpie 14

Hydratace, solvatace 15

Rozpouštění NaCl 16

Rozpouštěcí enthalpie 17

Závislost rozpustnosti na teplotě Rozpustnost látek s rostoucí teplotou Roste (většina látek, 95%) Nemění se (NaCl) Klesá (často sírany) 18

Závislost rozpustnosti na teplotě 19

Frakční krystalizace 20

Rozpustnost plynů Plyny se mísí ve všech poměrech, neomezeně růst entropie je hnací silou Plyny se rozpouští v kapalinách exothermicky H rozp = H AA + H BB + H AB = 0 < 0 Rozpustnost plynů klesá s rostoucí teplotou Rozpustnost závisí na tlaku plynu nad roztokem = parciální tlak 21

Rozpustnost plynů klesá s rostoucí teplotou 22

Henryho zákon Henryho zákon Molární rozpustnost, S [mol l 1 ] = konst x parciální tlak (při konst. T) S 2 = k H P 2 23

Henryho zákon S 2 = k H P 2 24

Henryho zákon Množství N 2 rozpuštěné v krvi potápěče na hladině a ve 30 m hloubce S = k H P Parciální tlak N 2 na hladině P N2 = x N2 P celk P N2 (hladina) = 0.8 atm = (0.8)(1 atm) Ve 30 m hloubce P celk = 4 atm P N2 (30 m) = x N2 P celk = (0.8)(4 atm) = 3.2 atm k H (N 2 )= 7.010-4 mol l -1 atm -1 Pod 30 m dusíková narkóza na hladině S = (7.0 10-4 mol l -1 atm -1 )(0.8 atm) = 5.6 10-4 mol l -1 ve 30 m S = (7.0 10-4 mol l -1 atm -1 )(3.2 atm) = 2.2 10-3 mol l -1 25

Bunsenůvabsorpční koeficient Objem, který by zaujímal plyn za tlaku (101.325 kpa) a přinteplotě 0 C, pohlcený v objemové jednotce rozpouštědla za dané teploty. O 2 0.03802 při 10 C 1 litr H 2 O při 10 C pohltí 38.02 cm 3 O 2 O 2 je více rozpustný ve vodě než N 2 26

Teorie elektrolytické disociace Ve vodě NaCl Na + + Cl silné elektrolyty HCN H + + CN slabé elektrolyty Disociační stupeň α = n disoc / n 0 Disociační konstanta K d = [ H ][ CN ] +. [ HCN ] [H + ]=[CN - ] = α [HCN] 0 Svante Arrhenius (1859-1927) NP za chemii 1903 [HCN] = (1 α) [HCN] 0 α << 1 K d = (α [HCN] 0 ) 2 / (1 α) [HCN] 0 = α 2 [HCN] 0 27

Ostwaldův zřeďovací zákon K d = (α [HCN] 0 ) 2 / (1 α) [HCN] 0 = α 2 [HCN] 0 S rostoucí koncentrací elektrolytu klesá stupeň disociace S rostoucím zředěním roste stupeň disociace F = konst q 1 q 2 / r 2 2 α = K d HCN [ ] 0 S rostoucím zředěním roste vzdálenost mezi ionty, r, a klesá přitažlivá síla 28

Elektrolytická vodivost čistá voda iontová látka roztok 29

Roztoky iontových látek Volně pohyblivé ionty Nosiče náboje Elektrolytická vodivost R Elektrický odpor, R [Ω] l = délka A = plocha ρ = specifický odpor [Ω m] = σ = 1 / ρ = specifická vodivost ρ l A Molární vodivost, Λ Λ = σ / c klesá s rostoucí koncentrací 30

Molární vodivost, Λ Λ = σ /c Λ klesá s rostoucí koncentrací c 31

Aktivita elektrolytu Asociace iontů při rostoucí koncentraci, vznik iontových párů Klesá počet částic Klesá vodivost páry nevedou elektrický proud Jen volné ionty zůstávají aktivní korekce koncentrace na asociaci Aktivita, a a = γ ± c Střední aktivitní koeficient, γ ± (nabývá hodnot 0 1) log γ ± = 0.509 z + z I z + z náboje iontů Iontová síla roztoku, I = ½ Σ c i z i 2 c i molalita [mol kg 1 ] 32

Střední aktivitní koeficient, γ ±,při 25 C Molalita Látka 0.001 0.01 0.1 HCl 0.966 0.904 0.796 NaCl 0.966 0.904 0.780 BaCl 2 0.880 0.729 0.512 ZnSO 4 0.700 0.387 0.150 33

Rozpustnost málo rozpustných iontových látek Součin rozpustnosti: K s = [A] x [B] y Předpoklady: silný elektrolyt, 100% disociace iontová síla I = ½ Σ c i z i2 = 0 aktivitní koeficienty γ = 1 žádné další ionty nebo vedlejší reakce Splněno jen zcela výjimečně! H2O AxBy (s) x [A(H2O)n]y+ + y B(H2O)n]x- hydratované (solvatované) ionty tuhá látka, krystal 34

Součin rozpustnosti Tuhá fáze má aktivitu = 1 35

Součin rozpustnosti a rozpustnost AxBy (s) tuhá látka, krystal H2O x [A(H2O)n]y+ + y B(H2O)n]x- hydratované (solvatované) ionty K s = [A] x [B] y = (x R) x (y R) y 1 R = Rozpustnost R = x K x S y y x+ y 36

37

Koligativní vlastnosti Vlastnosti roztoku, které nezávisí na druhu rozpuštěná látky, ale jen na jejím množství, počtu molekul. Tlak par Snížení za přítomnosti rozpuštěné látky Teplota varu Zvýšení za přítomnosti rozpuštěné látky = ebulioskopický efekt Teplota tání Snížení za přítomnosti rozpuštěné látky = kryoskopický efekt Osmotický tlak Určen rozdílem koncentrací rozpuštěných látek 38

Snížení tlaku par Přídavek rozpuštěné látky do rozpouštědla vede ke snížení tlaku par dvěma mechanismy 1. Vzrůst entropie roztoku sníží hnací sílu pro vypařování 2. Zředění rozpouštědla sníží počet molekul schopných opustit povrch roztoku 39

Snížení tlaku par Zředění rozpouštědla přídavkem rozpuštěné látky sníží počet molekul schopných opustit povrch roztoku 40

41

Raoultůvzákon Tlak par rozpouštědla nad roztokem je roven součinu tlaku par čistého rozpouštědla a molárního zlomku rozpouštědla Tlak par rozpouštědla nad roztokem p rozpouštědla = x rozpouštědla P 0 rozpouštědla p celkový = p rozpouštědla + p rozp. látky = 0 pro netěkavé látky 42

Raoultůvzákon P 1 = x 1 P 1 x 1 = 1 - x 2 (x 1 = rozpouštědlo) (x 2 = rozpuštěná látka) P 1 = (1- x 2 )P 1 P 1 = P 1 - x 2 P 1 P 1 - P 1 = P 1 = x 2 P 1 Snížení tlaku par Dvě těkavé látky, A a B P A = x A P A P B = x B P B P celk = P A + P B = x A P A + x B P B 43

Raoultův zákon Při 25 C je tlak par vody 23.76 Torr a tlak par nad vodným roztokem je 22.98 Torr. Vypočti molární zlomky komponent p= x rozpouštědla p 0 rozpouštědla 22.98 Torr = x rozpouštědla (23.76 Torr) x rozpouštědla = 0.967 x rozp. látky = 0.033 44

Snížení teploty tání a zvýšení teploty varu 1 roztok čisté rozpouštědlo tlak [atm] led kapalina pára T t teplota [ o C] T v 45

Snížení bodu tání a zvýšení bodu varu 46

Zvýšení teploty varu Bod varu = teplota, při které se vyrovná tenze par s vnějším tlakem. Zvýšení teploty varu T v = i k b m i = van t Hoffův faktor, počet částic k b = ebulioskopická konstanta m = molalita Snížení tlaku par T v teplota [ o C] 47

Snížení bodu tání T t = i k f m Snížení bodu tání i = van t Hoffův faktor, počet částic k f = kryoskopická konstanta m = molalita 48

Snížení bodu tání Snížení bodu tání automobilové chladící kapaliny 50 g ethylen glykol (C 2 H 6 O 2 ) a 100 g vody. EG, ethylen glykol, i = 1 M(EG) = 62 g mol -1 n(eg)= 50 g/62 gmol -1 = 0.833 mol Molalita = n (EG) / m (rozp) = 0.833 mol/ 0.100 kg = 8.33 m T = i k f m k f (vody) = 1.86 K m -1 T = (1)(1.86 K m -1 )(8.33 m ) = 15.5 K = 15.5 C Bod tuhnutí = 0 C 15.5 C = 15.5 C 49

Osmóza Semipermeabilní membrána Propustí molekuly rozpouštědla Zadrží molekuly rozpuštěné látky Koncentrovaný Zředěný 50

Osmotický tlak 51

Osmotický tlak Osmotický tlak je úměrný koncentraci a teplotě Π= c M RT Pro iontové roztoky Π= i c M RT c M = koncentrace molární R = plynová konstanta Π = osmotický tlak T = teplota v K i = van t Hoffův faktor Podobné rovnici ideálního plynu. Podobný efekt = molekulární srážky vytváří tlak 52

Osmóza Dialýza oddělení velkých molekul z roztoku, malé projdou membránou Izotonický roztok Hypotonický roztok Hypertonický roztok 53

54

55

Koloidní soustavy Koloidy jsou suspenze, ve kterých jsou částice větší než molekuly, ale malé na to, aby se vyloučily z roztoku gravitací. Velikost 10 až 2000 Å. Typy koloidů: aerosol (g + l nebo s, mlha, kouř) pěna (l + g, šlehačka, pivní pěna) emulze (l + l, mléko) sol (l + s, barva) tuhá pěna (s + g, marshmallow), tuhá emulze (s + l, máslo), tuhý sol (s + s, rubínové sklo). - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - Micely - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - 56

Koloidní soustavy disperzní soustava = disperzní podíl (disperzum) + disperzní prostředí (dispergens) Lyofilní kolidy, TD stálé Vysokomolekulární (roztok polystyrenu v acetonu, roztok bílkoviny či nukleové kyseliny ve vodě Micelární vznikají z pravých roztoků shlukováním rozpuštěných molekul do shluků micel micela - 10 až 1000 částic Lyofóbní koloidy, TD nestálé musí se míchat, vytvořit ochranný micelární obal 57