SFA1. Denní osvětlení. Přednáška 4. Bošová- SFA1 Přednáška 4/1

Podobné dokumenty
Požadavky na osvětlování denním osvětlením v pracovním (a komunálním) prostředí

SFA1. Denní osvětlení budov. Přednáška 5. Bošová- SFA1 Přednáška 5/1

OBSAH Úvod 3 1. Denní světlo a sluneční záření v budovách

ZÁKLADNÍ FOTOMETRICKÉ VELIČINY

3. FYZIOLOGIE VIDĚNÍ. KRITERIA A LIMITY DENNÍ OSVĚTLENOSTI. VÝPOČTY ČINITELE DENNÍ OSVĚTLENOSTI. MĚŘENÍ OSVĚTLENÍ. ZRAK A VIDĚNÍ:

Posouzení denního osvětlení

ZRAKOVÝ ORGÁN A PROCES VIDĚNÍ. Prof. Ing. Jiří Habel, DrSc. FEL ČVUT Praha

F. Pluháček. František Pluháček Katedra optiky PřF UP v Olomouci

Posouzení oslnění v soustavách s LED. Ing. Filip Košč - Metrolux

DEO1 Stavební světelná technika-vybrané stati

Radiometrie se zabývá objektivním a fotometrie subjektivním měřením světla.

DEO1 Stavební světelná technikavybrané

telná technika Literatura: tlení,, vlastnosti oka, prostorový úhel Ing. Jana Lepší

Geometrická optika. Vnímání a měření barev. světlo určitého spektrálního složení vyvolá po dopadu na sítnici oka v mozku subjektivní barevný vjem

8. Denní a sdružené osvětlení

Viditelné elektromagnetické záření

Cv NS-i-3. Ústav nauky o budovách, 1. ročník, zimní semestr 2015/ Jan Paroubek, Zbyšek Stýblo

SOUSTAVA SMYSLOVÁ Informace o okolním světě a o vlastním těle dostáváme prostřednictvím smyslových buněk Smyslové buňky tvoří základ čidel Čidla jsou

Základní vyšetření zraku

Daniela Bošová-DANCON IČ: , Na Dlouhém lánu 430/26, Praha 6

Elektrické světlo příklady

EXPERIMENTÁLNÍ METODY I 11. Měření světelných veličin

DEO1 Stavební světelná technikavybrané

SFA1. Oslunění a proslunění budov. Přednáška 3. Bošová- SFA1 Přednáška 2/1

ZŠ A MŠ NUČICE PŘÍSTAVBA

Michal Vik a Martina Viková: Základy koloristiky ZKO3

světelný tok -Φ [ lm ] (lumen) Světelný tok udává, kolik světla celkem vyzáří zdroj do všech směrů.

Její uplatnění lze nalézt v těchto oblastech zkoumání:

Jméno: Michal Hegr Datum: Oko

DEO1 Stavební světelná technikavybrané

2 učebny v 1.NP ZŠ Odolena Voda Školní Odolena Voda SE. Studie denního a umělého osvětlení. Zpracováno v období: Květen 2016

SFA1 Osvětlení a oslunění budov

PRAKTIKUM III. Oddělení fyzikálních praktik při Kabinetu výuky obecné fyziky MFF UK

František Pluháček Katedra optiky PřF UP v Olomouci

LIMITY VYUŽITÍ ÚZEMÍ POŽADAVKY NA UMÍSŤOVÁNÍ STAVEB. Objekt limitování. Důvody limitování. Vyjádření limitu

LIMITY VYUŽITÍ ÚZEMÍ POŽADAVKY NA UMÍSŤOVÁNÍ STAVEB. Objekt limitování. Důvody limitování. Vyjádření limitu

Světlo x elmag. záření. základní principy

Studie oslunění a denního osvětlení. půdní vestavba objektu Tusarova 32, Praha 7

Seminární práce Lidské oko Fyzika

7. Světelné jevy a jejich využití

Nejdůležitější pojmy a vzorce učiva fyziky II. ročníku

Nejnovější trendy v interiérových osvětlovacích technologiích - LED. Ing. Tomáš Novák, Ph.D. prof. Ing. Karel Sokanský, CSc.

Studie oslunění a denního osvětlení. půdní vestavba objektu Tusarova 32, Praha 7

Počítačová grafika III Radiometrie. Jaroslav Křivánek, MFF UK

Oko. Př. 1: Urči minimální optickou mohutnost lidského oka. Předpoklady: 5207, 5208


Měření umělého osvětlení. Ing. Tomáš Sousedík, METROLUX

Oko - stavba oka a vady

Charakteristiky optického záření

Pravidlo 1/10 nestačí Posouzení denního osvětlení místnosti

ČESKÉ VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V PRAZE FAKULTA ELEKTROTECHNICKÁ. magisterský studijní program Inteligentní budovy ELEKTRICKÉ SVĚTLO 1

Racionalizace v osvětlování kancelářských, školských a bytových prostor

Výpočet denního osvětlení - kancelářské pracovní plochy A+ B

stavitel Grada Publishing

Referenční světelné studie

ZEMĚDĚLSKÉ STAVBY (9)

Barevné vidění Josef Pelikán CGG MFF UK Praha

Osvětlovac. Dělení osvětlovacích soustav do 3 skupin. podle: A) Zdroje proudu a provozního účelu B) Soustředění světla C) Rozložení světelného toku

2 (3) kde S je plocha zdroje. Protože jas zdroje není závislý na směru, lze vztah (5) přepsat do tvaru:

SMYSLOVÁ ÚSTROJÍ. obr. č. 1

Ukázka knihy z internetového knihkupectví

OBSAH. 2. Důležité parametry osvětlovacích soustav. 3. Biodynamické osvětlení. úřady, galerie, polikliniky a nemocnice

16 Měření osvětlení Φ A

8. NEJDŮLEŽITĚJŠÍ ZÁSADY OSVĚTLOVÁNÍ

Geometrická optika. Optické přístroje a soustavy. převážně jsou založeny na vzájemné interakci světelného pole s látkou nebo s jiným fyzikálním polem

Světelně-technická zpráva

Dostavba sportovní haly u ZŠ Černošice Mokropsy Vi. Studie zastínění, denního osvětlení a oslnění

Ing. Jan Buriánek. Katedra softwarového inženýrství Fakulta informačních technologií České vysoké učení technické v Praze Jan Buriánek, 2010

Fotografický aparát. Fotografický aparát. Fotografický aparát. Fotografický aparát. Fotografický aparát. Fotografický aparát

Více denního světla, více pohody

OSVĚTLENÍ Z POHLEDU HYGIENIKA

Světlo a osvětlování. Ing. Tomáš Mlčák, Ph.D. Fakulta elektrotechniky a informatiky VŠB TUO. Technická zařízení budov III Fakulta stavební

Motto: Denní světlo by mělo být všude tam, kde je to možné. Petr Vrbík, autorizovaná osoba pro HZR;

Úloha V Modelování a výpočet proslunění obytných budov programem SunLis

stavitel Grada Publishing

2. ZRAKOVÝ ORGÁN A VIDĚNÍ

Název: Vlastnosti oka, porovnání s fotoaparátem

NÁVRH A KRITÉRIA KVALITY PRO VNITŘNÍ OSVĚTLENÍ

OPTICKÉ VLASTNOSTI OKA. ROZKLAD SVĚTLA HRANOLEM 1. OPTICKÉ VLASTNOSTI OKA

SF1 Osvětlení a akustika

Legislativa, technické řešení chytrého veřejného osvětlení, světelné znečištění

Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky

S v ě t e l n ě t e c h n i c k ý p r o j e k t

Jan Koupil. Zkoumáme vlastní oko (podle Adolfa Cortela)

Výukový materiál. zpracovaný v rámci projektu

Tak co uděláme dnes? Dnes zvolíme pěknou designovou disciplínu osvětlení. I když je v tom více techniky a fyziky, než se zdá.

TERMINOLOGIE VO V NOVÝCH DOKUMENTECH Petr Žák

Semestrální projekt z předmětu: Obrazové inženýrství jméno:

fotometrická měření jedna z nejstarších měření vůbec!

Stanovení denního osvětlení v základní škole pomocí různých metod. Determination of daylight in a primary school using different methods

Digitální učební materiál

Zásady osvětlování pozemních komunikací. bezpečnost dopravy a bezpečí občanů

11. BODOVÁ METODA VÝPOČTU PARAMETRŮ OSVĚTLENÍ

Posouzení a návrh osvětlení na průtahu obcí Rynoltice

Energetická efektivnost osvětlení v průmyslu Ing. Petr Žák, Ph.D. ČVUT FEL, Praha

Anotace: Materiál je určen k výuce přírodopisu v 8. ročníku ZŠ. Seznamuje žáky se základními pojmy a informacemi o stavbě a funkci smyslové soustavy.

Praktikum III - Optika

VO Červené Pečky - Opatovice

Příloha č. 11: Minimální technické požadavky na materiál použitý pro servis a obnovu zařízení

Transkript:

SFA1 Denní osvětlení Přednáška 4 Bošová- SFA1 Přednáška 4/1

CÍL: Přístup světla rozptýleného v atmosféře do interiéru (denní světlo je nezávislé na světových stranách) Vytvoření zrakové pohody pro uživatele = vytvoření vhodných světelných podmínek pro zrakové činnosti konané v interiéru Bošová- SFA1 Přednáška 4/2

MODELY OBLOHY A: ZIMNÍ ZATAŽENÁ OBLOHA PŘI TMAVÉM TERÉNU B: ZIMNÍ ZATAŽENÁ OBLOHA PŘI ZASNĚŽENÉM TERÉNU - charakterizují nejméně příznivé podmínky během celého roku - nezávislé na světových stranách = Slunce skryto pod souvislou vrstvou mraků obloha plošný zdroj světla Bošová- SFA1 Přednáška 4/3

NÁVRH DENNÍHO OSVĚTLENÍ: Není pouze závislé na velikosti okenního otvoru, ale závisí také: 1) na proporcích navrhované místnosti 2) na vzájemných odstupech mezi budovami 3) na výškové úrovni zástavby 4) na výškové úrovni okolního terénu Bošová- SFA1 Přednáška 4/4

VÝZNAM DENNÍHO OSVĚTLENÍ SVĚTLO = ZDROJ ZRAKOVÝCH PODNĚTŮ ZRAKOVÁ POHODA množství světla v interiéru prostorové rozdělení světla spektrální složení světla světelné poměry v zorném poli ZDRAVOTNÍ fyziologická a psychická potřeba člověka EKONOMICKÝ - úspora elektrické energie EKOLOGICKÝ - bezodpadové Bošová- SFA1 Přednáška 4/5

POSUZOVÁNÍ NOVĚ NAVRŽENÝCH BUDOV: Obytné místnosti bytů Ložnice a pokoje v zařízeních pro dlouhodobé ubytování a dlouhodobou rekreaci Denní místnosti zařízení pro předškolní výchovu Učebny škol (kromě speciálních poslucháren) Vyšetřovny a lůžkové místnosti zdravotnických zařízení Místnosti pro oddech a jídelny určené pro uživatele vnitřních prostorů bez denního světla Ostatní vnitřní prostory určené pro trvalý pobyt lidí Bošová- SFA1 Přednáška 4/6

TRVALÝ POBYT LIDÍ: Pobyt lidí ve vnitřním prostoru nebo jeho funkčně vymezené části, který trvá v průběhu jednoho dne (za denního světla) déle než 4 hodiny a opakuje se při trvalém užívání budovy více než 1- krát týdně Bošová- SFA1 Přednáška 4/7

Sluneční záření Optické záření Bošová- SFA1 Přednáška 4/8

SVĚTLO Bošová- SFA1 Přednáška 4/9

FYZIOLOGIE VIDĚNÍ - Zrakový systém tvořen souborem orgánů, který zajišťuje: 1) příjem informace 2) přenos informace 3) zpracování informace - Zrakový systém se skládá ze tří částí: 1) PERIFERNÍ = oči člověka 2) SPOJOVACÍ = zrakové nervy 3) CENTRÁLNÍ = podkorové a korové oblasti mozku Bošová- SFA1 Přednáška 4/10

OKO Bošová- SFA1 Přednáška 4/11

SÍTNICE - obsahuje dva druhy světločivných buněk A) TYČINKY 130.10 6 ks ČB vidění (skotopické) B) ČÍPKY 7.10 6 ks barevné vidění (fotopické) - nejvíce světločivných buněk v ose oka ŽLUTÁ SKVRNA - světločivné buňky chybí - SLEPÁ SKVRNA Podstatou vidění je FOTOCHEMICKÝ DĚJ na sítnici hlavní činitel SÍTNICOVÉ PIGMENTY (rhodopsin) rozkládají se účinkem světla přenos info ve formě nervových vzruchů. Bošová- SFA1 Přednáška 4/12

VLASTNOSTI OKA: AKOMODACE ADAPTACE FOTOTROPICKÝ REFLEX ZORNÉ POLE ROZLIŠOVACÍ SCHOPNOST ZRAKU OSLNĚNÍ SPEKTRÁLNÍ CITLIVOST ZRAKU Bošová- SFA1 Přednáška 4/13

AKOMODACE - schopnost oka zobrazovat předměty ostře v různých vzdálenostech - Akomodační rozsah.. AR = 1 1 r 1 r 2 [D] Bošová- SFA1 Přednáška 4/14

AKOMODACE VADY ZRAKU NORMÁLNÍ OKO EMMETROPICKÉ - blízký bod 80 100 mm - daleký bod v nekonečnu AR = 10 až 12D (AR = 1/0,1 1/ = 10 0 = 10) DALEKOZRAKOST HYPERMETROPIE - stařecká = PRESBYOPIE AR = 2D (AR = 1/0,5 1/ = 2 0 = 2D nebo AR = 1/0,1 1/0,125 = 10 8 = 2D) spojná čočka KRÁTKOZRAKOST MYOPIE (AR = 1/0,05 1/0,1 = 20 10 = 10D) rozptylná č. Bošová- SFA1 Přednáška 4/15

ADAPTACE - schopnost oka přizpůsobit se různým jasům a různým hladinám osvětlenosti (vnímáme 2.10-9 lx...vidění 0,25 10 5 lx) - ADAPTAČNÍ MECHANISMY Zornicový reflex (změny Ø od 1,8 do 7,5 mm = 1:17 probíhá 0,36 až 0,38s, náhle i 0,1s) Adaptační mechanismus sítnice - adaptace na světlo = 1 min a doznívá 10 min - adaptace na tmu = 20 min(čípky)+40min(tyčinky) Bošová- SFA1 Přednáška 4/16

READAPTACE - vážné narušení zrakové pohody - nerovnoměrné rozložení jasů ve vnitřním prostoru v důsledku nerovnoměrného osvětlení x nevhodné barevné řešení interiéru FOTOTROPICKÝ REFLEX - oči se automaticky obracejí k tomu místu v zorném poli, kde je nejvyšší jas nebo nejvyšší kontrast jasů Bošová- SFA1 Přednáška 4/17

ZORNÉ POLE - část prostoru, který může pozorovatel postřehnout bez pohybu oka a hlavy = 8 vodorovn ě, 6 svisle (největší ostrost vidění 1,5 ) POHLEDOVÉ POLE - část prostoru postřehnutelná při pohybu očí OBHLEDOVÉ POLE - část prostoru postřehnutelná při pohybu hlavy KRITICKÝ DETAIL = místo, které si oko reflexním pohybem umisťuje do centra zorného pole = posouzení zrakové náročnosti = nejmenší podrobnost, kterou musí zrak při dané práci rozlišit Bošová- SFA1 Přednáška 4/18

ROZLÍŠOVACÍ SCHOPNOST ZRAKU - důležitá rozdílnost jasů předmětů KONTRAST JASŮ k kde: La jas kritického detailu Lb jas bezprostřed. okolí k = L L a L b b [-] POMĚRNÁ POZOROVACÍ VZDÁLENOST - slouží k zatřídění zrakové činnosti = 7 tříd PPV = D d Bošová- SFA1 Přednáška 4/19

OSLNĚNÍ - nepříznivý stav zraku, zhoršuje či znemožňuje vidění - dle stupně působení: RUŠIVÉ OMEZUJÍCÍ OSLEPUJÍCÍ - dle příčiny: ABSOLUTNÍ PŘECHODOVÉ KONTRASTEM ZÁVOJOVÉ Bošová- SFA1 Přednáška 4/20

SPEKTRÁLNÍ CITLIVOST ZRAKU Normální fotometrický pozorovatel Bošová- SFA1 Přednáška 4/21

FOTOMETRIE - zkoumá světelné záření z hlediska jeho schopnosti vzbudit zrakový vjem FOTOMETRICKÉ VELIČINY - Světelný tok - Svítivost - Jas - Osvětlenost - Osvětlenost plošným zdrojem - Horizontální exteriérová osvětlenost Bošová- SFA1 Přednáška 4/22

SVĚTELNÝ TOK Φ [lm] = obdoba zářivého výkonu zdroje Φ + 0 ( ) ( ) [ lm] = K V λ P λ dλ m kde: V(λ) poměr.světel. Účinnost P(λ) spektrální koncentrace zářivého výkonu Km.Km=683 lm.w -1 světelná účinnost monochromatického světla základní délky λ m =555 nm Bošová- SFA1 Přednáška 4/23

SVÍTIVOST I [cd] - slouží k popisu rozložení světelného toku do různých směrů v prostoru I = dφ [ ] cd kde: dφ elementární světelný tok dω dω elementární prostorový úhel Bošová- SFA1 Přednáška 4/24

Jas L [cd.m -2 ] - slouží k popisu rozložení světelného toku do různých směrů v prostoru di di L = = ds ds. cos Θ kosinový (Lambertův) zářič di = L. ds. cosθ Johann Heinrich Lambert (1728 1777) Bošová- SFA1 Přednáška 4/25

Osvětlenost E [lx] - vyjadřuje intenzitu osvětlení v daném místě E = dφ ds Bodový zdroj dφ = IdΩ = I ds 2 r = I. ds.cos 2 r ε E = I.cos r 2 ε Bošová- SFA1 Přednáška 4/26

Osvětlenost plošným zdrojem 1 E. R = L ds 2 2 Zdroj s konstantním jasem E = L. S R 2 2 Bošová- SFA1 Přednáška 4/27

Horizontální exteriérová osvětlenost - důležitá veličina ve stavební světelné technice - osvětlenost nestíněné vodorovné roviny v exteriéru - zdrojem světla celé obloha S = π R 2 2 E H = LS L π R 2 = = π L R 2 R 2 2 Bošová- SFA1 Přednáška 4/28

OSVĚTLOVACÍ SYSTÉMY Boční osvětlení (jednostranný, vícestranný) Horní osvětlení BAZILIKÁLNÍ Bošová- SFA1 Přednáška 4/29

OSVĚTLOVACÍ SYSTÉMY Kombinované Druhotné osvětlení Bošová- SFA1 Přednáška 4/30

OSVĚTLOVACÍ SYSTÉMY Sdružené - záměrné současné osvětlení denním a doplňujícím umělým světlem, kdy složka denního osvětlení je neustále proměnná (rozložením světelného toku, spektrálním složením světla) a složka umělého osvětlení je relativně konstantní (spektrální složení neměnné) - v případě trvalého pobytu ve vnitřním prostoru musí být použití sdruženého osvětlení odůvodněno Bošová- SFA1 Přednáška 4/31

NORMY ČSN 730580-1 Denní osvětlení budov základní požadavky ČSN 730580-2 Denní osvětlení budov Obytné budovy ČSN 730580-3 Denní osvětlení budov Školy ČSN 730580-4 Denní osvětlení budov Průmyslové objekty Bošová- SFA1 Přednáška 4/32

POŽADAVKY: Jsou odstupňovány podle zrakové obtížnosti dle poměrné pozorovací vzdálenosti (PPV) PPV = D d Zrakové činnosti jsou rozděleny dle PPV do 7 tříd zrakové činnosti Bošová- SFA1 Přednáška 4/33

KVANTITATIVNÍ KRITÉRIUM Celkový činitel denní osvětlenosti D [ % ] závisí na typu osvětlovacího systému A) BOČNÍ OSVĚTLENÍ B)HORNÍ OSVĚTLENÍ Požaduje se minimální hodnota činitele denní osvětlenosti D min [ % ] Požaduje se minimální hodnota činitele denní osvětlenosti a průměrná hodnota v prostoru nebo jeho funkčně vymezené části D min + D m [ % ] Bošová- SFA1 Přednáška 4/34

TŘÍDY ZRAKOVÉ ČINNOSTI Při trvalém pobytu se požaduje nejméně 1,5% resp. 5% Bošová- SFA1 Přednáška 4/35

KVALITATIVNÍ KRITÉRIA Rovnoměrnost denního osvětlení - stanoví se v celém interiéru nebo fčně vymezené části R = D D min max Třída I. až IV. R > 0,2 Třída V. R > 0,15 Třída I. až III. doporučeno R > 0,3 Rozložení světelného toku Rozložení jasu ploch v zorném poli Zábrana oslnění Bošová- SFA1 Přednáška 4/36

STANOVENÍ ČINITELE DENNÍ OSVĚTLENOSTI Stanovení činitele denní osvětlenosti: měřením měřením na modelu měřením na modelu pod umělou oblohou výpočtem Výpočet činitele denní osvětlenosti: D = D s +D e +D i Bošová- SFA1 Přednáška 4/37

VÝPOČET ČINITELE DENNÍ OSVĚTLENOSTI D = D s +D e +D i Ds+De Daniljukovy úhlové sítě Kittlerovy protraktory Waldramův diagram Bodová metoda (PC) D i Arndtův vzorec Metoda BRS Radiační metoda (PC) Bošová- SFA1 Přednáška 4/38

DĚKUJI ZA POZORNOST Bošová- SFA1 Přednáška 4/39