Změny klimatu o co se jedná?

Změny klimatu o co se jedná? Úvod pro mládež Evropská komise

Změny klimatu o co se jedná? Úvod pro mládež Evropská komise Generální ředitelství pro životní prostředí

Europe Direct je služba, která vám pomůže najít odpovědi na vaše otázky o Evropské unii Bezplatná telefonní linka: 00 800 6 7 8 9 10 11 Fotografie: Digital Vision Ltd, strana 6; E. Johansson, strana 12 (nahoře); Evropská společenství, strana 19; Evropská společenství, Generální ředitelství pro životní prostředí, Mike St. Maur Sheil, strana 17; Evropská společenství, Generální ředitelství pro výzkum, strana 14; Hans Oerter (EPICA), strana 10; International Institute for Sustainable Development (IISD), Earth Negotiations Bulletin, Leila Mead, strana 13; PhotoDisc, obálka a strany 3, 7, 8, 12 (dole); Jack Stein Grove, strana 9. Řadu dalších informací o Evropské unii lze nalézt na internetu Přístup je možný z internetových stránek (http://europa.eu). Katalogové údaje jsou uvedeny na konci této publikace. Lucemburk: Úřad pro úřední tisky Evropských společenství, 2006 ISBN 92-79-01906-6 Evropská společenství, 2006 Reprodukce je možná pouze v případě uvedení zdroje. Printed in Belgium Vytištěno na recyklovaném papíře, kterému byla udělena ekoznačka eu pro grafický papír (http://ec.europa.eu/ecolabel)

3 Obsah Klimatické změny o co se jedná? 4 Co způsobuje klimatické změny? 4 Skleníkový efekt 4 Námi produkované skleníkové plyny 5 Důkaz klimatických změn 7 Klimatické změny a jejich důsledky 8 Jak pracují vědečtí pracovníci zabývající se studiem klimatických změn 10 Co je potřeba k potlačení klimatických změn? 12 Co dělají vlády 12 Rámcová úmluva Organizace spojených národů o klimatických změnách 12 Kjótský protokol 13 Co dělá EU 14 Co dělají podniky 17 Co můžete dělat vy 18 Pohled do budoucna 19 Užitečné webové stránky o klimatických změnách 20

4 Klimatické změny o co se jedná? Ke klimatických změnám stále dochází a každého z nás ovlivňují. Všimli jste si, že bouřky a povodně ve vašem okolí nebo informace o nich v televizi jsou stále častější? Nezdá se vám, že máme teplejší zimy bez sněhu, zato s deštěm? Máte pocit, že jaro přichází rok od roku stále dříve, květiny kvetou a ptáci přilétají dříve, než je očekáváte? Toto všechno jsou znamení ukazující na změnu klimatu nebo na globální oteplování, jak se změna klimatu někdy nazývá. Pokud nezavedeme žádná opatření k zabránění těmto změnám klimatu, dojde k poničení světa, ve kterém žijeme, a to změní styl našeho života, který považujeme dnes za samozřejmý. Co způsobuje klimatické změny? Ke změnám klimatu dochází vlivem dnešního stylu života, hlavně v bohatších ekonomicky vyspělých zemích včetně zemí Evropské unie. Elektrárny, které pro nás vyrábí energii a vytápějí naše domovy, automobily a letadla, které používáme, továrny vyrábějící zboží, které kupujeme, zemědělství, které pro nás pěstuje potraviny všechny tyto faktory hrají svou roli při klimatických změnách. Skleníkový efekt Naše atmosféra se chová jako průhledná, ochranná vrstva, která obaluje Zemi. Propouští sluneční světlo a zadržuje teplo. Bez ní by se sluneční teplo okamžitě od zemského povrchu odrazilo zpět do vesmíru. V takovém případě by byla Země asi o 30 C chladnější všechno by zmrzlo. Atmosféra se chová trochu jako skleněná stěna skleníku. To je důvod, proč lidé mluví o skleníkovém efektu. Odpovědnost, za tento efekt nesou skleníkové plyny v atmosféře, které zadržují teplo.

Sluneční energie prochází atmosférou Skleníkový efekts Část energie je odražena zpět do vesmíru Zemský povrch je ohříván sluneční energií a teplo je vyzařováno zpět do vesmíru Část tepla je zachycena skleníkovými plyny v atmosféře Většina skleníkových plynů vzniká přirozeně, a to od doby průmyslové revoluce, která začala v 18. století a jež měla za následek, že jejich koncentrace v atmosféře je nyní vyšší než byla kdykoliv během minulých 420 000 let. Tyto skleníkové plyny znásobují účinnost skleníkového efektu. To znamená zvyšování teploty Země klimatické změny. 5 Zdroj: Webová stránka kanadské vlády o klimatických změnách Námi produkované skleníkové plyny Hlavním skleníkovým plynem, který vzniká vlivem lidské činnosti, je oxid uhličitý. Tvoří asi 75 % emisí všech skleníkových plynů na celém světě. Obsahuje všechny plyny uvolněné do atmosféry jako součásti kouře, výparů a spalin z výfukových plynů, komínů, ohňů a jiných zdrojů. Oxid uhličitý se uvolňuje hlavně při spalování fosilních paliv, jakými jsou uhlí, ropa a zemní plyn. A právě fosilní paliva jsou stále nejčastěji používaným zdrojem energie. Spalujeme je, abychom mohli vyrábět elektrickou energii a teplo, používáme je jako palivo pro naše automobily, lodě a letadla. Většina z nás zná oxid uhličitý (CO2) z nápojů bublinky v perlivých nápojích a v pivě jsou vlastně bublinky CO2. Také hraje důležitou roli při dýchání: vdechujeme kyslík a vydechujeme oxid uhličitý, zatímco stromy a rostliny absorbují CO2 a produkují kyslík. Proto jsou lesy na celém světě tak důležité. Pomáhají vstřebávat přebytek CO2, který produkujeme. K odlesňování těžbě dřeva, čištění a pálení lesů však dochází na všech kontinentech.

6 Částice na milion (ppm) Celosvětová koncentrace CO2 v atmosféře Dalšími skleníkovými plyny, které vznikají lidskou činností, jsou metan a oxid dusný. Jsou součástí neviditelných výparů vznikajících při spalování odpadů, chovu skotu, pěstování rýže a určitých zemědělských metodách hnojení. Některé skleníkové plyny vyrábíme také uměle, jsou to tzv. fluorované plyny. Používají se v chladicích a klimatizačních systémech, ale dostávají se do atmosféry také prosakováním nedokonale uskladněných odpadů. Zdroj: Program Organizace spojených národů na ochranu životního prostředí (UNEP) & GRID Arendal.

7 Důkazy klimatických změn Klimatické změny již začaly. Během minulého století se celková globální teplota zvýšila o 0,6 C, zatímco průměrná teplota v Evropě se zvýšila téměř o 1 C. Z celosvětového hlediska bylo zaznamenáno pět rekordně nejteplejších let (asi od roku 1860, kdy byly vynalezeny přesnější měřící přístroje), v tomto pořadí: 1. 1998 m. 2. 2002 m. 3. 2003 m. 4. 2004 m. 5. 2001 m. 10 o 0 o -10 o -20 o 40 o 30 o 20 o K oteplování dochází díky zvyšujícímu se množství skleníkových plynů, které vznikají lidskou činností. Odborníci na klimatické změny předpovídají, že dojde k urychlení trendu oteplování, teplota na Zemi se do roku 2100 globálně zvýší o 1,4 až 5,8 C a teplota v Evropě asi o 2 až 6,3 C. Tyto změny teploty se mohou zdát malé. Ale stačí si jen připomenout, že během poslední doby ledové, která skončila asi před 11 500 lety, byla celková průměrná teplota jen o 5 C nižší než dnes. I přesto polární led pokryl většinu Evropy. I pár stupňů může znamenat velké změny v našem klimatu. Nynější změny klimatu již ovlivňují Evropu a celý svět (viz. další stránka). V dlouhodobějším horizontu by mohlo dojít k realizaci katastrofických scénářů, jakými jsou rychle se zvyšující hladina oceánu a povodně, velké bouřky, a tím způsobený nedostatek vody a potravin v některých částech světa. Klimatické změny ovlivní všechny země, ale nejvíce zranitelné jsou rozvojové země. Jsou často závislé na aktivitách ovlivňovaných podnebím, jako je např. zemědělství, a nemají moc peněz na to, aby se mohly přizpůsobit důsledkům změny klimatu.

8 Klimatické změny a jejich důsledky Sněhová pokrývka na pólech taje. Oblast moře na severním pólu, která je pokrytá arktickým ledem, se během posledních dekád již zmenšila o 10 % a led nad vodou se ztenčil asi o 40 %. Na opačném pólu Země se ledová pokrývka Antarktidy stala nestabilní. Ledovce ustupují. Je pravděpodobné, že do roku 2050 zmizí ze Švýcarských Alp asi 75 % ledovců. Manažeři lyžařského střediska Andermatt ve Švýcarsku plánují pokrýt ledovec Gurschen, na kterém se nachází oblíbená lyžařská oblast, velkou vrstvou umělohmotné fólie, aby ledovec přes léto netál a nesjížděl do údolí. Tání ledovců způsobuje zvyšování hladin moří. Již během posledního století jejich hladina stoupla o 10 až 25 cm (v závislosti na metodě měření) a předpokládá se, že do roku 2100 ještě stoupne až o 88 cm. To by způsobilo zatopení níže položených ostrovů a také pobřeží, jako např. Malediv, delty Nilu v Egyptě a Bangladéše. V Evropě by bylo ohroženo kolem 70 milionů obyvatel pobřežních oblastí. Také dále od pobřeží by mořská voda pronikla do zemědělské půdy a zásobáren pitné vody a kontaminovala by ji. kud by roztál obrovský grónský ledovec, což by se mohlo stát v průběhu následujících několika století, hladina moře by mohla stoupnout až o sedm metrů. Klimatické změny s sebou přináší také změny počasí, jako například častější bouřky, povodně, sucha a vlny tepla. Během posledního desetiletí došlo ve světě asi k trojnásobnému množství přírodních katastrof hlavně povodní a vichřic než v šedesátých letech. Tyto katastrofy způsobují nejen velké škody, ale také zvyšují ceny pojištění. Již nyní je voda na mnoha částech světa vzácná. Téměř jedna pětina obyvatel světa, 1,2 miliardy lidí, nemá přístup k čisté pitné vodě. Celosvětové zvýšení teploty o 2,5 C oproti období před průmyslovou revolucí by způsobilo, že 2,4 až 3,1 miliardy obyvatel bude pravděpodobně trpět nedostatkem vody. Zvýšení teploty o 2,5 C by také ohrozilo hladem dalších 50 milionů lidí, navíc k 850 milionům lidí, kteří již dnes trpí chronickým hladem. V Evropě se vegetační období od roku 1962 do roku 1995 prodloužilo o 10 dní. I když to je přínosné pro zemědělství v severní Evropě, i jejich výnosy začnou při zvýšení teploty o další 2 C oproti hodnotě před industrializací klesat. Tropické nemoci, jako je například malárie, by se mohly rozšířit, protože se rozšíří klimatická oblast vhodná pro moskyty přenášející malárii. Vzrůst teploty o 2 C by mohl ohrozit dalších 210 milionů lidí. >>>

9 Asi od roku 2070 by Evropu mohla každý druhý rok zasáhnout podobná vlna horka jako v roce 2003. Horké léto v roce 2003 zapříčinilo předčasné úmrtí asi 20 000 Evropanů, rozsáhlé zničující lesní požáry v jižní Evropě a způsobilo ztráty v zemědělství v hodnotě minimálně 10 miliard EUR. Také mnoho živočichů a rostlin se nebude umět vyrovnat se změnami teploty a nebudou schopni se přesunout do oblastí s vhodnějším klimatem. Jedna alarmující studie poukazuje na to, že klimatické změny by mohly vést do roku 2050 k zániku jedné třetiny druhů žijících na Zemi. Nejvíce ohroženi jsou savci a ptáci žijící v chladnějším podnebí, jako jsou polární medvědi, tuleni, mroži a tučňáci. Vědci zjistili, že nejpřizpůsobivější organismy jsou větší a rychleji rostoucí stromy v amazonském pralese, které absorbují více CO2. Dalším děsivým scénářem by mohlo být oslabení proudění Golfského proudu, který ohřívá sever Atlantiku filmový námět použitý v roce 2003 ve filmu Den poté. I když je velmi nepravděpodobné, že by se to stalo během tohoto století, vědci se shodují, že to povede k zastavení trendu oteplování v severní Evropě, a tím dojde k většímu ochlazení této oblasti.(1). (1) Tyto a mnoho dalších zajímavých informací je obsaženo ve zprávě Evropské agentury pro životní prostředí Impacts of Europe s changing climate (Dopady měnícího se klimatu Evropy) ze srpna 2004, dostupné na adrese: http://reports.eea.eu.int/climate_report_2_2004/en, a v základním informačním dokumentu Evropské komise Winning the battle against global climate change (Jak zvítězit v boji proti změně klimatu) z ledna 2005, který můžete najít na adrese: http://ec.europa. eu/comm/environment/climat/pdf/staff_work_paper_sec_2005_ 180_3.pdf V dlouhodobém horizontu by mohly rozsáhlé klimatické změny spustit regionální konflikty, při nedostatku potravin, vody a zdrojů energie pak hladomor a přesuny uprchlíků.

10 Jak pracují vědečtí pracovníci zabývající studiem klimatických změn Moderní věda o změnách klimatu se zabývá hlavně studiem minulosti a důkladným pozorováním a vysvětlováním dnešních změn. Vědečtí pracovníci používají ke zjištění dřívějších klimatických podmínek překvapivé zdroje. Například se provrtávají povrchem ledovců na pólech až ke skalnímu podloží, a tím získávají válce ledu, které jsou známé jako jádro ledovce. V Antarktidě tým evropských výzkumných pracovníků nedávno získal jádro ledovce z hloubky větší než 3 km, které nebylo dotčeno světlem po více než 900 000 let (1)! Fyzikální vlastnosti ledu a vzduchu obsaženého v malých vzduchových bublinkách vědeckým pracovníkům poukazují na klima a atmosféru tehdejší doby. Jiné zdroje, které poskytují vodítka o minulosti, jsou letokruhy stromů a korálů z dob starověku, nebo krápníky a starý pyl, semínka či listí. Na základě těchto studií již víme, že doba ledová se střídala s teplejšími obdobími a že teploty na Zemi se pohybovaly v rozmezí 9 a 22 C (nynější celosvětový průměr teplot je 15 C). Tyto změny byly ovlivněny přirozenými příčinami, jako například změnami oběžné dráhy Země kolem Slunce a polohou osy Země, změnami sluneční aktivity a vulkanickými erupcemi. Během posledních 8 000 let bylo klima poměrně stabilní, během století docházelo jen k nepatrným změnám menším než 1 C. Tyto stabilní podmínky umožnily dnešní společnosti a ekosystému vyvinout se do dnešní podoby. Nyní ale dochází ke změnám mnohem rychleji. Samotné přirozené příčiny nemohou způsobovat tak rychlé oteplování, které můžeme pozorovat během nejméně posledních 1 000 některé studie udávají až 2 000 let. Většina informací, které vědečtí pracovníci získali, je využita k předpovědi klimatu budoucnosti a působení klimatických změn. (1) Více informací o tomto evropském projektu nazývaném EPICA, najdete na stránce http:// www.esf.org/esf_article.php?activity=1&article=85&domain=3

Teplota během posledních 1 000 let (severní polokoule) a předpokládaný růst teploty během příštích 100 let Průměrné odchylky v teplotách (ve C) v letech 1961 až 1990 Rekonstruované teploty. Údaje z letokruhů ve dřevě, korálů a jader ledovce (modře), zprůměrované hodnoty (černě) a chybová odchylka (šedě) Zdroj: Evropská agentura pro životní prostředí Roky Předpokládané celosvětové průměrné teploty, 2000 2100, vypočítané na základě různých IPCC scénářů (čárkovaná linka) a celkový průměr všech výsledků (šedě) Teploty zaznamenané teploměry (červeně). simulace založené na různých předpokladech. 11 Ta se provádí pomocí různých počítačových modulací a simulací. Nemluvíme o obyčejných osobních počítačích tyto počítače používané k pohledu do budoucnosti za 100, 200 nebo 300 let jsou komplexní systémy, které zahrnují mnoho proměnných. Naši vědečtí pracovníci například stále ještě neví, jak přesně bude naše klima citlivé k rostoucím koncentracím skleníkových plynů, to znamená, jaká koncentrace spouští jak velkou změnu teploty. Závisí to i na jiných faktorech, jakými jsou znečištění ovzduší a tvorba mraků. Vědci tudíž provádějí Musí ovšem vzít v úvahu i mnoho dalších předpokladů, například kolik fosilních paliv spálíme v budoucnosti, kolik lidí bude žít na Zemi a jak se bude rozvíjet hospodářství. Z tohoto důvodu jsou všechny předpovědi budoucnosti vývoje klimatu velmi obecné. V roce 1988 Organizace spojených národů zřídila Mezivládní komisi pro klimatické změny (Intergovernmental Panel on Climate Change IPCC), která spojila tisíce vědeckých pracovníků z celého světa. Jejím úkolem je zhodnotit existující výzkum, znalosti klimatických změn a jejich vlivu a podat o tom zprávu. Do dnešní doby publikovala IPCC tři zprávy v letech 1990, 1995 a 2001. Shrnutím veškerých dostupných materiálů IPCC došla k závěru, že se koncentrace skleníkových plynů v atmosféře zvýšily převážně důsledkem lidské činnosti. IPCC také odhaduje, že do roku 2100 teploty stoupnou o 1,4 až 5,8 C (viz strana 7).

12 Co je třeba k potlačení klimatických změn? Je to poměrně jednoduché: je potřeba snížit emise skleníkových plynů v atmosféře. Některé skleníkové plyny mají dlouhou životnost, to znamená, že uvíznou v atmosféře po desetiletí nebo i déle. I když nyní přijmeme rozhodné kroky, teplota bude stoupat po nějakou dobu ještě dále. Ale pokud nebudeme jednat, teploty porostou ještě více a v některých klimatických oblastech se mohou vymknout kontrole. Snižování emisí skleníkových plynů bude vyžadovat ještě spoustu investic a změn při produkci a využití energie. Poslední studie ovšem ukazují, že nicnedělání by nás stálo mnohem víc, protože by došlo k velkým škodám a utrpení, které by nevídané klimatické změny způsobily. Co dělají vlády Klimatické změny začaly být znatelné v 80. letech minulého století. Vlády zjistily, že klimatické změny opravdu hrozí, a je proto potřeba s tím začít něco dělat. Také zjistily, že pokud chtějí uspět, musí pracovat společně. Klimatické změny jsou celosvětovým problémem, protože všechny země různou mírou přispívají k emisím skleníkových plynů a všechny země jsou ovlivněny. Proto žádný stát nemůže vyřešit tento problém sám. Rámcová úmluva Organizace spojených národů o změně klimatu Vlády se v roce 1992 dohodly na Rámcové úmluvě Organizace spojených národů o změně klimatu (UNFCCC). Do dnešní doby byla tato mezinárodní dohoda formálně přijata 189 zeměmi téměř všemi státy světa. Konečným cílem této úmluvy je: stabilizace emisí skleníkových plynů v atmosféře na úroveň, která zabrání nebezpečnému antropogennímu (ovlivněnému lidskou činností) narušení klimatického, systému. Této hodnoty by se mělo dosáhnou v takovém časovém pásmu, aby ekosystémy měly možnost se přírodní cestou přizpůsobit klimatickým změnám, a taky aby nedošlo k ohrožení produkce potravin a byl umožněn udržitelný způsob hospodářského rozvoje.

13 V rámci úmluvy všech 189 vlád monitoruje a podává zprávy o produkovaných skleníkových plynech, o svých vyvíjených strategiích k omezení klimatických změn a pomoci chudším zemím a také o řešení klimatických změn. Setkávají se k jednání a rozhodování o dalším postupu jednou ročně. Úmluva byla navržena tak, aby v budoucnu zaštiťovala více dohod. Kjótský protokol V roce 1997 došly vlády v japonském Kjótu k dalšímu kroku a dohodly se na důležitém Kjótském protokolu. Tato smlouva zavazuje průmyslově vyspělé země ke snížení nebo omezení svých emisí skleníkových plynů a dosáhnutí cíle snížení emisí do roku 2012. Každá země zde má svůj cíl. Kjótský protokol se zaměřuje na průmyslově vyspělé země, protože tyto země jsou zodpovědné za většinu emisí skleníkových plynů v minulosti i v současnosti a mají dostatek vědomostí a finančních prostředků k jejich snížení. Například v EU je vyprodukováno 11 tun skleníkových plynů na osobu a rok, zatímco rozvojové země vyprodukují pouze 1 tunu na osobu a rok. Kjótský protokol vešel oficiálně v platnost 16. února 2005. Do dnešní doby byl oficiálně schválen 150 vládami, včetně všech 25 vlád členských zemí EU (1). Většina ze 36 průmyslově vyspělých zemí musí podle Kjótského protokolu od roku 1990 do roku 2012 snížit své emise o 5 až 8 %. I přes své počáteční plány se nakonec USA a Austrálie rozhodly, že se na Kjótském protokolu nebudou podílet. (1) Počet zemí, které již Kjótský protokol ratifikovaly, je z 29. dubna 2005..

14 Kjótský protokol je pouze prvním krokem již při jeho sjednávání bylo jasné, že nepovede k úplnému zastavení klimatických změn. Ale Kjótský protokol je klíčovým bodem, protože ukazuje ostatním zemím světa, že velká většina průmyslově vyspělých národů světa se snaží o záchranu světového klimatu. Také zavedl různé mechanismy, podle kterých mohou jednotlivé země spolupracovat při snižování emisí a které sníží jejich náklady. Co dělá EU Evropská unie zaujímá přední místo v celosvětovém boji proti klimatickým změnám. Je přesvědčena, že povinností hlavní ekonomické síly je jít ostatním příkladem. Během jednání o Kjótském protokolu se 15 států, které tou dobou tvořily EU (označeno žlutě, viz obr. na další straně), dohodlo na mimořádně ambiciózním cíli: do roku 2012 snížit své společné emise skleníkových plynů o 8 % oproti hladinám z roku 1990. Poté se dohodly, co by měl každý z nich učinit pro dosažení tohoto společného cíle, přičemž vzaly v úvahu ekonomickou situaci a strukturu průmyslu jednotlivých zemí. Většina z nich musí své emise omezit, ale některé státy je mohou zvýšit až po určitý limit a jiné státy musí udržet své emise na stejné hladině jako v roce 1990. Deset členských států, které se připojily k EU dne 1. května 2004 (označeny modře), má individuálně stanovené cíle podle Kjótského protokolu, s výjimkou Kypru a Malty, které cíle nemají.

15 Členské státy EU, které mají jednotný cíl snížení o 8 % podle Kjótského protokolu Cíle Kjótského protokolu v EU Členské státy EU s individuálními cíli podle Kjótského protokolu Rakousko 13 % Česká republika 8 % Belgie 7,5 % Estonsko 8 % Dánsko 21 % Maďarsko 6 % Finsko 0 % Lotyšsko 8 % Francie 0 % Litva 8 % Německo 21 % Polsko 6 % Řecko + 25 % Slovenská republika 8 % Irsko 13 % Slovinsko 8 % Itálie 6,5 % V březnu 2000 zahájila EU Evropský program pro Lucembursko 28 % změnu klimatu (ECCP). Společně s představiteli Nizozemsko 6 % z průmyslových organizací, organizací Portugalsko + 27 % zabývajícími se životním prostředím a jinými Španělsko + 15 % zainteresovanými skupinami EU identifikovala Švédsko + 4 % 42 opatření, která by měla pomáhat členským Spojené královstvíė 12,5 % státům efektivně a úsporně snížit jejich produkci skleníkových plynů. Všechna tato opatření již vstoupila v platnost nebo jsou právě v přijímacím procesu. Klíčovou politikou EU týkající se klimatických změn je systém obchodování s emisemi, který byl zahájen 1. ledna 2005. Vlády EU stanovily limity, kolik CO2 by 12 000 elektráren a dalších energeticky náročných továren mělo vypustit během jednoho roku. Tyto elektrárny mají na svědomí téměř polovinu emisí CO2 v EU. Elektrárny, které vypouští emisí CO2 méně, než kolik je pro ně povolený limit, mohou prodat nevyužité množství emisí jiné továrně, která nemá tak dobrý výsledek. Toto opatření představuje finanční stimul ke snížení emisí. Tento systém také zajišťuje existenci kupců povolenek na emise. Společnosti, které překročí své emisní limity a nemají zakoupené emisní právo od jiné společnosti budou muset zaplatit vysoké pokuty.

16 Emise skleníkových plynů v EU v roce 2001???????????????? 28 %???????? 4 %?????????? 21 % Schéma obchodu s emisemi zaručí, že emise jsou snižovány tam, kde je to nejlevnější a omezí celkové náklady na snižování emisí. Jiná opatření ECCP jsou například zaměřená na snižování spotřeby paliv u aut a energetickou účinnost staveb (lepší izolace může snížit náklady na teplo až o 90 %!); na stále častější používání obnovitelných energetických zdrojů, jako jsou vítr, slunce, síla přílivu, biomasa (organický materiál, jako je dřevo, průmyslový odpad, rostliny, živočišný trus atd.) a geotermální sílu (teplo z horkých pramenů a vulkánů); na rozvoj kombinované výroby tepla a energie, protože vyžaduje méně energie; na kontrolu fluorovaných skleníkových plynů, které se používají v klimatizaci; na snížení emisí metanu ze spaloven odpadů; na zvyšování povědomí; a na zintenzivnění výzkumu, rozvoje a používání technologií šetrných ke klimatu. Existuje již mnoho technologií šetrných ke klimatu a stačí je jen vylepšit, aby mohly být častěji využívány. Například je možné zachytit část uhlíku uvolněného při spalování fosilních paliv a potom ho zakopat ve starých dolech nebo dřívějších ropných polích. Tato technologie se nazývá zachycení a skladování uhlíku a snižuje emise CO2 do atmosféry. Další slibnou technologií, která však vyžaduje ještě značný vývoj, je produkce vodíku z obnovitelných energetických zdrojů a jeho použití v palivových buňkách. Palivové buňky přemění vodík s kyslíkem ve vodu a tento proces pak produkuje energii.??????? 10 %??????? 17 % Zdroj: Evropská agentura pro životní prostředí?????? 20 % Očekává se, že pokud budou zavedena všechna opatření plánovaná EU a členskými státy, splní Evropská unie podmínky Kjótského protokolu do roku 2012. Do roku 2002, což byl poslední rok, z něhož byly při psaní této brožury k dispozici údaje, snížilo 15 členských státu EU své emise skleníkových plynů ve srovnání s hladinami z roku 1990 o 2,9 % (cílem Kjótského protokolu je 8 %). Celkem všech 25 států EU snížilo své emise o 9 %.

17 Co dělají podniky Podniky hrají důležitou roli při boji proti klimatickým změnám. Začínají zjišťovat, že snižováním svých emisí skleníkových plynů budou nejen chránit klima, ale také ušetří peníze, získají větší publicitu a získají konkurenční výhodu. Například jedna velká mezinárodní společnost vyrábějící široký sortiment výrobků v různých částech světa ušetřila od roku 1990 snižováním spotřeby energie a instalováním nových technologií šetrných k životnímu prostředí ve svých továrnách 1,5 miliard EUR. Dále ušetřila používáním obnovitelných zdrojů energie 7 11 miliónů EUR ročně. Pomocí těchto opatření snížila od roku 1990 (1) své emise skleníkových plynů o 67 %. Automobilové společnosti z Evropy, Japonska a Koreje se dobrovolně zavázaly, že do roku 2008 (u evropských výrobců) nebo do roku 2009 (japonští a korejští výrobci) sníží průměrné emise CO2 u nových osobních automobilů prodaných v Evropě přibližně o čtvrtinu ve srovnání s jejich hladinou v roce 1995. Vývoj technologií, které by byly šetrné ke klimatu, také vytváří nová pracovní místa a otevírá nové trhy. Díky podpůrným schématům větrné energie v některých zemích EU dnes evropské společnosti zásobují 90 % vzkvétajícího trhu se zařízením pro větrné elektrárny. Zavedení výroby větrné energie vytvořilo v Německu pracovní místa pro 40 000 lidí. Pokud evropské společnosti budou rychlé ve vývoji nových technologií šetrných ke klimatu, budou také, při zvýšení poptávky po těchto technologiích, mnohem konkurenceschopnější. (1) Viz Méně je více: 14 průkopníků ve snižování emisí skleníkových plynů v Klimatické skupině, koalici organizací angažovaných ve snižování svých emisí skleníkových plynů. Dokument je k dispozici na http://www.theclimategroup.org/tcg_lessmore.pdf

18 Co můžete dělat vy Klimatické změny jsou globálním problémem, a přesto má každý z nás sílu situaci změnit. I malé změny ve vašem chování mohou pomoci v prevenci emisí skleníkových plynů bez narušení kvality života. Mohou ušetřit peníze. Recyklujte. Na recyklaci 1 kg starých hliníkových plechovek je potřeba desetkrát méně energie než na jejich výrobu a továrny spotřebují daleko méně energie při výrobě papíru ze starých novin než ze dřevěné buničiny. Když si vaříte horký nápoj, uvařte si jen tolik vody, kolik potřebujete. Šetřete s horkou vodou tím, že se osprchujete a nebudete se koupat vyžaduje to 4krát méně energie. Nezapomínejte vypínat světla, když je nepotřebujete. Domácnosti jsou zodpovědné za spotřebu asi 30 % energie v EU a pokud budeme všichni šetřit elektrickou energií, bude rozdíl velký. Pokud si budete kupovat nové žárovky, kupte si ty šetřící vydrží vám déle a potřebují pětkrát méně energie než běžné žárovky. Nenechávejte vaši televizi, rádio a počítač ve stavu pohotovosti to znamená, když stále svítí malé světlo. V průměru televize využívá v tomto stavu 45 % energie. Pokud by všichni Evropané přestali využívat pohotovostní stav, ušetřili by dostatek energie k zásobování země o velikosti Belgie. Také nenechávejte svůj mobilní telefon v nabíječce, když ho nenabíjíte. Pokud to děláte, 95 % energie je promarněno jen 5 % je využito k nabití telefonu. Pokud vy a nebo vaši rodiče koupíte elektrický spotřebič, například ledničku nebo pračku, ujistěte se, že je označený symbolem A evropskou značkou pro úsporu energie, kterou musí být označený každý spotřebič. A potvrzuje, že spotřebič velice účinně využívá energii. Hledejte výrobky označené evropskou ekoznačkou, symbolizovanou malou květinou (viz horní levý roh tohoto rámečku), v obchodech a v supermarketech. Znamená, že byly vyrobeny v souladu s přísnými normami pro životní prostředí. Nepřetápějte své domovy. Snížení teploty jen o 1 C může snížit účet za elektřinu ve vaší rodině až od 7 %. Při větrání svého pokoje nechávejte okno otevřené jen na pár minut, potom jej opět zavřete a nenechávejte unikat teplo po delší dobu. Soukromé automobily jsou zodpovědné za 10 % emisí CO2 produkovaných EU. Veřejná doprava, cyklistika a pěší chůze jsou levnější a zdravější alternativy. Pokud vaši rodiče plánují koupi nového auta, přesvědčte je o koupi malého modelu s nízkou spotřebou. Podle evropských právních předpisů musí výrobci automobilů vykazovat množství emisí CO2 u jejich automobilů. Létání je celosvětově nejrychleji rostoucím zdrojem emisí CO2. Na vzdálenosti několika set kilometrů používejte alternativní způsoby přepravy, například vlaky a autobusy. Ve své škole, ve své zahradě nebo čtvrti zasaďte strom. Pět stromů obvykle během svého života absorbuje 1 tunu CO2.

19 Pohled do budoucna Evropská unie je přesvědčena, že je možné omezit naši produkci skleníkových plynů a zároveň vylepšit životní standard a kvalitu života obyvatel. Tyto dva cíle nejsou neslučitelné. Znamenalo by to změnu životního stylu, naší výroby a využívání energie. Nejvyšší evropští představitelé se shodli, že by teploty zemského povrchu již neměly stoupnout o více než 2 C ve srovnání s úrovní před průmyslovou revolucí pokud by stouply, mohlo by se zvýšit riziko nedostatku jídla, vody a přírodních katastrof na Zemi. K dosažení cíle 2 C bude třeba po roce 2012, kdy mají být splněny cíle Kjótského protokolu, přijmout rozsáhlých opatření. Bylo by potřeba, aby průmyslové země snížily svou produkci skleníkových plynů z úrovně 1990 o 15 až 30 % do roku 2020 a o 60 až 80 % do roku 2050. Je ovšem také důležité, aby se rozvojové země, které jsou na tom ekonomicky dobře, v budoucnu také připojily k této dohodě, protože jejich produkce emisí roste velice rychle. Již nyní začínají mezinárodní diskuze o budoucích řešeních klimatických změn. Evropská komise vydala dokument, který nastiňuje některé základní prvky, které by měla tato řešení obsahovat, jako je například potřeba široké účasti všech zemí, které produkují velké množství skleníkových plynů, a také zvýšení tlaku na využívání nových technologií šetrných ke klimatu. Klimatické změny nezmizí ze dne na den, ale čím dříve si jich budeme vědomi a najdeme řešení vzniklé situace, tím lépe budeme schopni kontrolovat svůj osud, žít pohodlněji a budeme schopni chránit všechnu krásu a různorodost naší planety pro příští generace.

20 Užitečné webové stránky o klimatických změnách: Evropská komise Generální ředitelství pro životní prostředí http://www.europa.eu.int/comm/environment/climat/home_en.htm Evropská agentura pro životní prostředí http://themes.eea.eu.int/environmental_issues/climate Rámcová úmluva OSN o změně klimatu (United Nations Framework Convention on Climate Change) a Kjótský protokol http://unfccc.int/2860.php Mezivládní komise o změně klimatu (IPCC) http://www.ipcc.ch/ Program OSN pro životní prostředí http://www.unep.org/themes/climatechange/ Klimatická skupina http://www.theclimategroup.org Světový fond na ochranu přírody (WWF) http://panda.org/about_wwf/what_we_do/climate_change/index.cfm Greenpeace http://www.greenpeace.net/climate.htm Tuto publikaci je možné si objednat nebo stáhnout na této adrese: http://europa.eu.int/comm/environment/pubs/home.htm

Evropská komise Klimatické změny o co se jedná? Úvod pro mládež Lucemburk: Úřad pro úřední tisky Evropských společenství. 2006 20 s. 21 x 21cm ISBN 92-79-01906-6 PRODEJ A PŘEDPLATNÉ Placené publikace, které vydává Úřad pro úřední tisky, je možné zakoupit v našich prodejních místech po celém světě. Jaký je postup pro získání té či oné publikace? Jakmile si opatříte seznam prodejních míst, vyberte si vhodnou prodejnu a objednejte si požadovanou publikaci. Jak si opatříte seznam prodejních míst? buď na internetové stránce Úřadu pro úřední tisky http://publications.europa.eu nebo o něj můžete požádat faxem na čísle (352) 2929-42758 a obdržíte ho v tištěné podobě.

KH-35-01-344-CS-C