Příprava oblastí a priorit k unijní podpoře zkvalitnění života na území NUTS 2 Moravskoslezsko v letech

Příprava oblastí a priorit k unijní podpoře zkvalitnění života na území NUTS 2 Moravskoslezsko v letech 2014 2020 PhDr. Ivan Gabal, Ing. Jan Malinovský, Ph.D., Ing. Jiří Adamovský Klub regionalistů, 20. června 2013, Ekonomická fakulta VŠB-TU Ostrava

20 06 2013: 2 / 33 KLUB REGIONALISTŮ Policy Paper na téma Oblasti a priority k unijní podpoře zkvalitnění života na území NUTS 2 Moravskoslezsko v letech 2014 2020. 9 workshopů řešitelského týmu pod vedením PhDr. I. Gabala 2011: 3 2012: 5 2013: 1 Řešitelský tým: z 12 v konečné fázi 9 členů katedry doc. Ing. J. Sucháček, Ph.D. prof. Ing. J. Kern, CSc. Ing. M. Šimíčková, CSc. Ing. J. Adamovský Ing. R. Václavková Ing. M. Drastichová, Ph.D. Ing. M. Drastichová RNDr. I. Šotkovský, Ph.D. RNDr. O. Milerski, CSc. Ing. R. Václavková RNDr. I. Šotkovský, Ph.D. Mgr. M. Stachoňová Ing. J. Adamovský Mgr. M. Melárová Ing. L. Holešinská Ing. J. Malinovský, Ph.D. Mgr. M. Stachoňová PhDr. I. Gabal Mgr. M. Melárová (Krpcová) Ing. J. Malinovský, Ph.D. PhDr. I. Gabal aktivita projektu CZ.1.07/2.2.00/15.00116 Inkubátor specialistů regionálního rozvoje aneb inovace univerzitních regionálních studií, Operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost, MŠMT ČR.

20 06 2013: 2 / 33 KLUB REGIONALISTŮ Policy Paper na téma Oblasti a priority k unijní podpoře zkvalitnění života na území NUTS 2 Moravskoslezsko v letech 2014 2020. Metodika postupu / hlavní části Policy Paperu 0 BARIERY 1 ANALÝZA 2 DIAGNÓZA BARIER 3 PRIORITNÍ STRATEGICKÉ OBLASTI MODERNIZACE 4 IMPLEMENTACE A ROLE INSTITUCIONÁLNÍCH AKTÉRŮ 5 NÁVRH OPATŘENÍ PRO PRIORITNÍ STRATEGICKÉ OBLASTI aktivita projektu CZ.1.07/2.2.00/15.00116 Inkubátor specialistů regionálního rozvoje aneb inovace univerzitních regionálních studií, Operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost, MŠMT ČR.

0 1 ANALÝZA 2 20 06 2013: 2 / 33 KLUB REGIONALISTŮ BARIERY DIAGNÓZA BARIER Policy Paper na téma 1. KVALITA ŽIVOTA 1 VÝCHOZÍ REGIONÁLNÍ Oblasti a priority k unijní podpoře zkvalitnění života na území NUTS 2 Moravskoslezsko v letech 2014 2020. 2. REGION CHARKTERISTIKY rozvojové problémy 7 5 6 specifika 14 8 12 aktivita projektu CZ.1.07/2.2.00/15.00116 Inkubátor specialistů regionálního rozvoje aneb inovace univerzitních regionálních studií, Operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost, MŠMT ČR. 3 PRIORITNÍ STRATEGICKÉ OBLASTI MODERNIZACE rozvojové problémy 4 7 specifika 8 7 3. SOCIÁLNÍ STRUKTURA 2 SOCIÁLNÍ STRUKTURY 2 VELIKOST a KONCEN. SOCJÁL. VYLOUČENÉ POPULACE rozvojové problémy 5 4 3 specifika 18 13 9 4. POSTOJE A JEDNÁNÍ OBYVATEL 3 POSTOJE A JEDNÁNÍ OBYVATEL 1 VZDĚLANÍ a VĚDA rozvojové problémy 3 3 3 specifika 8 9 8 5. INSTITUCIONÁLNÍ PROSTŘEDÍ 4 INSTITUCIONÁLNÍ PROSTŘEDÍ 3 VEŘEJNÁ SPRÁVA a PARTICIPACE NA VEŘ. ŽIVOTĚ rozvojové problémy 5 2 2 specifika 13 3 4 6. EKONOMIKA 5 STRUKT. DEFORM. EKONOMIKA 4 DYNAMIZACE STRUKTURÁLNÍ MODERNIZACE rozvojové problémy 4 5 3 specifika 4 5 5 7. ŽIVOTNÍ PROSTŘED 6 ŽIVOTNÍ PROSŘEDÍ 5 NEJVĚTŠÍ ZNEČIŠTĚNÁ OBLAST ČR rozvojové problémy 5 3 3 6 PŘESHRANIČNÍ ZNEČIŠTĚNÍ V REGIONU SLEZSKO specifika 6 4 5 Celkem 7 7 6 rozvojové problémy 33 30 20 specifika 71 40 43

Východiska přístupu MSK disponuje řadou výrazných nakumulovaných negativních charakteristik, strukturálních trendů a procesů, které jsou výsledkem dlouhodobého koncentrovaného průmyslového rozvoje. V probíhající transformaci je v posledním období patrné zpomalení, či dokonce stagnace procesů restrukturalizace a transformace dílčích složek, obecněji, nedostatečná dynamika modernizace regionu.

Modernizace, transformace MSK Pozitivní vývoj modernizace podmíněn zatraktivněním prostředí, tak aby došlo k zastavení postupné ztráty zdrojů (odliv kvalifikované pracovní síly, likvidace vědecko-výzkumné základny firem, atd.). Zatraktivnění lze dosáhnout jedině formou zlepšení kvality života obyvatelstva. Strategické priority rozvoje kraje (i vzhledem k zaměření strukturální pomoci EU v nadcházejícím období 2014 2020) by se měly odvíjet od nutnosti zlepšení kvality života v regionu.

HMMS přírůstek stěhováním na 1000 obyvatel středního stavu v krajích ČR

Persons aged 25-64 with tertiary education attainment by sex and NUTS 2 regions - %

Filosofie přístupu Přináší do problematiky strukturálního rozvoje životní rozměr a není pouze jednostranně, tedy např. ekonomicky orientován. Kvalita života je oblast, v níž se zhodnocuje ekonomický rozvoj, zásadní pro modernizaci. Dynamizace kulturního, lidského potenciálu.

Diagnóza bariér rozvoje regionu Sekce VÝCHOZÍ REGIONÍ CAHARKTERISTIKY Vnímaní a atraktivita Moravskoslezského kraje Pocit bezpečí a kriminalita Životní styl obyvatel MSK, naděje na dožití Výkonnost dopravní infrastruktury Sekce SOCIÁLNÍ STRUKTURY Vzdělanostní výkonnost MSK Velikost a koncentrace sociálně vyloučené Nezaměstnanost Sekce POSTOJE A JEDNÁNÍ OBYVATEL Inovativnost obyvatelstva - podíl a podpora vědy a výzkumu Zájem o polis a participaci na veřejném životě Regionální identita Sekce INSTITUCIONÁLNÍ PROSTŘEDÍ Institucionální perifernost Koordinační spolupráce Sekce STRUKTURÁLNĚ DEFORMOVANÁ Strukturální zátěž ekonomiky MSK Podnikatelské prostředí a podíl self-employed Sekce ŽIVOTNÍ PROSŘEDÍ Nejvíce znečištěná oblast ČR jako součást širšího regionu Slezsko Přeshraniční import a export znečištění v regionu

Socio-ekonomický kauzální model signifikantních procesů v MSK Jádro modelu představuje hlavní bariéru rozvoje a konkurenceschopnosti Moravskoslezského kraje

Socio-ekonomický kauzální model signifikantních procesů v MSK

Socio-ekonomický kauzální model signifikantních procesů v MSK

Socio-ekonomický kauzální model signifikantních procesů v MSK

Socio-ekonomický kauzální model signifikantních procesů v MSK

Prioritní strategické oblasti modernizace Dynamizace strukturální modernizace Vzdělání a věda - vzdělanostní výkonnost MSK, inovativnost obyvatelstva, podíl a podpora vědy a výzkumu Nejvíce znečištěná oblast ČR jako součást širšího regionu Slezsko Přeshraniční import a export znečištění v rámci regionu Slezsko Veřejná správa a participace na veřejném životě Velikost a koncentrace sociálně vyloučené populace

Stěžejní faktory kvality života Ekonomika X Životní prostředí Vztah se projevuje v dualitě zdraví či zdravého životní prostředí a/versus zaměstnanost či ekonomické a výrobní potřeby jednoho segmentu ekonomiky kraje. Klasické paradigma modernizovaných, především industriálních regionů. V současném trendu globalizující se ekonomiky a navíc ve středoevropském prostoru, je dlouhodobě neudržitelná prosperita a rozvoj regionu při zachování špatného stavu životního prostředí.

Vývoj struktury zaměstnanosti v MSK (údaje v tisících osob)

Průměrný evidenční počet zaměstnanců v průmyslu v MSK podle odvětví OKEČ (CZ-NACE) - podniky se 100 a více zaměstnanci

Dynamizace strukturální modernizace Vývoj zaměstnanosti v MSK dle NACE J - Informační a komunikační činnosti

Rok Česká republika Hl. m. Praha Středočeský Jihočeský Plzeňský Karlovarský Ústecký Liberecký Královéhradecký Pardubický Vysočina Jihomoravský Olomoucký Zlínský Moravskoslezský Dynamizace strukturální modernizace kraje 2003 67,3 74,4 68,0 64,0 70,5 63,6 63,4 66,4 70,4 68,5 67,4 70,8 61,6 68,7 56,5 2006 65,9 72,0 65,0 64,2 62,4 61,9 60,4 65,3 65,3 64,1 65,2 71,6 63,5 71,6 58,4 Podíl malých a středních podniků na celkové zaměstnanosti v % Vývoj počtu registrovaných jednotek na 1000 obyvatel

Dynamizace strukturální modernizace silná kontinuita a predeterminace dosavadního vývoje kraj směřuje ekonomicky k větší výkonnosti ne díky odvětvím těžkého průmyslu MSK disponuje jedním z nejhorších a nejméně výkonných podnikatelských prostředí v ČR nejvyšší zastoupení průmyslu v ekonomické struktuře ČR, přetrvává slabé zastoupení služeb

Dynamizace strukturální modernizace návrh opatření V nejbližším období respektovat odvětví těžkého průmyslu, avšak je potřeba důsledně udržovat a podporovat trend strukturálních změn Podporu restrukturalizace ekonomiky MSK zvyšováním podílu třetího sektoru na produkci i zaměstnanosti v kraji. Rozvoj terciární sféry zabezpečují především firmy malého a středního podnikání (dále jen MSP). K jeho dynamizaci se doporučuje vznik sítě organizací, které by za finančně výhodných podmínek zabezpečovaly pro začínající podnikatele služby při zajišťování zejména právních, finančních a administrativních činností. Přítomnost, funkce a působnost těchto organizací by měly být patřičně mediálně prezentovány, aby o nich vzniklo všeobecné povědomí. Zvážit možnost podpory MSP v obdobném zaměření jako je to u velkých, především zahraničních investorů. Časově omezené formy pomoci včetně finanční by pomohly intenzivněji nastartovat proces rozvoje MSP v kraji. Především orgány státní správy a samosprávy by měly zintenzivnit činnost směřující k chápání trendů v restrukturalizaci mezi obyvatelstvem, k pochopení, že ne těžký průmysl, ale především terciární sféra zajistí trvalou zaměstnanost i zlepšení životního prostředí.

Persons aged 25-64 with tertiary education attainment by sex and NUTS 2 regions (from 2000 onwards) - %

Vzdělání a věda Vývoj počtu studentů vysokých škol v MSK

Vzdělání a věda Zvýšení výkonnosti vzdělávacího systému, a to v celé jeho struktuře a na všech úrovních, zvýšením kvality vzdělání lze očekávat i růst promodernizačních aktivit obyvatel, Bez adekvátní podpory inovací, vědy a výzkumných aktivit kvalifikovanou, tedy vzdělanou pracovní silou, jež je v současnosti nedostatečná, bude těžké docílit uspokojivého tempa modernizace a dosažení synergického efektu nutného k dokončení transformace regionu a jeho dlouhodobé konkurenceschopnosti.

Vzdělání a věda návrh opatření aktivní roli MSK v získání podstatné části strukturální pomoci pro oblast vzdělání Zavedení povinného posledního roku v Mateřské školce pro všechny děti žijící v MSK, a to pro region plošně. Adekvátní zlepšení mzdových a pracovních podmínek pro pedagogy v Mateřských školách a jejich vybavení a možnosti. Maximalizovat vstup dětí do běžných Základních škol a minimalizovat prostor pro přímý vstup žáků do speciálních škol a výukových programů. Systematicky snižovat počet dětí ve třídách Zlepšit finanční ohodnocení učitelů běžných základních škol a motivovat je oceňováním jejich výsledků..

Nejvíce znečištěná oblast ČR Neutěšený, faktický stav a negativní vnímání životního prostředí, především ovzduší je výraznou bariérou rozvoje kraje. Silně ovlivňuje kvalitu života a tedy i migraci vzdělaného obyvatelstva za hranice regionu, atraktivitu oblasti, ať již jako místa pro život, nebo jako prosperujícího, konkurenceschopného regionu pro investice a ekonomické aktivity. Ačkoli došlo k výraznému snížení emisí především velkých látek, zdá se, že produkce látek člověku nejvíce škodlivých proporcionálně snižována není. Pravděpodobnost, že bude kraj dlouhodobě konkurenceschopný, je bez vyčištění ovzduší velmi nízká.

Nejvíce znečištěná oblast ČR jako součást širšího regionu Slezsko návrh opatření je nutné změnit negativní trajektorii vývoje v této oblasti, Důsledné dodržování dohod, pravidel a legislativy ČR a EU všemi regionálními aktéry, nedodržování musí být možné patřičně sankcionovat. Provádění systematického monitoringu v reálném čase v celém spektru znečišťujících látek v čele s malými prachovými částicemi a vázanými PAU, obecně sledování látek zdraví člověka nejvíce škodlivých. Moderní monitoring by měl dokázat poskytnout nezpochybnitelná data o původcích, zdrojích a proporci znečištění a v reálném čase výsledky reportovat, tak aby byly k dispozici všem zainteresovaným zájemcům. Zvyšování povědomí obyvatel o potřebných změnách životního stylu, vztahu k životnímu prostředí a občanské participace na debatě řešení. Životní prostředí je nutno řešit jako součást sociálně ekonomického ozdravení, ne jako doprovodnou aktivitu ekonomické činnosti. Je nutno akcentovat dlouhodobý charakter.

Přeshraniční import a export znečištění v rámci regionu Slezsko Oba přeshraniční regiony funkčně patří do společného prostoru EU a je zjevné, že bez zlepšení stavu ovzduší na obou stranách, nedojde vzhledem k pravidelnému importu a exportu znečištění k trvalému zlepšení ani na jedné straně. příhodné období pro hlubší spolupráci na modernizaci na obou stranách Slezska. Společné diskuse restrukturalizačních programů. Nastavení nového programového období je dobrou příležitostí užší spolupráci zahájit. Podpora kooperace akademických institucí. Posilování koordinovaného, unifikovaného monitoringu znečištění ovzduší, založeného na stejné metodice a systému měření, nejlépe tak, jak je to popsáno v předchozí oblasti. Výměny zkušeností a best practices. Synergizace legislativy a kontroly snižování emisí.

Veřejná správa a participace na veřejném životě - návrh opatření Otevření veřejného diskursu - stane se hlavním prostředkem motivace a zainteresování veřejnosti a snížení pocitu, že v regionálním i městském měřítku není zájem problémy řešit nebo dokonce uznat. Vytvoření ad hoc nebo trvalé platformy k veřejnému diskurzu musí mít trvalý a horizontální charakter, který neusiluje o ryze mocenská a do samospráv uzavřená jednání a rozhodování otázek, které jsou vitální jak pro život obyvatel, tak pro zlepšování jeho kvality.

Velikost a koncentrace sociálně vyloučené populace návrh opatření Řešení tohoto problému vyžaduje především dlouhodobou perspektivu, - řešení bude spíše mezigenerační, a to pomocí vzdělávacího systému, který by měl dokázat děti vyvést z vyloučených lokalit. Za strategické priority lze považovat: Zabránění vzniku dalších lokalit. Systematicky vytvářet podmínky pro nabídku příležitostí pro jedince a rodiny, kteří mají zájem o zpětnou integraci a nastartovat tak dlouhodobý proces individuálních řešení a mobility do majoritní společnosti. Zvýšit samosprávné a participační prvky pro ty, kdo mají zájem. Potlačovat negativní ekonomické jevy, které prohlubují jak sociální vyloučení, tak ekonomickou deprivaci rodin, která je tlačí do nelegálních aktivit, jako je lichva, hazard a organizovaný zločin, které vyloučení udržují a prohlubují. Rozvinutý obchod s chudobou je třeba potlačit. Maximálně posilovat sociální terénní práci a integrační a inkluzivní výkonnost mateřských a základních škol.

IMPLEMENTACE A ROLE INSTITUCIONÁLNÍCH AKTÉRŮ Spolupráce institucí veřejné správy s akademickou, odbornou a občanskou veřejností Synergie po vertikální a horizontální ose Analytická a kritická zpětná vazba Zapojení odborných kapacit Modernizační kroky rozvrhnout do plánu Informovat a zainteresovat i neodbornou občanskou veřejnost

Děkujeme za pozornost.