VYSOKÁ ŠKOLA POLYTECHNICKÁ JIHLAVA. Rizikové faktory kardiovaskulárních onemocnění a jejich ovlivnění včasnou edukací

VYSOKÁ ŠKOLA POLYTECHNICKÁ JIHLAVA Katedra zdravotnických studií Rizikové faktory kardiovaskulárních onemocnění a jejich ovlivnění včasnou edukací Bakalářská práce Autor: Jana Srbová Vedoucí práce: doc. PhDr. Lada Cetlová PhD. Jihlava 2017

Abstrakt Práce se zabývá tématem rizika kardiovaskulárních onemocnění a jejich ovlivnění včasnou edukací. Mapuje informovanost široké laické veřejnosti v oblasti prevence kardiovaskulárních onemocnění. V teoretické části se autor zaměřuje na popis kardiovaskulárních onemocnění, rizikových faktorů a preventivních opatření v této oblasti. V praktické části provádí autor výzkum formou dotazníku vlastní konstrukce. Výstupem práce je návrh konkrétních opatření pro praxi. Klíčová slova: kardiovaskulární onemocnění, rizikové faktory, prevence, životní styl Abstract The bachelor thesis focuses on the risk of cardiovascular disease and how it is affected by timely awareness-raising. It maps the level of cardiovascular disease prevention information among the general public. In the theoretical part, the author describes cardiovascular diseases, the risk factors and preventive measures in this area. In the practical part, the author conducts research with a questionnaire of her own design. In the conclusion, she suggests concrete measures to improve prevention. Keywords: cardiovascular disease, risk factors, prevention, life style

Poděkování Na tomto místě bych chtěla poděkovat mé vedoucí bakalářské práce doc. PhDr. Ladě Cetlové PhD. za odborné vedení mé práce, cenné rady, trpělivost a vstřícnost.

Prohlašuji, že předložená bakalářská práce je původní a zpracovala jsem ji samostatně. Prohlašuji, že citace použitých pramenů je úplná, že jsem v práci neporušila autorská práva (ve smyslu zákona č. 121/2000 Sb., o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorských a o změně některých zákonů, v platném znění, dále též AZ ). Souhlasím s umístěním bakalářské práce v knihovně VŠPJ a jejím užitím k výuce nebo k vlastní vnitřní potřebě VŠPJ. Byla jsem seznámena s tím, že na mou bakalářskou práci se plně vztahuje AZ, zejména 60 ( školní dílo). Beru na vědomí, že VŠPJ má právo na uzavření licenční smlouvy o užití mé bakalářské práce a prohlašuji, že s o u h l a s í m s případným užitím mé bakalářské práce (prodej, zapůjčení apod.). Jsem si vědoma toho, že užít své bakalářské práce či poskytnout licenci k jejímu využití mohu jen se souhlasem VŠPJ, která má právo ode mne požadovat přiměřený příspěvek na úhradu nákladů, vynaložených vysokou školou na vytvoření díla (až do jejich skutečné výše), z výdělku dosaženého v souvislosti s užitím díla či poskytnutím licence. V Jihlavě dne Podpis

Obsah Úvod... 8 1 Současný stav problematiky... 9 1.1 Kardiovaskulární onemocnění... 9 1.1.1 Vznik aterosklerozy... 10 1.1.2 Vývoj aterosklerozy... 10 1.2 Vývoj kardiovaskulárního onemocnění... 11 1.2.1 Historie kardiovaskulárních onemocnění... 11 1.2.2 Současnost kardiovaskulárních onemocnění... 12 1.3 Rizikové faktory kardiovaskulárních onemocnění... 12 1.4 Ovlivnitelné rizikové faktory... 13 1.4.1 Hypertenze... 13 1.4.2 Dyslipidemie... 15 1.4.3 Diabetes mellitus... 15 1.4.4 Obezita... 17 1.5 Neovlivnitelné rizikové faktory... 17 1.5.1 Věk... 17 1.5.2 Pohlaví... 18 1.5.3 Genetika... 18 1.6 Prevence kardiovaskulárních onemocnění... 18 1.6.1 Primární prevence... 19 1.6.2 Sekundární prevence... 19 1.6.3 Cíle prevence... 20 1.7 Životní styl u kardiovaskulárních onemocnění... 20 1.7.1 Výživa... 21 1.7.2 Pohybová aktivita... 21 1.7.3 Kouření... 22 1.7.4 Stres... 23 2 Výzkumná část... 24 2.1 Cíl výzkumu a výzkumné hypotézy... 24 2.2 Metodika výzkumu... 25 2.3 Charakteristika vzorku respondentů... 25 2.4 Průběh výzkumu... 25 2.5 Výsledky výzkumu... 26 2.6 Diskuze... 44

2.7 Návrh řešení a doporučení pro praxi... 46 Závěr... 47 Seznam literatury... 48 Seznam grafů... 51 Seznam použitých zkratek... 52 Seznam příloh... 53

Úvod V současné době, přes všechny pokroky v léčbě, patří kardiovaskulární onemocnění stále mezi jednu z nejčastějších příčin úmrtí v České republice. Kardiovaskulární onemocnění jsou globálním problémem dnešní společnosti, na jejich vzniku se podílí především dnešní převládající životní styl. Zejména se jedná o sedavý způsob zaměstnání, spojený s nedostatkem pohybu, o obezitu, kouření, abúzus alkoholu, nedostatek spánku a stres. Dochází tak k nárůstu těchto onemocnění. Ve srovnání se zeměmi Evropské unie je mortalita na onemocnění srdce a oběhové soustavy v České republice, téměř dvojnásobná. Uvádí se, že 10-20 % onemocnění může ovlivnit dnešní moderní medicína a téměř 70 % onemocnění může každý jedinec ovlivnit sám, svým životním stylem a prostředím, ve kterém žije. Proto je důležité klást velký důraz na včasnou prevenci, a to již od útlého věku. Pro první fáze kardiovaskulárních onemocnění je typické bezpříznakové období, kdy pacienta nic nebolí, k jejich diagnostikování tak dochází obvykle, až poté co se onemocnění naplno projeví. Včasná a úplná informovanost o riziku kardiovaskulárních onemocnění a preventivních opatření k jejich eliminaci je pro společnost i pro jedince efektivnější a méně finančně náročná než samotná léčba. Na interním oddělení, kde pacienti s kardiovaskulárními onemocněními tvoří podstatnou část léčených, není pacient s infarktem mladší třiceti let ničím neobvyklým. To byl také jeden z důvodů, proč jsem si vybrala jako téma pro bakalářskou práci riziko kardiovaskulárních onemocnění, které je možné ovlivnit včasnou edukací. Bakalářská práce je rozdělená na dvě části teoretickou a praktickou. V teoretické části je postupováno od obecného ke konkrétnímu, a proto se autor práce nejprve věnuje rozboru stěžejních pojmů týkajících se zvolené problematiky, jako je zejména kardiovaskulární onemocnění, rizikové faktory onemocnění, životní styl a prevence. Dále se věnuje popisu možných preventivních opatření, ověřuje existenci vztahu mezi vybranými sociodemografickými charakteristikami a informovaností v oblasti prevence kardiovaskulárních onemocnění. Výstupem bakalářské práce je navržení konkrétních opatření v oblasti edukace široké laické veřejnosti. 8

1 Současný stav problematiky 1.1 Kardiovaskulární onemocnění Kardiovaskulární onemocnění jsou jedním ze závažných problémů naší populace, a to zejména četností jejich výskytu, závažností postižení orgánů a důsledků nemocí, které mění zdravotní stav obyvatelstva. Hlavně po stránce tělesné, psychické, ale i sociální. V České republice se podílí kardiovaskulárním onemocnění u více než 50 %obyvatelstva na mortalitě. Problémem v dnešní době se stává skutečnost, že kardiovaskulárním onemocněním trpí stále mladší věková skupina. Kardiovaskulární systém (srdečně-cévní systém) je tvořen srdcem a soustavou krevních cév. Jeho funkcí je zajistit rozvod krve v těle a tak zásobovat všechny části těla živinami a kyslíkem (Machová, Kubátová, 2015). KVO představuje celosvětový problém úmrtnosti a odhady pro příští období jsou spíše pesimistické s ohledem na nadměrný výskyt obezity a diabetu. Můžeme, proto z těchto důvodů očekávat další nárůst kardiovaskulárních onemocnění do roku 2020 V České republice stále umírá na tato onemocnění přes 50 % žen a téměř i 50 % mužů (Češka, 2012). Působení sociálních, psychosociálních a ekonomických faktorů, které jsou spojené s dnešním životním stylem a rizikovými faktory, má působení vliv na vývoj nemocnosti a úmrtnosti na kardiovaskulární choroby. Proto je důležité nepodceňovat prevenci těchto onemocnění a začít i s včasnou léčbou (Adámková, 2010). Jako primární příčina kardiovaskulárních onemocnění byla prokázaná ateroskleróza, která svým vlivem způsobuje řadu srdečních onemocnění. Mezi ně nejčastěji patří ischemická choroba srdeční, cévní mozkové příhody a ischemická choroba cév dolních končetin (Češka, 2012). Dále tato onemocnění, podstatně ovlivňují délku i kvalitu života. Významným rizikovým faktorem těchto onemocnění je také hypercholestemie, především úroveň hladiny LDL cholesterolu. Tento a další rizikový faktor, již působí od narození (Murin, 2014). 9

1.1.1 Vznik aterosklerozy Jako příčina kardiovaskulárních onemocnění je považován aterosklerotický proces. Ateroskleroza je dnes považována za chronické progresivní onemocnění, které postihuje vnitřní stěnu cévní. Jde o dlouhodobě trvající proces, který začíná v dětském věku, trvá po celý život a končí, až ve stáří. Je podkladem všech kardiovaskulárních onemocnění v populaci (Vojáček, 2012). 1.1.2 Vývoj aterosklerozy Ateroskleroza je považována za celkové onemocnění, které postihuje specifická místa velkých a středně velkých tepen. Postiženy jsou tyto tepny: koronární arterie, hrudní aorta, artera poplitea, vnitřní karotické arterie a tepny Willisova okruhu. Nejčastěji bývá postižena tepna ramus interventikularis anterior (58 %), dále pravá koronární tepna (33 %), a na ramus cirkumflexus (25 %) (Češka, 2012). Aterosklerotický proces je stav při kterém dochází k aterosklerotickým změnám na stěnách cév v průběhu života. Různé tepny mohou být postiženy různými stupni aterosklerozy. I. STADIUM - lipidový proužek, vzniká tím, že do intimy a medie cév pronikají z krve lipoproteiny. Vzniká bez příznaků, některé proužky mizí a některé přechází do II. stádia II. STADIUM - fibrozní plát, vzniká nejčastěji ve věku 30 40 let a plát proniká do lumen cévy a zužuje průsvit cévy. Další vývojové stadium zúžení tepny je aterosklerotický plát, který se vyskytuje spíše kolem 50 let věku. III. STADIUM - ateromový plát, dochází často k prasknutí ateromového plátu a vznik trombu a uzávěru cévy. Ateromové pláty dělíme podle rizika na NESTABILNÍ měkké pláty, u kterých hrozí prasknutí, jsou nestabilní a vzniká riziko infarktu myokardu. STABILNÍ fibrozní pláty, nehrozí zde prasknutí, ohrožují pacienta pouze zúžením cévy, ale ne na životě (Šafránková, Nejedlá, 2006). Ateroskleroza není onemocnění, které je známo poslední dvě století. Změny na cévách byly již dokumentovány v 15. století na egyptských mumiích. První, kdo se zabýval 10

cévami a sledoval změny na nich byl Leonardo da Vinci. Po dlouhá léta se přihlíželo na aterosklerózu, jako na hromadění tuků v cévách, ale nebylo zcela jasné, že se bude v budoucnu jednat o tak závažný rizikový faktor pro dnešní civilizaci (Češka, 2012). Obecně jsou zdrojem aterosklerozy rizikové faktory dnešního životního stylu. V současné době se soustřeďujeme na prevenci aterosklerozy nejen v oblasti koronárního řečiště, ale i v jiných oblastech, abychom předešli vzniku onemocnění např. ICHS, hypertenzi, diabetu mellitu, senilní demence, chronických respiračních onemocnění, některých nádorů a dalších onemocnění (Vojáček, Kettner, Bulvas, 2012). 1.2 Vývoj kardiovaskulárního onemocnění 1.2.1 Historie kardiovaskulárních onemocnění Poprvé se kardiovaskulární onemocnění začala objevovat v USA od 30. let 20. století a vrcholem se stala 60. léta, kdy byla ICHS hlavní a častou příčinou úmrtí americké populace. Tato onemocnění se vyskytla hlavně u mužů ve věku 40-60 let. Po druhé světové válce se začala rozvíjet kardiovaskulární epidemiologie. Výskyt se objevil i v Evropě. Nejvyšší výskyt byl prokázán v severních zemích Evropy a v USA, kde byla zaznamenána vyšší spotřeba živočišných tuků, než v oblastech jižních. Ischemická choroba srdeční se objevovala v Evropě i v dalších průmyslově vyspělých zemích na světě. Na přelomu 50. a 60. let byly zjištěny významné rozdíly ve výskytu rizikových faktorů srdečních onemocnění. Byly srovnávány výsledky studií v Itálii, Řecku, Finsku, Holandsku, Japonsku a USA. Bylo prokázáno, že výskyt ischemické choroby srdeční je závislý na hladině cholesterolu v krvi a na dietních zvyklostech u sledované populace daného státu. Nejvyšší výskyt ischemické choroby srdeční byl v severních zemích Evropy a v USA. Naopak nejnižší výskyt byl v Japonsku a v středozemních evropských zemích. V 70. letech 20. století se ischemická choroba srdeční šíří do Evropy. Od 80. let začala úmrtnost na tyto choroby v průmyslově rozvinutých zemích klesat. Podle Světové zdravotnické organizace stoupla úmrtnost na ICHS v 50. a 60. letech ve 23 zemích světa. 11

Významný československý kardiolog Klement Weber byl první, který začal sledovat výskyt infarktu myokardu u mužů ve věku 50-54 let a 60-64 let v Praze. V roce 1974 bylo kardiovaskulární onemocnění příčinou poloviny všech úmrtí. V 70. letech se KVO stala velkým zdravotním problémem v populaci. Proto byla zvolena skupina odborníků v IKEM Praha, která se zabývala sledováním srdečně-cévních chorob (Rosolová, 2013 ). 1.2.2 Současnost kardiovaskulárních onemocnění V současné době je kardiovaskulární onemocnění stále na prvním místě úmrtí obyvatel v České republice. Ročně umírá na onemocnění srdce a oběhové soustavy více než 50 tisíc obyvatel. Česká republika je stále v popředí celoevropských výskytů kardiovaskulárních chorob. I přes pokroky léčby v průběhu let 1990-2012 kardiovaskulární choroby stále představují nejčastější příčinu úmrtí a jednu z nejčastějších příčin hospitalizací v České republice. Průměrná délka života v současné době je 74,7 roku pro muže a 80,7 roku pro ženy. V ČR pozitivně snižujeme úmrtnost na KVO díky komplexní péči, a dobré farmakologické léčbě a rozšíření množství koronárních výkonů. Česká republika však i přes úroveň komplexní léčby patří k zemím s vysokým výskytem těchto onemocnění (Mandovec, 2008). 1.3 Rizikové faktory kardiovaskulárních onemocnění Rizikový faktor je jev, který je v souladu s nemocí, která je trvalá, silná a specifická. V 60. letech byly nejprve objeveny rizikové faktory kardiovaskulárních onemocnění. V následujících letech byla prokázána zjištění, že rizikový faktor je příčinou vzniku nemoci (Češka, 2012). Pokud je rizikový faktor příčinou onemocnění, nazýváme ho faktorem kauzálním, což znamená, že se objeví rizikový faktor a poté vlastní choroba. Rizikový faktor se vyskytuje ve velké části naší populace a rozhoduje tak o počtu nemocí. Preventivní kardiologie se 12

nezabývá pouze rizikovým faktorem, ale rozlišuje i dva druhy rizika, což je absolutní riziko, kdy na základě RF bude jedinec ohrožen nemocí a relativní riziko, které se vztahuje k jinému standartnímu riziku. Absolutní riziko vyjadřuje výskyt onemocnění podle věku a pohlaví v populaci a relativní riziko je poměr výskytu nemoci v populaci s rizikovým faktorem. Relativní riziko používáme hlavně pro určení síly znaku a choroby. V klinice se řídíme spíše absolutním rizikem (Rosolová, 2013). Mezi rizikový faktor, který vymezujeme u KVO, je kardiovaskulární riziko, které v praxi určujeme podle tabulek rizika. Proto byly vytvořeny programy MONICA, kde za vysoké riziko je považována hodnota větší než 5 %. Také v tabulkách SCORE individuálně odečítáme podle pohlaví a věku, kouření, stabilního krevního tlaku, hladinu celkového a poměr LDL a HDL cholesterolu. Štejfa (2007) dělí faktory na neovlivnitelné a ovlivnitelné. 1.4 Ovlivnitelné rizikové faktory 1.4.1 Hypertenze Hypertenze patří mezi naše nejčastější kardiovaskulární onemocnění. Ve věkové skupině 35-45 let postihuje kolem 20 % obyvatel a 65 % ve věkové skupině 55-65 let. Častěji toto onemocnění postihuje muže než ženy. Hypertenze patří mezi rizikový faktor, který zvyšuje nebezpečí vzniku ICHS na dvojnásobek CMP a ICHDK na trojnásobek. Světová zdravotnická organizace definuje hypertenzi jako systolický tlak, který je rovný nebo vyšší než 140 mmhg a diastolický tlak 90 mmhg při dvou nebo třech po sobě následujících měřeních (Staněk, 2014). Krevní tlak je síla proudu krve tekoucí tepnami, síla, která tlačí na stěny tepny. Je potřeba určitého tlaku, aby krev cirkulovala v tepnách a nedocházelo k bušení krve na stěny cév, a tak docházelo k jejich zesílení a poškození stěn tepny. Krevní tlak se měří v milimetrech rtuti (mmhg). Normální hodnota je 120/80 mmhg. Každý třetí člověk žije s vysokým krevním tlakem a neví, že jím trpí, neboť nemá zpočátku žádné zjevné příznaky. Proto řada lidí přichází, až s prvním infarktem nebo mozkovou mrtvicí, ale to bývá bohužel, již pozdě. Proto bychom se měli zamyslet nad včasnou prevencí, abychom těmto následkům neléčené hypertenze zabránili a ročně zachránili i několik životů (Meredith, 2011). 13

Výskyt hypertenze u dospělé populace se stoupajícím věkem narůstá. V první fázi je hypertenze charakterizovaná zvýšeným minutovým výdejem, při němž je nezměněná cévní rezistence. Postupně vysoký tlak mechanicky poškozuje endotel cévní a dochází k průniku molekul lipidů a začíná proces aterosklerotických změn na cévách. Poškozením endotelu se mění mechanismy, což vede k trvalé vazokonstrikci a ke zvyšování krevního tlaku. Reakce endotelu je hypertrofie a trvalá vazokonstrikce (Šafránková, Nejedlá, 2006). Z hlediska etiopatogeneze dělíme hypertenzi na primární (esenciální) hypertenzi, kde neznáme příčinu vzniku, ale víme, že se vyskytuje u 95 % populace. Sekundární hypertenze vzniká v důsledku poškození orgánu, kde se snažíme hlavně odstranit příčinu poškození. Hypertenzi můžeme také klasifikovat podle vývojových stádií: I. stádium-je pouhé zvýšení krevního tlaku, bez orgánových změn. II. stádium-hodnoty krevního tlaku jsou zvýšené a jsou také přítomny orgánové změny. III. stádium- hypertenze s těžkými orgánovými změnami např. renální selhání, levostranné srdeční selhání, ICHS a další (Vojáček, Kettner, Bulvas, 2009). Přestože dnes má antihypertenzívní léčba má velký úspěch, zůstává stále léčebným problémem. Pouze menší část hypertoniků má dobře kompenzovanou a kontrolovanou hypertenzi, kdy hodnoty TK by měly být pod 140/90 mmhg a zvláště u diabetiků by hodnoty měly být nižší, a to pod 130/80 mmhg. Při setrvalé monoterapii není možné dosáhnout často optimálních výsledků a proto je lepší přistoupit ke kombinované léčbě, hlavně u diabetiků, u pacientů s metabolickým syndromem, s onemocněním ledvin a s cévním onemocněním. U většiny pacientů lze hypertenzi normalizovat při režimových opatřeních a vhodné medikamentozní léčbě. Dlouhodobě vysoký tlak vede k pozdějším orgánovým změnám a nepříznivé prognóze (Widimský, 2009). 14

1.4.2 Dyslipidemie Jde o časté metabolické onemocnění, které je typické zvýšenou hladinou lipidů a lipoproteinů. Dnes je známo, že DLP výrazně zvyšuje kardiovaskulární úmrtnost. Avšak včasná a účinná léčba vede nejen ke snížení výskytu KVO, ale i k prodloužení života (Staněk, 2014). DLP je onemocnění, které je významné z řady hledisek jde o onemocnění hromadného výskytu, které postihuje celou naši populaci, zvyšuje hlavně riziko vzniku kardiovaskulárních chorob a to především ICHS. Dnešní léčba se stává významným ekonomickým problémem nejen u nás, ale i ve vyspělých zemích. Na vzniku DLP se podílí řada faktorů: mezi ně patří genetika a nevhodný životní styl, nebo vlivy jiných onemocnění. Důležité je zahájení včasné léčby a tím snížení rizika koronárních příhod. Léčba se může dělit na farmakologickou nebo nefarmakologickou. To závisí nejen na hladině lipidů v krvi, ale i na dalších rizicích ICHS. Cílem nefarmakologické léčby je změna životního stylu, pravidelná fyzická aktivita, snížení tělesné hmotnosti, úprava stravovacích návyků, zákaz kouření a alkoholu. V případě neúspěchu se přistupuje k léčbě hypolipidemiky (Štejfa, 2007). Nejvýznamnějším faktorem, který je rizikem KVO je dyslipidémie metabolického syndromu. Zásadní je především komplexní přístup. Metabolický syndrom je důležitý v riziku hladiny LDL cholesterolu u KVO. Proto je velmi důležité zjistit, zda má nemocný, již rozvinuté, kardiovaskulární komplikace metabolického syndromu, mezi které můžeme zařadit ICHS nebo ICHDK. Bylo prokázáno, že při výskytu některé složky metabolického syndromu platí, že se pravděpodobně objeví i jiné. Úspěšnou léčbou můžeme život a jeho kvalitu prodloužit. Metabolický syndrom patří do skupiny onemocnění, která k těmto nemocem nepatří. Proto je prevence metabolického syndromu dosti významná a také je důležitá farmakologická léčba, která je v tomto případě účinná. Včasná diagnostika metabolického syndromu je zásadní pro řádnou a dobrou léčbu (Svačina, 2006). 1.4.3 Diabetes mellitus Diabetes mellitus patří mezi chronické onemocnění, které se projevuje nedostatečnou sekrecí inzulínu v pankreatu nebo nedostatečným účinkem inzulínu v tkáních. Jde o onemocnění, které je nezávislým faktorem aterosklerozy. Diabetici mají vyšší výskyt 15

aterosklerozy, než nediabetici. Umírají na kardiovaskulární onemocnění třikrát častěji. Společenský význam diabetu jako rizika srdečních onemocnění je vysoký, jak v morbiditě, tak i mortalitě. Výskyt diabetu u nás i celosvětově stoupá. Přispívá k tomu prodlužování lidského života, ale i nedostatek pohybu a narůstající obezita (Staněk, 2014). Diabetes mellitus 2. typu patří ve světě k nejčastějším onemocněním. Tento druh diabetu je podmíněn především geneticky. Typicky se objevuje v rodinách, jako genetická dispozice. Riziko pro potomka, kdy oba rodiče jsou diabetici je 100 %pro potomka, kdy jeden z rodičů je diabetik a druhý rodič není je riziko vyšší než 50 %. Geneticky založený diabetik má do budoucna velkou pravděpodobnost, že během svého dalšího života onemocní metabolickým syndromem-obezitou, hypertenzí a dyslipidemií. Diabetes je definován jako vyšší hodnota nad 6.5 mmol/l nalačno v krvi. Řada nemocných běžně uvádí: Cukrovku jsem měl, ale už ji nemám. Jde o pacienta, který zůstane celoživotně diabetikem, ale nyní je kompenzován po adekvátní léčbě. Počet diabetiků po celém světě, ale i u nás narůstá a předpokládá se, že kolem roku 2025 se toto onemocnění zdvojnásobí. V oblasti prevence diabetu byly zaznamenány úspěchy. Dobrá prevence tohoto onemocnění vede, také i k poklesům nákladů za zdravotní péči tohoto onemocnění, které je vysoce nákladné. Velkým problémem je i ochota diabetiků dodržovat dietu a změnit dosavadní styl života (Svačina, Mullerová, Bretšnajdrová, 2013). Diabetes patří mezi nejzávažnější kardiovaskulární rizikové faktory, kdy většina nemocných diabetiků trpí KVO, které jsou nejčastější příčinou úmrtí na ICHS a srdeční selhání. Pacienti mají více postižené koronární tepny a vyšší riziko infarktu myokardu, než nediabetičtí pacienti. Významným faktorem srdečního selhání je také hypertenze, která se u diabetika objevuje častěji (Widimský, 2016). Kombinace pacientů s diabetem a obezitou výrazně stoupá. Tyto pacienty řadíme do skupiny nemocných s tzv. metabolickým syndromem. Tento syndrom je tvořen diabetem 2. typu, hypertenzí, dyslipidemií a řadou dalších odchylek. Přítomnost těchto onemocnění a samotného metabolického syndromu je z klinického hlediska významné, protože dochází velmi často ke vzniku aterosklerotických změn a jejích komplikací (Raven, 2002). 16

1.4.4 Obezita Obezita patří mezi nejčastější metabolické onemocnění u nás, ale i v rozvinutých zemích světa. Výskyt obezity stoupá ve všech věkových skupinách, ale i u obou pohlaví. Obézní lidé mají většinou zhoršenou kvalitu života a řadu zdravotních a sociálních problémů. Obezita je také z 40 % spojena s řadou úmrtí. Obezitu podle typu dělíme na obezitu typu jablko, jde o centrální typ, který je typický pro muže a typ hruška, jde o periferní typ, který se vyskytuje u žen, ale ten není spojen s vyšším rizikem KVO. Důležité pro obezitu je redukce hmotnosti každého jedince a to je právě základem pro léčbu KVO. Změna životních návyků mezi, které řadíme pohybovou aktivitu a dietní opatření. Právě změna těchto návyků musí být dlouhodobá, až celoživotní. Proto čím větší je redukce hmotnosti, tím lepší je efekt na vliv KVO ( Štejfa, 2007). Obezita je vlastně nemoc, ale současně patří mezi rizikový faktor. U obezity dochází ke zvýšení výskytu podílu tuku na tělesném složení s nárůstem tělesné hmotnosti. Obezitu dělíme na primární a sekundární. Primární příčinou je energetický příjem potravy, který převažuje nad výdejem. Tyto dvě hodnoty by měly být v rovnováze, to znamená, že poměr přijatých kalorií by se měl rovnat počtu spálených kalorií. Sekundární příčinou bývá nejčastěji porucha činnosti různých orgánů. Proto je důležité najít a odstranit příčinu, která vede k obezitě (Špinar, Vítovec, 2007). 1.5 Neovlivnitelné rizikové faktory 1.5.1 Věk Věk je vnímán jako jeden z nejdůležitější rizikových faktorů, který ovlivňuje kardiovaskulární onemocnění. Ve studiích bylo prokázáno, že čím je člověk starší, tím je větší pravděpodobnost vzniku onemocnění. Rizikovější je na prvním místě muž ve věkové skupině 45-55 let a žena ve věkové skupině 55-65 let z důvodu hormonální stability. U žen 10 let po menopauze dochází ke zvýšení kardiovaskulárního rizika. S věkem dochází k většímu nárůstu ICHS. U starších osob je prokázáno, že mají aterosklerotické postižení nejen na koronárním, ale i v periferním řečišti. (Štejfa, 2007). 17

1.5.2 Pohlaví Muži trpí častěji KVO, jsou oproti ženám považováni za rizikovější skupinu. Důvody proč tomu, tak je jsou rozdílné pohlavní hormony. Ženské pohlavní hormony-estrogeny chrání stěnu cév, proti nim stojí mužské pohlavní hormony, které mají negativní vliv na cévy. Je známé, že muži mají výraznější riziko aterosklerozy než ženy do menopauzy. Riziko u žen po menopauze bez substituční léčby estrogeny se zvyšuje (Machová, Kubátová, 2015). 1.5.3 Genetika Ateroskleroza má významný genetický podklad. Geny, které se podílejí na rozvoji KVO se dělí na desítky a možná i stovky. Za pozitivní rodinnou anamnézu považujeme výskyt infarktu myokardu u otce ve věku nižším než 55 let. U matky je věková hranice 65 let (Češka, Tesař, Dítě, Štulc, 2012). Dalším rizikovým faktorem je rodinná zátěž. Je známé, že ICHS, hypertenze a poruchy lipidů se v rodinách hromadí. Riziko pokrevních příbuzných je oproti běžné populaci asi dvakrát, až dvanáctkrát vyšší. Důležité je také společné rodinné prostředí, způsob života a stravovací návyky. Hlavními nositeli rodinného rizika bývají sourozenci. (Štejfa, 2007). Kardiovaskulární stavy včetně infarktu myokardu a jejich rizikové faktory byly považovány za dědičné. Výskyt těchto onemocnění se zvyšuje, pokud se objevily v současné generaci sourozenců nebo jejich rodičů. Dědičná rizika jsou skrz generace, již předurčena. Je prokázáno, že veškerá dědičná podobnost má, již základ v genetice (Labarthe, 2011). 1.6 Prevence kardiovaskulárních onemocnění Správnou prevencí lze kardiovaskulárních onemocněním předejít, jak u mužů, tak u žen. U žen se období rizika objevuje, až po menopauze. Prevence srdečních onemocnění má velký význam pro snížení nemocnosti a úmrtnosti na tato onemocnění. Preventivní opatření můžeme rozdělit na farmakologická a nefarmakologická. Nefarmakologická prevence se zaměřuje hlavně na pohybovou aktivitu, správnou životosprávu, zákaz 18

kouření, vyhýbání se stresu a dalším negativním zevním vlivům. V případě neúspěšné prevence a vyššího rizika KV musíme přistoupit k farmakologické léčbě. To závisí na kardiovaskulárním riziku, které rozlišujeme nízké, střední a vysoké (Mandovec, 2008). Prevence u kardiovaskulárních onemocnění je proces, který by měl probíhat u veškeré populaci. Prevenci dělíme na prevenci primární a sekundární. Základem obou druhů je prosazení zdravého životního stylu, nekuřáctví, pravidelné pohybové aktivity, omezení situací, při kterých se vystavujeme pravidelnému stresu. Proto máme každý z nás vznik KVO ve svých rukou (Rosolová, 2013). 1.6.1 Primární prevence Primární prevence je hlavní prioritou pro praktické lékaře, kteří by se měli při preventivních prohlídkách zaměřovat na prevenci u daných věkových skupin a ovlivnit hlavní rizikové faktory mezi, které patří hodnota krevního tlaku, hladina cholesterolu. S tím jsou spojená doporučení vhodného životního stylu, zákazu kouření a alkoholu. V primární prevenci je důležitá nejen spolupráce praktických lékařů, ale i ostatních odborníků z řad kardiologů, internistů, diabetologů, kteří mohou provádět pravidelnou edukaci pacientů. V prevenci je důležité stanovení celkového kardiovaskulárního rizika, kdy lékaři využívají tabulek Score pro přesnou predikci rizika. Dále je nutné zaměřit se dále na edukaci pacientů, vysvětlení, proč je nutná prevence a jak realizovat daná opatření a stále pacienta motivovat k dodržování daných doporučení. Snažit se o zapojení klienta a jeho rodiny do realizace daných doporučení pro primární prevence (Rosolová, 2013). 1.6.2 Sekundární prevence Sekundární prevencí rozumíme dodržování preventivních opatření u již známé choroby, která pomáhají zmírnit průběh onemocnění. Cílem sekundární prevence je zabránit progresi kardiovaskulárních onemocnění. Praktický lékař má za úkol spíše primární prevenci ovlivnit jednání a chování každého jednotlivce. Úkolem je znalost pacienta, četně jeho zdravotní historie a léčby daných onemocnění. Sekundární prevence představuje léčbu hypertenze, léčbu diabetu mellitu a předcházení jeho komplikacím, léčbu poruch metabolismu lipidů. Praktičtí lékaři jsou při prvním kontaktu s pacientem, při němž mají velkou šanci zachytit rizika KVO u každého jednotlivce. 19

1.6.3 Cíle prevence Je doporučeno snížit incidenci prvních nebo recidivujících příhod v důsledku onemocnění ICHS, ICHDK, CMP. Důležité je soustředit se na prevenci invalidity a předčasného úmrtí. Současné doporučení spočívá především ve změně životosprávy a ovlivnění rizikových faktorů. Prevence má tyto hlavní cíle: klientům s nízkým kardiovaskulárním rizikem pomoci udržet tento stav po celý jejich život anebo riziko snížit u těch, kteří ho mají zvýšené, dbát na zdravou životosprávu, fyzickou aktivitu střední intenzity denně, nekouřit, hodnota krevního tlaku menší než 140/90 mmhg, BMI MENŠÍ NEŽ 25 KG/M2, zabránit vzniku centrální obezity, celkový cholesterol menší než 5 mmol/l, LDL cholesterol menší než 3 mmol/l, glykémie menší než 5,6 mmol/l (Býma, Hradec, 2009). 1.7 Životní styl u kardiovaskulárních onemocnění Zdraví je dnes bráno, jako stav úplné tělesné, duševní a sociální pohody. Cílem je klást důraz na zdravý životní styl a prevenci. Zdraví by mělo být pro každého z nás tou nejvýznamnější hodnotou v životě. Zdraví není všechno, ale všechno ostatní bez zdraví není ničím (Machová, Kubátová, 2015). Se zdravím je spojená i prevence, která je zaměřená na předcházení nemocem. Současný životní styl se proti minulému století se změnil na sedavý způsob života, práci u počítačů, chůzi nahradila auta nebo hromadná doprava. Dnešní životní styl se stal honbou za prací a je plný stresových situací. V důsledku toho se objevují zdravotní problémy, které zhoršují kvalitu života. Jedná se o výskyt tzv. civilizačních onemocnění mezi, která patří KVO, obezita, diabetes mellitus, nádorová onemocnění (Machová, Kubátová, 2015). Pro každého člověka je velmi důležitý je význam životního stylu a chování pro každého člověka. Životní styl je utvořen sociálními a společenskými podmínkami a vnějším 20

prostředím kolem nás. Faktory životního stylu působí, již od dětství a v průběhu našeho života se hromadí a ovlivňují fyziologické procesy, imunitu i psychické prožívání. Na našem zdraví se podílí genetické dispozice, které vzájemně působí s faktory dnešního životního stylu (Kunzová, 2016). 1.7.1 Výživa Dnes klademe největší důraz na zdravou racionální výživu, která má vliv na prevenci vzniku aterosklerozy. Nesprávné stravovací návyky a rizikové faktory vedou ke vzniku srdečné-cévních onemocnění. Velký význam má dieta a s tím spojená i režimová opatření. Dietoterapie je dnes důležitou součástí při léčbě KVO (Svačina, Mullerová, Bretšnajdrová, 2013). Výživa v současnosti patří mezi významný faktor, který ovlivňuje růst, vývoj, pracovní výkonnost. Proto je vhodná výživa je důležitá při prevenci některých chorob a nesprávná strava člověku škodí. Nevhodná výživa se podílí na vzniku rizikových faktorů civilizačních onemocnění. Vznik těchto onemocnění dnes ovlivňuje nadměrný příjem energie ve stravě, která je bohatá na velké množství živočišných tuků a cukrů. Stravovací návyky souvisí s vzděláním, čím má člověk vyšší vzdělání, tím si více uvědomuje nutnost kvalitní a vyvážené stravy. Souvislost stravovacích návyků závisí i na pohlaví, kdy ženy dodržují zásady zdravé výživy více, než muži (Machová, Kubátová, 2015). Změna stravovacích návyků je velmi obtížná, důležitá je opakovaná edukace samotného pacienta, ale i jeho nejbližších příbuzných, kteří jsou nám i pacientovi nápomocni. Velký význam má podpora rodiny, ale i opakované edukace, což vede k úspěšným změnám životního stylu a dosažení cíle v prevenci KVO (Rosolová, 2013). 1.7.2 Pohybová aktivita Dnes má pravidelná pohybová aktivita velký význam v prevenci a vzniku srdečněcévních onemocnění. Bohužel v dnešní společnosti převažuje spíše sedavý způsob života, který nám poškozuje zdraví a vede k rizikům srdečně-cévních onemocnění. Nadměrné sezení vede k nárůstu hmotnosti, vysokému tlaku, diabetu mellitu (Kunzová, 2016). Bylo prokázáno, že i při mírné fyzické aktivitě se snižuje riziko vzniku KVO. Pro prevenci 21

KVO je třeba zavádět pravidelnou fyzickou aktivitu v každém věku. V současné době má převážná část populace zaměstnání, kde nemá žádnou tělesnou aktivitu. Proto je velmi důležité se zaměřit právě na tuto skupinu obyvatel O prevenci by měli informovat především praktičtí lékaři, při pravidelných preventivních prohlídkách a seznamovat s vhodnými tělesnými aktivitami v rámci primární, ale i sekundární prevence KVO (Štejfa, 2007). Pohyb je nezbytným předpokladem k zachování fyziologických funkcí organismu. Aktivním pohybem zvyšuje každý jedinec svou tělesnou zdatnost, pocity duševní pohody, snižuje hladinu cholesterolu, pomáhá k lepšímu prokrvení a okysličení mozku. Pohyb je dobrou prevencí civilizačních chorob (Machová, Kubátová, 2015). 1.7.3 Kouření Kouření patří mezi závažný rizikový faktor srdečně-cévních onemocnění. Má negativní dopad pro kuřáky, ale i nekuřáky, kteří nedobrovolně vdechují zplodiny kouře. Kouření ovlivňuje negativně srdeční funkci, což vede ke zvýšenému riziku vzniku infarktu myokardu (Adámková, 2010). Kouření tabáku patří mezi nejčastější příčinu zbytečných a předčasných onemocnění a úmrtí. Součástí cigaretového kouře jsou škodlivé látky, které jsou jedovaté a rakovinotvorné. Patří mezi ně: nikotin, dehty, oxid uhelnatý, amoniak, nitrosaminy, formaldehyd a řada dalších. Nejvíce ohroženou skupinou pro vznik kouření je věková skupina mezi 11. a 15. rokem. Další skupinou jsou adolescenti kolem 17. roku, kteří kouří, proto, že jim kouření zachutnalo a kouřit chtějí (Machová, 2015). Králíková (2006) uvádí, že přestat kouřit má smysl v každém věku, to znamená, že dojde ke snížení rizika KVO a pravdou je, že čím dříve přestane kuřák kouřit, tím vyššímu riziku onemocnění se vyhne. 22

1.7.4 Stres Stres se zpravidla spojuje se situacemi obtížnými, ohrožujícími, významně narušující rovnováhu organismu a vyvolávající závažné změny v hormonálním, oběhovém a imunitním systému (Paulík, 2010, s. 41). To co nás do stresu přivádí je podle Honzáka (2013) naše nadměrná touha po společenském uznání, nereálné požadavky na vztahy mezi lidmi a kladení důrazu na věci, které nejsou podstatné. Stres poškozuje osobnost člověka, ale i samotný organismus. Příčin stresu je mnoho, mezi nejčastější patří časový stres, kdy člověk musí splnit mnoho úkolů v časovém horizontu, stres ze zodpovědnosti, stresy fyzikální, což je hluk, horko, zima. Schopnost člověka snášet stres bez zdravotní újmy je závislá na každém jedinci a na přítomnosti rizikových faktorů, které tuto schopnost zhoršují. Mezi tyto faktory řadíme hypertenzi, obezitu, kouření, nedostatek tělesné aktivity, nedostatek spánku, závažné onemocnění (Adámková, 2010). Dlouhodobě přetrvávající stresory odčerpávají člověku energii a entuziasmus a postupně vyvíjejí velmi silný tlak, který se projeví ničivými následky na tělesném, psychickém i emocionálním zdraví (Stinchcomb, 2006). Spánek je pro každého člověka základní životní potřebou. Spánek ovlivňuje náš výkon, emoční prožívání, metabolismus, paměť a procesy učení. Vzhledem k významu těchto funkcí je spánek stejně důležitý, jako pohybová aktivita nebo výživa. Průměrná potřeba spánku u dospělého jedince je 7-8 hodin. Ve studiích bylo prokázáno, že krátký spánek, což je méně než 7 hodin vede ke vzniku KVO, jako je hypertenze, obezita, diabetes. Lidé s krátkou dobou spánku mají vyšší riziko vzniku ICHS nebo CMP. Nedostatek spánku je faktorem, který snižuje kvalitu našeho života a směřuje k nemoci (Kunzová, 2016). 23

2 Výzkumná část 2.1 Cíl výzkumu a výzkumné hypotézy Obsahem praktické části bakalářské práce je výzkumné šetření, jehož hlavním cílem je zjistit informovanost široké laické veřejnosti o prevenci kardiovaskulárních onemocnění. Dále zmapovat z jakých zdrojů lidé uvedené informace získávají a následně navrhnout konkrétní opatření k řešení pro praxi. Výzkumná část vychází z části teoretické, ke splnění cíle této práce byla použita metoda kvantitativního výzkumu. Ke splnění cíle této práce byly stanoveny jednotlivé hypotézy (H). Hypotéza je vědecký předpoklad. To znamená, že byla vytvořena z vědecké teorie z toho, co je o daném problému teoreticky zpracováno. Dobré hypotézy si vyžadují mnoho četby literatury a mnoho přemýšlení. Dále může hypotéza vzniknout na základě zkušeností výzkumníka, jeho pozorování predikce. Při výrobě hypotéz se uplatňuje invence a důmyslnost autora (Gavora, 2010, s. 50). H1 Předpokládám, že více než 50 % respondentů má informace o prevenci kardiovaskulárních chorob. H2 Předpokládám, že ženy dbají více na dodržování preventivních opatření kardiovaskulárních chorob než muži. H3 Předpokládám, že více než 30 % respondentů získává informace o prevenci kardiovaskulárních onemocnění z internetu. H4 Předpokládám, že více než 50 % respondentů zná hodnotu svého krevního tlaku a hladinu cholesterolu v krvi. 24

2.2 Metodika výzkumu Jako techniky sběru dat bylo využito standardizovaného dotazníkového šetření. Pro výzkum byl použit dotazník vlastní konstrukce (příloha č. 1), který v úvodní části obsahoval průvodní dopis s nezbytnými informacemi o výzkumném šetření a část pro zjištění identifikačních údajů respondentů. Dotazník patří mezi nepoužívanější metodu výzkumu, často se stává, že jsou otázky špatně sestaveny nebo jsou špatně vyhodnoceny odpovědi. Dotazník je určen pro zjišťování dat od velkého počtu respondentů (Gavora, 2010). Dotazník obsahoval celkem 18 otázek vztahujících se k cíli této práce. Sociodemografické otázky se týkaly pohlaví, věku, vzdělání a bydliště. Při metodickém vypracování dotazníku, šlo o to, aby byly v co největší míře využity techniky a zvoleny postupu, které by umožňovaly objektivizaci získaných poznatků s využitím zvolených statistických metod. Výsledky získané výzkumným šetřením jsou zpracovány do četných grafů. Skutečnosti získané výzkumným šetřením jsou využity k formulaci závěrů použitelných v klinické praxi. 2.3 Charakteristika vzorku respondentů Základním souborem je široká laická veřejnost na území okresu Kolín. Použila jsem náhodný výběr respondentů, tedy každý měl stejnou šanci být vybrán. Celkem bylo distribuováno 140 dotazníků, vráceno pak 122. Ve výzkumném vzorku tedy bylo celkem 122 respondentů, z toho 53,28 % žen a 46,72 % mužů všech věkových skupin (graf. č. 2). Nejčastěji byli zastoupeni respondenti s místem bydliště v obci do 1000 obyvatel (graf č. 3). Co se týká vzdělání byli nejpočetněji zastoupeni respondenti se středním vzděláním (graf č. 4). 2.4 Průběh výzkumu Práce na zvolené tématice byly postupně realizovány v období od září 2016 do dubna 2017, kdy šlo nejen o zpracování literatury k danému tématu, ale i o dotváření představy o metodice výzkumu. Samotný výzkum, realizovaný formou dotazníkového šetření probíhal od prosince 2016 do února 2017. Dotazníky byly respondentům distribuovány 25

Relativní četnost osobně autorem. Všichni oslovení respondenti byli seznámeni s podstatou výzkumu, přičemž jejich účast byla zcela dobrovolná. Respondentům byla zaručena anonymita vztahující se k jejich osobě. Z celkového počtu 140 distribuovaných dotazníků se vrátilo 122 vyplněných dotazníků. Před samotným zpracováním výsledků byly vyplněné dotazníky podrobeny formální i věcné kontrole. Všech 122 dotazníků bylo vyplněno ve všech položkách a dále zařazeno k vyhodnocení. Data získaná z dotazníkového šetření byla zpracovaná pomocí počítačového programu Microsoft Excel 2016. Jednotlivé výsledky byly zpracovány do četných grafů. 2.5 Výsledky výzkumu 54,0% 53,3% 52,0% 50,0% 48,0% 46,7% 46,0% 44,0% 42,0% muž žena Graf č. 1 Pohlaví respondentů Celkem se výzkumu zúčastnilo 122 respondentů, z toho 57 mužů (46,7 %) a 65 žen (53,3 %). 26

Relativní četnost 30,0% 25,0% 27,0% 23,0% 25,4% 20,0% 15,0% 10,0% 5,0% 11,4% 15,6% 12,3% 10,7% 9,8% 15,6% 8,2% 9,0% 5,7% 6,5% 2,5% 2,5% 2,5% 4,9% 7,4% 0,0% 18-30 31-40 41-50 51-60 61-65 65+ Věková skupina muži ženy celkem Graf č.2 Věk respondentů Ve věkové kategorii 18-30 let bylo celkem 33 respondentů (27 %), z toho 14 mužů (11,4 %) a 19 žen (15,6 %). Ve věkové kategorii 31-40 let bylo celkem 28 respondentů (23 %), z toho 13 mužů (10,7 %) a 15 žen (12,3 %). Ve věkové kategorii 41-50 let bylo celkem 31 respondentů (25,4 %), z toho 12 mužů (9,8 %) a 19 žen (15,6 %). Ve věkové kategorii 51-60 let bylo celkem 10 respondentů (8,2 %), z toho 7 mužů (5,7 %) a 3 ženy (2,5 %). Ve věkové kategorii 61-65 let bylo 11 respondentů (9 %), z toho 8 muži (6,5 %) a 3 ženy (2,5 %). Ve věkové kategorii nad 65 let bylo 9 respondentů (7,4 %), z toho 3 muži (2,5 %) a 6 žen (4,9 %). 27

Relativní četnost 60,0% 50,0% 50,0% 40,0% 30,0% 24,6% 25,4% 22,1% 27,9% 20,0% 17,2% 10,0% 11,4% 10,7% 10,7% 0,0% 0-1000 1000-3000 3000 a více Počet obyvatel v místě bydliště muži ženy celkem Graf č. 3 Bydliště respondentů Z celkového počtu 122 respondentů jich 61 (50 %) bydlí v obci s počtem obyvatel do 1000, 27 respondentů (22,1 %) bydlí v obci od 1000 do 3000 obyvatel, 34 respondentů (27,9 %) bydlí v obci nad 3000 obyvatel. 28

Relativní četnost 70,0% 60,0% 59,8% 50,0% 40,0% 30,0% 23,8% 27,8% 32,0% 20,0% 10,0% 0,0% 15,6% 13,1% 10,7% 10,7% 4,9% 0,8% 0,0% 0,8% základní vyučen střední s maturitou vysokoškolské Dosažené vzdělání muži ženy celkem Graf č. 4 Vzdělání respondentů Z celkového počtu respondentů měl jeden muž základní vzdělání (0,8 %), vyučení dosáhlo 29 respondentů (23,8 %), z toho 16 mužů (13,1 %) a 13 žen (10,7 %), 73 respondentů (59,8 %) mělo maturitu (59,8 %), z toho 34 mužů (27,8 %) a 39 žen (32 %). Vysokoškolské vzdělání mělo 19 respondentů (15,6 %), z toho 6 mužů (4,9 %) a 13 žen (10,7 %). 29

Relativní četnost 60,0% 52,5% 50,0% 40,0% 30,0% 20,0% 10,0% 0,0% 28,7% 28,0% 23,7% 24,5% 19,7% 13,0% 12,3% 10,7% 9,0% 8,2% 4,1% 1,6% 2,4% 0,8% ateroskleroza vysoký krevní tlak mozková mrtvice srdeční příhody jiné Druhy onemocnění muži ženy celekm Graf č.5 Povědomí respondentů o kardiovaskulárních chorobách V otázce č. 5 měli respondenti označit, co podle nich patří mezi kardiovaskulární choroby. Někteří respondenti označili více možností, z nabízených možností pak aterosklerózu označilo 35 respondentů (28,7 %), z toho 11 mužů (9 %) a 24 žen (19,7 %). Vysoký krevní tlak označilo 29 respondentů (23,7 %), z toho 16 mužů (13 %) a 13 žen (10,7 %). Mozkovou mrtvici označilo 15 respondentů (12,3 %), z toho 10 mužů (8,2 %) a 5 žen (4,1%). Srdeční příhody označilo 64 respondentů (52,5 %), z toho 30 mužů (24,5 %) a 34 žen (28 %). Možnost jiné využili 3 respondenti (2,4 %), kteří shodně uvedli nevím. 30

Relativní četnost 70,0% 63,1% 60,0% 50,0% 40,0% 30,0% 31,1% 20,0% 10,0% 5,8% 0,0% Výskyt onemocnění v rodině ano ne nevím Graf č. 6 Výskyt onemocnění v rodinách respondentů Celkem 77 respondentů (63,1 %) odpovědělo, že se v jeho rodině vykytují kardiovaskulární onemocnění, 38 respondentů (31,1 %) odpovědělo, že v jejich rodině se nevyskytují a 7 respondentů (5,8 %) uvedlo, že neví. 31

Relativní četnost 60,0% 56,6% 50,0% 40,0% 39,4% 32,8% 30,0% 22,1% 20,0% 17,2% 10,0% 10,7% 7,3% 10,7% 0,0% odpověď 1 (určitě ano) 2,4% 0,0% 0,0% 0,0% 0,0% 0,0% 0,0% odpověď 2 odpověď 3 odpověď 4 odpověď 5 (určitě ne) Míra ovlivnění KVO prevencí muži ženy cekem Graf č. 7 Možnost ovlivnění kardiovaskulárních chorob dodržováním preventivních opatřeních V otázce č. 7 měli respondenti na výběr škálu od 1 určitě ano, do 5 určitě ne. Celkem 69 respondentů (56,6 %) uvedlo odpověď 1, tedy určitě ano, z toho bylo 21 mužů (17,2 %) a 48 žen (39,4 %). Odpověď 2 uvedlo 40 respondentů (32,8 %) z toho 27 mužů (22,1 %) a 13 žen (10,7 %), odpověď 3 uvedlo 13 respondentů (10,7 %) z toho 9 mužů (7,3 %) a 4 ženy (2,4 %). Průměrná hodnota odpovědí u všech respondentů byla 1,54, z toho skóre u žen 1,32 a u mužů 1,79. 32

Relativní četnost 90,0% 80,0% 70,0% 60,0% 50,0% 40,0% 30,0% 20,0% 10,0% 0,0% 30,3% 42,6% 72,9% genetické faktory 31,9% 18,6% 12,3% 81,1% 42,6% 38,5% životní prostředí nezdravý životní styl 5,7% 3,3% 2,4% 0,0% 0,0% 0,0% 0,0% 0,0% 0,0% Faktory rozvoje KVO úrazy nevím jiné muži ženy celkem Graf č. 8 Faktory, které se podílejí na rozvoji kardiovaskulárních onemocnění V otázce č. 8 měli respondenti k otázce, jaké faktory se podílí na rozvoji kardiovaskulárních onemocnění, na výběr z více možností, obvykle také více možností označili. Genetické faktory označilo 89 respondentů (72,9 %), z toho 37 mužů (30,3 %) a 52 žen (42,6 %), životní prostředí označilo 38 respondentů (31,9 %), z toho 23 mužů (8,6 %) a 15 žen (12,3 %), nezdravý životní styl 99 respondentů (81,1 %) z toho 47 mužů (38,5 %) a 52 žen (42,6 %). Úrazy a možnost nevím neoznačil nikdo, do položky jiné uvedlo 7 respondentů (5,7 %) stres, kouření a nedostatek pohybu. 33

Relativní četnost 45,0% 40,0% 35,0% 30,0% 31,1% 40,9% 25,0% 20,0% 17,2% 18,9% 18,0% 15,0% 10,0% 5,0% 0,0% 12,3% 9,8% 9,0% 8,2% 9,9% 9,0% 4,1% 4,9% 5,7% 0,8% méně než 5 mmol/l 5-6,5 mmol/l více než 6,5 mmol/l změřeno, nevím nezjišťováno Hladina cholesterolu ženy muži celkem Graf č. 9 Znalost hladiny cholesterolu v krvi V otázce č. 9 respondenti odpovídali na otázku, jaká je jejich hladina cholesterolu. Většina respondentů uvedla, že jim byla hladina cholesterolu zjišťována, 50 respondentů (40,9 %) uvedlo hladinu cholesterolu menší než 5 mmol/l, z toho 12 mužů (9,8 %) a 38 žen (31,1 %), 21 respondentů (17,2 %) uvedlo hladinu cholesterolu v rozmezí 5-6,5 mmol/l, z toho bylo 11 mužů (9 %) a 10 žen (8,2 %), 6 respondentů (4,9 %) uvedlo hladinu cholesterolu vyšší než 6,5 mmol/l, z toho 5 mužů (4,1 %) a 1 žena (0,8 %). 23 respondentů (18,9 %) uvedlo, že jim hladina měřena byla, ale nepamatují si hodnotu, z toho bylo 12 mužů (9,9 %) a 11 žen (9 %). Celkem 22 respondentů (18 %) uvedlo, že jim výše cholesterolu zjišťována dosud nebyla z toho bylo 15 mužů (12,3 %) a 7 žen (5,7 %). 34

Relativní četnost 80,0% 70,0% 68,0% 60,0% 50,0% 40,0% 30,0% 20,0% 10,0% 0,0% 39,3% 28,7% 18,9% 13,9% 7,4% 9,0% 5,0% 1,6% 2,4% 4,0% 1,6% norma nižší hladina tlaku vyšší hladina tlaku neznám Hladina tlaku muži ženy celkem Graf č. 10 Znalost výše krevního tlaku V otázce č. 10 respondenti odpovídali na otázku, jaká je jejich hodnota krevního tlaku. 83 respondentů (68 %) uvedlo, že jejich krevní tlak je v normě, z toho bylo 35 mužů (28,7 %) a 48 žen (39,3 %), nižší krevní tlak uvádí 11 respondentů (9 %), z toho 2 muži (1,6 %) a 9 žen (7,4 %), vyšší krevní tlak uvedlo 23 respondentů (18,9 %), z toho 17 mužů (13,9 %) a 6 žen (5 %). Pouze 5 (4 %) respondentů uvedlo, že hladinu svého krevního tlaku nezná, z toho 3 muži (2,4 %) a 2 ženy (1,6 %). 35

Relativní četnost 60,0% 54,9% 50,0% 40,0% 30,0% 20,0% 21,3% 33,6% 17,2% 14,8% 32,0% 10,0% 0,0% 7,4% 8,2% 0,0% 0,8% 0,8% 0,8% 2,5% 2,5% 0,0% podváha norma nadváha obezita nevím Kategorie BMI muži ženy celkem Graf. č. 11 Kategorie BMI V otázce č. 11 respondenti odpovídali na otázku, do jaké kategorie BMI patří. Podváhu uvedl 1 respondent (0,8 %), žena, váhu v normě uvedlo 67 respondentů (54,9 %), z toho 26 mužů (21,3 %) a 41 žen (33,6 %), nadváhu uvedlo 39 respondentů (32 %), z toho 18 mužů (14,8 %) a 21 žen (17,2 %), obezitu uvedlo 10 respondentů (8,2 %), z toho 9 mužů (7,4 %) a 1 žena (0,8 %). Hodnotu nevím uvedli 3 respondenti (2,5 %), z toho byli 3 muži. 36

Relativní četnost 40,0% 35,0% 36,9% 37,7% 30,0% 25,0% 24,6% 22,9% 20,0% 15,0% 10,0% 5,0% 5,7% 5,0% 10,7% 12,3% 5,7% 9,0% 14,7% 14,8% 0,0% denně 1 x týdně 3 x týdně nesportuji vúbec Sportovní aktivity v týdnu muži ženy celkem Graf č. 12 Sportovní aktivity respondentů V otázce č. 12 odpovídali respondenti na otázku, kolik času věnují sportovním aktivitám delším než 30 minut. 13 respondentů (10,7 %) uvedlo, že sportuje denně, z toho 7 mužů (5,7 %) a 6 žen (5 %), 45 respondentů (36,9 %) uvedlo sportovní aktivity delší než 30 minut 1 x týdne, z toho 15 mužů (12,3 %) a 30 žen (24,6 %). Sportovní aktivity 3 x týdně uvedlo 18 respondentů (14,7 %), z toho 7 mužů (5,7 %) a 11 žen (9 %). 46 respondentů (37,7 %) uvedlo, že nesportuje vůbec, z toho 28 mužů (22,9 %) a 18 žen (14,8 %). 37

Relativní četnost 45,0% 40,0% 35,0% 30,0% 25,0% 20,0% 41,8% 40,2% 15,0% 10,0% 5,0% 0,0% 6,6% zajímám se nezajímám se 11,4% muži ženy Graf č. 13 Zájem respondentů o preventivní opatření KVO V otázce č. 13 odpovídali respondenti na otázku, zda se sami zajímají o preventivní opatření KVO. Celkem 59 respondentů (48,4 %) uvedlo, že má aktivní zájem o preventivní opatření KVO, z toho bylo 8 mužů (6,6 %) a 51 žen (41,8 %). Celkem 63 respondentů (51,6 %) uvádělo, že o prevenci zájem nemá, z toho bylo 49 mužů (40,2 %) a 14 žen (11,4 %). 38

Relativní četnost 60,0% 52,5% 50,0% 40,0% 30,0% 27,9% 24,6% 32,0% 29,5% 20,0% 10,0% 0,0% 18,3% 13,9% 14,7% 16,4% 13,1% 9,8% 4,9% 9,0% 6,6% 8,2% 9,0% 5,7% 3,3% 5,0% 3,2% 5,8% 1,6% 0,8% 2,6% Zdroje informací muži ženy celkem Graf č. 14 Zdroj informací o preventivních opatření V otázce č. 14 měli respondenti odpovědět na otázku, kde získávají informace o prevenci KVO. Mohli označit více možností, kdy většina označila kombinace různých zdrojů. Celkově označilo 64 respondentů (52,5 %) jako zdroj svého obvodního lékaře, z toho bylo 34 mužů (27,9 %) a 30 žen (24,6 %), 39 respondentů (32 %) preventivní prohlídky, z toho 17 mužů (13,9 %) a 22 žen (18,3 %), 18 respondentů (14,7 %) informační letáky, z toho 6 mužů (4,9 %) a 12 žen (12,8 %), 36 respondentů (29,5 %) internet, z toho 16 mužů (13,1 %) a 20 žen (16,4 %), 11 respondentů (9 %) rozhlas a televizi, z toho 7 mužů (5,7 %) a 4 ženy (3,3 %), 8 respondentů (6,6 %) odborné přednášky, z toho 2 muži (1,6 %) a 6 žen (5 %), 11 respondentů (9 %) kolegy z práce, z toho 1 muž (0,8 %) a 10 žen (8,2 %) a 7 respondentů (5,8 %) uvádělo do položky jiné školu 3 (2,6 %) a odpověď nezajímá 4 (3,2 %). 39