VYSOKÁ ŠKOLA POLYTECHNICKÁ JIHLAVA

VYSOKÁ ŠKOLA POLYTECHNICKÁ JIHLAVA Katedra zdravotnických studií Úroveň emoční inteligence sester ve vybraných zdravotnických zařízeních Bakalářská práce Autor: Iveta Součková Vedoucí práce: PhDr. Ingrid Juhásová, PhD. Jihlava 2018

Abstrakt Využití emoční inteligence (EI) umožňuje sestře lepší porozumění emocím. V ošetřovatelské profesi je toto využití důležité nejen kvůli empatii, ale též EI sestře napomáhá v seberealizaci a budování dobrých vztahů nejen v pracovním kolektivu. Výzkum měl za cíl zjistit úroveň EI sester ve vztahu k dosaženému vzdělání a dále zmapovat, na kterých odděleních jsou sestry více emočně inteligentní. Výzkumný soubor tvořily sestry (n = 100) z vybraných oddělení nemocnic Jihlava a Havlíčkův Brod. Ke zhodnocení úrovně EI byl použit dotazník SEIS (Schutte EI Scale), který měří rysovou EI. Údaje byly zpracovány v MS Excel 2013. Výsledky potvrdily, že sestry s vyšší EI mají vysokoškolské vzdělání, nejlépe obstály sestry s magisterským titulem. Dále z výsledků vyšlo, že nejvíce emočně inteligentní sestry jsou na oddělení dlouhodobě nemocných. Pro praxi je doporučeno se této problematice věnovat již u studentů, kteří chtějí vykonávat sesterskou profesi a též praktikovat odborné semináře pro sestry v nemocnicích. Klíčová slova: emocionalita, emoční inteligence, rys, SEIS, sestry Abstract Using Emotional Intelligence (EI) allows the sister to better understand emotions. In the nursing profession, this use is important not only for empathy, but also for EI of sister to help self-fulfill and build good relationships not only in the work team. The aim of the research was to determine the level of EI nurses in relation to education and to further map out in which departments the nurses are more emotionally intelligent. The research file consisted of nurses (n = 100) from selected departments of Jihlava and Havlíčkův Brod hospitals. To evaluate the EI level, a SEIS (Schutte EI Scale) questionnaire was used, which measures EI. Data was processed in MS Excel 2013. The results confirmed that nurses with higher EI have a higher education, most likely survived nurses with a Master's degree. In the second goal, the most emotionally intelligent sisters are on ODN. It is recommended to practice this subject for students who want to practice a nursing profession and also to practice seminars for nurses in hospitals. Key words: Emotionality, Emotional Intelligence, trait, SEIS, nurses

Poděkování Velice děkuji vedoucí PhDr. Ingrid Juhásové, PhD. (Trnavská univerzita v Trnavě, Katedra ošetřovatelství) za její odborné vedení a svatou trpělivost. Dále bych chtěla poděkovat sestrám, které se zúčastnily výzkumu, za jejich čas a ochotu vyplnit dotazník. V neposlední řadě bych ráda poděkovala svým blízkým a hlavně rodině, která mi byla po celou dobu studia velikou oporou.

Prohlašuji, že předložená bakalářská práce je původní a zpracoval/a jsem ji samostatně. Prohlašuji, že citace použitých pramenů je úplná, že jsem v práci neporušil/a autorská práva (ve smyslu zákona č. 121/2000 Sb., o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů, v platném znění, dále též AZ ). Souhlasím s umístěním bakalářské práce v knihovně VŠPJ a s jejím užitím k výuce nebo k vlastní vnitřní potřebě VŠPJ. Byl/a jsem seznámen/a s tím, že na mou bakalářskou práci se plně vztahuje AZ, zejména 60 (školní dílo). Beru na vědomí, že VŠPJ má právo na uzavření licenční smlouvy o užití mé bakalářské práce a prohlašuji, že s o u h l a s í m s případným užitím mé bakalářské práce (prodej, zapůjčení apod.). Jsem si vědom/a toho, že užít své bakalářské práce či poskytnout licenci k jejímu využití mohu jen se souhlasem VŠPJ, která má právo ode mne požadovat přiměřený příspěvek na úhradu nákladů, vynaložených vysokou školou na vytvoření díla (až do jejich skutečné výše), z výdělku dosaženého v souvislosti s užitím díla či poskytnutím licence. V Jihlavě dne 28. 4. 2018... Podpis

Obsah Úvod... 7 1 Současný stav problematiky... 8 1.1 Definice emoční inteligence... 8 1.2 Modely emoční inteligence... 9 1.2.1 Emoční inteligence jako schopnost... 9 1.2.2 Emoční inteligence jako rys... 12 1.3 Měření emoční inteligence... 14 1.3.1 Měření rysové EI... 15 1.3.2 Měření EI jako schopnosti... 16 1.4 Koncepce ošetřovatelského vzdělání v Čechách... 17 1.5 Emoční inteligence v sesterské profesi... 19 2 Výzkumná část Úroveň EI... 21 2.1 Cíl výzkumu a výzkumné otázky... 21 2.2 Metodika výzkumu... 21 2.3 Charakteristika vzorku respondentů a výzkumného prostředí... 21 2.4 Průběh výzkumu... 22 2.4.1 Zpracování výsledků... 23 2.5 Výsledky... 23 2.6 Diskuze... 26 2.7 Návrh řešení a doporučení pro praxi... 27 Závěr... 28 Seznam použité literatury... 29 Seznam zkratek... 33 Seznam tabulek a grafů... 34 7 Seznam příloh... 35

Úvod Emoce nás provázejí celý život a jejich rozpoznávání u ostatních je součástí mezilidských vztahů a kontaktu s nimi. Práce sestry je náročná, a to i na psychiku. Sestra musí disponovat nejen odbornými znalostmi, ale též by měla mít určitou dávku empatie. Dále by měla mít dobré komunikační schopnosti, schopnost vycházet jak s pacienty, tak s pracovním kolektivem a zvládat stresové situace. Aby mohla vše zvládnout, musí mít nejen kvalitní vzdělání, ale také schopnost pracovat se svými emocemi, s čímž souvisí právě emoční inteligence. Emoční inteligence je předmětem mnoha současných výzkumů. Jde o relativně mladý koncept, který je plný rozporů. Ať už je zkoumána na poli psychologie, ekonomiky, pedagogiky či zdravotnictví. Dnes se do popředí dostává fakt, že emoční inteligence je důležitější než IQ pokud chceme být v životě úspěšní. Vzhledem k popularitě tohoto tématu bylo přeloženo do češtiny spoustu zahraničních publikací, avšak u nás se v porovnání se zahraničím tolik výzkumů k tomuto tématu neuskutečnilo. Téma emoční inteligence jsem si vybrala, jelikož mi přijde zajímavé a ve zdravotnické sféře důležité. Myslím si, že sestry by měly umět ovládat své emoce, vypořádat se s náročnými situacemi a být schopné organizace nejen své práce, ale i lidí. Práce se skládá ze současného stavu problematiky a výzkumné části. Současný stav problematiky je členěn do kapitol, kde je nejvíce věnováno emoční inteligenci. Nejprve je popsán a vysvětlen pojem emoční inteligence, dále se práce zabývá vybranými modely EI a metodikou měření. V následujících kapitolách se práce zaměřuje na vzdělávání sester a z toho plynoucích kompetencí a na závěr popisuje uplatnění EI v sesterské profesi. Cíle práce: analyzovat úroveň EI u všeobecných sester ve vztahu k dosaženému vzdělání, zjistit, na kterých nemocničních odděleních jsou více emočně inteligentní sestry. 7

1 Současný stav problematiky 1.1 Definice emoční inteligence Eduard Thorndike ve 20. letech minulého století přišel s teorií inteligence, která obsahovala tři schopnosti, které na sobě nejsou navzájem závislé, a to: abstraktní, mechanickou a sociální inteligenci. Zmíněná sociální inteligence se podle něj dá zpodobnit s emoční inteligencí tak, jak jí chápeme dnes. Jisté souvislosti s pojetím současné emoční inteligence můžeme najít nejen v pracích Thorndika, ale i R. J. Sternberga či H. Gardena. Sice nikdy přímo nepojmenovali emoční inteligenci, ale v jejich teoriích se dají vysledovat podobné prvky, které odpovídají současnému nahlížení na tento koncept (Weisová, Süss, 2007, s. 220). V současné době je emoční inteligence (dále jen EI) definována hned v několika podobách. Z důvodu používání aktuální literatury nebudou uváděny všechny definice, pouze ty novější a významné. Mayer a Salovey (1990) původně definovali EI jako podskupinu sociální inteligence, kdy má člověk schopnost sledovat jak pocity a emoce u sebe samého, tak i u ostatních lidí, a používat tyto informace k vedení vlastního myšlení a konání. Gignac (2010) vnímá emoční inteligenci jako schopnost cíleně přizpůsobovat, upravovat a vybírat prostředí pomocí emocionálně relevantních procesů. Teorie a výzkumy Mayera a Saloveye vedly později Daniela Golemana k napsání knihy Emoční inteligence, která se stala průlomovou v polovině 90. let. Jeho hlavní teze obrátila dosavadní způsob pohledu vzhůru nohama, jelikož zjistil, že lidé úspěšní v zaměstnání se často nevyznačovali nijak vysokým IQ (Intelligence Quotient), ale především výrazným EQ (Emotional Quotient) (Kanitz, 2008, s. 29). Dle Golemana (2000) se EI rozumí schopnost vyznat se nejen v sobě, ale také v ostatních a být schopen vnitřní motivace a zvládat své emoce i emoce druhých. Reuven Bar-On (2006) představil odlišný pohled na EI. Považuje ji za řadu emočních a sociálních schopností, kompetencí a zručností, které ovlivňují naši schopnost porozumění, vyjadřování se a úspěšnosti při zvládání požadavků vnějšího prostředí. S pojmem emoční inteligence souvisí i pojem emoční kvocient, který byl odvozen od inteligenčního kvocientu. Emoční kvocient je podle Hartla a Hartlové (2010) vyjádřením úrovně EI. 8

Vysoká úroveň emočního kvocientu se projevuje tolerancí, empatií a soucitem s druhými, schopností vyjadřovat své vlastní pocity slovy, a také schopností odolávat potřebě vracet útoky při emočním rozrušení (Juhásová, 2013, s. 37-38). Jak bylo zmíněno, existuje několik definic EI. Badenhorst a Smith (2007) uvádí, že k rozšiřování definic EI pravděpodobně dochází z důvodu absence jedné definice, na které by se odborníci shodli. 1.2 Modely emoční inteligence Než aby nastala shoda názorů na to, co je to EI, tak bylo navrženo několik různých modelů (Neubauer, Freundenthaler, 2007, s. 54). Existují dva rozdílné proudy, které vymezují EI buď jako kognitivní schopnost, nebo jako osobnostní rys (též nazýván jako smíšený model) (Baumgartner, Zacharová, 2009). Smíšený se nazývá z toho důvodu, že kromě emocionálních schopností obsahuje i osobnostní rysy, které souvisí s emocionalitou (Kaliská, Salbot, 2011). První proud tedy vnímá EI jako další druh inteligence, pomocí které se dá popsat jiný druh schopností, než jaký je zahrnut v klasickém pojetí inteligence. Pro druhý proud je typické vnímání EI jako osobnostního rysu (Pérez, Petrides, Furnham, 2007). Tyto dva proudy se odlišují podle toho, zda se soustřeďují na maximální nebo typický výkon. Různé modely EI se měří odlišnými způsoby. Smíšené modely se měří sebepopisnými metodami, zatímco modely schopností se soustředí na výkonové metody (Neubauer, Freudenthaler, 2007, s. 54). Dle Herbsta a Mareeho (2008) vyvolaly z hlediska výzkumu největší pozornost modely Mayera a Saloveye (1999), Golemana (1998) a Bar-Ona (2006). 1.2.1 Emoční inteligence jako schopnost Do této kategorie řadíme především koncepci Mayera a Saloveye z roku 1990 uvedenou pod zkratkou EI90, a dále jejich pozměněný model z roku 1997 nazývaném EI97 (Neubauer, Freudenthaler, 2007). 9

Původní model EI Saloveye a Mayera (1990) Peter Salovey a John Mayer naznačili nový koncept syntézy psychologických konceptů inteligence a emocí sloučením psychologické literatury na téma obecného vlivu emocí a emocionality na osobnost (Neubauer, Freudenthaler, 2007). Podle jejich systému je EI tvořena třemi duševními procesy: 1. posouzení a vyjadřování emocí, 2. kontrola emocí, 3. adaptivní využití emocí. Posouzení a vyjadřování emocí můžeme využít ve vztahu k sobě samému a k ostatním, a dělit dále na verbální a neverbální oblast. Druhý bod se týká kontroly emocí, kterou opět můžeme využít jak u sebe, tak u ostatních. Posouzení emocí ostatních na verbální úrovni lze ztotožnit s konstruktem empatie. Adaptivní využití emocí nám ukazuje, že lidé s vyšší EI jsou v používání svých emocí flexibilnější, umějí pružněji plánovat, tvořivěji myslet, mají schopnost přesměrovat svou pozornost a také motivovat sebe i druhé. Tento model předpokládá, že emočně inteligentní lidé by měli být rovněž schopnější ve: vnímání a posuzování svých emocí, vyjadřování svých emocí ostatním, správném rozpoznávání emocí druhých a reagováním sociálně adaptivním způsobem, regulaci emocí svých i druhých k dosažení cílů, využití svých emocí k řešení problémů. Větve modelu EI90 (posouzení a vyjadřování, kontrola) jsou v konstruktu EI nezpochybnitelné, zatímco třetí větev (adaptivní využití) byla zkritizována. I přes tuto kritiku se autoři tohoto modelu domnívají, že EI v jejich pojetí představuje soubor schopností souvisejících s emocemi, který spadá do uznávaných definic inteligence (Neubauer, Freudenthaler, 2007, s. 57). Přepracovaný model EI Mayera a Saloveye (1997) V roce 1997 představili Mayer a Salovey přepracovaný koncept EI, uváděný jako EI97. Tento přepracovaný model vynechává levou horní větev modelu EI90 (flexibilita plánování; tvůrčí myšlení; přesměrování pozornosti; motivace) a zahrnuje novou oblast, 10

a to přemýšlení o emocích, která se vztahuje k výkonu (Neubauer, Freudenthaler, 2007, s. 58). V aktualizované verzi byla přetvořena původní definice EI do této podoby: Emoční inteligence zahrnuje schopnost přesně vnímat, hodnotit a vyjadřovat emoce; schopnost vybírat a/nebo vytvářet pocity podporující myšlení; schopnost rozumět emocím a emoční znalosti; a schopnost regulovat emoce na podporu emocionálního a intelektového růstu (Mayer, Salovey, 1997, s. 10). V EI97 jsou emoční schopnosti rozděleny do čtyř tříd, které jsou uspořádány od schopností nejjednodušších až po ty složité: 1. větev (vnímání, posuzování a vyjadřování emocí) zahrnuje schopnost identifikovat své emoce i emoce druhých a správně je rozlišovat. Tyto procesy jsou důležitým předpokladem pro řešení problémů. 2. větev (emoční podpora myšlení) obsahuje využití emocí při usuzování o pocitech a jejich vybavování, a dále změny nálad z úhlu pohledu jedince, které mohou usnadňovat jeho usuzování. 3. větev (porozumění emocím a jejich analýza) se týká jak schopnosti poznat emoce a vztahy mezi emocemi a slovy, tak rozpoznání přechodů mezi emocemi. 4. větev (promyšlená regulace emocí) obnáší schopnost zvládat vlastní emoce i emoce ostatních tak, aby bylo dosaženo emočního a intelektového zrání. Obsahem této schopnosti je otevřenost vůči příjemným i nepříjemným pocitům a zvládání posilovat pozitivní emoce a potlačovat negativní jak u sebe, tak u ostatních. Mayer et. al. (2001) tvrdí, že tento přepracovaný model splňuje důležitá kritéria, která tak EI řadí mezi konstrukty inteligence. EI může být tedy podle nich použita jako soubor dovedností ve vztahu k emocím, které mají jasně definované výkonové komponenty, a dále tvrdí, že EI jednotlivce by měla věkem a zkušenostmi narůstat (In Neubauer, Freudenthaler, 2007, s. 60). Pro měření EI jako schopnosti se využívá Mayer-Salovey-Caruso Emotional Intelligence Test; MSCEIT (Neubauer, Freudenthaler, 2007, s. 62). 11

1.2.2 Emoční inteligence jako rys Golemanův model EI V podání Daniela Golemana je EI důležitější než kognitivní inteligence (Neubauer, Freudenthaler, 2007, s. 54). Goleman (2000) ve své knize popisuje fakt, že pokud přihlédneme k důrazu, jaký kladou školy na IQ při přijímacích zkouškách, je překvapivé, jak tato hodnota málo koreluje s pozdějším uplatněním absolventa v praxi. Při srovnání hodnot IQ s pozdější mírou úspěšnosti v kariéře lze prokázat závislost nanejvýš z 25 %, některé podrobnější analýzy uvádějí, že možná nečiní ani 10 %, dokonce, že se snad rovná pouhým 4 %. Matthews et al. (2004) tvrdí, že Golemanův popis EI je takovým všemocným konceptem, kterým lze vysvětlit úspěšnost lidí v práci i osobním životě (In Molčanová, Baumgartner, 2008, s. 166). Golemanův model obsahuje pět základních schopností: sebeuvědomění, sebeovládání, motivaci, empatii, společenskou obratnost. Sebeuvědoměním se rozumí schopnost určit naše emoce v daném okamžiku a umět uplatnit své přednosti v rozhodování. Sebeovládáním pak zvládnout směřovat své emoce k vytyčeným cílům a umět odložit uspokojení v rámci dosažení nějakého cíle. Motivací stále zvyšovat své nároky a prokazovat odolnost vůči neúspěchu. Empatie je vžití se do problémů druhých a její pomocí umět vidět problémy druhých jejich očima. A nakonec společenskou obratností být schopen odhadovat různé společenské vztahy a situace, umět užívat společenskou obratnost k přesvědčování a vedení lidí i v zájmu týmové spolupráce (Goleman, 2000, s. 306). Bar-Onův smíšený model EI Smíšené modely nespojují výlučně EI s emocemi nebo inteligencí, ale tvrdí, že EI je označením různorodé skupiny osobnostních charakteristik, které mohou předvídat úspěch jak v pracovním, tak běžném životě (Neubauer, Freudenthaler, 2007, s. 63). 12

V souladu s tímto modelem je být emocionálně a společensky inteligentní, což podle Bar- Ona (2006) znamená efektivně chápat a vyjadřovat své emoce, porozumět a dobře vycházet s ostatními a úspěšně zvládat každodenní požadavky, výzvy a nátlaky. To je založeno na intrapersonální schopnosti být si vědom sebe sama, chápat své silné a slabé stránky a vyjadřovat pocity a myšlenky nedestruktivním způsobem a interpersonálními schopnostmi, jako je uvědomovat si pocity a potřeby druhých a udržovat vzájemně uspokojující vztahy. Bar-On identifikoval pět obecných dimenzí, které se dále dělí na patnáct subškál: Intrapersonální dovednosti zahrnující: o sebeúctu uvědomění, porozumění a přijetí sebe samého, o vědomí vlastních emocí, o asertivitu vyjadřování vlastních emocí, myšlenek a potřeb, o sebeaktualizaci určování vlastního směřování, sebekontrola a svobodná emoční závislost. Interpersonální dovednosti zahrnující: o empatii uvědomění si emocí druhých a jejich porozumění, o sociální odpovědnost být prokazatelně tvořivým členem vlastní sociální skupiny, o interpersonální vztahy utváření a udržování intimních vztahů. Adaptabilitu zahrnující: o řešení osobních a sociálních problémů, o testování reality potvrzování vlastních myšlenek a pocitů, o flexibilitu úprava vlastních pocitů, myšlenek a chování v závislosti na změny okolností. Zvládání stresu zahrnující: o toleranci vůči stresu pozitivní zvládání stresu, o ovládání impulzů odolávání a odložení impulzu či pudu. Obecnou náladu zahrnující: o štěstí spokojenost s vlastním životem, o optimismus udržování pozitivních postojů. 13

V roce 2000 byl tento model autorem přepracován, pozměnil komponenty původního modelu (sebeaktualizace; nezávislost; sociální odpovědnost; optimismus; štěstí), které se nyní považují za spíše facilitující prvky než konstituční. Tuto přepracovanou konceptualizaci nazval modelem emoční a sociální inteligence. Aby tento model mohl být zhodnocen, vyvinul Inventář emočního kvocinetu (Emotional Quotient Inventory; EQ-i) (Neubauer, Freudenthaler, 2007, s. 64). Další modely EI Pérez, Petrides a Furnham (2007) popisují více modelů EI. Weisengerův model vytvořený roku 1998, který rozlišuje aspekty jako sebeuvědomění, řízení emocí, sebemotivaci, efektivní komunikační schopnosti, interpersonální odbornost a emoční koučování. Higgs a Dulewicz vytvořili další model v roce 1999 a popisují aspekty jako hnací síly (motivace, intuice), restriktivní síly (svědomitost, emoční odolnost) a umožňující síly (sebeuvědomění, charakter). Dále model autorů Petridese a Furnhama vytvořený roku 2001, který obsahuje adaptabilitu, asertivitu, emoční hodnocení sebe i druhých, vyjadřování emocí, impulzivitu, vztahové schopnosti, charakterovou empatii apod. (In Molčanová, Baumgartner, 2008, s. 170). 1.3 Měření emoční inteligence S postupně přibývajícími modely EI se objevila snaha jí také měřit, aby se potvrdila existence těchto modelů (Austinová, Saklofske, 2007, s. 130). Teoretici a badatelé se snažili vytvořit nástroje na měření konceptu EI, ale nepřihlíželi na důležitý rozdíl mezi typickým a maximálním výkonem, a tak byly vytvořeny sebepopisné dotazníky a testy maximálního výkonu, které měly měřit to samé. Další výzkumy však toto tvrzení vyvrátily. Rozdíl je v tom, zda se měří EI jako rys nebo jako schopnost. Rysová EI se měří sebepopisnými dotazníky a EI jako schopnost využívá testy maximálního výkonu (Pérez, Petrides, Furnham, 2007, s. 202-203). Typickým výkonem chápeme, jak se člověk obvykle chová v každodenním životě, zatímco maximální hodnotí to, čeho jsou lidé schopni (Bracket, Geher, 2006 In Molčarová, Baumgartner, 2008, s. 164). 14

Matthews et al. (2004) vysvětluje, že měření maximálního výkonu je hodnoceno objektivně a tím dochází k minimálnímu zkreslení výsledků, ale jde o náročnou metodu, co se týče času a administrativy. Kdežto sebepopisné metody jsou hodnoceny subjektivně, a tak může dojít k výraznějšímu zkreslení, ale na druhou stranu je tato metoda míň náročná a jednodušší jak časově, tak administrativně (In Molčanová, Baumgartner, s. 173). 1.3.1 Měření rysové EI Austinová a Saklofske (2007) popisují, že rysová EI může měřit schopnosti zpracování emocí i přes to, že se překrývá s osobností. Důležitým argumentem pro pokračování v rozvoji nástrojů je to, že testování dotazníky je přímočařejší a méně nákladné než používání výkonových testů, jelikož dotazníky mohou být zaslány velkému vzorku respondentů a nemusí být kontrolovány administrátorem, jako je to právě u výkonových testů. Bar-Onův inventář emočního kvocientu (EQ-i) je o nejčastěji citovaný ukazatel rysové EI. Tvoří ho 133 položek, 15 subškál a hodnotí 5 domén: intrapersonální dovednosti, interpersonální dovednosti, adaptaci, zvládání stresu a obecnou náladu (Pérez, Petrides, Furnham, 2007, s. 209). Metodika EQ-i obsahuje čtyři validizační indikátory: index vynechání, inkonzistence, pozitivního a negativního dojmu. Tyto faktory mění skóre a tím redukují respondentovu snahu odpovídat určitým způsobem (Bar-On, 2000; Bar-On, 2007; Matthews et al., 2004 In Molčarová, Baumgartner 2008, s. 175). TMMS (rysová škála meta-analýzy nálad) vychází z původního modelu Saloveye a Mayera, která obsahuje 30 položek. Odpovídá se na pětibodové Likertově stupnici a výsledkem jsou skóry tří faktorů: všímání emocí, jasnost emocí a náprava emocí. Tato škála nebyla vytvořena k tomu, aby podávala celkové skóre, na což je třeba myslet při analýze a interpretaci dat. TMMS nebyla vytvořena k pokrytí celé oblasti rysové EI, z toho důvodu základní aspekty chybí (Molčarová, Baumgartner, 2008; Pérez, Petrides, Furnham, 2007). Další nástroj měření EI založený na modelu Mayera a Saloveye je SREIS (sebehodnotící škála EI). Jeho cílem je zjistit jak dobře umí lidé zhodnotit své emoční schopnosti. Nástroj poukazuje na nízkou korelaci s MSCEIT, se kterým má stejný základ (Brackett, Geher, 2006 In Molčanová, Baumgartner, 2008, s. 176). 15

Schutteho škála EI (SEIS) byla vytvořena v roce 1998 a skládá se z 33 položek, na které se odpovídá na pětibodové Likertově škále. Lze jí použít k rychlému měření globální rysové EI. Jejím nedostatkem je, že nedokonale pokrývá oblast rysové EI a je postavena pouze na třech dimenzích (Pérez, Petrides, Furnham, 2007, s. 209). K měření rysové EI se dá použít spoustu dalších nástrojů, např. EISRS (škála seberegulace EI), ECI (inventář emočních kompetencí), TEIQue (dotazník rysové EI), WEIP (profil EI v pracovní skupině), a spoustu dalších (Pérez, Petrides, Furnham, 2007, s. 210-212). 1.3.2 Měření EI jako schopnosti Problémem v měření EI jako schopnosti je subjektivita, na rozdíl od standardních testů kognitivních schopností nelze testy EI objektivně skórovat, protože neexistují jasná kritéria správné odpovědi. Tvůrci těchto testů se snaží tento problém obejít alternativními postupy skórování, které se dříve používaly k operacionalizaci sociální inteligence, ale nepříliš úspěšně. Mezi nejvýznamnější nástroje měření EI jako schopnosti patří Vícefaktorová škála emoční inteligence (Multifactor Emotional Intelligence Scale; MEIS) a její přepracovaná verze Mayerův-Saloveyův-Carusův test emoční inteligence (Mayer-Salovey-Caruso Emotional Intelligence Test; MSCEIT) (Pérez, Petrides, Furnham, 2007, s. 208). Autory MEIS jsou Mayer a Salovey. Skládá se z dvanácti položek, které mají měřit čtyři větve EI97. První větev obsahuje čtyři testy, které měří schopnost identifikovat emoce ve tvářích, hudbě, kresbě a příbězích. Druhá větev zahrnuje dva úkoly, které měří schopnost asimilovat emoce do procesů vnímání a kognitivních procesů. Třetí větev obsahuje čtyři úkoly, které hodnotí schopnost uvažovat o emocích a rozumět jim. Poslední větev měří pomocí dvou úkolů schopnost zvládat vlastní emoce i emoce druhých. K empirické validizaci MEIS využili autoři explorační faktorovou analýzu, ze které vyplynuly tři faktory, a to: vnímání emocí, porozumění emocím a zvládání emocí. Pomocí tohoto měření provedlo výzkum spoustu autorů, ale ukázalo se, že tento měřící nástroj má spoustu nedostatků. Aby byl tento problém vyřešen, tak Mayer a kolektiv vyvinuli MSCEIT (Neubauer, Freudenthaler, 2007, s. 61-62). 16

Mayer a Salovey spolu s Carusem vytvořili metodiku MSCEIT, která je aktualizací nástroje MEIS. Obsahuje čtyři oblasti, a to přesné rozpoznání emocí, jejich využívání, porozumění a zvládání. V testu je 141 položek, které jsou rozděleny do osmi kategorií úkolů, dvě kategorie zastupují jednu větev modelu (Brackett, Salovey, 2006 In Štěpánková, s. 12). Test je skórovaný na základě skupinového konsenzu (porovnání s odpověďmi velkého množství respondentů), konsenzu odborníků (každá odpověď je skórována podle poměru expertů na EI, kteří odpověděli stejně), a cílově (respondent je skórovaný na základě s emočním záměrem osoby, která vytvořila danou položku) (Matthews et al., 2004; Legree et al., 2007, Brackett, Geher, 2006 In Molčanová, Baumgartner, 2008, s. 179). 1.4 Koncepce ošetřovatelského vzdělání v Čechách Role sestry se společně s rozvojem ošetřovatelství měnila. Přes charitativní činnost, chápání sestry jako pomocníka lékaře až k rovnocenné člence zdravotnického týmu. V současné době je kladen důraz na samostatnost sestry v rozhodování. Jedním ze základních atributů ošetřovatelského povolání je celoživotní vzdělávání (Beňadiková, Rapčíková, 2009). V ošetřovatelském povolání mají uplatnění především empatičtí lidé, kteří mají dobrou schopnost porozumění. Rozhodnutí vykonávat povolání sestry by mělo vycházet z vnitřního přesvědčení, jde totiž o vysoce mravní a zodpovědné povolání, které svědčí o určité vyzrálosti člověka. Pracovními nástroji sestry jsou srdce a profesionalita. Srdce přináší emoce a lásku, zatímco profesionalita znamená, že sestra pracuje v souladu se svou odborností a kompetencemi (Krátká, 2007). Vzdělávání zdravotnických pracovníků ošetřovatelských oborů vychází z koncepce ošetřovatelství, která byla vydána Ministerstvem zdravotnictví v roce 2004. V koncepci stojí, že k poskytování této péče je předpokladem ošetřovatelský tým, složen z ošetřovatelského personálu, který má různou úroveň kvalifikace, a jejichž kompetence jsou vymezeny podle stupně dosaženého vzdělání a specializace (MZČR, 2004). Na středních zdravotnických školách se získává způsobilost k výkonu povolání praktické sestry (dříve zdravotnického asistenta) absolvováním oboru praktická sestra. Lze i oborem zdravotnický asistent za předpokladu, že studium bylo zahájeno nejpozději ve školním roce 2018/2019. Všeobecnou sestru lze vykonávat absolvováním tříletého studia v oboru diplomovaná všeobecná sestra, která se uskutečňuje na vyšších 17

zdravotnických školách nebo tříletým studiem bakalářského studijního oboru pro přípravu všeobecných sester (Zákon č. 96/2004 Sb.). Studiem na vyšších odborných zdravotnických školách je absolventovi udělen titul Diplomovaný specialista (DiS.) po ukončení absolutoria. Pouze na vysokých školách či univerzitách jsou realizovány akreditované bakalářské studijní programy ošetřovatelství, a to obor všeobecná sestra. Studium je zakončené státní závěrečnou zkouškou a absolvent získává titul Bakalář (Bc.). Po ukončení bakalářského studijního programu může všeobecná sestra získat vyšší stupeň vzdělání, a to v navazujícím magisterském studiu ošetřovatelství., které se ukončuje státní závěrečnou zkouškou. Absolventům je udělen titul Magistr (Mgr.) (Zákon č.96/2004 Sb.) V září 2017 vešla v platnost novela zákona 96/2004 Sb, kterou se mění kontrola celoživotního vzdělávání. Dosud byly sestry povinny zvyšovat si své vědomosti a dovednosti v souladu s rozvojem oboru a novými vědeckými poznatky. Musely absolvovat certifikované kurzy, školící akce či odborné konference a sbírat kredity, na jejichž základě dostaly osvědčení k výkonu zdravotnického povolání bez odborného dohledu (Zákon č. 96/2004 Sb.). Podle Bartlové (2009) vede celoživotní vzdělávání ke zlepšení poskytované péče. Sestra si zdokonaluje nejen vědomosti, ale také dovednosti, získává nejnovější poznatky a může tak reagovat na změny v poskytování kvalitní péče o pacienta. Studie japonských autorů dokonce prokázala, že sestry s vyšší EI se více dále vzdělávají a aktivně si zlepšují svou kvalifikaci (Fujino, Tanaka et al. 2015). Od 1. 9. 2017 vešel v účinnost zákon 201/2017 Sb., kterým se mění zákon 96/2004 Sb., o podmínkách získávání a uznávání způsobilosti k výkonu nelékařských zdravotnických povolání a k výkonu činností souvisejících s poskytováním zdravotní péče a o změně některých souvisejících zákonů. Tento zákon ruší vyhlášku o kreditním systému pro vydání osvědčení k výkonu povolání bez přímého či odborného dohledu, a dále novelizuje podmínky k získávání a uznávání způsobilosti nelékařských zdravotnických povolání. To znamená, že není již podmínkou nutná registrace k výkonu povolání bez odborného dohledu, nyní musí mít sestra příslušnou kvalifikaci a být zdravotně způsobilá a bezúhonná. Bez odborného dohledu může tedy nyní pracovat i praktická sestra (Šnajdrová 2017; Zákon č. 201/2017 Sb.). 18

1.5 Emoční inteligence v sesterské profesi Zdravotnické povolání patří mezi náročná zejména kvůli odborné přípravě a profesionálnímu výkonu. Velký význam ve zdravotnictví je kladen na žádoucí formy jednání jak k nemocným, tak ke spolupracovníkům. Od zdravotníka se očekává nejen odborná znalost, ale i práce s moderní technikou, fyzická zátěž, jednání s nemocnými či administrativní práce. Všechny tyto požadavky jsou náročné na osobnost, profesionální průpravu, styl práce i duševní stabilitu (Zacharová a kol., 2007, s. 62). Podle Špirudové (2015) je nástrojem pro výkon profese sestry důležité, aby byla prosociálně orientována, osobnostně vyzrálá a stabilní, uvědomělá si ve své službě ostatním, vzdělaná, empatická, dostatečně sebereflexní, vysoce morální a akceptující etickou rovinu své profese. Podle Zacharové a kol. (2007) jsou pro sestru nezbytné určité osobnostní předpoklady, jako je tvůrčí přístup, kritičnost a sebekritičnost, empatie, klidné a příjemné vystupování, hodnotová orientace, humánní vztah k nemocnému, rozvážnost a trpělivost. Sestra musí v pacientovi budit důvěru o své odbornosti, je zasvěcována do jeho problémů, což vyžaduje více porozumění a laskavosti. K úspěšnému plnění sesterské role je též zapotřebí emocionální neutralita, což znamená, že sestra je schopna podřídit svou emocionalitu rozumové kontrole. Augusto Landa a López-Zafra (2010) tvrdí, že znalost sebe a svých emocí se ve zdravotnictví jeví jako rozhodující faktor pro rozvoj a růst této profese. Studie dokazují, že emočně inteligentní sestra dokáže pracovat se svými myšlenkami a pocity v harmonickém vztahu, a že EI umožňuje sestrám rozvíjet léčebné vztahy k pacientům, jejich rodinám a lépe zvládat stres. Další studie se zaměřila na vztah mezi EI a výkonem zdravotnického personálu v ošetřovatelství. K této studii byl použit měřící nástroj MSCEIT. Výsledky prokázaly vztah mezi pracovním výkonem a všemi složkami testu (Beauvais, Brady, et al., 2011). Bradberry, Gravesová (2007) tvrdí, že EI je do určité míry ukazatelem výkonnosti na pracovišti a velice silným motivátorem vůdcovství a osobní zdatnosti. Pokud člověk pracuje na své EI, tak podává lepší výkony, chová se lépe k ostatním a má lepší uspokojení z práce. Nejen jednotlivec těží z EI, ale i organizace jako celek, zlepší-li se dovednosti několika lidí v rámci jedné organizace, celá firma pokročí vpřed, jelikož EI motivuje vedení, týmovou práci i zákaznické služby (In Machalová, s. 23). 19

Škrlovi (2003) uvádí, že vyšší EI umožňuje sestře jak schopnost sebevedení, tak utváření efektivních vztahů s ostatními lidmi. Pokud má sestra manažerka schopnost vnímat své pocity i emoce druhých, dokáže snadno vytvářet vztahy, vnímá pocity i reakce lidí, což se jeví jako úspěšné vedení zaměstnanců. Sestry by měly znát svou EI a rozvíjet ji, jelikož je základem týmové spolupráce (In Štruncová, 2013). Podle Mayera a Saloveye (1990) je emočně inteligentní jedinec schopen stanovit si priority v úkolech, jelikož dokáže pozorně vnímat své pocity a tím přesunout pozornost od banálních úkolů k těm důležitějším. Tato volba priorit a nutnost přesměrování úsilí k novým cílům vyžaduje dostatečnou kontrolu nad prací, jako je rozvrhnutí času a úsilí (In Abrahamová, 2007, s. 279). Cooper a Sawaf (1997) ve studii zabývající se EI v organizacích potvrdili hodnotu emoční poctivosti, podle nich emočně poctivý člověk odmítá vytěsňovat pocity poctivosti, aby se zachoval politicky správně (In Abrahamová, 2007, s. 279). EI nám v pracovním prostředí umožňuje zažívat pocit naplnění a díky ní realizujeme své schopnosti a dovednosti. Díky tomuto vnitřnímu postoji se dokážeme v situacích vyrovnávat adaptivním způsobem, což se odráží i při řešení problémů v mezilidských vztazích, tzn., že při komunikaci se snažíme pochopit vnitřní motivy chování druhých a jsme schopni efektivně komunikovat a jednat. Dispozice k řešení situace je téměř vždy na úrovni emoční zralosti, tedy závisí na zvládání svých emocí. Úroveň EI lze zvyšovat. Neměla by se tedy opomíjet v rámci přípravy na výkon dané profese. Bohužel tomu taknení, jelikož vzdělávací proces se soustředí na zvládnutí techniky, dovedností, informací a získání zkušenosti. Neřeší se kvalita schopností, jako jsou sebereflexe, sebemotivace, schopnost týmové spolupráce, otevřená komunikace či vyjádření svého názoru (Beníšek, Chvátalová, 2009). 20

2 Výzkumná část Úroveň EI 2.1 Cíl výzkumu a výzkumné otázky Cíl 1: Zjistit jaké je vzdělání sester, které dosahují vyšší úrovně EI. Výzkumná otázka 1: Jaké vzdělání mají sestry s vyšší EI? Výzkumná otázka 2: Ve které nemocnici jsou více emočně inteligentní sestry? Cíl 2: Zmapovat, na kterých odděleních mají sestry nejvyšší úroveň EI. Výzkumná otázka 3: Které oddělení disponuje nejvyšší EI sester? Výzkumná otázka 4: Jsou na ODN sestry více emočně inteligentní než na ostatních odděleních? 2.2 Metodika výzkumu Pro výzkum byla použita metoda kvantitativního šetření. Pro sběr dat byl použit dotazník SEIS (Schutte EI Scale), který měří EI jako osobnostní rys. Původně ho vytvořil Schutte a kol. roku 1998. Tato verze obsahovala 33 položek, později ji Austinová a kol. (2004) přepracovali na verzi s 41 položkami, která je použita v tomto výzkumu. Jednotlivé položky jsou formulovány v oznamovacích větách. Respondenti vyjadřují míru svého souhlasu či nesouhlasu s daným výrokem na pětibodové Likertově stupnici s tím, že 1 znamená nesouhlasím a 5 souhlasím. Při hodnocení se zjišťuje celkové skóre EI a čtyři komponenty: regulace emocí, porozumění emocím, emoční podpora myšlení a emoční podpora ve vztahu k jednání. Tento měřící nástroj vychází z modelu Saloveye a Mayera z roku 1990. Za jeho hlavní nevýhodu považují Pérez, Petrides a Furnham (2007) to, že nepokrývá zcela oblast rysové EI, nemá předem stanovené faktory, které se krystalizují až na základě výsledků z konkrétních dat. Přesto se řadí k měřícím metodám EI a uplatňuje se při měření globální rysové EI. 2.3 Charakteristika vzorku respondentů a výzkumného prostředí Výzkumný vzorek tvořily sestry z nemocnic Jihlava a Havlíčkův Brod. Cílovou skupinou byly sestry z interních, chirurgických, dětských a dlouhodobě nemocných oddělení. Z hlediska hlavního cíle práce byly sestry rozděleny podle dosaženého vzdělání do několika kategorií. Základní vzdělání uvedla 1 respondentka (1 %). 21

Středoškolské vzdělání mělo 47 sester (47 %). Vyšší odborné vzdělání mělo 21 respondentů (21 %). Vysokoškolské vzdělání mělo celkem 28 sester, z toho 21 bakalářské (21 %) a 7 magisterské (7 %). Pro přehlednost je zpracována tabulka 1. Dotazníky byly předány osobně vrchním sestrám, které je pak dodaly sestrám na oddělení. V úvodu dotazníku byly respondenti informováni o jeho účelu a ujištěny, že jejich účast je zcela dobrovolná a anonymní. Dotazník obsahoval oslovení, instrukce k vyplnění, test SEIS o 41 položkách, a nakonec zjišťující údaje o respondentech. Rozdáno bylo celkem 140 dotazníků, 70 do každé nemocnice. Do nemocnice Havlíčkův Brod to bylo 20 dotazníků na interní, dětské a chirurgické oddělení, 10 dotazníků bylo rozdáno na oddělení dlouhodobě nemocných. Do nemocnice Jihlava byly počty rozdaných dotazníků na oddělení stejné. Vráceno bylo celkem 100 dotazníků, což činí 71% návratnost. Tabulka 1 Charakteristika vzorku respondentů podle dosaženého vzdělání Dosažené vzdělání Absolutní četnost (n) Relativní četnost (%) Základní 1 1 Střední zdravotnická škola 47 47 (SZŠ) Vyšší odborná škola 21 21 zdravotnická (VOŠZ) Bakalářské 21 21 Magisterské 7 7 Specializační 3 3 2.4 Průběh výzkumu V období leden duben 2018 bylo rozdáno celkem 140 dotazníků do nemocnic Jihlava a Havlíčkův Brod. Náměstkyněmi ošetřovatelské péče byl odsouhlasen sběr dat. Dotazníky byly dodány osobně vrchním sestrám na vybraná oddělení. Vrchní sestry určily přesný počet dotazníků, které mohou být rozdány z důvodu velkého časového a administrativního zatížení sester. 22

Skóre EI 2.4.1 Zpracování výsledků Údaje byly zpracovány v MS Excel 2013. Při zpracování dat byly využité popisné metody statistiky: absolutní (n) a relativní (%) četnosti, aritmetický průměr (M), směrodatná odchylka (SD), medián, modus, rozptyl, variační rozpětí, minimum a maximum. 2.5 Výsledky Výzkumná otázka 1: Jaké vzdělání mají sestry s vyšší EI? Celkové skóre EI všech sester z obou nemocnic zobrazuje tabulka 2. V tabulce 3 jsou rozděleny sestry podle dosaženého vzdělání, k této tabulce je připojen graf 1. Tabulka 2 Skóre všech sester v SEIS (n = 100) průměr medián modus SD rozptyl rozpětí min Max SEIS 148,28 150 153 16,46 271,08 76 109 185 Poz.: SD směrodatná odchylka, min minimální hodnota, max maximální hodnota V SEIS, kterým jsme zjišťovali úroveň EI sester, bylo zjištěné průměrné skóre 148,28 (SD = 16,46), což je zjištění nad středem intervalu, ve kterém se mohou pohybovat naměřené hodnoty. Minimální hodnota byla 109 a maximální 185, což je rozdíl o 76 bodů. Graf 1 znázorňuje průměrnou EI sester rozdělenou podle jejich dosaženého vzdělání. 154,00 152,00 150,00 148,00 146,00 144,00 142,00 140,00 138,00 136,00 134,00 150,57 153,43 149,67 149,55 141,05 152,00 Průměr EI Vzdělání Graf 1 Průměr EI sester podle vzdělání 23

Skóre EI Nejvyššího průměru (153,43) dosáhly sestry s magisterským titulem (n = 7). Průměru (152,00) dosáhla sestra se základním vzděláním (n = 1). Tento samostatný údaj však nelze považovat za významný. Sestry s bakalářským titulem (n = 21) dosáhly průměru (150,57). Sestry se specializačním vzděláním (n = 3) se průměrem (149,67) nijak výrazně neliší od sester se středoškolským vzděláním (n = 47), které měly průměr (149,55). Sestry s vyšší odbornou školou (n = 21) dosáhly v testu průměru (141,05). Sestry s vyšším odborným vzděláním mají oproti ostatním sestrám výrazně nižší průměr EI. Výzkumná otázka 2: Ve které nemocnici jsou více emočně inteligentní sestry? V tabulce 3 jsou zpracována data z jednotlivých nemocnic. K této tabulce je přehledně zpracován graf 2. Tabulka 3 Průměrná EI sester v jednotlivých nemocnicích Nemocnice Počet (n) Počet (%) Průměr SD Min Max Havlíčkův 43 43 153,86 17,00 115 185 Brod Jihlava 57 57 144,28 14,71 109 180 Celkem 100 100 148,28 16,46 109 185 154,00 152,00 150,00 148,00 146,00 144,00 142,00 140,00 138,00 153,86 Havlíčkův Brod Nemocnice 144,07 Jihlava Průměr EI Graf 2 Průměrná EI sester v jednotlivých nemocnicích V nemocnici Havlíčkův Brod dosáhly sestry (n = 43) průměru EI (153,86), zatímco sestry (n = 57) z Jihlavské nemocnice měly průměr (144,07). 24

Skóre EI Výzkumná otázka 3: Které oddělení disponuje nejvyšší EI sester? Graf 3 přehledně znázorňuje úroveň. EI sester na jednotlivých odděleních z nemocnic Jihlava a Havlíčkův Brod 159,88 160,00 152,82 155,00 152,47 152,87 150,00 148,75 145,00 139,53 138,88 140,00 135,00 130,00 125,00 144,20 Průměr EI nemocnice Havlíčkův Brod Průměr EI nemocnice Jihlava Oddělení Graf 3 Srovnání EI sester na jednotlivých odděleních nemocnic Jihlava a Havlíčkův Brod Nejvyšší průměr EI (159,88) byl naměřen u sester z oddělení dlouhodobě nemocných nemocnice Havlíčkův Brod (n = 8). Z jihlavské nemocnice měly nejvyšší průměr (152,47) sestry z dětského oddělení (n = 19). Z porovnání obou nemocnic mají velice srovnatelnou úroveň EI sestry z dětských oddělení. V porovnání dalších oddělení mezi sebou z obou nemocnic není průměr EI nijak přibližně srovnatelný. 25

Skóre EI Výzkumná otázka 4: Jsou na oddělení dlouhodobě nemocných sestry více emočně inteligentní než na ostatních odděleních? Graf 4 zachycuje EI všech sester z jednotlivých oddělení obou nemocnic. 154,00 152,00 150,00 152,60 153,85 148,00 146,00 144,00 143,65 145,65 Průměr EI 142,00 140,00 138,00 dětské chirurgické interní ODN Oddělení Graf 4 EI všech sester seřazena podle oddělení Nejvyšší průměr (153,85) byl naměřen u sester z oddělení dlouhodobě nemocných (n = 13). Dále pak sestrám z dětských oddělení (n = 30) byl naměřen průměr EI (152,60). Sestrám z interních oddělení (n = 31) bylo naměřeno (145,65) a sestry z chirurgických oddělení (n = 26) se významně nelišily s průměrem (143,65). 2.6 Diskuze Hlavním cílem bylo zjistit, jaké je vzdělání sester s vyšší EI. Pomocí výpočtu průměrů EI podle jednotlivých vzdělání bylo zjištěno, že nejvyšší EI disponují sestry s magisterským titulem. Stejný závěr shledala Juhásová (2013), která zjistila, že v dotazníku SEIS dosáhly sestry s magisterským vzděláním nejlepšího výsledku, a to (162,87). Šiková (2015) ve svém výzkumu také zjistila vyšší úroveň EI v oblasti vnímání emocí u vysokoškolsky vzdělaných sester než u sester se středoškolským vzděláním (u = 208,50). Z toho se dá usuzovat, že vysokoškolsky vzdělané sestry mají vyšší úroveň EI, avšak nemusí to být podmínkou, jelikož může záležet i na délce praxe protože sestry se středoškolským vzděláním se průměrově v tomto výzkumu již tolik nelišily od sester s bakalářským vzděláním. Juhásová (2013) však neshledala signifikantní rozdíl v úrovni EI jako rysu a délce profesní praxe. Tento cíl byl tedy splněn. 26

Dalším cílem bylo zmapovat, na kterých odděleních jsou více emočně inteligentní sestry. Z výpočtů bylo zjištěno, že v nemocnici Havlíčkův Brod jsou nejvíce emočně inteligentní sestry z oddělení dlouhodobě nemocných, zatímco v nemocnici Jihlava zase sestry z dětského oddělení. Dále bylo zjištěno, že sestry na dětských odděleních obou nemocnic se úrovní EI od sebe výrazně neliší. Výzkum na tuto problematiku nebyl nalezen. Dalo by se předpokládat, že sestry pracující s dětmi musí lépe porozumět jejich potřebám a emocím. Papadatou et al. (2002) popisují ve výzkumu, že sestry starající se o děti s rakovinou trpěly psychicky častěji než lékaři nad ztrátou v těchto vztazích s pacienty (In Restrepo, Pilgrim, 2011). Avšak celkově nejlépe obstály sestry z oddělení dlouhodobě nemocných (153,85). Tento cíl byl tedy také splněn. 2.7 Návrh řešení a doporučení pro praxi Z výzkumného šetření vyplývá, že EI souvisí se vzděláním. Proto bych doporučila se zaměřit již na studenty připravující se na povolání ve zdravotnictví. Apelovat na vysokoškolské vzdělání, čímž se i zvýší vědomosti absolventů. Vysoké školy by měly více zaujmout zájemce o studium, poukázat na to, že sesterská profese není jen o té hygienické péči, ale že jde o velice odbornou činnost, která člověka tím, že pomáhá druhým motivuje k vyššímu výkonu a prohloubení svých znalostí za účelem zkvalitnit péči o nemocné. Vzdělávací systém se může zaměřit na posílení sebekontroly a rozpoznání emocí či týmovou spolupráci studentů, aby tak vzdělal více empatické a cílevědomé sestry. Dále bych doporučila odborné semináře o EI pracujícím sestrám, což by muselo být samozřejmě v zájmu vedení nemocnic, aby vedli své zaměstnance k poznání tohoto problému. Pro to, aby nejen okresní a krajské nemocnice, ale i fakultní nemocnice či soukromá zařízení začala mít zájem o uplatnění daného tématu do praxe, musela by se zaměřit na sledování vlivů EI sester, a to v chování k pacientům, na komunikaci mezi sestrou a pacientem a na vztah mezi EI a výkonností na pracovišti. Rozhodně bych doporučila těmto zařízením uskutečnit výzkum EI u svých zaměstnanců a podle výsledků se snažit najít možná řešení, jak zlepšit právě tuto problematiku EI. 27

Závěr EI je v současné době populární téma, které je zkoumáno nejen ve zdravotnictví. Emočně inteligentní sestry dokáží lépe rozeznat své emoce a emoce ostatních a podle toho vhodně reagovat, ale jsou i více empatické, dokáží si lépe zorganizovat práci, mají dobrou schopnost komunikace a také dobře vychází s lidmi, tedy i s pracovním kolektivem. V této práci jsme věnovali část problematice EI. Pokusili jsme se poskytnout současné poznatky o EI. Byly popsány modely EI rozdělené podle toho, zda se zaměřují na osobnostní rys nebo schopnost. Podle daného rozdělení konstruktu EI jsme vysvětlili způsoby měření a popsali jsme několik druhů testů EI. Z hlediska hlavního cíle byla věnována i kapitola vzdělávání. Nakonec byla popsána kapitola o využití EI v sesterské profesi, kde jsme poukázali na praktické poznatky EI v ošetřovatelské praxi. Ve výzkumné části jsme analyzovali úroveň EI 100 sester z nemocnic Jihlava a Havlíčkův Brod. Úroveň EI byla zjištěna pomocí dotazníku SEIS, který měří globální úroveň EI jako osobnostního rysu. Celkové skóre všech sester nám vyšlo v průměru 148,28. Z hlediska hlavního cíle jsme zjistili, že nejvyšší úroveň EI mají sestry s magisterským vzděláním (153,43). V dalším cíli, který jsme stanovili nám vyšlo, že nejvíce emočně inteligentní sestry jsou na oddělení dlouhodobě nemocných (153,85). Námi stanovené cíle byly splněny. V diskuzi jsme cíle porovnali s jinými výzkumy. Dále jsme zpracovali doporučení a návrh na řešení pro praxi. Myslíme si, že vzdělávací systém by se měl zaměřit na vzdělání více empatických a cílevědomých sester, tedy doporučujeme se zaměřit na studenty zdravotnických studií. Dále doporučujeme, aby samotná zařízení měla zájem zkoumat EI svých zaměstnanců a snažila se tak najít možná řešení pro zlepšení. 28

Seznam použité literatury ABRAHAMOVÁ, R. 2007. Emoční inteligence na pracovišti: přehled a syntéza. In: SCHULZE R., ROBERTS, R., D. Emoční inteligence: Přehled základních přístupů a aplikací. Praha: Portál, s. 269-282. ISBN 978-80-7367-229-4. AUSTINOVÁ, J., E., SAKLOFSKE, D., H. 2007. Příliš mnoho typů inteligence? O podobnostech a rozdílech mezi sociální, praktickou a emoční inteligencí. In: SCHULZE, R. a ROBERTS, R. D. Emoční inteligence: Přehled základních přístupů a aplikací. Praha: Portál, s. 127-145. ISBN 978-80-7367-229-4. BADENHORST, A., SMITH, D. 2007. Misconceptions about Emotional Intelligence: Deploying Emotional Intelligence in One s Life Dimensions. South African Journal of Human Resource Management, 5(3), p. 1-10. ISSN: 2071-078X [online]. [cit. 2017-11- 11]. Dostupné z: https://sajhrm.co.za/index.php/sajhrm/article/view/146/120 BAR-ON, R. 2006. The Bar-On model of emotional-social intelligence (ESI). Psicothema, 18, p. 13-25 ISSN: 0214-9915 [online]. [cit. 2017-11-11]. Dostupné z: http://www.eiconsortium.org/reprints/bar-on_model_of_emotionalsocial_intelligence.htm BÁRTLOVÁ, S, MATULAY S. 2009. Sociologie zdraví, nemoci a rodiny. Martin: Osveta. 144 s. ISBN 978-80-8063-306-6. BAUMGARTNER, F., ZACHAROVÁ, Z. 2009. Emocionálna inteligencia ako schopnosť a jej vzťah k črtovej emocionálnej inteligencii. In: Osobnosť v kontexte kognícií, emocionality a motivácií II: Kniha abstraktov. Mezinárodná konferencia konaná v dňoch 26.-27. novembra,v Bratislave. Bratislava: STIMUL, s. 17. ISBN: 978-80-89236-69-5 [online]. [cit. 2017-12-05]. Dostupné z: https://sites.google.com/site/konferenciakpsych/konferencia-2009-1 BEAUVAIS, A. M., BRADY, N., et al. 2011. Emotional Intelligence and Nursing Performance among Nursing Students. Nurse education today, 31(4), p. 396-401. [online]. [cit. 2017-12-14]. Dostupné z: https://www.ncbi.nlm.nih.gov/pubmed/20739106 BEŇADIKOVÁ, D., RAPČÍKOVÁ, T. 2009. Sestra jako poskytovatelka ošetřovatelské péče a její postavení ve zdravotnickém týmu. [online]. [cit. 2017-12-10]. Dostupné z: https://zdravi.euro.cz/clanek/sestra/sestra-jako-poskytovatelka-osetrovatelske-pece-ajeji-postaveni-ve-zdravotnickem-tymu-448617 BENÍŠEK, J., CHVÁTALOVÁ, G. 2009. Zdravé N-emoce aneb emoční inteligence v praxi. [online]. [cit. 2018-02-26]. Dostupné z: https://zdravi.euro.cz/clanek/sestra/zdrave-n-emoce-aneb-emocni-inteligence-v-praxi- 418583 FUJINO, Y., TANAKA, M., et al. 2015. The relationship between characteristics of nursing performance and years of experience in nurses with high emotional intelligence. International Journal of Nursing Practise, 21(6), p. 876-881 [online]. [cit. 2017-12-11]. Dostupné z: https://onlinelibrary.wiley.com/doi/pdf/10.1111/ijn.12311 29

GIGNAC, G. E. 2010. On a Nomenclanture for Emotional Intelligence Research. Industrial and Organizational Psychology, 3, p. 131-135. ISSN 1754-9426/10 GOLEMAN, D. 2000. Emoční inteligence. In: Práce s emoční inteligencí: Jak odstartovat úspěšnou kariéru. Praha: Columbus, s. 305-306. ISBN 80-7249-017-6. GOLEMAN, D. 2000. Jaké jsou předpoklady hvězdného výkonu. In: Práce s emoční inteligencí: Jak odstartovat úspěšnou kariéru. Praha: Columbus, s. 25-38. ISBN 80-7249-017-6. HARTL, P., HARTLOVÁ, H. 2010. Velký psychologický slovník. Praha: Portál, 800 s. ISBN 978-80-7367-686-5. HERBST, T. H., MAREE, K. G. 2008. Thinking style preference, emotional intelligence and leadership effectiveness. SA Journal of Industrial Psychology, 34(1), p. 32-41. ISSN: 2071-0763 [online]. [cit. 2017-12-01]. Dostupné z: http://www.sajip.co.za/index.php/sajip/article/view/422/693 JUHÁSOVÁ, I. 2013. Emocionalita sestier v starostlivosti o geriatrického pacienta. Trnava. Dizertačná práca. Trnavská univerzita v Trnavě. Fakulta zdravotníctva a sociálnej práce. KALISKÁ, L., SALBOT, V. 2011. Teoretické východiská k problematike emocionálnej inteligencie a projekt výskumu. In: SALBOT, V. a kol., Črtová emocionálna inteligencia a psychometrické vlastnosti nástrojov na jej meranie. Banská Bystrica: Univerzita Mateja Bela, Pedagogická fakulta. KANITZ, A. 2008. Stavební kameny emoční inteligence. In: Jak rozvíjet svou emoční inteligenci. Praha: Grada, s. 27-56. ISBN 978-80-247-2582-6. KRÁTKÁ, A. 2007. Etika v ošetřovatelství. Zlín: Univerzita Tomáše Bati ve Zlíně. 33 s. ISBN 978-80-7318-543-5 LANDA, J, LÓPEZ-ZAFRA, E. 2010. The Impact of Emotional Intelligence on Nursing: An Overview. Psychology, 1, p. 50-58 [online]. [cit. 2017-12-11]. Dostupné z: http://file.scirp.org/pdf/psych.20100100008_73793477.pdf MAYER, J. D., SALOVEY, P. 1997. What is emotional intelligence? In: SALOVEY, P. & SLUYTER, D. J. (Eds.), Emotional development and emotional intelligence: Educational implications, pp. 3-34, New York: Harper Collins [online]. [cit. 2017-12- 01]. Dostupné z: http://ei.yale.edu/wpcontent/uploads/2014/02/pub219_mayer_salovey_1997.pdf MINISTERSTVO ZDRAVOTNICTVÍ ČESKÉ REPUBLIKY. 2004. Koncepce ošetřovatelství [online]. [cit. 2017-12-10]. Dostupné z: https://www.mzcr.cz MOLČANOVÁ, Z., BAUMGARTNER, F. 2008. Emočná inteligencia teoria, metodológia, možnosti výskumu. In: RUISEL, I. et. al. (Ed.) Myslenie osobnosť múdrosť. Bratislava: ÚEPsSAV, Slovak Academic Press. s. 163-188. ISBN 978-80- 88910-25-1. 30

NEUBAUER A. C., FREUDENTHALER, H. H. 2007. Modely emoční inteligence. In: SCHULZE, R., ROBERTS, R. D. Emoční inteligence: přehled základních přístupů a aplikací. Praha: Portál, s. 53-70. ISBN 978-80-7367-229-4. PÉREZ, J. C., PETRIDES, K. V., FURNHAM, A. 2007. Měření rysové emoční inteligence. In: SCHULZE, R., ROBERTS, R. D. Emoční inteligence: přehled základních přístupů a aplikací. Praha: Portál, s. 201-215. ISBN 978-80-7367-229-4. RESTREPO, M., PILGRIM, S. 2011. Caring for the caregiver: Emotional challenges of pediatric palliative care nurses. In M. S. Plakhotnik, S. M. Nielsen, & D. M. Pane (Eds.), Proceedings of the Tenth Annual College of Education & GSN Research Conference (pp. 192-199). Miami: Florida International University. SALOVEY, P., MAYER, J. D. 1990. Emotional intelligence. Imagination, Cognition, and Personality, 9, p. 185-211. doi:0.2190/dugg-p24e-52wk-6cdg [online]. [cit. 2017-11-10]. Dostupné z: http://ei.yale.edu/publication/emotional-intelligence-5/ ŠIKOVÁ, K. 2015. Vztah emoční inteligence, osobní pohody a vybraných proměnných u nelékařských zdravotnických pracovníků. Brno. Magisterská diplomová práce. Masarykova univerzita v Brně. Filozofická fakulta ŠNAJDROVÁ, L. 2017. Kredity už nesbírejte. [online]. [cit. 2017-12-11]. Dostupné z: http://www.osetrovatelstvi.info/kredity-uz-nesbirejte/ ŠPIRUDOVÁ, L. 2015. Doprovázení v ošetřovatelství: pomáhající profese, doprovázení a systém podpor pro pacienty. Praha: Grada Publishing. 144 s. ISBN 978-80-247-5710-0 ŠTĚPÁNKOVÁ, M. 2013. Emoční inteligence a její měření. Praha. Bakalářská práce. Univerzita Karlova v Praze. Filozofická fakulta. ŠTRUNCOVÁ, M. 2013. Stabilizace sester na chirurgickém pracovišti. Plzeň. Diplomová práce. Západočeská univerzita v Plzni. Fakulta zdravotnických studií. TOMAR, R. 2016. A Study of Emotional Intelligence Among Nurses. International Journal of Scientific Research And Education, 4(04), pp. 5204-5211, ISSN 2321-7545 WEISOVÁ, S., SÜSS, H. M. 2007. Sociální inteligence: přehled a kritická diskuse konceptů měření. In: SCHULZE, R. a ROBERTS, R. D. Emoční inteligence: Přehled základních přístupů a aplikací. Praha: Portál, s. 219-242. ISBN 978-80-7367-229-4. ZACHAROVÁ, E. et al. 2007. Zdravotník a nemocný. In: Zdravotnická psychologie. Praha: Grada, s. 62-73. ISBN 978-80-247-2068-5 Zákon č. 201/2017 Sb., Zákon, kterým se mění zákon č. 96/2004 Sb., o podmínkách získávání a uznávání způsobilosti k výkonu nelékařských zdravotnických povolání a k výkonu činností souvisejících s poskytováním zdravotní péče a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o nelékařských zdravotnických povoláních), ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 95/2004 Sb., o podmínkách získávání a uznávání odborné způsobilosti a specializované způsobilosti k výkonu zdravotnického povolání lékaře, zubního lékaře a farmaceuta, ve znění pozdějších předpisů. In: Sbírka zákonů 8.6., částka 72. ISSN 1211-1244. 31

Zákon č. 96/2004 Sb., Zákon o podmínkách získávání a uznávání způsobilosti k výkonu nelékařských zdravotnických povolání a k výkonu činnosti souvisejících s poskytováním zdravotní péče a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o nelékařských zdravotnických povoláních). In: Sbírka zákonů 4. 2., částka 30. ISSN 1211-1244. 32

Seznam zkratek Apod. Bc. DiS. ECI EI EISRS EQ EQ-i IQ MEIS inteligence Mgr. A podobně Bakalář Diplomovaný specialista Emotional Competence Inventory, Inventář emočních kompetencí Emoční inteligence Emotional Intelligence Self-Regulation Scale, Škála seberegulace EI Emoční kvocient Emotional Quotient Invertory, Inventář emočního kvocientu Inteligenční kvocient Multifactor Emotional Intelligence Scale, Vícefaktorová škála emoční Magistr MSCEIT Mayer-Salovey-Caruso Emotional Intelligence Test, Mayerův- Saloveyův-Carusův test emoční inteligence SEIS SREIT inteligence TEIQue TMMS Schutte Emotional Intelligence Scale, Schutteho škála emoční inteligence Self-Report Emotional Intelligence Test, Sebehodnotící škála emoční Trait Emotional Intelligence Questionnnaire, Dotazník rysové EI Trait Meta-Mood cale, Rysová škála meta-analýzy nálad WEIP Work Group Emotional Intelligence Profile, Profil emoční inteligence v pracovní skupině 33

Seznam tabulek a grafů Tabulka 1 Charakteristika vzorku respondentů podle dosaženého vzdělání... 22 Tabulka 2 Skóre všech sester v SEIS (n = 100)... 23 Graf 1 Průměr EI sester podle vzdělání...23 Graf 3 Průměrná EI sester v jednotlivých nemocnicích 24 Graf 3 Srovnání EI sester na jednotlivých odděleních nemocnic Jihlava a Havlíčkův Brod..25 Graf 4 EI všech sester seřazena podle oddělení.26 34

Seznam příloh Příloha 1: Povolení k výzkumu z nemocnice Jihlava

Příloha 2 Povolení k výzkumu z nemocnice Havlíčkův Brod