Hemodynamika. Milan Chovanec Ústav fyziologie 2.LF UK

Podobné dokumenty
Fyziologie srdce II. (CO, preload, afterload, kontraktilita ) Milan Chovanec Ústav fyziologie 2.LF UK

Hemodynamika srdečních vad. Hana Maxová Ústav patologické fyziologie 2. LF UK

Přednášky z lékařské biofyziky Biofyzikální ústav Lékařské fakulty Masarykovy univerzity, Brno. Biofyzika kardiovaskulárního

(VIII.) Krevní tlak u člověka (IX.) Neinvazivní metody měření krevního tlaku

Krevní oběh. Helena Uhrová

Oběhová soustava. Krevní cévy - jsou trubice různého průměru, kterými koluje krev - dělíme je: Tepny (artérie) Žíly (vény)

Oběhová soustava - cirkulace krve v uzavřeném oběhu cév - pohyb krve zajišťuje srdce

Regulace krevního tlaku

MECHANIKA SRDEČNÍ ČINNOSTI SRDCE JAKO PUMPA SRDEČNÍ CYKLUS SRDEČNÍ SELHÁNÍ

Krevní tlak/blood Pressure EKG/ECG

FUNKCE KREVNÍHO OBĚHU CÉVY, OBĚH LYMFY FUNKČNÍ MORFOLOGIE SRDCE FUNKCE CHLOPNÍ FUNKCE SRDCE SRDEČNÍ VÝDEJ ZEVNÍ PROJEVY SRDEČNÍ ČINNOSTI

Fyziologie cirkulace I

Kardiovaskulární systém

Proudění viskózní tekutiny. Renata Holubova Viskózní tok, turbulentní proudění, Poiseuillův zákon, Reynoldsovo číslo.

SRDEČNÍ CYKLUS systola diastola izovolumická kontrakce ejekce

Výukový materiál zpracován v rámci projektu EU peníze školám

Výstupový test (step-test), Letunovova zkouška. - testy fyzické zdatnosti a reakce oběhového systému na zátěž

- Kolaps,mdloba - ICHS angina pectoris - ICHS infarkt myokardu - Arytmie - Arytmie bradyarytmie,tachyarytmie

TLAK A PULZ - JAK PRACOVAT SE TŘEMI ČÍSLY?

MĚŘENÍ KREVNÍHO TLAKU

Fyziologie sportovních disciplín

Základy hemodynamiky. Michael Želízko Klinika kardiologie IKEM

Rychlost pulzové vlny (XII)

Anotace: Materiál je určen k výuce přírodopisu v 8. ročníku ZŠ. Seznamuje žáky se základními pojmy a informacemi o stavbě a funkci oběhové soustavy

Matematický model funkce aorty

LEDVINOVÁ KONTROLA HOMEOSTÁZY

Biologie. Pracovní list č. 1 žákovská verze Téma: Tepová frekvence a tlak krve v klidu a po fyzické zátěži. Lektor: Mgr.

Úder srdečního hrotu Srdeční ozvy

FYZIOLOGIE CÉVNÍHO SYSTÉMU

Diferenciální diagnostika šoku

Stavba a funkce cév a srdce. Cévní systém těla = uzavřená soustava trubic, které se liší: stavbou vlastnostmi propustností stěn

HOVÁ SOUSTAVA. Oběhová soustava. Srdce a cévy, srdeční činnost. srdce. tepny arterie žíly veny vlásečnice - kapiláry kapaliny krev míza tkáňový mok

Diagnostika a monitorace

Krevní tlak - TK. Krevní tlak Krevní tlak. Lze jej charakterizovat 2 základními hodnotami: a. (minimální hodnota). mmhg (torrů).

Autoři: Jan Sítař a Dominik Mališ Školitel: MVDr. Jana Petrášová, Ph.D. IVA 2014 FVL/1200/004 Modelové patomechanizmy v interaktivním powerpointu

Metabolismus myokardu. Fyziologie cirkulace. Krevní tlak. doc. MUDr. Miloslav Franěk, Ph.D. Ústav normální, patologické a klinické fyziologie

Proudění viskózní tekutiny. Renata Holubova

(VII.) Palpační vyšetření tepu

Prezentace navazuje na základní znalosti z cytologie a anatomie. AUSKULTACE, srdeční ozvy. Auskultace (srdeční ozvy)

Krevní oběh. cévy, reologie, krevní tlak a průtok, metody vyšetření

Selhání oběhu, šok, KPR. Jan Malík Koronární jednotka 3. int. kliniky VFN+1.LF UK

Krevní oběh. cévy, reologie, krevní tlak a průtok, metody vyšetření

Regulace krevního průtoku

Fyziologie cirkulace - determinanty srdečního výdeje, arterial load, arteriální křivka (patterns), katecholaminy. Petr Waldauf KAR FNKV

MUDr.K.Kapounková. v systémovém (velkém, tělním) krevním oběhu mají tepny silnou stěnu

CZ.1.07/1.5.00/ Člověk a příroda

Endotel a smykové napětí. Jan Malík 3. Interní klinika VFN a 1. LF UK Praha

Učební texty Univerzity Karlovy v Praze. Jana SlavíKová JitKa Švíglerová. Fyziologie DÝCHÁNÍ. Karolinum

Jan Bělohlávek, Tomáš Kovárník

MECHANIKA KAPALIN A PLYNŮ. Mgr. Jan Ptáčník - GJVJ - Fyzika - Mechanika - 1. ročník

- tvořena srdcem a krevními cévami (tepny-krev ze srdce, žíly-krev do srdce, vlásečnice)

Význam. Dýchací systém. Dýchání. Atmosférický vzduch. Dýchací cesty. Dýchání

Proč monitorovat hemodynamiku

Ivana FELLNEROVÁ PřF UP Olomouc

Popis anatomie srdce: (skot, člověk) Srdeční cyklus. Proudění krve, činnost chlopní. Demonstrace srdce skotu

Kardiovaskulární ústrojí S R D C E

IV aplikace kontrastní látky fyziologické principy

1141 HYA (Hydraulika)

Mechanika tekutin. Tekutiny = plyny a kapaliny

MUDr.K.Kapounková, Ph.D.

Cirkulační, cévní systém obratlovců

Chlopenní vady v dospělosti

K DIAGNOSTICE HYPOVOLEMIE JE NEJLEPŠÍ. Filip Burša KARIM FNO

Přenos látek. je realizován prostřednictvím: oběhu tělních tekutin v cévní soustavě

Partnerská síť pro teoretickou a praktickou výuku anatomických a klinických souvislostí v urgentní medicíně a neodkladné přednemocniční péči

Oběhová soustava. Oběhová soustava je tvořena složitou sítí cév a srdcem

Fyziologie pro trenéry. MUDr. Jana Picmausová

HEMODIALÝZA. MUDr. Anna Klíčová

Kdy přistupujeme k monitoraci hemodynamiky

Srdeční selhání. Srdeční výdej [CO = SV f] Křivka tlak-objem. Srdeční výdej jako parametr srdeční funkce Definice srd. selhání Etiopatogeneze Důsledky

KARDIOVASKULÁRNÍ SYSTÉM

Pletysmografie - měření průtoku krve předloktím -

Mgr. Šárka Vopěnková Gymnázium, SOŠ a VOŠ Ledeč nad Sázavou VY_32_INOVACE_01_3_17_BI1 OBĚHOVÁ SOUSTAVA

Proudění ideální kapaliny

6. Mechanika kapalin a plynů

Bezkrevní medicína-současný stav. doc. MUDr. Ivan Čundrle, CSc KARIM a LF MU Brno CSBM

Výhody : - jednoduché výrobní přístroje s minimálními náklady, - lehce proveditelná metodika.

SLEDOVÁNÍ FYZIOLOGICKÝCH FUNKCÍ KREVNÍ TLAK (TK)

MUDr. Jiří Malý, Ph. D. KC IKEM

ZAMĚSTNANCŮ. Jméno předvádějícího Datum prezentace. Označení DUMu Předmět oblast Druh učebního materiálu Cílová skupina.

Proudění Sborník článků z on-line pokračujícího zdroje Transformační technologie.

Mechanika tekutin. Hydrostatika Hydrodynamika

Principy měření průtoku tekutin trubicí

Může echokardiografie přispět k rozpoznání hemodynamického profilu u dětí v sepsi?

BIOMECHANIKA. Studijní program, obor: Tělesná výchovy a sport Vyučující: PhDr. Martin Škopek, Ph.D.

DYNAMICKÉ PARAMETRY PRELOADU

Úvod do trombofilie. MUDr. Dagmar Riegrová, CSc.

KARDIOVASKULÁRNÍ SYSTÉM. a možnost jeho detoxikace

REZISTENTNÍ ARTERIÁLNÍ HYPERTENZE

Regionální oběhy (plicní, kožní, svalový, mozkový, splanchnický, renální, fetální, koronární)

NOVÉ POHLEDY NA NÁHLOU ZÁSTAVU OBĚHU

Rekonstrukce portálního řečiště v rámci chirurgického řešení pokročilého karcinomu pankreatu experiment na velkém zvířeti (biomechanická část)

Metabolismus kyslíku v organismu

Návrh mechanického modelu kardiovaskulárního systému

VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V BRNĚ BRNO UNIVERSITY OF TECHNOLOGY

ČVUT v Praze Fakulta stavební Katedra Technických zařízení budov. Modelování termohydraulických jevů 3.hodina. Hydraulika. Ing. Michal Kabrhel, Ph.D.

TVORBA TEPLA. -vedlejší produkt metabolismu. hormony štítné žlázy, růstový hormon, progesteron - tvorbu tepla. vnitřní orgány svaly ostatní 22% 26%

Pacient se srdečním selháním v anamnéze a nízkou EF má mít speciální přípravu?

Ultrazvuk Principy, základy techniky Petr Nádeníček1, Martin Sedlář2 1 Radiologická klinika, FN Brno 2 Biofyzikální ústav, LF MU Brno Čejkovice 2011

Transkript:

Hemodynamika Milan Chovanec Ústav fyziologie 2.LF UK

Hlavní typy cév 50cm/s 0.05cm/s

Průtok, tlak, odpor

Průtok, tlak, odpor ΔU = I x R Rigidní trubice a ideální kapalina, což krev a cévny nejsou!!! Q = (Pa Pv)/R

Q Nízká cévní resistence (vazodilatace) Vysoká cévní resistence (vazokonstrikce) Vazodilatace = zvýšený průtok krve, více krve v orgánu Vazokonstrikce = snížení průtok krve, méně krve v orgánu ( P)

Průtok, tlak, odpor Hagen - Poiseuille zákon ƞ viskozita L délka cévy r poloměr

Průtok, tlak, odpor F r 4

Měření průtoku Elektromagneticky Ultrasonograficky (dopplerův efekt) Fickův princip

Elektromagnetický průtokoměr

Ultrasonografie dopplerův efekt (echo)

Fickův princip

Typy proudění krve v cévách: laminární, turbulentní Normální proudění ve většině cév Energeticky nejvýhodnější typ proudění Nejmenší ztráty kinetické energie Auskultačně němé Energeticky méně výhodné Přítomné při vysoké rychlosti průtoku po překročení hranice Doprovázené zvukem - šelest (auskultace) Může poškozovat cévní stěnu větší ztráty kinetické energie Stenóza, ateroskleróza, útlak.

Laminární/turbulentní proudění funkce rychlosti Stejným zúžením může protékat krev laminárním nebo turbulentním prouděním v závislosti na rychlosti krevního proudu (tlakového gradientu) (např.: funkční šelest při hyperkinetické cirkulaci v dětství)

Změna laminárního na turbulentní proudění zvuk - šelest Reynoldsovo číslo

Spektrum rychlostí při jednotlivých typech proudění

Rychlost proudu krve A= 2cm 2 10cm 2 1cm 2 Q=10ml/s a b c V= 5cm/s 1cm/s 10cm/s V = Q / A

Vztah kinetické a potenciální energie Bernoulliho zákon Průtok ve všech segmentech zapojených za sebou je stejný Energie kapaliny je konstantní Součin rychlosti průtoku a tlaku je konstantní modifikovaná rovnice kontinuity Při zvyšující se rychlosti proudění klesá tlak a opačně P + v = konst. Stenóza, odsávání, spray, karburátor, létání, steal fenomén.

Povrchové napětí Laplaceův zákon P transmurální tlak T napětí ve stěnyě r poloměr dutiny Čím menší je poloměr cévy, tím menší je potřebný tlak ve stěně k vyrovnání tlaku z dutiny a opačně: T=P.r Kapiláry nejsou náchylné k praskání, protože mají malý poloměr Proti kolapsu plicních alveolů působí surfaktant Nevýhoda dilatovaného srdce (LK) = zvýšené napětí ve stěně

Kritický uzavírající tlak Laplaceův zákon Cévy v těle mají nějaké napětí stěny, které musí překonat transmurální tlak

Sériové/Paralelní zapojení Sériové (za sebou) Paralelní (vedle sebe) R T = R 1 + R 2 + R 3 + R 4 + R 5 Velký + malý oběh, arterie-arterioly-kapiláry-venuly-vény Celkový odpor je součet rezistencí jednotlivých odporů R T = R A + R a + R c + R v + R V 1% + 70% + 20% + 8% + 1% = 100% Paralelní zapojení snižuje celkovou rezistenci Celková rezistence systému paralelních odporů je menší než jednotlivá nejmenší rezistence Při paralelním zapojení mnohých cév: pokud změníme odpor v malém počtu těchto cév, bude to mít malý efekt na změnu celkové rezistence

Sériové/Paralelní zapojení Sériové (za sebou) Paralelní (vedle sebe) R T = R A + R a + R c + R v + R V 1% + 70% + 20% + 8% + 1% = 100% Epikardiální větve věnčitých tepen, renální tepny, karotidy. = distribuční arterie (součást R A ) Pokud se jejich odpor zvýší např. 4x (ateroskleróza) tzn. z 1 na 4%; celková rezistence (R T ) soupne na 103% - nevýznamné zvýšení Celková rezistence systému paralelních odporů je menší než jednotlivá nejmenší rezistence Příklad: R 1 = 5, R 2 = 10, R 3 = 20 R T = 1/0.2+0.1+0.05 = 1/0.35 = 2.86 Pokud se zvýší odpor v oblasti Ra (vazokonstrikce) 4x tzn. ze 70 na 280%; celková rezistence (R T ) se zvýší na 310% - významné zvýšení V oblasti R A je nutná stenóza minimálně 70-75% (kritická stenóza) aby se hemodynamicky významně projevila

Arteriální krevní tlak Arteriální tlaky: o Systolický: konec systoly levé komory, max. tlak v aortě, cca 120mmHg o Diastolický: v průběhu diastoly (plnění) levé komroy, min.tlak v aortě, cca 80mmHg o Pulzový tlaková amplituda: rozdíl mezi syst. a diast. tlaky, 40-45mmHg o Střední: průměrný tlak v průběhu srdečního cyklu, jeho hodnota ovlivňuje perfúzi orgánů diastola je delší než systola, proto není stejný jako pulzový tlak MAP = P diast + 1/3 (P syst - P diast )

Střední arteriální tlak MAP stanovíme pouze integrací plochy pod křivkou

Střední arteriální tlak Pružníkový efekt aorty zmírňuje kolísání MAP a tím udržuje stabilnější průtok orgánů krví Patologie: ateroskleróza zruší pružníkový efekt aorty = zvýší se pulzový tlak, kolísavý průtok krve orgány

Měření krevního tlaku Neinvazivní: Invazivní:

Systémová cévní rezistence (SVR) Odpor krevních cév (mimo plicní cirkulaci) působící proti krevnímu proudu Je podmíněn změnami průměru cév, viskozitou, délkou cév, cévním zapojením (Hagen - Poiseuille zákon) Vazokonstrikce = zvýšení SVR Vazodilatace = snížení SVR Malé arterie + arterioly = rezistentní cévy MAP střední arteriální tlak CVP centrální žilní tlak CO minutový srdeční výdej

SVR: systémová cévní rezistence CVP: centrální žilní tlak (krevní tlak v DDŽ) Cardiac Output: minutový srdeční výdej

Cévní tonus Rezistentní cévy jsou normálně částečně kontrahovány cévní tonus Z tohoto částečně kontrahovaného stavu může dojít ke: zvětšení vazokonstrikce zvyšování SVR, zvyšování TK Snížení vazokonstrikce (vazodilatace) snížení SVR, snížení TK Regulace cévního tonu: Vnitřní: produkty endotelových buněk, autokrinní látky, myogenní tonus, lokální metabolity (O 2, CO 2, laktát, teplota, ph ) Vnější: hormony (ATII, ET), sympatikus/parasympatikus Vazokonstrikční mechanismy: udržují MAP Vazodilatační mechanismy: regulují průtok krve orgány

Venózní krevní tlak Tlak krve v žilním systému podmiňuje žilní návrat Centrální žilní tlak (CVP): charakterizuje krevní tlak v dutých žílách blízko pravé srdeční síně Jeho hodnota podmiňuje plnící tlak pravé srdeční síně/komory (PRELOAD) a tím ovlivňuje srdeční výdej!!!.přímá úměra.frank-starlingův mechanismus Faktory ovlivňující hodnotu CVP: Srdeční výdej* Sympatický tonus* Respirační aktivita Kontrakce kostrových svalů dolních končetin gravitace

Venózní krevní tlak Změny CVP na změnách cévního tonu a poddajnosti: Zvýšením objemu se zvýší tlak Zvýšení tlaku závisí na cévním tonu/poddajnosti

Patfyz: Valsalvův manévr, konstrikce/restrikce Respirační aktivita a CVP

Aktivita svalů dolních končetin a CVP

Valsalvův manévr (externí komprese DDŽ) = zvýšení CVP Gravitace a CVP

Faktory ovlivňující CVP - shrnutí Hypervolémie Zvýšení Snížení SVR (vazodilatace) Vazokonstrikce periferních žil a přesun krve centrálně Snížení Nízký CO Hypovolémie Vzpřímená poloha Horizontální poloha Valsalvův manévr Svalová pumpa DK Hyperventilace

Faktory ovlivňující CVP - shrnutí

Rovnováha mezi žilním návratem a srdečním výdejem Objem krve pumpovaný srdcem se musí do srdce vrátit (uzavřený systém + sériové zapojení) srdeční výdej = žilní návrat Může vzniknout přechodná nerovnováha (např. náhlé rozběhnutí se, rychlé vzpřímení těla.), nicméně po krátké době regulační mechanismy nastolí znova rovnováhu Cévní systém významně ovlivňuje srdeční výdej nebo žilní návrat (vztah mezi CO, MAP a CVP)

Vztah mezi CO, MAP a RAP Snížením CO = zvýšení RAP a snížení MAP = méně krve je srdcem přesunuto ze žil do aorty Pokud CO = 0, pak RAP=MAP = Pmc Cardiac Output (L/min) Pmc střední plnící tlak - krevní tlak v cévním systému při nulovém průtoku - závisí na krevním objemu a žilní poddajnosti

Vztah mezi CO a RAP Cévní funkční křivky Zvýšením objemu krve/snížením žilní poddajnosti dochází ke zvýšení Pmc a zvýšení RAP Změny SVR (malé arterie + arterioly) neovlivní Pmc Snížení SVR zvýší RAP, ale neovlivní Pmc P RA krevní tlak v pravé srdeční síni P mc střední plnící tlak, závisí na objemu cév a žilní poddajnosti Vol oblem krve Cv poddajnost SVR systémová cévní rezistence

Arteriolární dilatace-pokles SVR (konstantní CO) přesune zvýšené množství krve z arterií do kapilár a žil více krve z arterií odteče pryč než přiteče ze srdce (konstantní CO). Zvýšený objem a tlak v žílách + snížený objem a tlak v arteriích Zvýšený žilní tlak a objem (PRELOAD) větší plnění srdce krví větší srdeční výdej (Frank-Starlingův mechanismus ovlivnění CO) = rovnováha

Zvýšená aktivita sympatiku (zvýšená srdeční stimulace + žilní splanchnická vazokonstrikce + arteriolární vazodilatace) Srdeční funkční křivka Kombinace srdeční a cévní funkční křivky A rovnováha mezi CO a žilním návratem

Zvýšená aktivita sympatiku (zvýšená srdeční stimulace + žilní splanchnická vazokonstrikce + arteriolární vazodilatace) Srdeční funkční křivka Kombinace srdeční a cévní funkční křivky A rovnováha mezi CO a žilním návratem

Srdeční selhání

15:1mmHg = 1 + 70 + 20 + 8 + 1 = 100