Nostick palác pfiíspûvek k historii interiérû a sbírek

Nostick palác pfiíspûvek k historii interiérû a sbírek Kvûta K ÍÎOVÁ Sv m umûleckohistorick m v znamem zaujímá Nostick palác mezi praïsk mi palácov mi stavbami mimofiádné postavení. A není to jen zásluhou v jimeãn ch kvalit jeho architektonické koncepce. Projekt této nároãné barokní stavby od poãátku respektoval skuteãnost, Ïe pûjde o místo úschovy a prezentace unikátních rodov ch sbírek obrazárny, knihovny a dal ích historick ch fondû. Nostick palác se bûhem let stal vyhledávanou mûstskou rezidencí nav tûvovanou pfiedními osobnostmi doby vûdci, hudebníky, herci a malífii. O tom, Ïe lo o mimofiádnû reprezentativní barokní rezidenci, svûdãí skuteãnost, Ïe se zde roku 1732 uskuteãnilo setkání císafie Karla VI. s prusk m králem Bedfiichem Vilémem I. Pfiedmûtem spoleãného jednání panovníkû byl osud polského trûnu. 1 S pomocí údajû zachovaného pozûstalostního inventáfie, pofiízeného po smrti star ího syna stavebníka paláce a dûdice fideikomisu Antonína Jana Nostice (1652 1736), se dozvídáme více o barokní v zdobû a v bavû interiérû paláce. Tento unikátní historick archivní dokument, pofiízen v prosinci roku 1736, je spoleãnû s dal ími cenn mi materiály uloïen ve Ïlutickém archivu. Jeho pfiekladem i dal ími fondy se na na i Ïádost zab val plzeàsk kolega, památkáfi a historik umûní PhDr. Vratislav Ry av. 2 Inventáfi pomûrnû detailnû vypovídá o charakteru zafiízení rodového praïského sídla. Dozvídáme se, Ïe nûkteré z místností dekorovaly holandské palíry a salony prvního patra byly v té dobû potaïeny koïen mi tapetami. Stûny dal ích interiérû pokr val ãerven a Ïlut brokát (jinde i dama ek) a loïnici zdobily tapety s prouïkovan m a kvûtovan m sametem na zlatém podkladû. Studium inventáfie potvrdilo, Ïe za nejstar í, umûlecky i historicky nejcennûj í a zároveà také nejobsáhlej í bylo moïno jiï tehdy oznaãit obrazov soubor. Jednotlivá díla byla vût inou zasazena do pozlacen ch nebo ãern ch rámû, ale nûkteré olejomalby rámovány ani nebyly. Soupis uvádí, Ïe pfii vstupu do místností prvního patra jsou nade dvefimi formou supraport v dekorativních rámech osazeny obrazy. Námûty ãerpaly z obsahu biblick ch knih Ester a SoudcÛ (v pfiípadû pfiíbûhû Dalily). Mezi tématy dal ích, v místnostech jiï volnû visících obrazû uvádí inventáfi Davida s hlavou Goliá e, Lukrécii a Caritas. Ve sbírce byla nejhojnûji zastoupena krajinomalba, kvûtinová záti í a portrétní malba. Vût ina obrazov ch dûl je v inventáfii uvedena zbûïnû a charakterizována pouze velikostí nebo typem rámu. Jinde se popis spokojil s pojmy typu poetick obraz, historick obraz, architektura a podobnû. Rozli ováno bylo záti í s ovocem a kvûtinové. V prostorách chodby pfii vstupu do patra inventáfi informuje o souboru edesáti esti rozvû en ch dûl. Jedna z místností prvního patra uchovávala podle soupisu v té dobû na sedmdesát devût obrazû v pozlacen ch a ãern ch rámech. Takzvan men í kabinet dekorovalo více neï sedmdesát holandsk ch a jin ch olejomaleb. Dal ích témûfi dvacet dûl zde bylo vystaveno na zemi. V pfiilehlé místnosti je pak uvádûno je tû tfiicet men ích a tfiicet vût ích obrazû. Biliárov sál uchovával celkem sto est obrazû vãetnû rozmûrného v jevu Zvûstování a fiady podobizen. Velkou jídelnu, pota- Ïenou rud m brokátem, zdobily kromû zrcátkov ch svícnû na stûnách jen tfii velké olejomalby nade dvefimi. Ve velkém sále vpravo od schodi tû slouïícím pfiíleïitostnû zfiejmû také jako jídelna je uvedeno a sepsáno kromû deseti olejomaleb se zvífiecí a loveckou tematikou také dvanáct nerámovan ch obrazû vû tkyà Sibyl. Soubor takzvané velké galerie je jednodu e poãetnû rozepsán ve skupinách. Vystaveno tu bylo na sedmdesát pût dûl. Tfiikrát jsou v inventáfii uvedeny obrazy zpodobàující bohyni lásky Venu i. Z dûl se sakrální tematikou byly nejpoãetnûji zastoupeny obrazy Panny Marie. K námûtûm dal ích olejomaleb patfiily v jevy se sv. Máfií Magdalénou, sv. Terezií a sv. Jeron mem. V kapli a její blízkosti inventáfi pfiipomíná velk oltáfiní obraz Krista na kfiíïi, jedenáct duchovních obrazû a jin ch osmnáct jim podobn ch. K dal ím cennostem palácové sbírky patfiily v té dobû práce z alabastru. Soupis se o nûkter ch zmiàuje i jako o obrazech, zfiejmû lo o alabastrové reliéfy. Jeden z nich, uloïen u kaple, mûl zobrazovat Nejsvûtûj í Trojici. V inventáfii je kromû dal ích alabastrov ch plastik uvedena také Ïenská figura (Venu e?), vystavená v loïnici. Na jiném místû je pfiipomenuta so ka spícího Kupida, zhotovená z téhoï materiálu. Inventáfi datovan rokem 1736 pfiipomíná z dal- ího movitého zafiízení paláce nástûnné kovové zrcátkové svícny, sklenûné lustry, stoly s florentskou mozaikou a jiné vykládané Ïelvovinou, dále pozlacené stoly sochafiské práce potaïené rud m sametem, stoly potaïené kûïí, hrací stolky, skfiínû na aty a skfiínû prosklené sekretáfie, klekátka, pohovky, gueridony (odkládací stolky na jedné noze), indiánské (orientální) perkovnice a kabinety tmavého laku, lavice s rodov mi hrabûcími znaky, taburety, zrcadla s jednoduch mi i postfiíbfien mi a pozlacen mi rámy. Efektními ãástmi v bavy interiérû byly v té dobû také velké dekorativní porcelánové vázy a figurální porcelán. ZmiÀovány jsou rovnûï dózy na tabák, stfiíbrné stolní nádobí, majolika a cín. V paláci se tehdy nacházela fiada hodin. Inventáfi se jim vûnuje podrobnûji a uvádí, Ïe jedny z nich nesly figury koní, jiné byly vybaveny kyvadly a zvonkohrou. Pozornosti se v dobovém soupisu dostalo rovnûï v robku vídeàské dílny hodináfiského mistra Mayera. Soupis pfiiná í také zajímav údaj o obsahu dvou ãernû mofien ch skfiínûk. První z nich se tfiiceti zásuvkami ukr vala vzorky rud z rûzn ch zemí a druhá sbírku mofisk ch mu lí. V místnosti oznaãované jako kabinet Jeho Excelence pana hrabûte se ve ãtrnácti zásuvkách pozlaceného a Ïelvovinou vykládaného stolu nacházely kromû jiného i dvoje zlaté kapesní hodinky vykládané brilianty, rubíny a karneoly, dále est zlat ch obyãejn ch hodinek se fietízkem a dvoje zlaté fietízky k hodinkám. Také tu byla uloïena obsáhlá sbírka drah ch kamenû francouzsk ch tyrkysû a ãesk ch granátû a velk soubor medailí. V pfiípadû rodové galerie a bibliotéky uvádí inventáfi, Ïe zde v roce 1736 leïely nûkteré obrazy a knihy i na podlaze. V horním patfie praïského paláce pfiipomíná soupis existenci atny s velk m po- 1 O historick ch souvislostech a stavebním v voji paláce více viz Václav LEDVINKA, Bohumír MRÁZ, Vít VLNAS: PraÏské paláce, encyklopedick ilustrovan pfiehled, Akropolis, Praha 2000, s. 209 211. 2 Státní oblastní archiv PlzeÀ, pracovi tû Îlutice, rodinn archiv Nostitz-Rieneck, falknovská vûtev, inv. ã. 1114, sign. AP 2, kart. 161 3, pozûstalostní inventáfi po smrti Antonína Jana Nostice, fideikomisní dûm v Praze na Malé Stranû, dat. 19. 12. 1736. Dr. Ry av se zodpovûdnû zab val i dal ími pozûstalostními inventáfii a seznamy tohoto archivního fondu. (Nûkteré z tûchto materiálû jiï dfiíve, v souvislosti s prûzkumem rodové obrazárny, vyuïil pro své studie dr. L. Machytka.) 389

1 2 ãtem rûzn ch oblekû z drah ch látek vãetnû plá ÈÛ z kvûtovaného sametu. Navíc tu byly uloïeny i pfiikr vky z ãerveného dama ku, matrace a loïní prádlo. Dozvídáme se, Ïe jako atny slouïily i nûkteré dal í místnosti v pfiízemí. Bylo v nich skladováno stolní prádlo a ukládalo se zde také majolikové, cínové a porcelánové nádobí. Kromû skla tu byly umístûny i matematické instrumenty a so ky z alabastru. Dal í prostory v pfiízemí paláce slouïily jako archiv. Své místnosti tu zároveà mûli i stolník, cukráfi a pokladník. Barokní inventáfi uvádí rovnûï vinn sklep, koàskou stáj a panské vozy vãetnû slavnostního uvnitfi ãalounûného ãerven m kvûtovan m sametem. Soupis v prostorách prvního patra zmiàuje existenci Ïelezn ch kamen s rourou, dále kovovou truhlici pokladnici a litinovou plastiku na palácové ka nû. Îlutick archiv uchovává je tû inventáfi o nûco málo pozdûj í z roku 1737. Je v podstatû shodn s pfiedchozím, není v ak úpln. Rozepisuje se napfiíklad o movitém zafiízení kaple, které bylo v té dobû zãásti uloïeno v pfiilehlém sále. Vyjmenovávají se tu kfiíïe, kalichy, lampy, ornáty, misál, ãtyfii pozlacené plastiky puttû a vy ívané antependium. Z obrazû je v kapli znovu pfiipomínán velk oltáfiní obraz Kristus na kfiíïi a fiezba Nejsvûtûj í Trojice z alabastru v ãerném rámu. V jedné z místností v pfiízemí se nacházel v úschovû cenn kfiíï posázen rubíny a uloïen v pouzdfie z jaspisu. Ve spodních prostorách paláce v té dobû fungovala cukrárna vybavená nádobím z mûdi a plechu. Z dal ích cenn ch historick ch písemn ch dokumentû je v archivu je tû zachován seznam kod zpûsoben ch prusk mi generály v Nostickém paláci v Praze roku 1744. Soupis uvádí, Ïe kromû velkého mnoïství soudkû r nského a burgundského vína bylo tehdy z paláce ukradeno i pûtaãtyfiicet obrazû vãetnû ãtyfi pláten malífie zvífiecího Ïánru Rosy da Tivoli. Generálové a dûstojníci pruské armády uloupili také vzácné tkaniny, medaile a na sto francouzsk ch knih vãetnû cenného exempláfie bible vázané v modrém sametu s deskami zdoben mi stfiíbrem. Odvezli si dokonce i sedací nábytek a zrcadla. Ukradli rovnûï velké hodiny s kyvadlem v lakované skfiíàce práci vídeàského mistra Mayera, zmiàovanou v obou pfiedchozích inventáfiích. Celá tato váleãná kofiist byla nûkolika vozy pfievezena na královsk prusk zámek v Budy ínû. Soupis uvádí, Ïe souhrnná suma za v echny ztráty na mobiliáfii a také v daje za v Ïivu prusk ch vojákû bûhem jejich pobytu v praïském rodovém paláci mûly ãinit celkem 96 149 zlat ch. I po smrti dal ího drïitele paláce Franti ka Václava Nostice (1697 1765) byl pofiízen pozûstalostní inventáfi. Informuje nás k roku 1765 podrobnûji o poãetném souboru umûleckofiemesln ch pfiedmûtû ze slonoviny, alabastru, stfiíbra, zlata, mofisk ch keblí, horského kfii Èálu, orientálního i ãeského jaspisu, fiímského achátu, jantaru, ãerného Obr. 1. Karel kréta (1610 1674), Jan Hartvík Nostic (1610 1683), 1672 1673, olej, plátno, 91 x 66,5 cm, inv. ã. 404, klá ter Kladruby. (Foto J. Novotn ) Obr. 2. Jan Michael Millitz (1725 1779), Franti ek Václav Nostic (1697 1765), 1763, olej, plátno, 87 x 71 cm, klá ter Plasy, depozitáfi. (Foto L. Bezdûk) Obr. 2. Praha, Malá Strana, Nostick palác. (Foto K. KfiíÏová, 2006) 3 390

4 5 Obr. 4. Jan Michael Millitz (1725 1779), Franti ek Antonín Nostic (1725 1794), 1767, olej, plátno, 100 x 77 cm, klá ter Plasy. (Foto L. Bezdûk) Obr. 5. Jan Michael Millitz (1725 1779), Marie AlÏbûta Nosticová, rozená Krakowská-Kolowratová, ovdovûlá Liebsteinská-Kolowratová (1728 1815), 1762, olej, plátno, 100 x 77 cm, klá ter Plasy. (Foto L. Bezdûk) karneolu, ãesk ch granátû a dal ích drah ch kamenû. Jde napfiíklad o poháry, dïbány, mísy a misky i jiné nádoby. Obsáhl soupis mezi tûmito vzácnostmi uvádí i svícny a tureck nûï se stfiíbrnou rukojetí. K rodové sbírce patfiily tehdy také drobné plastiky a portrétní fiezby, napfiíklad podobizny panovníkû císafiû Rudolfa II., Maxmiliána II., Karla V., francouzské královny Marie (zfiejmû Medicejské) a nûkter ch vévodkyà. Sepsána byla rovnûï sbírka medailí a mincí ze zlata, stfiíbra, mûdi i mosazi. V reprezentativních místnostech patra inventáfi zmiàuje textilní tapety, vût inou lo o Ïlut dama- ek. Nade dvefimi byla formou supraport osazena záti í s kvûtinami a ovocem. Pfied kaplí je uvedeno est vût ích kvûtinov ch záti í vãetnû obrazu Ïeny sedící mezi kvûty. Tato olejomalba a nûkolik dal- ích zûstaly v paláci zachovány na svém místû dodnes. Zvlá tû obsáhl a pomûrnû podrobn je soupis dûl rozmístûn ch v obrazovém kabinetu. Na stranû vpravo od zrcadla visel napfiíklad vedle Holandské hry s míãem jezdeck portrét védského krále Gustava Adolfa. Na dlouhé stranû proti zrcadlu a vlevo od nûho soupis zaznamenal kromû krajinomaleb, záti í, marin, scén mytologick ch a Ïánrov ch i dvû zobrazení alchymistû. Také v prostorách obrazové galerie je za jednoduch m popisem díla uvedeno inventární ãíslo. Setkáváme se tu nejednou i s komentáfiem humorného raïení napfiíklad krajinka s vyláman mi skalami a nastávajícím patn m poãasím, hlava se piãat m kloboukem, hlava s klobouãkem a pérem a podobnû. V biliárovém pokoji viselo velké Zvûstování, dále rodinné portréty, kvûtinová záti í i zvífiecí Ïánr to v e spolu s obrazy sv. Jeron ma a krále Davida. Speciální péãe byla v tomto inventáfii vûnována evidenci a rozãlenûní obsáhlého fondu knihovny. V archivním souboru je uloïen rovnûï text testamentu Franti ka Václava Nostice (1697 1765), vûnovan sbírkám praïského majorátního paláce. Ve dvanáctém bodû se tu zdûrazàuje, Ïe praïsk dûm je zafiízen rûzn mi drahocennostmi a Ïe pro budoucnost mají v echny dále pfiikoupené domy a zahrady i celá galerie a kabinety s obrazy a staroïitnostmi zûstat pfii majorátním domû na v echny ãasy. Doporuãuje se pofiízení fiádného inventáfie do zemsk ch desek, aby mohl b t majorátní praïsk dûm pfiedáván dûdicûm v dobrém stavu. V souvislosti s rekonstrukcí praïského Nostického paláce nás zajímal pfiedev ím stav interiérû rodové malostranské rezidence v období baroka. O historické v bavû jin ch rodov ch sídel a rozsahu jejich sbírek vypovídají i dal í archivní dokumenty. Dokládají, Ïe rovnûï na zámcích v Sokolovû, Jindfiichovicích, Plané, Mû icích, luknovû i jinde byly uchovávány cenné soubory umûleck ch dûl. Bûhem let ãásti tûchto sbírek putovaly z venkovsk ch rezidencí do Prahy a naopak, docházelo k jejich úbytkûm i prodeji. Ve Ïlutickém archivu je kromû jiného uloïen také cenn inventáfi sokolovského zámku z let 1683 a 1736 i pozdûj í ucelen seznam pofiízen v praïském paláci po smrti Bedfiicha Nostice v roce 1819. Novû vydávané monografie v znamn ch praïsk ch památkov ch objektû napfiíklad âernínského, Vald tejnského, Fürstenberského ãi Thunovského paláce dnes jiï vûnují kromû stavebního v voje vût í pozornost nejen kvalitám v zdoby, ale i movité v bavû historick ch interiérû a zab vají se osudy pûvodních sbírek. Ostatnû mnohé z nich, i kdyï tfieba jiï na jin ch místech, se dochovaly aï do dne ních dnû. Napfií tû bude nezbytné usilovat o komplexnûj í pohled na palácové, hradní a zámecké objekty tak, aby se souãástí stavebnû-historick ch prûzkumû stalo kromû odborného posouzení charakteru vnitfiních dispozic také zhodnocení rozsahu a kvalit pûvodních movit ch historick ch souborû. Pátrání po nich pfiiná í i dnes dobré v - 391

6 7 8 9 10 Obr. 6. Anonym, Bedfiich Chrysostomus Nostic (1762 1819), 19. stol., olej, plátno, 92 x 78 cm, klá ter Plasy, depozitáfi. (Foto L. Bezdûk) Obr. 7. Anonym, Anna Nosticová, rozená Periez-Burdett (1777 1820), 19. stol., olej, plátno, 92 x 78 cm, klá ter Plasy, depozitáfi. (Foto L. Bezdûk) Obr. 8. Antonín Bayer (1767 1833), Bedfiich Chrysostomus Nostic (1762 1819), po roce 1795, akvarel. (Reprofoto K. KfiíÏová) Obr. 9. Antonín Bayer (1767 1833), Anna Nosticová, rozená Periez-Burdett (1777 1820), po roce 1795, akvarel. (Reprofoto K. KfiíÏová) Obr. 10. Alexandr Clarot (1796 1842), Ervín Nostic (1806 1872), 1837, akvarel. (Reprofoto K. KfiíÏová) Obr. 11. Franz Schrotzberg (1811 1889), Karolína Nosticová, rozená Clam-Gallasová (1798 1863), po roce 1852, olej, plátno, 74 x 59 cm, klá ter Plasy, depozitáfi. (Foto L. Bezdûk) Obr. 12. Eduard Engerth (1818 1897), Bedfiich Nostic (1835 1866), 1865, olej, plátno, 68 x 52 cm, klá ter Plasy, depozitáfi. (Foto L. Bezdûk) 392

11 12 sledky. Znaãná ãást sbírek se po konfiskacích ocitla ve státních památkov ch, galerijních ãi muzejních fondech a lze je snadno identifikovat. Z památkového hlediska je pak v fiadû pfiípadû moïné usilovat o jejich návrat a prezentaci vefiejnosti. V pfiípadû Nosticova paláce zûstal na místû zachován jen známûj í knihovní fond, po léta peãlivû zpracovávan oddûlením zámeck ch knihoven Národního muzea v Praze. V rámci prûzkumu interiérû nûkdej í slavné rodové rezidence jsme se tak intenzivnûji vûnovali kromû studia dobov ch inventáfiû pfiedev ím identifikaci kdysi odtud odvezen ch a v minulosti proslul ch nostick ch sbírek. Dne ního uïivatele paláce Ministerstvo kultury âr a projektanta rekonstrukce objektu jsme proto v první fiadû upozornili na existenci proslulé a rozsáhlé rodové obrazárny, která vedle známûj í ãernínské kolekce patfiila k nejpozoruhodnûj ím souborûm, jeï kdy ãlenové aristokratick ch rodin soustfiedili ve sv ch praïsk ch palácích. Základem obrazárny byla sbírka pocházející z nostického zámku v západoãeském Sokolovû a díla z pozûstalosti Franti ka Antonína Berky z Dubé, uchovávaná kdysi na severoãeském zámku hrabûte v Jablonném v Podje tûdí, nûkdej ím Falkenburku. Nosticové sbírku obohatili o práce pfiedních ãesk ch barokních malífiû Václava Vavfiince Rainera, Karla kréty a dal ích mistrû. Bûhem doby do lo i k úbytkûm. Odbornému zpracování nostické obrazárny se intenzivnû po fiadu let vûnoval prof. Lubomír Slavíãek. 3 Snaha o návrat ãásti sbírky do paláce na la u vedení Národní galerie v Praze pochopení. Obrazov nostick soubor je tak dnes zãásti znovu instalován v prostorách v pravné a k tomuto úãelu kdysi speciálnû vyprojektované palácové galerie. Novûji mu vûnovala pozornost dr. Hana Seifertová. Na tomto místû je nutno pfiipomenout rovnûï existenci mimofiádnû cenného a obsáhlého souboru nostické grafiky. Tyto listy, stejnû jako nûkteré dal í v znamné písemné dokumenty, jsou nadále uloïeny v souboru nostick ch fondû v poboãce plzeàského archivu. Také UmûleckoprÛmyslové muzeum v Praze získalo v minulosti nevelkou ãást palácové sbírky umûleckofiemesln ch pfiedmûtû. lo o nûkolik málo kusû nábytkového zafiízení a pfiedmûtû z porcelánu i kameniny. Zvlá tní pozornost v tûchto souvislostech zaslouïí dochovan obsáhl fond, pocházející z nûkdej ích venkovsk ch rezidencí ãlenû rodu NosticÛ. Má úzkou historickou vazbu na jejich praïské malostranské palácové sídlo. Pfiedev ím jde o soubor rodinn ch podobizen olejomaleb a grafick ch listû. V této sbírce se setkáváme nejen s podobiznami nejvy ího komofiího Jana Hartvíka Nostice (1610 1683), ale také s portréty dal ích v znamn ch osobností rodu, které byly kdysi souãástí v zdoby praïského paláce i venkovsk ch nostick ch rezidencí zámku v Mû icích u Prahy, v Sokolovû, luknovû, Plané, Jindfiichovicích a jinde. Mnohá z tûchto dûl jsou dnes souãástí interiérov ch instalací nûkolika památkov ch objektû (napfiíklad klá tera v Plasích ãi Kladrubech). Vût ina je v ak dosud uloïena ve vefiejnosti nepfiístupn ch depozitáfiích, mezi nimi nacházíme i pozoruhodné portrétní práce. V západoãesk ch památkov ch sbírkách jsou napfiíklad sv mi díly podobiznami ãlenû rodiny NosticÛ z období 18. a 19. století zastoupeni umûlci pfieváïnû ãinní ve dvorních vídeàsk ch a lechtick ch kruzích. Patfií k nim také Ïák známûj ího malífie Martina van Meytense Jan Michael Millitz (1725 1779), oblíben portrétista nejen NosticÛ, ale i ãlenû rodiny âernínû, ChotkÛ, Kinsk ch a Vald- tejnû. V 60. letech 18. století namaloval ve Vídni protûj kové podobizny manïelského páru umûnímilovného hrabûte, pfiedstavitele lechtického zemského patriotismu a osvícence Franti ka Antonína Nostice-Rienecka (1725 1794) a jeho choti hrabûnky Marie AlÏbûty Nostic-Rieneckové, rozené Kolowratové-Krakowské (1728 1815). Rokem 1763 je pak datována Millitzova podobizna otce hrabûte Franti ka Václava Nostice (1697 1765). Portrét hrabûnky Karolíny Nosticové, rozené Clam-Gallasové (1798 1863), nûkdej í pfiedstavené Jednoty svaté Ludmily, vytvofiil po roce 1852 pfiední rakousk malífi období biedermeieru Franz Schrotzberg (1811 1889). V nostickém souboru olejomaleb se zachovalo také nûkolik pûvabn ch dûtsk ch chlapeck ch podobizen. Signoval je ve Vídni roku 1857 tehdy vyhledávan portrétista Josef Neugebauer (1810 1895). Nûkdej í fieditel praïské Akademie, ãinn pak pfiedev ím v rakouské metropoli, Eduard von Engerth (1818 1897) v roce 1862 zachytil tváfi dvorního rady a nejvy ího mar álka hrabûte Alberta Franti ka Nostice (1807 1871) s chotí. Z roku 1865 pochází jeho podobizna Bedfiicha Nostice (1835 1866). Jeden z nejproduktivnûj ích portrétistû v ech dob Josef Kriehuber (1800 1876) je autorem akvarelové podobizny hrabûnky Marie Nosticové (1827 1910). Víme pfiitom, Ïe pro ãleny rodiny NosticÛ v minulosti pracovali kromû Kriehubera také dal í v znamní malífii miniaturisté. V roce 1930 v Praze Janem tencem vydaná studie F. X. Jifiíka: Miniatura a drobná podobizna v dobû empírové a probuzenecké v âechách v barevn ch reprodukcích 3 Lubomír SLAVÍâEK: Teatrum Pictorium flámské obrazy 17. století z b valé nostické obrazárny v Praze, katalog v stavy Národní galerie Praha, Oblastní galerie v tvarného umûní Zlín, V chodoãeská galerie Pardubice, tisk Grafia Zlín 1990; Lubomír SLAVÍâEK: Paralipomena k dûjinám berkovské a nostické obrazové sbírky (materiálie k ãeskému baroknímu sbûratelství II.), Umûní XLIII 1995, s. 445 471 a dal í. 393

13 14 Obr. 13. Eduard Engerth (1818 1897), Albert Nostic (1807 1871), 1862, olej, plátno, 92 x 75,5 cm, klá ter Plasy, depozitáfi. (Foto L. Bezdûk) Obr. 14. Eduard Engerth (1818 1897), Adéla Nosticová, rozená Puteani, ovdovûlá Sweerts- porková (1823 1904), 1862, olej, plátno, 92 x 75,5 cm, klá ter Plasy, depozitáfi. (Foto L. Bezdûk) své obsáhlé pfiílohy pfiedvádí hned nûkolik nostick ch portrétû. Nejranûj í z nich je podobizna Ïáka Josefa Dobrovského, hrabûte Bedfiicha Chrysostoma Nostice (1762 1819). Namaloval ji pfiední ãesk miniaturista a autor fiady kultivovan ch lechtick ch podobizen Antonín Bayer (1767 1833), kter vytvofiil také protûj kov portrét manïelky hrabûte Anny, rozené Periez-Burdettové (1777 1820), ve svatebním závoji. SÀatek uzavfieli roku 1795 v DráÏìanech a Bayerovy podobizny patrnû vznikly nedlouho poté. F. X. Jifiík ve své monografii zvefiejnil také podobizny potomkû hrabûte, jde o portréty dcery Karolíny (1802 1882), pozdûji provdané Hildprandtové (autorky fiady dochovan ch kreseb interiérû jihoãeského zámku v Blatné a salónû rodinou uïívaného paláce v Benátkách), od malífie Antonína Gareise (1791 1863) z roku 1827 a svûïí portrét Amálie (narozena 1801, zemfiela pfied rokem 1839) vytvofien Václavem Mánesem (1796 1858) v roce 1829. Publikována byla také dal í Gareisova dámská miniatura z nostického souboru, rovnûï datovaná rokem 1827 (namísto Jifiíkem urãené hrabûnky Berthy, která se narodila aï roku 1816, pûjde spí e o její star í sestru Frederiku nebo Louisu). Jeden z nejv znamnûj ích miniaturistû období biedermeieru, vysoce produktivní Alexander Clarot (1796 1842), je autorem dvou (v Jifiíkovû monografii publikovan ch) portrétû Bedfiichov ch synû hrabûte Ervína Nostice (1806 1872), nûkdej ího pfiedsedy Spoleãnosti vlasteneck ch pfiátel umûní, a Huga Nostice (1814 1884). Obrazová sbírka tohoto rodu proslula hlavnû díky mimofiádn m v tvarn m hodnotám evropsky v znamného souboru barokní malby s v jimeãnou kolekcí vlámsk ch obrazû ze 17. století. Nemûli bychom v ak zapomenout na skuteãnost, Ïe souãástí nostické sbírky byla také umûlecky a dokumentárnû pozoruhodná díla z období 19. století vãetnû prací Václava Mánesa, Josefa Hellicha a Václava BroÏíka. 4 V fiadû pfiípadû jde pfiitom o historicky cenné podobizny pfiíslu níkû rodu, kter sehrál v znamnou roli v dûjinách ãeského národa a v raznû pfiispûl k jeho kulturnímu v voji. Obrazov fond NosticÛ zachovan v památkov ch sbírkách obsahuje vedle fiady dal ích olejomaleb, grafik a rodov ch znakû malovan ch na dfievû, také kuriózní rozmûrné barokní plátno z roku 1703. Zachycuje v reálné velikosti dárek, kter dostal ãlen rokytnické linie rodu hrabû Kry tof Václav Nostic (1648 1712). Jde patrnû o první takto konkrétnû zpodoben typ vánoãky, zfiejmû plnûné a vyrobené z kynutého tûsta. Tento sladk dar mûl délku bezmála velikosti dospûlého muïe. Hrabû sehrál dûleïitou historickou roli v dûjinách Slezska, stejnû jako jeho otec Otto Nostic (1608 1664), bratr stavebníka praïského paláce Jana Hertvíka Nostice (1610 1683). Císafi Leopold I. povûfioval Kry tofa Václava Nostice dûleïit mi diplomatick mi úkoly ve Slezsku a Prusku. Ten pak odmûnou za své sluïby obdrïel roku 1673 fií ské hrabství Rhieneck. Na svém zámku v Lobrisu Luboradzu u Javoru shromáïdil hrabû znamenitou knihovní a umûleckou sbírku. V roce 2004 vydalo nakladatelství Scriptorium v edici Manu propria Jifiím Kube em zpracovan Deník z cesty do Nizozemí vro- ce 1705 Kry tofa Václava z Nostic; jde o cenn historick dokument pfiibliïující Ïivot barokního aristokrata, diplomata a v znamného sbûratele. S portréty tohoto zaslouïilého ãlena rodu i s mnoha dal ími cenn mi ãástmi slavné nostické obrazové galerie se dnes mûïeme setkat v interiérech rûzn ch státních památkov ch objektû. Nejednou byly osudy tûchto dûl pohnuté. Za pozornost v tomto ohledu stojí rozmûrná figurální scéna plátno, které kdysi doc. Oldfiich J. BlaÏíãek vystavil v prostorách barokního v chodoãeského zámku v Rychnovû nad KnûÏnou. Ve svém katalogu obrazárny jej pod ãíslem 124 prezentoval jako Alegorick v jev se spícím Ïebrákem (olej na plátnû, 180 x 141,5 cm) dílo Martina Dichtla datované 4 Václav Mánes vytvofiil roku 1829 miniaturní portrét Amálie Nosticové na slonové kosti, Josef Hellich byl autorem pozoruhodné olejomalby Svatá Ludmila vyuãující svatého Václava ze sbírky nosticovského zámku v Mû icích u Prahy. Dvû impozantní podobizny Karolíny Nosticové s dûtmi díla Václava BroÏíka které se nacházejí ve sbírce Národní galerie v Praze odbornû zhodnotila a publikovala dr. N. BlaÏíãková. 394

15 16 rokem 1661. 5 Obraz sem byl pod názvem Slepec obklopen skupinou dûtí pfiivezen v roce 1954 ze stfiedoãeského zámku Îleby, kam se kdysi dostal pfiímo z praïského Nosticova paláce. Po restituci rychnovského zámku rodinou KolowratÛ bylo plátno naãas uloïeno ve v chodoãeském centrálním památkovém depozitáfii. Evidenãní list obrazu (v rámci odbornû zpracovávané základní evidence) roku 1972 vyhotovil PhDr. L. Machytka. Olejomalbu popsal jako Alegorick v jev se spícím Ïebrákem (Nemocn stafiec s berlou) a oznaãil ji za dílo malífie Martina Dichtla. V nedávné dobû jsme tuto olejomalbu uplatnili v nové interiérové instalaci na zámku v Litomy li. Thieme-BeckerÛv lexikon (i nostick katalog z roku 1905) plátno, oznaãené jako Star muï s holí v ruce, s muïem a starou Ïenou, obklopen dûtmi a se psem, zahrnuje do pfiehledu díla nûmeckého malífie Martina Dichtla. Obrazem se ve své obsáhlé stati Paralipomena k dûjinám berkovské a nostické sbírky v ãasopise Umûní roku 1995 zab val prof. Lubomír Slavíãek. Hodnotí zde obrazov soubor, kter v roce 1706 hrabû Antonín Jan Nostic (1652 1736) posílil dûdictvím po nevlastním bratru hrabûti Franti ku Antonínovi Berkovi z Dubé (1649 1706). Uvádí zastoupení díla Martina Dichtla a patrnû i Johanna Jacoba Eysena. 6 Na emu obrazu a malífii Eysenovi pak Slavíãek, s odkazem na studii PhDr. Hany SEIFERTOVÉ: Nûmecké malífiství 17. století z ãeskoslovensk ch sbírek, Praha 1989, vûnuje ve své stati poznámku. Uvádí, Ïe J. J. Eysen je nejspí e autorem obrazu Nemocn stafiec s dûtmi (1661), kter byl dosud pfiipisován Ch. Paudissovi a M. Dichtlovi. Navíc pfiipomíná studii Th. von Frimmela z roku 1912, kde byl zvefiejnûn obraz pfiipisovan J. J. Eysenovi, jenï mûl mít sv m slohov m charakterem blízko k na emu dílu z nostické obrazárny. L. Slavíãek pak snímek plátna pod ã. 19. ve své studii publikoval s popisem: Johann Jacob Eysen pfiipsáno, Spící stafiec s dûtmi, 1661, Pardubice, Památkov ústav v chodních âech. Neobvyklá figurální sestava i nejasn námût díla lákají k dal ím úvahám. Inspiroval se snad jeho autor pfiíbûhem kfiesèanského svûtce Rocha? Ten se mûl bûhem svého putování nakazit morem a kvûli nemoci zmûnit podobu. Na cestách jej doprovázel vûrn pes, kdyï se v ak Roch vrátil do rodného mûsta, nepoznán spoluobãany zemfiel v místním vûzení. Jako otrhan poutník a Ïebrák b val v minulosti zpodobàován i kajícník Alexius. Olejomalba, nesoucí na rámu star í títek s nápisem Martin Dichtl 1623 1680, je totoïná s obrazem uveden m pod ãíslem 131 a názvem Umírající Ïebrák v soupisu dûl velké galerie praïského Nostického paláce, v e citovaného pozûstalostního inventáfie z roku 1765. PÛsobivé barokní dílo nev edního námûtu a mimofiádné umûleckohistorické hodnoty je jednou z nejcennûj ích ãástí nostické sbírky. MÛÏeme pfiedpokládat, Ïe i v budoucnu zaujme dal í badatele. Pátrali jsme rovnûï, zda se v památkov ch sbírkách nedochovala dobová zobrazení interiérû malostranského paláce. Podobnû jako v jin ch lechtick ch rodinách, malovaly se na památku také u NosticÛ záznamy ob van ch a nav tíven ch míst. Soubor nûkolika takov ch akvarelov ch kreseb interiérû vznikl pfieváïnû v dobû kolem poloviny 19. století. 7 Zachycuje hlavnû pokoje mûstské vídeàské rezidence, dále místnosti severoãeského thunovského dûãínského zámku a nûkolik clam-gallasovsk ch salonû. Ve sbírce stfiedoães- Obr. 15. Anonym, Kry tof Václav Nostic (1643 1712), 18. stol., olej, plátno, 84,5 x 64 cm, klá ter Plasy, depozitáfi. (Foto L. Bezdûk) Obr. 16. Anonym, Vánoãka vûnovaná hrabûti Kry tofu Václavu Nosticovi roku 1703, 1703 ãi brzy poté, olej, plátno, 86 x 191 cm, klá ter Plasy, depozitáfi. (Foto L. Bezdûk) kého, kdysi auerspergského zámku ve Îlebech jsme nalezli kresbu, která má podle nápisu patfiit salonu tety Nosticové v Praze. Je pfiitom jednou z fiady obdobn ch prací lechtick ch diletantû v tomto pfiípadû zfiejmû ãlenky rodiny ãi pfiíbuzné AuerspergÛ. Akvarel vznikl kolem roku 1840 a zachycuje pomûrnû jednodu e vybaven salon s vysok mi okny, zrcadly a empírov m lustrem. Vlevo u psacího stolu sedí dáma zfiejmû ona teta Nosticová. Protûj í ãást místnosti obsadil klavír. ZtotoÏnit salon s nûkter m interiérem malostranského paláce se zatím nepodafiilo, ale je nasnadû úvaha, zda nejde o nûkterou z místností druhého rodového paláce v Praze na Pfiíkopech (naz vaného dnes jménem pozdûj ích majitelû Sylva-TarouccÛ). Nûkdej í fieditel UmûleckoprÛmyslové koly v Praze architekt, kreslífi a prûmyslov návrháfi Ji- 5 Oldfiich J. BLAÎÍâEK: Rychnovská zámecká obrazárna, Praha 1956, s. 11. 6 Martin Dichtl je v nostické obrazárnû zastoupen dvûma pracemi podobiznou stafieny s br lemi a starce s listinou. 7 Schopnou kreslífikou autorkou nûkolika zdafiil ch zobrazení interiérû zámku v Hofiovicích datovan ch rokem 1942 byla M. Nosticová. 395

17 18 Obr. 17. Martin Dichtl (1623 1680) ãi Jan Jakob Eysen (data neznámá), Umírající Ïebrák, 166l, olej, plátno, 180 x 141,5 cm, zámek v Litomy li. (Foto J. Novotn ) Obr. 18. Václav BroÏík (1851 1901), Karolína Nosticová, rozená Chotková (1865 1919) s dûtmi v salonu praïského paláce, 1895, olej, plátno, 200 x 166 cm, Národní galerie v Praze (získáno v roce 1945). (Reprofoto K. KfiíÏová) 8 V závûru 80. let a bûhem první poloviny 90. let 19. století se pro pfiíbuzné Sylva-Tarouccy zab val zámkem v PrÛhonicích, na konci století upravoval severoãesk zámek v Trmicích a krátce nato pro rodinu barona Ringhoffera zámek ve tifiínû u Prahy. Autofii textu prospektu umûlcovy v stavy komentují takto jeho práci: úpravy zámeck ch sídel pfiedstavovaly pro Stibrala ideální úkol. Zde mohl uplatnit nejlépe svou osobitou vlohu smyl pro malebnost, která se v závûru 19. století stala jednou z nejv e cenûn ch estetick ch hodnot. Architekt, jenï dle dobov ch mûfiítek vládl témûfi neomezen m rejstfiíkem historick ch forem, promûnil v elegantní a pohodlné obydlí zámky RinghofferÛ, Sylva-TarouccÛ, DeymÛ, Nádhern ch a dal ích ãesk ch rodû, ale i sídlo knûïny ãerbatovové v ukrajinském Nûmirovu. Své návrhy vytváfiel v rûzn ch stylov ch variantách, ãasem ov em pfievládla záliba v hrav ch barokních i rokokov ch formách. fií Stibral (1859 1939) byl na poãátku 90. let 19. století poïádán o vypracování návrhû na fie ení nostick ch interiérû, neboè mûl s historick mi objekty znaãné zku enosti. Jeho kresby jsou datovány rokem 1892 a 1893. 8 Na nedávné monografické pfiehlídce Stibralova odkazu v prostorách Vysoké koly umûleckoprûmyslové v Praze byla vystavena i zruãná akvarelová kresba Kuleãníkového salonu NosticÛ. Zdá se, Ïe v tomto pfiípadû jde spí e o zakázku svázanou s druh m rodov m palácem na praïsk ch Pfiíkopech. Stibral tu zobrazil pfii hfie patrnû i své zákazníky. Druhou umûlcovu kresbu, oznaãenou jako návrh úpravy galerie, by snad jiï bylo moïno ztotoïnit s interiérem malostranského paláce, jde o ãást prostoru okenní strany. Pfied rekonstrukcí paláce v 70. a 80. letech 20. století byly do prostor tehdej ího sídla Ministerstva kultury získávány (vût inou nákupem) pro v zdobu kanceláfií obrazy rûzn ch kvalit. PfieváÏnû lo o olejomalby zaslouïil ch, oficiálnû proteïovan ch umûlcû, které ani nebyly v tvarnû pfiíli cenné. V tomto souboru se nicménû objevilo i nûkolik zajímavûj ích dûl ãesk ch malífiû a grafikû, jako napfiíklad Franti ka Jiroudka (1914 1991), Petra Dillingera (1899 1954) a Cyrila Boudy (1901 1984). Pracovnu nûkdej ího ministra kultury dekoroval v nedávném období pestrobarevn obraz Milana KníÏáka. Je bohuïel smutnou skuteãností, Ïe vût ina olejomaleb z pozoruhodného portrétního souboru NosticÛ, kter jsme identifikovali v centrálním památkovém depozitáfii, dnes jiï nutnû vyïaduje restaurátorsk zásah. V rámci nedávné rekonstrukce nûkdej ího rodového malostranského sídla jsme navrhli vystavení této historicky a umûlecky cenné sbírky v prostorách paláce. Ná zámûr zvefiejnit olejomalby a pfii této pfiíleïitosti je i restaurovat se ov em u tehdej ího vedení ministerstva kultury nesetkal s pochopením. Finanãní prostfiedky se v ak na ly na vystavení a restaurování ãásti obrazárny NosticÛ z fondu Národní galerie v Praze, na kterou jsme jiï dfiíve upozornili. Z na eho podnûtu byla bûhem roku 2007 na zámku v Sokolovû realizována odborn mi pracovníky zdej ího muzea v stava vûnovaná rodu NosticÛ. Historií interiérû Nostického paláce a rodov ch sbírek jsme se zab vali v rámci ãásti grantového úkolu a v souvislosti s nedávnou rekonstrukcí sídla Ministerstva kultury âr. 396