Možnosti využití předponového odvozování sloves při rozšiřování VALLEXu 1 Zásobníky sloves automaticky derivovaných předponami od sloves již zpracovaných ve VALLEXu Jako pomůcka pro úvahy nad možnostmi využití předponového odvozování sloves při rozšiřování VALLEXu byly automatizovanou derivací (doplnit, jakým programem??) vytvořeny obsáhlé zásobníky sloves (viz přílohy tohoto textu). Ke každému již zpracovanému slovesu 1 byly připojovány všechny obvyklé předpony: do-, na-, nad(e)-, o-, ob-, od-, po-, pod(e)-, pro-, pře-, před(e)-, při-, roz(e)-, s(e)-, u-, v(e)-, vy-, vz(e)-, z(e)-, za-. [Mluvnice I, s. 387.] Ze souboru pak byly nejprve automatizovaně a posléze manuálně odstraněny tvary, které se v jazyce běžně neužívají. Manuálně byly i doplňovány užívané tvary, které v automatizovaně vytvořených souborech chyběly. Při tomto pročišťování se projevilo několik problematických okolností popsaných dále. 1.1 Subjektivnost manuálního pročišťování Při manuálním pročišťování byly vygenerované tvary důsledně konfrontovány se záznamy o předponovém odvozování, které u hesel jednotlivých základových sloves zaznamenává Slovník spisovného jazyka českého [SSJČ]. Jeho údaje jsou však mnohdy již zastaralé, objevuje se zde mnoho tvarů dnes nepoužívaných, naopak mnohé dnes běžné tvary se zde vůbec nevyskytují. Zpracovatel se tedy do značné míry musí řídit vlastním jazykovým povědomím a jazykovou zkušeností. Výsledný soubor je proto subjektivním výběrem a u různých zpracovatelů by se zřejmě lišil. Závěr: Z tohoto důvodu byly také při pročišťování tvary, jejichž neexistencí si zpracovatel nebyl jist, v souboru ponechávány. Nejspornější tvary jsou vyznačeny kurzívou. Pokud by měl být zásobník dále precizován, bylo by vhodné jeho posouzení jiným zpracovatelem, popř. konfrontování se záznamy Českého národního korpusu. 1.2 Produktivní předpony Mnohé z uvedených předpon jsou ve velké míře stále produktivní, např. do-, na-, u-, za-. Je tedy snadno možné jejich pomocí vytvářet nová slova, jejichž významu příjemce porozumí, aniž by se s nimi kdykoli předtím setkal. Součástí VALLEXu, a tudíž i tohoto zásobníku, však mají být pouze slovesa používaná opakovaně, s ustáleným tvarem i významem. Ohraničení toho, které tvary v zásobníku ponechat a které z výše uvedených 1 Slovesa již zpracovaná ve VALLEXu jsou v prvním souboru označena hvězdičkou. V souboru uspořádaném podle předpon musely být hvězdičky kvůli automatizaci řazení odstraněny.
důvodů odstranit, je dalším subjektivním prvkem. Závěr: V současné fázi bylo opět ponecháváno tvarů více, někdy byly naopak zatím záměrně ponechány tvary od produktivních předpon, aby jejich sledování mohlo pomoci rozhodnout, zda jde o odvozování neomezené, nebo zda je vázáno na určité sémantické třídy. 1.3 Formální odvozování Odvozování pomocí předpon je v jazyce často spojeno s dalšími změnami nejčastěji hláskové změny v kořeni slova: dát dodat, prodat, zadat čekat dočkat se, počkat. Naopak v řadě případů dostáváme formálním spojením předpony a základového slovesa tvar, který sice v jazyce skutečně existuje, ale jehož etymologie je naprosto odlišná: s-vědět, s-vítat Závěr: Protože i při další práci s předponovými slovesy předpokládáme jejich automatizované, a tedy formální odvozování, řídilo se pročisťování zásobníků také čistě formou. Tvary prvního typu nejsou uváděny, tvary druhého typu naopak uvedeny jsou a to i v souboru řazeném podle jednotlivých předpon. důsledně zanést do seznamů 1.4 Vícenásobné předpony U řady sloves může k prefixaci docházet opakovaně, od předponového slovesa je připojením další předpony odvozován další nový tvar. Význam postupně odvozených sloves se může velmi lišit. Závěr: Pro přehlednost jsou slovesa s více předponami v souboru řazeném podle základových sloves uváděna u hesla výchozího slovesa bez předpon, které bylo převzato z VALLEXu, a to v kulatých závorkách za tvarem, od nějž bylo toto sloveso teoreticky odvozeno přidáním další předpony: *vědět (3/5): dovědět se povědět (*odpovědět (zodpovědět) *vypovědět) svědět zvědět (*dozvědět se vyzvědět) Pokud se sloveso s nižším počtem předpon rovněž vyskytuje mezi základovými slovesy z VALLEXu (označeno hvězdičkou), jsou další odvozené tvary uvedeny i v jeho abecedně zařazeném hesle:
*odpovědět (O/l): zodpovědět Vzhledem k tomu, že ve zpracovávaném souboru jsem se nesetkala s případem, kdy by byl některý tvar v řetězci postupného odvozování přeskočen, např. sloveso odvozené jednou předponou od slovesa základového by se neužívalo, ale se dvěma předponami ano, jsou v souboru řazeném podle předpon slovesa s více předponami zařazena pouze podle první z nich. 1.5 Vysvětlení značek užitých v zásobnících * - sloveso je již zpravováno ve VALLEXu 1.0; značka se uvádí pouze v příloze 1 a 3, v souboru řazeném podle předpon musely být hvězdičky kvůli automatizaci řazení odstraněny / mezi tvarem slovesa a reflexivním zájmenem - sloveso se vyskytuje s ním i bez něj (k záznamům reflexivních zájmen v zásobnících podrobné upřesnění viz...), př. nanosit/se, namluvit/se/si; pokud lomítko chybí, vyskytuje se sloveso pouze v reflexivním tvaru, př. přimluvit se / mezi dvěma tvary téhož slovesa - jde o synonyma uváděná ve VALLEXu v rámci jednoho hesla, př. *nalézt/*naleznout (0/1): vynalézt/vynaleznout (0/1) kolik z odvozených předponových sloves je již zpracováno ve VALLEXu 1.0/předponová slovesa od daného základu celkem aktualizovat ( ) v rámci hesla základového slovesa viz 1.4 Vícenásobné předpony dokončit v zásobnících kurzíva tvary, jejichž užíváním si není zpracovatel jist a doporučuje jeho ověření v Českém národním korpusu modrá barva slovesa, která byla zpracovatelem do automatizovaně vytvořených zásobníků manuálně doplněna (týká se pouze přílohy 3) červená barva slovesa, která byla zpracovatelem z automatizovaně vytvořených zásobníků manuálně odstraněna, takže ve výsledných souborech (příloha 1 a 2) se neobjevují (týká se pouze přílohy 3) doplnit přílohu 3
2 Nápovědy pro anotování předponových sloves bude dopracováno po popsání důsledků plynoucích z jednotlivých předpon 2.1 Co může z předpony pro anotaci vyplývat? vid perfektivizace otázka čistě vidové funkce některých předpon PMČ, s. 213.; odkaz u 2.2.4.1. d) reflexivizace rámec + škála forem hláskové změny vokalizace předpony Uher, s. 29-30, příloha 3-1 významy bude dopracováno po popsání důsledků plynoucích z jednotlivých předpon 2.2 Důsledky jednotlivých předpon 2.2.1 Doa) Předpona do- je jednou ze široce produktivních předpon s vysokou spojitelností. Ve významu přestat v činnosti, ukončit činnost, dovést činnost až do konce [Mluvnice I, s. 395.] se spojuje především se slovesy: dělání/production do-budovat, do-čerpat, do-dělat, do-hrát, do-chystat, dokonat, do-kontrolovat, do-lámat, do-léčit, do-měřit, do-mířit, do-podepisovat, dopátrat, do-střílet, do-účtovat; komunikace/communication do-číst, do-definovat, do-hlásit, do-mluvit, doobhajovat, do-pět, do-říkat, do-vyprávět, do-znít; mental action do-plánovat, do-počíst; pohybu/motion do-chodit, do-jezdit, do-pohybovat se; sociální interakce/social interaction do-obchodovat, do-panovat, doprezentovat, do-protestovat; stavu 2 do-trpět, do-žít; transportu do-házet, do-nosit, do-posílat; vnímání/perception do-poslouchat; změny/change do-otevírat, do-porážet, do-překládat, do-rozdělit. 2 Zdá se mi, že slovesům žít, trpět neodpovídá vhodně žádná dosud zavedená syntakticko-sémantická třída VALLLEXu, pracovně jsem je proto vyčlenila do samostatné třídy stav, podobně např. čekat. -?mental action?? srovnej trápit se
Nezřídka i jako druhá předpona: do-vysvětlovat, do-vyvinout, do-zřídit. Výsledkem je fázové sloveso s významem závěrečná fáze děje. Kromě tohoto významového rysu a gramatického vidu se význam slovesa výrazněji nemění, díky tomu zůstává zachována také jeho valence. Předponové sloveso je schopno převzít všechny valenční rámce výchozího slovesa, včetně idiomatických, ale ne všechny musí být jazykem běžně využívány doplnit příklady. Nesouhlasím s tvrzením, že u výsledného slovesa nemusí být vyjádřen objekt [PMČ, s. 211.], pokud byl obligatorní součástí rámce výchozího slovesa. Často však může docházet k jeho zevšeobecnění doplnit příklady. b) Frekventovaná je předpona do- také ve významu dospět k nějakému hmotnému cíli, nějaké hranici v prostoru, týká se nejtypičtěji sloves: pohybu/motion do-jet, do-jít, do-lézt, do-padat, do-padnout, do-plynout, dostoupat; transportu do-hodit, do-nést, do-střelit, do-táhnout, do-tlačit, do-vést. Z více možných rámců výchozího slovesa se toto použití předpony do- týká pouze rámce s typickým volným doplněním DIR. Výsledné sloveso tento rámec přejímá a upravuje ho vzhledem k nutnosti vyjádřit dosažený cíl (hranici). Volné doplnění DIR, které v rámci výchozího slovesa figuruje jako typické, se konkretizuje na DIR3 a stává se obligatorním. Zbytek rámce zůstává nezměněn, stejně jako příslušnost k syntakticko-sémantické třídě. nést ACT(1;obl) ADDR(3;opt) PAT(4;obl) DIR(;typ) donést ACT(1;obl) PAT(4;obl) DIR3(;obl) ACT(1;obl) ADDR(3;obl) PAT(4;obl) DIR(;typ) Hodnocení nutnosti zařadit do něj určitá typická doplnění se může lišit. jít dojít ACT(1;obl) INTT(na+4, inf;opt) MANN(;typ) DIR(;typ) ACT(1;obl) DIR3(;obl) INTT(na+4, inf;opt) 2.2.2 Naa) Také předpona na- je, zvláště ve spojení s reflexivním morfémem se, vysoce produktivní. Uher dokonce hovoří o předponě do- s egresivním významem a konstrukci na-... se jako o paradigmatických prefixech [Uher, s. 63.]. Předpona na- a morfém se dodávají výchozímu slovesu význam často, opětovně, intenzivně, s oblibou provádět nějakou činnost
[Mluvnice I, s. 396.]. Nejběžněji se proto spojují se slovesy označujícími lidské, popř. zvířecí konání, tedy se syntakticko-sémantickými třídami: dělání/production na-dělat se, na-dovádět se, na-hledat se, na-lámat se, napracovat se, na-skládat se; komunikace/communication na-číst se, na-hovořit se, na-hrozit se, na-vyprávět se, na-vysvětlovat se; mental action na-pochybovat se, na-přemýšlet se, na-trápit se, na-uvažovat se, na-vymýšlet se, na-vzpomínat se; pohybu/motion na-chodit se, na-jezdit se, na-lézt se, na-procházet se; social interaction na-nutit se, na-obchodovat se, na-otravovat se, na-žádat se; stavu na-čekat se, na-sedět se; transportu na-nosit se; vnímání/perceprion na-hledět se; výměny/exchange na-shánět se. Výsledná slovesa jsou obouvidová. [PMČ, s. 210.] Formální vyjádření přítomného a budoucího času je u nich shodné, význam je rozlišitelný na základě kontextu. Ty děti se ale nadovádějí. Zítra se ještě nadovádějí dost. Valenční rámec prefigovaných sloves odpovídá rámcům základových sloves se životným ACT(1;obl). 3 Je-li součástí výchozího rámce objekt v akuzativu, mění se jeho forma na genitivní. [PMČ, s. 210.] přemýšlet ACT(1;obl) PAT(nad+7,o+6,zda,že;obl) MANN(;typ) napřemýšlet se ACT(1;obl) PAT(nad+7,o+6,zda,že;obl) MANN(;typ) hledat nahledat se ACT(1;obl) PAT(4;obl) LOC(;typ) ACT(1;obl) PAT(2;obl) V případě idiomatických rámců záleží na aktuálním využívání této možnosti v běžném jazyce. Už ses nadělal potíží až až, víc tě tu nechceme. (působit) (?) Co ten se nadělal ukřivděného / že pracuje. (předstírat) 3 Při zvláštních stylistických příležitostech může jít zřejmě také o aktor personifikovaný: Větře, už ses nám dost nafoukal sněhu do oken, přines raději jaro. Chudák knížka se naležela na půdě desítky let, není proto divu, že byla celá zaprášená.
b) S obdobnou skupinou základových sloves se spojuje předpona na- ve významu činností vytvořit, získat ve větším množství, nashromáždit velké množství něčeho, postupně, po částech [Mluvnice I, s. 396]. V tomto významu však není součástí slovotvorné modifikace morfém se. Také aktor nemusí být pouze životný, může jím být i neživotný předmět, resp. stroj schopný vyvíjet určitou činnost: Tenhle autobus najel/najezdil po Evropě desítky tisíc kilometrů. Základová slovesa jsou nejčastěji z těchto syntakticko-sémantických tříd: dělání/production na-dělat, na-lámat, na-šetřit; komunikace/communication na-číst, na-čítat, na-hlásit, na-slibovat, navyprávět; mental action na-počítat, na-vymýšlet; pohybu/motion na-chodit, na-jet, na-jezdit; Z možných rámců základového slovesa přejímá prefigát tohoto typu obvykle pouze jeden, ten, který zachycuje význam odpovídající uvedenému významu předpony. Typicky obsahuje výchozí rámec objekt v akuzativu, který může být u předponového slovesa doplněn o genitiv s partitivním významem. 4 Obvyklé je doplnění objektu výrazem vyjadřujícím kvantitu. [PMČ, s. 210.] dělat ACT(1;obl) ADDR(3;opt) PAT(4;obl) ORIG(z+2;opt) BEN(pro+4;typ) Maminka dělala dětem/pro děti loutky z papíru. nadělat ACT(1;obl) ADDR(3;opt) PAT(2,4;obl) ORIG(z+2;opt) BEN(pro+4;typ) Maminka nadělala dětem/pro děti loutky/loutek/mnoho loutek z papíru. lámat ACT(1;obl) PAT(4;obl) V lomu lámali kámen na stavbu přehrady. nalámat ACT(1;obl) PAT(2,4;obl) V lomu nalámali kámen/kamene/desítky tun kamene na stavbu přehrady. šetřit ACT(1;obl) PAT(4;obl) ORIG(z+2;opt) AIM(k+3,na+4;typ) BEN(3,pro+4;typ) Rodiče šetřili dceři z platu peníze na kabát. našetřit ACT(1;obl) PAT(4;obl) ORIG(z+2;opt) AIM(k+3,na+4;typ) BEN(3,pro+4;typ) Rodiče našetřili dceři z platu peníze/peněz/dost peněz na kabát. číst ACT(1;obl) ADDR(3;opt) PAT(o+6;opt) EFF(4,jak,zda,že;obl) MANN(;typ) Počítač četl data z výměnného disku velmi pomalu. načíst ACT(1;obl) ADDR(3;opt) PAT(o+6;opt) EFF(4;obl) MANN(;typ) Počítač načetl data z výměnného disku velmi pomalu. vymýšlet ACT(1;obl) PAT(4,jak,že;obl) AIM(k+3,na+4;typ) BEN(3,pro+4;typ) Celý život vymýšlel nové stolní hry pro děti i dospělé. navymýšlet ACT(1;obl) PAT(4;obl) AIM(k+3,na+4;typ) BEN(3,pro+4;typ) 4 Zdá se, že genitiv partitivní má příznak knižní formy, a proto se neužívá ve spojení s nověji užívanými prefigáty (viz načíst).
Za svůj život navymýšlel množství nových stolních her. Vedle akuzativu a genitivu bývá objekt specificky u sloves komunikace (jsou specifická také tím, že zde má roli efektu) vyjádřen také objektovou větou (jak, že), u ostatních syntakticko-sémantických tříd se naopak zdá, že i když je tato forma objektu zachycena v příslušném rámci výchozího slovesa, u odvozeného předponového slovesa není její realizace možná. hlásit ACT(1;obl) ADDR(3;opt) PAT(o+6;opt) EFF(4,jak,že;obl) LOC(;typ) Učitel hlásil řediteli žákovo chování/jak se žák chová/že se žák chová nepřípustně. ACT(1;obl) ADDR(3;opt) PAT(na+4;opt) EFF(4,jak,že;obl) LOC(;typ) Soused na něj hlásil přechovávání zakázaných knih /že přechovává zakázané knihy. nahlásit ACT(1;obl) ADDR(3;opt) PAT(o+6;opt) EFF(4,jak,že;obl) LOC(;typ) Učitel nahlásil řediteli žákovo chování/jak se žák chová/že se žák chová nepřípustně. ACT(1;obl) ADDR(3;opt) PAT(o+6;opt) EFF(4,jak,že;obl) LOC(;typ) Soused na něj nahlásil přechovávání zakázaných knih /že přechovává zakázané knihy. c) Ve spojení se sémantickým rysem pohybu typickým pro slovesa transportu na-čerpat, na-házet, na-hodit, na-nést, na-nosit, na-pouštět, naskládat, na-táhnout, na-tlačit, na-vést; umístění v prostoru/location na-klást, na-mířit, na-pustit, na-točit, na-volit - vyjadřuje předpona na- význam přemístit něco někam (popř.odněkud), na povrch nebo dovnitř něčeho; směřovat něco na nějaký cíl. K tomuto typu lze zařadit i některá slovesa pohybu na-jet, na-letět, na-lézt, na-padat, u nichž se pouze místo objektu přemisťuje sám aktor, takže v rámci pochopitelně nefiguruje PAT. Z rámců výchozího slovesa přebírá předponové sloveso ty, v nichž je zachycen sémantický rys pohybu volným doplněním směru (DIR nebo DIR3), popř. aktant původu (ORIG), obvykle jde o jediný rámec. Předponové sloveso tohoto typu zřejmě nepřebírá žádné idiomatické rámce výchozího slovesa. Rámec zůstává beze změny. Otázkou je, zda směrové doplnění hodnotit jako obligatorní. U několika málo prefigátů tohoto typu, které jsou zatím ve VALLEXu zpracovány, není hodnocení obligatornosti zcela jednotné, výrazně však převažuje pouhá typičnost. načerpat nalézt ACT(1;obl) PAT(4;obl) MEANS(7;typ) DIR(;typ) ACT(1;obl) PAT(4;obl) ORIG(od+2,z+2;opt) ACT(1;obl) DIR3(;obl)
napadat natočit ACT(1,2;obl) LOC(;typ) DIR(;typ) ACT(1;obl) PAT(4;obl) DIR(;typ) ACT(1;obl) PAT(4;obl) BEN(3,pro+4;typ) DIR1(;typ) DIR3(;typ) Také v rámcích základových sloves bylo směrové doplnění hodnoceno jako obligatorní pouze v několika málo případech. točit padat ACT(1;obl) PAT(4;obl) DIR3(;obl) ACT(1;obl) DIR3(;obl) U sloves, která využívají odvozování předponou na- ve významu b) i c), je třeba oddělit tyto významy do samostatných rámců. najet ACT(1;obl) PAT(4;obl) Tenhle autobus najel po Evropě desítky tisíc kilometrů. ACT(1;obl) DIR3(;obl) MEANS(7,na+6,po+6,v+6;typ) Rychle najel autem do jiného pruhu, aby zabránil srážce. naházet ACT(1;obl) PAT(4;obl) Do konce zápasu naházel ještě deset košů. ACT(1;obl) ADDR(3;opt) PAT(4;obl) DIR3(;obl) Ve vzteku naházel věci do kufru a odešel. 2.2.3 Nad(e)- Předpona nad- není v žádném ve svých významů příliš frekventovaná a omezuje se obvykle na relativně úzký okruh základových sloves. a) Odrazem sémantiky předložky nad je konkrétní směrový význam předpony umístit, směřovat, přesunout, pohnout něco / někoho trochu nahoru, do výše, nad něco jiného. V tomto významu se předpona pojí se slovesy s možností prostorového zaměření [PMČ, s. 200]. Převedeno na syntakticko-sémantické třídy jde o slovesa transportu a transportu / exchange nad-zvednout, nad-zvedat, nad-zdvihnout, nad-hodit, nad-nést; umístění v prostoru / location nade-psat, nad-lepit, nad-řadit - a omezeně také o slovesa pohybu / motion nad-letět, nad-skočit, nad-jet.
Z možných rámců základového slovesa zasahuje pouze ty s charakteristickým sémantickým rysem směru, součástí výchozích rámců tedy již volné doplnění směru. zvednout ACT(1;obl) PAT(4;obl) DIR1(;typ) 5 zvedat ACT(1;obl) PAT(4;obl) DIR1(;typ) 6 hodit ACT(1;obl) ADDR(3;opt) PAT(4;obl) DIR(;typ) nést ACT(1;obl) ADDR(3;opt) PAT(4;obl) DIR(;typ) psát ACT(1;obl) PAT(4,aby,zda,že;obl) DIR3(;obl) jet ACT(1;obl) INTT(na+4,inf;opt) MANN(;typ) MEANS(7,na+6,po+6,v+6;typ) DIR(;typ) Význam, který předpona ke slovesu přináší a který je popsán výše, bychom mohli ještě podrobněji rozčlenit do dvou modifikací: A. umístit, směřovat, přesunout, pohnout něco / někoho trochu nahoru, do výše Lekla se, až nadskočila. Nadhazoval si na ramenou těžký batoh. Jen trochu nadzvednu víko a podívám se dovnitř. Nadzvedl nemocného, aby sestra mohla upravit postel. B. umístit, směřovat, přesunout, pohnout něco / někoho nad něco jiného. Stíhačky nadlétaly nad cíl. Nad seznam žáků Hermiona nadepsala: Brumbálova armáda. Nadzvedl nemocného asi deset centimetrů nad postel. Účelem prvního typu je pouze informovat adresáta, že něco se pohnulo / bylo přesunuto směrem nahoru, obvykle jen o kousek a bez ohledu na to, kam konkrétně. Upřesnění pomocí DIR3 proto není třeba. U druhého typu jde o význam nad něco jiného, volné doplnění směru DIR3 se zde objevuje. Obě významové modifikace je možno popsat jediným rámcem s typickým DIR3. Snaha o jejich rozdělení by byla nešťastná i vzhledem k těsné blízkosti užití, jak názorně ukazují čtvrté příklady u obou typů. 7 Jestliže se v rámci základového slovesa nacházejí ještě jiná volná doplnění směru než 5 Konkrétně u tohoto rámce volné doplnění směru ve VALLEXu uvedeno není. Domnívám se však, že by k němu mělo být doplněno, již jen proto, že v analogickém rámci reflektivizované podoby slovesa jej nalezneme zvednout se1 ACT(1;obl) DIR1(;typ). 6 Stejná situace jako v poznámce č. 5. 7 V této situaci narážíme na problém odlišit neobsazení pozice typického funktoru od jejího zevšeobecnění, které by znamenalo obligatornost DIR3. Ve VALLEXu bohužel dosud nebylo zpracováno žádné sloveso s předponou nad- a nenacházíme ani žádné s blízkým významem, není proto možné hodnocení funktoru porovnat s názorem jiných zpracovatelů.
DIR3, mohou zřejmě přecházejí i do významu a rámce prefigátu a podržet si výchozí hodnocení jako typické, nebo obligatorní, stejně jako případné další funktory. zvedat, zvednout ACT(1;obl) PAT(4;obl) DIR1(;typ) nadzvedat, nadzvednout ACT(1;obl) PAT(4;obl) DIR1(;typ) DIR3(;typ) Popadl člověka a klidně ho nadzvedl ze země do výšky několika metrů. hodit ACT(1;obl) ADDR(3;opt) PAT(4;obl) DIR(;typ) nadhodit ACT(1;obl) ADDR(3;opt) PAT(4;obl) DIR(;typ) Dobrý nahazovač by dokázal svému pálkaři nadhodit míček i z velké dálky, třebas přes celé hřiště, přesně mezi kolena a ramena. Záleží však zřejmě na potřebách jazyka a sémantice konkrétního slovesa, zda se v rámci skutečně objeví. Jejich zařazení do popisu prefigátu je dobré zvážit, ale vždy musí být korigováno užíváním konkrétního slovesa. Jejich převzetí nelze aplikovat jako pravidlo, jak se ukazuje např. také na dvojicích nést nadnést, jet - nadjet. nést ACT(1;obl) ADDR(3;opt) PAT(4;obl) DIR(;typ) nadnést ACT(1;obl) PAT(4;obl) DIR1(;typ) DIR3(;typ) Nadnesl nemocného na posteli / kousek nad postel. jet ACT(1;obl) INTT(na+4,inf;opt) MANN(;typ) MEANS(7,na+6,po+6,v+6;typ) DIR(;typ) nadjet ACT(1;obl) MEANS(7,na+6,po+6,v+6;typ) DIR(;typ) Nadjel vozíkem na rampu. b) Ve významu kratší trasou někoho dohnat nebo předehnat se předpona nad- připojuje jen k několika slovesům pohybu nad(e)-jet, nade-jít, (nad-běhnout). Je zřejmě charakteristické, že do prefixace vstupují slovesa nenásobená, která se přidáním předpony zároveň perfektivizují. Slovesa s touto předponou a v tomto významu spřízněná s násobenými slovesy bez předpony vznikala pravděpodobně až sekundárním znedokonavením již předponových sloves. jet nad(e)jet nadjíždět (jezdit) Spojení s dalšími slovesy pohybu není teoreticky vyloučeno, ale jazyk tuto možnost nevyužívá, např. nad-lézt, nad-plavat, nad-letět. Z možných rámců se prefixace opět týká obvykle pouze jediného rámce s prostorově směrovým významem, který se v popisu základového slovesa projevuje
volným doplněním směru. Výsledný rámec se neodvozuje z rámce výchozího, ale vždy vypadá takto: ACT(1;obl) PAT(3;obl) DIR2(;typ) Tanky nadjely ustupujícímu nepříteli. Nadešel mu uličkou. Nadběhl mu přes pole. c) Shodného okruhu sloves a rámců se týká i blízký význam dorazit na místo kratší trasou než je obvyklé, použít zkratku, který základovým slovesům přináší předpona nad- ve spojení s reflexivním si. Prefigáty jsou opět primárně dokonavé. Výsledný rámec má podobu ACT(1;obl) DIR2(;typ). 8 Vůz si nadjel lesem. Nadešel si pěšinou. Nadběhl si zkratkou. d) Příliš frekventovaná není předpona nad- ani ve významu provádět v nadstandardní míře, i když je pociťována jako přirozený prostředek tvoření antonym ke slovesům s předponou pod- v měrovém významu. Silnou konkurencí je jí totiž předpona pře- se stejným významem. Použití předpony nad- se tak omezuje pouze na některá slovesa mental action nad-cenit, nad-hodnotit, nad-dimenzovat, nad-plánovat; změny / change 9 nad-užít, nad-užívat. Podle uvedeného souboru zástupců se zdá, že tento způsob odvozování se týká základových sloves předmětových tranzitivních, tedy s PAT ve čtvrtém pádě. V případě, že má základové sloveso více rámců, týká se prefixace právě těch, kde je jednou z forem PAT právě akuzativ. Zřejmě míjí rámce idiomatické. užívat1 Nadužívá svůj vliv / svého vlivu. užívat2 Nadužívá léky / léků na spaní. užívat3 (idiom) Nadužívá (si) den volna. 8 Je možné, že expanze akuzativu spojená s vytlačováním dativu z vazeb řady sloves by mohla zasahovat i tuto skupinu a vyjadřovat význam kratší trasou někoho dohnat nebo předehnat doplněním PAT(4;obl) do výsledného rámce typu c). Např. Nadešel si ho zadem. Zda k takovému vývoji skutečně v jazyce dochází, by bylo třeba ověřit na aktuálních záznamech použití. 9 Slovesa užít, užívat ani žádná významově podobná (např. jíst, spotřebovat, použít) nejsou zatím ve VALLEXu popsána a tudíž ani zařazena k syntakticko-sémantické třídě. Významově nejbližší se zdála třída změna / change, i když je otázkou, jestli si tato slovesa v budoucnu nevyžádají vlastní samostatnou třídu, např. spotřeby.
Na uvedených příkladech pro sloveso užívat vidíme, že také výsledná slovesa jsou předmětová. Součástí jejich rámce však zůstává vedle obligatorního ACT(1;obl) pouze právě PAT, a to obecně zřejmě ve čtvrtém pádě. Příklad sloves užít, užívat však dává tušit, že z výchozích forem PAT se do výsledného rámce může vedle něj prosadit ještě genitiv, což je zřejmě podpořeno i kvantitativním charakterem významu, který předpona slovesu přináší. cenit ACT(1;obl) PAT(4;obl) EFF(na+4;opt) Cení něčí majetek na milion. nadcenit ACT(1;obl) PAT(4;obl) Velice nadcenil hodnotu výrobku. užít, užívat ACT(1;obl) PAT(2,4;obl) AIM(k+3,na+4,pro+4;typ) BEN(proti+3,pro+4;typ) nadužít, nadužívat ACT(1;obl) PAT(2,4;obl) 2.2.4 O-/ob(e)- Přepony o- a ob(e)- jsou si fonologicky i významově velmi blízké, což je ještě zvýrazněno častým vypouštěním -b- z předpony ob- v postavení před labiálou (p, b, v, f, m), př. omotat, ovinout, ofotografovat, o(b)vázat [PMČ, s. 200-201.]. Tato blízkost je zřejmě také příčinou občasného pronikání druhých tvarů i do významů, které jim primárně nepřísluší, př. osvobodit x obšťastnit, obživnout i oživnout, oprat x obehrát, obnosit (hraním, nošením opotřebovat), obkreslit x oskenovat, ovázat i obvázat, okolkovat x obvěnit,... Oběma předponám bude proto věnována společná kapitola, rozdělená však do dvou podkapitol. V nich budou u dané předpony vždy popsány významy, pro které je typická, převažuje v nich. Je však třeba brát stále v úvahu, že právě i na těchto místech se může občas v jazyce ustálit druhá ze dvojice předpon. 2.2.4.1 O- a) Při odvozování od základových sloves schopných vyjádřit význam odluky, oddělení, která jsou v důsledku toho zároveň tranzitivní, dochází přičleněním předpony o- ke zvýraznění tohoto významu. Ze syntakticko-sémantických tříd užívaných ve Vallexu zařadíme vhodná výchozí slovesa nejspíše do tříd změna / change o-mýt, o-kousat, o-prat, o-třít, o-řezat, o-holit, o-stříhat, o-trhat, o-mést, o-pilovat, o-sprchovat, o-česat, o-hlodat, o-hoblovat, o-hryzat, o- kartáčovat, o-klestit, o-lámat, o-škubat, o-štípat, o-tesat, o-šplíchnout, o-prášit; transport o-brat; pohyb o-klepat, o-třepat;
meteorologické jevy 10 o-pršet. Prefigát zůstává tranzitivní, významem odluky, oddělení je však zároveň dán dvojí možný způsob, jak může být tranzitivnost uplatněna: A. Ve významu zbavit něčeho je akuzativem vyjádřen předmět, který je něčeho zbavován. Rámec má podobu ACT(1;obl) ADDR(4;obl) PAT(od+2;obl). 11 Patiens je, zdá se, téměř vždy zevšeobecněn. Omýt ruce (od špíny). Oloupat pomeranč (od kůry). Otřít stůl (od nečistot). Oprat salát (od hlíny). Okousat kost (od masa). B. Význam činností oddělit, odstranit přesunuje pozornost, a tedy i formu akuzativu, k tomu, co je oddělováno, odstraňováno. Rámec má podobu ACT(1;obl) PAT(4;obl) ORIG(z+2;obl). 12 Omýt špínu z rukou. Oloupat kůru z pomeranče. Otřít nečistoty ze stolu. Oprat hlínu ze salátu. Okousat maso z kosti. V obou případech zřejmě platí, že případný prostředek či nástroj potřebný k činnosti a zachycený v rámci základového slovesa jako MEANS(7;typ) bude součástí i rámce výsledného. Řezat maso (nožem) na kousky. Ořezat větve (pilkou). b) Některým základovým slovesům obsahujícím význam opakovaně předmět používat k dané činnosti dodává předpona o- významový rys opotřebovat, znehodnotit něco užíváním [Mluvnice I, s. 397.] a zároveň vztah k vnějšku předmětu, k povrchu. Mezi výchozími slovesy jsou zastoupeny syntakticko-sémantické třídy dělání / production o-hrát; dotyk / interaction 13 - o-hladit, o-tlačit, o-šlapat; změna / exchange - o-prat, o-mlít; transport ob-nosit, o-šoupat; vnímání / perception o-koukat, o-poslouchat (?); 10 Navrhuji vydělit syntakticko-sémantickou třídu meteorologické jevy pro slovesa jako: prší, mrzne, sněží, stmívá se, rozednívá se,... Nápadným společným rysem na syntaktické rovině je nulová valence. 11 Srovnej sloveso zbavit ve Vallexu. 12 Váhala jsem mezi ORIG a DIR1, rozhodnutí by bylo ještě vhodné zvážit. 13 Návrh vyčlenit samostatnou syntakticko-sémantickou třídu.
meteorologické jevy o-pršet. Některá další slovesa je zatím problematické k některé ze tříd přiřadit, např. o-chodit, o-jet, o- moknout. K popisu prefigátu postačuje zřejmě rámec ve složení ACT(1;obl) PAT(4;obl). c) Velké skupině základových sloves pojmenovávajících konkrétní činnosti prováděné na povrchu [PMČ, s. 200.] dodává předpona o- význam zasahovat předmět ze všech stran nebo po celém povrchu. Z hlediska syntakticko-sémantických tříd jde o slovesa změny / change o-smažit, o-pálit, o-mýt, o-řezat, o-krájet, o-strouhat, o-lízat 14 ; dotyk / interaction 15 o-sahat, o-třít; umístění / location o-lepit, o-mazat, o-balit, o-patlat, o-věsit, o-sázet; vnímání / perception - o-hmatat, o-čichat, o-kouknout, o-mrknout; meteorologické jevy o-mrznout. Prefigát bude opět tranzitivní, rámec bude mít tedy podobu ACT(1;obl) PAT(4;obl). Obdobně jako u typu a) je dalším členem rámce MEANS(;typ) v případě, že se objevuje i v rámci základového slovesa. Mazat spálenou kůži (krémem). - Omazat kotel, kamna šamotem. Balit knihu do novin. - Obalit nohu šátkem. d) Předpona o- se spolu s příponami -i-, -ni-, -ě/e-, -a-, -ova- [Mluvnice I, s. 410-411.] podílí také na odvozování skupiny předponových desubstantiv nesoucích význam opatřit tím, co pojmenovává základové substantivum [PMČ, s. 200.]. 16 o-barvit, o-blažit, o-bodovat, o-brnit, o-cejchovat, o-cenit, ob-darovat, o-frankovat, o- hodnotit, o-hradit, o-hraničit, o-chlupit se, o-chmýřit se, o-chraptět, o-chutit, o-jínit, o- klasifikovat, o-kolkovat, o-korat, o-kořenit, o-kotit se, o-kovat, o-kmínovat, o- kroužkovat, o-kysličit, o-lemovat, o-listit se, o-mezit, o-milostnit, o-mráčit (?), o-pařit, o-pásat, o-pentlit, o-pepřit, o-peřit se, o-plechovat, o-plodnit, o-plotit, o-právnit, o- puncovat, o-pupínkovat se, o-pylovat, o-rámovat, o-razítkovat, o-sedlat, o-slavit, o- slovit (?), o-solit, o-svítit, o-šatit, o-telit se, o-textovat, o-tipovat, o-titulovat, ob-tížit, o-věnčit, o-vládnout, o-zářit, o-zbrojit, o-značkovat, o-značit, o-známkovat, o-zvučit, o-ženit se 14 K zařazení slovesa lízat do syntakticko-sémantické třídy srovnej pozn. 9. 15 Viz pozn. 13. 16 Desubstantivní předponová slovesa jsem se rozhodla nad vymezený rámec zmínit z důvodu, že jde o relativně rozsáhlou a přitom ucelenou a celkem snadno popsatelnou skupinu.
Ve většině případů existuje i sloveso, které můžeme považovat za mezistupeň lexikálního odvozování (barvit, bodovat, cejchovat, cenit,...). K otázce prostě vidové funkce předpony a vidových dvojic u těchto sloves viz kapitola 2.1. Typický rámec je ACT(1;obl) PAT(4;obl). Formu akuzativu nabývá vyjádření předmětu, který je činností zasahován, resp. je opatřován daným základovým substantivem. U několika málo sloves (okorat, ochraptět, ochlupit se, ochmýřit se, okotit se,...) je zasahovaný předmět zároveň považován za činitele děje a vstupuje do pozice actoru, zde pak PAT(4;obl) chybí. Prostředek činnosti je obecně vyjádřen sémantikou slovesa. V případech, kdy je význam základového substantiva příliš obecný nebo v dané situaci nedostatečně konkrétní, bývá prostředek činnosti přesněji vyjádřen dalším substantivem. Ověnčit vítěze vavřínem. Ozbrojit samopaly. Opentlit koně fábory. Zůstává otázkou, zda by toto upřesňující substantivum v podobě funktoru MEANS(7;obl) mělo být součástí rámce u všech sloves této skupiny, nebo zda můžeme vymezit určitou hranici mezi slovesy širokého významu, která upřesnění potřebují, a slovesy konkrétnějšími. V této souvislosti jsem došla k hypotéze, že tuto hranici by bylo možno vést na základě předpokladu, že jazyk se vyhýbá opakování totožných slovních základů blízko sebe. Domnívám se proto, že upřesňující substantivum (a tudíž i funktor MEANS) se objevuje převážně u sloves, jejichž význam je tak široký, že může být upřesněn substantivem s jiným slovním základem (viz příklady výše). Dokonce se zdá, že u konkrétnějších sloves, kde může být další upřesnění provedeno pouze zopakováním základového substantiva a jeho specifikací pomocí přívlastku, se snaha vyhnout se opakování projevuje nahrazením slovesa jiným, méně konkrétní a s jiným slovním základem. Okmínovat maso. Okořenit maso mletým kmínem. Osolit polévku. Ochutit polévku bylinkovou solí. Okolkovat žádost. Nalepit na žádost stokorunový kolek. Hypotézu by bylo třeba konfrontovat s větším počtem záznamů užití takových sloves např. v Českém národním korpusu. Takto popsaný rámec společný všem slovesům tohoto typu může být u jednotlivých sloves obohacen o další funktory. Jejich výskyt není dobře možné zobecnit a je třeba se jím zabývat v konkrétních anotacích. Závisí především na sémantice základového substantiva, vliv však má i syntakticko-sémantická třída výsledného prefigátu. Nejvýrazněji se to ukazuje u skupiny sloves, která třebas jen okrajově souvisí se slovesy pravení.
V jejich rámcích se objevují funktory i formy specifické pro tuto syntakticko-sémantickou třídu. označit ACT(1;obl) PAT(4;obl) MEANS(7;typ) BEN(3,pro+4;typ) Označil Petrovi tašku nálepkou. ACT(1;obl) PAT(4;obl) EFF(jako+4,za+4, adj-4;obl) BEN(3,pro+4;typ) Označit jim někoho za vraha. Označoval někoho jako blbce / za blbce. e) Pro obdobnou rozsáhlost a ucelenost se budeme zabývat také skupinou předponových deadjektiv s významem získat nebo dodat vlastnost označovanou základovým adjektivem [Mluvnice I, s. 398.] A. Slovesa označující situaci, kdy danou vlastnost získává sám actor, jsou spolu s předponou o- typicky odvozována příponami -ě/e-, -nou-, -a- [Mluvnice I, s. 413-414.]a mají společný rámec sestávající pouze z ACT(1;obl). Případné další funktory, které se mohou objevit jsou dány sémantikou základového adjektiva a momentálně o nich nemůžeme vyslovit žádné zobecňující pravidlo. ob-živnout, o-hluchnout, o-chabnout, o-churavět, o-mdlít, o-mládnout, o-němět, o- nemocnět, o-schnout, o-samět, o-siřet, o-slepnout, o-sliznout, o-těhotnět, o-tupět, o- zdravět 17 B. Slovesa vyjadřující skutečnost, že vlastnost označovaná základovým adjektivem je někomu / něčemu dodávána, odvozuje spolu s předponou o- v naprosté většině přípona -i- [Mluvnice I, s. 414-415.] a jsou z podstaty významu předmětová, s předmětem v akuzativu. Společný rámec je tedy ACT(1;obl) PAT(4;obl). Častým, ne však u všech sloves rozšířeným členem rámce je opět také MEANS(7;typ). Opět se mohou v rámci vyskytovat i další funktory dané sémantikou základového adjektiva. o-bohatit, o-černit, ob-čerstvit 18, o-hlupovat, o-hlušit, o-chladit, o-chromit, o-chudit, o- kyselit, o-mastit, ob-měkčit, o-mladit, ob-nažit, ob-novit, o-pravit, o-prostit, o- samostatnit, o-slabit, o-sladit, o-slepit, o-smělit, o-spravedlnit, o-sušit, o-svěžit, o- svobodit, ob-šťastnit, o-teplit, ob-těžkat, o-tupit, o-tužit, o-vlažit, o-zdravit, o-známit, o-zřejmit, o-živit 19 17 Volně bychom mohli přiřadit také sloveso o-vdovět se stejným významem, ale desubstantivního původu. 18 U několika sloves se setkáváme s podobou předpony ob-, která tedy není v tomto významu omezena pouze na sloveso ob-šťastnit, jak naznačuje PMČ, s. 200. 19 Volně bychom snad mohli přiřadit také sloveso o-žebračit se stejným významem, ale desubstantivního původu.
2.2.4.2 Ob(e)- Všechna slovesa s předponou ob(e)- jsou tranzitivní. Nezáleží přitom zřejmě na konkrétním významovém rysu, který jim předpony přináší, základové sloveso může být tranzitivní (šít obšít, táhnout - obtáhnout), intranzitivní (sáhnout obsáhnout) i bezpředmětové (jít obejít, růst obrůst). V rámci většiny výsledných sloves se akuzativ objevuje v PAT jako jediná forma. Na zapojení jednotlivých významových možností pak záleží, zda v rámci bude třeba zaznamenat ještě další funktory. a) Slovesům schopným prostorového zaměření může předpona ob(e)- dodávat významový rys směřovat okolo nebo kolem něčeho, popř. se tomu tímto způsobem vyhnout. Kromě tříd, u nichž je sémantika prostoru na prvním místě, tedy sloves pohybu / motion ob-jet, ob-jezdit, ob(e)-jít, ob-lézt, ob-téct, (oběhnout); umístění v prostoru / location - ob-točit, (obložit); transportu ob-táhnout, obe-hnat, ob-lít, ob-klopit; jsou to zástupci třídy dělání / production ob-kopat, ob-šít, ob-háčkovat, obe-zdít, o(b)-vázat, ob(e)- stavět, ob-dělat, o-plést, o-motat, o-příst; změny / change ob-růst. U nich zůstává prostorová sémantika obvykle v pozadí, je však přítomna a právě předponou ob(e)- se zdůrazňuje. Slovesa pohybu si v tomto případě žádají do rámce vedle ACT(1;obl) a PAT(4;obl) ještě DIR2(;typ). Dálniční uzavírku snadno objedete po místních komunikacích. Odvozování je u nich vázáno na rámec se základním významem pohybu, který obvykle obsahuje i některé z volných doplnění směru. Jde-li o pohyb pomocí nějakého dopravního prostředku, v základovém rámci jako MEANS, přenáší se toto doplnění jako typické i do rámce prefigátu. Také funktor MANN(;typ) je zřejmě vhodné zachovat, jestliže se v základovém rámci vyskytne. 20 jet ACT(1;obl) INTT(na+4,inf;opt) MANN(;typ) MEANS(7,na+6,po+6,v+6;typ) 20 Je otázkou, kdy v rámci slovesa pohybu MANN uvádět a zda by neměl být neměl být uváděn vždy. Právě u slovesa lézt, kde ve VALLEXu uveden není, bychom jistě našli příklady na jeho podporu, např. Šnek lezl pomalu. Lez opatrně. Nelez po kolenou, ušpiníš se.
DIR(;typ) objet ACT(1;obl) PAT(4;obl) MANN(;typ) MEANS(7,na+6,po+6,v+6;typ) DIR2(;typ) lézt ACT(1;obl) DIR(;typ) oblézt ACT(1;obl) PAT(4;obl) DIR2(;typ) Také u prefigátů odvozených od ostatních tříd se odvozování týká rámce se základním významem, netýká se rozhodně rámců idiomatických. Protože je však prostorový sém u těchto sloves více v pozadí, nemusí být součástí výchozího rámce volné doplnění směru ani místa. Základ rámce tvoří ACT(1;obl) a PAT(4;obl). Do pozice PAT se dostává právě předmět, okolo nebo kolem něhož činnost směřuje. Na rozdíl od sloves pohybu, která jsou bezpředmětová, tedy tím, kdo vykonává pohyb okolo nebo kolem je actor sám, je u sloves ostatních tříd PAT zasahován nějakým prostředkem, který je do výsledného rámce třeba zaznamenat jako MEANS (7;obl). táhnout ACT(1;obl) PAT(4;obl) MEANS(za+4;typ) DIR(;typ) Táhl tužku po předkreslených linkách. obtáhnout ACT(1;obl) PAT(4;obl) MEANS(7;obl) Obtáhl předkreslené linky tužkou. točit ACT(1;obl) PAT(4;obl) LOC(;obl) Točí si řetízek kolem zápěstí. obtočit ACT(1;obl) PAT(4;obl) MEANS(7;obl) Obtočil si zápěstí řetízkem. Zřejmě pouze některých sloves tranzitivních a bezpředmětových se týká možnost vytvářet tzv. konverzní predikát.[bémová, s. 147.] V rámci prefigátu si pak zachovává svou pozici původní PAT(4;obl), resp. u sloves bezpředmětových PAT(4;obl) chybí a směřování kolem něčeho je explicitně vyjádřeno volným doplněním místa LOC(kolem+2;obl), resp. směru DIR2(kolem+2;obl). točit ACT(1;obl) PAT(4;obl) LOC(;obl) Točí řetízek kolem zápěstí. obtočit ACT(1;obl) PAT(4;obl) LOC(kolem+2;obl) Obtoč si šálu kolem krku. vázat ACT(1;obl) ADDR(k+3,s+7;opt) PAT(4;obl) Váže koně ke stromu. o(b)vázat ACT(1;obl) PAT(4;obl) LOC(kolem+2;obl) O(b)vázala si stužku kolem hlavy. jet ACT(1;obl) INTT(na+4,inf;opt) MANN(;typ)
MEANS(7,na+6,po+6,v+6;typ) DIR(;typ) Jedu kolem toho domu na nákup. objet ACT(1;obl) DIR2(kolem+2;obl) MANN(;typ) MEANS(7,na+6,po+6,v+6;typ) Objel kolem domu na kole. b) Ve významu postupně zasáhnout a tím obvykle zkontaktovat za nějakým účelem se předpona ob(e)- připojuje před slovesa, která sama vyjadřují způsob kontaktu. Taková slovesa nacházíme v syntakticko-sémantických třídách komunikace / communication ob-telefonovat, ob-volat, (obeslat), obemailovat(?); pohybu / motion obe-jít, ob-jet, ob-chodit, obe-plout, ob-lézt, (oběhnout). Prefigátem je opět tranzitivní sloveso. Akuzativem je tu vyjádřen člen plnící v základovém rámci funkci ADDR (v sloves komunikace), resp. DIR (u sloves pohybu) a také v novém rámci prefigátu jde o funktor ADDR(4;obl). 21 Typicky proto odvození zasahuje právě rámec s funktory ADDR nebo DIR. Významový rys za nějakým účelem je v rámci zaznamenán jako PAT(aby;opt). volat ACT(1;obl) ADDR(3;obl) PAT(aby,že;obl) DIR(;typ) Volal mu, že přijde později. obvolat ACT(1;obl) ADDR(4;obl) PAT(aby;opt) Obvolal všechny známé, aby zjistil, jestli někdo nemůže pomoci. objet ACT(1;obl) ADDR(4;obl) PAT(aby;opt) Během prázdnin obvykle objedeme všechny příbuzné na celé Moravě. c) Poměrně jednotným způsobem se předpona o-/ob- uplatňuje také ve spojení se slovesy pojmenovávajícími grafickou fixaci [PMČ, s. 201.], kterým dodává mutační význam pořizovat kopii [PMČ, s. 201.] Ve významu fixace se taková slovesa náležející jinými rámci také např. mezi slovesa komunikace řadí do třídy umístění v prostoru / location o-psat, ob-kreslit, o-fotografovat, ob-rýsovat. Sémantický rys fixace se v základovém rámci zřejmě projevuje funktorem DIR3. Připojením předpony ob- se však zvýrazní spíše sémantický rys původu, který je třeba v rámci prefigátu zaznamenat jako ORIG(od+2,z+4;opt). Ani u tohoto významu se neporušuje pravidlo o tranzitivnosti prefigátů s předponou ob(e)-. Akuzativ má funkci PAT a je jedinou formou tohoto funktoru. 21 Srovnej ve VALLEXu již zpracovaná slovesa požádat, vyzvat, informovat, rovněž s adresátem v akuzativu.
psát opsat ACT(1;obl) PAT(4,aby,zda,že;obl) DIR3(;obl) Anička píše domácí úkol. ACT(1;obl) PAT(4;obl) ORIG(od+2,z+4;opt) Pepíček opsal domácí úkol od Aničky / z Aniččina sešitu. 2.2.5 Od- 2.2.6 Po- 2.2.7 Pod- 2.2.8 Pro- 2.2.9 Pře- 2.2.10 Před- 2.2.11 Při- 2.2.12 Roz- 2.2.13 S- 2.2.14 U- 2.2.15 V- 2.2.16 Vy- 2.2.17 Vz- 2.2.18 Z- 2.2.19 Za- Přílohy Příloha 3 Soubor řazený podle základových sloves upravený pro potřeby posouzení výsledků automatického odvozování a pročišťování doplnit Příloha 1 - Slovesa derivovaná předponou od sloves z VALLEXu *argumentovat (0/2) vyargumentovat zargumentovat *bavit (2/5): odbavit pobavit/se *vybavit/se/si (dovybavit) zabavit/se *zbavit/se *blížit (1/2): *přiblížit/se sblížit/se ublížit *bránit (1/4): ubránit/se *zabránit *budovat (1/6): dobudovat přebudovat *vybudovat zabudovat zbudovat *bydlet (0/5): obydlet sbydlet se vybydlet zabydlet/se *bát (0/1) *cenit I (1/8): docenit nadcenit *ocenit podcenit přecenit *cenit II: vycenit zacenit/se *citovat (0/4): ocitovat odcitovat ucitovat se vycitovat zacitovat
*cítit (0/8): pocítit procítit soucítit ucítit vcítit se vycítit *čekat (0/4): načekat se vyčekat *čerpat (2/3): dočerpat *načerpat odčerpat přečerpat *vyčerpat/se *činit (2/l1): odčinit přičinit se *učinit *vyčinit *číst (3/22): dočíst/se načíst odečíst odčíst *počíst si (dopočíst napočíst odpočíst propočíst přepočíst/se připočíst *rozpočíst spočíst vypočíst započíst) pročíst/si *přečíst přičíst rozečíst sečíst učíst/se vyčíst začíst se *čítat (3/23): dočítat načítat odčítat odečítat *počítat (dopočítat napočítat odpočítat propočítat přepočítat připočítat *rozpočítat *spočítat upočítat vypočítat započítat) pročítat/si předčítat přičítat sčítat sečítat vyčítat začítat se *dařit (1/5): *podařit se obdařit vydařit se zadařit se zdařit se *dát (2/5): vdát/se *vzdát/se *zdát/se (zazdát se) *dávat (11/28): *dodávat (vydodávat) nadávat oddávat/se *odevzdávat *podávat poddávat se *prodávat (doprodávat odprodávat předprodávat rozprodávat (porozprodávat) vyprodávat zaprodávat/se) *předávat *přidávat rozdávat sezdávat udávat vdávat/se *vydávat/se vynadávat *vzdávat/se zadávat/si zavdávat/si zdávat/se *definovat (0/9): dodefinovat nadefinovat předdefinovat předefinovat zadefinovat *dělat (2/15): dodělat nadělat/se obdělat oddělat podělat/se pooddělat prodělat předělat přidělat přivydělat/si rozdělat sdělat *udělat/se *vydělat (přivydělat si) vzdělat zadělat zdělat *dělit (5/9): dodělit dorozdělit nadělit *oddělit/se *podělit/se porozdělit přerozdělit přidělit *rozdělit/se *sdělit *udělit vydělit/se *diskutovat (0/6): oddiskutovat podiskutovat/si prodiskutovat zadiskutovat/si *disponovat (0/2): oddisponovat předisponovat *dít I (0/4): nadít se/nadát se udát se dít se II: podít se *dívat (1/8): dodívat nadívat odívat *podívat/se soudívat udívat vydívat vynadívat/se zadívat se *divit (0/8): nadivit se podivit se udivit vynadivit se *dlužit (0/5): oddlužit předlužit vydlužit/se/si zadlužit/se *dodat (0/1): vydodat *dodávat (0/1): vydodávat *dotknout (1/1): *podotknout (připodotknout) *dotovat (0/1): zadotovat *dotýkat (1/0): *podotýkat připodotýkat *doufat (0/2): zadoufat *dovádět (0/5): nadovádět se rozdovádět/se vydovádět se zadovádět si *držet (5/5): *dodržet nadržet *obdržet podržet pozdržet/se předržet přidržet/se *udržet/se *vydržet *zadržet zdržet/se *důvěřovat (0/1): *financovat (0/8): podfinancovat profinancovat ufinancovat zafinancovat *fungovat (0/1): zafungovat *hájit (2/2): *obhájit *zahájit uhájit *házet (13/18): doházet naházet odházet oházet poházet proházet přeházet přiházet/se rozházet sházet uházet se vházet vyházet zaházet zpřeházet *hlásit (3/8): *ohlásit *prohlásit *přihlásit/se dohlásit nahlásit odhlásit přehlásit rozhlásit vyhlásit zahlásit *hlasovat (0/5): odhlasovat přehlasovat *hledat (0/9): dohledat nahledat se ohledat pohledat prohledat shledat/se uhledat se vyhledat *hledět (0/4): nahledět se pohledět vynahledět se zahledět se *hodit (2/31): dohodit nadhodit nahodit obhodit odhodit ohodit podhodit pohodit prohodit předhodit přehodit přihodit rozhodit shodit uhodit vhodit vyhodit zahodit/se
*hodlat (0/1): odhodlat se *hovořit (0/9): dohovořit/se nahovořit/se pohovořit prohovořit rozhovořit/se shovořit/se vyhovořit/se zahovořit *hradit (2/9): *nahradit (vynahradit) ohradit/se přehradit *uhradit (douhradit) vyhradit/si zahradit *hrát (4/12): dohrát nahrát obehrát *odehrát ohrát pohrát/si *prohrát předehrát přehrát přihrát rozehrát/se *sehrát/se uhrát vehrát *vyhrát zahrát *hrozit (1/5): nahrozit se *ohrozit pohrozit uhrozit vyhrozit zahrozit zhrozit se *hýbat (1/9): nahýbat se ohýbat/se prohýbat/se přehýbat rozhýbat/se shýbat/se uhýbat *vyhýbat/se zahýbat/se *hýbnout (0/3): shýbnout/se *charakterizovat (0/2) *chodit (1/13): dochodit nachodit se obchodit ochodit odchodit pochodit prochodit *přechodit rozchodit uchodit se vychodit zchodit *chovat (1/14): dochovat/se dovychovat odchovat pochovat přechovat schovat uchovat uschovat vychovat *zachovat *chránit (1/3): ochránit/se uchránit/se *zachránit/se *chtít (0/3): zachtít/se *chystat (0/6): dochystat nachystat přichystat schystat uchystat vychystat *informovat (0/2): dezinformovat poinformovat zinformovat *interpretovat (0/1): dezinterpretovat přeinterpretovat zinterpretovat *jednat (1/12): dojednat objednat pojednat *projednat předjednat předprojednat rozjednat sjednat ujednat vyjednat zjednat *jet (4/26): dojet nadjet najet/se objet *od(e)jet ojet pod(e)jet pood(e)jet popojet povyjet projet/se před(e)jet přejet přijet rozjet/se sjet/se ujet vjet vyjet zajet zjet se *jevit (2/4): *objevit/se *projevit/se vyjevit/se zjevit/se *jezdit (0/13): dojezdit najezdit/se objezdit odjezdit ojezdit projezdit rozjezdit/se sjezdit ujezdit vyjezdit zajezdit si *jít (12/11): *dojít nadejít/si najít (vynajít) *obejít/se *odejít (poodejít) podejít pojít poodejít popojít povyjít/si *projít/se *předejít *přejít *přijít/si rozejít/se *sejít/se *ujít *vejít/se *vyjít/si vzejít zajít/si *klást (0/6): naklást poklást proklást *klesat (1/4): *poklesat podklesat sklesat *klesnout (1/5): *poklesnout podklesnout sklesnout vyklesnout se zaklesnout se *komentovat (0/5): okomentovat *konat (2/3): dokonat/se *překonat/se skonat *vykonat/se *končit (3/1): *dokončit *skončit *ukončit zakončit *kontrolovat (0/6): dokontrolovat odkontrolovat překontrolovat zkontrolovat *koupit (1/9): dokoupit *nakoupit odkoupit překoupit předkoupit přikoupit skoupit vykoupit zakoupit/se *kritizovat (0/2): zakritizovat si zkritizovat *krýt (2/8): odkrýt/se *pokrýt/se překrýt/se přikrýt/se rozkrýt *skrýt/se ukrýt/se vykrýt zakrýt/se *kupovat (1/10): dokupovat *nakupovat odkupovat okupovat překupovat předkupovat přeskupovat přikupovat skupovat vykupovat zakupovat/se *lákat (1/7): nalákat odlákat přilákat vlákat vylákat *zlákat *lámat (1/13): dolámat nalámat/se odlámat olámat polámat/se prolámat/se přelámat/se rozlámat/se ulámat/se vlámat/se vylámat/se zalámat *zlámat/se *lézt (1/17): dolézt/si *nalézt/se oblézt odlézt olézt/se podlézt popolézt/si prolézt předlézt přelézt přilézt rozlézt se slézt ulézt vlézt vylézt vynalézt zalézt/si zlézt *léčit (0/6): doléčit/se přeléčit vyléčit/se zaléčit *lepšit (1/4): nadlepšit polepšit/se přilepšit/si vylepšit *zlepšit/se
*likvidovat (1/1): vylikvidovat *zlikvidovat *lišit (1/2): odlišit/se *rozlišit/se *líbit (2/6): *slíbit (*přislíbit zaslíbit) oblíbit si políbit/se zalíbit se zlíbit se *měnit (3/16): obměnit/se odměnit/se pozměnit/se proměnit/se přeměnit/se rozměnit směnit vyměnit/se zaměnit změnit (dozměnit pozměnit/se) *měřit (1/11): doměřit/se naměřit odměřit poměřit/se proměřit přeměřit přiměřit rozměřit vyměřit *zaměřit/se změřit *mínit (2/4): *podmínit umínit si vymínit si *zmínit/se zpodmínit *mířit I (0/4): domířit namířit zamířit mířit II: smířit/se usmířit/se *mluvit (2/15): *domluvit/se namluvit/se/si odmluvit *omluvit pomluvit promluvit/si přemluvit přimluvit se rozmluvit/se smluvit/se/si umluvit/se vemluvit se vymluvit zamluvit *myslet (2/11): domyslet/se/si namyslet se obmyslet odmyslet/si pomyslet/si promyslet/si přimyslet/si rozmyslet/se/si smyslet si usmyslet si vmyslet/se *vymyslet/si *zamyslet se *myslit (2/12): jako myslet *nacházet (0/1): vynacházet/se *nahradit (0/1): vynahradit *nahrazovat (0/1): vynahrazovat *najít (0/1): vynajít *nalézat (0/1): vynalézat *nalézt/*naleznout (0/1): vynalézt/vynaleznout *náležet (O/l): přináležet *naučit (0/2): odnaučit/se ponaučit/se *nechat (1/3): *ponechat přenechat vynechat zanechat *nechávat (1/3): *ponechávat přenechávat vynechávat zanechávat *nést (3/14): donést nadnést/se nanést/se odnést podnést poponést pronést/se přednést *přenést/se *přinést roznést snést/se (usnést se) unést vnést *vynést (povynést) vznést/se (povznést/se) zanést/se *ničit (1/2): poničit *zničit *nosit (0/l0): donosit nanosit/se obnosit odnosit onosit ponosit přenosit roznosit snosit unosit vynosit *nutit (2/4): *donutit/se nanutit se *přinutit/se vnutit/se vynutit/si *obávat (0/3): *obhajovat (0/1): doobhajovat *obchodovat (0/3): doobchodovat naobchodovat se vyobchodovat zaobchodovat si zobchodovat *objevit (0/1) *obracet (0/2): naobracet se zobracet (pozobracet) *obrátit (0/3): poobrátit/se *obsadit (O/l): přeobsadit *obsazovat (O/l): přeobsazovat *ocenit (O/l): *odcházet (O/l): *odebrat (O/l): *odejít (0/3): poodejít *odevzdávat (O/l): poodevzdávat *odhalit (O/l): poodhalit/se *odhalovat (O/l): poodhalovat/se *odjet (0/3): poodjet *odložit (O/l): poodložit