ZÁKLADEM VÝŽ)VY JSOU Ž)V)NY
Ž)V)NY - NĚKOL)K VÝC(OD)SEK 1) Tělo nepotřebuje jídlo, ale živiny v něm obsažené, takže jídlo není o množství, ale o kvalitě kosmonauté 2) Potřeba jídla steak, grilované kuře, svíčková apod. je pouze v naší psychice = GASTROMY9LENÍ 3 (lad není potřeba jídla, ale signál těla, že potřebuje živiny zejména sacharidy 4) Zhubnout může jen nasycený člověk
SLOŽKY VÝŽ)VY Základními složkami výživy jsou: Makroživiny(Makronutrienty) Mikroživiny (Mikronutrienty) Seminutrienty Nenutriční komponenty výživy Voda Toto jsou jediné látky, které umí tělo zpracovat. Všechny ostatní považuje za cizí, tudíž je přesune do svého filtračního systému a následně je vypudí z těla ven
MAKROŽ)V)NY Bílkoviny (Proteiny) Cukry (Sacharidy) Tuky (Lipidy)
M)KROŽ)V)NY Vitamíny Minerální látky Stopové prvky
VODA
PROTEINY
PROTEINY bílkoviny jsou naprosto nezbytné pro lidský organismus podílí se na výstavbě a opravách tělesných tkání podílí se na funkci enzymů podílí se na funkci hormonů jsou z nich tvořeny regulační látky ovlivňují imunitu v krizových situacích (mimo jiné při hubnutí však velice často poskytují bílkoviny při svém rozpadu nezbytné kalorie nutné pro chod těla nejsou však primárním zdrojem energie po konzumaci bílkovin výrazně stoupá klidový energetický výdej nastartují metabolismus tělo má vyšší spotřebu energie v klidu a proto dostatečné množství bílkovin v redukčním jídelníčku zabraňuje snižování klidového energetického výdeje mají dlouhodobý sytící efekt není po nich brzo hlad, zpomalují rychlost vstřebávání sacharidů snižují glykemickou nálož jídla
LIPIDY
LIPIDY (tuky) (oleje, tuky, vosky) jsou významným, nikoliv však primárním zdrojem energie (rezerva) tvoří buněčné membrány a obaly nervových vláken (fosfolipidy, myelin) mají termoizolační funkci (adipocyty) chrání orgány břišní dutiny zlepšují chuť, konzistenci a vůni potravin podílí se na tvorbě hormonů (estrogen, testosteron) usnadňují vstřebávání vitamínů rozpustných v tucích (A,D,E,K, karoteny) hlavní součást tuků = TRIACYLGLYCEROLY (glycidy) tuky jsou sloučeniny glycerolu a mastných kyselin trávením a hydrolýzou v nich vznikají MASTNÉ KYSEL)NY tělo z tuků využívá mastné kyseliny
DRUHY L)P)DŮ Nasycené (máslo, sádlo, lůj, mléko Nenasycené (rostlinné tuky a rybí tuky, ořechy a semena mononenasycené polynenasycené
CHOLESTEROL
CHOLESTEROL polární lipid tuk, který je obsažen pouze v tucích živočišného původu FUNKCE V TĚLE 1. Tvorba hormonů (estrogeny, androgeny, progesteron) žluči buněčných membrán 2. Syntéza vitamínu D. )zolace nervových zakončení (přispívá k fyzické a duševní pohodě) nedostatek narušení menstruační cyklus, reprodukce
každá buňka v těle má dispozice k syntéze cholesterolu, jeho tvorba však probíhá především - v játrech - v kůži - v kůře nadledvinek - v aortě
ZDROJE CHOLESTEROLU produkce g/ den příjem cca, g/ den nasycené tuky Chybí -li v jídle játra zvýší produkci až x!!! 1 vejce mg C(, spotřeba v ČR cca mg denně KVS, rakovina, obezita
GLYKEM)CKÝ )NDEX POTRAV)N G) Definice: Glykemický index potravin je číselný údaj, který vyjadřuje účinek této potraviny na zvýšení hladiny cukru v krvi ve srovnání s referenční potravinou tj. glukózou po požití (50g). Nevypovídá o nutriční hodnotě potravin.
JEDNODUC(É SACHARIDY rychlý nárůst glykemie INZULIN pokles glykemie = H L A D
Potravina Glykemický index Pivo Glukóza (ranolky, burisony, brambory pečené v troubě, brambory vařené bez slupky, rýžová mouka 95 Med 90 Vařená mrkev, Corn flakes, mouka pšeničná, bageta Celozrnný chléb, krupice, banán, kompot, brambory vařené ve slupce, pomerančový džus 65 Pohanková mouka, pohankové palačinky, kiwi, rýže natural 50 Čerstvý hrášek, hroznové víno, chléb žitný celozrnný, přírodní šťáva z pomeranče, fazole, těstoviny ze špald.m 40 Kukuřice, hrách, mrkev, jogurt i light, hruška, sušené meruňky, švestky Mléko polotučné, fazole bílé, čočka, cizrna, pohanka, jáhly, broskev, jablko (ořká čokoláda nad % kakaa, čočka zelená, třešně, švestky, grapefruit, sója, buráky Zelenina kořenová, saláty, houby, rajčata, lilky, paprika, zelí, brokolice 110 100 85 35 30 20 10
SEMINUTRIENTY vláknina prebiotika) fytochemické látky
VLÁKN)NA Vláknina patří mezi další důležité složky potravy a řadíme ji k polysacharidům. Vlákninu nemůžeme přímo považovat za živinu, protože nedává organismu energii. Je to dáno tím, že trávicí trakt člověka nemá enzymy, které by štěpily polysacharidy vlákniny. Některé druhy vlákniny jsou schopné bobtnat v trávicím traktu, pohlcovat vodu a tím způsobují pocit nasycení, což se hodně používá při redukčních dietách. Vláknina snižuje riziko vzniku rakoviny tlustého střeva a konečníku, dále má příznivý vliv na vyrovnané hladiny glykémie, vláknina totiž zpomaluje vstřebávání krevního cukru a také snižuje hladinu cholesterolu v krvi. A to tak, že na sebe ve střevě naváže cholesterol, který jsme přijali ze stravy, nebo na sebe ve střevě naváže žlučové kyseliny a tělo si je pak musí v játrech vytvořit znovu právě z cholesterolu.
Mezi zdroje vlákniny patří: zelenina, ovoce, celozrnné obiloviny a výrobky z nich, brambory, luštěniny, ořechy Jedná se tedy o potraviny rostlinného původu, potraviny živočišného původu vlákninu neobsahují Doporučená denní dávka vlákniny je okolo 20-30 g pro dospělého člověka, u malých dětí je to méně. K věku dítěte přičteme 5, např. u devítiletého dítěte je to: 9 + 5 = 14 g vlákniny denně. Příjem vlákniny u naší populace je velmi špatný, je to okolo 10-15 g vlákniny za den.
Fytochemické látky Fytochemické látky se vyskytují v rostlinné stravě (zelenina, ovoce, obiloviny, luštěniny a mají na člověka biologický vliv. 5adíme mezi ně tzv. fytoprotektivní látky, které jsou semiesenciální a vyznačují se antikarcinogenními a antiaterogenními účinky. Pokud jsou přijímány v nadbytku mohou tělu škodit. Fytochemické látky mohou být i toxické. Jedná se např. o houby, glykosidy odštěpující kyanovodík v mandlích a jádrech peckovin, solanin v lilkovitých rostlinách, vyklíčených bramborách. Flavonoidy a fytoestrogeny najdeme ve všech druzích ovoce a zeleniny, pivu, vínu, čajích, bramborech a luštěninách, chlorofyly v zelených rostlinách a v listové zelenině, karotenoidy jsou obsaženy ve žlutých a oranžových částech plodů a rostlin, sulfidy v cibuli a česneku, terpeny se nachází v citrusových plodech a slupkách, aromatických bylinách a mají výrazné aroma.
hormóny léčba impotence, neplodnosti estrogeny, auxony, auxíiy, termony, gameony Biologicky aktívne látky antioxidanty adstringencia alkaloidy organické kyseliny AHA (alfa-hydroxylové) hořčíny kumaríny chrání buňky před oxidačními účinkami volných radikálů stimulace proudění lymfy a krve, odbourání toxinů a hlenů, detoxikace fyziologické a metabolické funkce v těle projímadla, odstraňování starých buněk, tvorba kolagenu, udržení homeostázy, omladzujúci účinek, léčivý účinek vylučování trávících enzymů, žluči, hydrogeuhličitanu sodného, alkalizace, antibiotické a fungicidní účinky antikoagulační účinky, fungicidní, antimikrobiální, protinádorové a hemoragické účinky beta-karoten, lykopen, gamaterpeny, rutin, kvercetin ovoce, hrozno (pycnogenol), semena kyselina tříslová, oxid zinečnatý - citron, hrozno, zralé čerstvé ovoce morfín, nikotin ovoce a zelenina ovoce, šťovík terpény, iridoidy
NENUTR)ČNÍ KOMPONENTY VÝŽ)VY probiotika a symbiotika
Probiotika Doslovný překlad tohoto výrazu je pro život. Existuje několik definic probiotik, např. Stiwell a Lilly, kteří použili tento termín jako první, definují probiotika jako substance, které jsou vylučovány určitým mikroorganismem a podporují růst jiného mikroorganismu. Jedná se o látky, které jsou opakem antibiotik. Podle Parkera jsou probiotika organismy a substance, které přispívají k udržení mikrobiální střevní rovnováhy. Fuller definuje probiotika následovně: Probiotika jsou živé mikrobiální přídavky ke stravě, které mají příznivý vliv na hostitelský živočišný organismus tím, že zlepšují jeho intestinální mikrobiální rovnováhu.
Symbiotika Tento pojem se používá při spojení probiotik a prebiotik. Prebiotika jsou nestravitelné složky potravy, které selektivně stimulují růst nebo aktivitu jednoho druhu nebo určitých druhů bakterií v tlustém střevě Prebiotikum je hlavně vláknina na bázi oligosacharidů. Najdeme ji především v zelenině pórek, cibule, česnek, ovoci a obilovinách. Symbiotika můžeme tedy definovat jako směs probiotik a prebiotik, která prospěšně ovlivňuje hostitele tím, že zlepšuje přežití a usídlení živých dietetických suplementů v G)T, a to tak, že selektivně stimuluje růst nebo aktivuje metabolismus jedné bakterie nebo omezeného počtu bakterií podporujících zdraví, čímž pozitivně působí na hostitele.