Rozpočty územních samosprávných celků, dobrovolných svazků obcí a regionálních rad regionů soudržnosti

Ministerstvo financí Čj.: MF 15 115/2018/1104-60 G. Rozpočty územních samosprávných celků, dobrovolných svazků obcí a regionálních rad regionů soudržnosti

Obsah 1 Úvod... 2 1.1 Územní samosprávné celky (ÚSC)... 2 1.2 Další územní rozpočty... 2 2 Územní rozpočty v letech 2018 a 2019... 4 2.1 Východiska pro sestavení predikce... 4 2.2 Očekávaný vývoj hospodaření územních rozpočtů v letech 2018 a 2019... 4 2.3 Vývoj hospodaření obcí v letech 2018 a 2019... 5 2.4 Vývoj hospodaření krajů v letech 2018 a 2019... 10 2.5 Další územní rozpočty v letech 2018 a 2019... 14 3 Dotace ze státního rozpočtu pro územní rozpočty... 15 3.1 Dotace ze státního rozpočtu pro obce a hl. m. Prahu v roce 2019... 15 3.2 Dotace ze státního rozpočtu pro dobrovolné svazky obcí v roce 2019... 23 3.3 Dotace ze státního rozpočtu pro kraje v roce 2019... 24 3.4 Dotace ze státního rozpočtu pro regionální rady regionů soudržnosti v roce 2019... 26 4 Tabulková část... 27 1

1 Úvod Územní (místní) rozpočty zahrnují: rozpočty územních samosprávných celků - rozpočty obcí - rozpočty krajů rozpočty dobrovolných svazků obcí rozpočty regionálních rad regionů soudržnosti 1.1 Územní samosprávné celky (ÚSC) Všechny obce (včetně hl. m. Prahy) a kraje zajišťují jak samostatnou působnost, tak státní správu, kterou vykonávají jako svou přenesenou působnost: samostatná působnost - obec a kraj ji vykonává prostřednictvím svých volených orgánů (např. zastupitelstvo, rada) - např. se zde řadí nakládání s majetkem a finanční hospodaření; přenesená působnost - vykonává ji jménem státu obecní úřad (např. působnost stavebního úřadu), krajský úřad (např. přezkum hospodaření obcí). Většina obcí zajišťuje pouze základní rozsah státní správy; podle rozsahu státní správy existují obce s funkcí matričního úřadu, stavebního úřadu, obce s pověřeným obecním úřadem a obce s rozšířenou působností; k částečné úhradě výkonu přenesené působnosti je obcím a krajům poskytován ze státního rozpočtu příspěvek. Hospodaření územních samosprávných celků: 1 Nástrojem finančního hospodaření ÚSC je rozpočet, který se sestavuje na jeden kalendářní rok (rozpočtové období) a střednědobý výhled rozpočtu. Ten představuje nástroj střednědobého plánování a sestavuje se pro období 2-5 let po roce, na který se sestavuje rozpočet. 1.2 Další územní rozpočty Dobrovolné svazky obcí (dále jen DSO ) Podle zákona č. 128/2000 Sb., o obcích, ve znění pozdějších předpisů, mohou obce ke spolupráci při výkonu samostatné působnosti vytvořit DSO. DSO je právnickou osobou, 1 Zejména zákon č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů, ve znění pozdějších předpisů. 2

hospodaří podle vlastního rozpočtu za podmínek stanovených v zákoně č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů, ve znění pozdějších předpisů. DSO hospodaří s majetkem, který vytvářejí vlastní činností, nebo který do něj vložily členské obce. Svazky nejčastěji působí v oblasti vodního hospodářství, územního rozvoje a k zajištění komunálních služeb. Regionální rady regionů soudržnosti (dále jen RR ) RR jsou právnické osoby, které vznikly v roce 2006 novelou zákona č. 248/2000 Sb., o podpoře regionálního rozvoje, ve znění pozdějších předpisů. Jejich hlavním úkolem bylo administrovat finanční prostředky z fondů EU prostřednictvím regionálních operačních programů (dále jen ROP ) v předchozím programovém období 2007-2013. Čerpání prostředků z předchozího programového období na projekty již sice bylo ukončeno, úloha RR však tímto nekončí. Dále pokračují kontroly projektů v období udržitelnosti, které potrvají u posledních proplacených projektů až do konce roku 2021, a je třeba provádět činnosti spojené s ukončováním projektů. 3

2 Územní rozpočty v letech 2018 a 2019 2.1 Východiska pro sestavení predikce Odhady vývoje hospodaření jednotlivých složek územních rozpočtů pro roky 2018 a 2019 byly připraveny s využitím následujících podkladů: aktuální makroekonomická predikce České republiky, očekávaná skutečnost plnění daňových příjmů veřejných rozpočtů v roce 2018 a daňová predikce na rok 2019, aktuální bilance příjmů a výdajů obcí a krajů, DSO a RR, upravené rozpočty kapitol státního rozpočtu a státních fondů. Uváděné hodnoty vztahující se k příjmům, výdajům a saldu jednotlivých kategorií územních rozpočtů pro roky 2018 a 2019 představují odhady, které vychází z výše uvedených předpokladů a jsou vždy postupně zpřesňovány na základě aktuálního vývoje. 2.2 Očekávaný vývoj hospodaření územních rozpočtů v letech 2018 a 2019 Stejně jako v předchozích letech se očekává, že územní rozpočty jako celek v letošním i příštím roce vykáží rozpočtový přebytek. Jakým způsobem se jednotlivé úrovně této kategorie veřejných rozpočtů na předpokládaném přebytku podílejí, ve srovnání se situací v roce 2017, zachycuje následující tabulka: Tabulka č. 1 Struktura salda hospodaření územních rozpočtů v letech 2017, 2018 a 2019 (v mld. Kč) Skutečnost 2017 Očekávaná skutečnost 2018 Predikce 2019 Obce 21,4 17,7 14,4 Kraje 9,1 9,9 9,8 Dobrovolné svazky obcí 0,6 0,4 0,3 Regionální rady -0,2 0,0 0,0 Celkem 30,9 28,0 24,5 Hlavní faktory mající vliv na vývoj hospodaření územních rozpočtů v letech 2018 a 2019: Ekonomický vývoj - Situace na straně příjmů je pozitivně ovlivněna příznivým ekonomickým vývojem, což se projevuje i ve vyšším výběru daní. 4

Podoba rozpočtového určení daní - Od 1. 1. 2018 došlo u obcí k navýšení podílu na dani z přidané hodnoty, a to na 23,58 %, což znamená posílení rozpočtů obcí o cca 9,1 mld. Kč 2. Zároveň se navýšila váha kritéria počtu dětí a žáků ze 7 % na 9 %. Chování jednotlivých kategorií územních rozpočtů - V roce 2016 došlo k prudkému poklesu investičních výdajů obcí a krajů; od roku 2017 již dochází k oživení jejich investiční aktivity. Zároveň se zvyšují zůstatky na bankovních účtech územních samosprávných celků a meziročně klesá jejich celková zadluženost. Podrobnější údaje o očekávaných příjmech a výdajích jednotlivých úrovní územních rozpočtů jsou uvedeny v následujícím textu. 2.3 Vývoj hospodaření obcí v letech 2018 a 2019 Odhad vývoje hospodaření obcí v následujících dvou letech, ve srovnání se situací v roce 2017, zachycuje následující tabulka. Tabulka č. 2 Struktura příjmů a výdajů obcí v letech 2017-2019 2018 očekávaná Index Index 2019 - predikce 2017- skutečnost skutečnost 2018/2017 2019/2018 Ukazatel v mld. Kč v mld. Kč v mld. Kč v % v % Daňové příjmy 206,3 231,7 246,3 112,3% 106,3% Nedaňové příjmy 29,4 31,5 31,5 107,1% 100,0% Kapitálové příjmy 6,3 6,5 6,5 103,2% 100,0% Přijaté transfery 52,2 61,3 53,4 117,4% 87,1% ze SR 38,5 43,6 36,4 113,2% 83,5% Příjmy celkem 294,2 331,0 337,7 112,5% 102,0% Běžné výdaje 205,5 227,0 238,1 110,5% 104,9% Kapitálové výdaje 67,3 86,3 85,2 128,2% 98,7% Výdaje celkem 272,8 313,3 323,3 114,8% 103,2% S a l d o 21,4 17,7 14,4 - - Poznámka: Výše transferů ze státního rozpočtu odpovídá době zpracování státního rozpočtu na rok 2019. Stejně jako v předchozích letech se předpokládá částečné navýšení transferů pro obce v průběhu roku (formou rozpočtových opatření), což ovlivní nejen skutečné plnění příjmů, ale i výdajů. Aktualizovaný odhad výsledku hospodaření předpokládá u obcí nižší přebytek než schválený rozpočet na rok 2018, a to zejména díky oživení investiční aktivity obcí. V pololetí roku 2018 byly kapitálové výdaje obcí o cca o 44 % vyšší než ve stejném období roku 2017. Rozpočtový přebytek se očekává i pro rok 2019. Pro oba roky platí, že jeho výše bude záviset nejen na skutečném vývoji daňových příjmů, výši získaných transferů z různých úrovní veřejných 2 Zákon č. 260/2017 Sb., kterým se mění zákon č. 243/2000 Sb., o rozpočtovém určení daní, ve znění pozdějších předpisů. 5

rozpočtů (zejména z EU), ale i na ochotě obcí investovat již v minulosti ušetřené finanční prostředky. Graf č. 1 Saldo obecních rozpočtů v letech 2001-2019 Odhadovaný vývoj na straně příjmů Box č. 1 Obecná charakteristika příjmů obcí Struktura příjmů obcí je z dlouhodobého hlediska stabilní. Nejdůležitější zdroj financování představují daňové příjmy, které jsou definovány zejména zákonem č. 243/2000 Sb., o rozpočtovém určení daní, ve znění pozdějších přepisů. Mezi daňové příjmy obcí se rovněž řadí podíl na výnosu daně z hazardu, z místních a správních poplatků, různé poplatky a odvody v oblasti životního prostředí. Jejich rozpočtové určení definují příslušné zákony. Druhý nejvýznamnější zdroj financování rozpočtů obcí tvoří transfery poskytované z různých úrovní veřejných rozpočtů (zejména ze státního rozpočtu, ale také např. z rozpočtů krajů, státních fondů, EU). Méně významný podíl představují v rozpočtech obcí kapitálové a nedaňové příjmy. Do kapitálových příjmů se řadí např. příjmy z prodeje majetku, do nedaňových příjmů např. příjmy z jeho pronájmu. 6

Graf č. 2 Struktura příjmů obcí v roce 2018 Daňové příjmy V roce 2018 se předpokládá, že daňové příjmy obcí dosáhnou částky 231,7 mld. Kč a na celkových příjmech se budou podílet 70 %. Ve srovnání s rokem 2017 by daňové příjmy obcí měly vzrůst o 25,4 mld. Kč, tj. o 12,3 %. Dosavadní pozitivní vývoj v oblasti daňových příjmů obcí odráží pokračující dynamiku ekonomiky, efektivnější výběr daní a v neposlední řadě vliv poslední novely zákona o rozpočtovém určení daní. Zároveň by měla být překročena očekávání z predikce daňových příjmů použité při sestavení státního rozpočtu na rok 2018, a to zejména u daní z příjmů. V roce 2019 se očekává navýšení daňových příjmů obcí o 6,3 %, tj. o 14,6 3 mld. Kč. Hlavní vlivy na inkaso daní v roce 2019: - pozitivní ekonomický vývoj, - vysoká míra zaměstnanosti, očekávané tempo nárůstu mezd a platů, které je odrazem tempa růstu ekonomiky v posledních třech letech, - dopad opatření zavedených v předchozích letech (postupný náběh elektronické evidence tržeb či dodatečný dopad kontrolního hlášení, postupné zvýšení daňového zvýhodnění na děti, tzv. školkovné, atd.). 3 Údaj zahrnuje z důvodu lepší srovnatelnosti daňové příjmy hl. m. Prahy, které získává jako obec i kraj. 7

Graf č. 3 Vývoj daňových příjmů obcí v letech 2005 2020 ( v mld. Kč) Z grafu je patrné, že daňové příjmy obcí se mezi roky 2005 až 2020 zvýší téměř o 98 %. Konkrétní číselné údaje dle jednotlivých daňových titulů jsou obsaženy v tabulkové části v příloze č. 3. Podrobně se problematikou predikce daňových příjmů zabývá část B. rozpočtové dokumentace. Transfery Očekává se, že obce v roce 2018 získají z různých úrovní veřejných rozpočtů transfery v částce 61,3 mld. Kč, což je o 9,1 mld. Kč více než v roce 2017. Meziroční nárůst se týká jak neinvestičních, tak zejména investičních transferů, které jsou obcím poskytovány ze státního rozpočtu. Nárůst investičních transferů se projevil i na datech z výkazů obcí k 30. 6. 2018, kdy k tomuto datu přijaté investiční transfery dosáhly ve srovnání se stejným obdobím roku 2017 dvojnásobné výše. Pozitivně se zde projevuje čerpání prostředků programového období 2014 2020. Výše navrhovaných transferů určených obcím z různých úrovní veřejných rozpočtů v roce 2019 se pohybuje na cca 87 % z jejich odhadované hodnoty pro rok 2018. Tento údaj je jako každý rok zkreslen tím, že poskytovatelé dotací ne vždy veškeré prostředky rozepisují v položkách dle jednotlivých skupin příjemců již v době zpracování návrhu státního rozpočtu, ale činí tak až v průběhu rozpočtového roku. Stejně jako v předchozích letech se předpokládá 8

další navýšení transferů pro obce v průběhu roku rozpočtovými opatřeními v některých kapitolách státního rozpočtu, což ovlivní nejen skutečné plnění příjmů, ale i výdajů. Odhadovaný vývoj na straně výdajů Box č. 2 Obecná charakteristika výdajů obcí Výdaje obcí se člení na běžné a kapitálové. 3/4 z celkových výdajů obcí představují běžné výdaje. Do běžných výdajů se řadí zejména mzdy a platy zaměstnanců, povinné pojistné placené zaměstnavatelem, výdaje na nákup služeb, materiálu a neinvestiční transfery příspěvkovým a neziskovým organizacím. Kapitálové výdaje obcí tvoří zejména ty, které jsou zařazeny do seskupení položek rozpočtové skladby Investiční nákupy a související výdaje, které zahrnuje výdaje na pořízení dlouhodobého majetku a jeho technické zhodnocení. Odhaduje se, že celkové výdaje obcí v roce 2018 dosáhnou výše 313,3 mld. Kč, což představuje meziroční navýšení o 14,8 %. V případě běžných výdajů se nárůst soustřeďuje zejména do oblasti mezd, platů a souvisejících plateb a do transferů příspěvkovým a neziskovým organizacím. Kapitálové výdaje obcí se pro rok 2018 očekávají ve výši 86,3 mld. Kč. Na rozdíl od předchozích let se v případě této skupiny výdajů počítá s výraznějším nárůstem. Oproti roku 2017 by kapitálové výdaje obcí mohly vzrůst až o 28,2 %, což je zároveň v souladu s trendem, který panuje v oblasti investičních transferů (viz Graf č. 4). Lze předpokládat, že obce zapojí do financování investic i své vlastní zdroje, zejména úspory z minulých let. Graf č. 4 Vývoj kapitálových výdajů a investičních transferů obcí v letech 2007 2018 (v mld. Kč) 9

Výdaje, které by měly obce vynaložit v roce 2019, se odhadují ve výši 323,3 mld. Kč. Na celkové částce se ze 74 % podílejí běžné výdaje, zbývajících 26 % připadá na výdaje kapitálové. V průběhu rozpočtového roku bude výše kapitálových výdajů, stejně jako každý rok, zpřesňována v návaznosti na aktuální vývoj v oblasti transferů. 2.4 Vývoj hospodaření krajů v letech 2018 a 2019 Odhad vývoje hospodaření krajů v následujících dvou letech ve srovnání se situací v roce 2017 zachycuje následující tabulka. Tabulka č. 3. Struktura příjmů a výdajů krajů v letech 2017 2019 2017- skutečnost 2018 očekávaná skutečnost 2019 - predikce Index 2018/2017 Index 2019/2018 Ukazatel v mld. Kč v mld. Kč v mld. Kč v % v % Daňové příjmy 64,4 70,6 75,7 109,6% 107,2% Nedaňové příjmy 3,6 4,5 4,5 125,0% 100,0% Kapitálové příjmy 0,3 0,3 0,3 100,0% 100,0% Přijaté transfery 113,3 133,7 147,2 118,0% 110,1% ze SR 112,2 132,2 146,5 117,8% 110,8% Příjmy celkem 181,6 209,1 227,7 115,1% 108,9% Běžné výdaje 155,2 174,6 194,3 112,5% 111,3% Kapitálové výdaje 17,3 24,6 23,6 142,2% 95,9% Výdaje celkem 172,5 199,2 217,9 115,5% 109,4% S a l d o 9,1 9,9 9,8 - - Poznámka: Výše transferů ze státního rozpočtu odpovídá době zpracování státního rozpočtu na rok 2019. Stejně jako v předchozích letech se předpokládá se částečné navýšení transferů pro kraje v průběhu roku rozpočtovými opatřeními v některých kapitolách státního rozpočtu, což ovlivní nejen skutečné plnění příjmů, ale i výdajů. I v případě krajů, stejně jako u obcí, se předpokládá v roce 2018 kladný výsledek hospodaření. Rozpočtový přebytek se očekává i pro rok 2019. Jeho výše bude ovlivněna shodnými faktory jako v případě obecních rozpočtů, tj. bude záviset na skutečném vývoji daňových příjmů, výši získaných transferů z různých úrovní veřejných rozpočtů (zejména z EU), ale i na ochotě krajů investovat již v minulosti ušetřené finanční prostředky. I kraje vykazují ve srovnání s loňským rokem zvýšenou investiční aktivitu, o čemž svědčí skutečnost, že jejich kapitálové výdaje vzrostly k 30. 6. 2018, ve srovnání se stejným obdobím roku 2017, o cca 84 %. Tento trend by měl pokračovat i v druhém pololetí roku 2018. 10

Graf č. 5 Saldo krajských rozpočtů v letech 2001-2019 Odhadovaný vývoj na straně příjmů Box č. 3 Obecná charakteristika příjmů krajů Nejdůležitější zdroj financování představují v případě krajů transfery. Je to dáno tím, že prostřednictvím krajských rozpočtů jsou administrovány prostředky na úhradu tzv. přímých výdajů na vzdělávání v regionálním školství. Ty jsou tvořeny osobními výdaji (jedná se o platy pedagogických a nepedagogických pracovníků, pojistné a další související platby) a ostatními přímými neinvestičními výdaji (jedná se o učebnice, učební pomůcky apod.). Podle zákona č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání, ve znění pozdějších předpisů, tyto prostředky neprocházejí rozpočty obcí. Zároveň jejich charakter předurčuje, že v celkových transferech pro kraje převažují z více než 80 % neinvestiční transfery z kapitoly Ministerstva školství mládeže a tělovýchovy. Druhý nejvýznamnější zdroj rozpočtů krajů představují daňové příjmy, které jsou definovány zejména zákonem č. 243/2000 Sb., o rozpočtovém určení daní, ve znění pozdějších přepisů. Mezi daňové příjmy krajů se řadí i výnosy ze správních poplatků, popř. jiných poplatků, které jsou na základě příslušných zákonů příjmem krajských rozpočtů. Méně významný podíl představují v rozpočtech krajů kapitálové a nedaňové příjmy. Do kapitálových příjmů se řadí např. příjmy z prodeje majetku, do nedaňových příjmů např. příjmy z jeho pronájmu 11

Graf č. 6 Struktura příjmů krajů v roce 2018 Daňové příjmy V roce 2018 se předpokládá, že daňové příjmy krajů dosáhnou částky 70,6 mld. Kč a na celkových příjmech se budou podílet 33,8 %. Ve srovnání s rokem 2017 by se daňové příjmy krajů měly navýšit o 6,2 mld. Kč, tj. o 9,6 %. Dosavadní pozitivní vývoj tak odráží pokračující dynamiku ekonomiky a efektivnější výběr daní. V roce 2019 se očekává další meziroční navýšení daňových příjmů krajů 4,9 mld. Kč, tj. o 7,2 % (podrobněji viz v subkapitola 2.3. Vývoj hospodaření obcí v letech 2018 a 2019). Graf č. 7 Vývoj daňových příjmů krajů v letech 2005 2020 (v mld. Kč) 12

Konkrétní číselné údaje dle jednotlivých daňových titulů jsou obsaženy v tabulkové části v příloze č. 3. Transfery V roce 2018 se očekává, že transfery přijaté kraji dosáhnou částky 133,7 mld. Kč; z celkových příjmů budou tvořit 63,9 %. Meziroční nárůst se týká jak neinvestičních, tak investičních transferů. Podle dosavadních odhadů by neinvestiční transfery měly vzrůst mezi roky 2018 a 2017 o 18 % (pozitivně se zde projevuje např. zvyšování tarifních platů v oblasti školství a v dalších oblastech veřejné sféry). V případě investičních transferů se pozitivně projevuje čerpání prostředků programového období 2014 2020. V roce 2019 by se měly transfery určené krajům z různých úrovní veřejných rozpočtů meziročně vzrůst o 10,1 %. Stejně jako v roce 2018 se meziroční nárůst soustřeďuje zejména do oblasti neinvestičních transferů a je z velké části spojen se zvyšováním tarifních platů ve veřejné sféře. Obdobně jako v předchozích letech se předpokládá částečné navýšení ostatních (především investičních) transferů pro kraje v průběhu roku rozpočtovými opatřeními v některých kapitolách státního rozpočtu, což ovlivní nejen skutečné plnění příjmů, ale i výdajů krajů. Odhadovaný vývoj na straně výdajů Box č. 4 Obecná charakteristika výdajů krajů Výdaje krajů se člení na běžné a kapitálové. Cca 90 % z celkových výdajů krajů představují běžné výdaje. Stejně jako u obcí se jedná zejména o mzdy a platy zaměstnanců, povinné pojistné placené zaměstnavatelem, výdaje na nákup služeb, materiálu a neinvestiční transfery organizacím. Na rozdíl od obcí neinvestiční transfery organizacím představují ve výdajích krajů jednoznačně dominantní položku. To odpovídá struktuře příjmů krajů, kde převládají zejména neinvestiční transfery z kapitoly Ministerstva školství mládeže a tělovýchovy (podrobněji viz Box č. 3). Kapitálové výdaje krajů tvoří zejména ty, které jsou zařazeny do seskupení položek rozpočtové skladby Investiční nákupy a související výdaje, čímž jsou myšleny výdaje na pořízení dlouhodobého majetku a jeho technické zhodnocení. Předpokládá se, že celkové výdaje krajů v roce 2018 dosáhnou výše 199,2 mld. Kč, což představuje meziroční navýšení o 15,5 %. V případě běžných výdajů se nárůst soustřeďuje zejména do oblasti neinvestičních transferů příspěvkovým, neziskovým a podobným organizacím a dále do mzdových a souvisejících plateb. Kapitálové výdaje krajů se pro rok 2018 odhadují ve výši 24,6 mld. Kč. I v případě této skupiny výdajů se počítá s nárůstem oproti roku 2017, což koresponduje s odhadovaným vývojem na straně investičních transferů. 13

Zároveň lze předpokládat, že kraje zapojí do financování investic i své vlastní zdroje, zejména úspory z minulých let. Výdaje, které by měly kraje vynaložit v roce 2019, se odhadují ve výši 217,9 mld. Kč. Na celkové částce se z 90 % podílejí běžné výdaje, zbývajících 10 % připadá na výdaje kapitálové. 2.5 Další územní rozpočty v letech 2018 a 2019 Dobrovolné svazky obcí Výše příjmů DSO je primárně ovlivněna výší přijatých transferů, protože DSO neparticipují na daňových příjmech. Vlastní příjmy (nedaňové a kapitálové) se pro rok 2018 odhadují ve výši 1,3 mld. Kč. Přijaté transfery se pro tento rok předpokládají ve výši 2,1 mld. Kč. Pokud jde o výsledek hospodaření, očekává se, že rozpočty DSO v roce 2018 skončí v přebytku ve výši 0,4 mld. Kč. Pro rok 2019 se předpokládá, že DSO budou hospodařit s rozpočtovým přebytkem ve výši 0,3 mld. Kč, a to s příjmy 3,1 mld. Kč a výdaji 2,8 mld. Kč. Regionální rady regionů soudržnosti Pro rok 2018 se příjmy RR odhadují ve výši 0,4 mld. Kč, z toho 0,2 mld. Kč připadá na přijaté transfery. Výdaje se očekávají ve výši 0,4 mld. Kč a měly by být neinvestičního charakteru. To, že v roce 2016 bylo definitivně ukončeno proplácení prostředků z ROP, se projevuje jak na struktuře příjmů, tak i výdajů RR. Pro rok 2019 se předpokládá, že RR budou hospodařit s vyrovnaným rozpočtem s příjmy a výdaji ve výši 0,2 mld. Kč. 14

3 Dotace ze státního rozpočtu pro územní rozpočty 3.1 Dotace ze státního rozpočtu pro obce a hl. m. Prahu v roce 2019 Tabulka č. 4. Vztah státního rozpočtu k rozpočtům obcí a hl. m. Prahy pro rok 2019 (v tis. Kč) Dotace z kapitoly Všeobecná pokladní správa: 12 106 344 Finanční vztahy státního rozpočtu k rozpočtům obcí v úhrnech po jednotlivých krajích (příloha č. 6 k návrhu zákona o státním rozpočtu) 9 438 270 Finanční vztah státního rozpočtu k rozpočtu hlavního města Prahy (příloha č. 7 k návrhu zákona o státním rozpočtu) 1 075 509 Ostatní dotace z kapitoly Všeobecná pokladní správa 1 592 565 Dotace z ostatních kapitol státního rozpočtu 24 305 878 z toho: kapitola Ministerstva školství mládeže a tělovýchovy (zejména prostředky na přímé náklady na vzdělávání pro hl. m. Prahu) 17 449 800 kapitola Ministerstva práce a sociálních věcí (např. prostředky na činnosti vykonávané obcemi s rozšířenou působností v oblasti sociálně-právní ochrany dětí, na výkon pěstounské péče apod. ) 2 722 544 Celkem 36 412 222 Dotace z kapitoly Všeobecná pokladní správa Dotace z kapitoly Všeobecná pokladní správa zahrnují dotace a příspěvky v ukazatelích Finanční vztah státního rozpočtu k rozpočtům obcí v úhrnech po jednotlivých krajích (příloha č. 6 k návrhu zákona o státním rozpočtu), Finanční vztah státního rozpočtu k rozpočtu hl. m. Prahy (příloha č. 7 k návrhu zákona o státním rozpočtu) a ostatní dotace z kapitoly Všeobecná pokladní správa. 15

Tabulka č. 5. Dotace a příspěvky rozpočtované pro obce v kapitole Všeobecná pokladní správa v letech 2018 a 2019 (v tis. Kč) Schválený SR rok 2018 Návrh SR rok 2019 Index 2019/2018 Finanční vztahy státního rozpočtu k rozpočtům obcí v úhrnech po jednotlivých krajích (příloha č. 6 k návrhu zákona o státním rozpočtu) 8 605 004 9 438 270 109,7% z toho: dotace na vybraná zdravotnická zařízení 14 891 0 0,0% příspěvek na výkon státní správy 8 590 113 9 438 270 109,9% Finanční vztah státního rozpočtu k rozpočtu hlavního města Prahy (příloha č. 7 k návrhu zákona o státním rozpočtu) z toho: 959 571 1 075 509 112,1% příspěvek na výkon státní správy 959 571 1 075 509 112,1% Ostatní dotace z kapitoly Všeobecná pokladní správa 1 546 829 1 592 565 103,0% např. prostředky v ukazateli Výdaje vedené v informačním systému programového financování EDS/SMVS celkem 766 109 1 108 165 144,6% Celkem dotace z kapitoly Všeobecná pokladní správa 11 111 404 12 106 344 109,0% Dotace a příspěvky obsažené ve finančním vztahu státního rozpočtu k rozpočtům obcí a rozpočtu hl. m. Prahy (10 513 779 tis. Kč): Příspěvek na výkon státní správy pro obce 4 Obecná charakteristika příspěvku na výkon státní správy pro obce: - Příspěvek je určen na částečnou úhradu výdajů spojených s výkonem státní správy dle 62 zákona č. 128/2000 Sb., o obcích (obecní zřízení), ve znění pozdějších předpisů. Pro rok 2019 zůstává zachována pro všechny kategorie obcí kumulovaná konstrukce příspěvku, tj. příspěvek představuje součet dílčích částek vypočtených pro jednotlivé správní činnosti. - Konkrétní příspěvek pro jednotlivé obce je součtem příspěvků všech skutečně vykonávaných působností dané obce (základní působnost, působnost stavebního úřadu, působnost pověřeného obecního úřadu a působnost obce s rozšířenou působností). U některých obcí se navíc přičítají další částky na zajištění dalších specifických správních činností (části 1.C), 1.D), 1.E), 1.F), 1.G) a 1.H) přílohy č. 8 k návrhu zákona o státním rozpočtu ČR na rok 2019), např. na zajištění výkonu veřejného opatrovnictví obcemi, vydávání občanských průkazů, financování úřadů územního plánování apod. 4 Postup pro stanovení výše příspěvku na výkon státní správy jednotlivým obcím a hl. m. Praze je stanoven přílohou č. 8 k návrhu zákona o státním rozpočtu ČR na rok 2019. 16

- Do výše příspěvku se promítá celkový počet obyvatel obce, počet obyvatel správního obvodu a u obcí s rozšířenou působností také poměr správního centra ke správnímu obvodu vyjádřený počtem obyvatel. Příspěvky na zajištění financování dalších specifických činností jsou závislé na jiných parametrech, např. na počtu opatrovanců, počtu podaných žádostí o vydání občanského průkazu, nebo počtu případů (závazných stanovisek) úřadů územního plánování. Vlivy zohledněné v příspěvku na výkon státní správy pro obce v roce 2019: - změna počtu obyvatel jednotlivých správních obvodů kategorií obcí dle bilance obyvatel ČR k 1. 1. 2018 vydané ČSÚ, - změna způsobu financování matričních úřadů, - změna správních obvodů stavebních úřadů, - na základě provedené analýzy bylo zjištěno omezení rozsahu výkonu agendy státní správy na dislokovaném pracovišti městského úřadu Brandýs nad Labem - Stará Boleslav v hl. m. Praze, kde působí 4 pracovníci v rámci výkonu agendy přenesené působnosti státní správy (mimo pracovníky sociálně právní ochrany dětí, jejichž mzdové náklady jsou financovány formou dotace Ministerstvem práce a sociálních věcí). Náklady na 4 pracovníky v rámci výkonu agendy přenesené působnosti státní správy (včetně podílu na nájemném) jsou 2 565 059 Kč. Z tohoto důvodu byl příspěvek z roku 2018 ve výši 7 633 994 Kč snížen o částku 5 068 935 Kč, - navýšení příspěvku o částku 1 476 000 Kč obcí s rozšířenou působností v souvislosti se zákonem č. 123/2017 Sb., kterým se mění zákon č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů (změna kompetencí v návaznosti na zákon o myslivosti, 77 odst. 3 ve vazbě na vypuštění 77a odst. 8), - doplnění výkonového financování pro úřady územního plánování, - meziroční valorizace celkového objemu příspěvku o 10 %. Příspěvky na zajištění financování dalších specifických činností: 1. Financování veřejného opatrovnictví Obce jako veřejní opatrovníci obdrží násobek paušální platby na jednoho opatrovance podle jejich faktického počtu k rozhodnému dni. Tímto rozhodným dnem pro příspěvek 17

na rok 2019 je 31. březen 2018 5. Výše zmíněné paušální platby byla pro rok 2019 stanovena částkou 29 000 Kč na opatrovance za rok. Do financování spadá: - Opatrovnictví zletilých osob, a to jak těch, které byly omezeny ve svéprávnosti (dle 55 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů - dále jen OZ - ve spojení s 62), tak i těch, které omezeny nebyly ( 469 OZ - špatný zdravotní stav působí obtíže při správě jmění nebo hájení práv) 6. - Rozhodnutí o omezení ve způsobilosti k právním úkonům dle 10 odst. 2 a rozhodnutí o zbavení způsobilosti k právním úkonům podle 10 odst. 1 zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, tj. rozhodnutí z období před účinností nového OZ. Do financování nespadá: - Procesní opatrovnictví osob, u kterých není známo, kde pobývají, nebo osob neznámých, které se účastní určitého právního jednání, - Ustanovení obce jako osoby určené pro provedení určitých jednotlivých právních jednání, nebo jíž je svěřena správa majetku osoby již během řízení o svéprávnosti dle 58 OZ. - Procesní opatrovnictví pro řízení o svéprávnosti, opatrovnictví či některých podpůrných opatření (dle 37 zákona č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních, ve znění pozdějších předpisů) či jiného procesního opatrovnictví. - Případy opatrovnictví, kdy se obec stane dočasně opatrovníkem přímo ze zákona dle 468 OZ 7. 2. Výkon činnosti jednotných kontaktních míst - Financování je určeno pro případy, kdy obecní živnostenské úřady podle ustanovení 5 K tomuto rozhodnému dni bylo prostřednictvím krajských úřadů realizováno ve všech obcích zjišťování skutečného stavu výkonu veřejného opatrovnictví. Následně byla takto kraji dodaná data zveřejněna na internetových stránkách Ministerstva vnitra, s cílem umožnit obcím zjištěné skutečnosti ještě jednou verifikovat. Na změny v počtu opatrovanců v průběhu roku není brán zřetel. Jedná se pouze o živé osoby pod opatrovnictvím obcí. Zároveň nehraje roli faktická přítomnost osoby v obci, tedy zda osoba v rozhodném datu pobývá na jiném místě (například zdravotnické zařízení, zařízení sociálních služeb apod.), či zda jde o osobu migrující v dalších obcích. 6 V těchto případech je zde pravomocný rozsudek soudu, který jmenuje obec veřejným opatrovníkem nikoliv jen pro jedno konkrétní řízení, ale pro komplexní výkon práv a povinností spojených s dlouhodobou omezenou schopností opatrovance zajišťovat své potřeby vlastními silami. 7 Jedná se o případy, kdy zemřel dosavadní opatrovník (fyzická osoba) nebo kdy došlo k odvolání stávajícího opatrovníka bez jmenování nového (toto opatrovnictví zaniká právní mocí rozsudku o ustanovení nového opatrovníka). 18

2 odst. 4 zákona č. 570/1991 Sb., o živnostenských úřadech, ve znění pozdějších předpisů, plní funkci jednotného kontaktního místa podle zákona č. 222/2009 Sb., o volném pohybu služeb, ve znění pozdějších předpisů. - Seznam jednotných kontaktních míst je stanoven přílohou vyhlášky č. 248/2009 Sb., kterou se stanoví seznam jednotných kontaktních míst. - Výše příspěvku pro jednotlivá jednotná kontaktní místa je stanovena na základě statistik vedených v informačním systému SINPRO, tj. zaevidovaných a následně řešených dotazů klienta bez duplicit takovéhoto dotazu za období od 1. 1. do 31. 12. 2017. Konkrétní počet zaevidovaných a následně řešených dotazů v rámci jednotného kontaktního místa je zařazen do odpovídajícího intervalu, na který jsou navázány finanční prostředky. Finanční prostředky v rámci jednotlivých intervalů byly meziročně valorizovány o 10 %. Se zvyšujícím se počtem řešených dotazů se zvyšují navázané finanční prostředky v rámci škály stanovených intervalů. 3. Paušální platba na občanský průkaz - V rámci příspěvku pro obce s rozšířenou působností je zahrnuta paušální platba na jeden vydaný občanský průkaz. - Obec, kde byla podána žádost o vydání občanského průkazu, obdrží příspěvek ve výši 118 Kč na 1 občanský průkaz, čemuž odpovídá meziroční valorizace 10,28 %, resp. nárůst o 11 Kč. Rozhodným obdobím pro stanovení počtu podaných žádostí o vydání občanských průkazů je 1. 1. až 31. 12. 2017. Data jsou získána na základě údajů příslušného informačního systému Ministerstva vnitra. 4. Paušální platby za provedení zápisů do matričních knih - Zavedení odděleného propočtu prostředků na matriční agendu reaguje na dlouhodobý požadavek zástupců samospráv po změně ve způsobu financování vybraných agend 8. Takovýto způsob financování se vyznačuje zvýšením adresnosti a transparentnosti financování přenesené působnosti. - Obec, jejíž matriční úřad provedl v rozhodném období od 1. 1 do 31. 12. 2017 zápis do matričních knih, obdrží za jeho provedení příspěvek. - Částky v sobě zahrnují jak náklady na samotný zápis (jinak by částka byla ve výši 8 To je plně v souladu s plněnými úkoly Specifického cíle 2.4 Úprava a optimalizace systému financování přeneseného výkonu státní správy Strategického rámce rozvoje veřejné správy ČR pro období 2014 2020, který byl schválen UV ČR č. 680/2014 Sb. ve znění UV ČR č. 21/2015 Sb., UV ČR č. 654/2015 Sb. a UV ČR 1088/2016 Sb. 19

cca 300 Kč), tak i náklady na další matriční úkony (duplikáty, určení otcovství, změna jména a příjmení apod.) a režijní náklady (např. výjezdy pracovníků matričních úřadů na svatby). Tyto částky vycházejí z časové náročnosti daných úkonů, personálních nákladů na činnost matrikáře, materiálních a režijních nákladů a umožňují tak posunout financování přenesené působnosti směrem k větší spravedlnosti a také efektivnosti. - Za každý provedený zápis, na který je druhotně navázán výkon ostatních činností konaných v rámci matriční agendy, v knize narození 9 obdrží obec příspěvek ve výši 897 Kč. Za každý provedený zápis v knize manželství 10 nebo partnerství 11 obdrží obec příspěvek ve výši 3 588 Kč a za každý provedený zápis v knize úmrtí 12 obdrží obec příspěvek 1 794 Kč. - Počty zápisů v matričních knihách narození, manželství a úmrtí vycházejí ze statistického zjišťování prováděného Českým statistickým úřadem. Počty matričních zápisů v knize partnerství byly Ministerstvem vnitra zjišťovány u všech 14 matričních úřadů pověřených vedením těchto matričních knih partnerství 13. 5. Paušální platba části příspěvku úřadů územního plánování - Vedle části příspěvku pro obce s rozšířenou působností podle části 1.B) přílohy č. 8 k návrhu zákona o státním rozpočtu ČR na rok 2019, který obsahuje i poměrnou část příspěvku na pokrytí výkonu agendy úřadů územního plánování, v souladu s novou platnou právní úpravou, tj. zákonem č. 225/2017 Sb., kterým se mění zákon č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony, obdrží obce s rozšířenou působností další část příspěvku. - Obec s rozšířenou působností obdrží příspěvek ve výši 1 451 Kč za každý případ od 1. 1. do 31. 12. 2017, pokud by ve stejném případě vydávala v roce 2018 závazné stanovisko podle 96b zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění zákona č. 225/2017 Sb., kterým se mění zákon č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony (nabytí účinnosti 1. 1. 2018). 9 14 odst. 1) zákona č. 301/2000 Sb., o matrikách, jménu a příjmení, ve znění pozdějších předpisů. 10 20 odst. 1) zákona č. 301/2000 Sb., o matrikách, jménu a příjmení, ve znění pozdějších předpisů. 11 20a odst. 1) zákona č. 301/2000 Sb., o matrikách, jménu a příjmení, ve znění pozdějších předpisů. 12 21 odst. 1) zákona č. 301/2000 Sb., o matrikách, jménu a příjmení, ve znění pozdějších předpisů. 13 Příloha 4 vyhlášky č. 207/2001 Sb., kterou se provádí zákon č. 301/2000 Sb., o matrikách, jménu a příjmení a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů. 20

- Počty závazných stanovisek, které nejsou samostatným rozhodnutím ve správním řízení, vycházejí ze statistického zjišťování prováděného Ministerstvem pro místní rozvoj. Příspěvek na výkon státní správy pro hl. m. Prahu 14 Obecná charakteristika příspěvku na výkon státní správy pro hl. m. Prahu: - Postavení hl. m. Prahy při výkonu státní správy je specifické, neboť hl. m. Praha vykonává jak státní správu, která podle zákona přísluší obcím, tak i státní správu, jejíž výkon zajišťují kraje. Na úhradu výkonu státní správy je hl. m. Praze poskytován příspěvek dle 31 odst. 4 zákona č. 131/2000 Sb., o hlavním městě Praze, ve znění pozdějších předpisů. - Příspěvek na výkon státní správy pro hl. m. Prahu je stanoven jako součet příspěvku vypočteného použitím pevné sazby na 100 obyvatel hl. m. Prahy (působnost obce) a příspěvku odvozeného od počtu funkčních míst převedených v průběhu reformy veřejné správy a dále od rozsahu dalších delegovaných agend státní správy (působnost kraje). Dále se přičítají další částky na zajištění dalších specifických správních činností na zajištění výkonu veřejného opatrovnictví, činnosti jednotných kontaktních míst a úřadů územního plánování (části 2.C), 2.D) a 2.E) přílohy č. 8 k návrhu zákona o státním rozpočtu ČR na rok 2019). Vlivy zohledněné v příspěvku na výkon státní správy pro hl. m. Prahu v roce 2019: - meziroční nárůst počtu obyvatel dle bilance obyvatel ČR k 1. 1. 2018, - valorizace příspěvku na přenesenou působnost o 10 %, pevná sazba pro rok 2019 je oproti roku 2018 navýšena o 6 800 Kč na 74 796 Kč na 100 obyvatel. Příspěvky na zajištění financování specifických činností: 1. Financování veřejného opatrovnictví V celkové částce příspěvku na výkon státní správy pro hl. m. Prahu jsou obsaženy prostředky na výkon veřejného opatrovnictví v působnosti obce v závislosti na počtu opatrovanců (viz výše popsaný postup). Konkrétně se jedná o částku 23 548 000 Kč, 14 Postup pro stanovení výše příspěvku na výkon státní správy jednotlivým obcím a hl. m. Praze je stanoven přílohou č. 8 k návrhu zákona o státním rozpočtu ČR na rok 2019. 21

indikativní přerozdělení dle jednotlivých městských částí je uvedeno v tabulkové části v příloze č. 6. 2. Výkon činnosti jednotných kontaktních míst V celkové částce příspěvku na výkon státní správy pro hl. m. Prahu jsou obsaženy prostředky na financování jednotných kontaktních míst v působnosti městských částí hl. m. Prahy v závislosti na počtu zaevidovaných a následně řešených dotazů klientů (viz výše popsaný postup). Konkrétně se jedná o částku 1 980 000 Kč podle níže uvedeného: Jednotné kontaktní místo v rámci Úřadu městské části hlavního města Prahy Počet zaevidovaných a následně řešených dotazů klientů v období od 1. 1. do 31. 12. 2017 Výše příspěvku (Kč) Praha 1 564 1 518 000 Praha 7 166 462 000 3. Paušální platba na občanský průkaz V celkové částce příspěvku na výkon státní správy pro hl. m. Prahu jsou obsaženy prostředky na financování vydávání občanských průkazů v působnosti hl. m. Prahy, respektive městských částí hl. m. Prahy, v závislosti na počtu podaných žádostí o jeho vydání (paušální platba viz výše popsaný postup). Konkrétně se jedná o částku 23 189 832 Kč; indikativní přerozdělení dle jednotlivých městských částí je uvedeno v tabulkové části v příloze č. 7. 4. Paušální platba na financování matričních úřadů V celkové částce příspěvku na výkon státní správy pro hl. m. Prahu je obsažena i částka 58 559 748 Kč k pokrytí financování zápisů učiněných v matričních knihách matričních úřadů. Indikativní přerozdělení v rámci jednotlivých Úřadů městských částí je uvedeno v tabulkové části v příloze č. 8. 5. Financování části příspěvku úřadů územního plánování V celkové částce příspěvku na výkon státní správy pro hl. m. Prahu jsou obsaženy prostředky k pokrytí financování nárůstu agendy úřadu územního plánování v částce 10 846 225 Kč podle níže uvedeného: Organizační součást Magistrát hlavního města Prahy Počet případů (závazných stanovisek) v období od 1. 1. do 31. 12. 2017 22 Příspěvek (Kč) 7 475 10 846 225

Ostatní dotace z kapitoly Všeobecná pokladní správa Jedná se zejména o prostředky rozpočtované v ukazateli Výdaje vedené v informačním systému programového financování EDS/SMVS celkem (viz tabulková část příloha č. 5), ve kterém je pro obce určena částka 1 108 165 tis. Kč, a to v následujících programech: Program 298 21 Podpora rozvoje a obnovy materiálně technické základny regionálního školství (1 018 765 tis. Kč) Částka 1 008 765 tis. Kč je rozpočtována v podprogramu 298 213 - Podpora rozvoje a obnovy materiálně technické základny regionálních škol v okolí velkých měst. Cílem podprogramu je navýšit kapacity základních devítiletých škol v působnosti a v majetku obcí. Jedná se o pomoc obcím postiženým rezidenční suburbanizací. Tento podprogram existuje od roku 2014. Protože v roce 2020 by měl být tento dotační subtitul vyhodnocen, rozpočtovaná částka zahrnuje finanční prostředky pouze na ty akce, které byly zařazeny k financování na základě vyhlášených výzev v předchozích letech. Program 298 22 Akce financované z rozhodnutí Poslanecké sněmovny Parlamentu a Vlády ČR (89 400 tis. Kč) Jedná se o prostředky dané usnesením vlády č. 469/2017 na financování projektů dotčených obcí souvisejících s rozšířením strategické průmyslové zóny Solnice Kvasiny. Dotace z ostatních kapitol státního rozpočtu Dotace pro obce a hl. m. Prahu z ostatních kapitol státního rozpočtu jsou rozpočtovány ve výši 24 305 878 tis. Kč. Nejvyšší dotace je obsažena v kapitole Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy, a to v předpokládané částce 17 449 800 tis. Kč. Zejména se jedná o dotace na tzv. přímé výdaje na vzdělávání poskytované hl. m. Praze. Z kapitoly Ministerstva práce a sociálních věcí jsou rozpočtované prostředky určeny např. na činnosti vykonávané obcemi s rozšířenou působností v oblasti sociálně-právní ochrany dětí, na výkon pěstounské péče apod. v navrhované výši 2 722 544 tis. Kč. 3.2 Dotace ze státního rozpočtu pro dobrovolné svazky obcí v roce 2019 Ve státním rozpočtu nejsou obvykle rozpočtovány téměř žádné dotace pro DSO. Tato skutečnost je způsobena tím, že neexistuje dotační titul, který by byl určen výhradně pro 23

DSO. Konkrétní objemy dotací, které tyto subjekty čerpají ze státního rozpočtu na daný rok, jsou zřejmé až v průběhu rozpočtového roku. V roce 2019 bude DSO tak jako doposud poskytnut příspěvek na žáka 15 ze státního rozpočtu formou účelové dotace z kapitoly Všeobecná pokladní správa, ukazatel Další prostředky pro řešení aktuálních problémů ÚSC. Výše příspěvku na žáka v případě školského zařízení zřizovaného DSO bude i v roce 2019 stanovena tak, aby korespondovala s výší prostředků na jednoho žáka, které obce získávají v rozpočtovém určení daní. Hlavním východiskem pro určení výše příspěvku na žáka navštěvujícího školské zařízení zřizované DSO bude daňová predikce použitá pro sestavení státního rozpočtu na rok 2019 a počty dětí a žáků k 30. 9. 2018 16.. 3.3 Dotace ze státního rozpočtu pro kraje v roce 2019 Tabulka č. 6. Vztah státního rozpočtu k rozpočtům krajů pro rok 2019 (v tis. Kč) Dotace z kapitoly Všeobecná pokladní správa: 1 573 823 Finanční vztahy státního rozpočtu k rozpočtům krajů (příloha č. 5 k návrhu zákona o státním rozpočtu) 1 317 333 Ostatní dotace z kapitoly Všeobecná pokladní správa 256 490 Dotace z ostatních kapitol státního rozpočtu 144 886 876 z toho: kapitola Ministerstva školství mládeže a tělovýchovy (zejména prostředky na přímé náklady na vzdělávání v regionálním školství) kapitola Ministerstva dopravy (prostředky na úhradu ztráty ze závazku ve veřejné drážní osobní dopravě) kapitola Ministerstva práce a sociálních věcí (např. transfery poskytované kraji podle zákona č. 108/2006 Sb., o sociálních službách, činnosti kraje vykonávané v oblasti sociálně právní ochrany dětí apod.) 124 515 432 2 670 541 17 414 112 Celkem 146 460 699 15 Zřizovateli škol a školských zařízení jsou dle zákona č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů i DSO. Nemají daňové příjmy a jsou financovány zejména z dotací členských obcí. DSO mají dle aktuální právní úpravy nárok na příspěvek na školství. 16 Uvedený údaj bude mít Ministerstvo financí k dispozici počátkem roku 2019, z tohoto důvodu bude výše příspěvku na žáka navštěvujícího školské zařízení zřizované DSO propočtena až počátkem uvedeného roku. Pro informaci, výše příspěvku na žáka v rámci rozpočtového určení daní pro rok 2018 se odhaduje na 13 740 Kč. 24

Dotace z kapitoly Všeobecná pokladní správa Dotace z kapitoly Všeobecná pokladní správa zahrnují dotace a příspěvky zahrnuté v ukazateli Finanční vztah státního rozpočtu k rozpočtům krajů (příloha č. 5 k návrhu zákona o státním rozpočtu) a ostatní dotace z kapitoly Všeobecná pokladní správa. Tabulka č. 7. Dotace a příspěvky rozpočtované pro kraje v kapitole Všeobecná pokladní správa v letech 2018 a 2019 (v tis. Kč) Schválený SR rok 2018 Návrh SR rok 2019 Index 2019/2018 Finanční vztahy státního rozpočtu k rozpočtům krajů (příloha č. 5 k návrhu zákona o státním rozpočtu) 1 197 575 1 317 333 110,0% příspěvek na výkon státní správy 1 197 575 1 317 333 110,0% Ostatní dotace z kapitoly Všeobecná pokladní správa 197 569 256 490 129,8% z toho: prostředky v ukazateli Výdaje vedené v informačním systému programového financování EDS/SMVS celkem 30 000 73 000 243,3% Celkem dotace z kapitoly Všeobecná pokladní správa 1 395 144 1 573 823 112,8% Dotace a příspěvky obsažené ve finančním vztahu státního rozpočtu k rozpočtům krajů: Příspěvek na výkon státní správy V souladu s ustanovením 29 odst. 2 zákona č. 129/2000 Sb., o krajích, ve znění pozdějších předpisů, obdrží kraje ze státního rozpočtu příspěvek na financování výkonu státní správy v přenesené působnosti. Meziroční valorizace celkového objemu příspěvku činí 10 %. Ostatní dotace z kapitoly Všeobecná pokladní správa V ukazateli Další prostředky pro územní samosprávné celky jsou rozpočtovány finanční prostředky ve výši 183 490 tis. Kč. Ten obsahuje tituly, které nelze rozpočtovat u konkrétních příjemců v době sestavování rozpočtu, součástí je např. položka: Prostředky pro řešení aktuálních problémů územních samosprávných celků Z této položky jsou během roku na základě žádostí uvolňovány prostředky na řešení závažných problémů územních samosprávných celků, které nelze postihnout při přípravě státního rozpočtu na příslušný rok. 25

V ukazateli Výdaje vedené v informačním systému programového financování EDS/SMVS celkem je pro kraje rozpočtována částka 73 000 tis. Kč: v programu 298 22 Akce financované z rozhodnutí Poslanecké sněmovny Parlamentu a Vlády ČR Rozpočtovaná částka je určena na výkupy pozemků pod silnicemi II. a III. třídy. Pokračování v uvolňování těchto dotací krajům vláda schválila svým usnesením č. 508/2016. Dále se jedná o prostředky dané usnesením vlády č. 469/2017 na financování vybraných projektů souvisejících s rozšířením strategické průmyslové zóny Solnice Kvasiny. Dotace z ostatních kapitol státního rozpočtu Dotace z ostatních kapitol státního rozpočtu pro kraje jsou rozpočtovány v celkové výši 144 886 876 tis. Kč. Nejvyšší částky dotací jsou rozpočtovány v kapitole Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy (v předpokládané výši 124 515 432 tis. Kč), která zahrnuje zejména dotace na tzv. přímé výdaje na vzdělávání pro školy a školská zařízení zřizovaná kraji, obcemi, příp. DSO. Významnější částky transferů pro kraje jsou dále rozpočtovány v kapitole Ministerstva práce a sociálních věcí (zejména transfery poskytované kraji podle zákona č. 108/2006 Sb., o sociálních službách, na činnosti kraje v oblasti sociálně právní ochrany dětí apod.) ve výši 17 414 112 tis. Kč a Ministerstva dopravy (prostředky na úhradu ztráty ze závazku ve veřejné drážní osobní dopravě) v navrhované výši 2 670 541 tis. Kč. 3.4 Dotace ze státního rozpočtu pro regionální rady regionů soudržnosti v roce 2019 I nadále se počítá s financováním RR v rámci OP Technická pomoc 2014+. 26

4 Tabulková část Příloha č. 1 Predikce hospodaření územních samosprávných celků, dobrovolných svazků obcí a regionálních rad regionů soudržnosti v letech 2018 a 2019 Příloha č. 2 - Schéma rozpočtového určení daní od roku 2018 Příloha č. 3 Vývoj daňových příjmů obcí a krajů v letech 2018 a 2019 Příloha č. 4 Vybrané dotace územním samosprávným celkům z kapitoly Všeobecná pokladní správa v roce 2019 Příloha č. 5 Výdaje vedené v informačním systému programového financování EDS/SMVS celkem v roce 2019 ve vztahu k obcím a krajům v kapitole Všeobecná pokladní správa Příloha č. 6 - Příspěvek na výkon státní správy pro hl. m. Prahu v roce 2019 - výkon veřejného opatrovnictví Příloha č. 7 - Příspěvek na výkon státní správy pro hl. m. Prahu v roce 2019 - vydávání občanských průkazů Příloha č. 8 - Příspěvek na výkon státní správy pro hl. m. Prahu na rok 2019 - činnost matričních úřadů 27