BIOLOGICKÁ MEMBRÁNA Prokaryontní Eukaryontní KOMPARTMENTŮ

Podobné dokumenty
5. Lipidy a biomembrány

Lipidy a biologické membrány

Buněčné membránové struktury. Buněčná (cytoplazmatická) membrána. Jádro; Drsné endoplazmatické retikulum. Katedra zoologie PřF UP Olomouc

Mendělejevova tabulka prvků

9. Lipidy a biologické membrány

Bunka a bunecné interakce v patogeneze tkánového poškození

Univerzita Karlova v Praze - 1. lékařská fakulta. Buňka. Ústav pro histologii a embryologii

BIOMEMBRÁNY. Sára Jechová, leden 2014

BUNĚČ ORGANISMŮ KLÍČOVÁ SLOVA:

TUKY. Autor: Mgr. Stanislava Bubíková. Datum (období) tvorby: Ročník: devátý

MEMBRÁNOVÉ STRUKTURY EUKARYONTNÍCH BUNĚK

BIOLOGICKÉ ÚVOD ZÁKLADY MOLEKULÁRN RNÍ BIOLOGIE

TRANSPORT PŘES MEMBRÁNY, MEMBRÁNOVÝ POTENCIÁL, OSMÓZA

pátek, 24. července 15 BUŇKA

Membránový transport příručka pro učitele

Fyziologie buňky. RNDr. Zdeňka Chocholoušková, Ph.D.

Energetický metabolizmus buňky

Vnitřní prostředí organismu. Procento vody v organismu

Eva Benešová. Dýchací řetězec

MEMBRÁNOVÝ PRINCIP BUŇKY

Zkušební okruhy k přijímací zkoušce do magisterského studijního oboru:

RNDr. Ivana Fellnerová, Ph.D. Katedra zoologie PřF UP Olomouc 2008/11. *Ivana FELLNEROVÁ, PřF UP Olomouc*

Prezentace navazuje na základní znalosti z biochemie (lipidy, proteiny, sacharidy) Dynamický fluidní model membrány 2008/11

LRR/BUBCV CVIČENÍ Z BUNĚČNÉ BIOLOGIE 2. PLASMATICKÁ MEMBRÁNA

Buňka. Buňka (cellula) základní stavební a funkční jednotka organismů, schopná samostatné existence. Cytologie nauka o buňkách

Biologie buňky. systém schopný udržovat se a rozmnožovat

Současná formulace: Buňka je minimální jednotka, která vykazuje všechny znaky živých soustav

BUŇKA ZÁKLADNÍ JEDNOTKA ORGANISMŮ

Inovace studia molekulární a buněčné biologie

Vzdělávací materiál. vytvořený v projektu OP VK CZ.1.07/1.5.00/ Anotace. Lipidy. VY_32_INOVACE_Ch0202. Seminář z chemie.

Hořčík. Příjem, metabolismus, funkce, projevy nedostatku

Úvod do biochemie. Vypracoval: RNDr. Milan Zimpl, Ph.D.

Typy molekul, látek a jejich vazeb v organismech

Schéma rostlinné buňky

Buňky, tkáně, orgány, soustavy

Lipidy. biomembrány a membránový transport

Vymezení biochemie moderní vědní obor, který chemickými metodami zkoumá biologické děje (bios = řecky život) spojuje chemii s biologií poznatky velmi

Chemické složení buňky

F1190: Lipidy. Přednáška je podporována grantovými prostředky z programu: Reforma a rozvoj výuky Biofyziky pro potřeby 21. století

Teplota a termální fyziologie

IMUNOGENETIKA I. Imunologie. nauka o obraných schopnostech organismu. imunitní systém heterogenní populace buněk lymfatické tkáně lymfatické orgány

Lipidy, Izoprenoidy, polyketidy a jejich metabolismus

Prokaryotická X eukaryotická buňka. Hlavní rozdíl organizace genetického materiálu (u prokaryot není ohraničen)

glukóza *Ivana FELLNEROVÁ, PřF UP Olomouc*

Struktura a funkce biomakromolekul

Obecná charakteristika živých soustav

Digitální učební materiál

Inovace studia molekulární a buněčné biologie reg. č. CZ.1.07/2.2.00/

BUNĚČNÉ JÁDRO FYZIOLOGIE BUŇKY JADÉRKO ENDOPLASMATICKÉ RETIKULUM (ER)

FYZIOLOGIE ROSTLIN. Přednášející: Doc. Ing. Václav Hejnák, Ph.D. Tel.:

Lékařská chemie -přednáška č. 8

Buňka. Kristýna Obhlídalová 7.A

LIPIDY Michaela Jurčáková & Radek Durna

Aplikované vědy. Hraniční obory o ţivotě

STRUKTURA A FUNKCE BIOLOGICKÝCH MEMBRÁN Základní biologická struktura

KREVNÍ ELEMENTY, PLAZMA. Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje

prokaryotní Znaky prokaryoty

Nervová soustává č love ká, neuron r es ení

Biologie 31 Příjem a výdej, minerální výživa, způsob výživy, vodní režim

FYZIOLOGIE BUŇKY BUŇKA Základní funkce buněk: PROKARYOTICKÁ BUŇKA. Funkce zajišťují základní životní projevy buněk: EUKARYOTICKÁ BUŇKA

Membránové potenciály

- v interfázi dále viditelné - jadérko, jaderný skelet, jaderný obal

3) Membránový transport

Fyziologie rostlin - maturitní otázka z biologie (3)

2. Základy farmakologie (1)

9. Lipidy a biologické membrány

RNDr. Klára Kobetičová, Ph.D.

Biochemie. ochrana životního prostředí analytická chemie chemická technologie Forma vzdělávání: Platnost: od do

Anotace: Materiál je určen k výuce přírodopisu v 6. ročníku ZŠ. Seznamuje žáky se základní stavbou rostlinné a živočišné buňky.

Buňka. Autor: Mgr. Jitka Mašková Datum: Gymnázium, Třeboň, Na Sadech 308

Tělesné kompartmenty tekutin. Tělesné kompartmenty tekutin. Obecná patofyziologie hospodaření s vodou a elektrolyty.

Distribuce. Doc. PharmDr. František Štaud, Ph.D. Katedra farmakologie a toxikologie Univerzita Karlova v Praze Farmaceutická fakulta v Hradci Králové

Přednášky z lékařské biofyziky Lékařská fakulta Masarykovy univerzity v Brně

Cytologie I, stavba buňky

8. Polysacharidy, glykoproteiny a proteoglykany

Buňka cytologie. Buňka. Autor: Katka Téma: buňka stavba Ročník: 1.

3 a) Fyzikální principy. 5 Chemický potenciál (µ s ) (volná energie na jeden mol: J/mol) * = chemický potenciál roztoku s za standartních podmínek

Inovace studia molekulární a buněčné biologie

- je nejmenší jednotkou živého organismu schopnou nezávislé existence (metabolismus, pohyb,růst, rozmnožování, dědičnost = schopnost buněčného dělení)

Biologie I. Buňka II. Campbell, Reece: Biology 6 th edition Pearson Education, Inc, publishing as Benjamin Cummings

Moderní nástroje pro zobrazování biologicky významných molekul pro zajištění zdraví. René Kizek

LIPIDY. tuky = estery glycerolu + vyšší karboxylové kyseliny. vosky = estery vyšších jednoduchých alkoholů + vyšších karboxyl.

Oligobiogenní prvky bývají běžnou součástí organismů, ale v těle jich již podstatně méně (do 1%) než prvků makrobiogenních.

Struktura lipidů. - testík na procvičení. Vladimíra Kvasnicová

Inovace profesní přípravy budoucích učitelů chemie

2. Základy farmakologie (1)

ANATOMIE A FYZIOLOGIE ÈLOVÌKA Pro humanitní obory. doc. MUDr. Alena Merkunová, CSc. MUDr. PhDr. Miroslav Orel

Osud léčiv v organismu, aplikace léčiv. T.Sechser

PŘEHLED OBECNÉ HISTOLOGIE

Buňka buňka je základní stavební a funkční jednotka živých organismů

Proteiny krevní plazmy SFST - 194

Imunochemické metody. na principu vazby antigenu a protilátky

UNIVERZITA KARLOVA V PRAZE 3. LÉKAŘSKÁ FAKULTA (tématické okruhy požadavků pro přijímací zkoušku)

Lipidy příručka pro učitele. Obecné informace:

Škola: Střední škola obchodní, České Budějovice, Husova 9. Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT

Bílkoviny a rostlinná buňka

Výukový materiál zpracován v rámci projektu EU peníze školám Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/

METABOLISMUS SLOUČENINY S MAKROERGNÍMI VAZBAMI

Transkript:

BIOMEMRÁNA

BIOLOGICKÁ MEMBRÁNA - všechny buňky na povrchu plazmatickou membránu - Prokaryontní buňky (viry, bakterie, sinice) - Eukaryontní buňky vnitřní členění do soustavy membrán KOMPARTMENTŮ - za fyziologické teploty charakter tekutých krystalů, s poklesem T krystalický gel - v živé buňce membrány v dynamickém stavu - jednotlivé složky se neustále pohybují, vyměňují si místa, jsou přestavovány a nahrazovány

FUNKCE BIOMEMBRÁNY 1. Fázové rozhraní ohraničení buňky určuje tvar a velikost individualitu a integritu buňky a organel 2. U Eukaryontních buněk tvoří vnitřní kompartmentizaci kompartmenty umožňují průběh biochemických dějů 3. Transportní funkce 4. Specifické funkce vedení elektrochemických impulsů (dýchání, fotosyntéza) 5. Strukturní funkce a) z chemického hlediska složení z proteinů, sacharidů a lipidů b) z fyzikálního hlediska dvojrozměrná kapalina

MODEL FLUIDNÍ MOZAIKY všechny složky přítomné v tekutém stavu, molekuly proteinů rozmístěny v ploše membrány

SLOŽENÍ BIOMEMBRÁNY Základem membránové struktury : membránová jednotka o průměrné tloušťce 80 A - tvořena LIPIDY a PROTEINY v různém poměru: (dle typu membrány) - (MTCH 75% proteinů, myelinové pochvy 25% proteinů, ostatní buňky 50% proteinů)

STAVBA MEMBRÁNY 1. Lipidová dvojvrstva FOSFOLIPIY - mohou obsahovat různý počet nasycených nebo nenasycených mastných kyselin o různém počtu atomů C podle tohoto uspořádání jsou molekuly různě pohyblivé a ohebné - místa NENASYCENÝCH mastných kyselin je větší NEPRAVIDELNOST uspořádání rychlost difúze látek je zde asi 20x vyšší - FLUIDITA závisí na poměru nasycených a nenasycených MK

LIPIDOVÁ DVOJVRSTVA FOSFOLIPIDY tvoří základní stavební skelet a vhodné prostředí pro funkci proteinů hydrofilní (fosfátový konec) nastaven VNĚ hydrofóbní část DOVNITŘ - hydrofóbní interakce jsou PEVNÉ, chemicky je nelze od sebe oddělit (pouze mrazové štípání) CHOLESTEROL schopný interakce s fosfolipidy (omezení fluidity)

2.PROTEINY 1. PERIFERNÍ PROTEINY na povrchu (vně i uvnitř) k membráně vázány slabými vazbami, kyselé povahy uvolnění změnou ph - typ globulárních proteinů - mnohé z nich jsou enzymy umístěné na vnitřní straně membrány - př. spektrin u erytrocytů

2.PROTEINY 2. INTEGRÁLNÍ PROTEINY - typ glykoproteinů - pronikají celou tloušťkou membrány, zanořeny - pevnější vazby uvolnění z membrán organickými rozpouštědly nebo detergenty (dodecilsíran sodný)

3. SACHARIDY - tvoří 2-10% hmoty biomembrány - vyskytují se ve formě glykolipidů a glykoproteinů zejména na vnějším povrchu

FUNKCE JEDNOTLIVÝCH SLOŽEK BIOMEMBRÁNY 1. FOSFOLIPIDY : - základní stavební skelet membrány - fázové rozhraní mezi vnitřkem buňky a jejím okolím - udržování fluidity membrány - prostředí pro transport uskutečňovaný proteiny

FUNKCE JEDNOTLIVÝCH SLOŽEK BIOMEMBRÁNY 2. PROTEINY: a) Transportní funkce: - tvoří základ pro tzv. KANÁLY a PUMPY umožňující průchod různým látkám - mezi tyto trans membránové proteiny patří savčí oxidoreduktasy CYTOCHROMY P-450 - oxidují lipofilní substráty, uplatňují se v metabolismu steroidů, MK, prostaglandinů, oxidují cizorodé látky (léčiva) - viz dále typy transportu

FUNKCE JEDNOTLIVÝCH SLOŽEK BIOMEMBRÁNY 2. PROTEINY: a) Strukturní funkce: - tvoří skelet membrán nebo strukturu zpevňují (př. SPEKTRIN u erytrocytů) - KLATRIN uplatnění při tzv. pinocytóze (přenos velkých molekul do buňky) - endocytóza, exocytóza

FUNKCE JEDNOTLIVÝCH SLOŽEK BIOMEMBRÁNY 3. SACHARIDY - svou orientací v membráně (glykopoteiny) udržují asymetrický charakter biomembrány - sacharidy na povrchu membrány (vně) mezibuněčné rozpoznání látek : detekce cizích buněk či látek imunitní systém - studium lokalizace proteinů v membráně techniky používající enzymatické značení - IMUNOHISTOCHEMIE

TRANSPORT LÁTEK PŘES MEMBRÁNU - základní chemická funkce membrány - transport živin a produktů metabolismu - udržení optimálních osmotických poměrů v buňce a mezibuněčném prostoru - přijetí chemických signálů (hormonů) na receptorech

TYPY TRANSPORTU Mechanismus transportu závisí na: a) složení a struktuře biomembrány b) povaze přenášených látek (velikost) c) nosič A. PASIVNÍ TRANSPORT 1. Prostá difúze 2. Usnadněná difúze 3. Výměnná difúze B. AKTIVNÍ TRANSPORT 1. Nespřažený transport 2. Spřažený transport

KANÁLY detail synapse

SODÍKO-DRASLÍKOVÁ PUMPA