Formulace zásad technologického postupu pěstování cukrovky



Podobné dokumenty
ŘEPA CUKROVKA. Řepa cukrovka. Význam: výroba cukru (technická cukrovka) - má 14 16% sacharidů krmivářství - řízky, melasa.

Technologie pěstování cukrovky

Ječmen setý. Ječmen setý

Předmět: Ročník:druhý Téma: Vybrané zemědělské plodiny Cukrovka III

Brambory. Brambory. Význam. Potravina cca 80 kg osoba / rok. průmyslová surovina - výrobu škrobu, výroba lihu. příznivě působí v osevním postupu

b) Pěstební technologie DEN POPIS TECHNICKÉ ZAJIŠTĚNÍ Spotřeba

Přílohy. Tab. 1: Energetické ekvivalenty vstupů použité při výpočtech energetické bilance název množství energetický

b) Pěstební technologie DEN POPIS TECHNICKÉ ZAJIŠTĚNÍ Spotřeba

Tematické okruhy závěrečné zkoušky

Prof. Ing. Josef Pulkrábek, CSc. Základní zpracování půdy v řepařských osevních postupech

b) Pěstební technologie DEN POPIS TECHNICKÉ ZAJIŠTĚNÍ Spotřeba

b) Pěstební technologie DEN POPIS TECHNICKÉ ZAJIŠTĚNÍ Spotřeba

Sklizeň cukrové řepy s využitím inovačních technologií a optimalizace agrotechniky pro další plodinu

b) Pěstební technologie DEN POPIS TECHNICKÉ ZAJIŠTĚNÍ Spotřeba

STRIPTILL (PÁSOVÁ) TECHNOLOGIE - SLUNEČNICE

Speciální osevní postupy Střídání s běžnými plodinami. Variabilita plodin Volba stanoviště Obtížná volba systému hnojení

PĚSTOVÁNÍ PLODIN DO PÁSŮ (STRIPTILL)

Různé zpracování půdy k cukrovce a jeho vliv na obsah a kvalitu humusu

b) Pěstební technologie DEN POPIS TECHNICKÉ ZAJIŠTĚNÍ Spotřeba

PĚSTOVÁNÍ PLODIN DO PÁSŮ (STRIPTILL)

Střední odborná škola a Střední odborné učiliště Horky nad Jizerou 35. Obor: Zemědělec farmář H/01

Zakládání porostů jarního ječmene z pohledu dlouhodobých pokusů

Datum: od 9 hod. v A-27 Inovovaný předmět: Pěstování okopanin a olejnin

MINISTERSTVO ZEMĚDĚLSTVÍ RUSKÉ FEDERACE KUBÁŇSKÁ STÁTNÍ ZEMĚDĚLSKÁ UNIVERSITA KATEDRA FYTOPATOLOGIE. 26. ledna 2006

STRIPTILL (PÁSOVÁ) TECHNOLOGIE - CUKROVKA

Obor: H/01 Zemědělec farmář

b) Pěstební technologie DEN POPIS TECHNICKÉ ZAJIŠTĚNÍ Spotřeba

Seminář na téma Cukerní politika v EU a ČR

PS HUMPOLEC 2015/2016

a) Výchozí ukazatele S - standard b) Pěstební technologie DEN POPIS TECHNICKÉ ZAJIŠTĚNÍ Spotřeba

ZAKLÁDÁNÍ POROSTŮ ŘEPKY A JEJÍ HNOJENÍ BĚHEM PODZIMNÍHO RŮSTU

b) Pěstební technologie DEN POPIS TECHNICKÉ ZAJIŠTĚNÍ Spotřeba

Spotřeba nafty a lidské práce v RV dle pracovních operací

VYHODNOCENÍ SYSTÉMŮ REGULACE POLÉHÁNÍ Z POHLEDU TERMÍNU APLIKACE, ROZDĚLENÍ DÁVEK A KOMBINACÍ MORFOREGULÁTORŮ V POKUSECH ROKU 2008

Vliv aplikace kompostu na povrchový odtok vody při dešťových srážkách

Vysoký příjem dusíku ale i draslíku koresponduje s tvorbou biomasy sušiny a stává se

Technika a technologie protierozních opatření. Prof. Ing. Josef Hůla, CSc.

Nařízení Rady 834/2007 a související předpisy

Hodina Lesní školkařství

Dlouhodobé monokultura Problémy zapravení hnojiv během růstu Ca, P, K

Metodika indikátor. torů. Bilance energie. prof. Ing. Jan Křen, K

b) Pěstební technologie DEN POPIS TECHNICKÉ ZAJIŠTĚNÍ Spotřeba

Hrách setý Pisum sativum L.

Kritické body při produkci osiv / obilovin. Sy tém HACCP. Kateřina Pazderů

PŠENICE OZIMÁ A PODPORA POMOCÍ AMAGRO ALGY NA 2 ODRŮDÁCH AMAGRO - PROTOKOLU O PROVOZNÍM POKUSU 2016 PAVEL PLEINER, PRAHA ZÁPAD

ROZKLAD SLÁMY. František Václavík PRP Technologies Srpen Produkce živin na farmě Rostlinná výroba. VÝNOS v t/ha N P 2

Ekologické zemědělství a komposty Ing. T. Zídek Ph.D.

STÁTNÍ ROSTLINOLÉKAŘSKÁ SPRÁVA

Prováděcí metodiky polních stacionárních zkoušek

Předmět: Ročník: třetí Téma: Vybrané zahradnické plodiny mrkev

a technologie) b) Pěstební technologie DEN POPIS TECHNICKÉ ZAJIŠTĚNÍ Spotřeba

OVĚŘENÍ RŮZNÝCH SYSTÉMŮ ORGANICKÉHO HNOJENÍ

Zpracování půdy přispívající k omezení povrchového odtoku vody a smyvu zeminy. prof. Ing. Josef Hůla, CSc. (ČZU v Praze)

b) Pěstební technologie DEN POPIS TECHNICKÉ ZAJIŠTĚNÍ Spotřeba

Dlouhodobý pokus ekologického zemědělství v ÚKZÚZ

b) Pěstební technologie DEN POPIS TECHNICKÉ ZAJIŠTĚNÍ Spotřeba

Naše odrůdy pro Váš úspěch. Odrůdová nabídka pro pěstitelskou sezónu. gellert hynek victor charly presley

Jarní regenerace různých odrůd ozimé pšenice

Spektrum účinnosti přípravku Contans WG účinkuje proti patogenním houbám z rodu Sclerotinia spp.

Uplatní se i v ČR názor na nezbytnost produkce cukrové řepy

Pěstování dřevinné vegetace na zemědělských půdách

Rizika při pěstování brambor z hlediska ochrany vod

Výživářské pokusy s organickými vstupy

PRŮMYSLOVÁ HNOJIVA PESTICIDY

Ověření různých systémů organického hnojení

KRITÉRIA HODNOCENÍ ZÁSOBENOSTI ORNÉ PŮDY DLE MEHLICH III

Příprava pozemků před výsevem, setí, osiva v osevním postupu. Ing. Petr Trávníček

MINIMALIZACE ZPRACOVÁNÍ PŮDY - - ZÁKLAD PROSPERITY ROSTLINNÉ VÝROBY V ČESKÉ

Aktuální téma: Zakládání porostů řepky do suché půdy

Pěstování zeleniny na zemědělské půdě

Půdoochranné technologie a jejich vliv na vodní erozi

Normativy pro zemědělské technologické systémy

b) Pěstební technologie DEN POPIS TECHNICKÉ ZAJIŠTĚNÍ Spotřeba

Pozdní přihnojení ozimé pšenice dusíkatými hnojivy (Obdobný článek, v širším rozsahu, byl publikován v Agromanuálu č. 5)

Předmět: Ročník: druhý Téma: Vybrané zemědělské plodiny brambory III

Vliv různých agrotechnických zásahů na výnosy plodin a změny půdních vlastností

Ověření účinnosti přípravku Agrosol na výnos a kvalitu produkce brambor

VLIV LIGNOAKTIVÁTORU NA RŮST A VÝNOS PŠENICE OZIMÉ AMAGRO - PROTOKOLU O PROVOZNÍM POKUSU 2016 O. SOCHA, BYLANY U KOLÍNA.

Minimalizační technologie zpracování půdy a možnosti jejich využití při ochraně půdy

Ceny služeb mechanizovaných prací

Řepka olejka v konvenčním zemědělství, ale v ekologickém????

Ošetření osiva máku setého pro pěstování v EZ. Vybrané výsledky

b) Pěstební technologie DEN POPIS TECHNICKÉ ZAJIŠTĚNÍ Spotřeba

b) Pěstební technologie DEN POPIS TECHNICKÉ ZAJIŠTĚNÍ Spotřeba Var. náklady Práce [h/ha] Nafta [l/ha] ZM [kg/ha] Práce

PRV DOTACE PODZIM 2016

Pozvánka na pole. Pokusy na výživářské bázi Lípa POLNÍ DEN ÚKZÚZ 2015 PŮDA A JEJÍ ÚRODNOST. Michaela Smatanová

Projektování přechodného období

Prestižní ocenění technologií s použitím UREA stabil

VLIV DÁVKY A FORMY DUSÍKATÉ VÝŽIVY NA VÝNOS A OBSAH DUSÍKATÝCH LÁTEK V ZRNU

Technologie hnojení kapalnými dusíkatými hnojivy s využitím stabilizátoru dusíku StabilureN

AGRODRUŽSTVO KLAS Křičeň 102, IČ: AGROEKO Žamberk spol. s r.o. Zemědělská 1004, Žamberk, IČ:

VÝNOS A KVALITA SLADOVNICKÉHO JEČMENE PŘI HNOJENÍ DUSÍKEM A SÍROU. Ing. Petr Babiánek

Rajonizace zemědělské produkce, osevní postupy atd. Michal Hejcman

Osevní postupy. Osevní postup. Základní pojmy. Základní pojmy plánovité agrotechnicky zdůvodněné střídání plodin z hlediska

Jistota za každého počasí!

Hodnoticí standard. Agronom pro obiloviny (kód: M) Odborná způsobilost. Platnost standardu

PRO ZAHRÁDKÁŘSKOU JAK SPRÁVNĚ HNOJIT

Stimulace osiva čiroku pro praktické využití a poznatky s výživou u kukuřice

Ekologická produkce zeleniny

Transkript:

Výzkumný ústav zemědělské techniky Technicko-technologické doporučení Formulace zásad technologického postupu pěstování cukrovky Výstup subetapy Zhodnocení vlivu vnějších faktorů na technologickou jakost suroviny bulev technické cukrovky (součást věcné etapy Technologické systémy sklizně, zpracování, konzervace a skladování produktů rostlinné výroby výzkumného záměru MZE-M05-99-01) Vypracoval: Ing. Jaroslav Skalický, CSc. p r o s i n e c 2003

Technicko-technologické doporučení Formulace zásad technologického postupu pěstování cukrovky Pěstování cukrovky má u nás více než 150-ti letou tradici. Současná nízká úroveň našeho řepařství je především zapříčiněna rozporem mezi ideální, výzkumně vyřešenou a ověřenou technologií pěstování a možností její komplexní realizace v široké praxi. Disproporce nekompetentnost i cenové relace materiálně-technického zabezpečení nutí podniky přijímat náhradní neekonomické rozhodnutí, což zabraňuje vyššímu využití výnosového potencionálu nových pěstovaných odrůd. Jednou z možností nápravy současného stavu je zmenšen rozdílu mezi biologickým a skutečným výnosem kořene. Hospodárnou sklizeň cukrovky umožňuje především morfologicky vyrovnaný porost, kde lze jednotlivá ústrojí sklízečů optimálně seřídit. Nezvládnutí technologie pěstování cukrovky a s tím spojené nerovnoměrné rozmístění rostlin v řádku, shluky a mezerovitost porostů, nestejná výška chrástu a jeho různé postavení, nestejná výška hlav bulev nad zemí, variability velikosti, délky a tvaru kořenů, vyosení rostlin z řádku, zaplevelení a vyběhlice zhoršují optimální parametry sklizně. Podle výsledků dlouhodobého ověřování kvality práce celé řady typů sklízečů cukrovky lze pro jejich optimální seřízení formulovat požadavky na základní ukazatele porostu takto: - výška hlav bulev nad zemí 0 120 mm - vzdálenost rostlin v řádku 160 350 mm - podíl mezer nad 400 mm 5 20 % - podíl shluků do 5 % - výška chrástu 250 800 mm - průměr bulev 40 200 mm (průměr 100 mm) - vyosení řep v řádku 30 mm - výnosy chrástu 20 70 t.ha -1 - výnosy bulev 20 70 t.ha -1 - počet rostlin v řádku (na 1 m délky) 3 6 - postavení chrástu vztyčené 15 50 % - postavení chrástu polovztyčené 30 60 % - postavení chrástu rozkleslé 10 50 % - počet vysokých plevelů na 100 m 2 0 5 ks - vybíhavost 2 5 % Abychom požadované parametry porostu docílili, je nutné řešit pěstování cukrovky v celém komplexu faktorů, postupně vstupujících do celého technologického postupu. Za rozhodující lze považovat: - půda a její zpracování na podzim a na jaře; - setí cukrovky; - kultivaci cukrovky; - hodnocení porostů po vzejití a během vegetace; - výživu a hnojení; - chemickou ochranu; - sklizeň. Požadavky na jednotlivé faktory a jejich podrobné specifikace jsou uvedeny v následujícím projektu inovované technologie pěstování a sklizně cukrovky. 2

Projekt inovované technologie pěstování a sklizně cukrovky A Půda 1. Půdní typ: černozem, slinovatka, hnědozem, nivní půda. 2. Podloží: spraš, diluviální hlíny. 3. Mocnost ornice: hluboká půda, mocnost ornice min. 30 cm. 4. Druh ornice: středně těžká, těžká. 5. Svažitost: do 4 stupňů. 6. Fyzikální stav: správný poměr vody a vzduchu. 7. Činnost mikroflóry: bohatá. 8. Propustnost: dobrá. 9. Hloubka spodní vody: 1,5 m. 10. Obsah humusu: min. 2 % kvalitního humusu. 11. ph: 6,6 7,2. 12. Předplodina: ozimé obiloviny po vojtěšce. 13. Odstup od předešlé cukrovky: min. 3 roky. Zpracování půdy na podzim 14. Podmítka: 8 12 cm ihned po sklizni předplodiny. 15. Ošetření podmítky: vláčení nebo válení podle vlhkosti půdy. 16. Střední orba se zaoráváním chlévské mrvy: 20 22 cm do poloviny září pokud možno oboustranným pluhem. 17. Ošetření střední orby: vláčením nebo válením podle vlhkosti půdy. 18. Hluboká orba: 30 cm, u půd s vysokou mocností ornice a hlouběji oboustranným pluhem. 19. Doba hluboké orby: do poloviny října. 20. Urovnání hrubé brázdy: při orbě nebo v samostatné operaci. 21. Hloubkové kypření: na půdách se zhutnělým podorničím do hloubky 40 45 cm. Zpracování půdy na jaře 22. Vláčení nebo smykování + vláčení: ihned po oschnutí brázd max 2x. 23. Plošný postřik kořenovými herbicidy: dávkování dle metodiky. 24. Příprava půdy k setí: kombinátorem. 3

B Setí 25. Přesné setí: pneumatickými secími stroji. 26. Osivo: geneticky jednoklíčkové obalované, komplexně mořené. 27. Vzdálenost výsevu: 15 22 cm, konečná vzdálenost. Klíčivost: min. 95 %. Jednoklíčkovost: min. 99 %. 28. Datum výsevu: podle zralosti půdy, optimum 1. 5.4. v okamžité návaznosti na přípravu půdy. 29. Hloubka setí: těžké půdy 2 3 cm lehké půdy 3 4 cm. 30. Počátek vzcházivosti: 7 10 dní po zasetí. 31. Pásový postřik preemergentními herbicidy: dávkování podle metodiky. 32. Aplikace granulovaných insekticidů: 10 15 kg.ha -1 při setí. 33. Válení: před setím nebo po zasetí, v případě suchého jara rýhovacími válci. C Kultivace během vegetace 34. Rušení půdního škraloupu: na slévaných půdách použít rýhové válce nebo Zehetmeyerovy válečky. 35. První plečkování: ihned po vzejití rotačními nebo pasivními plečkami s ochrannými kotouči. Pouze podle okamžitého stavu porostu. 36. Další plečkování: podle potřeby (zaplevelení, vytvoření škraloupu apod.) plečky s pasivními orgány. Pouze podle okamžitého stavu porostu. D Hodnocení porostu 37. Mezerovitost: max. 5 %. 38. Výskyt dvojáků: do 5 %. 39. Počet jedinců: 70 000 100 000 na ha před sklizní. 40. Délka vegetační doby: od zasetí do sklizně 190 dní. 41. Délka vegetační doby: od vzejití do sklizně 175 dní. 42. Absolutní vzešlost: 75 85 %. 43. Relativní vzešlost: 77 78 %. 44. Vzcházení: stejnoměrné, hromadné. 4

E Výživa a hnojení 45. a) Organické hnojení: chlévská mrva 40 50 t.h -1 zapravená střední orbou do poloviny září. b) Organické hnojení: k předplodinám. 46. Zelené hnojení: luskoobilní směsky zaorat hlubokou orbou do poloviny října. 47. a) Průmyslová hnojiva: draselná a fosforečná na strniště nebo společně s chlévskou mrvou podle doporučení EUF. b) Draselné hnojivo: aplikovat k předplodině. NP hnojivo v kapalné formě: aplikovat k cukrovce před poslední orbou. 48. Dusíkatá hnojiva: síran amonný, močovinu část doporučené dávky podle EUF (při vyšší potřebě hnojení) aplikovat před poslední orbou v říjnu (hlavně těžké a biologicky méně činné půdy). 49. Vápnění: nejlépe k předplodině (podle doporučení EUF) nebo před poslední orbou k cukrovce. Nedávat společně s organickými hnojivy a fosforečnými. Používat hlavně saturační kaly a dolomitické vápence. 50. Jarní dohnojení dusíkem: podle jarních rozborů půd a rostlin v ledkové formě 51. Listová výživa: hnojení stopovými prvky podle rozboru rostlin především borem 5 kg.ha -1, případně komplexní listová hnojiva. 52. Použití morforegulátorů, případně inhibitorů při nadměrném růstu listů: ve druhé polovině vegetace. F Chemická ochrana 53. Dělená aplikace herbicidů: kombinace přípravků podle výskytu plevelů, dávky dle metodik, postřikovače umožňující úsporné postřiky s nízkou dávkou vody 54. Ochrana proti škůdcům vzcházející řepy: kombinace přípravků podle výskytu plevelů, dávky dle metodik, postřikovače umožňující úsporné postřiky s nízkou dávkou vody. 55. Ochrana během vegetace: kombinace přípravků podle výskytu plevelů, dávky dle metodik, postřikovače umožňující úsporné postřiky s nízkou dávkou vody. 56. Ochrana proti listovým chorobám: kombinace přípravků podle výskytu plevelů, dávky dle metodik, postřikovače umožňující úsporné postřiky s nízkou dávkou vody. G Sklizeň cukrovky 57. MB faktor: 30 58. Doba sklizně: 1. 25. října 59. Sklizňové ztráty: max. 8 % 60. Sklizňové stroje: zásobníkové typy sklízečů 61. Průměrná váha kořene před sklizní: min. 750 g 62. Biologický výnos kořene: min. 60 t.ha -1 63. Skutečný výnos kořene: min. 50 t.ha -1 5

64. Výnos chrástu: 30 t.ha -1 65. Cukernatost při sklizni: 17 % 66. Výnos polarizačního cukru: 9,0 t.ha -1 67. Výnos rafinády: 7,0 t.ha -1 6