Schéma epitelu a jeho základní složky

Podobné dokumenty
Bunka a bunecné interakce v patogeneze tkánového poškození

BIOCHEMIE GIT. Tomáš Kuˇ. cera

Funkční anatomie ledvin Clearance

Membránové potenciály

Epitely a jejich variace

Tělesné kompartmenty tekutin. Tělesné kompartmenty tekutin. Obecná patofyziologie hospodaření s vodou a elektrolyty.

Specifická imunitní odpověd. Veřejné zdravotnictví

Protiproudový systém Řízení činnosti ledvin

FYZIOLOGIE VYLUČOVÁNÍ - exkrece

TRANSPORT PŘES MEMBRÁNY, MEMBRÁNOVÝ POTENCIÁL, OSMÓZA

glukóza *Ivana FELLNEROVÁ, PřF UP Olomouc*

Exkrece = Exkrety Exkrementy

TERMODYNAMICKÁ ROVNOVÁHA, PASIVNÍ A AKTIVNÍ TRANSPORT

Farmakokinetika I. Letní semestr 2015 MVDr. PharmDr. R. Zavadilová, CSc.

5. Lipidy a biomembrány

12. Elektrochemie základní pojmy

FUNKČNÍ ANATOMIE. Mikrocirkulace označuje oběh krve v nejmenších cévách lidského těla arteriolách, kapilárách a venulách.

Obecná fyziologie smyslů. Co se děje na membránách.

Akutní a chronické renální selhání

Obecná fyziologie smyslů. Co se děje na membránách.

Epitely jako bariery 142

Základy fyziologie. X31ZLE Základy lékařské elektroniky Jan Havlík Katedra teorie obvodů

Úvod do biologie rostlin Transport látek TRANSPORT. Krátké, střední, dlouhé vzdálenosti

Vnitřní prostředí organismu. Procento vody v organismu

Rostlinná buňka jako osmotický systém

Charakteristika epitelů. Epitelová tkáň. Bazální membrána. Bazální lamina. Polarita. Funkce basální laminy. buňky. Textus epithelialis

Patogeneze nefrotického syndromu. Věra Čertíková Chábová Klinika nefrologie 1. LF a VFN

Eva Benešová. Dýchací řetězec

Přednášky z lékařské biofyziky Lékařská fakulta Masarykovy univerzity v Brně

Struktura a funkce biomakromolekul

Mgr. Šárka Vopěnková Gymnázium, SOŠ a VOŠ Ledeč nad Sázavou VY_32_INOVACE_01_3_13_BI1 VYLUČOVACÍ SOUSTAVA

Mgr. Šárka Vopěnková Gymnázium, SOŠ a VOŠ Ledeč nad Sázavou VY_32_INOVACE_02_3_20_BI2 HORMONÁLNÍ SOUSTAVA

Vylučování a vodní hospodářství Další z úkolů udržování vnitřního prostředí:

Teorie transportu plynů a par polymerními membránami. Doc. Ing. Milan Šípek, CSc. Ústav fyzikální chemie VŠCHT Praha

Farmakologie. -věda o lécích používaných v medicíně -studium účinku látek na fyziologické procesy -biochemie s jasným cílem

Poruchy vnitřního prostředí

CZ.1.07/1.5.00/ Člověk a příroda

Fyziologie srdce I. (excitace, vedení, kontrakce ) Milan Chovanec Ústav fyziologie 2.LF UK

3) Membránový transport

3 a) Fyzikální principy. 5 Chemický potenciál (µ s ) (volná energie na jeden mol: J/mol) * = chemický potenciál roztoku s za standartních podmínek

LEDVINOVÁ KONTROLA HOMEOSTÁZY

Hospodaření s vodou a minerály, ledviny, moč. Helena Brodská

Biologické membrány a bioelektrické jevy

Vodní režim rostlin. Obsah vody, RWC, vodní potenciál a jeho komponenty: Adaptace, aklimace: rostliny vodní, poikilohydrické (řasy, mechy,

Pohlavní soustava Obecná charakteristika slouží k zachování druhu, ne k zachování života jedince Funkce spermií testosteronu

Obecná patofyziologie ledvin

SOUSTAVA VYLUČOVACÍ. vylučovací soustava = ledviny + odvodné cesty močové vylučovací soustava = ledviny + močovody + močový měchýř + močová trubice

FYZIOLOGIE BUŇKY BUŇKA Základní funkce buněk: PROKARYOTICKÁ BUŇKA. Funkce zajišťují základní životní projevy buněk: EUKARYOTICKÁ BUŇKA

Ilya Prigogine * 1917

Fyziologie člověka. Aplikovaná tělesná výchova a sport. UNIVERZITA KARLOVA V PRAZE Fakulta tělesné výchovy a sportu

HORMONY Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje

CZ.1.07/1.4.00/

Mendělejevova tabulka prvků

ABR a iontového hospodářství

9. Léčiva CNS - úvod (1)

Struktura a funkce biomakromolekul

Vstup látek do organismu

Membránový potenciál, zpracování a přenos signálu v excitabilních buňkách

Přednášky z lékařské biofyziky Masarykova univerzita v Brně - Biofyzikální ústav Lékařské fakulty. Ilya Prigogine Termodynamika a život

Elektrody pro snímání biologických potenciálů. X31ZLE Základy lékařské elektroniky Jan Havlík Katedra teorie obvodů

Úvod do preklinické medicíny NORMÁLNÍ FYZIOLOGIE. Jan Mareš a kol.

Nutriční aspekty konzumace mléčných výrobků

MitoSeminář II: Trochu výpočtů v bioenergetice. Souhrn. MUDr. Jan Pláteník, PhD. Ústav lékařské biochemie 1.LF UK

Oxidace a redukce. Hoření = slučování s kyslíkem = oxidace. 2 Mg + O 2 2 MgO S + O 2 SO 2. Redukce = odebrání kyslíku

BIOLOGICKÁ MEMBRÁNA Prokaryontní Eukaryontní KOMPARTMENTŮ

Vodní režim rostlin. Úvod Adaptace, aklimace: rostliny vodní, poikilohydrické (řasy, mechy, lišejníky, kapradiny, vyšší rostliny) a homoiohydrické.

Digitální učební materiál

MEMBRÁNOVÝ PRINCIP BUŇKY

Tématické okruhy teoretických zkoušek Part 66 1 Modul 3 Základy elektrotechniky

BÍLÉ KRVINKY - LEUKOCYTY

Vnitřní rozdělení tělních tekutin

Základní morfogenetické procesy

Vylučovací soustava. 1) Ledvina

- je nejmenší jednotkou živého organismu schopnou nezávislé existence (metabolismus, pohyb,růst, rozmnožování, dědičnost = schopnost buněčného dělení)

Acidobazická rovnováha H+ a ph Vodíkový iont se skládá z protonu, kolem něhož neobíhá žádný elektron. Proto je vodíkový iont velmi malý a je

Pro zředěné roztoky za konstantní teploty T je osmotický tlak úměrný molární koncentraci

Krev a míza. Napsal uživatel Zemanová Veronika Pondělí, 01 Březen :07

Bp1252 Biochemie. #11 Biochemie svalů

Poruchy vnitřního prostředí. v intenzivní medicíně

Analyt Proxim. tubulus Henleova klička Distální tubulus a sběrný kanálek Voda NaCl KCl (sekrece) HCO 3

Metabolismus steroidů. Petr Tůma

Acidobazická rovnováha (ABR)

STRUKTURA A FUNKCE BIOLOGICKÝCH MEMBRÁN Základní biologická struktura

Digitální učební materiál

OPVK CZ.1.07/2.2.00/

Membránový transport příručka pro učitele

Genetická kontrola prenatáln. lního vývoje

RNDr. Ivana Fellnerová, Ph.D. Katedra zoologie, Přírodovědecká fakulta UP

ELEKTRICKÉ POLE V BUŇKÁCH A V ORGANISMU. Helena Uhrová

Tělní dutiny Alexandra Hánová Brno; 2014

CHECK GLUKOMETR: ACCU-CHECK. Autolanceta (odběrové pero) Z kapilární krve. Digitální glukometry. Rychlé, snadné, bezbolestné.

ABR a iontového hospodářství

Imunitní odpověd - morfologie a funkce, nespecifická odpověd, zánět. Veřejné zdravotnictví

FYZ/VCB hodin praktických cvičení. 15 seminářů

Nervová soustává č love ká, neuron r es ení

Patofyziologie ledvin

Klinická fyziologie a farmakologie jater a ledvin. Eva Kieslichová KARIP, Transplantcentrum

Měření odporu transportních cest, stupně jejich integrace a embolizace

Optimalizace vysokoškolského studia zahradnických oborů na Zahradnické fakultě v Lednici Reg. č.: CZ.1.07/2.2.00/

Transkript:

Schéma epitelu a jeho základní složky Těsný spoj Bazální membrána Transcelulární tok Paracelulární tok LIS - Laterální intercelulární prostor

Spojovací komplexy epiteliálních buněk

Spojovací komplexy epiteliálních buněk

Interakce epiteliální buňky s bazální membránou Základní složky bazální membrány a jejich vzájemná interakce Epiteliální buňka je připojena k bazální membráně pomocí integrinů (heterodimérní receptory)

Transport solutů v epitelu J i = (1- ) C i.j V + P i.(δc i + z i.f/δφ.c i ) + J i akt solvent drag elektrodifúze aktivní transport J i tok solutu i Stavermanův koeficient C i střední intraepiteliální koncentrace J V objemový tok vody P i koeficient permeability Δc i koncentrační rozdíl mukosa-serosa z i valence iontu F Faradayovo číslo Δφ transepiteliální napětí Transport NaCl v proximálním tubulu ledvin Ji Na 100 % 29 % 32 % 38 % Cl 100 % 49 % 51 % 0 %

Transport solutů aktivní transport sekundární primární Malpigická trubice komára Žabí kůže, močový měchýř, tračník, sběrný kanálek ledvin, etc.

Vodivosti epiteliální buňky iontové vodivosti membrány, membránový potenciál vliv hypotonického stresu na vodivost membrány Barium a DIDS senzitivní vodivost je indukována hypotonickým stresem

Transport solutů a vody J v = L P (Δp R.T.Δc 1 - R.T.Δc 2 ) J V objemový tok vody L P hydraulická permeabilita Δp rozdíl hydrostatického tlaku R univerzální plynová konstanta T teplota Δc 1 koncentrační rozdíl mukosa-serosa Δc 2 koncentrační rozdíl mukosa-serosa Stavermanův koeficient

Elektrický model epitelu Rap = paralelní proměnlivé odpory (vodivosti) pro jednotlivé ionty procházející apikální membránou Eap = paralelní elektromotorické síly (zdroje napětí) pro jednotlivé ionty procházející apikální membránou (odpovídají Nernstovu rovnovážnému potenciálu při dané koncentraci iontu vně a uvnitř buňky Rbl, Ebl = dtto pro basolaterální membránu Ep = elektromotorická síla elektrogenní iontové pumpy basolaterální membrány (dominantně Na,K-ATPasa) Rts = odpor (vodivost) těsného spoje Epc = elektromotorická síla odpovídající difúznímu potenciálu na těsném spoji Rlis = odpor (vodivost) laterálního intercelulárního prostoru

Spřažení transportu přes apikální a basolaterální membránu Sekundární aktivní transport musí být spřažen s primárním aktivním transportem (1) a (3)

Mechanismy absorpce NaCl (NaHCO3) Transcelulární transport NaCl Transcelulární transport NaHCO3 Transcelulární transport Na+ a paracelulární transport Cl- Transcelulární transport NaCl

Mechanismus sekrece NaCl a vody Transcelulární transport Cl- přes NKCC kotransporter na basolaterální membráně a chloridový kanál CFTR na membráně apikální doprovázený paracelulárním transportem Na+. Hnací silou je sekundární aktivní transport Cl- na basolaterální membráně. CFTR

Acidobazický transport luminální acidifikace

Acidobazický transport luminální alkalinizace Typy přenašečů

Transport K+ Transcelulární sekrece K+ přes draslíkové kanály v apikální membráně (často stimulovaná aldosteronem spolu s epiteliálním Na kanálem). 1. Paracelulární absorpce přes těsné spoje. 2. Transcelulární primární aktivní absorpce pomocí protonové pumpy P typu.

Transport imunoglobulinů přes epitel Transcytosa spřažená s receptory Transport IgA and IgG zajišťuje polymerní imunoglobulinový receptor pigr pigr je při průchodu buňkou nebo na apikální straně proteolyticky rozštěpen Odštěpená extracelulární doména receptoru je tzv. sekreční komponenta (SC) Transport IgG zprostředkovávají FcRn receptory

Regulační systémy 1. Regulace na úrovni buňky crosstalk mezi apikální a basolaterální membránou ochrana před hromaděním osmolytů v cytoplasmě 2. Regulace na úrovni orgánu např. střevní nervový a endokrinní systém, 3. Regulace na úrovni organismu např. hormony kalcitriol, aldosteron, vasopresin Hormonální systémy endokrinní, parakrinní, autokrinní, intrakrinní Neurální systémy sympatikus a parasympatikus, střevní nervový sysém Imunitní systémy ve sliznicích