Vyhodnocení dotazníkového šetření V průběhu listopadu 2015 až února 2016 probíhalo na území Opavska Dotazníkové šetření potřeb mateřských škol v rámci projektu MAP OP VVV v jednotlivých ORP. Dotazník byl od listopadu do začátku prosince zpracováván v offline verzi a následně pak byly informace shromažďovány prostřednictvím online prostředí. Dotazníkové šetření bylo primárně zaměřeno na rozvoj kvalitního a inkluzivního vzdělávání dětí a žáků do 15 let. Dotazník řeší zejména oblast včasné péče, předškolního a základního vzdělávání, zájmové a neformální vzdělávání. Primárním úkolem dotazníku bylo zjistit, jaké priority nebo potřeby školy mají, tak aby bylo možné vytvořit místní akční plán, který bude v souladu s územím. Na území Opavska vyplnilo dotazník 100 % mateřských i základních škol. Konkrétně celkem 46 ředitelství mateřských škol a 49 ředitelství základních škol. Dotazník je rozdělen celkově do osmi částí a každá část se věnuje jinému tématu, které se však vzájemně prolínají a navazují na sebe. Tato témata jsou rozděleny do skupin. Jedna skupina témat jsou tzv. hlavní oblasti podporované z operačních programů a druhou skupinu témat tvoří tzv. další oblasti podporované z operačních programů. Oblasti jsou pak řešeny zvlášť pro mateřské školy a zvlášť pro základní školy na Opavsku. Těmto oblastem pak přidělovaly jednotlivé mateřské a základní školy prioritu neboli řadily oblasti tak, jak mají v následujících letech potřebu je rozvíjet. Přehled oblastí podporovaných z operačních programů, další oblasti a jejich prioritizaci z pohledu mateřských a základních škol na Opavsku znázorňují následující tabulky. Mateřské školy na Opavsku vidí největší potřebu rozvíjet oblast infrastruktury škol, včetně rekonstrukcí a vybavení v rámci podpory z Evropské unie v letech 2016-2020. Jako potřebu číslo dvě označili mateřské školy podporu polytechnického vzdělávání a jako potřebu číslo tři označili mateřské školy podporu rozvoje matematické pregramotnosti. Podpora kompetencí k iniciativě a kreativitě dětí byla označena mateřskými školy jako poslední potřeba, kterou chtějí mateřské školy rozvíjet v rámci řešených operačních programů. Z druhé skupiny oblastí z tzv. dalších oblastí podporovaných z operačních programů je prioritou číslo jedna jazykové vzdělávání. Tabulka č. x: Pořadí hlavních a dalších potřeb rozvíjených z OP IROP nebo OPVVV v MŠ na Opavsku Pořadí hlavních potřeb v jednotlivých oblastech podpory, které by se mohly rozvíjet OP IROP nebo OPVVV v mateřských školách na Opavsku Potřeba č. 1 Rozvoj infrastruktury školy, vč. rekonstrukcí a vybavení Potřeba č. 2 Podpora polytechnického vzdělávání Potřeba č. 3 Podpora rozvoje matematické pregramotnosti Potřeba č. 4 Podpora rozvoje čtenářské pregramotnosti Potřeba č. 5 Podpora inkluzivního/společného vzdělávání Potřeba č. 6 Podpora kompetencí k iniciativě a kreativitě dětí Pořadí dalších potřeb v jednotlivých oblastech podpory, které by se mohly rozvíjet OP IROP nebo OPVVV v mateřských školách na Opavsku Potřeba č. 1 Jazykové vzdělávání Potřeba č. 2 ICT včetně potřeb infrastruktury (podpora digitálních kompetencí, konektivita škol) Potřeba č. 3 Sociální a občanské dovednosti a další klíčové kompetence
Následující tabulka ukazuje srovnání priorit v rámci území SO ORP Opava, Moravskoslezského kraje a České republiky. Hlavní potřeba mateřských škol se ve srovnání s krajem a také ve srovnání s ČR nemění. Rozvoj infrastruktury mateřských škol je ve všech sledovaných územích prioritou číslo jedna. Stejná prioritizace v rámci sledovaných území byla dána také rozvojové oblasti číslo dvě, tzn. podpora polytechnického vzdělávání a rozvojové oblasti číslo šest. Podporu inkluzivního respektive společného vzdělávání vidí mateřské školy ve správním obvodu a mateřské školy v rámci kraje jako rozvojovou pátou, tedy předposlední oblast, která by měla být rozvíjena prostřednictvím operačních programů v dalších letech. Česká republika naopak řadí tuto prioritu na třetí místo. Co se týká dalších oblastí, které jsou podporované z operačních programů, tak jazykové vzdělávání vidí jako prioritu číslo jedna pouze mateřské školy v ORP Opava, mateřské školy v kraji a v republice tuto rozvojovou oblast řadí na druhé místo. Shodně pak hodnotí všechny území sociální a občanské dovednosti a další klíčové kompetence a to tak, že této oblasti přikládají nejmenší váhu v rámci dalších oblastí, které mají být podpořeny z operačních programů. Tabulka č. x: Srovnání priorit mateřských škol území ORP, kraje a republiky Hlavní oblasti podporované z OP Pořadí podle potřeb MŠ v rámci ORP v rámci kraje v rámci ČR Podpora inkluzivního / společného vzdělávání 5 5 3 Podpora rozvoje čtenářské pregramotnosti 4 3 4 Podpora rozvoje matematické pregramotnosti 3 4 5 Podpora kompetencí k iniciativě a kreativitě dětí 6 6 6 Podpora polytechnického vzdělávání 2 2 2 Rozvoj infrastruktury školy, vč. rekonstrukcí a vybavení 1 1 1 Další oblasti podporované z OP Pořadí podle potřeb MŠ v rámci ORP v rámci kraje v rámci ČR Jazykové vzdělávání 1 2 2 ICT včetně potřeb infrastruktury (podpora digitálních kompetencí, konektivita škol) 2 1 1 Sociální a občanské dovednosti a další klíčové kompetence 3 3 3 Pořadí hlavních potřeb v jednotlivých oblastech podpory, které by se mohly rozvíjet OP IROP nebo OPVVV v základních školách na Opavsku Potřeba č. 1 Rozvoj infrastruktury školy, vč. Rekonstrukcí a vybavení Potřeba č. 2 Podpora rozvoje čtenářské gramotnosti Potřeba č. 3 Podpora polytechnického vzdělávání Potřeba č. 4 Podpora rozvoje matematické gramotnosti Potřeba č. 5 Podpora kompetencí k podnikavosti, iniciativě a kreativitě žáků
Potřeba č. 6 Podpora inkluzivního/společného vzdělávání Pořadí dalších potřeb v jednotlivých oblastech podpory, které by se mohly rozvíjet OP IROP nebo OPVVV v základních školách na Opavsku Potřeba č. 1 Jazykové vzdělávání Potřeba č. 2 ICT včetně potřeb infrastruktury (podpora digitálních kompetencí, konektivita škol) Potřeba č. 3 Sociální a občanské dovednosti a další klíčové kompetence Následující tabulka ukazuje srovnání priorit základních škol v území SO ORP Opava, Moravskoslezského kraje a České republiky. Opět stejně jako u mateřských škol prioritou číslo jedna je u základních škol rozvoj infrastruktury školy, včetně rekonstrukcí a vybavení, tato priorita je ve všech sledovaných územích ohodnocena shodně. Další shodnou oblastí je podpora rozvoje čtenářské gramotnosti, ta byla ohodnocena jako priorita číslo dvě v rámci všech srovnávaných územích. Třetí oblastí, kterou chtějí základní školy na Opavsku rozvíjet je podpora polytechnického vzdělávání. Nejmenší potřebu rozvíjet danou oblast mají základní školy na Opavsku v podpoře inkluzivního/společného vzdělávání, tuto oblast určili jako šestou, tzn. jako poslední rozvíjenou oblast. Seřazení prioritních oblastí rozvoje je v dalších oblastech, které jsou podporované z operačních programů shodné. Jako prioritu číslo jedna všechna sledovaná území vidí v jazykovém vzdělávání, prioritou číslo dvě je rozvoj ICT včetně potřeb infrastruktury (podpora digitálních kompetencí, konektivita škol) a poslední prioritou je pak rozvíjení sociálních a občanských dovedností a dalších klíčových kompetencí. Tabulka č. x: Srovnání priorit základních škol území ORP, kraje a republiky Hlavní oblasti podporované z OP Pořadí podle potřeb ZŠ v rámci ORP v rámci kraje v rámci ČR Podpora inkluzivního / společného vzdělávání 6 5 4 Podpora rozvoje čtenářské gramotnosti 2 2 2 Podpora rozvoje matematické gramotnosti 4 3 3 Podpora kompetencí k iniciativě a kreativitě dětí 5 6 6 Podpora polytechnického vzdělávání 3 4 5 Rozvoj infrastruktury školy, vč. rekonstrukcí a vybavení 1 1 1 Další oblasti podporované z OP Pořadí podle potřeb ZŠ v rámci ORP v rámci kraje Jazykové vzdělávání 1 1 1 ICT včetně potřeb infrastruktury (podpora digitálních kompetencí, konektivita škol) 2 2 2 Sociální a občanské dovednosti a další klíčové kompetence 3 3 3 v rámci ČR Rozvoj infrastruktury školy, vč. rekonstrukcí a vybavení (Potřeba č. 1 - Mateřské školy na Opavsku, Potřeba č. 1 - Základní školy na Opavsku) Oblast rozvoje infrastruktury školy, vč. rekonstrukcí a vybavení byla mateřskými i základními školami na Opavsku označena jako potřeba číslo jedna, kterou chtějí školy na území Opavska rozvíjet v rámci podpory z Evropské unie v letech 2016-2020.
Z dotazníkového šetření vyplývá, že v posledních pěti letech, konkrétně v letech 2010-2015 investovalo do infrastruktury škol prostřednictvím fondů EU 34, 8 % mateřských škol v ORP Opava a 55,1 % základních škol v ORP Opava. Do vnitřního vybavení v posledních pěti letech z fondů EU investovalo celkem 19,6 % mateřských škol a téměř 94 % základních škol. Výsledky jsou podobné ve srovnání s Moravskoslezským krajem i s celou Českou republikou. V dalších letech 2016-2018 plánují mateřské a základní školy v SO ORP Opava investice zejména do stavebních úprav a vybavení na podporu podnětného venkovního prostředí. Další prioritou pro MŠ a ZŠ na Opavsku v oblasti infrastruktury jsou ostatní rekonstrukce, udržovací práce a modernizace pláště budovy; zateplení budov. Třetí prioritou v oblasti infrastruktury pro roky 2016-2018 jsou pro MŠ a ZŠ na Opavsku stavební úpravy a rekonstrukce tříd pro ZŠ konkrétně kmenových tříd. Podíl ZŠ a MŠ, které plánují investovat do uvedených aktivit je uveden níže v grafu. Graf č. x: Podíl MŠ a ZŠ, které chtějí investovat v letech 2016-2018 v uvedených aktivitách 60,00% 57,10% MŠ ZŠ 50,00% 40,00% 30,00% 20,00% 41,30% 30,60% 23,90% 19,60% 28,60% 10,00% 0,00% Stavební úpravy a Ostatní rekonstrukce, vybavení na podporu udržovací práce a podnětného venkovního modernizace pláště prostředí školy budovy; zateplení budov Stavební úpravy a rekonstrukce kmenových tříd Co se týká vybavení mateřských škol, tak v následujících letech chce 54, 3 % mateřských škol investovat do nových didaktických pomůcek. Dále také 52,2 % mateřských škol chce investovat do vybavení na podporu podnětného vnitřního prostředí školy např. čtenářské koutky, prostor na rozvoj jednotlivých pregramotností, polytechnických dovedností apod. Základní školy v ORP Opava chtějí investovat v letech 2016-2018 do vybavení na podporu podnětného vnitřního prostředí školy např. čtenářské koutky, prostor na sdílení zkušeností z výuky, na rozvoj jednotlivých gramotností apod. (chce investovat celkem 49 % ZŠ), další prioritou ve vybavení je investice do software pro ICT techniku (chce investovat celkem 40,8 % ZŠ) a třetí prioritou v oblasti vybavení ZŠ je nákup nových didaktických pomůcek. Podpora polytechnického vzdělávání (Potřeba č. 2 - Mateřské školy na Opavsku, Potřeba č. 3 - Základní školy na Opavsku) Polytechnická výchova v předškolním vzdělávání na Opavsku
Polytechnická výchova v předškolním vzdělávání obsahuje pracovní činnosti (konkrétní práce s materiály, jako je např. stříhání, nalepování, modelování ) a pracovní výchovu (ta zahrnuje kromě pracovní činnosti i získávání základních dovedností a návyků souvisejících s kladným vztahem k práci, s plánováním, s bezpečností při práci apod.) poznávání výrobních technologií, orientaci v různých oborech lidské činnosti, ochranu a tvorbu životního prostředí, poznávání a používání multimédií a nových technologií. Je propojena s dalšími obory jako jsou přírodověda, matematická pregramotnost, předčtenářské dovednosti, ale i s dalšími výchovami jako je výtvarná, tělesná a hudební. V rámci dotazníkového šetření, hodnotily mateřské školy aktivity v rámci polytechnického vzdělávání, jak jsou realizovány či rozvíjeny. Hodnocení aktivit probíhalo na následující škále: 1. Vůbec nebo téměř se neuplatňuje (tzn. stadium prvotních úvah, jak stav řešit) 2. Rozvíjející se oblast (tzn. promyšlené části, počáteční realizace) 3. Realizovaná oblast (tzn. funkční části systému realizovány na základní úrovni, je prostor na zlepšení) 4. Ideální stav (tzn. funkční systém, vytvořené podmínky, zodpovědnost, pravidelnost, aktualizace na vnitřní i vnější podněty) Hodnocení aktivit polytechnického vzdělávání MŠ ORP Opava Aktivita Technické, přírodovědné a environmentální vzdělávání je na naší škole realizováno v souladu s RVP PV Učitelé MŠ rozvíjejí své znalosti v oblasti polytechnického vzdělávání a využívají je ve výchově (kurzy dalšího vzdělávání, studium literatury aj.) Škola podporuje samostatnou práci dětí v oblasti polytechnického vzdělávání Ve škole existuje osoba zodpovědná za rozvoj polytechnického vzdělávání, schopná poradit, doporučovat dětem nebo učitelům Průměrné hodnocení aktuálního stavu v rámci ORP 2,8 (nejlépe hodnocená aktivita) 2,5 2,48 1,65 (nejméně rozvíjená aktivita) Dle hodnocení mateřských škol jsou realizovány hlavně aktivity týkající technického, přírodovědného a environmentálního vzdělávání, a toto vzdělávání je realizováno v souladu s rámcovým vzdělávacím programem pro předškolní vzdělávání. V rámci polytechnického vzdělávání se rozvíjí aktivity týkající se rozvíjení znalostí učitelů mateřských škol v oblasti polytechnického vzděláván, tyto znalosti pak využívají učitelé ve výchově dětí v mateřských školách a také se rozvíjí oblast, kdy škola podporuje samostatnou práci děti v oblasti polytechnického vzdělávání. V mateřských školách na Opavsku pak chybí osoby zodpovědné za rozvoj polytechnického vzdělávání, které jsou schopné poradit, doporučovat dětem nebo učitelům. Mateřské školy plánují v letech 2016-2018 zejména zlepšení stavu vzdělávacích materiálů určených pro vzdělávání polytechnického charakteru a také chtějí MŠ aktivněji spolupracovat s jinými MŠ a ZŠ v oblasti polytechniky. Zhruba 74 % škol chce u učitelů MŠ rozvíjet znalosti v oblasti polytechnického vzdělávání tak, ať je učitelé využívají ve výchově dětí, stejné procento mateřských škol na Opavsku pak chce podporovat samostatnou práci dětí v oblasti polytechnického vzdělávání. Aktivity, které chtějí realizovat MŠ na Opavsku v následujících letech, znázorňuje graf níže.
V letech 2019-2020 plánuje zhruba 20 % MŠ zlepšení zejména v aktivitě technického a materiálního zabezpečení pro rozvíjení prostorového a logického myšlení a manuálních dovedností. Mezi nejvýznamnější překážky v oblasti polytechnického vzdělávání řadí MŠ v ORP Opava nedostatek financí na podporu polytechnického vzdělávání (80 % MŠ), absenci pozice samostatného pracovníka nebo pracovníků pro rozvoj polytechnického vzdělávání (50 % MŠ) a také nevhodné či žádné vybavení pomůckami pro rozvoj polytechnického vzdělávání (vybavení tříd, heren, hřišť, keramických dílen apod.) (50 % MŠ). Graf č. x: Podíl MŠ plánující zlepšení v aktivitách polytechnického vzdělávání 2016-2018 82,60% 76,10% 73,90% Škola disponuje vzdělávacími materiály pro vzdělávání polytechnického charakteru Škola aktivně spolupracuje s jinými MŠ a ZŠ v oblasti polytechniky Učitelé MŠ rozvíjejí své znalosti v oblasti polytechnického vzdělávání a využívají je ve výchově (kurzy dalšího vzdělávání, studium literatury aj.) Polytechnická výchova v základním vzdělávání na Opavsku Oblast polytechnického vzdělávání obsahuje technické, přírodovědné a environmentální vzdělávání, rozvíjení manuální zručnosti, poznávání výrobních technologií, orientaci v různých oborech lidské činnosti, ochranu a tvorbu životního prostředí, poznávání a používání multimédií a nových technologií. Hlavním cílem polytechnického vzdělávání je rozvíjet schopnost žáků využívat technické, přírodovědné
a další poznatky a metody v praktických situacích, v rozhodování při řešení různých praktických či sociálních problémů apod. V rámci dotazníkového šetření hodnotily základní školy aktivity polytechnického vzdělávání, jak jsou realizovány či rozvíjeny. Průměrné hodnocení aktuálního stavu v rámci ORP vychází z hodnocení aktuálního stavu jednotlivých ZŠ na následující škále: 1. Vůbec nebo téměř se neuplatňuje (tzn. stadium prvotních úvah, jak stav řešit) 2. Rozvíjející se oblast (tzn. promyšlené části, počáteční realizace) 3. Realizovaná oblast (tzn. funkční části systému realizovány na základní úrovni, je prostor na zlepšení) 4. Ideální stav (tzn. funkční systém, vytvořené podmínky, zodpovědnost, pravidelnost, aktualizace na vnitřní i vnější podněty) Hodnocení aktivit polytechnického vzdělávání ZŠ ORP Opava Aktivita Průměrné hodnocení aktuálního stavu v rámci ORP Přírodovědné a environmentální vzdělávání je na naší škole realizováno 3,22 v souladu s RVP ZV (nejlépe hodnocená aktivita) Technické vzdělávání je na naší škole realizováno v souladu s RVP ZV 3,06 Na škole probíhá výuka vybraných témat polytechnických předmětů 1,06 v cizích jazycích - metoda CLILL (nejméně rozvíjená aktivita) Základní školy na Opavsku realizují přírodovědné a environmentální vzdělávání v souladu s rámcových vzdělávacím programem vzdělávání a realizují také technické vzdělávání, které je realizováno v souladu s rámcovými vzdělávacími programy rozvoje vzdělávání. Vůbec nebo téměř vůbec se neuplatňuje aktivita, kdy na školách probíhá výuka vybraných témat polytechnických předmětů v cizích jazycích - metoda CLILL. Základní školy plánují zlepšení v letech 2016-2018 v oblasti realizace mimovýukových akcí pro žáky na podporu polytechnického vzdělávání a zvýšení motivace žáků (např. projektové dny, realizace exkurzí, diskuze s osobnostmi apod.). Více než polovina základní škol na Opavsku plánují zlepšení v oblasti podpory zájmu žáků o oblast polytechniky propojením znalostí s každodenním životem a budoucí profesí a také ve vybavení základních škol vzdělávacími materiály pro vzdělávání polytechnického vzdělávání. Podíl základních škol, které chtějí realizovat aktivity pro rozvoj polytechnické výchovy je uveden níže v grafu. V letech 2019-2020 plánují ZŠ zlepšení zejména v aktivitě rozvoje dostatečného technického a materiálního zabezpečení na podporu a rozvoje polytechnického vzdělávání (např. učebny pro výuku chemie, fyziky, přírodopisu ad.). Mezi nejvýznamnější překážky v oblasti polytechnického vzdělávání řadí ZŠ v ORP Opava zejména nedostatek financí na úhradu vedení volitelných předmětů a kroužků. Druhou nejčastější překážkou, v oblasti polytechnického vzdělávání, je podle základních škol na Opavsku fakt, že učitelé polytechnických předmětů nejsou jazykově vybaveni pro výuku v CLILL a také nedostatečné či neodpovídající prostory pro výuku těchto předmětů.
Graf č.x: Podíl ZŠ plánující zlepšení v aktivitách polytechnického vzdělávání, 2016-2018 63,30% 61,20% 59,20% Na škole se realizují mimovýukokvé akce pro žáky na podporu polytechnického vzdělávání a zvýšení motivace žáků Škola podporuje zájem žáků o oblast polytechniky projpojením znalostí s každodenním životem a budoucí profesí Škola disponuje vzdělávacími materiály pro vzdělávání polytechnického charakteru
Podpora rozvoje matematické pregramotnosti/gramotnosti (Potřeba č. 3 - Mateřské školy na Opavsku, Potřeba č. 4 - Základní školy na Opavsku) Matematická pregramotnost v mateřských školách na Opavsku Matematická pregramotnost nebo předmatematická gramotnost - jde o rozvíjení základních početních představ, užívání základních číselných a matematických pojmů a vnímání elementárních matematických souvislostí. Je to příprava na matematickou gramotnost, tj. schopnost jedince poznat a pochopit roli, kterou hraje matematika ve světě, používat matematické znalosti a dovednosti k vymezení, formulování a řešení problémů z různých oblastí a kontextů a k interpretaci jejich řešení. Jedná se o používání matematiky v celé řadě situací, od každodenních a jednoduchých až po neobvyklé a složité. V rámci dotazníkového šetření, hodnotily mateřské školy aktivity v rámci matematické pregramotnosti, jak jsou realizovány či rozvíjeny. Průměrné hodnocení aktuálního stavu v rámci ORP vychází z hodnocení aktuálního stavu jednotlivých MŠ na následující škále: 1. Vůbec nebo téměř se neuplatňuje (tzn. stadium prvotních úvah, jak stav řešit) 2. Rozvíjející se oblast (tzn. promyšlené části, počáteční realizace) 3. Realizovaná oblast (tzn. funkční části systému realizovány na základní úrovni, je prostor na zlepšení) 4. Ideální stav (tzn. funkční systém, vytvořené podmínky, zodpovědnost, pravidelnost, aktualizace na vnitřní i vnější podněty) Hodnocení aktivit matematické pregramotnosti MŠ ORP Opava Aktivita Škola podporuje rozvoj matematické pregramotnosti v rámci školních vzdělávacích programů (má stanoveny konkrétní cíle) Učitelé MŠ rozvíjejí své znalosti v oblasti matematické pregramotnosti a využívají je ve výchově (kurzy dalšího vzdělávání, studium literatury aj.) Ve škole jsou využívány interaktivní metody a pomůcky v oblasti rozvoje matematické pregramotnosti Průměrné hodnocení aktuálního stavu v rámci ORP 2,91 (nejlépe hodnocená aktivita) 2,76 1,96 (nejméně rozvíjená aktivita) V mateřských školách na území Opavska je realizována hlavně oblast aktivit kdy škola podporuje rozvoj matematické pregramotnosti v rámci školních vzdělávacích programů. Další relativně dobře realizovanou oblastí je rozvíjení znalostí učitelů MŠ v oblasti matematické pregramotnosti a učitelé pak tyto znalosti využívají ve výchově. V oblasti matematické pregramotnosti jsou pak málo využívány interaktivní metody a pomůcky k rozvoji matematické pregramotnosti. V dotazníkovém šetření mateřské školy také hodnotily aktivity matematické pregramotnosti, ve kterých v následujících letech plánují zlepšení. Nejvýznamnější aktivity a také překážky v oblasti matematické pregramotnosti uvádí následující text a také graf. Nejvíce mateřských škol konkrétně 78,3 %, v ORP Opava plánují zlepšení v letech 2016-2018 zejména v rámci rozvíjení znalostí učitelů MŠ v oblasti matematické pregramotnosti, které by využívali ve výchově. Mateřské školy také v těchto letech plánují zlepšení v zabezpečení dostatečného technického a materiálního zabezpečení pro rozvoj matematické gramotnosti. Zhruba 72 % mateřských škol z území
by pak chtělo ve sledovaném období informovat a spolupracovat v oblasti rozvoje matematické pregramotnosti s rodiči. V letech 2019-2020 vidí MŠ na Opavsku prioritu ve využívání interaktivních metod a pomůcek v oblasti rozvoje matematické pregramotnosti. Za největší překážku v oblasti matematické pregramotnosti považují MŠ nedostatek stabilní finanční podpory pro rozvoj příslušné pregramotnosti (nedostatečné materiálně technické zázemí, chybějící finance na inovace a výměnu pomůcek k rozvoji pregramotnosti, nedostatečný počet pomůcek apod.). Podíl MŠ plánující zlepšení v aktivitách matematické pregramotnosti 2016-2018 78,30% 76,10% 71,70% Učitelé MŠ rozvíjejí své znalosti v oblasti matematické pregramotnosti a využívají je ve výchově (kurzy dalšího vzdělávání, studium literatury aj.) Škola disponuje dostatečným technickým a materiálním zabezpečením pro rozvoj matematické pregramotnosti Škola informuje a spolupracuje v oblasti rozvoje matematické pregramostnosti s rodiči
Matematická gramotnost v základních školách na Opavsku Matematická gramotnost je schopnost jedince poznat a pochopit roli, kterou hraje matematika ve světě, používat matematické znalosti a dovednosti k vymezení, formulování a řešení problémů z různých oblastí a kontextů a k interpretaci jejich řešení. Tyto kontexty sahají od čistě matematických až k takovým, ve kterých není matematický obsah zpočátku zřejmý a je na řešiteli, aby ho v nich rozpoznal. Jedná se o používání matematiky v celé řadě situací, od každodenních a jednoduchých až po neobvyklé a složité. V rámci dotazníkového šetření, které bylo realizováno, hodnotily základní školy aktivity matematické gramotnosti, jak jsou realizovány či rozvíjeny. Průměrné hodnocení aktuálního stavu v rámci ORP vychází z hodnocení aktuálního stavu jednotlivých ZŠ na následující škále: 1. Vůbec nebo téměř se neuplatňuje (tzn. stadium prvotních úvah, jak stav řešit) 2. Rozvíjející se oblast (tzn. promyšlené části, počáteční realizace) 3. Realizovaná oblast (tzn. funkční části systému realizovány na základní úrovni, je prostor na zlepšení) 4. Ideální stav (tzn. funkční systém, vytvořené podmínky, zodpovědnost, pravidelnost, aktualizace na vnitřní i vnější podněty) Hodnocení aktivit matematické gramotnosti ZŠ ORP Opava Aktivita Škola podporuje rozvoj matematické gramotnosti v rámci školních vzdělávacích programů (má stanoveny konkrétní cíle) Ve škole jsou využívána interaktivní média, informační a komunikační technologie v oblasti rozvoje matematické gramotnosti Škola informuje a spolupracuje v oblasti matematické gramotnosti s rodiči (představení kroužků, aktivit a profesí spojených s rozvojem matematické gramotnosti např. projektové dny, dny otevřených dveří apod.) Průměrné hodnocení aktuálního stavu v rámci ORP 3,00 (nejlépe hodnocená aktivita) 2,88 1,71 (nejméně rozvíjená aktivita) Základní školy na Opavsko realizují hlavně aktivity, při kterých podporují rozvoj matematické gramotnosti v rámci školních vzdělávacích programů. Další, z velké části realizovanou oblastí, je využívání interaktivních médií, informačních a komunikačních technologií v oblasti rozvoje matematické gramotnosti. Slabou stránkou u základních škol na Opavsku v oblasti matematické gramotnosti je nerozvíjení informovanosti a spolupráce s rodiči v oblasti matematické gramotnosti. Zhruba 64 % základních škol v ORP Opava plánuje zlepšení v letech 2016-2018 zejména v podpoře rozvoje gramotnosti v rámci školních vzdělávacích programů. Dále 60 % základních škol z území plánuje zlepšení v podpoře matematického myšlení u žáků a zhruba stejný podíl základních škol plánuje zlepšení v aktivitě, kdy učitelé rozvíjí své znalosti v oblasti matematické gramotnosti a využívají je ve výuce. Podíl základních škol plánující zlepšení v jednotlivých aktivitách ukazuje graf níže. V letech 2019-2020 vidí ZŠ prioritu v zabezpečení ZŠ dostatečným technickým a materiálním zabezpečením pro rozvoj matematické gramotnosti. Za největší překážku v oblasti matematické gramotnosti považují ZŠ nedostatek stabilní finanční podpory pro rozvoj příslušné gramotnosti (k personálnímu zajištění pedagogického dozoru koutů, volně otevřených učeben, k možnému půlení hodin, k inovací a výměně učebních pomůcek k rozvoji gramotností, k zajištění dostatečného počtu těchto pomůcek apod.). Za další významnou překážku v oblasti matematické gramotnosti základní školy
v území považují nedostatečné materiálně technické podmínky pro rozvoj v příslušné oblasti gramotnosti mimo školu a 40 % základních škol považuje za překážku nízkou časovou dotaci pro rozvoj příslušné gramotnosti mimo výuku. Graf č.x: Podíl ZŠ plánující zlepšení v aktivitách matematické gramotnosti 2016-2018 63,30% 59,20% 57,10% Škola podporuje rozvoj matematické gramotnosti v rámci školních vzdělávacích programů (má stanoveny i konkrétní cíle) Ve škole je podporováno matematické myšlení u žáků Učitelé 1. i 2. stupně rozvíjejí své znalosti v oblasti matematické gramostnosti a využívají je ve výuce
Podpora rozvoje čtenářské pregramotnosti/gramotnosti (Potřeba č. 4 - Mateřské školy na Opavsku, Potřeba č. 2 - Základní školy na Opavsku) Čtenářská pregramotnost v mateřských školách na Opavsku Čtenářskou pregramotností se rozumí především rozvoj vyjadřování, komunikace, poznávacích procesů a psychických funkcí u dětí, příprava na rozvoj (počáteční) čtenářské gramotnosti na ZŠ, rozvoj osobnosti dítěte a jeho motivace ke čtenářství. Jedná se o nastartování celoživotně se rozvíjející vybavenost člověka vědomostmi, dovednostmi, schopnostmi, postoji a hodnotami potřebnými pro užívání všech druhů textů v různých individuálních i sociálních kontextech. V rámci dotazníkového šetření, které bylo realizováno na území SO ORP Opava, hodnotily mateřské školy aktivity v rámci čtenářské pregramotnosti, jak jsou realizovány či rozvíjeny. Průměrné hodnocení aktuálního stavu v rámci ORP vychází z hodnocení aktuálního stavu jednotlivých MŠ na následující škále: 1. Vůbec nebo téměř se neuplatňuje (tzn. stadium prvotních úvah, jak stav řešit) 2. Rozvíjející se oblast (tzn. promyšlené části, počáteční realizace) 3. Realizovaná oblast (tzn. funkční části systému realizovány na základní úrovni, je prostor na zlepšení) 4. Ideální stav (tzn. funkční systém, vytvořené podmínky, zodpovědnost, pravidelnost, aktualizace na vnitřní i vnější podněty) Hodnocení aktivit čtenářské pregramotnosti MŠ ORP Opava Aktivita Škola podporuje rozvoj čtenářské pregramostnosi a řečových aktivit v rámci školních vzdělávacích programů (má stanoveny konkrétní cíle) Učitelé MŠ rozvíjejí své znalosti v oblasti čtenářské pregramotnosti a využívají je ve výchově (kurzy dalšího vzdělávání, studium literatury aj.) Ve škole jsou využívány interaktivní metody a pomůcky v oblasti rozvoje čtenářské pregramotnosti Průměrné hodnocení aktuálního stavu v rámci ORP 3,02 (nejlépe hodnocená aktivita) 2,93 2,04 (nejméně rozvíjená aktivita) Mateřské školy na území Opavska realizují na základní úrovni hlavně aktivity týkající se podpory rozvoje čtenářské pregramotnosti a řečových aktivit v rámci školních vzdělávacích programů. Realizují také aktivity, při kterých učitelé rozvíjejí své znalosti v oblasti čtenářské pregramotnosti a využívají je pak následně ve výchově dětí. K rozvíjejícím se oblastem tzn., že MŠ mají promyšlené částí a jsou v počáteční realizaci, patří aktivita, kdy mateřské školy využívají interaktivní metody a pomůcky v oblasti rozvoje čtenářské pregramotnosti. V dotazníkovém šetření mateřské školy také hodnotily aktivity čtenářské pregramotnosti, ve kterých v následujících letech plánují zlepšení. Nejvýznamnější aktivity a také překážky v oblasti matematické pregramotnosti uvádí následující text a graf. MŠ v rámci ORP Opava plánují zlepšení v letech 2016-2018 hlavně v aktivitách, ve kterých by učitelé využívali poznatků z praxe a sdíleli dobrou praxi v oblasti rozvoje čtenářské pregramotnosti mezi sebou
i s učiteli z jiných škol. Stejnou váhu daly mateřské školy také aktivitě, kdy škola pravidelně nakupuje aktuální beletrii a další literaturu. V letech 2019-2020 pak plánují zlepšení ve využívání interaktivních metodách a pomůcek v oblasti rozvoje čtenářské pregramotnosti. Největší překážku však shledávají mateřské školy v nedostatku stabilní finanční podpory pro rozvoj příslušné pregramotnosti (nedostatečné materiálně technické zázemí, chybějící finance na inovace a výměnu pomůcek k rozvoj pregramotnosti, nedostatečný počet pomůcek atd.). Podíl MŠ plánující zlepšení v aktivitách čtenářské pregramotnosti 2016-2018 82,60% 82,60% 78,30% Škola pravidelně nakupuje aktuální beletrii a další literaturu, multimédia pro rozvoj čtenářské pregramotnosti Učitelé využívají poznatků v praxi a sdílejí dobrou praxi v oblasti rozvoje čtenářské pregramotnosti mezi sebou i s učiteli z jiných škol Učitelé MŠ rozvíjejí své znalosti v oblasti čtenářské pregramostnosti a využívají je ve výchově
Čtenářská gramotnost na základních školách Opavska Čtenářská gramotnost je chápána jako schopnost porozumět psanému textu, přemýšlet o něm a používat jej k dosahování určitých cílů, k rozvoji vlastních schopností a vědomostí a k aktivnímu začlenění do života společnosti. Jedná se o celoživotně se rozvíjející vybavenost člověka vědomostmi, dovednostmi, schopnostmi, postoji a hodnotami potřebnými pro užívání všech druhů textů v různých individuálních i sociálních kontextech. V rámci dotazníkového šetření hodnotily základní školy aktivity čtenářské gramotnosti, jak jsou realizovány či rozvíjeny. Průměrné hodnocení aktuálního stavu v rámci ORP vychází z hodnocení aktuálního stavu jednotlivých ZŠ na následující škále: 1. Vůbec nebo téměř se neuplatňuje (tzn. stadium prvotních úvah, jak stav řešit) 2. Rozvíjející se oblast (tzn. promyšlené části, počáteční realizace) 3. Realizovaná oblast (tzn. funkční části systému realizovány na základní úrovni, je prostor na zlepšení) 4. Ideální stav (tzn. funkční systém, vytvořené podmínky, zodpovědnost, pravidelnost, aktualizace na vnitřní i vnější podněty) Aktivita Škola podporuje rozvoj čtenářské gramotnosti v rámci školních vzdělávacích programů (má stanoveny konkrétní cíle) Učitelé 1. i 2. stupně rozvíjejí své znalosti v oblasti čtenářské gramotnosti a využívají je ve výuce (kurzy dalšího vzdělávání, studium literatury aj.) Ve škole se realizují čtenářské kroužky/pravidelné dílny čtení/jiné pravidelné mimoškolní aktivity na podporu a rozvoj čtenářské gramotnosti Průměrné hodnocení aktuálního stavu v rámci ORP 2,96 (nejlépe hodnocená aktivita) 2,96 2,14 (nejméně rozvíjená aktivita) Základní školy na Opavsku realizují hlavně oblast, kdy škola podporuje rozvoj čtenářské gramotnosti v rámci školních vzdělávacích programů a má stanoveny konkrétní cíle. Podle dotazníkového šetření základní školy také stejně jako první jmenovanou oblast hodnotí a realizují i oblast, ve které učitelé rozvíjejí své znalosti v oblasti čtenářské gramotnosti a využívají pak následně ve výuce. Nejméně aktivně je pak rozvíjena oblast, kdy školy realizují čtenářské kroužky, pravidelné dílny čtení či jiné pravidelné mimoškolní aktivity na podporu rozvoje čtenářské gramotnosti. ZŠ v rámci ORP Opava plánují zlepšení v letech 2016-2018 hlavně v aktivitách, ve kterých škola podporuje rozvoj čtenářské gramotnosti v rámci školních vzdělávacích programů, dále také v aktivitách kdy škola podporuje základní znalosti a dovednosti a základní práci s textem a také plánují zlepšení v aktivitě, kdy školy podporují vyšší stupeň komplexního čtenářství, všechny uvedené oblasti chce rozvíjet zhruba 74 % základních škol v území. Podíl ZŠ plánující rozvíjení výše uvedených aktivit znázorňuje následující graf. V letech 2019-2020 pak ZŠ plánují zlepšení ve využívání interaktivních médií, informačních a komunikační technologií v oblasti rozvoje čtenářské gramotnosti. Největší překážku však shledávají základní školy v nedostatku stabilní finanční podpory pro rozvoj příslušné gramotnosti.
Podíl ZŠ plánující zlepšení v uvedených aktivitách 2016-2018 v aktivitách čtenářské gramotnosti 73,50% 73,50% 73,50% Škola podporuje rozvoj čtenářské gramotnosti v rámci školních vzdělávacích programů Škola podporuje základní znalosti a dovednosti, základní práce s textem Škola podporuje vyšší stupeň komplexního čtenářství
Podpora inkluzivního/společného vzdělávání (Potřeba č. 5- Mateřské školy na Opavsku, Potřeba č. 6 - Základní školy na Opavsku) Inkluzivní vzdělávání vychází z požadavku přizpůsobení edukačního prostředí dětem. Umí pracovat s heterogenní skupinou dětí a dokáže tak akceptovat různorodost pohlaví, národnosti, kultury, sociálního prostředí; pracuje s různou úrovní předpokladů dětí, dokáže vzdělávat děti s různou úrovní nadání i handicapy. Inkluzivní vzdělávání dává možnost vytvoření školy pro všechny. Inkluzivní vzdělávání v mateřských školách na Opavsku V rámci dotazníkového šetření hodnotily mateřské školy aktivity inkluzivního vzdělávání, jak jsou realizovány či rozvíjeny. Průměrné hodnocení aktuálního stavu v rámci ORP vychází z hodnocení aktuálního stavu jednotlivých MŠ na následující škále: 1. Vůbec nebo téměř se neuplatňuje (tzn. stadium prvotních úvah, jak stav řešit) 2. Rozvíjející se oblast (tzn. promyšlené části, počáteční realizace) 3. Realizovaná oblast (tzn. funkční části systému realizovány na základní úrovni, je prostor na zlepšení) 4. Ideální stav (tzn. funkční systém, vytvořené podmínky, zodpovědnost, pravidelnost, aktualizace na vnitřní i vnější podněty) Hodnocení aktivit podpory inkluzivního/společného vzdělávání MŠ ORP Opava Aktivita Průměrné hodnocení aktuálního stavu v rámci ORP Škola umí komunikovat s dětmi, rodiči i pedagogy, vnímá jejich 3,35 potřeby a systematicky rozvíjí školní kulturu, bezpečné a (nejlépe hodnocená aktivita) otevřené klima školy Škola podporuje bezproblémový přechod všech dětí bez rozdílu 3,24 na základní školy Škola poskytuje výuku českého jazyka pro cizince 1,07 (nejméně rozvíjená aktivita) Mateřské školy na Opavsku realizují hlavně aktivity, kdy škola umí komunikovat s dětmi, rodiči i pedagogy, vnímá jejich potřeby a systematicky rozvíjí školní kulturu, bezpečné a otevřené klima školy. K dalším realizovaným oblastem patří podpora bezproblémového přechodu všech dětí bez rozdílu na základní školy. Mateřské školy ve většině případech neposkytují výuku českého jazyka pro cizince. Mateřské školy plánují zlepšení v letech 2016-2018 v rámci přizpůsobení obsahu vzdělávání, úprav forem a metod vzdělávání a nastavení různé úrovně obtížnosti v souladu se specifiky a potřebami dětí. Zhruba 74 % mateřských škol na Opavsku plánuje zlepšení v aktivitách, kdy klade důraz nejen na budování vlastního úspěchu dítěte, ale i na odbourávání bariér mezi lidmi, vede k sounáležitosti s ostatními dětmi a dalšími lidmi apod. Další zlepšení plánují mateřské školy v aktivitě, kdy škola umožňuje pedagogům navázat vztahy s místními a regionálními školami různých úrovní. V letech 2019-2020 pak 35 % mateřských škol na Opavsku plánují zlepšení ve spolupráci pedagogů s dalšími pedagogickými i nepedagogickými pracovníky ve výuce. Celkem 22 % mateřských škol plánují zlepšení v aktivitách bezbariérovosti a také v zlepšení systému podpory pro děti se SVP.
Největší překážkou v rámci inkluzivního/společného vzdělávání v MŠ je pak velký počet dětí ve třídách, ta je vnímána jako největší překážkou 78,3 % MŠ v rámci ORP Opava. Druhou největší překážkou v oblasti inkluzivního vzdělávání je nedostatečné finanční zajištění personálních nákladů na práci s heterogenními skupinami dětí a také technická nemožnost bezbariérových úprav škol. Graf č x: Podíl MŠ plánující zlepšení 2016-2018 v aktivitách inkluzivního vzdělávání 78,30% 73,90% 71,70% Pedagogové školy jsou schopni vhodně přizpůsobit obsah vzdělávání, upravit formy a metody vzdělávání a nastavit různé úrovně obtížnosti v souladu se specifiky a potřebami dětí Škola klade důraz nejen na budování vlastního úspěchu dítěte, ale i na odbourávání bariér mezi lidmi Škola umožňuje pedagogům navázat vztahy s místními a regionálními školami různých úrovní Inkluzivní vzdělávání v základních školách na Opavsku V rámci dotazníkového šetření hodnotily základní školy aktivity inkluzivního vzdělávání, jak jsou realizovány či rozvíjeny. Průměrné hodnocení aktuálního stavu v rámci ORP vychází z hodnocení aktuálního stavu jednotlivých ZŠ na následující škále: 1. Vůbec nebo téměř se neuplatňuje (tzn. stadium prvotních úvah, jak stav řešit) 2. Rozvíjející se oblast (tzn. promyšlené části, počáteční realizace) 3. Realizovaná oblast (tzn. funkční části systému realizovány na základní úrovni, je prostor na zlepšení) 4. Ideální stav (tzn. funkční systém, vytvořené podmínky, zodpovědnost, pravidelnost, aktualizace na vnitřní i vnější podněty)
Podle hodnocení základních škol na Opavsku, školy rozvíjejí hlavně aktivity, kdy škola klade důraz nejen na budování vlastního úspěchu žáka, ale i na odbourávání bariér mezi lidmi, vede k sounáležitosti se spolužáky a dalšími lidmi apod. Dále škola také, v rámci problematiky inkluzivního vzdělávání, učí všechny žáky uvědomovat si práva a povinnosti. Většina základních škol na Opavsku neposkytuje výuku českého jazyka pro cizince. Aktivita Škola klade důraz nejen na budování vlastního úspěchu žáka, ale i na odbourávání bariér mezi lidmi, vede k sounáležitosti se spolužáky a dalšími lidmi apod. Škola učí všechny žáky uvědomovat si práva a povinnosti (vina, Průměrné hodnocení aktuálního stavu v rámci ORP 3,20 (nejlépe hodnocená aktivita) trest, spravedlnost, Úmluva o právech dítěte apod.) Škola poskytuje výuku českého jazyka pro cizince 1,08 (nejméně rozvíjená aktivita) 3,16 Základní školy plánují zlepšení v letech 2016-2018 v komunikaci se žákem formou popisné slovní zpětné vazby, která vytváří prostor k sebehodnocení žáka a k rozvoji jeho motivace ke vzdělávání. Zhruba 72 % základních škol chce umožnit pedagogům navázat vztahy s místními a regionálními školami různých úrovní a také plánují základní školy zlepšení v aktivitách, kdy pedagogové školy jsou schopni vhodně přizpůsobit obsah vzdělávání, upravit formy a metody vzdělávání a nastavit různé úrovně obtížnosti v souladu se specifiky a potřebami žáků tak, aby bylo dosaženo a využito maximálních možností vzdělávaného žáka V letech 2019-2020 pak asi 26 % ZŠ plánují zlepšení v aktivitách, kdy škola dokáže přijmout ke vzdělávání všechny žáky bez rozdílu. K dalším aktivitám, u kterých se plánuje zlepšení, patří využívání speciálních učebnic, pomůcek a kompenzačních pomůcek a také rozvoj bezbariérovosti. Největší překážkou v rámci inkluzivního/společného vzdělávání v ZŠ ORP Opava je nedostatečné finanční zajištění personálních nákladů na práci s heterogenními skupinami žáků. Přes 70 % základních škol si myslí, že jednou z největších překážek v oblasti inkluzivního vzdělávání je nedostatek finančních prostředků pro realizaci mimoškolního vzdělávání pro znevýhodněné žáky a 57 % škol označilo jako překážku inkluzivního vzdělávání technickou nemožnost bezbariérových úprav škol.
Podíl ZŠ plánující zlepšení 2016-2018 v aktivitách inkluzivního vzdělávání 73,50% 71,40% 69,40% Pedagogové využívají v komunikaci se žákem popisnou slovní zpětnou vazbu, vytvářejí prostor k sebehodnocení žáka a k rozvoji jeho motivace ke vzdělávání Škola umožňuje Pedagogové školy jsou pedagogům navázat vztahy schopni vhodně přizpůsobit s místními a regionálními obsah vzdělávání, upravit školami různých úrovní formy a metody vzdělávání a nastavit různé úrovně obtížnosti v souladu se specifiky a potřebami žáků
Podpora kompetencí k iniciativě a kreativitě dětí/žáků (Potřeba č. 5- Mateřské školy na Opavsku, Potřeba č. 6 - Základní školy na Opavsku) Podpora kompetencí k iniciativě a kreativitě dětí v mateřských školách na Opavsku Podnikavost je chápána jako soubor znalostí, dovedností a schopností, které jsou pro žáky do budoucna potřebné pro vlastní podnikání, ale uplatnitelné jsou i v budoucím zaměstnání v roli zaměstnance/manažera. V rámci dotazníkového šetření hodnotily mateřské školy aktivity podpory kompetencí k iniciativě a kreativitě dětí v mateřských školách na Opavsku, jak jsou realizovány či rozvíjeny. Průměrné hodnocení aktuálního stavu v rámci ORP vychází z hodnocení aktuálního stavu jednotlivých MŠ na následující škále: 1. Vůbec nebo téměř se neuplatňuje (tzn. stadium prvotních úvah, jak stav řešit) 2. Rozvíjející se oblast (tzn. promyšlené části, počáteční realizace) 3. Realizovaná oblast (tzn. funkční části systému realizovány na základní úrovni, je prostor na zlepšení) 4. Ideální stav (tzn. funkční systém, vytvořené podmínky, zodpovědnost, pravidelnost, aktualizace na vnitřní i vnější podněty) Hodnocení aktivit podpory kompetencí k iniciativě a kreativitě dětí MŠ ORP Opava Aktivita Průměrné hodnocení aktuálního stavu v rámci ORP Škola informuje a spolupracuje v oblasti podpory kompetencí 3,24 k iniciativě a kreativitě s rodiči (např. ukázky práce s dětmi pro (nejlépe hodnocena aktivita) rodiče, dny otevřených dveří apod.) Ve škole je v rámci vzdělávacího procesu nastaveno bezpečné 3,17 prostředí pro rozvoj kreativity, iniciativy a názorů dětí Učitelé využívají poznatků v praxi a sdílejí dobrou praxi v oblasti rozvoje iniciativy a kreativity mezi sebou i s učiteli z jiných škol 2,74 (nejméně rozvíjená aktivita) V mateřských školách na Opavsku je realizovány aktivity kdy škola informuje a spolupracuje v oblasti podpory kompetencí k iniciativě a kreativitě s rodiči a také aktivita, kdy je ve škole v rámci vzdělávacího procesu nastaveno bezpečné prostředí pro rozvoj kreativity, iniciativy a názorů dětí. Nejméně rozvíjenou aktivitou je pak využívání učitelských poznatků v praxi a sdílení dobré praxe v oblasti rozvoje iniciativy a kreativity mezi sebou i s učiteli z jiných škol. Mateřské školy plánují zlepšení v letech 2016-2018 v rámci aktivit týkajících se využívání učitelských poznatků v praxi a sdílení dobré praxe v oblasti rozvoje iniciativy a kreativity mezi učiteli. Celkem 70 % mateřských škol z území Opavska pak plánuje zlepšení v systematickém učení prvkům iniciativy a kreativity a také v prostředí i přístupu pedagogů, kteří podporují fantazii a iniciativu dětí. Stejné procento mateřských škol Opavska plánuje nákup dostatečného množství pomůcek pro rozvoj kreativity. V letech 2019-2020 pak MŠ plánují zlepšení v rámci podpory klíčových kompetencí k rozvoji kreativity podle RVP PV. Celkem 13 % mateřských škol plánuje zlepšení v nabídce pestrých možnosti seberealizace dětí a také v nákupu dostatečného množstvím pomůcek pro rozvoj kreativity.
Největší překážkou v rámci aktivit podpory kompetencí k iniciativě a kreativitě dětí je nedostatek finančních prostředků pro zajištění pomůcek, literatury apod. pro rozvoj iniciativy a kreativity. Graf č.x: Podíl MŠ plánující zlepšení 2016-2018 v aktivitách podpora kompetencí k iniciativě a kreativitě dětí 73,90% 69,60% 69,60% Učitelé využívají poznatků v praxi a sdílejí dobrou praxi v oblasti rozvoje iniciativy a kreativity mezi sebou i s učiteli z jiných škol Škola systematicky učí prvkům iniciativy a kreativity, prostředí i přístup pedagogů podporuje fantazii a iniciativu dětí Škola disponuje dostatečným množstvím pomůcek pro rozvoj kreaktivity Podpora kompetencí k iniciativě a kreativitě žáků v základních školách na Opavsku Podnikavost je chápána jako soubor znalostí, dovedností a schopností, které jsou pro žáky do budoucna potřebné pro vlastní podnikání, ale uplatnitelné jsou i v budoucím zaměstnání v roli zaměstnance/manažera. V rámci dotazníkového šetření hodnotily základní školy podporu kompetencí k iniciativě a kreativitě dětí v základních školách na Opavsku, jak jsou realizovány či rozvíjeny. Průměrné hodnocení aktuálního stavu v rámci ORP vychází z hodnocení aktuálního stavu jednotlivých ZŠ na následující škále: 1. Vůbec nebo téměř se neuplatňuje (tzn. stadium prvotních úvah, jak stav řešit) 2. Rozvíjející se oblast (tzn. promyšlené části, počáteční realizace) 3. Realizovaná oblast (tzn. funkční části systému realizovány na základní úrovni, je prostor na zlepšení) 4. Ideální stav (tzn. funkční systém, vytvořené podmínky, zodpovědnost, pravidelnost, aktualizace na vnitřní i vnější podněty)
Hodnocení aktivit podpory kompetencí k iniciativě a kreativitě dětí ZŠ ORP Opava Aktivita Průměrné hodnocení aktuálního stavu v rámci ORP Škola podporuje klíčové kompetence k rozvoji kreativity podle 2,94 RVP ZV (nejlépe hodnocena aktivita) Učitelé rozvíjejí své znalosti v oblasti podpory kreativity a 2,76 využívají je ve výchově (kurzy dalšího vzdělávání, studium literatury aj.) Žáci se aktivně podílejí na činnostech fiktivních firem či akcích 1,55 Junior Achievement nebo v obdobných dalších (např. Podnikavá (nejméně rozvíjená aktivita) škola), a/nebo se aktivně podílejí na přípravě a realizaci projektů školy V oblasti podpory kompetencí k iniciativě a kreativitě jsou podle základních škol na území Opavska realizovány zejména aktivity, kdy škola podporuje klíčové kompetence k rozvoji kreativity podle RVP ZV a také další aktivity, kdy učitelé rozvíjejí své znalosti v oblasti podpory kreativity a využívají je ve výchově. V základních školách na Opavsku jsou málo rozvíjeny aktivity, kdy žáci se aktivně podílejí na činnostech fiktivních firem či akcích Junior Achievement nebo v obdobných dalších. Základní školy plánují zlepšení v letech 2016-2018 v rámci aktivit, kdy škola učí žáky myslet kriticky, vnímat problémy ve svém okolí a nacházet inovativní řešení, nést rizika i plánovat a řídit projekty s cílem dosáhnout určitých cílů. Celkem 67 % základních škol na Opavsku pak plánují zlepšení v aktivitách, kdy školy systematicky učí prvkům iniciativy a kreativity, prostředí i přístup pedagogů podporují fantazii a iniciativu dětí a také v aktivitách kdy škola rozvíjí finanční gramotnost žáků. Celých třicet procent základních škol na Opavsku pak v letech 2019-2020 pak plánují zlepšení v rámci organizace konzultací, debat a exkurzí na podporu podnikavosti a iniciativy žáků a učitelů. Zhruba 25 % ZŠ z území se chce zlepšovat aktivity, ve kterých učitelé využívají poznatků v praxi a sdílejí dobrou praxi v oblasti rozvoje iniciativy a kreativity mezi sebou i s učiteli z jiných škol. Dalších 22 % základních škol z území chce zlepšit rozvíjení znalostí učitelů v oblasti podpory kreativity tak aby je pak následně využívali ve výchově. Největší překážkou v rámci aktivit podpory kompetencí k iniciativě a kreativitě dětí je nedostatek finančních prostředků pro realizaci vzdělávání mimo výuku tento fakt uvedlo jako překážku zhruba 72 % základních škol na Opavsku. Celkem 45 % základních škol označilo jako největší překážku malý zájem zaměstnavatelů a podnikatelů o spolupráci se školami a také nedostatek výukových materiálů, pomůcek a metodik v oblasti vzdělávání.
Podíl ZŠ plánující zlepšení v aktivitách podpory kompetencí k iniciativě a kreativitě žáků, 2016-2018 73,50% 67,30% 67,30% Škola učí žáky myslet kriticky, vnímat problémy ve svém okolí a nacházet Škola systematicky učí prvkům iniciativy a kreativity, prostředí i přístup Škola rozvíjí finanční gramotnost žáků (učí je znát hodnotu peněz, pracovat s inovativní řešení, nést rizika pedagogů podporuje fantazii úsporami, spravovat i plánovat a řídit projekty s cílem dosáhnout určitých cílů a iniciativu dětí záležitosti, znát rizika) Sociální a občanské dovednosti a další klíčové kompetence (Potřeba č. 3 u Mateřských škol na Opavsku, v dalších oblastech podporovaných z operačních programů, Potřeba č. 3 u Základních škol na Opavsku, v dalších oblastech podporovaných z operačních programů) Sociální a občanské dovednosti a další klíčové kompetence v mateřských školách na Opavsku Klíčové kompetence představují souhrn vědomostí, dovedností, schopností, postojů a hodnot důležitých pro osobní rozvoj, aktivitní zapojení do společnosti a budoucí uplatnění v životě. V etapě předškolního vzdělávání jde zejména o schopnost získávat v budoucnu klíčové kompetence potřebné pro život (kompetence k učení, k řešení problémů, komunikativní, sociální a personální, pracovní, činnostní a občanské). V rámci dotazníkového šetření hodnotily mateřské školy aktivity sociálních a občanských dovednosti a dalších klíčových kompetencí v mateřských školách na Opavsku, jak jsou realizovány či rozvíjeny. Průměrné hodnocení aktuálního stavu v rámci ORP vychází z hodnocení aktuálního stavu jednotlivých MŠ na následující škále: 1. Vůbec nebo téměř se neuplatňuje (tzn. stadium prvotních úvah, jak stav řešit) 2. Rozvíjející se oblast (tzn. promyšlené části, počáteční realizace)