Agrární zahraniční obchod ČR komoditní vertikála prasata/vepřové maso Bakalářská práce

Mendelova univerzita v Brně Agronomická fakulta Ústav regionální a podnikové ekonomiky Agrární zahraniční obchod ČR komoditní vertikála prasata/vepřové maso Bakalářská práce Vedoucí práce: Ing. Ivo Zdráhal Vypracoval: Oldřich Vachala Brno 2012

Prohlášení Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci vypracoval samostatně s použitím uvedené literatury a pod odborným vedením Ing. Ivo Zdráhala. V Brně dne Oldřich Vachala

Poděkování Rád bych na tomto místě poděkoval vedoucímu své bakalářské práce panu Ing. Ivovi Zdráhalovi za odborné vedení, cenné rady a připomínky, které mi pomohly při zpracování této práce.

Abstrakt VACHALA, O. Agrární zahraniční obchod ČR komoditní vertikála prasata/vepřové maso. Bakalářská práce. Brno, 2012. Bakalářská práce se zabývá problematikou vývoje českého agrárního zahraničního obchodu, konkrétně v komoditní vertikále prasata/vepřové maso. Obecně je charakterizován agrobyznys, agrární trh i faktory ovlivňující poptávku po vepřovém mase. Analýza je zaměřena jak na vývoj z hlediska stavů prasat, tak na změny v objemu výroby vepřového masa. Detailněji je vymezena komoditní vertikála prasata/vepřové maso v souvislosti s vývojem zahraničního obchodu ČR. Klíčová slova: agrobyznys, chov prasat, komoditní vertikála, vepřové maso, zahraniční obchod Abstract VACHALA, O. Agrarian foreign trade of the Czech Republic - commodity vertical pig / pork. Bc. Dissertation. Brno, 2012. This thesis deals with the development of Czech agrarian foreign trade particularly in commodity vertical pigs/pork. Generally characterizes by agribusiness, agrarian market and factors affecting demand for pork. The analysis is focused on developing both in terms of number of pigs and the changes in volume of production of pork. Detail is limited commodity vertical pig/pork in relation to the development of foreign trade of the Czech Republic. Key words: agribusiness, hog breeding, commodity vertical, pork, foreign trade

Obsah Abstrakt... 5 Obsah... 6 1 ÚVOD... 7 2 CÍL A METODIKA PRÁCE... 9 3 PŘEHLED LITERATURY... 11 3.1 Agrární trh... 11 3.1.1 Vymezení a charakteristika agrárního trhu... 11 3.1.2 Typy trhů v agrárním sektoru... 12 3.1.3 Nabídka a poptávka na agrárním trhu... 15 3.2 Nové prostředí zemědělských podniků - agrobyznys... 19 3.2.1 Postavení jednotlivých článků v komoditním řetězci... 21 3.2.2 Tržní struktura v agrobyznysu... 22 3.2.3 Koordinace činností v rámci agrobyznysu... 23 3.2.4 Cenotvorba v prostředí agrobyznysu... 25 3.2.5 Projevy globalizace a liberalizace v agrobyznysu... 25 3.2.6 Zahraniční obchod... 27 4 VLASTNÍ PRÁCE... 29 4.1 Vymezení komoditní vertikály jatečná prasata/vepřové maso... 29 4.2 Vývoj stavů prasat v ČR... 33 4.3 Produktivita chovů prasat v ČR... 34 4.4 Agrární zahraniční obchod ČR... 36 4.4.1 Zahraniční obchod v komoditní vertikále prasata/vepřové maso... 37 4.5 Spotřeba vepřového masa v ČR... 47 5 ZÁVĚR... 48 6 LITERATURA... 49 7 PŘÍLOHY... 51

1 ÚVOD Úloha zemědělství byla v minulosti obecně spojována především se zabezpečením dostatku potravin. Současný pohled na úlohu zemědělství se poněkud mění. Především v Evropě se prosadilo tzv. multifunkční pojetí zemědělství. Toto víceúčelové pojetí odvětví je spojené se zajištěním mimoprodukčních funkcí. Ty zahrnují kromě funkce produkční i přínosy pro sociální rozvoj venkova, ochranu životního prostředí, aktivní účast v rozvoji krajiny a mnoho dalších. Úloha zemědělství je tedy velmi důležitá z hlediska trvale udržitelného rozvoje, ale jeho hlavní funkcí je stále produkce potravin, kde je jeho produkční úloha skutečně nenahraditelná. Pro moderní zemědělství začíná být také typická řada interakcí v oblastech výzkumu s podniky v poli působnosti vstupů, zpracování, služeb, distribuce i obchodu. Roste také závislost tohoto odvětví národní ekonomiky na celkové úrovni jak národní, tak i světové ekonomiky. Zemědělství se stává součástí podstatně širšího segmentu národního, potažmo světového hospodářství a jeho vztahů, který se nazývá agrobyznys. Ten už nezahrnuje pouze výrobní stránku, ale zabývá se i předvýrobní fází, celou škálou subjektů zaměřených na zpracování, distribuci a realizaci produktu zemědělského původu. Současný ekonomický vývoj i vývoj v zemědělství navíc ovlivňuje globalizace, která se v agrárním sektoru projevuje rozšiřováním relevantního trhu při zvyšování konkurence jako předpokladu pro lepší alokaci výrobních zdrojů, zároveň tyto faktory žádají, ale i umožňují rychlejší vědecko-technologický rozvoj, vývoj nových výrobků, procesů a postupů na nadnárodním trhu. Jsou i jedním z rozhodujících motivů vzniku celých komoditních vertikál a nadnárodních sítí v celém agrobyznysu. Světová globalizace v tomto odvětví tedy způsobuje, že zemědělské podniky již nejsou brány jako hlavní prodávající dané komodity na agrárním trhu. Klíčovými se naopak stávají subjekty podnikatelské, navazující na zemědělskou prvovýrobu. Pozornost se tedy přesouvá od podniků prvovýroby k finalizujícím článkům zpracování a distribuci v celých potravinových řetězcích. Ty pak ovlivňují a formují konkurenční prostředí zemědělských podniků a jejich prostřednictvím i podmínky rozvoje celého venkova. Zemědělství je tedy ovlivňováno specifickými faktory agrárního sektoru a současně procesy globalizace projevujícími se ve struktuře celé společnosti. V této souvislosti je však třeba vzít v úvahu, že se v posledním období zásadně mění struktura spotřeby i nároky spotřebitelů na kvalitu a sortiment prodávaného zboží, zvyšuje se zájem 7

o původ zemědělských surovin, použité technologie výroby a zpracování. Jednou z těchto komoditních vertikál zemědělství, ve kterých se důsledky těchto procesů projevují, je komoditní vertikála prasata a vepřové maso. 8

2 CÍL A METODIKA PRÁCE Cílem práce je charakterizovat vývoj v komoditní vertikále jatečná prasata/ vepřové maso se zaměřením na vývoj zahraničního obchodu s vybranými produkty s nízkou a vyšší přidanou hodnotou. Dílčími cíli práce je vymezit podobu současné komoditní vertikály prasata/vepřové maso v České republice. Charakterizovat vývoj na českém trhu z hlediska vývoje počtu prasat, produkce i spotřeby vepřového masa. Pro naplnění cíle je bakalářská práce rozdělena do několika tematických okruhů, které vytvořily předpoklady vlastního řešení problematiky ve vertikále a jsou charakterizovány v jednotlivých kapitolách. Tyto okruhy mezi sebou vzájemně souvisejí. Výchozím předpokladem bylo zpracování přehledu literatury zabývající se danou problematikou. Je zde charakterizován agrární trh, vymezeny typy agrárních trhů, vývoj agrobyznysu, změny postavení článků komoditního řetězce, charakterizována tržní struktura, projevy globalizace a liberalizace v agrobyznysu. Na základě získaných poznatků byla v rámci vlastní práce vymezena a provedena analýza komoditní vertikály prasata-vepřové maso. Po úvodním vymezení vertikály a popisu její provázanosti se zahraničním obchodem následuje část věnovaná vývoji stavů prasat v ČR a produktivitě chovu prasat v komparaci s vybranými zeměmi. V další části je práce zaměřena na zahraniční obchod ČR s živými selaty, jatečnými prasaty a vepřovým masem. Hodnocení vývoje zahraničního obchodu je situováno do časové řady pro období let 2003 2010. Rok 2003 byl vybrán z důvodu možnosti komparace stavu zahraničního obchodu před vstupem ČR do EU v roce 2004. S ohledem na rozsah komoditní vertikály jatečná prasata/vepřové maso byl zkoumán vývoj zahraničního obchodu se selaty a jatečnými prasaty, jež reprezentovaly produkty s nízkou přidanou hodnotou. Pro zastoupení produktů s vyšší přidanou hodnotou byl vybrán vývoj zahraničního obchodu s vepřovým masem. Teoretické i praktické poznatky jsou čerpány z odborné literatury a vědeckých článků. Hlavním zdrojem pro teoretickou část byly publikace Mendelovy univerzity v Brně. Praktická část vychází především ze situačních a výhledových zpráv Ministerstva zemědělství ČR, Ústavu zemědělské ekonomiky a informací a databází 9

Českého statistického úřadu, EUROSTATu a FAOSTATu. Získané poznatky byly komentovány v jednotlivých částech bakalářské práce a souhrnně v jejím závěru. V rámci vlastní práce jsou využívány adekvátní statistické metody, zejména analýza časových řad a komparace srovnávaných dat v regionálním průřezu. Pro porovnání dynamiky vývoje ve vybraných časových řadách jsou využity relevantní poměrné indexy, (zejména bazické indexy), konkrétně, Minařík (2008): Bazické indexy (indexy se stálým základem) jsou konstruovány tak, že v celé časové řadě zůstává ve jmenovateli indexu hodnota téhož základního období, kterým může být buď první období řady, nebo je hodnota základního období konstruována uměle, jako např. průměr hodnot několika období, bezprostředně předcházejících počátečnímu období řady, ale možná jsou i jiná řešení. U bazických indexů hrozí nebezpečí, že první (popř. jiná zvolená) hodnota řady nemusí být z hlediska objektivity závěrů nejvhodnější, neboť může jít o hodnotu pro danou řadu netypickou. 10

3 PŘEHLED LITERATURY 3.1 Agrární trh 3.1.1 Vymezení a charakteristika agrárního trhu V literatuře pro vymezení trhu existuje mnoho definic. Obecně lze trh definovat např. podle Macákové (2005): trh je oblast ekonomiky, ve které dochází k výměně činností mezi jednotlivými ekonomickými subjekty prostřednictvím směny zboží. Trh v ekonomickém pojetí lze také definovat jako prostor, v němž síly poptávky a nabídky konvergují, aby stanovily jednotnou cenu. Agrární (zemědělskopotravinářský) trh představuje směnu výrobků prostřednictvím koupě a prodeje, jejich dopravu, skladování, standardizaci financování a přebírání rizika odběru a prodeje zemědělských a potravinářských výrobků a poskytování marketingových informací (Bečvářová, 2001). Agrární trh je především výrazně determinován vlivem biologického charakteru výroby. Je zde tedy velice významný rozdíl mezi výrobním a biologickým reprodukčním procesem s různou časovou odezvou výrobců i reakcí spotřebitelů na signály trhu a to při formování poptávky i nabídky (Bečvářová, 2005). Biologický reprodukční proces je charakteristický tím, že: zemědělská výroba se uskutečňuje zpravidla v bezprostředním spojení s přírodou, která determinuje charakter i strukturu výroby a naopak typ zemědělské výroby ovlivňuje kvalitu přírody a životního prostředí. délka výrobního cyklu je dána především délkou biologického cyklu, který je dán v rostlinné výrobě délkou vegetačního období pěstování rostlin, v živočišné výrobě délkou doby chovu a odchovu zvířat s minimální možností podstatného zkrácení. výrobní proces se nekryje s pracovním procesem a zemědělská výroba, zejména rostlinná má sezónní charakter, který je zesílen obdobím vegetačního klidu. To se promítá v jednorázovitosti dokončení výroby a v nerovnoměrné potřebě výrobních faktorů během výrobního cyklu (Bečvářová, 2001). 11

3.1.2 Typy trhů v agrárním sektoru V agrárním sektoru jsou vymezovány čtyři základní typy trhů (Bečvářová, 2001): a) Trh naturální prodávající a kupující jsou totožné subjekty, kde výrobce je současně spotřebitelem a mezi výrobou a spotřebou není zahrnuta směna. Výrobce Spotřebitel Obrázek 1: Naturální trh Zdroj Bečvářová (2001) Jako příklad mohou posloužit v našich podmínkách samozásobitelská hospodářství. Tento typ trhu je nejznatelnější u vajec a u ovoce a zeleniny, kdy třetina až polovina spotřeby těchto komodit je zabezpečována vlastní produkcí. b) Trh surovino-potravinářský prodávajícími jsou zde zemědělští výrobci, kteří prodávají zemědělskou surovinu v různém stupni předzpracování do potravinářského výrobku. Kupující jsou spotřebitelé, kteří dále tuto surovinu upravují do potravinářského výrobku. Tento typ trhu je typický pro místní trhy, kdy se jedná o prodej přímo ve výrobním podniku. Jedná se o přímý a krátký distribuční kanál, kde jsou hlavními komoditami ovoce, zelenina, brambory, vejce. V omezené míře také maso, mléko, sýr. Výhodou tohoto prodeje je zachování původní kvality zemědělské suroviny případně snížení dopravních nákladů výrobce při realizaci. Výrobce Spotřebitel Trh Obrázek 2: Surovino- potravinářský trh Zdroj: Bečvářová (2001) c) Trh zemědělských výrobků prodávajícími jsou výrobci zemědělské suroviny, kupující jsou zpracovatelské podniky nebo nákupní organizace, případně individuální zprostředkovatelé, kteří se následně stávají prodávajícími subjekty buď sobě navzájem, nebo vůči zpracovatelské organizaci. Rozhodující část komoditní struktury zemědělských výrobků je směňována mezi výrobními (zemědělskými) a zpracovatelskými podniky. Např. mléko, maso, cukrovku prodávají zemědělské podniky přímo mlékárenským a masným podnikům resp. cukrovarům. Prostřednictvím 12

zprostředkovatelů (nákupních organizací) se prodává většina obilí a olejnin. Vlastní realizace směny se může uskutečnit různými marketingovými formami včetně komoditních burzovních prodejů. Výrobce Trh Zpracovatelé Trh Nákupní organizace Trh Trh Zprostředkovatelé Obrázek 3: Trh zemědělských výrobků Zdroj: Bečvářová (2001) d) Trh potravinářských výrobků prodávajícími jsou potravinářské podniky, kupujícími jsou pro část potravinářské produkce přímo spotřebitelé, pro rozhodující část potravinářské produkce obchodní podniky, které se poté stávají prodávajícím subjektem vůči spotřebitelům. Velkoobchodní prodej mezi potravinářskými a obchodními podniky se může uskutečnit přímo nebo prostřednictvím velkoobchodu, kdy jsou potravinářské výrobky nakupovány od potravinářských podniků velkoobchodem a poté prodáván podnikům v maloobchodní síti. Potravinářské podniky Trh Spotřebitelé Velkoobchod. podniky Trh Obchodní podniky Trh Obrázek 4: Trh potravinářských výrobků Zdroj: Bečvářová (2001) Spotřebitelé nakupují převážnou část potravinových výrobků v maloobchodě, tj. na tomto typu trhu s výrazným vlivem obchodních podniků na utváření jeho cenových podmínek (Bečvářová, 2001). 13

Při formování všech typů agrárních trhů se ve větší či menší míře stále projevují právě specifika vyplívající ze samotné podstaty zvláštnosti procesů výroby založené na využití biologických zákonitostí, podmínek a limitů zemědělské výroby na jedné straně a specifika poptávky po potravinách, která i přes řadu politicko-hospodářských zásahů do trhu i rostoucích projevů tržní síly subjektů ve finalizujících fázích zpracování a distribuce je dlouhodobě ovlivňována i fyziologickými charakteristikami a limity ve spotřebě potravin zejména s těmito důsledky na vývoj trhů (Bečvářová, 2005): a) při formování poptávky: vliv hranice minimální spotřeby potravin, která je dána fyziologickým minimem nutným k zachování životních funkcí člověka, omezení možnostmi maximální spotřeby, která je dána zdravotněfyziologickou hranicí člověka. Takže při vysokém stupni nasycenosti potravinami nedochází k dalšímu zvyšování spotřeby a tedy k růstu poptávky, což snižuje cenovou a důchodovou pružnost poptávky a vede k situaci, že změna tržní ceny, za jinak nezměněných podmínek, vyvolává pouze malé změny v objemu spotřeby potravin, při růstu důchodu (podmínkou je vysoký stupeň nasycenosti potravin) klesá přírůstek výdajů za potraviny na jednotku přírůstku důchodu obyvatelstva (Bečvářová, 2005). b) při formování nabídky konzervativnost při volbě struktury a rozsahu výroby limitovaná časovým nesouladem v možnosti reakce výrobců na signály trhu, zvýšení rizika, že změny rozhodnutí o výrobě nevyvolávají adekvátní změny v časově opožděné nabídce v důsledku působení rozdílných faktorů klimatu a kvality půdy a nepředvídatelných vlivů počasí, omezenost množství půdy a institut soukromého vlastnictví, které ztěžují jak vstup kapitálu do zemědělství, tak i jeho odliv, 14

což se v krátkém období projevuje především nejen v nízké cenové pružnosti nabídky a její obtížné adaptaci na změny tržních cen jednotlivých komodit, ale zvyšuje náročnost na strategii i volbu strukturálních změn přesahující rozhodování jednotlivých podniků v delším časovém období (Bečvářová, 2005). Specifikem, které stále přetrvává i v tržní struktuře současného evropského modelu zemědělství, je i sociálně ekonomická struktura a rozmístění jednotlivých podnikatelských subjektů. Toto rozmístění a sociálně ekonomická struktura je na rozdíl od většiny ostatních odvětví charakteristická především velkým počtem výrobců, kteří jsou vázáni na půdu (různá úrodnost a kvalita, která velkou měrou omezuje volbu komoditní struktury zemědělské výroby), což sice vytváří zdání dokonalé konkurence na trhu při zkoumání odvětví bez respektování těchto klíčových interakcí s okolím, ale minimalizuje vliv zemědělských výrobců na tvorbu ceny komodit v podstatě na všech relevantních trzích (Bečvářová, 2005). 3.1.3 Nabídka a poptávka na agrárním trhu Tradiční fungování agrárního trhu je obecně modifikováno: část produkce (výrobní a osobní spotřeba v podniku) má naturální charakter, neprochází trhem: není bezprostředně podřízena zákonitostem trhu a naopak zkresluje parametry v nabídce a poptávce některých komodit, u části zemědělských surovin a produktů z nich vyráběných neexistuje jednotný národní trh, komodity si konkurují pouze v rámci (užších či širších) místních trhů = existuje zde nedokonalá konkurence při velkém počtu výrobců, působení tržních signálů může být podstatně modifikováno průběhem počasí stimulační funkce ceny na zvýšení nabídky může být podpořena, omezena resp. negována počasím, stejně jako časové parametry utváření tržní rovnováhy (Bečvářová, 2001). Poptávka po potravinách v určitém období je totiž závislá na cenách platných v tomto daném období, kterou můžeme charakterizovat vztahem: Dt = f (Ct), kde Dt je poptávka v období t a Ct je cena v období t. Spotřebitel se tedy ve své poptávce řídí informacemi trhu v podobě určité konkrétní ceny dané komodity v daném čase a zpravidla reaguje na změnu ceny bezprostředně. 15

Faktory ovlivňující poptávku po produktu: cena produktu, cena substitutu produktu, cena komplementů (doplňkových produktů), příjem spotřebitelů, spotřebitelské preference (chuťové zvyklosti spotřebitelů), očekávání dalšího růstu cen produktů, počet spotřebitelů růst populace. Agrární sektor je na straně poptávky charakteristický některými zvláštnostmi: poptávka po zemědělských komoditách je zpravidla odvozena od poptávky po finálních produktech, tj. po spotřebních statcích, které jsou ze zemědělských surovin průmyslově zpracovány, přičemž vývoj poptávky po potravinách a zemědělských surovinách není lineárně závislý z hlediska množství, času, ani místa poptávka se dále vyznačuje svou nízkou cenovou a důchodovou pružností, vyplývající z toho, že spotřeba potravin má dané hranice minimální a maximální spotřeby změna tržní ceny (za jinak nezměněných podmínek) vyvolává pouze malé změny v objemu spotřeby potravin při růstu důchodu, za podmínek vysokého stupně nasycenosti potravinami, klesá přírůstek výdajů za potraviny na jednotku přírůstku důchodů obyvatelstva (podíl výdajů za potraviny z důchodů obyvatelstva v dlouhodobém vývoji klesá) Nabídka zemědělských výrobků (pokud abstrahujeme od zásob), je naopak v krátkodobém pojetí zcela nepružná. Nejkratší doba odezvy na změnu v ceně je dána délkou výrobního cyklu: St = f (Ct 1), kde St je nabídka v období t a Ct 1 je cena v období (t 1). Rozhodování výrobců vychází z předpokladu, že ceny, které jsou platné v současném období (roce), budou na stejné úrovni i v období (roce) příštím. Bez kvantifikovaných prognóz je však tento předpoklad nedoložený a nabízená produkce 16

v období (t + 1) může přijít na trh za zcela jiných podmínek, než které platily pro tržní situaci v období t. V případě víceletého výrobního cyklu (např. chov skotu, ovocnářství, vinohradnictví, chmelařství) je nabídka v období t odezvou na ceny, které platily před dvěma, třemi i více lety. Požadavky trhu se pak tím více mohou lišit od toho, co budou nabízet výrobci. V průběhu několika let se velice často vyskytují cyklické změny cen. Tyto cykly vznikají jako důsledek časové mezery mezi rozhodnutím o změně produkce a obdobím, kdy výsledek tohoto rozhodnutí může být prokázán na trhu. U jednoletých plodin je časové zpoždění obecně jeden rok, u brojlerů 2-3 měsíce, u výkrmu skotu 2-3 roky, u speciálních kultur 4-5 let (Bečvářová, 2001). Faktory ovlivňující nabídku: cena produktu, cena dalších produktů, které podnik může vyrábět, ceny výrobků produkovaných společně (mák makovina, mléko maso), cíle výrobců (na vždy se jedná o zisk), očekávání změny produktu náklady na produkci, úroveň technologie (technologie + šlechtění, výzkum, vývoj). Agrární sektor je i na straně nabídky charakteristický některými zvláštnostmi: nabídka v podmínkách tržního hospodářství je souhrnem rozhodnutí samostatných výrobců o výrobě, tj. o množství jednotlivých výrobků, o použité technologii a technice, charakteristickým znakem je obtížná adaptace výroby (nabídky) na změny tržních cen velikost nabídky ovšem nezávidí pouze na rozhodnutí samotných výrobců o množství použití výrobních faktorů: zemědělská výroba, zejména rostlinná, je značně ovlivněna proměnlivými a nepředvídatelnými faktory klimatu, kvality půdy a počasí (riziko, že rozhodnutí o změně výroby nevyvolají adekvátní změny v časově opožděné nabídce) 17

mezi rozhodnutím o výrobě v závislosti na signálech trhu a skutečnou změnou v nabídce uplyne poměrně dlouhá doba, ve které se může situace na trhu podstatně změnit (konzervativnost v rozhodnutích o změně rozsahu a struktury výroby) omezenost množství půdy a institut soukromého vlastnictví půdy ztěžují jak vstup kapitálu do zemědělství, tak i jeho odliv (Bečvářová, 2001) V agrárním sektoru přitom v rámci fungování trhů spojených s výrobou, zpracováním a distribucí finálních produktů zemědělského původu dochází k rozdílným podmínkám při formování cen na různých trzích podle stupně zpracování suroviny, tedy CZV a SC, i podle struktury podnikatelských subjektů, které charakterizují jednotlivé fáze potravinového (komoditního) řetězce. Pro agrární trh je taktéž charakteristické, že se v zemědělství nevytváří nové pracovní příležitosti, poptávka je po pracovnících velice nízká a nabídka práce na tomto trhu kvůli nízkým mzdám, které v zemědělství panují je taktéž malá. Neočekávaná poptávka zemědělských výrobců například pro sezónní práce po kvalifikovaných pracovnících lze následně těžce realizovat. Pesimistická a optimistická cenová očekávání a jimi doprovázené změny v produkci se zpravidla projevují v cyklických změnách cen, které vypadají jako pavučina znázorněná v nabídkově-poptávkovém grafu a v analýze agrárního trhu je znám pod pojmem pavučinový teorém. Obrázek 5: Princip pavučinového teorému Zdroj: Bečvářová (2005) 18

3.2 Nové prostředí zemědělských podniků - agrobyznys Nejen změny poptávky po potravinách, spotřeby potravin a specifika zemědělské výroby, které jsem se snažil charakterizovat v předcházející části, ale i celková změna podnikatelského prostředí v současném období zásadně mění podmínky pro zemědělské podniky. Procesy formování agrobyznysu vedou k tomu, že se jednotlivé zemědělské podniky stávají součástí podstatně širšího segmentu národních ekonomik. Jedná se o podstatné vazby přesahující původní úzké vymezení zemědělského podniku jako samostatného subjektu prvovýroby, ale i problematiky ekonomiky zemědělství. V padesátých letech dvacátého století vedla tato potřeba poznání širších ekonomických souvislostí výroby potravin v nové světové globalizující se ekonomice ke vzniku komplexnější teoreticko-metodologické koncepci na bázi agrobyznysu. Podle tvůrců agrobyznysu, amerických ekonomů Johna H. Davise a Raye A. Goldberga (in Bečvářová, 2005) je agrobyznys definován jako: souhrn všech činností týkajících se zpracování a distribuce produktů vyrobených na farmě; to znamená výrobní činnosti na farmě; a dále skladování, zpracování, dopravu a prodej zemědělských komodit a produktů z nich vyrobených. Do agrobyznysu jsou zahrnována tato odvětví: a) dodavatelská odvětví vstupům zemědělství a potravinářství (specializované strojírenství, chemie, energetika atd.) b) zemědělská prvovýroba c) krmivářský průmysl d) služby pro zemědělství a potravinářství (zásobování, nákup, opravárenství, šlechtitelství a semenářství, plemenářské služby, aplikovaný výzkum, školství, poradenství atd.) e) potravinářský a další zpracovatelský průmysl f) potravinářský obchod a veřejné stravování Princip agrobyznysu tedy znamená vymezení a charakteristiku činností a vzájemných vazeb spojených se zemědělskou výrobou nejen uvnitř podniku, ale i vazeb s předcházejícími a navazujícími subjekty a činnostmi typickými pro zpracování zemědělských komodit do finálního výrobku potraviny. Představuje tedy doslova 19

průřez celým spektrem odvětví ekonomiky, která se přímo či zprostředkovaně zapojuje v procesech výroby potravin (Bečvářová, 2005). Dodavatelé vstupů do zemědělství Vývoz zemědělských produktů Výrobci zemědělských produktů Podniky nákupu, skladování a zpracování zemědělských produktů Dovoz zemědělských produktů a potravin Vývoz potravin Podniky velkoobchodu potravin, dopravy a ostatních služeb Dovoz potravin Podniky maloobchodu potravinami Instituce veřejného stravování Koneční spotřebitelé Obrázek 6: Základní struktura agrobyznysu Zdroj: Bečvářová (2005) Pro aktuální zpřesnění reflektující situaci na přelomu tisíciletí, kdy se významně posiluje vliv genetického a biologického výzkumu v předvýrobních fázích, lze využít definici podle Sonky a Hudsona (in Bečvářová, 2005), kteří definují agrobyznys jako řetězec subsektorů vzájemně propojených řadou přímých i zpětných vazeb zahrnující: a) výzkum, genetické a osivářské firmy a dodavatele dalšího biologického materiálu, b) dodavatele ostatních vstupů, c) zemědělské výrobce, 20

d) nákupce zemědělských produktů, e) zpracovatele první a druhé fáze zpracování zemědělských produktů do konečných výrobků, f) (malo)obchod a instituce veřejného stravování 3.2.1 Postavení jednotlivých článků v komoditním řetězci Komoditní /potravinový řetězec (commodity/food chain) resp. komoditní vertikála (food commodity vertical) je definován jako charakteristika činností a vzájemných vztahů subjektů výrobních, zpracovatelských i odbytových činností a trhů fungujících v rámci procesů výroby a zpracování suroviny získané v zemědělské prvovýrobě na produkt distribuovaný konečnému spotřebiteli (Bečvářová, 2005). 1. Tradiční model, který je charakteristický preferencí nabídkové strany trhů, tj. tokem produktu od výrobců po konečné zpracování. Tento nabídkově orientovaný přístup chápe zemědělský podnik (zemědělská prvovýroba) jako rozhodující faktor a článek v rámci zemědělsko-potravinářského řetězce. Navazující články tohoto řetězce mají za úkol zemědělskou surovinu vyrobenou v tomto zemědělském podniku nakoupit, kultivovat a dále zpracovávat v potravinové výrobě. Vstupy Zemědělské produkty 1. fáze zpracování 2. fáze zpracování Potravinářské zboží Obrázek 7: Nabídkově orientovaný komoditní řetězec Zdroj: Bečvářová (2005) 2. Vývoj potravinového hospodářství na současném stupni ekonomického rozvoje a rozložení sil odpovídá spíše poptávkově orientovanému modelu. Nejdůležitějším a rozhodujícím faktorem celého vertikálního řetězce výroby potravin jsou spotřebitelé. Spotřebitelská poptávka determinuje prostřednictvím jednotlivých fází výroby ve vertikále poptávku po zemědělské surovině a je tedy určující při volbě rozsahu a struktury zemědělské výroby. Tento přístup zdůrazňuje také interakci a závislost jednotlivých dílčích trhů komoditní vertikály a odpovídá vývoji potravinového hospodářství na současném stupni ekonomického vývoje. 21

Vstupy Zemědělské produkty Potravinářské zboží Obrázek 8: Poptávkově orientovaný komoditní řetězec Zdroj: Bečvářová (2005) Klíčové postavení získávají finalizující články řetězce, ty prosazují své zájmy i v předvýrobních fázích a v odvětvích vstupů do celého systému výroby potravin. Tím dochází k oslabení pozice zemědělců, jak z hlediska volby výrobního programu, tak v důsledku omezené možnosti volby a výběru partnerů v horizontálách i vertikálách potravního řetězce. Finalizující články potravinového řetězce tak určují rozsah, rozmístění i způsob výroby zemědělské produkce jako suroviny pro další zpracování a prodej. Rostoucí závislost a vzájemné propojování jednotlivých trhů v rámci vertikály výroby potravin totiž ukazuje, že vliv úrovně zpracovatelského průmyslu a kvality jeho produktů může přispívat, nebo také zhoršovat uplatnění zemědělské produkce na domácím i zahraničním trhu. Obecně se dá říci, že efektivní zpracovatelský sektor může výrazně přispět ke zvyšování konkurenceschopnosti zemědělské prvovýroby (Bečvářová, 2005). 3.2.2 Tržní struktura v agrobyznysu Tržní struktura je soubor základních charakteristik, které se zabývají chováním jednotlivých firem v odvětví (Bečvářová, 2005). Faktory ovlivňující tržní strukturu: a) počet nakupujících a prodávajících v daném odvětví a jejich koncentrace b) rozsah výrobkové diferenciace c) možnost vstupu na trh a existence bariér d) výhody z rozsahu produkce (jaké technologie používáme v odvětví) e) stupeň vertikální integrace a diverzifikace Základní informaci o struktuře agrobyznysu, o míře koncentrace a potencionálním riziku zneužití tržní síly na jednotlivých fázích komoditního řetězcee je možné na různé úrovni obecnosti (za agrobyznys jako celek nebo podle jednotlivých komoditních 22

vertikál v různém teritoriálním členění) odvozovat z počtu jednotlivých subjektů operujících na relevantních trzích. Na základě analýzy dostupných údajů o počtu subjektů účastnících se jednotlivých fází výroby, zpracování a distribuce potravin lze charakterizovat strukturu agrobyznysu v Evropě (EU 15) na přelomu tisíciletí těmito proporcemi (Bečvářová, 2005). Obrázek 9: Současná struktura agrobyznysu v Evropě Zdroj: Bečvářová (2005) Klíčovou pozici zaujímají především velké obchodní firmy a podniky zpracovatelského průmyslu. Menší počet velkých firem obsahuje více monopolistických prvků a umožňuje zneužívání monopolního postavení (Bečvářová, 2005). 3.2.3 Koordinace činností v rámci agrobyznysu Znaky typickými pro současné světové potravinové hospodářství se postupně stává industrializace výroby, inovace a výrazný technologický pokrok ve výrobních postupech, rozvoj využívání informačních a marketingových systémů, nové distribuční systémy. Tyto výrazné změny se promítly do všech článků komoditní vertikály a dané procesy současně ovlivnily i postavení těchto článků. Otázky konkurenceschopnosti a perspektivy zemědělských výrobců jednotlivých zemí na agrárním trhu jsou řešitelné, pouze pokud jsou závislé na úspěšném vývoji a postavení celých řetězců výroby potravin. 23

Důvody pro koordinaci činností v agrobyznysu, tedy synchronizace činností mezi firmami v rámci komoditního řetězce od předvýrobních fází vymezujících do značné míry podmínky nabídky surovin přes celou řadu aktivit charakterizujících jednotlivé navazující fáze tohoto procesu až po dodávku konečného výrobku spotřebiteli se stávají zdrojem konkurenční výhody všech firem zapojených v tomto řetězci. Obecně lze říci, že koordinace činností zahrnuje všechny způsoby synchronizace následných fází výrobkových vertikál (výroba/marketing), pokud jde o kvantitu, kvalitu a časové rozvržení výrobkových toků. Výrazné změny se uskutečnily ve všech článcích řetězce (od zabezpečení vstupů, výroba, zpracování, až po konečného spotřebitele), je tedy nutno rychle reagovat a přizpůsobovat se měnícímu se vnějšímu i vnitřnímu prostředí, stejně tak rostoucím nárokům na koordinaci v rámci komoditní vertikály. Kromě fúzí, akvizic a strategických dohod v rámci vertikální integrace, se prosazují i jiné typy kontrol nad určitými články či nad celou vertikálou. Stupeň kontroly lze charakterizovat ve formách vertikální integrace. Tyto stupně kontroly jsou uspořádány od minima po maximum: otevřený trh producent se nezavazuje k prodeji výrobků před dokončením produkce, kupující se rozhoduje na základě okamžitých cen, kontakty mezi kupujícím a prodávajícím jsou minimální marketingový kontrakt odběratel (kontraktor) a výrobce sjednávají dodací podmínky, způsob ocenění produkce a základní vlastnosti produktu. Kontraktor obvykle zajistí trh pro realizaci produkce, v zásadě neovlivňuje rozhodování o výrobě produkční kontrakt kontraktor se kromě zajištění odbytiště pro výrobky výrazně účastní v rozhodování výrobce, zachovává si vlastnictví klíčových výrobních vstupů vertikální integrace koordinace dvou nebo více následných výrobních fází, která se realizuje prostřednictvím vlastnictví a managementu. Jedná se o nejvyšší stupeň kontroly (Bečvářová, 2005). 24

3.2.4 Cenotvorba v prostředí agrobyznysu Na agrárním trhu funguje mechanismus formování cen (CZV a SC). V prostředí nedokonalé konkurence např. bilaterální monopol/oligopol se promítá v odvození poptávky a nabídky. Tržní síla se projevuje deformací odvozené poptávky po zemědělských produktech včetně negativních vlivů na tvorbu cen, které jsou placeny zemědělcům. Spotřebitelskou cenu (Pr) determinuje primární poptávková křivka (spotřebitelská poptávka) a odvození nabídková křivka (primární nabídka farem zvýšená o marketingovou marži). Zemědělskou cenu (Pf) determinuje primární nabídková křivka (nabídka na úrovni farem) a odvozená poptávková křivka (poptávka po zemědělském produktu). Rozdíl mezi maloobchodní cenou a zemědělskou cenou tvoří marketingová marže (Bečvářová, 2005). P Pr Marketingová marže Odvozená nabídka (maloobchod) Primární nabídka (zemědělci) Pf Primární poptávka (maloobchod) Odvozená poptávka (zemědělci) Q0 Obrázek 10: Tržní determinace formování zemědělských a spotřebitelských cen Zdroj: Bečvářová (2005) Q 3.2.5 Projevy globalizace a liberalizace v agrobyznysu Podle OECD je globalizace v ekonomickém pojetí procesem, který zvyšuje závislost trhů a výroby různých zemí díky dynamice obchodu se zbožím a službami, pohybem kapitálu a technologií. Liberalizace trhu je v současnosti faktor, který velice silně ovlivňuje stav agrárního trhu. Díky levné a v podstatě neomezené dopravě a také dostupnosti komunikací se zvyšuje konkurence na větším prostoru a faktorem utváření agrobyznysu, kdy zesiluje vliv poptávky po zemědělské produkci. 25

Liberalizace trhů v agrobyznysu podle Bečvářové (2004) naráží především na řadu problémů proto, že zemědělské produkty, potraviny a výroba dalších produktů zemědělského původu jsou považovány za strategickou součást potravinové a národní bezpečnosti jednotlivých zemí. Stávajícím problémem, který je ovlivňován těmito faktory, jsou 2/3 světového agrárního obchodu, které představují potraviny a vysoce finalizované produkty a pro zemědělské výrobce to není pozitivním jevem. Z výzkumu formování světového agrobyznysu a jeho projevů v podmínkách evropského regionu vyplývá, že základní změnou, typickou pro současnou fázi vývoje zemědělství v rámci celého komplexu odvětví podílejících se na výrobě potravin, je změna charakteru samotných agrárních a potravinových trhů (Bečvářová, 2004). Obecně lze danou fázi vývoje charakterizovat těmito projevy: konkurence dostává podobu soutěžení celých komoditních vertikál na příslušném segmentu potravinového trhu, prohlubuje se integrace potravinového hospodářství ve světě, klesá vliv ochrany vnitřních potravinových trhů jednotlivých států obchodními bariérami, agrární trhy se liberalizují, prosazuje se konsolidace firem ve všech segmentech potravinového řetězce, která využívá přínosů z rozsahu, prohlubuje se kontrola a koordinace navazujících činností, ve vzájemných vazbách se uplatňuje e-commerce, fowardové kontrakty apod., posilují se kritéria ochrany spotřebitelů ve vztahu ke kvalitě potravin z hlediska péče o zdraví, potravinovou bezpečnost, bio-terorismus, identifikaci původu potravinových zdrojů, zájem spotřebitelů je zaměřen na hodnotu potravin (kvalita za nízké ceny) i na sortiment, roste poptávka po potravinách s vysokou přidanou hodnotou, jako jsou kuchyňsky upravené, konzervované, zmrazené a dehydratované výrobky; obchody nabízející tento typ potravin se stávají vůdčími, rozhodujícími v maloobchodě a určují model obchodu v konkrétním potravinovém řetězci, do toku potravin a zemědělských produktů zasahuje celá škála firem a organizací často nezemědělského charakteru, globálních sítí, soukromých společností i veřejných subjektů, které se podílejí na identifikaci i ovlivnění konkrétních požadavků spotřebitelů a spotřebitelských segmentů, 26

nabídka zemědělských produktů je formována na základě vyhodnocení vzájemných interakcí nabídky a poptávky a vazeb v celém řetězci agrobyznysu, přičemž finální poptávka má rozhodující vliv na množství a strukturu výroby i dodávek v čase a prostoru. Vazba mezi výrobcem zemědělských surovin a konečným spotřebitelem je zprostředkovaná. Zemědělská prvovýroba je úzce propojena s organizacemi nákupu, skladování a zpracování zemědělských produktů (potravinářský průmysl), s organizacemi dopravních a distribučních služeb, obchodem a institucemi veřejného stravování: školy, restaurace, nemocnice a hotely (Bečvářová, 2004). Globalizační a liberalizační procesy se projevily různou mírou i způsoby v každém odvětví národního hospodářství. V zemědělství byly ovlivněny řadou specifik, která působí rozdílně na rostlinnou a živočišnou výrobu. Taktéž se tyto změny projevily rozdílně v rámci jednotlivých komoditních vertikál. 3.2.6 Zahraniční obchod Procesy globalizace, liberalizace a integrace přinášejí pro národní ekonomiky značné změny v charakteru propojování těchto ekonomik, neboť jde o širokou škálu obousměrných toků nejen hmotných, tj. finančních, úvěrových, pracovních sil, nýbrž stále s větší dynamikou i toků nehmotných, jako jsou informace, poznatky, technické služby, výsledky vědy a techniky ve formě patentů, licencí aj. Od směny finálních výrobků se váha přenesla na směnu polovýrobků jako výsledků jednotlivých etap zpracování (Plchová, 2001). V rámci společného trhu EU se realizuje zahraniční obchod bez cel, tedy tarifních překážek. Přesto netarifní překážky na tomto společném trhu v některých zemích stále fungují (pro příklad dorovnání výše přímých plateb všem členským státům do stejné úrovně). Obchod EU a třetích zemí je však stále založen na tarifních překážkách, proti čemuž brojí WTO (Světová obchodní organizace). Dalšími faktory, které kromě výše zmíněných ovlivňují agrární zahraniční obchod: převažující nabídka nad poptávkou na mezinárodním trhu, tedy výhodnější a snazší nakupovat než prodávat vývoj měnového kurzu (posilování domácí měny znamená zdražování exportu, tedy znesnadnění vývozu a naopak usnadnění dovozu) 27

větší informovanost a znalosti exportérů, znalosti jako konkurenční výhoda řada obchodních operací vysloveně ziskového charakteru ve vývozu/dovozu (spekulativní prodeje a nákupy) Navazují hlavní nevýhody českých subjektů operujících na mezinárodním trhu: nedostačující výrobní kapacita tuzemských zpracovatelů neuspokojivé image nabízeného zboží a jeho prezentace v zahraničí nízká kapitálová síla exportních firem rozměr exportních či importních firem méně výhodné exportní úvěry atp. Dále je poukazováno na často méně příznivé výchozí podmínky konkurence: obchodní náklady náklady produkce schopnost pružně reagovat na požadavky trhu včetně potřebné flexibility vůči požadavkům zákazníka Také je neopomenutelný zcela neuspokojivý stupeň integrace mezi prvovýrobci, zpracovateli a přepravci, který je ve srovnání se zahraniční konkurencí obecně na velmi nízké úrovni (Kraus, 2007). Tyto a mnoho dalších faktorů zásadně ovlivňují pozici českých producentů prasat a vepřového masa na zahraničních trzích, ovlivňují taktéž úroveň cen i přístupy ke kvalitě dodávaných komodit. Stávají se i předpokladem konkurenceschopnosti producentů. 28

4 VLASTNÍ PRÁCE 4.1 Vymezení komoditní vertikály jatečná prasata/vepřové maso V České republice patří vepřové maso již tradičně k nejoblíbenějším masům ve spotřebním koši. Odvětví chovu prasat patří k největším spotřebitelům plodin pěstovaných na orné půdě. Také proto má chov prasat význam i z pohledu využívání zemědělských ploch. Od 70. let 20. století byl v tehdejším Československu uskutečňován hybridizační program, kdy pomocí ucelených souborů šlechtění a organizačních opatření zaměřených na produkci finálních hybridů s požadovanými parametry masné užitkovosti docházelo k zvyšování zmasilosti prasat, snižování protučnění a zvyšování počtu narozených a odchovaných selat na jednu prasnici. Také díky uskutečnění hybridizačního programu došlo k velkému navýšení stavů prasat. Stavy prasat dosáhly svého nejvyššího bodu v roce 1981, kdy bylo na území Československa chováno přes 5,1 milionu prasat a více než 368 tisíc prasnic. Po stabilizaci počtu prasat dochází k postupnému poklesu stavů prasat i prasnic v České republice, který nastal jednak v důsledku snížení spotřeby a zlepšení kvalitativních ukazatelů, ale snižování stavů prasat v ČR je především odrazem nabídky a poptávky jatečných prasat (vepřového masa) nejen u nás v ČR, ale především v ostatních státech EU. Komoditní vertikála představuje dynamický systém, který je utvářen soustavou vzájemně komunikujících prvků. K jejímu vymezení můžeme použít vymezení vertikály z různých úhlů pohledu podle Friedlera a Smitala (2002). Z ekonomického hlediska: rozhodující roli hraje spotřebitel, s ním je spojena především problematika marketingu, a posledním článkem je výrobce (zajištění chovu prasat a produkce jatečných prasat pro další zpracovaní), který je ovlivněn prvky, jako jsou organizace, prostředí, šlechtění, výživa a zdraví. Z hlediska zootechnického zahrnuje: chov prasnic a odchov plemenných nebo chovných zvířat, inseminační stanice kanců a výkrm. 29

Z genetického hlediska je dále podmíněna úrovní: šlechtitelských chovů, rozmnožovacích chovů, a chovů užitkových. Na počátku komoditní vertikály vepřového masa se nacházejí zemědělci a dodavatelé krmiv. Již do této úvodní fáze komoditní vertikály zasahuje zahraniční obchod. Nejedná se jen o již finalizovaná kompletní krmiva pro pokrytí celé denní krmné dávky, ale významnou položkou jsou prvotní suroviny pocházející od zemědělců, jako jsou obilniny, okopaniny, šroty apod., přes specializované přípravky do krmiv jako minerální příměsi, premixy až po nejrůznější dochucovadla. V další fázi popsané jako prvovýroba se nacházejí chovatelé prasat. Na této úrovni se zahraniční obchod dále rozvětvuje, kdy nedochází k obchodování pouze s jatečnými prasaty v živém, ale i selaty, prasnicemi a genetickým materiálem (kančí sperma). Samotnou prvovýrobu jsem rozdělil do několika následujících kategorií: a) Užitkové chovy selata do 7 kg odstavčata hmotnost od 7 do 25 kg předvýkrm o hmotnosti 25 35 kg výkrm od 35 kg do 110 kg prasnice b) Šlechtitelské chovy c) Rozmnožovací chovy Po výkrmu jsou živá zvířata odvážena na jatka (1. fáze zpracování). Zde probíhá porážka a následně jatečná těla putují do bouráren masa, kde se JUT (jatečně upravená těla) rozdělí podle jednotlivých partií těla a vznikají výrobky s vyšší přidanou hodnotou. Na rozdíl od hovězího dobytka, který se dělí převážně na čtvrtě, tak u vepřového se dělí pouze na půlky. Vepřové půlky se poté dělí na jednotlivé části, kdy spotřebitelsky nejzajímavější části jsou kýty, pečeně, plec a bok. Zahraniční obchod se zde dále větví, kdy nedochází pouze k obchodování s JUT a jednotlivými druhy výsekového masa 30

a částí těl, ale také k obchodu s droby a tuky pro potravinářské účely, dále se střevy, která poté mohou sloužit k výrobě výrobků s nejvyšší přidanou hodnotou v této komoditní vertikále, což jsou masné výrobky potravinářského průmyslu. Obchoduje se také s endokrinními žlázami určenými pro farmaceutický průmysl, tukem pro průmyslové využití a v neposlední řadě s kůžemi, určenými pro kožedělný průmysl a prasečími štětinami. Obrázek 11: Dělení vepřové půlky na jednotlivé části Zdroj: Český svaz zpracovatelů masa (2012) Ve 2. fázi zpracování je maso dále upravováno v masokombinátech na výrobky s nejvyšší přidanou hodnotou v komoditní vertikále. Tyto výrobky se prostřednictvím 31

obchodních sítí dostávají ke konečnému spotřebiteli. Tak jak do předešlých částí komoditní vertikály, i zde zasahuje zahraniční obchod. Na následujícím obrázku jsou zachyceny všechny rozhodující fáze a vazby mezi jednotlivými články komoditní vertikály založené na výrobě surovin živočišného původu a produktů masného průmyslu. Jak je uvedeno výše, tak i z obrázku je zřejmé, že zahraniční obchod zasahuje a je propojen do všech částí komoditní vertikály. Prvovýroba 1.Fáze zpracování 2.fáze zpracování Obchod CZV CPV SC CZV Konečný spotřebitel Obrázek 12: Komoditní vertikála prasata/vepřové maso Zdroj: Vlastní zpracování (2012) 32

4.2 Vývoj stavů prasat v ČR Pokud budeme vycházet z rozboru konkrétního vývoje stavů prasat a prasnic v ČR, přehledně dokumentovaný grafem na obr. 8, situace se významně začíná měnit právě po roce 1990, kdy po otevření českých hranic, pádu komunistického režimu a přechodu ke kapitalistickému zřízení dochází k liberalizaci trhů a možnosti zahraničního obchodu s našimi tzv. západními sousedy. Snížení celkových stavů prasat od roku 1990 do roku 2010 o takřka 3 miliony kusů, tedy více než polovinu původního stavu bylo do značné míry ovlivněno právě změnou podnikatelského prostředí českého zemědělství obecně a pouze mírným poklesem spotřeby vepřového masa. 5 000 4 500 4 000 3 500 3000 2500 2000 prasata prasnice 1 500 1 000 500 0 1921 1945 1960 1989 1995 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 Graf 1 : Vývoj stavů prasat a prasnic v tisících kusech Zdroj: vlastní zpracování z dat ČSÚ (2012) 33

V roce 1981 se na území tehdejšího Československa chovalo přibližně 5,1 mil. prasat a přes 368 tis. prasnic. Do toku 1993 se celkové stavy prasat výrazně neměnily a pohybovaly se okolo 4,5 milionu kus. K výraznému poklesu stavů prasat a prasnic došlo až v roce 1994, kdy ve srovnání s předchozím rokem stavy prasat poklesy téměř o půl mil. ks a u prasnic cca o 30 tis. ks. Právě v tomto období se zde koncentrovaly vlivy zásadní změny v podmínkách české ekonomiky, obecná orientace na liberalizaci trhů, která se výrazně promítla do zemědělství a jeho podpory a také do změny poptávky. Spotřebitelé byli nuceni reagovat na výrazné zvýšení cen masa, jako důsledku odstranění záporné daně z obratu, což se poté bezprostředně projevilo v celé komoditní vertikále i chovu prasat (Bečvářová, 2005). Mezi léty 1981 a 1994 tedy dochází k poklesu stavů prasat a prasnic, poté zhruba do roku 1997 došlo k určité stabilizaci, ale od tohoto roku celkový stav prasat dále a trvale klesá. Z výchozího stavu roku 1981 do roku 2010 došlo celkově k poklesu o více než 60%. Významný vliv na vývoj u této komodity měl i vstup do společného trhu EU. Právě od vstupu do EU v květnu roku 2004 do roku 2010 stavy prasat začaly mnohem výrazněji klesat. V tomto období je pokles přibližně 40% v porovnání s rokem našeho vstupu do společného trhu EU. 4.3 Produktivita chovů prasat v ČR Velice se začala měnit produktivita v chovech. Velmi výrazně se zvýšil počet odchovaných selat na jednu prasnici, kdy v roce 1994 připadalo na jednu prasnici 12,8 selat. V roce 2010 se počet odchovaných selat na jednu prasnici zvýšil na 22,1 selat a v roce 2011 již na 23,5 selat na jednu prasnici. Tato skutečnost je dána především nižší úmrtností a vyšší porodností prasnic. Počet odchovaných selat na jednu prasnici je jedním z nejdůležitějších ukazatelů pro porovnání úrovně tohoto odvětví mezi jednotlivými státy. Jak jsem již zmínil, tak v ČR se počet odchovaných selat postupně zvyšuje (graf 2), kdy v roce 2011 dosahoval počet odchovaných selat 23,5 na jednu prasnici. V roce 2012 lze očekávat další růst počtu selat na jednu prasnici. Ovšem v porovnání s našimi západními sousedy ještě nedosahujeme jejich úrovně. Například v Německu se pohybuje počet odchovaných selat na prasnice okolo 28-29 ks a v Dánsku, které patří mezi nejlepší hráče na trhu 34

v této komoditní vertikále, se počet odchovaných selat pohybuje okolo 30 selat na jednu prasnici. 25,0 23,0 21,0 19,0 17,0 15,0 200320042005200620072008200920102011 Počet selat 18,5 19,0 19,2 19,5 20,1 20,8 21,2 22,1 23,5 Graf 2: Vývoj počtu odchovaných selat na 1 prasnici za kalendářní rok Zdroj: Vlastní zpracování z dat ČSÚ (2012) Z výše uvedených údajů lze konstatovat, že po vstupu ČR do EU došlo k výrazným změnám v odvětví chovu prasat i ve výrobě vepřového masa. Jednou z hlavních příčin je nárůst konkurence vlivem liberalizace trhu společně s nízkou rentabilitou chovů prasat. Tento vývoj je zřetelný při porovnání cen zemědělských výrobců (dále jen CZV) významných evropských producentů vepřového masa. Z grafu 3 je zřejmé, že CZV (jatečných zvířat), jsou v ČR jedny z nejvyšších. 2009 2008 2007 2006 2005 2004 NL DE DK ČR PL 2003 2002 0 500 1000 1500 2000 Graf 3: Ceny zemědělských výrobců (CZV) v živém USD/t Zdroj: Vlastní zpracování z dat FAOSTAT (2012) 35

4.4 Agrární zahraniční obchod ČR Podle údajů ÚZEI (viz příloha č. 1) se obrat českého zahraničního obchodu v roce 2009 v porovnání s lety 2005 2008 zvýšil o 28,452 mld. Kč, tj. o 13,5%. Na straně českého dovozu došlo v tomto období k nárůstu o 14,516 mld. Kč, tj. o 15,9%. Obdobný trend vývoje českého agrárního obchodu lze očekávat i do budoucna. Podle dat ÚZEI (viz příloha č. 2) se zvyšuje podíl především rostlinné výroby na hodnotě exportu na úkor živočišné výroby. Při porovnání hodnot bilance českého agrárního obchodu (dále jen AZO) v letech 2005 až 2010 lze snadno dojít k závěru, že největší nárůst importu do ČR je u vepřového masa (KN 0203), naopak u exportu obilí mírného pásma (KN 1001 až 1005) lze pozorovat rostoucí trend. Záporné saldo zahraničního obchodu lze pozorovat vedle vepřového masa také u hovězího a drůbežího masa. Všechny tři druhy masa byly do ČR vždy dováženy, ale v posledních letech se změnil poměr mezi vývozem a dovozem. Nejvýraznější nárůst dovozu masa byl zaznamenán po vstupu ČR do EU, což souvisí se zrušením cel a dalších tarifních překážek ve formě licencí a množstevních omezení v rámci jednotného trhu EU. V peněžním objemu zahraničního obchodu ČR je vepřové maso jednou z nejvýznamnějších položek. Import vepřového masa do České republiky za rok 2010 dosahoval hodnoty téměř 8 miliard korun a v komparaci např. s exportem obilí (jež patří tradičně k nejvýznamnějším položkám v AZO), jej za stejný rok přesáhl o téměř 2 mld. Kč. Na podílu zahraničního obchodu v komoditní vertikále prasata/vepřové maso tvoří největší část především vepřové maso, selata, živá prasata a také výrobky s nejvyšší přidanou hodnotou. Ostatní suroviny či výrobky této komoditní vertikály již zaujímají řádově menší zastoupení na podílu zahraničního obchodu. Je nepochybné, že celá komoditní vertikála je nedílnou a důležitou součástí AZO ČR. 36

4.4.1 Zahraniční obchod v komoditní vertikále prasata/vepřové maso Selata Z hlediska objemu zahraničního obchodu (dále jen ZO) zaujímá významné místo již obchod s živými selaty (pokud není brán v úvahu ZO se vstupy; krmiva, genetický materiál apod.). Samotná selata nejsou rozlišována podle váhy na selata, odstavčata a selata v předvýkrmu, ale brána jako celek (z hlediska ZO). Pokles stavů selat v ČR souvisí s poklesem počtu prasnic, a také s masivním nárůstem dovozu selat do České republiky. Na mnoha místech byly naprosto zrušeny podniky, které kromě chovu jatečných prasat byly také zaměřeny na produkci selat. V ČR na rozdíl např. od USA nebo Dánska byl chov jatečných prasat, prasnic a selat provázán obvykle v rámci jednoho podniku. V USA funguje chov jatečných prasat a selat (rozmnožovacích chovů) odděleně, kdy se firmy zaměřují právě na produkci pouze chovného materiálu a již se nezapojují do vertikály tím, že by například provozovaly výkrm prasat. S jasně viditelným úbytkem počtu prasat a prasnic přímo souvisí i počty narozených a odchovaných selat. Před vstupem na společný trh EU v roce 2003 se v české republice narodilo více jak 6,056 mil. selat. V roce 2011 poklesl počet narozených selat na 3,016 mil., což tvoří méně než polovinu selat narozených v roce 2003. Tento sestupný a vytrvalý pokles ilustruje graf 4. 7000 6000 5000 4000 3000 2000 1000 0 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 Počet selat 6056 5537 5627 5269 5151 4171 3591 3469 3016 Graf 4: Počet narozených selat v ČR v tisících kusech Zdroj: Vlastní zpracování z dat ČSÚ (2012) 37

Jak dokládá graf 5, tak ČR byla ještě v roce vstupu do EU čistým vývozcem selat. O rok později, tedy v roce 2005 se již ČR stala čistým dovozcem, kdy se import selat do ČR zvýšil desetinásobně a export selat se šestinásobně snížil. selata v ks 425000 405000 385000 365000 345000 325000 305000 285000 265000 245000 225000 205000 185000 165000 145000 125000 105000 85000 65000 45000 25000 5000 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 Dovoz do ČR 5 710 57 977 113 779 107 924 177 082 250 088 403 809 423 238 Vývoz z ČR 15 130 2 419 8 909 12 159 32 948 27 894 19 008 9 556 Graf 5: Dovoz a vývoz selat v tisících kusech pro ČR Zdroj: Vlastní zpracování z dat ČSÚ a Situačních a výhledových zpráv MZe ČR (2012) Jak dokládá graf, tak dovoz selat do ČR již představuje téměř jednu šestinu selat, která se u nás ročně narodí. V roce 2005 nastal dynamický dovoz selat do ČR, v roce 2006 byl již dvojnásobný oproti předešlému roku. Mírný pokles u dovozu nastal v roce 2007, ale od tohoto roku nastal prudký nárůst dovozu, kdy se za dva roky zvýšil import selat do ČR o cca 250%. Dovoz selat do České republiky je realizován především z Dánska, Německa a Nizozemí (viz graf 6). Největším dovozcem selat do ČR je Dánsko, které ještě v roce 2004 do ČR selata neimportovalo, ale za 6 let dokázalo každým rokem importovat selata v hodnotě cca 0,5 mld. Kč. 38

600 500 400 300 200 100 0 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 Dánsko - 22334 92546 49139 108547 427815 525505 475138 Německo 7253 48756 36225 53106 82377 14720 10016 58574 Nizozemí 510 18692 51628 40237 45665 34544 98397 74345 Graf 6: Dovoz selat do ČR z vybraných zemí v milionech korun Zdroj: Vlastní zpracování z dat ČSÚ (2012) Jatečná prasata Další v pořadí komoditní vertikály se nachází obchod s živými prasaty. Jak bylo již předesláno v předchozí části, tak počty chovaných prasat v České republice značně poklesly. Stejně tak jako selata, tak i živá zvířata jsou řazena jako výrobek s nízkou přidanou hodnotou v komoditní vertikále prasata/vepřové maso. Graf 7 ukazuje vývoj zahraničního obchodu s živými zvířaty. Před vstupem do EU stejně jako u selat, tak i u prasat vysoce převažoval export prasat nad jeho importem. Ještě několik let po našem vstupu do společného trhu EU byl export živých jatečných prasat vyšší než jeho import. Až v roce 2008 počet dovezených prasat mírně převýšil počet vyvezených. Tento trend pokračoval ještě následující rok, kdy ale počet dovezených prasat převýšil počet vyvezených o více jak 100 tisíc kusů. Od roku 2010 je opět kladná bilance v zahraničním obchodu s jatečnými prasaty. 39

200000 150000 100000 50000 0-50000 -100000-150000 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 dovoz 1646 14068 18365 40212 121296 167450 97399 94013 vývoz 173398 138597 120536 119079 117879 61107 138458 148514 bilance 171752 124529 102171 78867-3417 -106343 41059 54501 Graf 7: Dovoz a vývoz jatečných jate prasat pro ČR v kusech Zdroj: Vlastní zpracování z dat ČSÚ (2012) Jak dokládá graf 8,, tak mezi nejvýznamnější nejvýznamn jší obchodní partnery pro náš export jatečných jate prasat se řadí adí vedle Slovenska a Německa i Maďarsko. Slovensko bylo pro Českou republiku tradičním čním obchodním partnerem partn i před ed vstupem na společný společ trh EU, ale po vstupu do EU se hodnota vývozu zvýšila oproti roku 2003 o více než 106 mil. korun. 300 250 Slovensko 200 Německo 150 100 Maďarsko 50 0 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 Graf 8: Export jatečných jate prasat ČR s vybranými zeměmi ěmi v mil. Kč Zdroj: Vlastní zpracování z dat ČSÚ (2012) 40

210 160 110 60 Slovensko Německo Maďarsko 10-40 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 Graf 9: Dynamika vývoje vývozu živých prasat z ČR do vybraných států (Báze = 2003), Zdroj: Vlastní zpracování z dat ČSÚ (2012) Po roce 2003 došlo k obrovskému nárůstu exportu jatečných prasat, tuto skutečnost ilustruje graf 9. Nejdynamičtější nárůst exportu byl s Německem, kdy se vývoz v roce 2004 zvýšil o více než 100 mil. Kč oproti roku 2003. Dynamický vývoj exportu také nastal u Maďarska. Export se Slovenskem je naopak konstantní a nevyznačuje se takovou volatilitou jako tomu je u Německa či Maďarska. V roce 2011 byl pro ČR nejvýznamnějším obchodním partnerem s živými prasaty Maďarsko. Export do Maďarska dosáhl v tomto roce téměř 250 mil. Kč, export na Slovensko v tomto stejném roce dosahoval cca 240 mil. Kč. Tito naši obchodní partneři jsou dáni především naší geografickou polohou, kdy se jedná o naše nejbližší sousedy. Ale v letech 2010 a 2011 se také podařilo realizovat export na ruský trh, kdy se jednalo o náhradu výpadku polského exportu. Peněžní objem vyvezených jatečných prasat zde dosáhl zhruba 50 milionů korun a ruský trh se jeví jako možný exportní trh pro naše chovatele. Bohužel je velice těžké se na tomto trhu prosadit, což je dáno administrativní náročností a byrokracií na ruské straně a taktéž absencí jednotného trhu s Ruskem. 41

400 350 300 250 200 150 100 Německo Slovensko Nizozemí 50 0 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 Graf 10: Import jatečných prasat v mil. Kč do ČR z vybraných států Zdroj: Vlastní zpracování z dat ČSÚ (2012) Jak dokládá graf 10, tak ještě několik let po vstupu ČR na společný trh EU nebyl import jatečných prasat do ČR tak významný jako export jatečných prasat. Až v roce 2007 se významně zvýšil import jatečných prasat z Nizozemí a tento trend pokračoval až do roku 2009, kdy dosáhl maxima cca 175mil. Kč, od tohoto roku se import jatečných prasat z Nizozemí snižuje. Nejvýznamnějším importéremm jatečných prasat do ČR je Německo. Výrazný nárůst importu z Německa nastal až v roce 2008, v roce 2009 dosáhl svého historického maxima, téměř 350 mil. Kč. V tomto roce také poprvé nastala záporná bilance ZO s jatečnými prasaty. Následující rok se import jatečných prasat z Německa propadl o více než 200 mil. Kč. 300 250 200 150 100 Německo Slovensko Nizozemí 50 0 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 Graf 11: Dynamika vývoje dovozu živých prasat do ČR z vybraných států (Báze = 2004), Zdroj: Vlastní zpracování z dat ČSÚ (2012) 42

Graf 11 názorně dokládá tento vývoj. Import ze Slovenska je poměrně konstantní, naopak německý import v roce 2007 zaznamenal extrémně vysoký nárůst a následně v roce 2010 také významný propad. Od roku 2011 lze zaznamenat opět nárůst importu z Německa. Nizozemský import začíná konstantně růst od roku 2007, v roce 2009 nastalo maximum a od následujícího roku import z Nizozemí klesá. Vepřové maso Poslední v pořadí komoditní vertikály je obchod s vepřovým masem. Vepřové maso reprezentuje produkt s vysokou přidanou hodnotou. Také představuje nejvýznamnější položku ZO komoditní vertikály prasata/vepřové maso, jak do množstevního objemu, tak i do peněžního vyjádření. 250 200 150 100 50 0-50 -100-150 -200 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 dovoz 28,4 62,9 110,6 116 130,2 149,9 176,9 195,5 212,8 vývoz 9,1 14,5 21,3 21,8 28,1 34,5 34,5 35,4 39,4 bilance -19,3-48,4-89,3-94,2-102,1-115,4-142,4-160,1-173,4 Graf 12: Dovoz a vývoz vepřového masa pro ČR v tis. tun Zdroj: Vlastní zpracování z dat Situačních a výhledových zpráv Mze ČR (2012) Vepřové maso se do ČR dováželo vždy, stejně jako ostatní druhy mas. Tak jak souvisí úbytek počtu prasnic se snižujícím se počtem selat a jatečných prasat, tak s tímto jevem souvisí i značný propad ve výrobě masa. Jak dokládá graf 12, tak již rok před vstupem do EU byla bilance ZO s vepřovým masem záporná, ale až od roku 2004 nastává pokles, který je dnes již řádový oproti letům před vstupem na společný trh EU. Jak dokládá již zmíněný graf, tak nejvýznamnější pokles nastal v období let 2003 2006, poté dochází k zpomalení propadu bilance ZO. Výrazný propad opět nastává od roku 2008. 43

100 95 90 85 80 75 70 65 60 55 50 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 Vepřové maso 96,9 82,8 79,7 78,7 74 65,1 63,4 60,8 Graf 13: Vývoj soběstačnosti v produkci vepřového masa v ČR Zdroj: Vlastní zpracování z dat Situačních a výhledových zpráv Mze ČR (2012) Klesající soběstačnost v produkci vepřového masa v ČR ilustruje graf 13. V roce vstupu ČR do EU byla soběstačnost ČR v produkci vepřového masa necelých 97%. Od roku 2005 již nastává strmý propad, který pokračuje do současnosti. V roce 2011 se soběstačnost v produkci vepřového masa dostala pod hranici 61%. 2000 1800 1600 1400 1200 1000 800 600 Německo Slovensko Rakousko 400 200 0 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 Graf 14: Export vepřového masa ČR s vybranými státy v mil. Kč Zdroj: Vlastní zpracování z dat ČSÚ (2012) Z grafu 14 je jasně patrné, že i v exportu vepřového masa je pro nás Slovensko nejvýznamnějším obchodním partnerem. V roce 2003 činil export na Slovensko cca 319 mil. Kč. Od roku 2004 dochází k nárůstu exportu na Slovensko, kdy v roce 2011 dosáhla hodnota exportu vepřového masa na Slovensko 1,73 mld. Kč. Druhým 44

nejvýznamnějším exportním partnerem je Německo, kde hodnota exportu v roce 2003 činila 5,2 mil. Kč, v roce 2011 již dosáhla hodnoty 220 mil. Kč. 45 40 35 30 25 20 15 10 5 0 Německo Slovensko Rakousko Graf 15: Dynamika vývoje vývozu vepřového masa z ČR do vybraných států (Báze = 2003), Zdroj: Vlastní zpracování z dat ČSÚ (2012) Nejdynamičtěji se vyvíjel export s Německem (viz. graf 15), kdy od roku 2005 došlo k enormně velkému nárůstu exportu do Německa. V roce 2008 došlo k menšímu poklesu v tomto jinak trvale se zvyšujícím trendu. Od roku 2011 opět vývoz do Německa roste. Export se Slovenskem vytrvale roste již od roku 2003, i když od roku 2008 není nárůst tak dynamický jako v předcházejících letech. Export do Rakouska byl vysoký především v 90. letech 20. století. Od roku 2003 dosahoval export ČR do Rakouska 4,8 mil. Kč. V roce 2005 vystoupal až na cca 49 mil. Kč. Od tohoto roku začal export do Rakouska prudce klesat. Jeho hodnota v roce 2011 činila již pouze 72 tis. Kč. Import vepřového masa do ČR neustále narůstá již od roku 2003. Jak dokumentuje graf 16, tak v roce 2003 byl největší import vepřového masa do ČR realizován z Německa. Hodnota německého importu činila 426,5 mil. Kč. Od tohoto roku nastává velký nárůst importu vepřového masa právě především z Německa, které již v roce 2004 zvýšilo hodnotu svého importu do ČR na 1,526 mld. Kč. Německo tedy během jednoho roku dokázalo trojnásobně zvýšit dovoz vepřového masa do ČR a v tomto nárůstu importu pokračuje dále. Německý dovoz vepřového masa v roce 2011 činil již více než 4,8 mld. Kč. 45

5000 4500 4000 3500 3000 2500 2000 1500 1000 500 0 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 Německo Maďarsko Nizozemí Polsko Dánsko Španělsko Rakousko Belgie Graf 16: Import vepřového masa do ČR v mil. Kč s vybranými státy Zdroj: Vlastní zpracování z dat ČSÚ (2012) Dalším nejvýznamnějším importérem vepřového masa do ČR se stalo Polsko, jehož import dosáhl v roce 2011 více než 1,2 mld. Kč a pak Rakousko, které v tomtéž roce importovalo do ČR vepřové maso v hodnotě přesahující 1 mld. Kč. Právě Polsko zaznamenalo nejdynamičtější nárůst exportu vepřového masa do ČR (viz graf 17). Významnými dovozci vepřového masa jsou také Belgičané, Španělé a Nizozemci. Jejich import do ČR představoval v roce 2011 u Belgie 0,86 mld. Kč, u Španělska 0,8 mld. Kč a u Nizozemí 0,63 mld. Kč. Právě Nizozemí je další zemí, která zaznamenala velmi dynamický nárůst exportu vepřového masa do ČR. Mezi země s nejdynamičtějším nárůstem exportu vepřového do ČR patří také Rakousko. 70 60 50 40 30 20 10 0 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 Německo Maďarsko Nizozemí Polsko Dánsko Španělsko Rakousko Belgie Graf 17: Dynamika vývoje dovozu vepřového masa do ČR z vybraných států (Báze = 2003), Zdroj: Vlastní zpracování z dat ČSÚ (2012) 46

4.5 Spotřeba vepřového masa v ČR Vepřové maso je pro českého spotřebitele nejdůležitějším masem. V porovnání se spotřebou ostatních mas tvoří spotřeba vepřového masa více než polovinu celkové spotřeby masa v jídelníčku obyvatel v ČR (viz graf 18). Role vepřového masa je v ČR nezastupitelná. Jeho nenahraditelnost je dána především tradicí vepřového masa v české kuchyni, nepřeberným množstvím úprav vepřového masa a receptůů na úpravu tohoto masa. V jídelníčku má své postavení také svou vysokou výživovou hodnotou a kvalitou. 2,3 0,9 0,4 vepřové 24,8 41,6 hovězí a telecí drůbeží králičí zvěřina 9,5 skopové, kozí, koňské Graf 18: Spotřeba jednotlivých druhů mas v roce 2010 (v kg/os. za rok) Zdroj: Vlastní zpracování z dat ČSÚ (2012) Vepřové maso je také v oblibě díky jeho příznivé ceně, na rozdíl například od masa hovězího či telecího. Jeho spotřeba je v ČR v podstatě konstantní jak dokládá graf 19. Za posledních 10 let se spotřeba vepřového masa pohybuje na úrovni lehce nad 40kg/os/rok. 60,0 50,0 40,0 30,0 20,0 10,0 0,0 Graf 19: Vývoj spotřeby vepřového masa v ČR kg/os/rok Zdroj: Vlastní zpracování z dat ČSÚ (2012) 47

5 ZÁVĚR Odvětví chovu prasat prošlo za posledních více než 20 let velkými změnami. V Československu a poté i v ČR měl chov prasat dominantní postavení v celé živočišné výrobě. Patřil a stále ještě patří k největším spotřebitelům plodin pěstovaných na orné půdě (zejména obilovin). Také proto má chov prasat význam i z pohledu využívání zemědělských ploch. Nejvyšší stav jatečných prasat byl zaznamenán v roce 1981, kdy bylo na území Československa chováno přes 5,1 milionu prasat. V roce 2011 dosahovaly stavy prasat hodnot z poválečných let a stále se snižují. Tento negativní trend se projevuje především v rostlinné výrobě, kde již několik let po sobě vznikají veliké přebytky obilí. Snahou je přebytečné obilí exportovat z ČR, nebo jej v osevním postupu nahradit jinou plodinou. V současnosti jsou do ČR ve velkém množství dovážena selata a ještě ve větší míře (v miliardových částkách) vepřové maso. Tímto se ČR vzdává možnosti realizace vyšší přidané hodnoty, která je uplatňována ve prospěch jiných států. ČR se tak dostává do pozice rozvojové země, kdy dochází k vývozu vstupní suroviny (a produktů s nižší přidanou hodnotou) a do ČR jsou dováženy produkty s vyšší přidanou hodnotou. Tento trend je viditelný především u vepřového masa. Do ČR se v současnosti dováží přibližně polovina roční spotřeby vepřového masa (zejména z Německa, Polska a Rakouska). Negativní vývoj je rovněž platný z hlediska zahraničního obchodu s jatečnými prasaty. Jatečná prasata jsou ve velkém množství vyvážena, čímž je 1. a 2. fáze zpracování realizována mimo ČR. U selat je podobný trend jako u vepřového masa. Dochází k úbytku vlastních selat a ve velkém množství jsou do ČR dovážena selata ze zahraničních chovů (především z Dánska). Vstup ČR do EU se v komoditní vertikále prasata/vepřové maso projevil především tím, že chovatelé a zpracovatelé vepřového masa z ostatních členských států EU (zejména EU 15), se dokázali velice rychle prosadit na našem trhu. Postupně, díky nižším nákladům (na vyprodukovaný 1 kg vepřového masa) a skrytým národním dotacím docházelo k silnému konkurenčnímu tlaku na české chovatele prasat. Se ztrátou konkurenceschopnosti českých chovatelů prasat začalo docházet k ukončování jejich činnosti, což se postupně začalo projevovat i v dalších fázích zkoumané komoditní vertikály (zejména na zpracovatelích), jejichž tržní podíl postupně přebírají zahraniční dodavatelé. 48

6 LITERATURA BEČVÁŘOVÁ, V. Zemědělská politika. První vydání. Brno : Mendelova zemědělská a lesnická univerzita v Brně, 2001. 120 s. ISBN 80-7157-514-3. BEČVÁŘOVÁ, V. Podstata a ekonomické souvislosti formování agrobyznysu. První vydání. Brno : Mendelova zemědělská a lesnická univerzita v Brně, 2005. 68s. ISBN 80-7157-911-4. BEČVÁŘOVÁ, V. Zemědělství v agrobyznysu. První vydání. Brno : Mendelova zemědělská a lesnická univerzita v Brně, 2005. 62 s. ISBN 80-7157-891-6. BEČVÁŘOVÁ, V. Změny podnikatelského prostředí zemědělských podniků formované vývojem v agrobyznysu. Acta Universitatis Agriculturae et Silviculturae Mendelianae Brunensis. 2004. sv. LII, č.3, s. 7-16. ISSN 1211-8516. FIEDLER, J.; SMITAL, J. Některé aspekty optimalizace šlechtění prasat. Náš chov, 2002, roč. LXII, č. 4, s. 52-54. KRAUS, J. Reálný prostor pro snižování záporného salda českého agrárního obchodu. Praha: Výzkumný ústav zemědělské ekonomiky, 2007. ISBN 978-80-86671-45-1. MACÁKOVÁ, L. Mikroekonomie : Základní kurs. 10. vydání. Slaný : Melandrium, 2007. 278 s. ISBN 978-80-86175-56-0. MINAŘÍK, B. Statistika I : Popisná statistika Druhá část. Brno : Mendelova zemědělská a lesnická univerzita v Brně, 2008. 229 s. ISBN 978-80-7375-152-4. PLCHOVÁ, B. Zahraniční obchod. Praha : Bankovní institut Vysoká škola a.s., 2001. 273 s. ISBN 80-7265-048-3. Situační a výhledová zpráva Vepřové maso, srpen 2006, Mze ČR Praha, 2006. Situační a výhledová zpráva Vepřové maso, srpen 2007, Mze ČR Praha, 2007. Situační a výhledová zpráva Vepřové maso, prosinec 2008, Mze ČR Praha, 2008. Situační a výhledová zpráva Vepřové maso, srpen 2009, Mze ČR Praha, 2009. Situační a výhledová zpráva Vepřové maso, červen 2010, Mze ČR Praha, 2010. 49

Situační a výhledová zpráva Vepřové maso, prosinec 2010, Mze ČR Praha, 2010. Situační a výhledová zpráva Vepřové maso, červenec 2011, Mze ČR Praha, 2011. Internetové zdroje Český statistický úřad. [online]. Dostupné z: <http://czso.cz/csu/redakce.nsf/i/zo_se_zbozim_podle_pohybu_zbozi_preshranicni_stati stika>. Faostat. [online]. Dostupné z: <http://www.faostat.fao.org/site/703/default.aspx#ancor>. Ministerstvo zemědělství ČR. [online]. Dostupné z: <http://www.eagri.cz/public/web/mze/potraviny/potravinarske-komodity/maso-amasne-vyrobky/situacni-a-vyhledove-zpravy-veprove-maso/>. Ústav zemědělské ekonomiky a informací. [online]. Dostupné z: <http://www.uzei.cz/left-menu/dazabaze/monitoring-azo.html>.. 50

7 PŘÍLOHY Příloha č.1: Vývoj bilančního schodku AZO ČR a stupně krytí dovozu vývozem v letech 2005 až 2009 Pramen: ÚZEI Příloha č.2: Bilance českého AZO za vybrané komoditní agregace v letech 2005 2010 (v mil. Kč) Pramen: ÚZEI 51