Chudoba v České republice.

Podobné dokumenty
Chudoba v ČR: kritika ukazatelů a evropský kontext. Martina Mysíková, Jiří Večerník KONFERENCE ČSS PRAHA

Statistika chudoby v České republice:

ŽIVOTNÍ PODMÍNKY ČESKÝCH DOMÁCNOSTÍ

ŽIVOTNÍ PODMÍNKY ČESKÝCH DOMÁCNOSTÍ

Životní podmínky 2015

ŽIVOTNÍ PODMÍNKY ČESKÝCH DOMÁCNOSTÍ

4. Riziko chudoby nebo sociálního vyloučení, rok 2014

Životní podmínky českých vysokoškoláků Šárka Šustová.

ŽIVOTNÍ PODMÍNKY ČESKÝCH DOMÁCNOSTÍ

MĚŘENÍ CHUDOBY A PŘÍJMOVÁ CHUDOBA V ČESKÉ REPUBLICE

Populace pracujících chudých v Česku a na Slovensku Šárka Šustová, Martin Zelený, Eliška Zykmundová

Rozdělení populace v ČR podle věku a pohlaví (v %)

ŽIVOTNÍ PODMÍNKY DOMÁCNOSTÍ A DEMOGRAFICKÝ VÝVOJ V OLOMOUCKÉM KRAJI. ČESKÝ STATISTICKÝ ÚŘAD Na padesátém 81, Praha 10 czso.

Vymezení klasifikace hlavních skupin domácností ohrožených finanční nedostupností bydlení z důvodu hospodářské krize

PERSPEKTIVY MLADÉ GENERACE PŘI ZAKLÁDÁNÍ RODINY

PŘEDSTAVENÍ ZLÍNSKÉHO KRAJE V ČÍSLECH

Aktivita A09101: Klasifikace hlavních skupin domácností ohrožených krizí

Rodinný rozpočet Přehled příjmů Seznam výdajů Porovnání příjmů a výdajů Přehodnocení a přizpůsobení výdajů Aktualizace rozpočtu

Občané o životní úrovni a sociálních podmínkách

Občané o ekonomické situaci svých domácností

Spotřeba domácností má významný sociální rozměr

Sociální a ekonomické determinanty a jejich ukazatelé v EU a ČR. Hana Janatová, SZÚ

Potenciální finanční nedostupnost nájemního bydlení z regionálního pohledu

PŘÍLOHA NAŘÍZENÍ KOMISE (EU).../...,

Občané o životní úrovni a sociálních podmínkách

CHUDOBA V ČESKÉ REPUBLICE KRITICK POHLED NA EVROPSKÉ UKAZATELE. JI Í VEâERNÍK A MARTINA MYSÍKOVÁ

Rozšířené výstupy Informačního systému o průměrném výdělku

Občané o ekonomické situaci svých domácností duben 2009

Sociální a ekonomické determinanty a nerovnosti ve zdraví. Hana Janata, SZÚ

Zneužívání chudoby: čísla a fakta. Doc. Ing. Ilona Švihlíková, Ph.D.

Úspory domácností a hrubý pracovní příjem

Rada Evropské unie Brusel 3. října 2017 (OR. en)

FINANČNÍ ZAJIŠTĚNÍ DOMÁCNOSTÍ A OBAVY Z EKONOMICKÉHO

ING Bank Svět spoření

vybraných ukazatelů životní úrovně v české republice v letech

Vývoj indikátorů nerovností v ČR Drahomíra Dubská Jan Zeman

Životní úroveň, rodinné finance a sociální podmínky z pohledu veřejného mínění

9. PŘÍJMY, VÝDAJE A SPOTŘEBA OBYVATELSTVA

MINIMÁLNÍ MZDA A ŽIVOTNÍ ÚROVEŇ ZAMĚSTNANCŮ

SLADĚNÍ RODINNÉHO A PRACOVNÍHO ŽIVOTA DATOVÉ ZDROJE , Brno

Občané o životní úrovni

EKONOMIKA PASIVNÍCH DOMŮ. Nejsem tak bohatý, abych investoval do laciného života. Ing. Tomáš Vanický

Finanční situace rodin s nezaopatřenými dětmi v ČR jaro 2017

Tomáš Sirovátka, Pavel Kofroň, Miroslava Rákoczyová, Ondřej Hora, Robert Trbola

Informace o vyplacených dávkách v resortu MPSV ČR v červenci 2015

Výběrové šetření o zdravotním stavu české populace (HIS CR 2002) Fyzická aktivita (VIII. díl)

PŘÍLOHY. návrhu NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY,

ING Bank Svět spoření. Praha, 4. března

VÝVOJ VYBRANÝCH UKAZATELŮ ŽIVOTNÍ ÚROVNĚ V ČESKÉ REPUBLICE V LETECH Zpracoval Odbor analýz a statistik (65)

Výběrové šetření o zdravotním stavu české populace (HIS CR 2002) - Charakteristika výběrového souboru (II. díl)

MODEL DAŇOVÉ REFORMY V LETECH 2012 AŽ 2013, ZAMĚSTNANCŮ PŘED ZAVEDENÍM SUPERHRUBÉ MZDY tj. ve srovnání s daňovým obdobím do

Kategorizace domácností pro účely zmapování disparit ve finanční dostupnosti bydlení

2.3. Peněžní příjmy domácností, jejich vývoj a struktura, míra chudoby podle výsledků šetření Mikrocenzus 2002 a Životní podmínky 2008

V 1. pololetí 2011 rostly mzdy jen ve mzdové sféře

Genderové statistiky a slaďování pracovního a rodinného života. Daniel Chytil ČSÚ

Informace o vyplacených dávkách v resortu MPSV ČR v prosinci 2014

STÁRNUTÍ OBYVATELSTVA A TRH PRÁCE, SPECIFIKA ODVĚTVOVÉ STRUKTURY V ČESKÉ REPUBLICE

Informace o vyplacených dávkách v resortu MPSV ČR v květnu 2015

Zkušenosti s kvalitou a nákupem potravin

Půjčovat si peníze nebo pořizovat věci na dluh je. vždy rizikem. půjčovat si peníze nebo pořizovat věci na dluh je v dnešní době přirozenou

Nezaměstnanost a míra nezaměstnanosti

Informace o vyplacených dávkách v resortu MPSV ČR v březnu 2015

JAK HOSPODAŘÍ ČESKÉ DOMÁCNOSTI

Informace o vyplacených dávkách v resortu MPSV ČR v srpnu 2014

Informace o vyplacených dávkách v resortu MPSV ČR. v dubnu 2016

Informace o vyplacených dávkách v resortu MPSV ČR. v březnu 2016

Informace o vyplacených dávkách v resortu MPSV ČR v červnu 2014

Longitudinální analýza chudoby včeské společnosti prostřednictvím dat šetření EU-SILC. Deskriptivní longitudinální vstup (1.

Informace o vyplacených dávkách v resortu MPSV ČR v listopadu 2014

Rodinný rozpočet. - na základě pojištění - nemocenská. - důchod. - státní politiky zaměstnanosti. - dávky státní sociální podpory

Informace o vyplacených dávkách v resortu MPSV ČR v červenci 2014

Nekvalitní bydlení a problémy dětí ve škole aj. oblastech

Informace o vyplacených dávkách v resortu MPSV ČR v dubnu 2014

Informace o vyplacených dávkách v resortu MPSV ČR. v červenci 2016

Měření ekonomiky. Ing. Jakub Fischer Katedra ekonomické statistiky VŠE v Praze

Metodika identifikace domácností potenciálně ohrožených sociálním vyloučením v důsledku nízké finanční dostupnosti bydlení

Výsledky zmapování regionálních disparit ve finanční dostupnosti bydlení

Informace o vyplacených dávkách v resortu MPSV ČR. v lednu 2016

Názory obyvatel na přijatelnost půjček

Informace o vyplacených dávkách v resortu MPSV ČR v červnu 2018 Obsah:

JAK HOSPODAŘÍ ČESKÉ DOMÁCNOSTI

4. Osoby bydlící v zařízeních

ŽIVOTNÍ PODMÍNKY V ČR 2014

Výběrové šetření o zdravotním stavu české populace (HIS CR 2002) - Kouření (V. díl)

ŽIVOTNÍ PODMÍNKY V ČR 2015

Analýza vývoje příjmů a výdajů domácností ČR v roce 2015 a predikce na další období. (textová část)

Informace o vyplacených dávkách v resortu MPSV ČR v dubnu 2018 Obsah:

4. Pracovní síly v zemědělství

Analýza kvality života seniorů v České republice

7. Regiony ČR podle ekonomické úrovně a výběr sociálních statistik

Informace o vyplacených dávkách v resortu MPSV ČR v únoru 2017 Obsah:

Analýza odvodů OSVČ a zaměstnanců

Informace o vyplacených dávkách v resortu MPSV ČR v říjnu 2017 Obsah:

VÝVOJ VYBRANÝCH UKAZATELŮ ŽIVOTNÍ ÚROVNĚ V ČESKÉ REPUBLICE V LETECH Zpracoval Odbor analýz a statistik (65) MPSV ČR

Informace o vyplacených dávkách v resortu MPSV ČR v prosinci 2017 Obsah:

Informace o vyplacených dávkách v resortu MPSV ČR v srpnu 2017 Obsah:

Informace o vyplacených dávkách v resortu MPSV ČR v září 2017 Obsah:

Informace o vyplacených dávkách v resortu MPSV ČR v červenci 2017 Obsah:

EHIS Vybrané výsledky v Evropě. Naďa Čapková, Michala Lustigová, Státní zdravotní ústav. 22. konference Zdraví a životní prostředí Milovy 2017

Informace o vyplacených dávkách v resortu MPSV ČR v lednu 2019 Obsah:

Transkript:

Chudoba v České republice. Kritický pohled na evropské ukazatele Jiří Večerník, Martina Mysíková (SOÚ), Aktuální výzvy III Chudoba, 4.5.2018, Olomouc

2

Otázky Je v České republice opravdu nejnižší chudoba ze zemí EU, jak se často uvádí? Co vlastně měří ukazatel rizika chudoby nebo sociálního vyloučení koncipovaný v rámci Strategie Evropa 2020? Odpovídají sdělení domácností o výdělcích a dalších příjmech jiným informačním zdrojům? Jak příjmová chudoba odpovídá výpovědím domácností, že vycházejí s velkými obtížemi? Jak dlouho lidé zůstávají v chudobě? Existuje u nás mezigenerační chudoba? Kde se Česká republika nachází na žebříčku zemí z hlediska různých ukazatelů chudoby? 3

Data EU-SILC (European Union-Statistics on Income and Living Conditions) V ČR ho provádí ČSÚ pod názvem Životní podmínky Mezinárodní srovnání 2014 informace zveřejněné Eurostatem 2013 výpočty autorů Longitudinální data 2009 a 2013 Modul EU-SILC 2011 o mezigeneračním přenosu znevýhodnění (respondenti ve věku 25-59 let, ref. obd. situace v době, kdy jim bylo 14 let) Modul EU-SILC 2013 o subjektivním blahobytu 4

Je v České republice nejnižší chudoba? Ohrožení příjmovou chudobou (9,7 %) Osoby z domácností s ekvivalizovaným příjmem pod hranicí chudoby Hranice chudoby - 60 % mediánu národního ekvivalizovaného disponibilního příjmu domácností Ekvivalizovaný příjem domácnosti různě veliké domácnosti přepočteny na jeden společný základ tzv. ekvivalentních jednotek: první dospělé osobě je přiřazena váha 1,0, dalšímu dospělému 0,5 a každému dítěti do 13 let (včetně) váha 0,3 Relativní ukazatel 5

Je v České republice nejnižší chudoba? Ohrožení příjmovou chudobou v zemích EU v roce 2014 (%) 6

Je v České republice nejnižší chudoba? Ohrožení příjmovou chudobou v ČR a EU-28 v 2005-2017 (%) 7

Jaké příjmy měří chudoba? Ohrožení příjmovou chudobou podle věku v roce 2014 (%) 8

Jaké příjmy měří míra chudoby? Indikátory uvádějí podíly osob, nikoli domácností Ekvivalizovaný příjem domácnosti Úspory z rozsahu ze společného bydlení 2 lidé žijící samostatně mají v součtu vyšší náklady než 2 lidé žijící spolu Ekvivalenční škála výpočet ekvivalizované velikosti domácnosti: první dospělé osobě je přiřazena váha 1,0, dalšímu dospělému 0,5 a každému dítěti do 13 let (včetně) váha 0,3 9

Jaké příjmy měří míra chudoby? Příklad: 2 dospělí, každý má příjem 10 tis Kč za měsíc Bydlí samostatně 5 tis. Kč zaplatí za bydlení, 5 tis. za jídlo a osobní statky Druhý v HD 0 za bydlení (velké úspory u rozsahu), 5 tis. za jídlo a osobní statky (žádné úspory z rozsahu) Druhá osoba stojí jen polovinu váha 0,5 Ekvivalizovaná velikost jejich domácnosti je 1,5 (Příjem na hlavu ekv. velikost 2, žádné úspory z rozsahu) Celkem mají příjem 20 tis. Kč/měs. Každému z nich je započítán příjem 20 tis./1,5 = 13,333 tis. Kč 10

Jaké příjmy měří míra chudoby? 2017 Hranice příjmové chudoby 134 334 Kč 11 195 Kč měsíčně Průměrný důchod 11 807 Kč Ekvivalenční škála (1; 0.5; 0.3) je shodná pro celou EU, platná od 90.let Proč by tato škála měla odpovídat úsporám z rozsahu v ČR??? Dřívější OECD škála (1; 0.7; 0.5) v 2014 shodná míra chudoby (9.7) podle obou škál, ale: EU: 0-18 let 14.7; 18-64 let 9.1; 65+ let 7.0 OECD: 0-18 let 17.8; 18-64 let 9.3; 65+ let 2.6 11

Jaké příjmy měří míra chudoby? Míra ohrožení příjmovou chudobou celkem Váha první osoby 1,0, váha dětí 0,3, váha druhé dospělé osoby: 12

Jaké příjmy měří míra chudoby? Míra ohrožení příjmovou chudobou osoby 65+ Váha první osoby 1,0, váha dětí 0,3, váha druhé dospělé osoby: 13

Co měří ukazatel rizika chudoby nebo sociálního vyloučení? Tři ukazatele: Ohrožení příjmovou chudobou Materiální deprivace Velmi nízká pracovní intenzita Souhrnný ukazatel podíl osob, jejichž domácnost spadá alespoň pod jeden ukazatel 14

Co měří ukazatel rizika chudoby nebo sociálního vyloučení? Materiální deprivace (6,7 %) Osoby v domácnostech, které si nemohou dovolit nejméně 4 z 9 položek (ref. obd.) 1. zaplatit neočekávaný výdaj ve výši několika tisíc Kč (9 600 Kč v roce 2014) 2. jíst maso, drůbež nebo ryby (nebo jejich vegetariánské náhražky) každý druhý den 3. dostatečně vytápět byt 4. zaplatit ročně všem členům domácnosti alespoň týdenní dovolenou mimo domov 5. mít pračku 6. mít barevnou televizi 7. mít telefon 8. používat osobní automobil 9. hradit náklady spojené s bydlením nájemné, splátky hypotéky, platby za energie a splátky ostatních půjček, úvěrů nebo leasingu 15

Co měří ukazatel rizika chudoby nebo sociálního vyloučení? Materiální deprivace Nízký počet položek a irelevantní položky - plánovaná revize Moduly 2009, 2014, 2018 i deprivace dětí Zrušené položky: pračka, TV, telefon Nové položky (kombinace úrovně HD a jednotlivců): 1. pořizování aspoň některého nového oblečení za obnošené; 2. mít alespoň 2 páry dobře padnoucích bot; 3. moct utratit malý obnos pro sebe každý týden; 4. pravidelné aktivity ve volném čase; 5. schůzky s přáteli či příbuznými na drink / jídlo alespoň měsíčně; 6. připojení k internetu; 7. obnovit opotřebovaný nábytek. 16

Co měří ukazatel rizika chudoby nebo sociálního vyloučení? Velmi nízká pracovní intenzita (5,7 % z celé populace; 7,0 % populace 18-59) Odvození na základě ekonomické aktivity za kalendářní rok Členové domácností ve věku 18-59 let (studenti do 24 let z výpočtu vyloučeni) Počet měsíců, kdy tito členové domácnosti pracovali, je vydělen počtem měsíců, kdy pracovat mohli (tj. počet členů násobený dvanácti) Osoby 60+ let mají indikátor vždy = 0 Podíl do 0,2 byl označen za velmi nízkou pracovní intenzitu 17

Co měří ukazatel rizika chudoby nebo sociálního vyloučení? Velmi nízká pracovní intenzita Příklad: Domácnost: důchodce 65 let, nezaměstnaný 45 let, student 20 let (i pracující), dítě 15 let Do výpočtu zahrnut jen nezaměstnaný pracovní intenzita HD je 0 Indikátor = 1 pro nezaměstnaného, studenta a dítě; indikátor = 0 pro důchodce 18

Co měří ukazatel rizika chudoby nebo sociálního vyloučení? Velmi nízká pracovní intenzita Příklad: Pár 59 a 60 let 59 let nezaměstnaný, 60 let zaměstnaný indikátor 1 a 0 59 let zaměstnaný, 60 let nezaměstnaný indikátor 0 a 0 Kritika Lidé 60+ nikdy nenesou znak nízké pracovní intenzity Proč hranice 60+? 19

Co měří ukazatel rizika chudoby nebo sociálního vyloučení? Souhrnný ukazatel rizika chudoby nebo sociálního vyloučení v roce 2014 (%) 20

Co měří ukazatel rizika chudoby nebo sociálního vyloučení? Materiální deprivace v zemích EU v roce 2014 (%) 21

Co měří ukazatel rizika chudoby nebo sociálního vyloučení? Materiální deprivace v zemích ČR a EU-28 v 2005-2017 (%) 22

Co měří ukazatel rizika chudoby nebo sociálního vyloučení? Velmi nízká pracovní intenzita v zemích EU v roce 2014 (% populace 18-59) 23

Co měří ukazatel rizika chudoby nebo sociálního vyloučení? Velmi nízká pracovní intenzita v ČR a EU-28 v 2005-2017 (% populace 18-59) * 2017: věk 0-59 * Věk 0-59: 2016 6,7 %; 2017 5,5 % 24

Co měří ukazatel rizika chudoby nebo sociálního vyloučení? Souhrnný ukazatel rizika chudoby nebo sociálního vyloučení v zemích EU v roce 2014 (%) 25

Co měří ukazatel rizika chudoby nebo sociálního vyloučení? Souhrnný ukazatel rizika chudoby nebo sociálního vyloučení v ČR a EU-28 v 2005-2017 (%) 26

Odpovídají příjmy jiným informačním zdrojům? Informační systém o průměrném výdělku (ISPV) Česká správa sociálního zabezpečení (ČSSZ) důchody Pro srovnání sledujeme pouze osoby se starobním, invalidním, vdovským/vdoveckým, popřípadě kombinovaným důchodem, vyjma sirotčího Národní účty 27

Odpovídají příjmy jiným informačním zdrojům? Výdělky zaměstnanců podle šetření u firem a u domácností (Kč měsíčně) Šetření u firem (ISPV) Šetření u domácností (ŽP) Podíl ŽP/ISPV Kvantil 2011 2012 2013 2011 2012 2013 2011 2012 2013 1. decil 11 170 11 433 11 640 10 869 11 000 11 000 0,97 0,96 0,94 1. kvartil 15 466 15 772 15 917 15 000 15 138 15 503 0,97 0,96 0,97 Medián 21 224 21 613 21 911 20 000 20 097 20 798 0,94 0,93 0,95 3. kvartil 29 004 29 513 30 103 26 814 27 235 27 839 0,92 0,92 0,92 9. decil 41 254 41 763 42 753 35 530 36 000 37 500 0,86 0,86 0,88 Průměr 25 693 26 228 26 555 23 118 23 199 23 838 0,90 0,88 0,90 28

Odpovídají příjmy jiným informačním zdrojům? Důchody podle statistiky sociálního zabezpečení a šetření Životní podmínky (Kč měsíčně) ČSSZ ŽP Podíl ŽP/ČSSZ Kvantil 2011 2012 2013 2011 2012 2013 2011 2012 2013 1.decil 7 013 6 981 6 953 7 614 7 750 7 750 1,09 1,11 1,11 1.kvartil 8 768 9 027 9 295 9 250 9 286 9 393 1,05 1,03 1,01 Medián 10 361 10 554 10 778 10 800 11 000 11 000 1,04 1,04 1,02 3.kvartil 11 345 11 947 12 134 12 100 12 464 12 725 1,07 1,04 1,05 9.decil 12 975 13 677 13 431 13 567 13 824 14 065 1,05 1,01 1,05 Průměr 10 376 10 570 10 733 10 738 10 920 10 997 1,03 1,03 1,02 29

Odpovídají příjmy jiným informačním zdrojům? Celkový disponibilní příjem na osobu podle Národních účtů a šetření Životní podmínky (tis. Kč ročně) 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 Národní účty (NÚ) 154,9 163,0 173,7 184,8 195,9 201,6 201,7 204,2 206,8 ŽP 103,1 107,9 116,7 126,3 137,5 140,9 143,0 145,5 147,7 Podíl ŽP/NÚ 0,67 0,66 0,67 0,68 0,70 0,70 0,71 0,71 0,71 30

Jak příjmová chudoba odpovídá subjektivním výpovědím domácností? Jaký nejnižší možný čistý měsíční příjem by musela mít Vaše domácnost, aby s ním vyšla? Odpovězte prosím s přihlédnutím k současnému složení a podmínkám ve Vaší domácnosti. Měsíční částka v Kč. Nízký příjem skutečný příjem méně než 75 % minimálního potřebného příjmu 31

Jak příjmová chudoba odpovídá subjektivním výpovědím domácností? Skutečný příjem a subjektivně odhadovaný minimální potřebný měsíční příjem podle decilů skutečného příjmu v roce 2014 (tis. Kč) Decily podle skutečného ekvivalizovaného příjmu 32

Jak příjmová chudoba odpovídá subjektivním výpovědím domácností? Velké obtíže vyjít s příjmem (9,3 %) Jak vychází Vaše domácnost s celkovým měsíčním příjmem? 1.s velkými obtížemi 2.s obtížemi 3.s menšími obtížemi 4.docela snadno 5.snadno 6.velmi snadno 33

Jak příjmová chudoba odpovídá subjektivním výpovědím domácností? Velké obtíže vyjít s příjmem v zemích EU v roce 2014 (%) 34

Jak příjmová chudoba odpovídá subjektivním výpovědím domácností? Velké obtíže vyjít s příjmem v ČR a EU-28 v 2005-2017 (%) 35

Jak příjmová chudoba odpovídá subjektivním výpovědím domácností? Velké obtíže vyjít s příjmem podle decilů skutečného příjmu v roce 2014 (%) Decily podle skutečného ekvivalizovaného příjmu 36

Jak příjmová chudoba odpovídá subjektivním výpovědím domácností? Podíly osob podle ukazatelů chudoby a ekonomické aktivity v roce 2014 (%) Zaměstnanci OSVČ Nezaměstnaní Důchodci a Celkem Příjmová chudoba 3,0 7,2 44,8 8,1 9,7 Materiální deprivace 3,9 2,2 23,7 6,1 6,7 Velmi nízká pracovní intenzita 0,0 0,1 35,9 5,5 a 5,7 Riziko chudoby nebo sociálního vyloučení 6,4 8,9 55,1 15,6 14,8 Nízký příjem 6,9 12,7 31,8 10,4 10,7 Velké obtíže vyjít s příjmem 6,0 3,7 32,0 8,4 9,3 a Velmi nízké pracovní intenzity mohou dosáhnout pouze důchodci mladší 60 let. 37

Jak příjmová chudoba odpovídá subjektivním výpovědím domácností? Vzájemné vztahy ukazatelů chudoby v roce 2014 (%) 38

Jak příjmová chudoba odpovídá subjektivním výpovědím domácností? Velké obtíže vyjít s příjmem a ohrožení příjmovou chudobou v roce 2014 (tis. osob a %) 39

Jak příjmová chudoba odpovídá subjektivním výpovědím domácností? Chudoba podle obou ukazatelů: Výrazněji zastoupeny zejména osoby nezaměstnané a osoby z domácností jednoho rodiče Naopak méně často se mezi nimi vyskytují osoby se středoškolským a vysokoškolským vzděláním, pracující osoby (zaměstnanci i samostatně činní) a důchodci 40

Jak příjmová chudoba odpovídá subjektivním výpovědím domácností? Ohrožení příjmovou chudobou v porovnání s Velkými obtížemi vyjít s příjmem Věk - více zastoupeny děti do 19 let a naopak méně osoby středního a staršího věku Ekonomická aktivita - výrazně méně zastoupeni zaměstnanci a výrazně více osoby samostatně činné a nezaměstnaní Složení domácnosti - více zastoupeny jednotlivě žijící osoby a osoby z domácností s jedním rodičem, a naopak méně páry bez závislých dětí Typ obce - výrazně méně zastoupeni obyvatelé Prahy a naopak výrazně více obyvatelé venkovských obcí 41

Jak příjmová chudoba odpovídá subjektivním výpovědím domácností? Ohrožení příjmovou chudobou podle krajů ČR v roce 2014 (%) 42

Jak příjmová chudoba odpovídá subjektivním výpovědím domácností? Velké obtíže vyjít s příjmem podle krajů ČR v roce 2014 (%) 43

Jak příjmová chudoba odpovídá subjektivním výpovědím domácností? Rozdíl mezi ohrožením příjmovou chudobou a velkými obtížemi vyjít s příjmem podle krajů ČR v roce 2014 (procentní body) 44

Jak příjmová chudoba odpovídá subjektivním výpovědím domácností? Průměrné skóre spokojenosti se životem (0-10) u osob vystavených chudobě oproti ostatním, podle různých ukazatelů v roce 2013 45

Jak příjmová chudoba odpovídá subjektivním výpovědím domácností? Průměrné skóre spokojenosti s finanční situací domácnosti (0-10) u osob vystavených chudobě oproti ostatním, podle různých ukazatelů v roce 2013 46

Jak dlouho lidé zůstávají v chudobě? Longitudinální data 2009 a 2013 Dvě čtyřletá období Pro rozlišení jednorázové a trvalé chudoby to není dostatečně dlouhá doba (censorování dat) Sledujeme, kolikrát byly osoby během čtyřletého období ohroženy určitou chudobou 47

Jak dlouho lidé zůstávají v chudobě? Četnost výskytu ohrožení příjmovou chudobou ve dvou čtyřletých obdobích (%) 48

Jak dlouho lidé zůstávají v chudobě? Četnost výskytu materiální deprivace ve dvou čtyřletých obdobích (%) 49

Jak dlouho lidé zůstávají v chudobě? Četnost výskytu velkých obtíží vyjít s příjmem ve dvou čtyřletých obdobích (%) 50

Existuje u nás mezigenerační chudoba? Vycházení s příjmem v mládí a v současnosti (%) 51

Existuje u nás mezigenerační chudoba? Vycházení s příjmem v mládí a změna vůči současnosti (%) 52

Existuje u nás mezigenerační chudoba? 5 % osob uvedlo, že v jejich mládí rodina vycházela s měsíčními příjmy s velkými obtížemi 1/4 z nich pociťuje stejně velké obtíže i v současnosti (pouze 1 % osob ve věku 25-59 let) známky mezigenerační chudoby Finanční situace rodiny původu, ať už přímo (tj. v důsledku hmotného strádání a nedostatečné finanční podpory vzdělání), anebo nepřímo (tj. v důsledku motivačních vzorů a sociálního kapitálu) přenášena z rodičů na děti Další 1/4 jen mírné zlepšení finanční situace Necelá 1/3 zlepšení k menším obtížím Hodnocení současné situace je obecně kritičtější než retrospektiva (možné zkreslení, časový odstup až 45 let) 53

Existuje u nás mezigenerační chudoba? Velké obtíže vyjít s příjmem v mládí i v současnosti mezigenerační přenos chudoby (%) 54

Existuje u nás mezigenerační chudoba? Podíl osob vykazujících zlepšení v současnosti z těch, kdo v mládí vycházeli s příjmem s velkými obtížemi (%) 55

Závěrem Oproti indikátorům EU tedy zdůrazňujeme výhody subjektivního ukazatele chudoby bere v úvahu nejen relativní příjmy, ale také výdaje a finanční břemena poskytuje vyrovnanější výsledky v demografické a prostorové diferenciaci těsněji souvisí se životní spokojeností vhodnější pro mezinárodní srovnání, je realističtější Odpovídá rostoucímu zájmu o subjektivní blahobyt a zvyšujícímu se respektu k jeho ukazatelům ve výzkumu i v politice 56

Děkujeme za pozornost 57