POSTUP PŘÍPRAVY A REALIZACE PROJEKTU VÝSTAVBY NOVÝCH JADERNÝCH BLOKŮ V ČR

POSTUP PŘÍPRAVY A REALIZACE PROJEKTU VÝSTAVBY NOVÝCH JADERNÝCH BLOKŮ V ČR (stav k 20 září 2017) Shrnutí Tato zpráva je zpracována vládním zmocněncem pro jadernou energetiku pro 6. zasedání Stálého výboru pro jadernou energetiku (dále také SVJE) na základě podkladů pracovních skupin SVJE, Ministerstva průmyslu, Ministerstva financí, Ministerstva dopravy, ČEPS, ČEZ, a. s., EDU II, a. s. a ETE II, a. s. Cílem zprávy je v souladu s úkolem zadaným SVJE na jeho 5. zasedání a v souladu s úkolem daným statutem SVJE informovat členy SVJE o stavu a dalším postupu přípravy a realizace výstavby nových jaderných zdrojů v české republice. 1. Úvod Aktualizovaná Státní energetická koncepce a Národní akční plán jaderné energetiky schválené vládou ČR v prvním pololetí 2015 předpokládají, že elektřina vyrobená v jaderných elektrárnách bude i v budoucnu hrát stěžejní roli při zajišťování energetické bezpečnosti České republiky. Podíl jaderné energetiky na hrubé výrobě elektrické energie má být do roku 2040 navýšen až na úroveň 50 % a tím také velkou měrou přispívat k naplňování závazných dekarbonizačních cílů. Tyto strategické dokumenty definují nutnost podpořit a urychlit proces projednávání, přípravy a realizace nových jaderných bloků ve stávajících lokalitách jaderných elektráren o celkovém výkonu do 2 500 MW, respektive roční výrobě ve výši cca 20 TWh v horizontu let 2030 2035 včetně nezbytných kroků mezinárodního projednávání. Oba dokumenty zároveň zdůrazňují, že z pohledu státu je žádoucí neodkladně zahájit přípravu na umístění a výstavbu jednoho jaderného bloku v lokalitě Temelín a jednoho bloku v lokalitě Dukovany a zároveň ochránit možná rizika tím, že budou zajištěna potřebná povolení pro možnost výstavby dvou bloků na obou lokalitách. Zejména z důvodů udržení pokračování výroby v lokalitě Dukovany je klíčová výstavba nového bloku v Dukovanech a jeho spuštění do roku 2037 tak, aby byla zajištěna kontinuita provozu jaderného zdroje a lidských zdrojů v lokalitě po období 2037, kdy se předpokládá odstavení všech 4 bloků stávající jaderné elektrárny. Státní energetická koncepce a Národní akční plán rozvoje jaderné energetiky tudíž počítají s tím, že v období 2025 až 2035 proběhne výstavba a uvedení do provozu alespoň jednoho nového jaderného bloku v lokalitě Dukovany a alespoň jednoho bloku v lokalitě Temelín s tím, že prioritou je zahájení výstavby nového jaderného bloku v lokalitě Dukovany. Nové jaderné zdroje jsou zcela klíčové pro zajištění energetické bezpečnosti ČR, jelikož vedle nahrazení postupně odstavovaných 4 jaderných bloků v lokalitě Dukovany kolem roku 2035-2037 bude v období 2025 až 2035 docházet současně k postupnému odstavování klasických elektráren na uhlí pracujících 1

v základním zatížení (ať již vlivem územně ekologických limitů těžby uhlí nebo vlivem zpřísňování se environmentální legislativy EU a neekonomičnosti další modernizace těchto zdrojů). S ohledem na hospodářskou politiku státu je zároveň klíčové, aby nové jaderné zdroje v ČR byly stavěny s maximálním ekonomicky efektivním začleněním dodávek od domácího průmyslu (tzv. lokalizace). K pozitivním dopadům alespoň 50% účasti českého průmyslu na výstavbě dvou a více jaderných bloků lze s vysokou pravděpodobností zařadit pro období realizace projektu a provozu nových jaderných zdrojů nová dočasná i trvalá pracovní místa v řádu několik tisíc a také i nárůst daňových výnosů a odvodů do veřejných rozpočtů v řádu stovek mil. Kč ročně. Z úkolů stanovených v Národním akčním plánu rozvoje jaderné energetiky a z harmonogramu přípravy výstavby, který byl diskutován na 2. a na 3. zasedání SVJE vyplývá, že samotná výstavba a uvedení do provozu nových jaderných elektráren jsou zcela závislé na úspěšné realizaci předcházejících přípravných a podpůrných činností souvisejících s: stanovením investorského modelu a modelu financování, výběrem dodavatele, procesem EIA, řízením o umístění jaderného zařízení dle atomového zákona, územním řízení a stavebním řízením, přípravou staveniště, přepravou komponent a materiálů na staveniště, zejména s přípravou přepravních tras pro těžké a nadrozměrné komponenty, stavebními a montážními pracemi a také s připojením nových jaderných bloků k přenosové soustavě. Stav plnění těchto činností je popsán v následujících částech této zprávy. 2. Přípravné činnosti 2.1 Stanovení investorského modelu a modelu financování Již v roce 2015, po projednání s Ministerstvem financí ČR, založila ČEZ, a. s., v návaznosti na úkoly stanovené v Národním akčním plánu rozvoje jaderné energetiky dvě speciální dceřiné akciové společnosti (tzv. SPV) EDU II a ETE II (100% vlastněné ČEZ, a.s.), určené k realizaci úkolů týkajících se přípravy výstavby nových jaderných bloků v lokalitách Dukovany a Temelín a k plnění činností investora v předpřípravné fázi výstavby těchto jaderných bloků. EDU II a ETE II byly ke dni 23. 12. 2015 zapsány do rejstříku jako 100% dceřiné společnosti ČEZ, a. s., a převod relevantních aktiv z ČEZ, a. s., do těchto dceřiných společností byl dokončen k 1. 10. 2016. Do 2

současné doby tyto dvě speciální společnosti zajišťují plně v úzké spolupráci a s ČEZ, a. s. úlohu investora, tj. zabezpečují finanční a lidské zdroje nezbytné pro přípravu výstavby jaderných bloků v plném rozsahu, podílí se na přípravě (i) investičního a obchodního modelu výstavby nových jaderných bloků, (ii) modelu výběru dodavatele, (iii) zadávací dokumentace, (iv) opatření nezbytných pro transport nadrozměrných a těžkých komponent a (v) podkladů, které jsou projednávány v pracovních skupinách Stálého výboru a Stálým výborem. Společnosti EDU II a ETE II jsou také odpovědné za přípravu dokumentace EIA pro záměr výstavby a provozu nových jaderných bloků v lokalitě Dukovany a za přípravu podkladové dokumentace potřebné k řízení o umístění jaderného zařízení dle atomového zákona, územnímu řízení a stavebnímu řízení. Národní akční plán pro jadernou energetiku stanovil tři možné základní varianty investičního modelu, které zahrnují jako investora (i) ČEZ, a. s., nebo (ii) sdružení investorů, nebo (iii) stát. Na 3. zasedání Stálého výboru pro jadernou energetiku, v lednu 2017 na základě diskuzí k investorským modelům byl pracovní skupině pro strategii financování zadán úkol připravit návrh na upřesnění investorského modelu pro období do a po výběru dodavatele technologie. Dále také úkol připravit návrhy možných modelů financování pro zajištění návratnosti investic. V rámci tohoto úkolu pracovní skupina analyzovala celkem 14 možných podvariant investorských modelů, které vycházely ze základních variant definovaných v Národním akčním plánu jaderné energetiky. U všech identifikovaných modelů bylo provedeno detailní zhodnocení výhod a nevýhod ve všech hlavních aspektech. Varianta výstavby nového jaderného zdroje (dále také NJZ) společností ČEZ, a. s. (respektive jejími dceřinými společnostmi) v roli investora se může jevit jako vhodná z hlediska zajištění financování z prostředků společnosti, a to ať už z vlastních zdrojů, nebo na základě dluhového financování. Nicméně lze konstatovat, že v současné tržní situaci je pro společnost ČEZ, a.s. investice bez jasné podpory státu z hlediska návratnosti problematická. Případná státní podpora by v tomto případě musela být notifikována Evropskou komisí. Z posuzovaných variant se zastoupením společnosti ČEZ, a.s., byl Pracovní skupinou pro strategii financování (pracovní skupina SVJE) doporučen k dalšímu hodnocení a analýzám investorský model, kde je investorem speciální SPV jako 100 % dceřiná společnost ČEZ (jedná se o aktuální stav přípravy). Specificky pro fázi výstavby je pro tuto variantu vhodné uvažovat i o minoritní účasti EPC dodavatele. Financování výstavby konsorciem investorů nebylo na základě vyhodnocení Pracovní skupinou pro strategii financování doporučeno k dalšímu rozpracování. Poslední variantou identifikovanou v Národním akčním plánu rozvoje jaderné energetiky je výstavba nového jaderného zdroje státem. Za hlavní výhody tohoto modelu lze uvést následující: existuje kontrola nad investorskou společností, její strategií a možnost promítnutí preferencí státu do její koncepce podnikatelské činnosti; stát má dále plnou kontrolu nad postupem projektu nového jaderného zdroje; existuje možnost využití financování ze zdrojů státu dosažení nejnižších očekávaných nákladů na investovaný kapitál ze všech variant, což je spojeno s nejvyšší pravděpodobností ekonomické návratnosti projektu nového jaderného zdroje i bez zajištění veřejné podpory výnosy z prodeje elektrické energie ve fázi provozu. Lze rovněž očekávat i vyšší daňové výnosy během výstavby (největší možnost maximalizace účasti společností se sídlem v ČR). 3

SVJE na svém 5. zasedání, které se uskutečnilo 15. června 2017, zmíněná doporučení Pracovní skupiny pro strategii financování akceptoval. SVJE schválil zúžení dalšího hodnocení a rozpracování možných variant na dva základní investorské modely, které zahrnují akciovou společnost ČEZ a stát jako možné budoucí investory výstavby NJZ. SVJE současně uložil Pracovní skupině pro strategii financování dále rozpracovat variantu, kde investorem je SPV 100% vlastněné akciovou společností ČEZ (s možností kapitálového vstupu dodatele technologie) a dvě varianty, kde je investorem stát. Přičemž jedna z těchto variant zahrnuje odkup SPV státem a druhá odkup části akciové společnosti ČEZ. SVJE doporučí jednu z těchto variant vládě ČR ke schválení. Nový cílový termín pro výběr a schválení vládou jedné z variant investorského modelu je stanoven na konec prvního čtvrtletí roku 2018. Půjde o posun o 21 měsíců oproti termínu (červen 2016), který stanoví schválený Národní akční plán rozvoje jaderné energetiky a o faktické zkonzumování časových rezerv, které byly zabudovány do harmonogramu přípravy výstavby NJZ. Další zpoždění ve schválení investičního modelu (a současně i modelu financování) již nebude reálně možné dohnat a bude představovat přímé oddalování termínu uvedení do provoz NJZ. 2.2 Stanovení modelu financování V návaznosti na stanovení investorského modelu je nutno vybrat model financování investic do NJZ. Každá z variant financování bude zřejmě vyžadovat velkou roli státu v oblasti garancí financování. V souvislosti s nízkým zadlužení České republiky je možno využít nízkých sazeb státních a státem garantovaných dluhopisů, což může celkově snížit náklady financování takto rozsáhlého projektu a zajistit návratnost i při nižší úrovni tržních cen. Bohužel není možno se 100 % jistotou předpovědět úroveň sazeb na trhu v době zahájení stavby NJZ v letech 2025 až 2028, dá se však očekávat, že dluhopisy s garancí státu budou mít nižší sazby než sazby dluhopisů komerčních subjektů. Je však nutno prodiskutovat formu financování a garancí na úrovni EU, aby byly vyloučeny případné spory ohledně nepovolené podpory ze strany státu. Model financování by měl být definován před vyhlášením výběrového řízení na dodavatele technologie, aby případní zájemci připravili své nabídky v souladu s vybraným modelem financování. 2.3 Stanovení způsobu výběru dodavatele nové jaderné elektrárny Stanovení způsobu výběru dodavatele je jedním z klíčových kroků v celém procesu přípravy NJZ. Pro vlastní způsob výběru dodavatele jsou možné v zásadě tři varianty. První variantou je výběr dle zákona o zadávání veřejných zakázek (dále také ZZVZ). Druhá možnost je spojena s výjimkou z aplikace ZZVZ, které musí předcházet souhlas Evropské komise (EK). Jednání s EK o takové výjimce se připravují. Některé země EU již výjimku z aplikace ZZVZ v sektoru výroby a velkoobchodu elektrické energie mají (například Finsko, Švédsko, Velká Británie). 4

Třetí variantou je výběr dodavatele navazující na uzavřenou rámcovou (obecnější) mezivládní dohodu. I v takovém případě je nutné kladné stanovisko EK. Táto varianta není na české straně rozpracována. Hlavní výhodou způsobu výběru dodavatele podle ZZVZ je plný soulad s aktuální legislativou. Nevýhodou je pak komplikovanost, nákladnost (časová i finanční), nedostatečná flexibilita pro stanovení doplňkových strategických a bezpečnostních kritérií výběru dodavatele (včetně lokalizace), stejně tak jako účelové obstrukce ze strany neúspěšných uchazečů. V některých krocích pak může docházet i k vnitřním sporům a tak téměř k praktické nerealizovatelnosti záměru. Zkušenost z tendru na nový jaderný zdroj ETE 3,4 ukazuje, že ZZVZ není koncipován pro takto rozsáhlé a komplexní projekty. Je skutečností v celosvětovém měřítku, že žádný z dodavatelů existujících jaderných elektráren nebyl vybrán plnou aplikací ZZVZ. Výběrové řízení na základě sektorové výjimky ze ZZVZ je flexibilnější co se samotného procesu vyjednávání a hájení státních strategických zájmů týče a omezuje možnost obstruktivního napadnutí ze strany neúspěšných uchazečů. Problémem je však získání souhlasu EK s takovou výjimkou, což může trvat i několik let. Výběr dodavatele na základě mezivládní dohody má stejně jako v předchozím případě výhodu v omezení obstrukcí ze strany neúspěšných uchazečů a větší flexibility při hájení státních strategických zájmů. K tomuto postupu je však také nutný souhlas EK. Příprava vlastní smlouvy a následná jednání s EK představují komplikovaný a zdlouhavý proces, který trvá několik let. Konečné rozhodnutí o volbě způsobu výběru dodavatele musí učinit vláda ČR na základě komplexního odborného analytického podkladu. Toto rozhodnutí však může vláda učinit až po stanovení investorského modelu a modelu financování. Z hlediska způsobu výběru dodavatele a financování se v okolních zemích použily tyto varianty: 5

(ZVZ zákon o zadávání veřejných zakázek) Maďarský model byl ve všech svých aspektech již schválen Evropskou komisí. Velká Británie má od roku 2006 výjimku z aplikace zákona o zadávání veřejných zakázek v sektoru výroby elektřiny a contract for difference pro jadernou elektrárnu Hinkley Point C byl schválen Evropskou komisí jako povolená veřejná podpora. Finský a francouzský model jsou u nás velmi pravděpodobně neaplikovatelné, vzhledem k nedostatku dostatečné finančně silných spotřebitelů. Turecký model funguje jako BOO (Build Own Operate) s garancemi za stanovenou cenu elektřiny a je tedy u nás rovněž neaplikovatelný. 3. Výběr dodavatele Dne 22. června 2016 Ministerstvo průmyslu a obchodu oslovilo na základě usnesení vlády deset nejvýznamnějších dodavatelů energetických tlakovodních jaderných reaktorů. Připravenost ke spolupráci potvrdilo šest z oslovených firem: ATMEA (Francie a Japonsko), CGN (Čína), EDF (Francie), KHNP (Korea), Rosatom (Rusko) a Westinghouse (Japonsko a USA). Firmám byla zaslána žádost o informace a rozsáhlý soubor otázek. Odpovědi na otázky obdržela česká strana v září a říjnu 2016. V říjnu a v listopadu 2016 a pak v lednu a únoru 2017 proběhly konzultační rozhovory s těmito firmami. Kromě zahájení prací na zadávací dokumentaci nebylo k dalším krokům směřujícím k výběru dodavatele zatím přistoupeno. Zde je potřebné uvést, že vzhledem k prodlevě ve stanovení způsobu výběru dodavatele (které může přijít až po stanovení a schválení investorského modelu a modelu financování) není logicky možné provést krok následující, tedy samotný výběr dodavatele. Výběr dodavatele se nachází na kritické cestě harmonogramu přípravy výstavby nového jaderného zdroje a je minimálně ve stejném zpoždění v jakém se nachází schválení investorského modelu a modelu financování (tj. ke konci září 2017 to bude 15 měsíců a ke konci března 2018 to bude 21 měsíců). 6

4. Proces EIA pro záměr výstavby a provozu nových jaderných bloků v lokalitách Temelín a Dukovany Pro výstavbu a provoz nových jaderných bloků v lokalitě Dukovany je stejně jako pro lokalitu Temelín potřebné podle stávající legislativy provést před územním a stavebním řízením proces EIA v plném rozsahu podle zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí a o změně některých souvisejících zákonů. V případě lokality Temelín byl tento proces již úspěšně završen souhlasným stanoviskem MŽP z ledna 2013 s platností na 5 let. V Září 2017 byla schválena transpoziční novela zákona EIA, která obecně prodlužuje platnost podobných stanovisek na 7 let. V současnosti společnost ETE II (100% dceřiná společnost ČEZ, a. s.) analyzuje uvedenou změnu zákona a připravuje žádost o prodloužení platnosti stanoviska MŽP pro případ, že to bude potřebné. Pro nové jaderné bloky v lokalitě Dukovany je EIA v počáteční fázi. Dne 20. 7. 2016 předložila společnost EDU II oznámení k záměru Nový jaderný zdroj v lokalitě Dukovany na Ministerstvo životního prostředí (dále také MŽP). Na základě tohoto oznámení bylo ministerstvem zahájeno zjišťovací řízení, které bylo završeno v prosinci téhož roku vydáním Závěru zjišťovacího řízení. Zjišťovací řízení probíhalo v mezistátním rozsahu, kde za dotčené státy byly považovány Německo, Rakousko, Polsko, Slovensko a Maďarsko. Smyslem této fáze procesu EIA bylo zjistit a upřesnit rozsah informací, které pak mají být zapracovány do návazné dokumentace EIA. Oznámení společnosti EDU II i Závěr MŽP ze zjišťovacího řízení charakterizují Záměr společnosti EDU II jako výstavbu a provoz jaderného zdroje v lokalitě Dukovany, který zahrnuje 1 až 2 elektrárenské bloky pro výrobu a vyvedení elektrické energie a pro zajištění bezpečného provozu jaderného zařízení. V uvedených dokumentech jsou uvažované bloky charakterizovány jako tlakovodní reaktory (PWR) generace III+, kde je každý blok o instalovaném elektrickém výkonu do 1 750 MW e, s projektovou životností minimálně 60 let. Závěr MŽP také stanoví, že mají být použity komerčně dostupné bloky, licencované v některé zemi EU nebo jiné jaderně vyspělé zemi (USA, Rusko, Kanada, Japonsko, Jižní Korea, Čína apod.) a minimálně ve stádiu pokročilé fáze výstavby. Návaznou dokumentaci plnohodnotné EIA společnost EDU II, a. s. již připravila. Připravují se překlady do jazyků okolních států s cílem předložit relevantní žádost a podklady na MŽP ještě v roce 2017. 5. Územní řízení a stavební řízení Národní akční plán rozvoje jaderné energetiky stanoví úkol pracovat na přípravě a realizaci projektu NJZ na obou lokalitách Dukovany i Temelín současně, proto je v této části zprávy popsán stav povolování na obou lokalitách. K zahájení územního řízení pro umístění nové jaderné elektrárny podle stavebního zákona je dle stávající legislativy nutné mít ukončeno povolovacích řízení k umístění jaderného zařízení podle 7

atomového zákona (s kladným výsledkem). Až po získání tohoto povolení k umístění a po výběru dodavatele může být zahájeno stavební řízení. V případě nových jaderných bloků v lokalitě Temelín byla dokumentace pro řízení dle atomového zákona připravena v plném rozsahu společností ČEZ, a. s. (jde zejména o Zadávací bezpečnostní zprávu) a celý proces byl úspěšně završen v říjnu 2014 vydáním relevantního rozhodnutí SÚJB (s platností do 31. prosince 2020). V současné době specialisté skupiny ČEZ analyzují, zdali bude možné přenést dané povolení SÚJB z ČEZ, a. s. na dceřinou společnost ETE II, a. s. V případě jaderných bloků v lokalitě Dukovany nebylo řízení v této věci ještě zahájeno. Podkladová dokumentace však již je v přípravě. Řetězec uvedených povolení a výběr dodavatele jsou na kritické cestě přípravy výstavby NJZ; proto musejí být v rámci celkového harmonogramu projektu dosaženy včas (výběr dodavatele do poloviny roku 2022), jinak nebude možné považovat cílový termín připojení NJZ do elektrizační soustavy v roce 2035 za reálný. Zahájení provozu nové jaderné elektrárny v lokalitě Dukovany, který by bez časové mezery navazoval na končící současné reaktory, by tak nebylo možné. Je nutné zdůraznit, že úspěch povolovacích řízení úzce souvisí s přípravou dokumentace, kterou, pokud jde o stavební povolení, nelze připravit bez součinnosti s vybraným dodavatelem nové jaderné elektrárny. A zde se opět dostáváme k tomu, že k výběru dodavatele je nezbytné schválení investičního modelu a modelu financování vládou co nejdříve (počátkem roku 2018). 6. Přeprava nadrozměrných a těžkých komponent pro výstavbu nových jaderných bloků v lokalitě Dukovany a Temelín MPO a ČEZ obdržely od potenciálních dodavatelů nových jaderných bloků v říjnu 2016 na základě požadavků české strany informace popisující dopravní rozměry a hmotnosti největších komponent vyžadující dopravu vcelku z výrobních závodů až do lokalit Dukovany a Temelín. Analýza těchto dat ukázala, že rozměry a hmotnosti některých velkých klíčových komponent pro plánované nové jaderné bloky (jde zejména o tlakové nádoby reaktorů a parogenerátory a také o některé části sekundárního okruhu a polární jeřáby) neumožňují přepravu po území České republiky až na místo výstavby standardní železniční, silniční nebo vodní dopravou, aniž by byla realizována specifická technická opatření, a to pro žádný z uvažovaných projektů jaderných elektráren. Odpovědnost za dopravu nadrozměrných a těžkých komponent až na místo výstavby je na budoucím dodavateli jaderné technologie, avšak s ohledem na očekávaný časový postup výstavby je nereálné ponechat přípravu a realizaci opatření trvalého charakteru na přepravních trasách pouze na tomto dodavateli s očekáváním jejich včasné realizace. Naopak znamenalo by to neúměrné prodloužení harmonogramu výstavby a odklad uvedení nových jaderných bloků do provozu. Proto je potřebné zahájit postupné kroky směřující k včasnému vybudování nezbytné infrastruktury pro transport nadrozměrných a těžkých komponent. To zahrnuje zejména projektovou přípravu (projektová 8

dokumentace technických opatření) přípravu dokumentace pro zjišťovací řízení a pro územní řízení, řešení majetkoprávní problematiky, a další. V rámci dosavadních průzkumů a studií proveditelnosti byla analyzována řada přepravních tras do České republiky a dále na lokality Dukovany a Temelín, které by po realizaci specifických technických opatření dočasného nebo trvalého charakteru umožnily přepravu nadrozměrných a těžkých komponent. Z analyzovaných tras byly vytipovány pro každou lokalitu ty nejvhodnější, avšak i pro ně platí, že jejich zprůchodnění bude zahrnovat časově, technicky a finančně náročná opatření. U některých z těchto opatření bude nezbytné realizovat proces EIA. Z hlediska vstupu do ČR byla prověřována pro obě lokality zejména doprava vodní cestou ze severu po Labi. Do lokality Dukovany byly navíc prověřeny trasy z jihu po Dunaji do Bratislavy a z Bratislavy po silnici do Dukovan nebo řekou Moravou do Hodonína a dále po silnici do Dukovan. Jako nejvhodnější byla stanovena varianta dopravy severní kombinovanou vodní cestou po Labi, která je využitelná pro obě lokality, a následně pro lokalitu Temelín vodní cestou po Vltavě až do Týna n. Vltavou a pak silnicí na staveniště Temelín, a pro lokalitu Dukovany vyložením v Týnci n. Labem a následně na lokalitu Dukovany. Dceřiné společnosti ČEZ, a. s., EDU II, a. s. a ETE II, a. s., technicko-investiční pracovní skupina a zástupci ministerstva dopravy dospěli k dohodě o společně vedených činnostech s cílem: a) porovnat kompatibilitu plánovaných tras dopravy nadrozměrných a těžkých komponent s plány a záměry rozvoje dopravní infrastruktury v dotčených regionech včetně identifikace nezbytných trvalých opatření, b) potvrdit vhodnost identifikovaných tras dopravy nadrozměrných a těžkých komponent na lokality Dukovany a Temelín za předpokladu realizace definovaných trvalých opatření, resp. definování alternativních tras a nezbytných trvalých opatření, c) analyzovat časové náročnosti přípravy a realizace identifikovaných trvalých opatření na trasách přepravy nadrozměrných a těžkých komponent a identifikovat ta opatření, která jsou na kritické cestě (připravenost pro transport nadrozměrných a těžkých komponent nejpozději do konce roku 2029 s cílem dodržení termínu uvedení prvního nového jaderného bloku do zkušebního provozu v roce 2035), d) zpracovat detailní postup řešení jednotlivých opatření včetně navazujících časových plánů s identifikací konkrétních termínů zahájení přípravy (územní plánování, projekty a povolení, výkupy pozemků, kontraktace, ), zahájení a ukončení realizace opatření, včetně stanovení odpovědností pro MDČR, kraje a obce za přípravu a realizaci definovaných opatření. V druhé polovině června 2017 byl ve spolupráci Ministerstva dopravy, zástupců skupiny ČEZ a Investičně technické pracovní skupiny vypracován harmonogram přípravy materiálu do vlády o přípravě trvalých staveb k zajištění přepravy nadrozměrných a těžkých komponent (dále také NTK) do lokalit EDU a ETE. Současně s tím začaly práce na vytvoření generického harmonogramu přípravy opatření na trasách budoucí dopravy NTK. 9

V červenci 2017 byl návrh materiálu do vlády zaslán dotčeným subjektům (kraje, ŘSD, ŘVC, Povodí) a následně zorganizovány schůzky k představení jednotlivých opatření. V srpnu 2017 byl materiál rozeslán do meziresortního připomínkového řízení a po vypořádání připomínek byl v září 2017 zaslán k projednání vládou. Po schválení materiálu vládou proběhnou jednání Ministerstva dopravy s dotčenými subjekty/investory (ŘSD, kraje) odpovědnými za realizaci plánovaných opatření a dle jejich zvyklostí, nastavených firemních procesů pak budou harmonogramy pro konkrétní opatření upraveny. 7. Připojení nových jaderných bloků k přenosové soustavě Pro zajištění umístění posuzovaných technologií je nutné v oblasti vyvedení výkonu a výkonové rovnováhy přenosové soustavy realizovat v závislosti na variantě provozu a počtu nových výrobních bloků v každé lokalitě až 11 akcí. Rozsah akcí a potenciální omezení lokality je přímo úměrné velikosti instalovaného výkonu v dané lokalitě. Posuzované varianty provozu s nižším navýšením instalovaného výkonu v dané lokalitě vyžadují menší množství a rozsah úprav v elektrizační soustavě a naopak. Pro varianty provozu vedoucí k vyššímu nárůstu výkonu v lokalitách rostou úměrně náklady na zajištění umístění technologie z důvodu nutnosti realizace většího množství a rozsahu doplňujících akcí. U technologií s vyššími instalovanými výkony rostou i rizika spojená s veřejnoprávním projednáním a následným provedením potřebných opatření. Proto umístění technologií o instalovaném výkonu do 1200 MW je pro většinu posuzovaných variant provozu snáze proveditelné. Investičně technická pracovní skupina Stálého výboru společně se zástupci ČEPS, a.s., dospěli prozatím k závěru, že veřejnoprávní projednání těchto otázek a samotná realizace těchto úprav nepředstavují velká rizika. Připojení nových jaderných bloků do elektrické přenosové soustavy při souběžném provozu již existujících jaderných zdrojů se pro lokalitu Temelín jeví méně rizikové než pro lokalitu Dukovany. Je to způsobeno mimo jiné také tím, že akce nutné k připojení nového jaderného zdroje v lokalitě Temelín jsou již připravovány od roku 2009 a tudíž je zde obecně menší riziko nepřipojení nového jaderného zdroje v požadovaném termínu. V návaznosti na tento proces uzavřely dne 25. 5. 2017 ETE II, a. s. a ČEPS novou smlouvu o smlouvě budoucí jasně definující podmínky připojení. Přípravné práce na některých opatřeních v přenosové síti byly zahájeny. V případě lokality Dukovany aktuálně platí Dodatek č. 1 ke smlouvě o uzavření budoucího dodatku ke Smlouvě o připojení k přenosové soustavě ČR uzavřený mezi ČEZ, a. s. a ČEPS dne 26. 6. 2015. Dne 20. 6. 2017 proběhlo první jednání mezi EDU II, a. s. s ČEPS. Zatím byly projednávány hlavní principy smlouvy s EDU II, a. s. a její uzavření se předpokládá nejpozději do konce roku 2017. V současné době ČEPS vytváří harmonogramy realizace nutných opatření pro zajištění vyvedení výkonu z EDU II a ETE II. Harmonogramy budou obsahovat procesy EIA, územní plánování, zajištění práv k pozemkům, procesy územního řízení, procesy stavebního řízení a realizaci. Tyto harmonogramy budou zasazeny do celkových harmonogramů projektů EDU II a ETE II jako jejich dílčí část. 10