Determinace pohlaví a evoluce pohlavních chromosomů

Podobné dokumenty
Determinace pohlaví a evoluce pohlavních chromosomů

Determinace pohlaví a evoluce pohlavních chromosomů

Determinace pohlaví a evoluce pohlavních chromosomů

Vytvořilo Oddělení lékařské genetiky FN Brno

Dědičnost a pohlaví. KBI/GENE Mgr. Zbyněk Houdek

Evoluce pohlaví a determinace pohlaví. Marie Ošlejšková

Determinace pohlaví a evoluce pohlavních chromosomů

Genetika pohlaví genetická determinace pohlaví

Inovace studia molekulární a buněčné biologie

Propojení výuky oborů Molekulární a buněčné biologie a Ochrany a tvorby životního prostředí. Reg. č.: CZ.1.07/2.2.00/

Propojení výuky oborů Molekulární a buněčné biologie a Ochrany a tvorby životního prostředí. Reg. č.: CZ.1.07/2.2.00/

Dědičnost pohlaví Genetické principy základních způsobů rozmnožování

Inovace studia molekulární a buněčné biologie reg. č. CZ.1.07/2.2.00/

Dědičnost pohlaví a znaků s pohlavím souvisejících

lní Gonozomáln Chromozomové určení pohlaví autozomy x gonozomy gonozomů ení Mgr. Aleš RUDA XY: : pohlaví heterogametické

GENETIKA. Dědičnost a pohlaví

RIGORÓZNÍ OTÁZKY - BIOLOGIE ČLOVĚKA

Chromosomy a karyotyp člověka

Dědičnost pohlaví a znaků s pohlavím souvisejících

REPRODUKCE A ONTOGENEZE Od spermie s vajíčkem až po zralého jedince. Co bylo dřív? Slepice nebo vejce?

Genetická kontrola prenatáln. lního vývoje

Evoluce fenotypu IX. commons.wikimedia.org

MENDELOVSKÁ DĚDIČNOST

GENETIKA Monogenní dědičnost (Mendelovská) Polygenní dědičnost Multifaktoriální dědičnost

Buněčné dělení ŘÍZENÍ BUNĚČNÉHO CYKLU

8 cyklinů (A, B, C, D, E, F, G a H) - v jednotlivých fázích buněčného cyklu jsou přítomny určité typy cyklinů

Dědičnost mísením (Blending inheritance)

Genetické určení pohlaví

Degenerace genetického kódu

Deoxyribonukleová kyselina (DNA)

Výukový materiál zpracován v rámci projektu EU peníze školám

GENETICKÁ INFORMACE - U buněčných organismů je genetická informace uložena na CHROMOZOMECH v buněčném jádře - Chromozom je tvořen stočeným vláknem chr

Souhrnný test - genetika

Rozmnožování a vývoj živočichů

Klasifikace mutací. Z hlediska lokalizace mutací v genotypu. Genové mutace. Chromozomální mutace. Genomové mutace

Základy klinické cytogenetiky I

MENDELISMUS. Biologie a genetika LS 3, BSP, 2014/2015, Ivan Literák

Základní pravidla dědičnosti

Sylabus témat ke zkoušce z lékařské biologie a genetiky. Struktura, reprodukce a rekombinace virů (DNA viry, RNA viry), význam v medicíně

Crossing-over. over. synaptonemální komplex

Základy genetiky 2a. Přípravný kurz Komb.forma studia oboru Všeobecná sestra

Inovace studia molekulární a buněčné biologie reg. č. CZ.1.07/2.2.00/

Chromozomová teorie dědičnosti. KBI / GENE Mgr. Zbyněk Houdek

Nauka o dědičnosti a proměnlivosti

Charakterizace genového obsahu chromosomu Z u kura domácího

Bi8240 GENETIKA ROSTLIN

1. Téma : Genetika shrnutí Název DUMu : VY_32_INOVACE_29_SPSOA_BIO_1_CHAM 2. Vypracovala : Hana Chamulová 3. Vytvořeno v projektu EU peníze středním

Crossing-over. Synaptonemální komplex. Crossing-over a výměna genetického materiálu. Párování homologních chromosomů

DETERMINACE A VÝZNAM POHLAVNOSTI

Gonosomální dědičnost

Vliv věku rodičů při početí na zdraví dítěte

VÝVOJ POHLAVNÍHO ÚSTROJÍ Určení pohlaví obecně Určení pohlaví u člověka Stadium indiferentní (gonáda, vývody, zevní pohlavní orgány) Diferenciace v po

Populační genetika III. Radka Reifová

Základní pojmy obecné genetiky, kvalitativní a kvantitativní znaky, vztahy mezi geny

Proměnlivost organismu. Mgr. Aleš RUDA

EPIGENETIKA reverzibilních změn funkce genů, Epigenetické faktory ovlivňují fenotyp bez změny genotypu. Epigenetická

2.ročník - Zoologie. Rozmnožování Zárodečné listy (10)

POHLAVNÍ CHROMATINOVÝ ZNAK U ČLOVĚKA - SEX CHROMATIN

Cvičeníč. 10 Dědičnost a pohlaví. Mgr. Zbyněk Houdek

Inovace studia molekulární a buněčné biologie

Inovace studia molekulární a buněčné biologie reg. č. CZ.1.07/2.2.00/

Cvičení č. 8. KBI/GENE Mgr. Zbyněk Houdek

Drift nejen v malých populacích (nebo při bottlenecku resp. efektu zakladatele)

Nondisjunkce v II. meiotickém dělení zygota

Genetika přehled zkouškových otázek:

Bakteriální transpozony

"Učení nás bude více bavit aneb moderní výuka oboru lesnictví prostřednictvím ICT ". Základy genetiky, základní pojmy

- vytvoření speciálních buněk (gamety), vznikají meiózou (redukční dělení) v pohlavních orgánech

DĚDIČNOST A POHLAVÍ. Lekce 4 kurzu GENETIKA Doc. RNDr. Jindřich Bříza, CSc.

ší šířen VAZEBNÁ ANALÝZA Vazba genů

ZÁKLADNÍ ŠKOLA ÚPICE-LÁNY PALACKÉHO 793, ÚPICE ABSOLVENTSKÁ PRÁCE ŠKOLNÍ ROK RADIM ČÁP 9.B

Struktura a analýza rostlinných genomů Jan Šafář

Působení genů. Gen. Znak

Inovace studia molekulární. a buněčné biologie

Mendelistická genetika

Biologie - Sexta, 2. ročník

Propojení výuky oborů Molekulární a buněčné biologie a Ochrany a tvorby životního prostředí. Reg. č.: CZ.1.07/2.2.00/

IMUNOGENETIKA I. Imunologie. nauka o obraných schopnostech organismu. imunitní systém heterogenní populace buněk lymfatické tkáně lymfatické orgány

AUG STOP AAAA S S. eukaryontní gen v genomové DNA. promotor exon 1 exon 2 exon 3 exon 4. kódující oblast. introny


Jméno autora: Mgr. Hana Vlková Datum: Ročník: 6. A Vzdělávací oblast: Člověk a příroda Vzdělávací obor: Přírodopis Tematický okruh:

Úvod do obecné genetiky

Výuka genetiky na Přírodovědecké fakultě UK v Praze

Rich Jorgensen a kolegové vložili gen produkující pigment do petunií (použili silný promotor)

Genetika na úrovni mnohobuněčného organizmu

7. Regulace genové exprese, diferenciace buněk a epigenetika

Směsná dědičnost (blending inheritance)

"Učení nás bude více bavit aneb moderní výuka oboru lesnictví prostřednictvím ICT ". Molekulární základy genetiky

Slovníček genetických pojmů

NUMERICKÉ ABERACE ÚBLG 1.LF UK

Propojení výuky oborů Molekulární a buněčné biologie a Ochrany a tvorby životního prostředí. Reg. č.: CZ.1.07/2.2.00/

Mikroevoluce = vznik a osud genetické variability na druhové a nižší úrovni děje a mechanismy v populacích

Počet chromosomů v buňkách. Genom

A. chromozómy jsou rozděleny na 2 chromatidy spojené jen v místě centromery. B. vlákna dělícího vřeténka jsou připojena k chromozómům

21. ČLOVĚK A DĚDIČNOST, GENETICKÁ PROMĚNLIVOST

Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/

Genetické mapování jako nástroj ke studiu evoluce pohlavních chromosomů rodu Silene

44 somatických chromozomů pohlavní hormony (X,Y) 46 chromozomů

Spermatogeneze saranče stěhovavé (Locusta migratoria)

Transkript:

Determinace pohlaví a evoluce pohlavních chromosomů Radka Reifová Katedra zoologie

Prezentaci naleznete na: http://web.natur.cuni.cz/~radkas/ v záložce Courses

Jak vznikají dvě pohlaví

Způsoby určení pohlaví Environmentálně určené pohlaví pohlaví určeno vnějšími faktory, postzygoticky teplota, ph, fotoperioda, sociální interakce Geneticky určené pohlaví pohlaví dané genotypem jedince geny určující pohlaví, pohlavní chromosomy haplodiploidní určení pohlaví

Teplota Teplota u některých plazů (krokodýli, většina želv) a některých ryb TEPLOTNĚ URČENÉ POHLAVÍ Pohlaví kareta obrovská Pohlaví klapavka

Agama vousatá Geneticky určené pohlaví (ZZ/ZW) Změna pohlaví vyvolaná vysokou teplotou -> ZZ samice Možné vymyzení chromosomu W z populace -> přechod od geneticky k environmentálně určenému pohlaví Holleley et al. 2015

SOCIÁLNĚ URČENÉ POHLAVÍ Určení pohlaví u Bonellia viridis Samice žije přichycena na mořském dně. Samec miniaturní, žije přichycen na těle samice či uvnitř těla samice. Larvy planktonní. Pokud larva nalezne příhodné místo na přichycení se na mořském dně, stane se z ní samice. Pokud narazí na samici, je ovlivněna látkami, které samice produkuje (bonellin) a stane se z ní samec. samice (15 cm) samec (1-3 mm) Bonellia viridis (čeleď rypohlavci)

SOCIÁLNĚ URČENÉ POHLAVÍ Sekvenční hermafroditi Např. u některých korýšů, měkkýšů, ryb Protandrie: samec Protogynie: samice samice samec Lysmata wurdemanni Clown fish Blue headed wrasse Pravidlo: Jedinci mění pohlaví, když dosáhnou 72% maximální velikosti těla.

Geneticky určené pohlaví Obvykle přítomnost pohlavních chromosomů (chromosomové určení pohlaví) párový pohlavní chromosom (X,Z) homogametické pohlaví heterogametické pohlaví nepárový pohlavní chromosom (Y,W) X X Z Z X Y Z W Pohlaví chromosomy nesou gen/geny určující pohlaví. Párové a nepárové pohlavní chromosomy mohou být morfologicky rozlišené (heteromorfní) či nerozlišené (homomorfní)

CHROMOSOMOVÉ URČENÍ POHLAVÍ Systém XX/XY Systém ZZ/ZW savci XY ryby XY, ZW ptáci ZW korýši XY, ZW plazi XY, ZW hmyz XY ZW obojživelníci XY, ZW rostliny XY, ZW

Sytém určení pohlaví je u některých organismů konzervovaný (savci, ptáci), u jiných je velmi rozmanitý (např. plazi, ryby) Určení pohlaví u ryb Charlesworth and Mank, 2010

http://treeofsex.org/ Scientific Data. 2014.

obratlovci bezobratlí

MÉNĚ OBVYKLÉ SYSTÉMY CHROMOSOMOVÉHO URČENÍ POHLAVÍ Systém XX/X0 XX, X0 chybí chromosom Y U savců vzácné. Známo jen u několika málo druhů hrabošů např. Ellobius lutescens. U hmyzu častější. Např. u mnoha cvrčků, kobylek a švábů, u některých druhů Drosophil. Ellobius lutescens

MÉNĚ OBVYKLÉ SYSTÉMY CHROMOSOMOVÉHO URČENÍ POHLAVÍ Ptakopysk 10 pohlavních chromosomů (X1-X5 + Y1-Y5) Jeden z chromosomů homologní s ptačím chromosomem Z Pohlavní chromosomy během meiozy vytvářejí řetěz, jehož vznik umožňují krátké homologními úseky mezi jednotlivými chromosomy. 10 pohlavních chromosomů ptakopyska Barevně vyznačena homologie s chromosomy u kura domácího Veyrunes F et al. Genome Res. 2008;18:965-973

MÉNĚ OBVYKLÉ SYSTÉMY CHROMOSOMOVÉHO URČENÍ POHLAVÍ Drápatka tropická (Xenopus tropicalis) Pohlavní chromosomy Z,W,Y Samci WY, ZZ, ZY Samice ZW, WW Roco et al. 2015

HAPLODIPLOIDNÍ URČENÍ POHLAVÍ u blanokřídlého hmyzu (mravenci, vosy, včely) Samice diploidní. Líhnou se z oplozených vajíček. Samci haploidní. Líhnou se z neoplozených vajíček.

HAPLODIPLOIDNÍ URČENÍ POHLAVÍ Reprodukční systém mravence Wasmannia auropunctata samec královna Wasmannia auropunctata Samci a samice si vůbec nevyměňují geny! samec dělnice královna

Určení pohlaví založené na imprintingu a eliminaci chromosomů během embryogeneze Smutnicovití (Sciaridae) zygota XXX -1X -2X XX (samice) X0 (samec) Bejlomorkovití (Cecydomyiidae) a chvostoskoci (collembola) zygota XXXX -2X XXXX (samice) XX (samec) Červci (coccoidea) zygota diploidní -sada chromosomů diploidní (samice) haploidní (samec)

Cytoplasmatické určení pohlaví pomocí intracelulárních parazitů (Wolbachia) Wolbachia, intracelulární parazit členovců, především hmyzu. Přenáší se pohlavně pouze přes vajíčko. Často způsobuje samčí sterilitu či feminizaci samců. U svinky obecné, horizontální genový přenos z Wolbachie. Přenesená část genomu Wolbachie determinuje samiččí pohlaví u svinek. Cytoplazmatická samčí sterilita způsobená mitochondriemi u rostlin Wolbachia Eurema mandarina Brassica napus Svinka obecná

Molekulární mechanismy určení pohlaví

Molekulární mechanismy určení pohlaví u obratlovců Savci O pohlaví rozhoduje gen Sry na chromosomu Y Jeho aktivita vede k diferenciaci varlat z embryonálních gonád. Varlata produkují testosteron, který vede ke vzniku sekundárních pohlavních znaků.

Poruchy určení pohlaví u savců Syndrom testikulární feminizace Absence receptoru pro testosteron (mutace tfm) způsobuje vznik samičího fenotypu, i když má jedinec varlata a produkuje testosteron.

Poruchy určení pohlaví u savců Hermafroditismus = Intersex Způsoben různými poruchami v signálních dráhách určujících pohlaví.

Aneuploidie pohlavních chromosomů u lidí Turnerův syndrom (45, X0) Ženy, nefunkční vaječníky, neplodné Klinefelterův syndrom Klinefelterův syndrom (47, XXY) Muži, zženštělý vzhled, narušený vývoj varlat, poruchy plodnosti. Supermuž (47, XYY) Muži, fenotypicky normální, plodní Turnerův syndrom Superžena (47, XXX) Ženy, fenotypicky normální, plodné

Ptáci Molekulární mechanismy určení pohlaví u obratlovců Genem určujícím pohlaví je gen Dmrt1 na chromosomu Z. Hraje důležitou roli při vývoji varlat. U samců (ZZ) je exprese Dmrt1 vyšší než u samic (ZW). Při určení pohlaví hraje důležitou roli genová dávka. Snížení exprese Dmrt1 v samcích, vede k částečnému převrácení pohlaví a vývoji samičího fenotypu.

Gynandromorph = jedinec tvořený mozaikou buněk se samčím a samičím genotypem/fenotypem. Jejich existence u ptáků dokládá, že pohlaví je určeno z velké míry na úrovni jednotlivých buněk. Zhao et al. 2010, Nature

Molekulární mechanismy určení pohlaví u obratlovců Medaka japonská (Oryzias latipes) Genem určujícím pohlaví je gen DMY ležící na chromosomu Y. Je paralogem genu Dmrt1 u ptáků. Podobně jako Sry spouští u medaky vývoj varlat. Mutace v tomto genu vedou ke vzniku XY samic. Naopak, exprese DMY u XX embryí vede ke vzniku samců.

Molekulární mechanismy určení pohlaví u obratlovců Drápatka vodní (Xenopus laevis) Genem určujícím pohlaví je DM-W ležící na chromosomu W. Opět paralogem genu Dmrt1. Jeho exprese vede k vývoji vaječníků. Má DNA vazebnou DM doménu jako Dmrt1, chybí mu však transaktivační doména. Funguje jako kompetitor Dmrt1. Váže se na stejné regulační oblasti genů, ale geny neaktivuje.

Další nedávno objevené geny určující pohlaví u obratlovců Kikuchi and Hamaguchi (2013) Amhr2, amhy, Gsdf jsou homology známých genů v signálních dráhách určujících pohlaví.

Rychlý turn-over pohlavních chromosomů u pstruhů způsoben transpozony U ryb rodu, Oncorhynchus, vzniklo minimálně šest nezávislých pohlavních chromosomů, mnohé z nich unikátní pro daný druh. Gen určující pohlaví, sdy, stejný u všech druhů. V jeho blízkosti transpozon, jehož přeskoky způsobily změnu polohy sdy v genomu a vznik nových pohlavních chromosomů. Faber-Hammond et al. 2015

Geny určující pohlaví jsou u různých skupin obratlovců různé, ale signální dráhy vedoucí k diferenciaci pohlaví jsou konzervované. Cutting et al. 2013

Molekulární mechanismy určení pohlaví u bezobratlých Drosofila Důležitý poměr počtu X chromosomů k autosomům Genotyp poměr X:A fenotyp 1X 2A 0,5 samec 2X 2A 1,0 samice 3X 4A 0,75 intersex 2X 3A 0,67 intersex Chromosom X kóduje několik transkripčních faktorů, jejichž dvojitá dávka vede k aktivaci Sxl genu, který je odpovědný za vznik samičího fenotypu. Gempe and Beye, 2010.

Determinace pohlaví u bezobratlých se odehrává na úrovni jednotlivých buněk. gynandromorph samec samice XX X0

Molekulární mechanismy určení pohlaví u bezobratlých Moucha domácí V rámci druhu koexistuje několik systémů určení pohlaví. A. Dominantní gen určující samčí pohlaví na chromosomu Y. B. Dominantní gen určující samčí pohlaví na autosomu. C. Dominantní gen určující samiččí pohlaví na autosomu.

Určení pohlaví u jednobuněčných organismů Gamety různých pohlaví většinou velikostně nerozlišené izogamie. I u izogamie obvykle gamety různých párovacích typů (např. a, a u kvasinek). Změna párovacích typů u kvasinek Párovací typ určen přítomností alely a či a v lokusu MAT. Kromě MAT lokusu jsou v genomu kvasinky ještě zásobní lokusy HMR s alelou a HML s alelou a. Tyto lokusy se nepodílejí na určení pohlaví. Vnitrogenomovou rekombinací může dojít ke změně (switch) párovacího typu, tím že se alela z lokusu HMR či HML přesune do lokusu MAT.

Evoluce pohlavních chromosomů Nothing in biology make sense except in the light of evolution (Theodosius Dobzhansky)

Pohlavní chromozomy XY i ZW vznikly v evoluci mnohokrát přesto mají spoustu společných znaků: Nepárový chromozom (Y,W) zpravidla menší či chybí Y,W obsahují malé množství funkčních genů Y,W nesou spoustu nefunkčních pseudogenů, transpozonů, repetitivních sekvencí, z velké části tvořeny heterochromatinem X Z Y W Homologní část (pseudoautosomová oblast) Nehomologní část

Vznik a diferenciace pohlavních chromozomů 1. Vznik genu určujícího pohlaví na autosomálním páru. 2. Nahromadění sexuálně antagonistických genů kolem genu určujícího pohlaví 3. Potlačení rekombinace v okolí genu určujícího pohlaví. Např. prostřednictvím inverze. 4. Postupná divergence a degenerace nerekombinující části nepárového pohlavního chromozomu. autosom protox protoy protox protoy X Y X Y

Degenerace nerekombinující části nepárového chromosomu Mullerova rohatka Nevratný proces hromadění škodlivých mutací bez přítomnosti rekombinace Probíhá v nerekombinujících částech genomu (u asexuálních organismů v celém genomu). J. H. Muller

Čtyři evoluční vrstvy na lidském chromosomu X 4 Sry 3 3 2 2 2 Před 180 miliony let? 1 1 1 1 Sry Pár autozomů X Y X Y X Y X Y X Y

Genová konverze na Y jako obrana před Mullerovou rohatkou? Většina genů na lidském chromosomu Y se vyskytuje v několika kopiích a velkou část chromosomu Y tvoří rozsáhlé palindromy nesoucí mnoho genů. Palindromy: kajak nepochopen báře jede jeřáb ACTGCTAGCAGT TGACTATCGTCA V palindromatických sekvencích dochází ke genové konverzi, tj. přepisu jedné sekvence podle druhé. Obdoba rekombinace. Může způsobit zpomalení hromadění škodlivých mutací. 5 3 3 5 3 3

Kompenzace dávky genů samice samci A A B B A A X X A A X Y Nerovnováha v množství genových produktů mezi pohlavími a mezi X a autosomy.

Kompenzace dávky genů u savců 1. Inaktivace jednoho chromosomu X u samic. 2. Zvýšení transkripce na aktivním chromosomu X u obou pohlaví. samice samci A A B B A A X X A A X Y

Inaktivace chromosomu X u samic savců Objevena v roce 1961 Mary Lyon. X inaktivace = lyonizace Inaktivovaný chromosom X tvoří heterochromatin nazývaný Barrovo tělísko. Pokud se v buňce nacházejí více než dva chromosomy X (např. superžena ), dojde k inaktivaci všech, kromě jednoho chromosomu X.

Inaktivaci chromosomu X spouští gen Xist (X-inactive specific transcript), který produkuje nekódující molekulu RNA. Xist je exprimován jen z jednoho chromosomu X. Ten obalí a způsobí jeho transkripční inaktivaci a heterochromatinizaci. Možná role LINE transpozonů?

Průhěh somatické inaktivace chromosomu X během ontogeneze. Wutz A, 2011 Náhodná inaktivace chromosomu X způsobuje černě a hnědě zbarvené oblasti srsti u tříbarevné kočky.

Zvýšení transkripce na chromosomu X u savců Ohnova hypotéza Důkazy objeveny až nedávno na základě analýz expresních dat z DNA čipů (microarrays) i RNA sekvenování. Průměrná hladina exprese genů na chromosomu X a autosomech je stejná. Nguyen and Disteche 2007. Nature Genetics Kharchenko et al. 2011. Nature Genetics

Kompenzace dávky genů u octomilky 1. Zvýšení transksripce na chromosomu X u samců. samice samci A A B B A A X X A A X Y

Kompenzace dávky genů u octomilky Zvýšená transkripce způsobená vazbou MSL (male-specific lethal) komplexu na chromosom X. Součástí komplexu dvě nekódující RNA: rox1 a rox2. MSL rozeznává repetitivní sekvence transpozony (ISX a ISXR), jejichž amplifikace proběhla v době vzniku pohlavního chromosomu. Vazba MSL komplexu na chromosom X způsobí rozvolnění chromatinu, což způsobí zvýšenou míru transkripce. Ellison and Bachtrog, 2013, Science

Kompenzace dávky genů u C. elegans 1. Zvýšení transkripce na všech chromosomech X u obou pohlaví. (?) 2. Snížení transkripce na obou chromosomech X u hermafroditů. hermafroditi samci A A B B A A X X A A X Y

U ZW organismů není kompenzace dávky genů! Produkty Z-vázaných genů mají u samců (ZZ) v průměru 1,8x vyšší hladinu než u samic (ZW). Ke kompenzaci dochází spíš výjimečně u některých genů. Neexistuje žádný globální mechanismus kompenzace pro celý chromosom Z. Proč organismům ZW nevadí nerovnováha genové dávky, zatímco organismům XY ano? Není jasné.

Meiotická inaktivace pohlavních chromosomů Popsána u heterogametického pohlaví (XY). U savců inaktivované pohlavní chromosomy tvoří heterochromatinové tělísko = sex body. XY sex body

Inaktivace XY během spermatogeneze u savců K inaktivaci dochází během profáze 1. meiotického dělení ve fázi pachytene (tj. kdy párují a rekombinují homologní chromosomy). Po skončení 1. meiotického dělení dochází k částečné, ne však úplné, reaktivaci. Molekulární mechanismus meiotické inaktivace jiný než mechanismus X inaktivace v somatických buňkách. Nehraje roli Xist. meiotická inaktivace úplná postmeiotická inaktivace neúplná

Význam meiotické inaktivace pohlavních chromosomů 1. Inaktivace nespárované DNA. Obrana před ektopickou rekombinací či cizorodou DNA. 2. Potlačení meiotického tahu na pohlavních chromosomech.

Inaktivace ZW během oogeneze Začíná v pachytene a vytrvává pouze do začátku diplotene 1. meiotického dělení (tato fáze trvá u slepice 5-6 dní a probíhá těsně po vylíhnutí). 2010 meiotická inaktivace ALE! 2012

Něco ke čtení Bachtrog et al. (2014) Sex determination: Why so many ways doing it? PLOS Biology 7:e1001899. Capel (2017) Vertebrate sex determination: Evolutionary plasticity of a fundamental switch. Nature Reviews Genetics 18: 675-689. Wright et al. (2016) How to make a sex chromosome. Nature Communications 7:12087.