CVIČENÍ Z GEOLOGIE ZÁKLADY REGIONÁLÍ GEOLOGIE ČR ABSOLUTNÍ STÁŘÍ ZEMĚ: (5,6 4,6 mld. let = kosmické stádium) 1, 8 mil.l. ANTROPOZOIKUM / kvartér - čtvrtohory/ 65 mil.l. / třetihory = terciér / 230 mil.l. MEZOZOIKUM / druhohory / 570 mil.l. PALEOZOIKUM /prvohory/ --------------------------------------------------------------------------0,6 mld. před současností PROTEROZOIKUM / starohory/ (svrchní proterozoikum - algonkium) 3,7 mld.l. nejstarší známé horniny 4,6 (-4,7) mld. před současností začíná ARCHAIKUM / prahory/ KVARTÉR : HOLOCÉN PLEISTOCÉN TERCIÉR : NEOGÉN PALEOGÉN DRUHOHORY : KŘÍDA JURA TRIAS PRVOHORY : PERM KARBON DEVON SILUR ORDOVIK KAMBRIUM PREKAMBRIUM Dva velké celky - Český masiv hlavně variské vrásnění (devon až trias) - Karpatská soustava hlavně alpinské vrásnění (2h až 3h) - hranice Znojmo, Brno, Přerov, Vyškov, Ostrava Brunovistulikum nad zlomem, kde se stýká spodní stavba Karpat s ČM; prevariské krystalinikum; brněnský masiv (výchoz)
Český masiv - od variského vrásnění převážně souší (výjimka svrchnokřídová mořská transgrese), hluboká denudace odkryv hornin krystalinika - reakce na alpinské vrásnění saxonská tektonogeneze mobilizace starých strukturně-tektonických linií (případně vznik nových); - pohyby na starých zlomových liniích ovlivnění morfologie (nejvýrazněji v kvartéru Krušné h., Jizerské h., Krkonoše, Jeseníky) díky svému zlomovovrásovému tektonickému stylu = součást saxonika - vývoj ČM předplatformní etapa (kadomský, makedonský a moldanubický cyklus) a platformní etapa (spodní/svrchní trias) - převaha krystalinika, zlomová tektonika, morfologicky parovinné tvary, vyrovnanější spádové křivky řek, horniny kvalitní - kry různé velikosti, důležitosti i stáří - podél zlomů různý vulkanismus při variském geotektonickém cyklu intruze granitoidních plutonů - hercynská fáze variského cyklu dvě lineární deprese zaplněné permokarbonem blanická a boskovická brázda - některé části postiženy i alpinotypní tektonikou i příkrovovou stavbou (např. Hrubý Jeseník složitá příkrovová stavba) - Regionálně geologické jednotky ČM z hlediska posloupnosti: Ø Předplatformní krystalické j. vč. zvrásněného paleozoika Spodní stavba ČM Ø Předplatformní svrchnopaleozoické j. neboli limnický permokarbon Ø Platformní jednotky svrchní stavba ČM Regionálně geologické členění ČM I. Krystalinika regionálně metamorfované oblasti (ruly, granulity, migmatity, amfibolity, fylity, svory, mramory, kvarcity apod.; vč. masivů magmatitů; variská metamorfóza (vč. předchozích); deformované a zvrásněné horniny; silně tektonizované; chudé na podzemní vodu; eluvia, deluvia a ostatní horniny pokryvných útvarů se liší dle zdrojových hornin; hornatiny, vrchoviny a pahorkatiny Oblast moldanubická, kutnohorsko-svratecká, středočeská (bohemikum), sasko-durynská, lužická, moravskoslezská
Spodní stavba odlišný charakter, tzn. nemetamorfované, ale zvrásněné; komplexy prachovitých, jílovitých a drobových břidlic, droby, slepence, vápence, pískovce, křemence, vápnité břidlice a vyvřeliny (diabázy, porfyry apod.); sedimenty vrstevnaté, často flyšovitě usazené; vulkanity převážně žíly a příkrovy; složitě vrásněné, dislokované apod.; hpv není vždy spojitá; pro zakládání běžných staveb většinou příznivé podmínky, výj. hluboce zvětralé partie horin, obecně lepší na psamitických horninách, vulkanitech, vápencích a horší na pelitech; pahorkatiny až vrchoviny (Brdy, Křivoklátsko) II. Svrchní karbon a perm jílovité břidlice, jílovce, prachovce, slepence, pískovce, arkózy, droby a vulkanity (kř. Porfyry a melafyry); sedimenty z jezerních a paralických pánví + vulkanity; kerně dislokované, často příkopové struktury, karbon paralické pánve zvrásněn; chudé na podzemní vodu, nízká vydatnost zdrojů; produkty zvětrávání (psefity a psamity) kvalitní základové půdy, pelity horší; černé uhlí; pánve, sníženiny a brázdy, výj. Pahorkatiny III. Jura ČM sporadicky; arkózové pískovce s polohami slepenců v proměnlivé hmotnosti do 100 m; v izolovaných tektonických krách u České Lípy (slepence, pískovce) a v okolí Brna (např. Moravský kras, písčité vápence, vápence s rohovce, vápnité pískovce) IV. Křída pískovce (slepence), jíly, jílovce, slíny, slínovce, jílovité vápence, opuky, diatomity; jezerní sedimenty (jč. pánve), mořské sedimenty (ČKP); skoro horizontální uložení, ploché rozsáhlé synklinální struktury, síť zlomů; významná hydrogeologická struktura (artézské, napjaté kolektory), vysoká vydatnost zdrojů;
velmi odlišné základové poměry (pískovce a jejich produkty zvětrávání příznivé poměry), nezvětralé opuky únosné a nestlačitelné, pelity málo příznivé (jihočeské pánve převaha pelitů); nížiny, plošiny, tabulové hory V. Terciér jezerní pánevní sedimenty, písky, štěrkopísky, někdy křemité pískovce, jíly, jílovce, sedimentárně vulkanogenní komplexy, vulkanity (ryolity, trachyty, fonolity, bazalty); neogenní stáří; vrstvy, střídání vrstev, vložky, čočky u sedimentů a vulkanoklastických sedimentů, sopouchy, pně, žíly, příkrovy; sedimenty nepostižené vrásněním, zlomy kopírují starší, vulkanity vystupují po starší tektonice; často napjatá hpv, vulkanity chudé na pv, hg systém ovlivněn důlní činností, vydatnost zdrojů malá; velká stlačitelnost většiny hornin v pánvích, malá únosnost, citlivost na změny vlhkosti, objemová nestálost, namrzavost, lepivost, rozbřídavost, sufózní jevy; sedimenty tvoří sníženiny, pánve, vulkanity elevace VI. Kvartér ČM písky, štěrkopísky, jíly, různé hlíny, spraše, sutě, rašelina, travertiny, till; pleistocénní a holocéní stáří; vrstevnaté sedimenty (odlišné dle geneze), vulkanity podpovrchové žíly, pně, sopouchy a lávové příkrovy; sedimenty nejsou tektonicky postižené, tektonika ovlivňuje rozšíření tvarů vulk. těles; mimořádný rozvoj svahových deformací v pleistocénu, sesuvy v pokryvných útvarech; sedimenty plášťují terén, výplň údolnic a depresí, terasy, závěje, návěje a duny. Karpatská soustava - převaha sedimentů, vrásová a příkrovová tektonika, velká členitost terénu, spádové křivky řek nevyrovnané, silná eroze, horniny většinou podrcené - rozhraní překryto sedimenty karpatské předhlubně - komplexy neogenních a flyšových sedimentů I. Mesozoikum Ø Trias v klastickém materiálu (valouny břidlic, vápenců, bazické vyvřeliny) hornin moravskoslezské části Západních Karpat Ø Jura pod terciérními sedimenty karpatské předhlubně; vápence, dolomity, pískovce, jílovité vápence; objevují se jako valouny, bloky až megabloky (bradla) přemístěné do mezozoických a terciérních sedimentů flyšového pásma; většinou organodetritické vápence Ø Křída spolu s terciérními sedimenty hlavní část alpinsky zvrásněných flyšových Karpat II. Terciér pokračování mořské sedimentace ze svrchní křídy, miocén postupné vyznívání mořské sedimentace ve změlčujících se flyšových pánvích za
současného posunu k ČM (v depresích a před čelem Karpatská předhlubeň, Vídeňská pánev) Karpatská předhlubeň průnik moře do bloku ČM, sedimenty v morfologických depresích; podobné terciérním pánevním sedimentům Flyšové sedimenty slepence, pískovce (pískovcové komplexy), jílovce (slínovce); mohutná souvrství rytmické flyšové sedimentace; složité příkrovové komplexy (zlomy); pro zakládání rytmický flyš problematický; vysoký výskyt svahových deformací; horský a vrchovinný charakter