Struktura a funkce biomakromolekul

Podobné dokumenty
Struktura a funkce biomakromolekul

Přeměna chemické energie v mechanickou

Struktura a funkce biomakromolekul KBC/BPOL

Struktura a funkce biomakromolekul KBC/BPOL

Kosterní svalstvo tlustých a tenkých filament

B9, 2015/2016, I. Literák, V. Oravcová CYTOSKELETÁLNÍ PRINCIP BUŇKY

Bp1252 Biochemie. #11 Biochemie svalů

BUNĚČNÁ MOTILITA A MOLEKULÁRNÍ MOTORY

Univerzita Karlova v Praze, 1. lékařská fakulta

Struktura a funkce biomakromolekul

NEMEMBRÁNOVÉ ORGANELY. Ribosomy Centrioly (jadérko) Cytoskelet: aktinová filamenta (mikrofilamenta) intermediární filamenta mikrotubuly

8. Polysacharidy, glykoproteiny a proteoglykany

Fyziologie svalové činnosti. MUDr. Jiří Vrána

Struktura a funkce biomakromolekul

Struktura a funkce biomakromolekul

Inovace studia molekulární a buněčné biologie

Obecný metabolismus.

VÝZNAM FUNKCE PROTEINŮ V MEDICÍNĚ

Pohyb buněk a organismů

9. Lipidy a biologické membrány

VAKUOLA. membránou ohraničený váček membrána se nazývá tonoplast. běžná u rostlin, zvířata specializované funkce či její nepřítomnost

základem veškerého aktivního pohybu v živočišnéříši je interakce proteinových vláken CYTOSKELETU

Pohyb přípravný text kategorie A, B

Rychlost chemické reakce je dána změnou Gibbsovy energie a aktivační energií: Tudíž zrychlení reakce pomocí katalýzy může být vyjádřeno:

BUŇEČNÝ CYKLUS A JEHO KONTROLA

1. AKTINOVY CYTOSKELET (mikrofilamenta)

Rozdělení svalových tkání: kosterní svalovina (příčně pruhované svaly) hladká svalovina srdeční svalovina (myokard)

základem veškerého aktivního pohybu v živočišné říši je interakce proteinových vláken CYTOSKELETU

Svalová tkáň, kontraktilní aparát, mechanismus kontrakce

Cytoskelet a molekulární motory: Biologie a patologie. Prof. MUDr. Augustin Svoboda, CSc.

Enzymologie. Věda ležící na pomezí fyz. ch. a bioch. Zabývá se problematikou biokatalyzátorů.

Struktura a funkce biomakromolekul

9. Lipidy a biologické membrány

Cytologie. Přednáška 2010

Metabolismus bílkovin. Václav Pelouch

Testové úlohy aminokyseliny, proteiny. post test

Genetika člověka GCPSB

Přednáška 5 Biomechanika svalu

Obecná stavba a funkce svalu. Motorická svalová jednotka. Základy svalové nomenklatury. Energetické zdroje svalu. Svalová práce a únava.

BUŇKA ZÁKLADNÍ JEDNOTKA ORGANISMŮ

Typy molekul, látek a jejich vazeb v organismech

Fyziologie srdce I. (excitace, vedení, kontrakce ) Milan Chovanec Ústav fyziologie 2.LF UK

prokaryotní Znaky prokaryoty

Eva Benešová. Dýchací řetězec

Proteiny Genová exprese Doc. MVDr. Eva Bártová, Ph.D.

Bílkoviny - proteiny

Lodish et al, Molecular Cell Biology, 4-6 vydání Alberts et al, Molecular Biology of the Cell, 4 vydání

HISTORIE ENZYMOLOGIE

(VIII.) Časová a prostorová sumace u kosterního svalu. Fyziologický ústav LF MU, 2016 Jana Svačinová

Biologie I. Buňka II. Campbell, Reece: Biology 6 th edition Pearson Education, Inc, publishing as Benjamin Cummings

STRUKTURA A FUNKCE MIKROBIÁLNÍ BUŇKY

Redoxní děj v neživých a živých soustavách

5. Lipidy a biomembrány

Svalová tkáň Svalová soustava

Regulace translace REGULACE TRANSLACE LOKALIZACE BÍLKOVIN V BUŇCE. 4. Lokalizace bílkovin v buňce. 1. Translační aparát. 2.

Energetický metabolizmus buňky

Úvod do biologie rostlin Buňka ROSTLINNÁ BUŇKA

BÍLKOVINY R 2. sféroproteiny (globulární bílkoviny): - rozpustné ve vodě, globulární struktura - odlišné funkce (zásobní, protilátky, enzymy,...

Mgr. Šárka Vopěnková Gymnázium, SOŠ a VOŠ Ledeč nad Sázavou VY_32_INOVACE_01_3_08_BI1 SVALOVÁ SOUSTAVA


Inovace studia molekulární a buněčné biologie

Přírodní polymery proteiny

Komplementový systém a nespecifická imunita. Jana Novotná Ústav lékařské chemie a biochemie 2 LF UK

II. SVALOVÁ TKÁŇ PŘÍČNĚ PRUHOVANÁ (ŽÍHANÁ) = svalovina kosterní

Enzymologie. Ústav lékařské chemie a klinické biochemie 2.LF UK a FN Motol Matej Kohutiar. akad. rok 2017/2018

ENERGIE BUNĚČNÁ RESPIRACE FOTOSYNTÉZA Doc. MVDr. Eva Bártová, Ph.D.

Svalová tkáň Svalová soustava

Patofyziologie srdce. 1. Funkce kardiomyocytu. Kontraktilní systém

- 1 - Vlastní kontraktilní aparát - myofibrily- jsou uspořádány v tzv. sarkomérách.

Univerzita Karlova v Praze - 1. lékařská fakulta. Buňka. Ústav pro histologii a embryologii

MITÓZA V BUŇKÁCH KOŘÍNKU CIBULE

PŘEHLED OBECNÉ HISTOLOGIE

Fyziologie svalů. Typy svalů: - svaly kosterní (příčně pruhované), - srdeční (modifikovaný kosterní), - hladké svaly.

Epitely a jejich variace

Svalová tkáň. Petr Vaňhara, PhD. Ústav histologie a embryologie LF MU.

Mendělejevova tabulka prvků

Molekulární základy dědičnosti. Ústřední dogma molekulární biologie Struktura DNA a RNA

Biosyntéza a metabolismus bílkovin

PŘENOS SIGNÁLU DO BUŇKY, MEMBRÁNOVÉ RECEPTORY

PROTEINY. Biochemický ústav LF MU (H.P.)

Toxikologie PřF UK, ZS 2016/ Toxikodynamika I.

Svaly. MUDr. Tomáš Boráň. Ústav histologie a embryologie 3.LF

strukturní (součástmi buněčných struktur) metabolická (realizují b. metabolizmus) informační (jako signály či receptory signálů)

Svaly. Svaly. Svalovina. Rozdělení svalů. Kosterní svalovina

Evropský sociální fond Praha & EU: Investujeme do vaší budoucnosti URČOVÁNÍ PRIMÁRNÍ STRUKTURY BÍLKOVIN

V organismu se bílkoviny nedají nahradit žádnými jinými sloučeninami, jen jako zdroj energie je mohou nahradit sacharidy a lipidy.

Současná formulace: Buňka je minimální jednotka, která vykazuje všechny znaky živých soustav

Struktura proteinů. - testík na procvičení. Vladimíra Kvasnicová

Aminokyseliny, struktura a vlastnosti bílkovin. doc. Jana Novotná 2 LF UK Ústav lékařské chemie a klinické biochemie

BIOLOGICKÁ MEMBRÁNA Prokaryontní Eukaryontní KOMPARTMENTŮ

Buňky, tkáně, orgány, soustavy

Tomáš Kuˇ. cera. Ústav lékaˇrské chemie a klinické biochemie 2. lékaˇrská fakulta, Univerzita Karlova v Praze.

- pro učitele - na procvičení a upevnění probírané látky - prezentace

Milada Roštejnská. Helena Klímová. Buňka. Pankreas. Ledviny. Mozek. Kost. Srdce. Sval. Krev. Vajíčko. Spermie. Obr. 1.

MBR ) Architektura buňky. e) Plastidy f) Mitochondrie a peroxizómy g) Cytoskelet

Nervová soustava Centrální nervový systém (CNS) mozek mícha Periferní nervový systém (nervy)

Translace (druhý krok genové exprese)

pátek, 24. července 15 BUŇKA

>>> E A1 + E A2. . aktivační energie potřebná k reakci bez přítomnosti katalyzátoru E A E A1. energie potřebná ke vzniku enzym-substrátového komplexu

Transkript:

Struktura a funkce biomakromolekul KBC/BPOL 3. Enzymy a proteinové motory Ivo Frébort

Enzymová katalýza

Mechanismy enzymové katalýzy o Ztráta entropie při tvorbě komplexu ES odestabilizace komplexu ES o Kovalentní katalýza o Obecná acidobazická katalýza o Katalýza kovovým iontem o Přiblížení a orientace reaktivních skupin

Ztráta entropie komplexu ES

Destabilizace komplexu ES

Příklady kovalentní katalýzy

Příklady kovalentní katalýzy: NAD(P) + dehydrogenasy

Acidobazická katalýza o Katalýza při které je v přechodovém stavu přenášen proton o Specifická acidobazická katalýza spočívá v difúzi H + nebo OH - do aktivního místa o Obecná acidobazická katalýza probíhá za účasti bazí jiných než H + a OH -, které zprostředkovávají přenos H + v komplexu ES

Serinové proteasy Trypsin, chymotrypsin, elastasa, thrombin, subtilisin, plasmin Kombinace kovalentní a obecné acidobazické katalýzy o Ser je součástí katalytické triády His-57, Asp-102, Ser-195 o Asp-102 udržuje His-57 ve správné orientaci o His-57 působí jako obecná kyselina a zásada o Ser-195 vytváří kovalentní vazbu se štěpeným peptidem o Tvorba kovalentní vazby mění koformaci uhlíku z trigonální na tetrahedrální o Tetrahedrální oxyaniontový intermediát je stabilizován H- vazbami s N Gly-193 and Ser-195

Aktivní místo Ser proteas

Aspartátové proteasy Pepsin, chymosin, cathepsin, renin, HIV-1 protease o Všechny obsahují dvě Asp residua v aktivním místě o Tyto dva Asp pracují společně jako silný acidobazický katalyzátor o Jeden Asp má relativně nízké pk a, druhý relativně vysoké pk a o Deprotonovaný Asp se chová jako báze, je schopne přijmout proton z HOH, a tvoří OH - v přechodovém komplexu o Druhý Asp se chová jako kyselina, odštěpuje proton a podporuje tak vytváření tetrahedrálního intermediátu o V pepsinu, jeden Asp má pk a 1.4, druhý 4.3

Reakce Asp proteas

Lysozym o Lysozym hydrolyzuje polysacharidy a štěpí tak buněčnou stěnu některých baktérií o Lysozym ze slepičího vaječného bílku -129 residuí, 4 disulfové můstky o První enzym jehož struktura byla určena X-ray krystalografií (David Phillips, 1965)

Reakce lysozymu

Mechanismus reakce lysozymu

Molekulární motory?

Adenylát kinasa

Motorové proteiny dyneiny a kinesiny zprostředkovávají pohyb prostřednictvím mikrotubulí head domain that interacts with microtubule stalk C-terminal tail domains stalk domain N-terminal heavy chain motor domains (heads) Dynein (approximate structure) motor domain Kinesin I light chains hinge

Tubulin a mikrotubuly Základní komponenty cytoskeletonu o Microtubuly jsou duté, válcové polymery tvořené tubulinovými dimery o 13 tubulinových monomerů na otočku o Dimery asociují na "plus" konec a disociují z "minus" konce o Mikrotubuly jsou základní složky cytoskeletonu, cilií a bičíku

Tubulin a mikrotubuly

Mikrotubuly v ciliích a bičíku o MT jsou základní struktury cilií a bičíku o Cilie se vlní; bičíky rotují vše řízeno ATP! o Dynein kráčí nebo klouzá podél MTs a způsobuje ohyb jedné MT vzhledem k druhé o Pohyb dyneinu je řízen hydrolýzou ATP

Mikrotubuly v ciliích

Mechanismus pohybu cilií

Pohyb bičíku http://www.seoulin.co.kr/up/index-chemotaxis.html

Mikrotubuly a pohyb organel v buňce o Dráhy pro"molekulární motory" o MT také umožňují pohyb organel a částic v buňce o V axonech, dyneiny transportují organely od + k - konci, např. směrem k jádru o Kinesiny transportují organely od - k + konci, např. směrem od jádra

Pohyb organel

Struktura kinesinu microtubule kinesin scaffolding protein receptor inactive kinesin cargo vesicle

Pohyb kinesinu po mikrotubulích

Proteinové motory ve svalech

Morfologie svalu o o o o o o o Svazek vláken obsahuje stovky myofibril Každá myofibrila je svazek sarkomerů Každý sarkomer je ukončen transversální tubulí (t-tubule) tvořené membránou Povrch sarkomerů je pokryt by sarkoplasmatickým retikulem (SR) Nervové impulsy přicházející do svalu produkují "akční potenciál", který se šíří sarkolemovou membránou a do vláken sítí t-tubulí Signál indukuje uvolnění Ca2+ ze SR Ca2+ ionty se vážou do specifických míst na vláknech a indukují kontrakci, relaxace je doprovázena pumpováním Ca2+ zpět do SR

Struktura svalové buňky

Struktura tenkého vlákna

Struktura silného vlákna o Myosin - 2 těžké a 4 lehké podjednotky o Těžké podjednotky - 230 kda o Lehké podjednotky - 2 x 2 různé, 20 kda o "Hlava" těžké podjednotky má ATPasovou aktivitu - hydrolýza ATP zde řídí kontrakci svalu

Akce myosinu řízená Ca 2+ v07.tropotropo.mov Ca - myosin Myosin - ATP

Kontrakce svalu (sliding filament model) http://www.seoulin.co.kr/up/index-cytoskeleton.html

Actinin, Dystrophin, Laminin Asociované svalové proteiny