Zdroje a detektory pro nanofotoniku LASERY

Podobné dokumenty
Úvod do laserové techniky KFE FJFI ČVUT Praha Michal Němec, Plynové lasery. Plynové lasery většinou pracují v kontinuálním režimu.

Laserová technika prosince Katedra fyzikální elektroniky.

Laserové technologie v praxi I. Přednáška č.2. Základní konstrukční součásti laserů. Hana Chmelíčková, SLO UP a FZÚ AVČR Olomouc, 2011

Zdroje optického záření

1. Zdroje a detektory optického záření

ATOMOVÁ SPEKTROMETRIE

Fyzika laserů. 4. dubna Katedra fyzikální elektroniky.

Lasery. Biofyzikální ústav LF MU. Projekt FRVŠ 911/2013

MODERNÍ METODY CHEMICKÉ FYZIKY I lasery a jejich použití v chemické fyzice Přednáška 5

Něco o laserech. Ústav fyzikální elektroniky Přírodovědecká fakulta Masarykovy univerzity 13. května 2010

Úvod do spektrálních metod pro analýzu léčiv

Úvod do laserové techniky

Laserové technologie v praxi I. Přednáška č.1. Fyzikální princip činnosti laserů. Hana Chmelíčková, SLO UP a FZÚ AVČR Olomouc, 2011

Světlo jako elektromagnetické záření

13. Spektroskopie základní pojmy

Laserová technika 1. Rychlostní rovnice pro Q-spínaný laser. 16. prosince Katedra fyzikální elektroniky.

Lasery optické rezonátory

Fotonické nanostruktury (nanofotonika)

Laserová technika prosince Katedra fyzikální elektroniky.

Od kvantové mechaniky k chemii

ABSORPČNÍ A EMISNÍ SPEKTRÁLNÍ METODY

ATOM VODÍKU MODEL : STOJÍCÍ BODOVÉ JÁDRO A ELEKTRON VZÁJEMNĚ ELEKTROSTATICKY INTERAGUJÍCÍ SCHRÖDINGEROVA ROVNICE PRO PŘÍPAD POTENCIÁLNÍ ENERGIE.

Elektromagnetické záření. lineárně polarizované záření. Cirkulárně polarizované záření

Laserová technika 1. Laser v aproximaci rychlostních rovnic. 22. prosince Katedra fyzikální elektroniky.

Laserová technika 1. Rychlostní rovnice pro Q-spínaný laser. 22. prosince Katedra fyzikální elektroniky.

ATOMOVÁ SPEKTROMETRIE

Vibrace atomů v mřížce, tepelná kapacita pevných látek

SPEKTRÁLNÍ METODY. Ing. David MILDE, Ph.D. Katedra analytické chemie Tel.: ; (c) David MILDE,

Fyzika laserů. 7. března Katedra fyzikální elektroniky.

PSK1-14. Optické zdroje a detektory. Bohrův model atomu. Vyšší odborná škola a Střední průmyslová škola, Božetěchova 3 Ing. Marek Nožka.

Přednášky z lékařské biofyziky Biofyzikální ústav Lékařské fakulty Masarykovy univerzity, Brno

Fotoelektronová spektroskopie Instrumentace. Katedra materiálů TU Liberec

Charakteristiky laseru vytvářejícího světelné impulsy o délce několika pikosekund

Základy Mössbauerovy spektroskopie. Libor Machala

Fotonické nanostruktury (alias nanofotonika)

Optické spektroskopie 1 LS 2014/15

Charakteristiky optického záření

ZÁKLADNÍ ČÁSTI SPEKTRÁLNÍCH PŘÍSTROJŮ

Emise vyvolaná působením fotonů nebo částic

Lasery historie. Stručná historie laserů

Tajemství ELI - nejintenzivnějšího laseru světa

Detektory. požadovaná informace o částici / záření. proudový puls p(t) energie. čas příletu. výstupní signál detektoru. poloha.

E g IZOLANT POLOVODIČ KOV. Zakázaný pás energií

Látka jako soubor kvantových soustav

Atom vodíku. Nejjednodušší soustava: p + e Řešitelná exaktně. Kulová symetrie. Potenciální energie mezi p + e. e =

Diskutujte, jak široký bude pás spojený s fosforescencí versus fluorescencí. Udělejte odhad v cm -1.

Generace 2. harmonické

- Rayleighův rozptyl turbidimetrie, nefelometrie - Ramanův rozptyl. - fluorescence - fosforescence

Otruba, Novotný LASERY ZÁKLADY. Vítězslav Otruba, Karel Novotný

1. Pevnolátkový Nd:YAG laser v režimu volné generace a v režimu Q-spínání. 2. Zesilování laserového záření a generace druhé harmonické

MODERNÍ METODY CHEMICKÉ FYZIKY I lasery a jejich použití v chemické fyzice přednášky 4-7

Stručný úvod do spektroskopie

TECHNICKÁ UNIVERZITA V LIBERCI

Optoelektronika. elektro-optické převodníky - LED, laserové diody, LCD. Elektronické součástky pro FAV (KET/ESCA)

Maturitní otázky z předmětu FYZIKA

Metody využívající rentgenové záření. Rentgenografie, RTG prášková difrakce

INSTRUMENTÁLNÍ METODY

2. Zdroje a detektory světla

Fotonásobič. fotokatoda. typicky: - koeficient sekundární emise = počet dynod N = zisk: G = fokusační elektrononová optika

Fyzika, maturitní okruhy (profilová část), školní rok 2014/2015 Gymnázium INTEGRA BRNO

Opakování: shrnutí základních poznatků o struktuře atomu

Metody využívající rentgenové záření. Rentgenovo záření. Vznik rentgenova záření. Metody využívající RTG záření

Automatizace výrobních procesů ve strojírenství a řemesel, CZ.1.07/1.1.30/ , Přednáška - KA 5

Přednáška IX: Elektronová spektroskopie II.

Jiří Oswald. Fyzikální ústav AV ČR v.v.i.

CHARAKTERIZACE MATERIÁLU II

Pozitron teoretická předpověď

Luminiscence. Luminiscence. Fluorescence. emise světla látkou, která je způsobená: světlem (fotoluminiscence) chemicky (chemiluminiscence)

Atomové jádro, elektronový obal

1.3. Módy laseru, divergence svazku, fokuzace svazku, Q- spínání

Rentgenová spektrální analýza Elektromagnetické záření s vlnovou délkou 10-2 až 10 nm

λ hc Optoelektronické součástky Fotorezistor, Laserová dioda

Zajímavé vlastnosti sluneční atmosféry: magnetická a rychlostní pole

Základy výpočetní tomografie

CZ.1.07/2.2.00/ AČ (SLO/RCPTM) Detekce a zpracování optického signálu 1 / 30

Fyzika IV. -ezv -e(z-zv) kov: valenční elektrony vodivostní elektrony. Elektronová struktura pevných látek model volných elektronů

Průmyslové lasery pro svařování

Maturitní témata fyzika

Úloha 15: Studium polovodičového GaAs/GaAlAs laseru

Polovodičové senzory. Polovodičové materiály Teplotní závislost polovodiče Piezoodporový jev Fotonové jevy Radiační jevy Magnetoelektrické jevy

Hamiltonián popisující atom vodíku ve vnějším magnetickém poli:

Fyzika laserů. Aproximace rychlostních rovnic. 18. března Katedra fyzikální elektroniky.

POKUSY VEDOUCÍ KE KVANTOVÉ MECHANICE II

4. Z modové struktury emisního spektra laseru určete délku aktivní oblasti rezonátoru. Diskutujte,

Plynové lasery pro průmyslové využití

Metody nelineární optiky v Ramanově spektroskopii

České vysoké učení technické v Praze Fakulta jaderná a fyzikálně inženýrská OKRUHY. ke státním zkouškám DOKTORSKÉ STUDIUM

Fyzika IV. g( ) Vibrace jader atomů v krystalové mříži

Referát z atomové a jaderné fyziky. Detekce ionizujícího záření (principy, technická realizace)

Seznam otázek pro zkoušku z biofyziky oboru lékařství pro školní rok

Měření charakteristik pevnolátkového infračerveného Er:Yag laseru

Úvod do moderní fyziky. lekce 3 stavba a struktura atomu

nano.tul.cz Inovace a rozvoj studia nanomateriálů na TUL

Projekt podpořený Operačním programem Přeshraniční spolupráce Slovenská republika Česká republika

Světlo x elmag. záření. základní principy

11. Polovodičové diody

2. Elektrotechnické materiály

Netradiční světelné zdroje

1. Kvantové jámy. Tabulka 1: Efektivní hmotnosti nosičů v krystalech GaAs, AlAs, v jednotkách hmotnosti volného elektronu m o.

Transkript:

Zdroje a detektory pro nanofotoniku LASEY

Sylabus Lasery a laserové diody, principy a režimy činnosti. Laser v kontinuálním režimu. Q-spínání. Synchronizace módů. Ultrakrátké impulsy. Měření výkonu a energie. Diagnostika ultrakrátkých impulsů. Základy spektrometrie. Elektrooptické a akustooptické jevy. Amplitudová a fázová modulace světla. Prostorová modulace. Diagnostika a tvarování ultrakrátkých optických impulsů. Generace. a 3. harmonické, optické parametrické zesílení. Speciální zdroje fotonů pro nanofotoniku. Zeslabené laserové impulsy. Zdroje korelovaných fotonů. Zdroje fotonů s ohlášením. Molekulární zdroje. Defekty v nanokrystalech. Kvantové jámy a kvantové tečky. Atomy nebo ionty v pastech. Srovnání jednofotonových zdrojů. Základy radiometrie a fotometrie. Základní vlastnosti detektorů světla. Vnitřní a vnější fotoelektrický jev. Fotodiody PI a lavinové, režimy činnosti. ychlé PI detektory. Homodynní detektor. Fotonásobiče. Lavinové fotodiody. Detekce jednotlivých fotonů. Maticové detektory. Vědecké CCD kamery. Intenzifikované CCD kamery a EMCCD kamery. Speciální detektory fotonů pro kvantovou optiku. Detektory s citlivostí na jednotlivé fotony. Detektory s rozlišením v počtu fotonů. anofotonické detektory, VLPC, TES.

Jak vznikají fotony? Energetické přechody na nižší hladiny v molekulách, atomech nebo jádrech Pohyb elektrického náboje se zrychlením synchrotronové záření Anihilace částice s antičásticí

Foton fyzikáln lní vlastnosti nulová klidová hmotnost bez elektrického náboje stabilní částice (nerozpadá se) má dva polarizační stavy (a s tím související spin ±ħ) je popsán třemi komponentami vlnového vektoru (popisují jeho energii/vlnovou délku a směr šíření) E = ħω = hν = hc/λ, p = ħk = hk /λ k = k = π/λ = πν/c = ω/c

Jednotky energie vln. délka, frekvence, energie, vlnočet, = c Foton λ = μm má ν = 3 x 4 Hz E = hν = x -9 J elektronvolt:,4 ev převrácený centimetr: 4 cm - μm, nm, angström GHz, THz, PHz, EHz Pro plyn v termodynamické rovnováze (černé těleso) hν = kt ν [Hz] x T [K]

Interakce zářenz ení a látkyl Elektrické pole působí na náboje v látce a pohyb nábojů v látce generuje záření. Atomy, molekuly nebo pevné látky se mohou nacházet na dovolených energetických hladinách (získají se řešení Schrödingerovy rovnice). Přechody z vyšších energetických hladin na nižší mohou generovat záření fotony: v tepelné rovnováze tepelné záření v přítomnosti vnějších zdrojů - luminiscence

Atomy E n vodíku-podobné M Z e 4 r ( 4) n orbitály: s, p, d, f s ss sp multielektronové s s p 6 n,l elektronová konfigurace spin-orbitální interakce spin, orb. a celkový úhlový moment L J Kvantová čísla: n,l,m,s Pauliho princip spinorbitální interakce jemná struktura spin-jaderná interakce hyperjemná struktura

Molekuly rotace typicky -4 - ev vibrace typicky,5,5 ev

Barviva

Pevné látky

Dopovaná dielektrika krystaly dielektrik s vhodnými optickými a mechanickými vlastnostmi se dotují: ionty přechodných kovů (Cr 3+, Ti 3+ ) ionty prvků vzácných zemin (d 3+, Er 3+ ) aktivní elektrony (3d) jsou jen slabě stíněny vlastnosti přechodů silně závisí okolní krystalové mříži

Dopovaná dielektrika Aktivní elektrony (4f) jsou dobře stíněny vnějšími slupkami slabá závislost na okolní krystalové mříži.

Polovodiče

Polovodičov ové struktury kvantové jámy a supermřížky šířka zakázaného pásu je pozičně závislá kvantové dráty (InP, CdSe) omezují pohyb nosičů náboje ve dvou dimenzích kvantové tečky omezení ve třech dimenzích optické vlastnosti silně závisí na velikosti

Interakce atomu s fotonem spontánní emise do jednoho vybraného módu pole s n fotony P sp c ( ) V dn dt P sp n absorpce stimulovaná emise c P ab n ( ) V P sp P st c ( n ) ( ) V c P st n ( ) V

Funkce tvaru čáry FWHM síla přechodu S ( ) d funkce tvaru čáry ( ) S g( ); g( ) d

Hustota m Hustota módů 3 3 4 8 ), ( d dk k d dk k d M 3 8 ) ( c M hustota módů

Spont Spontánn nní emise (do v emise (do všech m ech módů) S cs M d VM V c P sp 8 ) ( ) ( ) ( S d d S 3 cos ) ( ) ( S P t sp sp 8 doba života experimentální měření síly přechodu 8 ) ( ) ( t sp Sg 8 3 ) ( t sp

Stimulovaná emise a absorpce pro monochromatické světlo: P st P ab c n ( ) ( ) V Zatímco pravděpodobnost spontánní emise se zvyšuje faktorem daným hustotou módů, stimulovaná emise a absorpce se realizuje jen s módy, které obsahují fotony. W S ( ) ( ) d ( ) ( ) d ( ) S c 8 ; ( ) n VM ( v) n 8 t V sp W n t sp střední počet fotonů na mód

ozší šíření spektráln lní čáry t sp E h g( ) / ( ) ( / ) lorentzovský tvar čáry g( ) ( ) Sg( ) 4 t sp Max. hodnota: pro ( ) tsp, : /(t sp )

Homogenní rozší šíření například srážkami fcol

ehomogenní rozší šíření např. Dopplerův efekt ( ) g v g p( v) dv c

Hladinové systémy

Termodynamická rovnováha atomů a zářenz ení Uvažujme velký počet dvojhladinových atomů: na hladině na hladině interagují s polem o středním počtu fotonů na mód n d dt W W ; t W sp t sp n d dt n ( n) tsp rychlostní rovnice stacionární řešení n n exp h kt

Zesílen lení d W W dz W dz d dz ( ) inverze populace I( z) h( z) I ( z) I() exp ( ) z I( d) G ( ) exp ) I() ( ) d exp ( d zisk

ychlostn ychlostní rovnice rovnice dt d dt d Stac. řešení pro ϕ=:, velké τ velké τ τ = t sp τ malé

ychlostn ychlostní rovnice rovnice dt d dt d Stac. řešení pro ϕ>: s s jako laser nemůže fungovat systém dvouhladinový saturace zisku

Tříhladinový hladinový syst systém ) ( ) ( 3 3 3 3 W W tot p p tot tot malé ) ( W dt d tot p W dt d p W dt d tot tot p ) ( ) ( p p tot W W s sp sp p sp s t W t t pro inverzi populace je potřeba alespoň: tot p W

Čty tyřhladinový hladinový syst systém ) ( ) (, 3 3 3 3 W W kt E tot p g p g g tot tot malé, ) ( W dt d tot p dt d W dt d tot p ) ( sp tot p p tot p t W W W s sp sp p sp s t W t t dosažení inverze populace je snadné

ezonátory, módy, m princip laseru

ezonátory

ezonátor Fabry-Perot U ikz U. te U. t U U L e d i d c te U ( h h ) h h Airyho funkce U I( ) U t 4t sin d c q c q d q F FS - volný spektrální interval vizibilita V I I max max I I min min t t jemnost (finesse) F t t F

celkové intenzitní ztráty za jeden oběh: L exp d s distribuované ztráty: exp ezonátor d exp d r s r s d ln d ln t c r doba života fotonu v rezonátoru

Svazky a příčnép módy

ovnice pro pole d dt d dt c c S t c S t stacionární řešení pro S = thr ct thr ct r d dt W p ( tot ) rovnováha zisku a ztrát Jak musíme čerpat pro dosažení prahu? W thr p thr ( tot thr ) thr tot čtyřhladinový thr tot c 3 t 8 g(, ) tot 4 3 c t tot

Koeficient zisku a fotonový tok Koeficient zisku a fotonový tok ) ( 8 ) ( ) ( g t sp S t c dt d koeficient zisku při malém signálu (nesaturovaný koeficient zisku) [m - ] s p tot p W W ) ( ) ( / ) ( ) ( W dt d tot p ) ( čtyřhladinový model saturace zisku r r t s r s ) (, ) (, ) (

Optim Optimáln lní vyv vyvázání T out I out h T jenže ϕ je funkcí T T d s r ln Mějme =, = -T ln ln ) ( T l g T T d d T T d T T s s s s s out T ϕ out l l g T T opt out g

Spektráln lní vlastnosti Počet módů M B F V laseru s homogenně rozšířenou čarou: ( ) M ( ) j / ( ) j s j prostorové vypalování děr spatial hole-burning

Spektráln lní vypalování děr ůzné módy interagují s různými atomy

Příčná struktura

Selekce módům selekce polarizace selekce emisní čáry

Jednofrekvenční laser

Příklady laserů ubín Cr 3+ :Al O 3 (safír dopovaný malým množstvím chromu,35-,5m%) Safír vysoká tvrdost a dobrá tepelná vodivost, chemická stabilita. přibližně tříhladinový systém homogenní rozšíření d:yag d 3+ :Y 3 Al 5 O (yttrito-hlinitý granát dopovaný neodymem - asi %) Vysoká tvrdost, dobrá optická kvalita, vysoká teplotní vodivost, vysoce stabilní chemicky i krystalograficky čtyřhladinový systém homogenní rozšíření velmi nízký práh, výkon až 8 W cw 3,4 6,7 55 4 =694,3 =,5 75 8 =64, =,45

Laser d:vanad vanadát d 3+ :YVO 4 DPSS laser (diodami čerpaný pevnolátkový)

Ti:safír

Plynové lasery Zpravidla mají podstatně menší šířky čar než pevnolátkové lasery (typicky GHz a méně), proto se špatně čerpají výbojkami, spíše se používá čerpání výbojem v plynu. K excitaci dochází buď elektron-atomárními srážkami (Ar,Kr) nebo sekundárními atom-atomárními srážkami (He-e). He-e Typicky tlak, torr He se vrací do zákl. stavu srážkami se stěnami trubice přirozená šířka čáry: 9 MHz homogenní rozš.:,64 MHz nehomogenní rozš.: 7 MHz pro rezonátory d<5- cm laseruje jen jeden podélný mód výkon závisí téměř výhradně na délce trubice, jen minimálně na čerpání (typicky -5 mw) s-hladiny = ns p-hladiny = ns =63,8 Iontové plynové lasery (Ar+, Kr+) Čerpání je dvoustupňový proces: Srážka elektron-neutrální atom iont He Srážka elektron-iont excitovaný iont tok elektronů vplazmě musí být daleko silnější než v atomárních laserech. Plazma se udržuje v ose svazku silným magnetickým polem. Poskytují obvykle větší množství čar v UV a viditelné oblasti. Výkon roste s čerpáním (typicky mw 5 W). Vysoká energetická náročnost a relativně nízká životnost. e

Kr laser Innova 3

Akustooptika a elektrooptika

Zvukem lze ovlivňovat světlo

Braggova difrakce sin L n MI s

Braggova difrakce svazku

aman-athova difrakce optický svazek dopadá kolmo na tenký akustický svazek (stojatá vlna) sin

Elektrooptické jevy 3 3 n( E) n n E sn E Pockels Kerr Pockelsův jev změny indexu typicky -6-4 ADP, KDP, LibO 3 4 Kerrův jev s kapaliny, plyny, centrosymetrické krystaly pm/v (m/v)

Lasery v pulsním režimu

Spínání zisku

Spínání zisku

Q-spínání

Q-spínání

Q-spínání d dt W d dt p ( tot c ) S t Čtyřhladinový model, předpokládáme, že inverze je po celou dobu «tot d Pro vysoké ztráty: ϕ = W p tot dt Počáteční inverze: W i p tot t pump Předpokládáme, že celý proces je tak rychlý, že čerpání a spont. emise nehrají roli. Dále zavedeme n = ϕ/c (hustota fotonů). d cn dt dn n cn dt t dn d c t / thr thr exp n( ) i thr f i f thr i ln thr f i n i i exp thr i n max n( thr ) thr i thr ln i thr

Q-spínání n max thr i thr ln i thr výstupní výkon: P out špičkový výstupní výkon: ha out max P out hat ht c ht d Vn max c d Vn E out ht c d V t t f i n( t) dt ht c d výstupní energie impulsu: V f i E dt n( t) d d t out thr ht c ht Vt d c d ( i Vt f thr ) f i d 8 6 ht c d Vt thr i ln f ( i f )/ thr délka impulsu: impuls E P out max out t i thr i thr e thr ln i thr P [] 4 3 4 5 6 7 8 9 elativní načerpání i / thr

Aktivní a pasívn vní techniky ( ) s

Otevírání dutiny (cavity dumping)

Synchronizace módům

I peak E * E n, m E * n E m E n I n Synchronizace módům Laser v režimu volných oscilací vzájemné fáze módů se náhodně mění Laser v režimu vázaných módů vzájemné fáze módů jsou konstantní I peak E * E n, m E * n E m n E n I c n L n n n.

Synchronizace m Synchronizace módů sin sin. M e E e e E E E t i M n M n t in t i M n M n n sin sin ) ( * M E E E t I * I M E E I peak M p

Ovčí laser

Dynamika přechodu p do pulsního režimu Přechod do pulsního režimu. lineární fáze ( oběhů) [a,b,c] saturabilní absorbér i zisk se chovají lineárně, klesá počet módů. nelineární absorpce (desítky oběhů) [d,e] selekce velkých peaků saturabilním absrobérem 3. nelineární zesílení ( 5 oběhů) [f] zkrácení pulsu saturací zisku

Kerrův nelineárn rní jev Autofokusace Automodulace fáze náběžná hrana úběžná hrana úběžná hrana náběžná hrana

Synchronizace módům kerrovskou čočkou (KLM)

Studijní materiál http://jointlab.upol.cz/~haderka/bzdf/