STŘEDNĚDOBÝ VÝHLED ROZPOČTU MĚSTA ZNOJMO 219 223 B-/AQE Bonitní subjekt, s dobrou schopností splácet své závazky, doporučeno sledovat budoucí riziko již ve středním časovém horizontu. STR 2 Krátkodobě kvalitní subjekt s dobrou schopností splácet své aktuální závazky.
Obsah Úvod... 3 1 Analýza hospodaření uplynulého období... 5 1.1 Úvod do rozpočtového hospodaření... 5 1.2 Analýza hospodaření... 6 1.3 Analýza rozpočtu... 13 1.4 Závěry analýzy rozpočtu... 15 2 Střednědobý výhled rozpočtu města... 16 2.1 Zdroje střednědobého výhledu rozpočtu... 16 2.2 Sestavený střednědobý výhled rozpočtu... 16 3 Ekonomické hodnocení města... 23 Závěr... 24 Seznam tabulek a grafů... 26 Stupnice ekonomického hodnocení AQE advisors, a.s.... 27 2
Úvod Střednědobý výhled rozpočtu je nástrojem střednědobého plánování a je přínosem i pro ty nejmenší obce. Umožňuje obcím nastavit dlouhodobou udržitelnost financí, vymezit finanční možnosti municipality, zajistit zdravý vývoj financí a schopnost územního samosprávného celku dostát svým závazkům. Vytvořením tohoto dokumentu je naplněno povinné ustanovení zákona č. 25/2 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů. Obsah dokumentu přesahuje rámec zákonných náležitostí uvedených v 3 zmíněného zákona. Nejen že analyzuje hospodaření v minulosti, ale je sestaven v daleko větší podrobnosti, než stanovuje zákon. I proto usnadňuje takto vytvořený střednědobý výhled rozpočtu rychlejší sestavení rozpočtu, koncepční a plánovité financování potřeb, přehled o možnostech hospodaření obce v budoucím období, o využití návratného způsobu financování a dlouhodobý komplexní pohled na výsledek hospodaření a finanční situaci územního celku. Při čerpání finančních prostředků z EU je přínos střednědobého výhledu rozpočtu ještě markantnější. Pro správnou funkci výhledu je třeba, aby jej samospráva plnila a ročně aktualizovala. Je nutné pružně reagovat na aktuální ekonomickou situaci a pravidelně rekapitulovat hospodaření samosprávy. Výhodou střednědobého výhledu rozpočtu je velká možnost manévrování do střednědobé budoucnosti a připravit včas strategii hospodaření a financí. Podkladem pro tvorbu střednědobého výhledu rozpočtu se staly následující zdroje: Účetnictví let 213-217 Rozpočty let 213-217 Splátkové kalendáře závazků města Predikce sdílených daní na roky 218-22 ze státního rozpočtu (resp. střednědobého výhledu státu) Platný rozpočet města na rok 218 Koeficienty odpovídající potřebám, povinnostem a ekonomickému hospodaření města dle předpokládaného vývoje ekonomiky státu Předpokládané nahodilé příjmy a výdaje Aby byla zachována efektivnost střednědobého výhledu rozpočtu, měl by být každoročně aktualizován a jeho platnost prodloužena o další jeden rok, aby byl znám aktuální stav a vývoj hospodaření. Za těchto předpokladů má samospráva možnost operativně reagovat a svými rozhodnutími korigovat hospodaření územního samosprávného celku. 3
Definice základních pojmů Běžné příjmy daňové příjmy, nedaňové příjmy a provozní dotace (transfery) Kapitálové příjmy prodej pozemků, ostatních nemovitostí, akcií a majetkových práv Kapitálové příjmy celkem obsahují kapitálové příjmy a investiční dotace (transfery) Provozní přebytek (saldo provozního rozpočtu) rozdíl běžných příjmů a běžných výdajů. Výše provozního přebytku by měla vždy nabývat kladných hodnot a neměla by v čase klesat. Rozdíl provozního přebytku a splátek jistin rozdíl provozního salda a splátek krátkodobých i dlouhodobých úvěrů. Také výše tohoto ukazatele by měla být vždy kladná Saldo bez financování rozdíl celkových příjmů a výdajů Saldo úplné (saldo rozpočtu) celkové příjmy a přijaté úvěry minus celkové výdaje a uhrazené splátky úvěrů Dluhová základna celkové příjmy po konsolidaci Dluhová služba součet splátek úroků a splátek jistin Ukazatel dluhové služby podíl dluhové služby a dluhové základny. Jeho hodnota by neměla přesáhnout 25 % Index provozních úspor podíl provozního přebytku a běžných příjmů. Výše tohoto ukazatele by neměla klesnout pod 1 %. Ideální hodnota se nachází v intervalu 2 25 %. Použité zkratky účetní skutečnost RS schválený rozpočet RU upravený rozpočet SVR střednědobý výhled rozpočtu PP provozní přebytek HČ hospodářská (podnikatelská) činnost PO příspěvková organizace DPFO daň z příjmů fyzických osob ZČ závislá činnost OSVČ (SČ) osoby samostatně výdělečně činné KV kapitálové výnosy DPPO daň z příjmů právnických osob DPH daň z přidané hodnoty MF ministerstvo financí 4
1 Analýza hospodaření uplynulého období Analýza hospodaření dává ucelený přehled o hospodaření předcházejících období a zároveň slouží jako důležitý podklad při modelování a tvorbě střednědobého výhledu rozpočtu. 1.1 ÚVOD DO ROZPOČTOVÉHO HOSPODAŘENÍ Při vyhodnocování finančního hospodaření municipality si je třeba uvědomit, že rozpočet i střednědobý výhled rozpočtu se skládá z příjmů a výdajů. Příjmy územně samosprávného celku jsou veškeré nenávratně inkasované prostředky, opětované i neopětované, včetně přijatých darů a dotací, a přijaté splátky půjček v rámci rozpočtové politiky. Příjmy jsou členěny na běžné a kapitálové. Běžné příjmy jsou tvořeny příjmy daňovými, nedaňovými a provozními dotacemi. Jedná se tedy o každoročně se opakující příjmy, které slouží k pokrytí běžných výdajů. Kapitálové příjmy, tj. příjmy z prodeje dlouhodobého a finančního majetku a investiční dotace, mají charakter nahodilých příjmů a jsou určeny především k pokrytí investičních záměrů územního samosprávného celku. Výdaje jsou veškeré nenávratné platby na běžné (neinvestiční) i kapitálové (investiční) účely, opětované i neopětované, a poskytované návratné platby (půjčky) v rámci rozpočtové politiky. Běžné (nebo také provozní) výdaje musí obec/město vynaložit ze zákona nebo těmito výdaji financovat provozní aktivity. Realizace záměrů a potřeb města včetně naplňování volebního programu se uskutečňuje prostřednictvím výdajů. Město k těmto cílům používá veřejné prostředky, proto musí důkladně analyzovat vynaložené finanční prostředky. Rozdíl mezi běžnými příjmy a běžnými výdaji se nazývá provozní přebytek. Jsou to prostředky, které zůstávají obci zpravidla na financování investičních záměrů obce. Rozdíl mezi veškerými příjmy a všemi výdaji během rozpočtového roku (od 1. ledna do 31. prosince daného roku) se nazývá saldo rozpočtu (celkové saldo rozpočtu). Z těchto dvou indikátorů je mnohem důležitější provozní přebytek než saldo rozpočtu. Důležitost monitorování tohoto indikátoru se zvyšuje, pokud indikátory nabývají záporných hodnot. Jestliže je schválen deficitní rozpočet (je realizováno více výdajů než příjmů), může být tento deficit pokryt z úspor hospodaření z minulých let. Záporný provozní přebytek (provozní saldo) indikuje možné ohrožení hospodaření municipality. Ve svém důsledku tato skutečnost značí, že obec/město nemá dostatek provozních příjmů na úhradu svých běžných (provozních) výdajů. Tento provozní schodek musí pak pokrýt buď prodejem majetku, nebo úvěrem. Index provozních úspor vyjadřuje využitelnost provozních prostředků, tj. jaká část provozních prostředků může být využita na krytí investičních záměrů města. Optimální hodnota ukazatele se pohybuje okolo 2 % a neměla by klesnout pod 1 %, která je považována za minimální hodnotu tohoto ukazatele. Ukazatel dluhové služby vyjadřuje procentuální poměr dluhové služby a dluhové základny. Neměl by přesáhnout hodnotu 25 %. Dluhová služba je definována jako součet splátek jistin a finančních prostředků použitých na úhradu úroků z přijatých úvěrů. Dluhová základna je hodnota celkových příjmů po konsolidaci. 5
1.2 ANALÝZA HOSPODAŘENÍ Analýza hospodaření města je základním krokem pro sestavení střednědobého výhledu rozpočtu. Celková bilance ukazuje, že město hospodařilo v jednotlivých letech s příjmy v celkových objemech od 826,6 mil. Kč (215) až do 998,7 mil. Kč (214). Celkový objem výdajů se pohyboval od 76, mil. Kč (215) do 1 18,8 mil. Kč (214). V roce 214 hospodařilo město s deficitem (2,1 mil. Kč), v ostatních analyzovaných letech vykazovalo přebytek hospodaření. Nejvyššího přebytku město dosáhlo v roce 216, a to 176,5 mil. Kč. Vývoj hospodaření zobrazuje následující tabulka. Tabulka č. 1: Vývoj hospodaření města ř. Údaje (tis. Kč) 213 214 215 216 217 RU 218 *1 DAŇOVÉ PŘÍJMY CELKEM 462 17 551 349 522 637 541 44 66 773 587 29 2 DPFO ze závislé činnosti 74 865 78 581 8 53 9 36 15 115 19 13 3 DPFO OSVČ 5 446 1 6 9 18 5 137 2 784 3 41 4 DPFO vybíraná srážkou 7 486 8 52 9 75 9 237 9 178 8 589 5 DP právnických osob 73 221 81 396 84 238 95 457 97 737 96 67 6 DP právnických osob za obce 36 47 1 274 65 247 42 425 55 162 4 7 Daň z přidané hodnoty 156 35 163 924 158 298 174 929 198 138 233 1 8 Místní poplatky 17 242 15 343 15 93 15 643 14 849 13 32 9 Správní poplatky 18 81 19 7 18 146 18 196 19 8 17 1 Daň z nemovitostí a z majetku 4 18 41 22 42 629 42 787 45 44 4 11 Ostatní daňové příjmy 33 46 41 7 4 227 47 558 59 757 25 9 *12 NEDAŇOVÉ PŘÍJMY CELKEM 133 962 118 53 115 168 15 35 99 948 111 833 13 Příjmy z poskyt.služeb a výrobků, zboží 7 261 6 488 4 38 5 523 5 87 8 14 Příjmy z pronájmu 12 87 89 749 81 466 75 153 7 343 68 794 15 Výnosy z finančního majetku 7 335 5 423 6 199 6 81 6 259 5 51 16 Přijaté sankční platby 7 788 7 378 15 91 1 715 1 28 5 99 17 Příjmy z prodeje nekapitál.maj. a ost.ned.př. 8 58 7 36 6 343 7 655 7 8 3 77 18 Přijaté splátky půjček 713 1 79 1 69 223 116 5 *19 DAŇOVÉ A NEDAŇOVÉ PŘÍJMY 596 132 669 42 637 85 646 754 76 722 698 862 2 Neinvestiční dotace (transfery) 61 673 85 36 96 278 91 282 99 356 83 524 21 Převody z vlastních fondů (HČ) *22 BĚŽNÉ PŘÍJMY 657 85 754 438 734 83 738 36 86 78 782 386 23 Prodej inv.majetku, akcií a majetkových práv 257 794 184 38 74 817 131 326 84 25 18 24 Investiční dotace (transfery) 15 599 6 217 17 694 21 479 6 736 63 *25 PŘÍJMY CELKEM 931 198 998 693 826 594 89 842 897 18 8 449 26 Platy zaměstnanců vč.odvodů 134 196 144 355 148 116 153 39 157 213 193 676 27 Nákupy DHM, materiálu, ostatní 17 953 14 429 5 88 7 241 5 483 9 415 28 Úroky, lesing a ostatní finanční výdaje 6 863 7 84 6 818 6 43 5 12 7 19 29 Nákup energií 7 11 6 449 6 392 5 878 5 825 6 917 3 Nákup služeb 143 944 127 688 116 226 121 244 121 291 13 986 31 Opravy a udržování 19 896 79 2 17 431 21 32 49 12 32 265 32 Ostatní nákupy, příspěvky, náhrady a věcné dary 2 845 3 851 5 137 6 858 4 855 5 563 33 Neinv.transfery podnikatel.sub. a nezisk.org. 37 334 4 237 38 218 35 36 35 863 36 616 34 Neinvestiční příspěvky PO 216 313 256 257 214 435 29 891 228 273 279 665 35 Neinvestiční příspěvky ostatním rozpočtům 53 793 121 469 72 117 54 929 65 955 46 669 36 Neinv.transfery obyvatelstvu 624 1 383 1 21 1 953 2 311 2 913 37 Ostatní neinvestiční výdaje a transfery 12 5 17 7 57 2 286 *38 BĚŽNÉ VÝDAJE 64 891 82 983 632 6 623 87 681 347 754 161 39 Kapitálové výdaje 167 943 215 831 73 959 9 58 76 67 186 61 *4 VÝDAJE CELKEM 88 834 1 18 814 75 965 714 316 758 16 94 762 *41 SALDO v rozpočtové skladbě (bez financování) 122 365-2 121 12 63 176 526 139 2-14 314 42 Uhrazené splátky jistin a dluhopisů 46 764 34 51 35 359 34 733 35 584 15 43 Přijaté půjčky 854 44 Změna stavu na bankovních účtech 155 314 45 Řízení likvidity 184-395 121-196 *46 FINANCOVÁNÍ -46 58-34 896-35 239-34 76-35 584 14 314 *47 PŘÍJMY všechny 931 382 998 693 826 715 891 696 897 18 955 762 *48 VÝDAJE všechny 855 598 1 53 71 741 324 749 245 793 6 955 762 *49 SALDO úplné 75 785-55 16 85 391 142 451 13 418 *5 Provozní přebytek 16 914-48 545 12 77 114 229 124 731 28 225 *51 Rozdíl provozního přebytku a spl. jistiny -29 85-83 46 66 718 79 496 89 148 13 225 *52 Index provozních úspor 2,57-6,43 13,91 15,48 15,47 3,61 *53 Dluhová základna 931 198 998 693 826 594 89 842 897 18 8 449 *54 Dluhová služba 53 257 39 71 39 641 38 184 37 948 19 55 Dluhová služba / dluhová základna (v %) 5,72 3,98 4,8 4,29 4,23 2,37 56 Zůstatky na účtech 347 566 196 216 313 741 426 11 512 696 57 Pohledávky 4 358 4 532 4 82 1 866 266 58 Závazky 77 345 6 18 42 581 29 694 38 28 59 Stav úvěrů 349 979 315 478 28 119 245 386 21 6
Graf č. 1: Vývoj příjmů, výdajů a salda hospodaření 12 1 8 6 4 2 tis. Kč 213 214 215 216 217 RU 218 Saldo bez financování Příjmy celkem Výdaje celkem 2 15 1 5-5 -1-15 -2 tis. Kč Město mělo po celé sledované období podobnou skladbu příjmů. Co do objemu nejvýznamnější roli v hospodaření města hrály příjmy daňové. Podíl daňových příjmů na běžných příjmech se v rámci sledovaného období vyznačuje obdobným směrem vývoje jak v absolutním, tak v relativním vyjádření. Podíl daňových příjmů se pohyboval v rozmezí od 7,3 % (213) do 75,3 % (217). V průměru za celé sledované období dosahuje podíl daňových příjmů 72,7 % příjmů běžných. Také podíl daňových příjmů na celkových příjmech je v jednotlivých letech obdobný. Kromě výše zmíněného je ovlivněn zejména investiční aktivitou města a s tím souvisejícím objemem obdržených investičních transferů a prodeje majetku. Podíl daňových příjmů na celkových příjmech se pohybuje od 49,6 % (213) do 67,6 % (217). V průměru za celé sledované období dosahuje podíl daňových příjmů 59,1 % příjmů celkových. Graf č. 2: Vývoj sdílených daní 5 45 4 35 3 25 2 15 1 5 tis. Kč 213 214 215 216 217 RU 218 DPFOzč DPFOosvč DPFOkv DPPO DPH 7
Na současnou výši daňových příjmů se výrazně podepsal rok 213, kdy se projevila účinnost novely zákona č. 243/2 Sb., o rozpočtovém určení daní, která posílila příjmy obcí ze sdílených daní. Výnosy z toho typu daní pak nadále meziročně rostly. Kromě primární skupiny sdílených daní má od roku 212 na podíl daňových příjmů výraznější vliv účinnost novely loterijního zákona č. 22/199 Sb., na jejímž základě stát vybírá poplatek za povolený přístroj a vybrané peníze obcím přerozděluje (v případě města Znojmo se v průměru let 213-217 jednalo o 43,4 mil. Kč na položce Daň z hazardních her - položka 1381, resp. Odvod z výherních hracích přístrojů - položka 1355). Významným daňovým příjmem je také Daň z nemovitých věcí (v průměru 42,3 mil. Kč), Správní poplatky (v průměru 18,5 mil. Kč) a Poplatek za provoz systému nakládání s komunálními odpady (v průměru 13,4 mil. Kč). Graf č. 3: Vývoj sdílených daní v relativním vyjádření 1% 8% 6% 4% 2% % -2% -4% -6% -8% 214/213 215/214 216/215 217/216 218/217 Sdílené daně DPFOzč DPFOosvč DPFOkv DPPO DPH 12% 1% 8% 6% 4% 2% % Poznámka: Pravá stupnice zobrazuje vývoj sdílených daní jako celku Relativně méně výrazný podíl na objemu běžných, resp. celkových příjmů, mají příjmy nedaňové. V průměru sledovaného období dosahují 15,5 % příjmů běžných, resp. 12,6 % příjmů celkových. Nejdůležitější položkou v této kategorii příjmů jsou Příjmy z pronájmu ostatních nemovitostí a jejich částí (v průměru 75, mil. Kč ročně), Příjmy z pronájmu pozemků (v průměru 8,9 mil. Kč ročně) a Sankční platby přijaté od jiných subjektů (v průměru 6,1 mil. Kč ročně). Na celkovém objemu příjmů se významně podílely také přijaté dotace (transfery). V průměru sledovaného období dosahují 11,7 % příjmů běžných, resp. 12,2 % příjmů celkových. V neinvestiční části se jedná zejména o dotace pokrývající výkon státní správy (v průměru 46, mil. Kč ročně). Nezanedbatelnými položkami jsou také ostatní transfery ze státního rozpočtu (v průměru 22,8 mil. Kč). Výše neinvestičních transferů od obcí, krajů a regionálních rad jsou pak relativně méně významné a dosahují v průměru objemu 16,6 mil. Kč ročně. Pro rozvoj města jsou pak velmi důležité dotace investiční, jejichž maxima dosáhlo město v roce 214 (6,2 mil. Kč). Investiční aktivita města v letech 213-217 je vyjádřena částkou 624,9 mil. Kč, z toho 121,7 mil. Kč bylo hrazeno z dotací (tj. 19,5 %). Výše investičních výdajů kulminovala v roce 214, kdy město proinvestovalo téměř 215,8 mil. Kč (27,9 % nákladů pokryly investiční dotace). 8
Graf č. 4: Vývoj příjmů 1% 8% 6% 4% 2% % 213 214 215 216 217 RU 218 Daňové příjmy Nedaňové příjmy Provozní dotace Kapitálové příjmy Investiční dotace 1 2 1 8 6 4 2 tis. Kč 213 214 215 216 217 RU 218 Daňové příjmy Nedaňové příjmy Provozní dotace Kapitálové příjmy Investiční dotace Výdajovou část provozního rozpočtu nejvíce zatěžovaly výdaje na neinvestiční příspěvky PO, dále pak neinvestiční nákupy služeb, platy, platby za práci vč. pojistného a výdaje na opravy a udržování majetku ve vlastnictví města. V průběhu analyzovaného období město usiluje o úspory na provozních výdajích, jež má možnost jakýmkoliv způsobem ovlivňovat, racionalizací a optimalizací jejich skladby. Vývoj vybraných výdajových skupin provozního rozpočtu mezi roky 213 217 znázorňuje vícečetný graf č. 5. Vývoj ukazatelů v roce 218 je třeba brát s rezervou, neboť se jedná o upravený rozpočet v polovině rozpočtového období. Graf č. 5: Vývoj vybraných výdajových skupin 2 25 15 2 1 5 15 1 5 tis. Kč 213 214 215 216 217 neinvestiční nákupy služeb RU 218 tis. Kč 213 214 215 216 217 platy, platby za práci vč. pojistného RU 218 1 4 8 6 4 2 3 2 1 tis. Kč 213 214 215 216 217 RU 218 opravy a udržování majetku ve vlastnictví tis. Kč 213 214 215 216 217 neinvestiční příspěvky PO RU 218 9
Z grafu č. 6 je patrný růst objemu celkových výdajů do roku 215. Růst objemu v provozní části je zapříčiněn zejména růstem neinvestičních příspěvků PO, neinvestičních nákupů služeb, ale také zvýšenou hodnotou oprav majetku v roce 217. Vysoké výdaje na opravy a údržbu se projevily také v roce 214. Kapitálová část představuje nahodilé výdaje, které odpovídají investičním potřebám města a jsou reprezentovány zejména výdaji na budovy, haly a stavby (položka 6121). Graf č. 6: Vývoj výdajů 1% 9% 8% 7% 6% 5% 4% 3% 2% 1% % 213 214 215 216 217 RU 218 Běžné výdaje Kapitálové výdaje 12 1 8 6 4 2 tis. Kč 213 214 215 216 217 RU 218 Běžné výdaje Kapitálové výdaje V rámci posouzení hospodaření v minulosti je důležité zaměřit se na plnění a vývoj běžných (provozních) příjmů a výdajů. Pro obecné posouzení dlouhodobé udržitelnosti hospodaření platí, že nárůst běžných příjmů by měl být vyšší než nárůst běžných výdajů. V období let 213 217 byl součet provozních příjmů 3 69,4 mil. Kč, zatímco ve stejném období město utratilo na provozních výdajích 3 381, mil. Kč. Jedna z podmínek udržitelného hospodaření byla splněna. Růst objemu provozních příjmů od roku 213 do roku 217 byl 148,3 mil. Kč, zatímco provozní výdaje ve stejném období vzrostly o 4,5 mil. Kč. Je zřejmé, že objem prostředků v absolutním vyjádření ve sledovaném období roste, přičemž provozní příjmy rostly rychlejším tempem než provozní výdaje. To znamená, že z tohoto pohledu se hospodaření města vyvíjí pozitivně. Tabulka č. 2: Porovnání upraveného rozpočtu a skutečnosti v období 215 217 Ukazatel 215 RU 215 15/RU15 216 RU 216 16/RU16 217 RU 217 17/RU17 Daňové příjmy 522 635 487 997 17,1% 541 44 55 578 17,1% 66 773 533 258 113,8% Nedaňové příjmy 115 17 95 77 12,3% 15 35 94 616 111,3% 99 948 88 975 112,3% Kapitálové příjmy 74 817 6 8 123,1% 131 326 94 6 138,8% 84 25 26 323,9% Přijaté transfery 113 972 57 291 198,9% 112 761 87 78 128,5% 16 92 74 318 142,8% Neinvestiční transfery 96 278 57 291 168,1% 91 282 67 228 135,8% 99 356 72 111 137,8% Investiční transfery 17 694-21 479 2 553 14,5% 6 736 2 27 35,3% Běžné příjmy 734 83 641 58 114,5% 738 36 667 422 11,6% 86 78 694 344 116,1% Příjmy celkem 826 594 71 858 117,8% 89 842 782 575 113,8% 897 18 722 551 124,1% Běžné výdaje 632 6 611 52 13,4% 623 87 67 578 93,% 681 347 664 973 12,5% Kapitálové výdaje 73 959 96 22 76,9% 9 58 116 697 77,6% 76 67 87 774 87,3% Výdaje celkem 75 965 77 254 99,8% 714 316 787 275 9,7% 758 16 752 747 1,7% Poznámka: hodnoty upraveného rozpočtu jsou za leden červen jednotlivých let Pokud ovšem zahrneme také hodnoty upraveného rozpočtu na rok 218, růst objemu provozních příjmů od roku 213 do roku 218 je 124,6 mil. Kč, zatímco běžné výdaje vzrostly o 113,3 mil. Kč. Objem provozních prostředků ve sledovaném období roste, přičemž provozní příjmy rostou rychlejším tempem než provozní výdaje. Rozdíl tempo růstu je však nižší. Protože se ale v roce 218 jedná o finanční plán v šestém měsíci rozpočtového roku, hodnoty nejsou konečné. Porovnání upraveného 1
rozpočtu za stejné období s účetními výsledky v rámci minulých let pak poukazuje na skutečnost, že upravený rozpočet odráží určitou míru opatrnosti a tudíž plánované běžné příjmy jsou podhodnocené. Je však zapotřebí sledovat, jak se bude provozní část rozpočtu vyvíjet, neboť vývoj, kdy by běžné výdaje rostly rychleji než běžné příjmy, by byl dlouhodobě neudržitelný. Graf č. 7: Meziroční změny běžných příjmů a výdajů 3% 2 2% 1% 15 1 5 % -1% -2% 214/213 215/214 216/215 217/216 218/217-5 -1-15 214/213 215/214 216/215 217/216 218/217-3% -2 Běžné příjmy Běžné výdaje tis. Kč Běžné příjmy Běžné výdaje O vztahu mezi provozními příjmy a výdaji nejlépe vypovídá provozní přebytek. Nejnižší, dokonce záporné hodnoty tento základní ukazatel dosáhl v roce 214 (-48,5 mil. Kč), nejvyšší pak v roce 217 (124,7 mil. Kč). Průměrná hodnota provozního přebytku ve sledovaném období byla 61,9 mil. Kč. V roce 214 mělo město zvýšený objem výdajů na opravy a údržbu (o 59,1 mil. Kč oproti roku 213), neinvestičních příspěvků zřízeným příspěvkovým organizacím (o 39,9 mil. Kč oproti roku 213) a plateb daní a poplatků státnímu rozpočtu - především díky platbě daně z převodu nemovitostí (o 69,4 mil. Kč oproti roku 213). Tyto změny souvisí s prodejem bytů, které se projevily také v poklesu příjmů z pronájmu ostatních nemovitostí a jejich částí (o 1,9 mil. Kč oproti roku 213). Graf č. 8: Vývoj běžných příjmů, výdajů a provozního přebytku 11
Další možností, jak zhodnotit hospodaření města, jsou hodnoty indexu provozních úspor. Index vyjadřuje procentuální hodnotu finančních prostředků, které městu zůstávají z provozních příjmů po úhradě provozních výdajů. Minimální hodnota ukazatele je 1 %, v ideálním případě se procentuální výše ukazatele má pohybovat v rozmezí 2 25 %. Graf č. 9: Vývoj indexu provozních úspor 14 12 1 8 6 4 2-2 -4-6 213 214 215 216 217 RU 218 2 15 1 5-5 -1 Provozní přebytek (PP) Index provozních úspor (%) Min. index provoz. úspor tis. Kč % Předcházející graf ukazuje relativně nízké hodnoty indexu provozních úspor. Pozornost upoutá především hodnota ukazatele v roce 213 a 214. Hodnota indexu v roce 214 je záporná v důsledku výše zmíněného. V roce 213 ukazatel poklesl z obdobných příčin, kdy vrostly především výdaje na nákup služeb a neinvestiční příspěvky zřízeným PO, poklesly také příjmy z pronájmu nemovitostí, a to díky masivnímu prodeji bytů. Hodnota ukazatele v roce 218 je snížená i díky zmíněného principu opatrnosti při sestavování rozpočtu. Pro města s dluhovou službou je důležitým ukazatelem hospodaření rozdíl provozního přebytku a splátek jistin. Pro tento ukazatel platí stejné závěry jako pro provozní přebytek jeho hodnoty by měly být vždy kladné, protože až po uhrazení splátek jistin v daném roce hodnota ukazatele vyjadřuje částku z provozního rozpočtu použitelnou na rozvoj města formou investičních výdajů. V analyzovaném období ukazatel tento předpoklad splňuje od roku 215. Graf č. 1: Vývoj rozdílu provozního přebytku a splátek jistin 15 1 5 213 214 215 216 217 RU 218-5 -1 tis. Kč Provozní přebytek (PP) Rozdíl PP a splátky jistiny 12
V souvislosti s úpravou pravidel rozpočtové odpovědnosti s účinností od roku 218 byla přijata legislativa (zákon č. 23/217 Sb., o pravidlech rozpočtové odpovědnosti) upravující povinnosti územních samosprávných celků. Zákon stanovuje mimo jiné číselné fiskální pravidlo. Pravidlo stanovuje, že ÚSC musí hospodařit tak, aby výše jeho dluhu nepřesáhla 6 % průměru jeho příjmů za poslední 4 rozpočtové roky a pokud je tato hranice překročena: ÚSC má povinnost postupně splácet předchozí dluhy alespoň o 5 % z rozdílu mezi výší dluhu a 6 % jeho průměrných příjmů za poslední 4 rozpočtové roky, pokud ÚSC nesnižuje dluhy alespoň o zákonné minimum, MF ČR v následujícím kalendářním roce rozhodne o pozastavení převodu jeho podílu na výnosu daní. Tabulka č. 3: Fiskální pravidlo hospodaření Z výše uvedené tabulky je zřejmé, že dluh města Znojma nepřesahuje povolenou 6% hranici. Strop pro výši dluhu je 542, mil. Kč. 1.3 ANALÝZA ROZPOČTU Ukazatel Hodnota (tis. Kč) Dluh 21, Průměr příjmů za 4 roky 93 286,84 Fiskální pravidlo 23,25% Průměr příjmů za 4 roky (6 %) 541 972,1 V kontextu rozboru hospodaření uplynulého období (213 217) včetně upraveného rozpočtu na rok 218 vyplývají z porovnání roku 217 (účetní skutečnost) s hodnotami roku 218 (plán hospodaření) následující závěry: a) běžné příjmy meziročně poklesnou o 23,7 mil. Kč, běžné výdaje se zvýší o 72,8 mil. Kč b) z tohoto důvodu provozní přebytek bude vykazovat meziroční pokles o 96,5 mil. Kč, i přesto stále nabývá kladných hodnot, a to 28,2 mil. Kč c) také index provozních úspor vykáže pokles o 11,87 procentního bodu na 3,61 % d) vzhledem k poklesu výše dluhové služby a poklesu dluhové základny (ekvivalent celkových příjmů) index dluhové služby dosáhne zlepšení o 1,86 procentního bodu na 2,37 % Při absolutním meziročním porovnání dle tříd rozpočtové skladby dosahuje pozitivního vývoje pouze třída nedaňových příjmů. Jejich růst ovšem proporcionálně nepřevýší pokles daňových příjmů, přijatých dotací a kapitálových příjmů. Celkový pokles příjmů dosahuje 96,6 mil. Kč. Na výdajové straně rostou výdaje v provozní i kapitálové části rozpočtu, celkový růst výdajů je 182,7 mil. Kč. Je třeba si ale uvědomit, že hodnocení rozpočtu v šestém měsíci rozpočtového roku je pouze orientační. V průběhu roku dochází ke změnám rozpočtu, zejména v dotační oblasti, a tato skutečnost v konečném důsledku mění základní ekonomické ukazatele a tím i celkové hospodaření obce. Rozpočet je navíc sestavován s určitou mírou opatrnosti, na což bylo již upozorněno výše. Pokud porovnáme upravený rozpočet za šest měsíců a účetní skutečnost za celý kalendářní rok minulého období, dostaneme optimističtější hodnoty ukazatelů. Jmenovitě, za rok 217 dosáhly běžné příjmy ve skutečnosti 116,1 % rozpočtovaného plánu za šest měsíců. Běžné výdaje dosáhly na konci roku mírně zvýšené hodnoty (12,5 % upraveného rozpočtu). Je zřejmé, že provozní výsledek hospodaření dosáhl optimističtějších hodnot. Plnění rozpočtu je však nutné průběžně sledovat a reagovat na případné negativní odchylky od sestaveného finančního plánu. 13
Tabulka č. 4: Meziroční změny ukazatelů hospodaření Ukazatel 214/213 215/214 216/215 217/216 218/217 Daňové příjmy 89 178-28 712 18 767 65 369-19 744 Nedaňové příjmy -15 99-2 885-9 818-5 41 11 884 Kapitálové příjmy -73 756-19 221 56 51-47 122-66 25 Přijaté transfery 67 981-31 281-1 211-6 669-22 55 Běžné příjmy 96 633-2 355 3 953 68 42-23 692 Příjmy celkem 67 495-172 99 64 248 6 176-96 569 Běžné výdaje 162 92-17 977-8 199 57 539 72 815 Kapitálové výdaje 47 889-141 873 16 55-13 839 19 931 Výdaje celkem 29 98-312 849 8 351 43 71 182 746 Provozní přebytek (PP) -65 459 15 622 12 152 1 52-96 57 Rozdíl PP a splátky jistiny -53 196 149 764 12 778 9 651-75 923 Index provozních úspor (%) -9,1 2,34 1,57, -11,87 Dluh. služba/dluh.základna (%) -1,74,82 -,51 -,6-1,86 Celkový pohled na meziroční změny provozního přebytku a provozních příjmů a výdajů s ohledem na vývoj v roce 218 zobrazuje následující graf. Graf č. 11: Meziroční změny PP a provozních příjmů a výdajů 2 15 1 5-5 214/213 215/214 216/215 217/216 218/217-1 -15-2 tis. Kč Provozní přebytek (PP) Běžné příjmy Běžné výdaje 1.3.1 Sdílené daně Základ příjmové části rozpočtu města tvoří sdílené daně. Plnění rozpočtovaných příjmů v této oblasti je nutné věnovat náležitou pozornost. Sdílené daně predikované společností AQE advisors, a.s. vycházejí z údajů platného státního rozpočtu na rok 218, zákona č. 243/2 Sb., o rozpočtovém určení daní územním samosprávným celkům a některým státním fondům a vyhlášky 429/217 Sb., o podílu jednotlivých obcí na stanovených procentních částech celostátního hrubého výnosu daně z přidané hodnoty a dani z příjmů. Hodnoty pro výpočet sdílených daní jsou určeny následovně: 14
počet obyvatel k 1.1.217 33 823 procentuelní podíl obce na výnosu daní,243111 počet zaměstnanců k 1.12.216 17 432 procentuelní podíl obce "motivační daň",332512 počet dětí a žáků k 3.9.216 5 5 katastrální výměra k 1.1.217 (ha) 6 589,67 Tabulka č. 5: Predikce sdílených daní na rok 218 Daňový příjem Podíl obcí (mld. Kč) Město (tis. Kč) RU 218 (tis. Kč) DPFO zč -1111 44,16 17 357,82 - Motivační DPFOzč.(1,5 %) 2,81 9 343,59 - DPFO zč - 1111 vč. motivační 46,97 116 71,4 19 13, DPFO sč - 1112 1,2 2 917,33 3 41, DPFO vyb. srážkou 1113 3,74 9 92,35 8 589, DPPO - 1121 41,36 1 55,71 96 67, DPH - 1211 96,87 235 51,63 233 9,9 Celkem 19,14 464 763,42 45 88,9 Druhý sloupec tabulky uvádí očekávanou skutečnost sdílených daní dle předpokládaného plnění státního rozpočtu na rok 218. Třetí sloupec zachycuje konkrétní predikci pro město Znojmo - pravděpodobně dosažitelný objem financí plynoucí ze sdílených daní roku 218. Čtvrtý sloupec obsahuje údaje sdílených daní dle upraveného rozpočtu města. Ze srovnání třetího a čtvrtého sloupce vidíme, že rozpočet města má nižší hodnoty než tato výchozí predikce (o 3, % oproti predikci MF ČR), což lze považovat za adekvátní rezervu pro případ nižšího plnění státního rozpočtu. 1.4 ZÁVĚRY ANALÝZY ROZPOČTU Správce rozpočtu zvolil k plnění příjmové strany rozpočtu opatrnostní přístup. Je třeba mít na paměti, že hodnoty roku 218 nejsou konečné, výše daňových příjmů bude odviset od hospodářské situace státu. Pokud nedojde k zásadním změnám vývoje ekonomiky a efektivnosti výběru daní, je možné v roce 218 očekávat až o 14, mil. Kč vyšší příjmy ze sdílených daní. Zvýšené provozní výdaje, které přesahovaly provozní příjmy, jsou příčinou záporného salda hospodaření (bez financování) v roce 214. Po zohlednění financování (uhrazených jistin a přijatých půjček) bylo záporné saldo hospodaření také v roce 214. Dluhová služba je ve sledovaném období odrazem především splátek jistin dlouhodobých úvěrů přijatých v letech 21 (173,9 mil. Kč) a 211 (čistý objem 122,3 mil. Kč - revolvingový úvěr na předfinancování projektů podporovaných strukturálními fondy EU byl čerpán v souhrnné výši 517,7 mil. Kč). Vliv čerpání úvěru se následně projevil na hodnotách ukazatelů. Jednalo se zejména o hodnotu indexu dluhové služby. Od roku 213 (5,72 %) ukazatel meziročně klesl na hodnotu 3,98 % (214). V roce 215 pak díky poklesu dluhové základny mírně vrostl na hodnotu 4,8 %. V celém sledovaném období se jedná o příznivé hodnoty. Město v období 213-217 disponovalo zůstatky na účtech ve výši 196,2 mil. Kč (214) až 512,7 mil. Kč (217). V posledních třech letech sledovaného období zůstatky každoročně rostly. Úroveň dlouhodobých pohledávek byla v celém období relativně nízká, pohybovala se v rozmezí od,3 mil. Kč (217) do 4,5 mil. Kč (214). Také objem dlouhodobých závazků je relativně nízký, pohyboval se na úrovni od 29,7 mil. Kč (216) do 77,3 mil. Kč (213). Stav nesplacených úvěrů kulminoval v roce 213 (35, mil. Kč) a dále se meziročně snižoval až na hodnotu 21, mil. Kč v roce 217. 15
2 Střednědobý výhled rozpočtu města Střednědobý výhled rozpočtu je střednědobý plán, který slouží pro plánování rozvoje územních samosprávných celků. Je zpracován jako přehledný a komplexní dokument, který na základě všech dostupných informací zobrazuje vývoj příjmů a výdajů, včetně smluvně podložených investičních akcí a dluhové služby. Výhodou takto sestaveného střednědobého výhledu rozpočtu je úspora času při sestavování rozpočtu, usnadnění tvorby podkladů pro žádost o úvěr nebo dotaci a v neposlední řadě informace o velikosti volných finančních prostředků využitelných na pokrytí investičních záměrů. Upozorňuje také na možná rizika při získávání nových úvěrů. 2.1 ZDROJE STŘEDNĚDOBÉHO VÝHLEDU ROZPOČTU Platný rozpočet města základní dokument, ze kterého vychází sestavený střednědobý výhled rozpočtu Provedená analýza hospodaření města Střednědobý výhled státu zejména hodnoty sdílených daní Dluhová služba - přehled stávajících závazků města, případně plánované splátky jistin a úroků na pokrytí plánovaných investičních akcí Koeficienty odpovídající potřebám, povinnostem a ekonomickému hospodaření města dle předpokládaného vývoje ekonomiky státu Konzultace s odpovědnými pracovníky městského úřadu, zejména finančního odboru 2.2 SESTAVENÝ STŘEDNĚDOBÝ VÝHLED ROZPOČTU Střednědobý výhled rozpočtu je sestaven s jistou mírou opatrnosti, tzn. s mírně nižšími očekávanými příjmy a trochu nadhodnocenými výdaji. Je ale postaven na reálných základech. Vývoj příjmové i výdajové strany upraveného rozpočtu a střednědobého výhledu rozpočtu byl dále očištěn o ty částky, které souvisí s vybranými poskytnutými transfery, a to na základě účelového znaku záznamu (např.: neinvestiční přijaté transfery ze státního rozpočtu zejména na položkách 4111 a 4116, apod.). Tyto transfery nemají vzhledem ke změnám jasně definovanou strukturu a tudíž je jejich výše těžko odhadnutelná. S tím souvisí také absence té části výdajové strany rozpočtu, na které jsou tyto dotace poskytovány, tj. operace se stejnými účelovými znaky (např.: výdaje na platy zaměstnanců včetně pojistného, neinvestiční nákupy, apod.). Je dobré upozornit na to, že některé meziroční ukazatele či celkové objemy tímto mohou navodit dojem zhoršeného hospodaření, ale toto je způsobeno především nezahrnutím vybraných účelových, rozpočtem protékajících prostředků a do jisté míry též absencí kapitálových příjmů a investičních transferů. Z vytvořeného střednědobého výhledu rozpočtu, který zobrazuje tabulka kumulovaného výhledu, vyplývá, že střednědobý výhled rozpočtu je postaven na následujících faktech: Příjmy ze sdílených daní meziročně rostou, jsou určeny předpokládaným vývojem na základě státního rozpočtu na rok 218, střednědobého výhledu státu na roky 219 22 a následnou predikcí do roku 223. Ponechána je cca 2% rezerva oproti predikci MF ČR. Nárůst sdílených daní od roku 217 (skutečnost), resp. 218 (plán rozpočtu) do konce střednědobého výhledu rozpočtu je 119,4 mil. Kč, resp. 81,5 mil. Kč. Provozní přebytek nabývá ve všech letech střednědobého výhledu kladné hodnoty a od roku 217, resp. 218 do roku 223 vykazuje pokles 5,2 resp. růst 91,3 mil. Kč na 119,5 mil. Kč. 16
Na konci období střednědobého výhledu rozpočtu index provozních úspor nabývá hodnoty 14,7 %, což představuje oproti roku 217, resp. 218 nárůst o pokles,7 resp. růst 11,1 procentního bodu. V období střednědobého výhledu rozpočtu 219 223 se v rozpočtu nepočítá s prodejem dlouhodobého majetku. V plánu je doprodej bytů, na nichž bylo v minulosti zřízeno zástavní právo ve prospěch ČR. Harmonogram prodeje však není znám. Případný prodej bude dále odvislý od investiční aktivity města v jednotlivých letech výhledu. Do střednědobého výhledu rozpočtu nejsou zahrnuty investiční akce. Výjimku tvoří v roce 219 kapitálové výdaje v objemu 2,2 mil. Kč. Částka představuje financování projektu rekonstrukce Komenského náměstí. Investiční aktivita města bude dále odvislá od potřeb města a výsledku hospodaření v jednotlivých letech výhledu. Vzhledem k absenci kapitálových výdajů nejsou uvažovány ani investiční transfery V období výhledu 219-223 nedojde k úplnému splacení přijatého úvěru, podaří se však uhradit jistiny ve výši 75, mil. Kč. Vzhledem k tomu, že město v následujících letech nepočítá s přijetím nového úvěru, klesne index dluhové služby na hodnotu 2,16 % v posledním roce výhledu. Tabulka č. 6: Kumulovaný střednědobý výhled rozpočtu Text (tis. Kč) 216 217 RU 218 SVR 219 SVR 22 SVR 221 SVR 222 SVR 223 Daňové příjmy 541 44 66 773 587 29 612 669 63 957 643 37 655 946 668 912 Nedaňové příjmy 15 35 99 948 111 833 85 996 86 369 86 745 87 123 87 53 Provozní dotace 91 282 99 356 83 524 52 378 52 772 53 168 53 568 53 971 Běžné příjmy 738 36 86 78 782 386 751 42 77 98 783 22 796 637 81 386 Kapitálové příjmy 131 326 84 25 18 Investiční dotace 21 479 6 736 63 Kapitálové příjmy celkem 152 86 9 94 18 63 Příjmy celkem 89 842 897 18 8 449 751 42 77 98 783 22 796 637 81 386 Běžné výdaje 623 87 681 347 754 161 667 11 672 877 678 739 684 762 69 878 Kapitálové výdaje 9 58 76 67 186 61 2 184 Výdaje celkem 714 316 758 16 94 762 669 284 672 877 678 739 684 762 69 878 Saldo bez financování 176 526 139 2-14 314 81 758 97 221 14 481 111 875 119 58 Uhrazené splátky jistiny 34 733 35 584 15 15 15 15 15 15 Přijaté půjčky 854 Fin.prostředky minul.let 155 314 Řízení likvidity -196 Financování -34 76-35 584 14 314-15 -15-15 -15-15 Příjmy všechny 891 696 897 18 955 762 751 42 77 98 783 22 796 637 81 386 Výdaje všechny 749 245 793 6 955 762 684 284 687 877 693 739 699 762 75 878 Saldo úplné 142 451 13 418 66 758 82 221 89 481 96 875 14 58 Provozní přebytek (PP) 114 229 124 731 28 225 83 941 97 221 14 481 111 875 119 58 Rozdíl PP a splátky jistiny 79 496 89 148 13 225 68 941 82 221 89 481 96 875 14 58 Index provozních úspor (%) 15,48 15,47 3,61 11,18 12,62 13,34 14,4 14,75 Dluhová základna 89 842 897 18 8 449 751 42 77 98 783 22 796 637 81 386 Dluhová služba 38 184 37 948 19 18 661 18 379 18 77 17 785 17 493 Dluh. služba/dluh.základna (%) 4,29 4,23 2,37 2,48 2,39 2,31 2,23 2,16 2.2.1 Vývoj výsledku hospodaření (celkové příjmy a výdaje) Výsledek hospodaření zobrazuje celkové saldo rozpočtového hospodaření bez započítání položek financování (bez splátek jistin a případně přijatých úvěrů v jednotlivých letech). Hodnota údaje Saldo bez financování vyjadřuje hodnotu finančních prostředků, které městu zůstávají na případnou úhradu svých závazků a investice. Od roku 219 do konce období výhledu nabývá kladných hodnot a meziročně roste. 17
Graf č. 12: Vývoj salda hospodaření 2.2.2 Hodnoty provozního hospodaření Pro celkový pohled na predikci hospodaření v období střednědobého výhledu rozpočtu má zásadní význam vývoj provozních hodnot příjmů a výdajů. Na základě analýzy hospodaření v uplynulém pětiletém období, platného rozpočtu a konzultací s pracovníky finančního odboru byl stanoven vývoj jednotlivých položek. Souhrnný pohled na hodnoty celkových provozních (běžných) příjmů a výdajů je zobrazen v následujícím grafu. V něm je zachycen mírně se zvětšující rozdíl mezi těmito dvěma základními hodnotami hospodaření města. Graf č. 13: Vývoj běžných příjmů a výdajů 9 8 7 6 5 4 3 2 1 tis. Kč Běžné příjmy Běžné výdaje 2.2.3 Provozní přebytek Provozní přebytek (rozdíl mezi běžnými příjmy a běžnými výdaji) je v celém období střednědobého výhledu rozpočtu kladný, a to v rozmezí od 83,9 mil. Kč (219) do 119,5 mil. Kč (223). Po odečtení 18
splátek jistiny je v rozmezí od 68,9 mil. Kč (219) do 14,5 mil. Kč (223). Částky představují využitelné finanční prostředky z provozního rozpočtu na investice a větší jmenovité akce charakteru oprav a údržby. Graf č. 14: Vývoj provozního přebytku 2.2.4 Index provozních úspor Ukazatel index provozních úspor je definován jako podíl provozního přebytku a běžných příjmů. Ve výhledovém období oba zmíněné ukazatele každoročně rostou, přičemž provozní přebytek roste rychlejším tempem. Index upraveného rozpočtu na aktuální kalendářní rok dosahuje hodnoty 3,61 % a vzhledem k výše zmíněnému dochází k postupnému nárůstu ukazatele až na hodnotu 14,75 % v roce 223. Hodnota ukazatele se tak pohybuje pod optimální úrovní indexu (25 %). Graf č. 15: Vývoj indexu provozních úspor 19
2.2.5 Volné finanční prostředky V řádku Volné finanční prostředky jsou uvedeny hodnoty finančních prostředků, které městu zůstanou na financování investičních akcí po splnění svých závazků. Protože střednědobý výhled rozpočtu nepočítá s investičními akcemi, hodnota tohoto řádku zobrazuje výši finančních prostředků, které může město ze svých prostředků použít na financování investičních aktivit a jednorázových akcí neinvestičního charakteru. Tabulka č. 7: Volné finanční prostředky Údaje (tis. Kč) 216 217 RU 218 SVR 219 SVR 22 SVR 221 SVR 222 SVR 223 Běžné příjmy 738 36 86 78 782 386 751 42 77 98 783 22 796 637 81 386 Běžné výdaje 623 87 681 347 754 161 667 11 672 877 678 739 684 762 69 878 Provozní přebytek 114 229 124 731 28 225 83 941 97221 14 481 111 875 11958 Kapitálové příjmy 152 86 9 94 18 63 Kapitálové výdaje 9 58 76 67 186 61 2 184 Příjmy všechny 891 696 897 18 955 762 751 42 77 98 783 22 796 637 81 386 Výdaje všechny 749 245 793 6 955 762 684 284 687 877 693 739 699 762 75 878 SALDO v rozpočtové skladbě (bez fin.) 176 526 139 2-14 314 81 758 97 221 14 481 111 875 119 58 Financování -34 76-35 584 14 314-15 -15-15 -15-15 Uhrazené splátky jistiny 34 733 35 584 15 15 15 15 15 15 Volné finanční prostředky 142 451 13 418 66 758 82221 89 481 96 875 1458 V tabulce je vyjádřen odhad finančních toků v budoucnosti. Tento odhad vychází, stejně jako celý střednědobý výhled rozpočtu, ze stávající legislativy a místních podmínek. Je zřejmé, že město ve sledovaném období 219-223 může do realizace investičních akcí a jednorázových oprav dodatečně zapojit finanční prostředky v objemech od 66,8 mil. Kč (219) do 14,5 mil. Kč (223). Kromě možnosti zapojit do rozpočtu přebytky hospodaření minulých let a hledání rezerv a efektivního hospodaření v provozní části může město ovlivnit výši volných finančních prostředků prodejem majetku ve svém vlastnictví. O prodeji rozhoduje zastupitelstvo a výše bude odpovídat investičním potřebám. Možné je také využít cizích prostředků (např. úvěry, investiční dotace, apod.). Získáme tak disponibilní prostředky pro rozvoj města. 2.2.6 Dluhová služba Dluhová služba poskytuje užitečný přehled o výpůjční aktivitě města a o jeho schopnosti splácet dluh. Celkem musí město v letech 219-223 splatit 9,4 mil. Kč současných závazků včetně úroků (z toho 75, mil. Kč na splátky jistin). Celkem od roku 219 do splacení všech závazků v roce 231 musí město uhradit 219,8 mil. Kč (z toho 195, mil. Kč na splátky jistin). Ve sledovaném období se nepočítá s přijetím nového investičního úvěru. Splatnost úvěrů a půjček: rok 231 úvěr od KB, a.s. k refinancování revolvingového úvěru přijatého v roce ve výši 3 mil. Kč, který sloužil ke spolufinancování dotačních projektů, pohyblivá úroková sazba je stanovena ve výši 3M PRIBOR +,74 % p.a. 2
Tabulka č. 8: Dluhová služba v letech 219-223 Věřitel Forma závazku SVR 219 SVR 22 SVR 221 SVR 222 SVR 223 KB, a.s. jistina 15 15 15 15 15 úrok 3 661 3 379 3 77 2 785 2 493 Celková dluhová služba 18 661 18 379 18 77 17 785 17 493 Střednědobý výhled rozpočtu vychází od roku 219 z rostoucí dluhové základny (dluhová základna je ekvivalentem celkových příjmů). Dluhová služba meziročně klesá od roku 219. Z výše uvedeného vyplývá, že ukazatel dluhové služby se v letech 219 223 meziročně snižuje z 2,48 % (219) na 2,16 % (223). Graf č. 16: Vývoj dluhové služby Následující tabulka a graf znázorňují výši zadlužení, při které nedochází k porušení fiskálního pravidla, resp. rozpočtové odpovědnosti. Výše celkového povoleného zadlužení je odvislá od výše celkových příjmů a teoretické navýšení dluhu pak navíc od výše dluhu současného. Město Znojmo může ve výhledovém období zvýšit svoje dluhové zatížení o 315,7 mil. Kč (221) až 354,1 mil. Kč (223), aniž by porušilo rozpočtovou odpovědnost. Tabulka č. 9: Predikce rozpočtové odpovědnosti Ukazatel 216 217 RU 218 SVR 219 SVR 22 SVR 221 SVR 222 SVR 223 Dluh 245 386 21 195 18 165 15 135 12 Teoretické navýšení dluhu 31 713 331 972 317 235 32 93 317 791 315 721 33 15 354 51 Průměr příjmů za 4 roky (6 %) 547 99 541 972 512 235 5 93 482 791 465 721 465 15 474 51 Fiskální pravidlo 26,91% 23,25% 22,84% 21,56% 2,51% 19,32% 17,41% 15,19% 21
Graf č. 17: Vývoj teoretického navýšení dluhu 6 5 4 3 2 1 tis. Kč Dluh Teoretické navýšení dluhu Průměr příjmů za 4 roky (6 %) 22
3 Ekonomické hodnocení města Krátkodobé hodnocení subjektu se provádí na základě analýz příjmů, výdajů, výsledků hospodaření, krátkodobého výhledu a ukazatelů dluhové služby daného roku, roku předešlého a roku následujícího po daném roce. Dlouhodobé hodnocení subjektu se provádí na základě analýz příjmů, výdajů, výsledků hospodaření a ukazatelů dluhové služby v horizontu let 213-223. Na základě posouzení minulé schopnosti a ochoty subjektu, dostát včas a řádně všem svým finančním závazkům, s přihlédnutím k aktuální výši závazků města a krátkodobé výši volných finančních zdrojů a určení krátkodobé prognózy, přiděluje společnost AQE advisors, a.s. městu krátkodobé hodnocení na úrovni: STR2 Krátkodobě kvalitní subjekt s dobrou schopností splácet své aktuální závazky. Zhodnotili jsme hospodaření města v minulosti, ocenili jsme jeho provozní hospodaření a aktuální výši zadluženosti. Upozorňujeme na dobré a konstantní výsledky hospodaření. V hodnocení se odráží i dosavadní uvážlivá investiční politika města. S ohledem na charakter dosavadních i plánovaných hospodářských výsledků, za předpokladu, že město bude pokračovat v navrženém trendu střednědobého výhledu rozpočtu hospodaření, tzn., že především roční dluhová služba bude kryta z provozních výsledků hospodaření města, přiděluje společnost AQE advisors, a.s. městu dlouhodobé ekonomické hodnocení na úrovni: B- Bonitní subjekt, s dobrou schopností splácet své závazky, doporučeno sledovat budoucí riziko již ve středním časovém horizontu. Tabulka č. 1: Ekonomické hodnocení města v letech 213-218 Hodnocení 213 214 215 216 217 218 Dlouhodobé - B1+ B1+ B- B- B- Krátkodobé - STR3 STR3 STR2 STR2 STR2 Vývoj ekonomického hodnocení města Znojmo poukazuje na mírně se zlepšující trend vývoje dlouhodobého hodnocení, které je na změny v hospodaření citlivější oproti hodnocení krátkodobému. 23
Závěr Střednědobý výhled rozpočtu pro období 219 223 vychází z podrobné analýzy hospodaření města v letech 213-217 a platného rozpočtu roku 218. Na základě těchto analýz, s promítnutím legislativních změn, týkajících se většinou reformy veřejných financí, a současné ekonomické situace, lze učinit následující závěry: Hodnota ukazatele dluhové služby v střednědobém výhledu rozpočtu, vypočítaná podle metodiky Ministerstva financí, je velmi příznivá a dosahuje max. 2,5 % z povolené 25-ti procentní předepsané hranice a do budoucna se snižuje. Hospodaření města je v oblasti provozního rozpočtu vyvážené se zlepšujícím se trendem vývoje. Provozní přebytek dosahuje kladných hodnot a tím městu zůstávají určité finanční zdroje na očekávané investiční výdaje, kapitálová část rozpočtu je závislá na rozhodování orgánů města o jednorázových prodejích majetku, zahajování a realizaci vlastních investic, vyhlašování výzev, předkládání žádostí o podporu a realizaci investic spolufinancovaných z fondů EU. Výsledek krátkodobého ekonomického hodnocení dokládá, že město při uvážlivé hospodářské politice má dostatečné finanční zdroje ke svému rozvoji. Dlouhodobé hodnocení města ukazuje, že město má volné finanční prostředky na spolufinancování dotačních titulů státu i fondů EU, a to zejména v oblasti investiční. Na základě ekonomického hodnocení, odhadu vývoje ekonomické situace a vzhledem k predikovanému vývoji nejdůležitější skupiny příjmů (sdílených daní), mělo by město být maximálně obezřetné a snažit se především o hledání rezerv svého hospodaření. Zvláště opatrné by mělo být u investic, jejichž realizace vyvolává následné provozní výdaje. Též je vhodné upřednostnit investice s vyšším podílem dotací, a to zejména těch z EU. Střednědobý výhled rozpočtu slouží jako podklad pro rozhodování, plánování a realizaci potřeb a záměrů města. Jeho přínosy jsou: Zlepšení střednědobého a strategického plánování, kdy se rozhoduje o očekávaných příjmech a výdajích v dlouhodobém horizontu. Střednědobý výhled rozpočtu přináší informace o tom, jak jsou plánované aktivity realizovány a za jakých podmínek. Upozorňuje na rizika budoucího hospodaření a umožňuje předcházet jejich vzniku. Slouží i pro řízení závazků města, protože ukazuje na jejich schopnost splácení v budoucnosti. Podporuje jak dlouhodobou vyrovnanost rozpočtového hospodaření, tak i zachování finančního zdraví města. Je také nutno uvažovat s flexibilitou rozpočtu tak, aby mohly být finanční prostředky použity k spolufinancování získaných dotací z jiných rozpočtů. V rámci běžného rozpočtového roku navrhujeme důsledné, pravidelné měsíční vyhodnocování rozpočtu a okamžité reagování na případné odchylky od platného rozpočtu. Legislativní změny, spjaté v převážné míře se současnou ekonomickou situací, ztěžují sestavování střednědobého výhledu rozpočtu. V prvé řadě se jedná o výši sdílených daní, která je a bude závislá na ekonomické situaci státu a legislativních změnách v této oblasti. S ohledem na legislativní nestabilitu nejen v oblasti sdílených daní je vývoj predikce hodnot těchto daní opatrný. Pokud v této oblasti nedojde k zásadním změnám, lze počítat v jednotlivých letech střednědobého výhledu rozpočtu s až 1 mil. Kč vyššími příjmy ze sdílených daní. 24
Tabulka č. 11: Střednědobý výhled rozpočtu 219 223 ř. Údaje (tis. Kč) 216 217 RU 218 SVR 219 SVR 22 SVR 221 SVR 222 SVR 223 *1 DAŇOVÉ PŘÍJMY CELKEM 541 44 66 773 587 29 612 669 63 957 643 37 655 946 668 912 2 DPFO ze závislé činnosti 9 36 15 115 19 13 121 37 126 567 129 731 132 974 136 298 3 DPFO OSVČ 5 137 2 784 3 41 3 86 4 26 4 67 4 17 4 148 4 DPFO vybíraná srážkou 9 237 9 178 8 589 8 91 8 91 9 44 9 18 9 318 5 DP právnických osob 95 457 97 737 96 67 12 28 15 949 18 597 111 312 114 95 6 DP právnických osob za obce 42 425 55 162 4 4 4 4 4 4 7 Daň z přidané hodnoty 174 929 198 138 233 1 24 23 249 28 255 512 261 9 268 447 8 Místní poplatky 15 643 14 849 13 32 13 96 13 919 13 945 13 958 13 985 9 Správní poplatky 18 196 19 8 17 17 94 17 188 17 282 17 377 17 473 1 Daň z nemovitostí a z majetku 42 787 45 44 4 4 4 4 4 4 11 Ostatní daňové příjmy 47 558 59 757 25 9 25 19 25 119 25 128 25 138 25 148 *12 NEDAŇOVÉ PŘÍJMY CELKEM 15 35 99 948 111 833 85 996 86 369 86 745 87 123 87 53 13 Příjmy z poskyt.služeb a výrobků, zboží 5 523 5 87 8 3 411 3 421 3 432 3 442 3 453 14 Příjmy z pronájmu 75 153 7 343 68 794 67 94 68 288 68 638 68 989 69 342 15 Výnosy z finančního majetku 6 81 6 259 5 51 5 51 5 51 5 51 5 51 5 511 16 Přijaté sankční platby 1 715 1 28 5 99 6 65 6 62 6 635 6 651 6 667 17 Příjmy z prodeje nekapitál.maj. a ost.ned.př. 7 655 7 8 3 77 2 53 2 53 2 53 2 53 2 53 18 Přijaté splátky půjček 223 116 5 *19 DAŇOVÉ A NEDAŇOVÉ PŘÍJMY 646 754 76 722 698 862 698 664 717 326 73 52 743 69 756 415 2 Neinvestiční dotace (transfery) 91 282 99 356 83 524 52 378 52 772 53 168 53 568 53 971 21 Převody z vlastních fondů (HČ) *22 BĚŽNÉ PŘÍJMY 738 36 86 78 782 386 751 42 77 98 783 22 796 637 81 386 23 Prodej inv.majetku, akcií a majetkových práv 131 326 84 25 18 24 Investiční dotace (transfery) 21 479 6 736 63 *25 PŘÍJMY CELKEM 89 842 897 18 8 449 751 42 77 98 783 22 796 637 81 386 26 Platy zaměstnanců vč.odvodů 153 39 157 213 193 676 186 363 19 6 193 72 197 59 21 372 27 Nákupy DHM, materiálu, ostatní 7 241 5 483 9 415 6 779 6 849 6 92 6 992 7 64 28 Úroky, lesing a ostatní finanční výdaje 6 43 5 12 7 19 6 796 6 439 6 77 5 785 5 493 29 Nákup energií 5 878 5 825 6 917 7 29 7 163 7 299 7 439 7 581 3 Nákup služeb 121 244 121 291 13 986 121 913 122 63 123 297 123 995 124 698 31 Opravy a udržování 21 32 49 12 32 265 9 874 9 923 9 973 1 23 1 73 32 Ostatní nákupy, příspěvky, náhrady a věcné dary 6 858 4 855 5 563 5 365 5 39 5 416 5 442 5 469 33 Neinv.transfery podnikatel.sub. a nezisk.org. 35 36 35 863 36 616 37 928 38 235 38 544 38 856 39 172 34 Neinvestiční příspěvky PO 29 891 228 273 279 665 237 321 238 57 239 7 24 898 242 13 35 Neinvestiční příspěvky ostatním rozpočtům 54 929 65 955 46 669 45 897 45 927 45 957 45 988 46 19 36 Neinv.transfery obyvatelstvu 1 953 2 311 2 913 1 33 1 33 1 33 1 33 1 33 37 Ostatní neinvestiční výdaje a transfery 7 57 2 286 55 55 55 55 55 *38 BĚŽNÉ VÝDAJE 623 87 681 347 754 161 667 11 672 877 678 739 684 762 69 878 39 Kapitálové výdaje 9 58 76 67 186 61 2 184 *4 VÝDAJE CELKEM 714 316 758 16 94 762 669 284 672 877 678 739 684 762 69 878 *41 SALDO v rozpočtové skladbě (bez financování) 176 526 139 2-14 314 81 758 97 221 14 481 111 875 119 58 42 Uhrazené splátky jistin a dluhopisů 34 733 35 584 15 15 15 15 15 15 43 Přijaté půjčky 854 44 Změna stavu na bankovních účtech 155 314 45 Řízení likvidity -196 *46 FINANCOVÁNÍ -34 76-35 584 14 314-15 -15-15 -15-15 *47 PŘÍJMY všechny 891 696 897 18 955 762 751 42 77 98 783 22 796 637 81 386 *48 VÝDAJE všechny 749 245 793 6 955 762 684 284 687 877 693 739 699 762 75 878 *49 SALDO úplné 142 451 13 418 66 758 82 221 89 481 96 875 14 58 *5 Provozní přebytek 114 229 124 731 28 225 83 941 97 221 14 481 111 875 119 58 *51 Rozdíl provozního přebytku a spl. jistiny 79 496 89 148 13 225 68 941 82 221 89 481 96 875 14 58 *52 Index provozních úspor 15,48 15,47 3,61 11,18 12,62 13,34 14,4 14,75 *53 Dluhová základna 89 842 897 18 8 449 751 42 77 98 783 22 796 637 81 386 *54 Dluhová služba 38 184 37 948 19 18 661 18 379 18 77 17 785 17 493 55 Dluhová služba / dluhová základna (v%) 4,29 4,23 2,37 2,48 2,39 2,31 2,23 2,16 25