National accounts and GDP/cs

National accounts and GDP/cs Statistics Explained Národní účty a HDP Extrakce údajů z databáze: červen 2017. Nejnovější údaje: Další informace z Eurostatu, Hlavní tabulky a Databáze. Plánovaná aktualizace článku: prosinec 2018. Anglická verze je aktuálnější. Národní účty jsou zdrojem celé řady všeobecně známých hospodářských ukazatelů, o kterých pojednává tento článek. Hrubý domácí produkt (HDP) je nejčastěji používaným měřítkem celkové velikosti hospodářství, zatímco odvozené ukazatele, jako je HDP na obyvatele, například v eurech nebo po úpravě o rozdíly v cenové úrovni jsou široce používány pro porovnání životní úrovně či pro monitorování hospodářské konvergence nebo divergence v rámci celé Evropské unie (EU). Kromě toho vývoj specifických složek HDP a souvisejících ukazatelů, např. pro ekonomický výkon, dovoz a vývoz, domácí (soukromou a veřejnou) spotřebu nebo investice, stejně jako údaje o rozdělení důchodů a úspor, poskytují cenné informace o hlavních hnacích silách ekonomické činnosti, a slouží tudíž jako východisko pro koncipování, monitorování a hodnocení konkrétních politik EU. Hlavní statistické výsledky Vývoj HDP Celosvětová finanční a hospodářská krize vyvolala v roce 2009 v EU, Japonsku a ve Spojených státech (viz obrázek 1) vážnou recesi, po níž v roce 2010 následovalo oživení. Tato krize již byla patrná v roce 2008, kdy došlo ke značnému poklesu tempa přírůstku HDP v EU-28, a v roce 2009 následoval pokles reálného HDP o 4,4 %. Při oživení bylo v EU-28 v roce 2010 zaznamenáno zvýšení objemového indexu HDP (na základě zřetězených objemů) o 2,1 % a v roce 2011 došlo k dalšímu nárůstu o 1,7 %. Následně se HDP v roce 2012 snížil o 0,5 % v reálném vyjádření, poté však byly postupně zaznamenávány stále větší kladné míry změny, a to 0,2 % v roce 2013, 1,6 % v roce 2014 a 2,2 % v roce 2015. V eurozóně (EZ-19) byly příslušné míry změny obdobné jako v EU-28 až do roku 2010, růst zaznamenaný v roce 2011 byl o něco slabší (1,5 %) a snížení v roce 2012 bylo výraznější ( 0,9 %) a setrvalo i v roce 2013 ( 0,3 %). V roce 2014 a 2015 byl růst reálného HDP v eurozóně poněkud slabší než v EU-28 jako celku. Source : Statistics Explained (http://ec.europa.eu/eurostat/statisticsexplained/) - 18/09/2018 1

Obrázek 1: Růst reálného HDP, 2006 2016(změna oproti předchozímu roku v %)Zdroj: Eurostat (naida_10_gdp), OECD a Světová banka Růst reálného HDP byl v rámci EU značně odlišný, a to jak v čase, tak v jednotlivých členských státech EU (viz tabulka 1). Po snížení ve všech členských státech EU s výjimkou Polska v roce 2009 došlo v roce 2010 ve 23 členských státech k obnovení hospodářského růstu a tato situace se v roce 2011 opakovala. V roce 2012 se však tento vývoj obrátil a hospodářský růst vykázala necelá polovina (13) členských států. V roce 2013 zaznamenala většina členských států opět růst, přičemž v roce 2013 bylo kladné míry změny dosaženo v 17 z nich a tento počet se zvýšil na 25 v roce 2014 a na 27 v roce 2015; jediným členským státem se zápornou mírou změny v roce 2015 bylo Řecko, které zaznamenalo pokles o 0,2 %, který následoval po 0,4% růstu v roce 2014 a šesti po sobě následujících poklesech ekonomického výkonu během období let 2008 až 2013. V roce 2016 poprvé od roku 2007 nevykázal žádný z členských států pokles růstu HDP, 27 jich vykázalo růst a Řecko nezaznamenalo žádnou změnu. National accounts and GDP/cs 2

Tabulka 1: Růst reálného HDP, 2006 2016(změna oproti předchozímu roku v %; % ročně)zdroj: Eurostat (naida_10_gdp), OECD a Světová banka V roce 2016 byla nejvyšší tempa růstu zaznamenána v Irsku (5,2 %) a na Maltě (5,0 %) a naopak nejnižší tempa kromě míry změny na úrovni 0,0 % v Řecku byla zaznamenána v Itálii (0,9 %) a ve Francii a Belgii (v obou zemích 1,2 %). Polsko zaznamenalo kladné míry změny po celé období zobrazené v tabulce 1, zatímco Dánsko, Německo, Estonsko, Francie, Litva, Malta, Rakousko, Slovensko a Spojené království v roce 2016 zaznamenaly sedmé po sobě jdoucí kladné roční míry změny; jinými slovy, jejich poslední záporná roční míra změny byla v roce 2009, kdy vrcholila krize. Stejně tak tomu bylo i v případě Norska a Spojených států a také Švýcarska, Albánie, Turecka, Kosova (rezoluce Rady bezpečnosti OSN 1244) a Číny, v jejímž případě se nejnovější dostupné údaje týkají roku 2015. Z analýzy za uplynulé desetiletí vyplývá, že v důsledku celosvětové finanční a hospodářské krize klesla celková výkonnost hospodářství členských států EU. V období let 2006 až 2015 průměrné tempo růstu EU-28 dosahovalo 0,7 % ročně a eurozóny (EZ-19) 0,5 % ročně (viz tabulka 1). K nejvyššímu růstu, podle tohoto měřítka, došlo mezi rokem 2006 a 2016 na Maltě (průměrný růst 3,7 % ročně), v Polsku (3,5 %), Irsku (3,4 %) a na Slovensku (3,1 %). Naopak v Řecku, Itálii, Chorvatsku a Portugalsku byl celkový vývoj reálného HDP během období let 2006 až 2016 záporný. Porovnání mezi zeměmi by se mělo provádět použitím standardů kupní síly (PPS), které upravují hodnoty tak, aby zohledňovaly rozdíly v cenové úrovni v jednotlivých zemích. Údaje uvedené na obrázku 2, na obrázku 3 a v tabulce 2 jsou vyjádřené v běžných cenách a neměly by se používat k porovnáním v čase z důvodu inflace a fluktuace směnných kurzů. V roce 2016 dosáhl HDP v EU-28 výše 14,8 bilionu PPS (14 800 miliard). HDP EU-28 vyjádřený v PPS byl tak vyšší než HDP Spojených států amerických během každého roku, který National accounts and GDP/cs 3

byl zahrnut do předkládané analýzy. Za povšimnutí stojí, že Čína mívala historicky nižší úroveň ekonomického výkonu než EU-28 i než Spojené státy, tato situace se však změnila v důsledku rychlé transformace a pokračující expanze čínské ekonomiky. Čínský HDP v PPS byl v roce 2014 poprvé vyšší, než byla úroveň zaznamenaná ve Spojených státech, a v roce 2016 čínský ekonomický výkon dosáhl 15,6 bilionu PPS, což byla úroveň o 5,3 % vyšší, než jaká byla zaznamenána v EU-28. Obrázek 2: HDP v běžných tržních cenách, 2006 2016(mld. PPS)Zdroj: Eurostat (prc_ppp_ind), OECD a Světová banka V roce 2016 připadalo na eurozónu (EZ-19) 70,6 % HDP EU-28 (při vyjádření v PPS), což znamená pokles v porovnání se 72,3 % v roce 2006 a 2007. V roce 2016 se součet za pět největších ekonomik členských států EU (Německo, Francie, Spojené království, Itálie a Španělsko) podílel na HDP EU-28 celkem 67,1 %, což bylo o 2,0 procentního bodu méně, než kolik činil jejich podíl před deseti lety (v roce 2006). Pro hodnocení životní úrovně se obvykle používá HDP na obyvatele, jinými slovy, upravený tak, aby zohledňoval velikost ekonomiky vyjádřené počtem obyvatel. V roce 2016 činil průměrný HDP na obyvatele v běžných cenách v rámci EU-28 29 tisíc EUR. Při porovnání v čase z hlediska objemu (použitím zřetězovaných objemů s referenčním rokem 2010) dosáhl v roce 2016 HDP na obyvatele za EU-28 26,9 tisíc EUR, což znamenalo, že druhým rokem po sobě překročil vrchol dosažený v roce 2008 (26,2 tisíce EUR), tj. předtím než se projevily dopady celosvětové finanční a hospodářské krize. Za účelem porovnání HDP na obyvatele mezi členskými státy EU (a s nečlenskými zeměmi) byly analyzovány hodnoty vyjádřené v PPS, jelikož jsou upraveny o rozdíly v cenové úrovni v jednotlivých zemích. PPS se počítají tak, že v EU-28 se 1 PPS rovná jednomu euru. Relativní postavení jednotlivých zemí lze vyjádřit porovnáním s průměrem EU-28, jenž je stanoven jako roven 100 (viz tabulka 2). Nejvyšší hodnota byla v rámci členských států EU zaznamenána v Lucembursku, kde HDP na obyvatele v PPS byl v roce 2016 přibližně 2,7krát vyšší než průměr EU-28 (což lze částečně vysvětlit významností přeshraničních pracovníků z Belgie, Francie a Německa). Na druhé straně v Bulharsku dosahoval HDP na obyvatele v PPS méně než poloviny průměru EU-28. National accounts and GDP/cs 4

Tabulka 2: HDP v běžných tržních cenách, 2006 a 2014 2016Zdroj: Eurostat (prc_ppp_ind), (nama_10_pe) a (naida_10_pe), OECD a Světová banka Ačkoli by se údaje v PPS v zásadě měly používat pro srovnání mezi zeměmi v jednotlivém roce a ne v průběhu času, vývoj těchto údajů během uplynulého desetiletí naznačuje, že došlo k jisté konvergenci v životní úrovni. Většina členských států, jež přistoupily k EU v roce 2004, 2007 či 2013, se v roce 2016 posunula z pozice pod průměrem EU-28 v roce 2006 na pozici, která se blíží průměru EU, a to i přes určité zhoršení během celosvětové finanční a hospodářské krize. Výjimkou bylo Slovinsko a Kypr; Slovinsko se v daném období o trochu více posunulo pod průměr EU-28, stejně jako Řecko a Portugalsko v rámci členských států EU-15 (viz obrázek 3). Kypr se přesunul z pozice nad průměrem EU-28 na pozici pod tímto průměrem, a stejně tomu bylo v případě Itálie a Španělska. Zatímco Lucembursko, Irsko, Německo, Dánsko a Rakousko ještě výrazněji překročily průměr EU-28 (při porovnání stavu v roce 2016 s rokem 2006), několik dalších členských států EU-15, jmenovitě Spojené království, Finsko, Nizozemsko, Francie a Belgie, se v roce 2016 posunuly z pozice nad průměrem EU-28 v roce 2006 na pozici blíže (ale stále ještě nad) průměrem EU-28. Během téhož období nezaznamenaly Dánsko a Rakousko téměř žádnou změnu své úrovně HDP na obyvatele v PPS vzhledem k průměru EU-28. National accounts and GDP/cs 5

Obrázek 3: HDP na obyvatele v běžných tržních cenách, 2006 a 2016(EU-28 = 100; na základě PPS na obyvatele)zdroj: Eurostat (naida_10_gdp), (nama_10_pc) a (naida_10_pe), OECD a Světová banka Hlavní agregáty HDP Pokud jde o HDP z pohledu produkce, tabulka 3 uvádí přehled relativní významnosti deseti činností z hlediska jejich podílu na celkové hrubé přidané hodnotě v základních cenách. V období let 2006 až 2016 se podíl průmyslu na přidané hodnotě EU-28 snížil o 0,9 procentního bodu na 19,3 %, nicméně byl i nadále o něco větší než v případě obchodu, dopravy, ubytovacích a stravovacích služeb, jejichž podíl na celkové hrubé přidané hodnotě byl v roce 2016 (19,1 %) a 2006 (19,0 %) podobný. Oproti tomu podíl veřejné správy, vzdělávání a zdravotní péče vzrostl o 0,8 procentního bodu a v roce 2016 dosáhl 19,0 %. Na dalším místě v pořadí činností byly v roce 2016 činnosti v oblasti nemovitostí (11,2 %), profesní, vědecké a technické, administrativní a podpůrné služby (dále jen služby pro podnikání ) (11,0 %), stavebnictví (5,3 %), finanční a pojišťovací služby (5,1 %) a informační a komunikační služby (5,0 %). Nejmenší podíl měly zábavní a ostatní služby (3,5 %) a zemědělství, lesnictví a rybářství (1,5 %). National accounts and GDP/cs 6

Tabulka 3: Hrubá přidaná hodnota v základních cenách, 2006 a 2016(podíl na celkové hrubé přidané hodnotě v %)Zdroj: Eurostat (nama_10_a10) Podíl služeb na celkové hrubé přidané hodnotě EU-28 v roce 2016 činil 73,9 % ve srovnání se 71,8 % v roce 2006. Relativní významnost služeb byla obzvláště vysoká v Lucembursku, na Kypru, Maltě, v Řecku, ve Spojeném království, Francii, Nizozemsku, Belgii, Portugalsku a Dánsku. Připadaly na ně nejméně tři čtvrtiny celkové přidané hodnoty. Naopak podíl služeb byl nižší než tři pětiny v České republice a Irsku. Strukturální změna je do určité míry výsledkem takových jevů, jako jsou technologické změny, vývoj relativních cen, outsourcing a globalizace, často vedoucí k přesunu výrobních činností a některých služeb (těch, které lze poskytovat na dálku, jako jsou telefonická centra) do regionů s nižšími náklady práce, a to v rámci EU i mimo EU. Některé činnosti byly obzvláště ovlivněny celosvětovou finanční a hospodářskou krizí a jejími následky. Průmysl zažil největší pokles v letech 2007 až 2009, přidaná hodnota v EU-28 poklesla celkem o 12,7 % (v objemovém vyjádření); průmyslová produkce EU-28 v období mezi rokem 2011 a 2013 poklesla o další 2,2 %, v roce 2014 a 2015 rostla poměrně rychlým tempem (s přírůstky 2,3 % v roce 2014 a 3,9 % v roce 2015) a pomalejším tempem (1,5 %) v roce 2016. Stavebnictví zaznamenalo nejhlubší a nejdelší pokles, jeho produkce mezi rokem 2007 a 2013 poklesla o 18,7 %, přičemž produkce klesala v každém roce tohoto období: přírůstek 1,2 % zaznamenaný u stavebnictví v roce 2014 byl prvním ročním růstem za sedm let, po kterém následoval růst ve výši 1,5 % v roce 2015 a 1,1 % v roce 2016. Služby pro podnikání a obchod, doprava, ubytovací a stravovací služby rovněž zaznamenaly relativně velký pokles přidané hodnoty v roce 2009, a to 6,9 % a 6,0 %, v následujícím období až do roku 2016 však každý rok vykázaly kladnou roční míru změny. Po relativní stabilitě ( 0,3 %) v roce 2009 se produkce ze zemědělství, lesnictví a rybářství snížila o 2,9 % v roce 2010 a dále o 5,5 % v roce 2012. Po 3,5% růstu v roce 2013 a 2,8% růstu v roce 2014 se produkce ze zemědělství, lesnictví a National accounts and GDP/cs 7

rybářství snížila o přibližně 1 % jak v roce 2015, tak v roce 2016. Relativně menší poklesy přidané hodnoty byly během krize zaznamenány u ostatních činností, zejména v letech 2009, 2010, 2012 a 2014 v případě finančních a pojišťovacích služeb a v letech 2009, 2010, 2012 a 2013 v případě kulturních, zábavních, rekreačních a ostatních služeb (viz obrázek 5). Dvě z činností uvedených na obrázcích 4 a 5 nezaznamenaly během krize roční pokles přidané hodnoty v žádném roce: činnosti v oblasti nemovitostí; veřejná správa, obrana, vzdělávání, zdravotní a sociální péče. Obrázek 4: Vývojové trendy reálné hrubé přidané hodnoty, EU-28, 2006 2016(2005 = 100)Zdroj: Eurostat (nama_10_a10) V roce 2016 vykázaly všechny činnosti s výjimkou zemědělství, lesnictví a rybářství růst hrubé přidané hodnoty ve srovnání s rokem 2015. K činnostem s nejvyšším růstem patřily informační a komunikační činnosti (4,1 %), služby pro podnikání (3,1 %) a obchod, doprava, ubytovací a stravovací služby (2,8 %). National accounts and GDP/cs 8

Obrázek 5: Vývojové trendy reálné hrubé přidané hodnoty, EU-28, 2006 2016(2005 = 100)Zdroj: Eurostat (nama_10_a10) Produktivita práce Aby se vyloučil vliv inflace, lze produktivitu práce na osobu vypočítat použitím údajů upravených o cenové vlivy. Analýza produktivity práce na zaměstnanou osobu v reálném vyjádření (na základě změn zřetězených objemů) během desetiletého období od roku 2006 do roku 2016 vykazuje přírůstek u většiny činností, přičemž nejvyšší růst produktivity byl zaznamenán u zemědělství, lesnictví a rybářství (28,0 %), informačních a komunikačních služeb (22,8 %) a průmyslu (14,8 %) viz obrázek 6. Poznámka: Přesné porovnání úrovně produktivity práce mezi činnostmi je možné analyzovat pouze pro referenční rok 2010 kvůli nesčitatelnosti zřetězených objemů. V roce 2010 byla nejvyšší úroveň produktivity práce pozorována u finančních a pojišťovacích služeb, těsně následovaly informační a komunikační služby a naopak nejnižší úroveň byla zaznamenána v případě zemědělství, lesnictví a rybářství. National accounts and GDP/cs 9

Obrázek 6: Reálná produktivita práce, EU-28, 2006, 2011 a 2016(1 000 EUR na zaměstnanou osobu)zdroj: Eurostat (nama_10_a10) a (nama_10_a10e) Další údaje o vývoji reálné produktivity práce měřené podle zaměstnaných osob nebo odpracovaných hodin jsou uvedeny v tabulce 4. Produktivita práce na zaměstnanou osobu se v reálném vyjádření zvýšila mezi roky 2006 a 2016 téměř ve všech členských státech EU; pokles zaznamenaly Řecko, Itálie, Chorvatsko, Lucembursko a Finsko (údaje za Maltu nejsou k dispozici). Produktivita práce na odpracovanou hodinu se ve stejném období let 2006 až 2016 zvýšila ve všech členských státech EU s výjimkou Řecka (údaje za Chorvatsko a Maltu nejsou k dispozici). Pokud ponecháme stranou ty členské státy, u kterých došlo k přerušení řady, pak největší přírůstky (v procentním vyjádření) reálné produktivity práce podle obou těchto měřítek byly zaznamenány v Bulharsku, na Slovensku, v Litvě a Lotyšsku. National accounts and GDP/cs 10

Tabulka 4: Reálná produktivita práce, 2006, 2011 a 2016Zdroj: Eurostat (nama_10_gdp) a (nama_10_a10_e) Spotřeba a investice Z analýzy vývoje složek HDP z pohledu výdajů vyplývá, že výdaje na konečnou spotřebu v objemovém vyjádření v EU-28 v období let 2006 až 2016 vzrostly o 8,4 % (viz obrázek 7), a to i přes mírný pokles v roce 2009 a 2012. Výdaje na konečnou spotřebu vládních institucí rostly poněkud rychleji, v období let 2006 až 2016 se zvýšily o 12,2 %. Tvorba hrubého kapitálu byla během téhož období poměrně nestálá: v roce 2007 došlo k silnému růstu, v roce 2009 k rychlému poklesu a v období let 2010 až 2016 kolísala mezi hodnotami roku 2008 a roku 2009. Růst vývozu ve většině let převyšoval růst dovozu, s výjimkou roků 2007, 2009, 2014 a 2016; během období let 2006 až 2016 se vývoz zvýšil celkem o 34,2 %, zatímco dovoz o 28,4 %. National accounts and GDP/cs 11

Obrázek 7: Vývojové trendy reálných výdajů na spotřebu, tvorby hrubého kapitálu, vývozu a dovozu, EU-28, 2006 2016(2005 = 100)Zdroj: Eurostat (nama_10_gdp) Výdaje na spotřebu domácností a neziskových institucí sloužících domácnostem po poklesu v roce 2009 znovu v roce 2010 vzrostly (o 0,8 % v objemovém vyjádření) a v roce 2011 nevykázaly téměř žádnou změnu (0,1 %), poté však opět v roce 2012 ( 0,5 %) a v roce 2013 ( 0,1 %) poklesly; v letech 2014, 2015 a 2016 tyto výdaje vzrostly o 1,2 %, 2,1 % a 2,3 %, což byly největší roční přírůstky v reálném vyjádření od roku 2007. V roce 2010 se tempo růstu výdajů vládních institucí v objemovém vyjádření v EU-28 zpomalilo a tato míra změny zůstala mezi roky 2011 a 2013 relativně stabilní (v rozpětí od 0,1 % do 0,4 %), poté se navrátil poněkud silnější růst, a to v roce 2014 (1,0 %), v roce 2015 (1,4 %) a v roce 2016 (1,7 %). Tvorba hrubého fixního kapitálu EU-28 se přes přírůstek v roce 2011 (1,9 %) plně nezotavila z prudkého poklesu v roce 2009 ( 12,0 %) a v roce 2012 a 2013 opět dosáhla záporné míry změny; v dalších letech se v reálném vyjádření zvýšila, v roce 2014 o 2,7 %, v roce 2015 o 3,6 % a v roce 2016 o 2,7 %, což byly největší přírůstky od roku 2007. National accounts and GDP/cs 12

Obrázek 8: Reálná roční míra změny ve výdajových složkách HDP, EU-28, 2006 2016(%)Zdroj: Eurostat (nama_10_gdp) Podíl výdajů na spotřebu domácností a neziskových institucí sloužících domácnostem (v běžných cenách) na HDP EU-28 v roce 2016 dosáhl 56,0 %, podíl výdajů vládních institucí 20,5 % a podíl tvorby hrubého fixního kapitálu činil 20,0 % (viz obrázek 9). National accounts and GDP/cs 13

Obrázek 9: Výdajové složky HDP v běžných tržních cenách, EU-28, 2016(podíl na HDP v %)Zdroj: Eurostat (nama_10_gdp), nebo (tec00009), (tec00010), (tec00011) a (tec00110) Míra investic vykazovala značnou variaci mezi členskými státy EU, což zřejmě do jisté míry odráží různý stupeň hospodářského rozvoje a rovněž dynamiku růstu v uplynulých letech (viz obrázek 10). Podíl tvorby hrubého fixního kapitálu (v běžných cenách) jako podíl na HDP v EU-28 v roce 2016 dosáhl 19,7 % a v eurozóně (EZ-19) 20,1 %. Nejvyšší byl v Irsku (29,3 %), České republice (24,6 %), ve Švédsku (24,1 %) a na Maltě (23,4 %) a nejnižší v Portugalsku (14,9 %) a Řecku (11,4 %). National accounts and GDP/cs 14

Obrázek 10: Tvorba hrubého fixního kapitálu v běžných tržních cenách, 2016(podíl na HDP v %)Zdroj: Eurostat (nama_10_gdp) Jak vyplývá z tabulky 5, převážná většina investic připadala na soukromý sektor: v roce 2015 se investice podniků a domácností podílely na HDP EU-28 17,0 % a investice veřejného sektoru 2,9 %. V relativním vyjádření byly veřejné investice nejvyšší v Maďarsku a Bulharsku (6,6 % HDP), investice podnikatelského sektoru byly nejvyšší ve Švédsku (16,8 %) a Irsku (16,7 %) a invesice domácností byly nejvyšší v Německu (6,2 %). Investice domácností (jako podíl na HDP) byly v roce 2015 výrazně nižší než v roce 2005 v Irsku, Řecku, Španělsku a na Kypru a výrazně vyšší v Rumunsku. Německo a Litva byly jedinými dalšími členskými státy EU, které vykázaly přírůstek podílu investic domácností na HDP. Obdobné porovnání, pokud jde o investice podniků, vykazuje relativně velký pokles ve Slovinsku, na Slovensku, v Lotyšsku, Bulharsku a Estonsku. National accounts and GDP/cs 15

Tabulka 5: Investice v běžných tržních cenách, 2005, 2010 a 2015(podíl na HDP v %)Zdroj: Eurostat (nasa_10_ki) Důchody Analýza HDP v EU-28 z pohledu důchodů ukazuje, že rozdělení mezi výrobními faktory důchodů vyplývajících z procesu produkce dominovaly náhrady zaměstnancům, které se v roce 2016 podílely na HDP v běžných tržních cenách 47,5 %. Podíl hrubého provozního přebytku a smíšeného důchodu činil 40,7 % HDP, zatímco podíl daní z výroby a z dovozu snížených o dotace představoval 11,9 % (viz obrázek 11). Irsko mělo nejnižší podíl náhrad zaměstnancům na HDP (31,3 %), po něm následovalo Řecko (33,4 %) a Rumunsko (34,2 %), zatímco podíl přesahující 50,0 % byl zaznamenán ve třech členských státech EU, přičemž nejvyšší podíl 52,6 % vykázalo Dánsko. National accounts and GDP/cs 16

Obrázek 11: Rozdělení důchodů v běžných tržních cenách, 2016(podíl na HDP v %)Zdroj: Eurostat (nama_10_gdp) Obrázek 12 (který také vychází z běžných tržních cen) ukazuje, že se v roce 2011 či 2012 již příslušné důchodové agregáty zotavily z předchozích ztrát, ke kterým došlo během finanční a hospodářské krize. Náhrady zaměstnancům v EU-28 v roce 2009 poklesly o 2,8 %, ale v roce 2016 již byly o 14,4 % vyšší než příslušná úroveň zaznamenaná v roce 2008. Hrubý provozní přebytek a smíšený důchod vykazovaly v EU-28 v roce 2008 pouze omezený růst, po kterém v roce 2009 následoval pokles o 8,2 %; v roce 2012 se tento důchodový agregát opět ocitl na podobné úrovni předkrizového vrcholu (v roce 2008) a v roce 2016 již tuto nejvyšší úroveň přesáhl o 10,8 %. Pokles daní z výroby a z dovozu snížených o dotace v EU-28 začal již v roce 2008 ( 3,1 %) a v roce 2009 se zrychlil ( 9,3 %); také u těchto ztrát došlo do roku 2011 k více než zotavení a tento důchodový agregát v roce 2016 přesáhl předchozí nejvyšší úroveň (v roce 2007) o 16,2 %. National accounts and GDP/cs 17

Obrázek 12: Vývoj důchodů v běžných tržních cenách, EU-28, 2006 2016(2005 = 100)Zdroj: Eurostat (nama_10_gdp) Spotřeba domácností Výdaje na spotřebu domácností se v téměř třech čtvrtinách (20) členských států EU v roce 2016 podílely alespoň na polovině HDP (v běžných tržních cenách). Tento podíl byl nejvyšší na Kypru (68,7 %), v Řecku (67,8 %), Litvě (64,8 %) a Portugalsku (63,8 %). Naopak nejnižší mělo Lucembursko (27,8 %), které však nicméně mělo zdaleka nejvyšší průměrné výdaje na spotřebu domácností na obyvatele (22 200 PPS) viz tabulka 6. National accounts and GDP/cs 18

Tabulka 6: Výdaje na spotřebu domácností, 2006, 2011, 2015 a 2016Zdroj: Eurostat (nama_10_gdp) a (nama_10_pc) Kromě Lucemburska byly průměrné výdaje na spotřebu domácností na obyvatele (upravené tak, aby zohledňovaly rozdíly v cenové úrovni) také relativně vysoké v roce 2016 ve Spojeném království (19 300 PPS), Rakousku (18 800 PPS) a Německu (18 700 PPS). Naopak Chorvatsko, Maďarsko a Bulharsko byly jedinými členskými státy EU, které vykázaly průměrné výdaje na spotřebu domácností na obyvatele nižší než 10 000 PPS. Analýza reálného vývoje průměrných výdajů na spotřebu na obyvatele v eurech (na základě zřetězeného objemového indexu) v období let 2011 až 2016 ukazuje, že nejrychlejší růst byl zaznamenán v pobaltských členských státech a Rumunsku (poznámka: v případě Rumunska došlo k přerušení řady). Největší pokles byl zaznamenán v Řecku, kde výdaje na spotřebu domácností na obyvatele poklesly během posuzovaného období v průměru o 1,4 % ročně. Menší pokles (méně než 1,0 % ročně) byl zaznamenán u Itálie, Rakouska, Kypru, Slovinska a Nizozemska. Zdroje a dostupnost údajů Evropský systém národních a regionálních účtů (ESA) poskytuje metodiku pro národní účty v EU. Aktuální verze ESA 2010 (v angličtině) byla přijata v květnu 2013 a uplatňuje se od září 2014. Je zcela v souladu s celosvětově platnými pokyny pro národní účty SNA 2008 (v angličtině). National accounts and GDP/cs 19

HDP a hlavní složky Hlavní agregáty národních účtů se sestavují z údajů za institucionální jednotky, jmenovitě nefinanční podniky, finanční instituce, vládní instituce, domácnosti a neziskové instituce sloužící domácnostem. Údaje v oblasti národních účtů obsahují informace o složkách HDP, zaměstnanosti, agregátech konečné spotřeby a úsporách. Řada těchto proměnných se vypočítává na roční a měsíční bázi. HDP je základním měřítkem národních účtů, je souhrnným vyjádřením ekonomického postavení země nebo regionu. Lze ho vypočítat pomocí různých metod: výrobní metody ; výdajové metody a důchodové metody. Analýza HDP na obyvatele vylučuje vliv absolutní velikosti populace, což usnadňuje porovnávání mezi jednotlivými zeměmi. HDP na obyvatele je obecným ekonomickým ukazatelem životní úrovně. Místo používání tržních směnných kurzů je možné údaje o HDP v národních měnách přepočítat na standard kupní síly (PPS) použitím parit kupní síly (PPP), které odrážejí kupní sílu každé měny; tím dojde k vyloučení rozdílů v úrovních cen v jednotlivých zemích. Objemový index HDP na obyvatele v PPS se vyjadřuje ve vztahu k průměru EU-28 (stanovený na 100). Pokud je index určité země vyšší/nižší než 100, pak je úroveň HDP na obyvatele této země nad/pod průměrem EU-28. Tento index je určen především pro porovnání mezi zeměmi a ne pro časová porovnání. Výpočet ročního tempa růstu HDP pomocí zřetězených objemových indexů (reálné změny) slouží k porovnání dynamiky hospodářského rozvoje v čase a mezi ekonomikami různých velikostí bez ohledu na úroveň cen. Doplňující údaje Ekonomickou produkci lze také analyzovat podle činností: na nejagregovanější úrovni je stanoveno deset okruhů NACE Rev. 2 : zemědělství, lesnictví a rybářství; průmysl; stavebnictví; obchod, doprava, ubytovací a stravovací služby; informační a komunikační služby; finanční a pojišťovací služby; činnosti v oblasti nemovitostí; odborné, vědecké, technické, administrativní a podpůrné služby; veřejná správa, obrana, vzdělávání, zdravotní a sociální péče; kulturní, zábavní, rekreační a ostatní služby a činnosti domácností a činnosti exteritoriálních organizací a orgánů. Analýzu produkce podle činností v čase lze usnadnit použitím objemového měření (reálné změny), tj. deflováním hodnoty produkce, aby se odstranil dopad změn cen; každá činnost se defluje individuálně, aby se zohlednily změny cen souvisejících produktů. Další sada údajů národních účtů se používá v souvislosti s analýzami konkurenceschopnosti, jmenovitě ukazatele týkající se produktivity pracovní síly, jako jsou míry produktivity práce. Míry produktivity vyjádřené v PPS jsou užitečné zejména při porovnávání mezi zeměmi. HDP na zaměstnanou osobu slouží k získání celkového obrazu o produktivitě národních hospodářství. Je však nutné mít na paměti, že tato míra závisí na struktuře celkové zaměstnanosti. Může být například snížena změnou plného pracovního úvazku na částečný pracovní úvazek. HDP na odpracovanou hodinu poskytuje jasnější obrázek o produktivitě, jelikož míra zaměstnanosti na zkrácený pracovní úvazek se mezi zeměmi a činnostmi výrazně liší. Roční informace o výdajích domácností jsou dostupné z národních účtů sestavených makroekonomickou metodou. Alternativním zdrojem analýzy výdajů domácností je šetření rodinných účtů (HBS) : tyto informace jsou získávány na základě deníku, do kterých domácnosti zapisují svá vydání, a jsou mnohem podrobnější, pokud jde o pokrytí výrobků a služeb i typy socioekonomických analýz, které jsou k dispozici. HBS se provádí a zveřejňuje pouze jednou za pět let posledním sledovaným rokem, který je v současnosti k dispozici, je rok 2010. Kontext Evropské orgány, vlády, centrální banky a další hospodářské a sociální instituce ve veřejném a soukromém sektoru potřebují srovnatelné a spolehlivé statistiky, o které se mohou opírat při rozhodování. Národní účty lze použít pro různé typy analýz a hodnocení. Použití mezinárodně přijatých pojetí a definic umožňuje provádět analýzy jednotlivých hospodářství, například vzájemné závislosti ekonomik členských států EU, nebo porovnání mezi EU a zeměmi, které nejsou členy EU. National accounts and GDP/cs 20

Konjunkturální analýza a analýza makroekonomické politiky Jedno z hlavních užití údajů národních účtů je spojeno s potřebou podpořit rozhodování o evropské hospodářské politice a dosahování cílů hospodářské a měnové unie (HMU) konjunkturálními statistikami vysoké kvality, které umožní monitorování makroekonomického vývoje a vyvození doporučení ohledně makroekonomické politiky. Například jedním ze základních a dlouhodobých účelů, k nimž použití národních účtů slouží, je výpočet tempa růstu hospodářství, jednoduše řečeno růstu HDP. Základní údaje národních účtů slouží zejména k vypracování a monitorování makroekonomických politik, zatímco podrobné údaje národních účtů lze rovněž použít při vypracování sektorových či odvětvových politik, zejména na základě analýzy input-output tabulek. Jedním z hlavních uživatelů národních účtů je od roku 1999 od počátku HMU Evropská centrální banka (ECB). Strategie ECB pro posuzování rizika ohrožujícího cenovou stabilitu se zakládá na dvou analytických perspektivách, kterým se říká dva pilíře : ekonomické analýze a měnové analýze. Dochází k hodnocení velkého počtu měnových a finančních ukazatelů ve vztahu k jiným relevantním údajům, které umožňují provádět kombinovanou měnovou, finanční a ekonomickou analýzu, patří sem například hlavní agregáty národních účtů. Měnové a finanční ukazatele lze tímto způsobem analyzovat v kontextu zbývající části ekonomiky. Generální ředitelství pro hospodářské a finanční záležitosti monitoruje hospodářský vývoj. EU má zavedený roční cyklus koordinace hospodářských politik, který se nazývá evropský semestr. Evropská komise provádí každoročně podrobnou analýzu plánů rozpočtových, makroekonomických a strukturálních reforem členských států EU a vydává doporučení pro jednotlivé země pro příštích 12 18 měsíců. Generální ředitelství pro hospodářské a finanční záležitosti také třikrát ročně (v zimě, na jaře a na podzim) vypracovává makroekonomické prognózy (v angličtině) Evropské komise, které jsou koordinované s ročním cyklem evropského semestru. Tyto prognózy zahrnují všechny členské státy EU za účelem odvození prognózy pro eurozónu a EU a zahrnují i výhledy pro kandidátské země a některé země, které nejsou členy EU. Analýza veřejných financí prostřednictvím národních účtů je další z dlouhodobě zavedených použití těchto statistik. V rámci EU bylo vyvinuto specifické uplatnění, pokud jde o kritéria konvergence pro HMU, z nichž dvě se týkají přímo veřejných financí. Tato kritéria byla vymezena podle údajů z národních účtů, jmenovitě vládního schodku a vládního dluhu v poměru k HDP. Další informace jsou uvedeny v článku o vládní finanční statistice. Regionální, strukturální a sektorální politiky Údaje evropských národních a regionálních účtů slouží kromě analýzy konjunkturální politiky a makroekonomické politiky i pro účely jiných politik, zejména v souvislosti s regionálními, strukturálními a sektorálními otázkami. Přidělování výdajů v rámci strukturálních fondů vychází částečně z regionálních účtů. Regionální statistiky se navíc používají pro posuzování ex post výsledků regionální politiky a politiky soudržnosti. Podporování vyššího růstu a zvýšení počtu pracovních příležitostí je strategickou prioritou EU i členských států a je součástí strategie Evropa 2020 (v angličtině). Na podporu těchto strategických priorit jsou ve všech sektorech ekonomiky EU realizovány společné politiky, zatímco členské státy zavádějí své vlastní národní strukturální reformy (v angličtině). Evropská komise provádí ekonomické analýzy, které přispívají k rozvoji společné zemědělské politiky (SZP) tím, že hodnotí účinnost rozličných mechanismů podpory a předkládají dlouhodobý výhled. Patří sem výzkum, analýzy a posouzení dopadů týkající se témat souvisejících se zemědělstvím a hospodářstvím venkova v EU a v nečlenských zemích, přičemž se využívá souhrnný zemědělský účet. National accounts and GDP/cs 21

Stanovení cílů, referenční srovnávání a příspěvky Politiky v rámci EU stále častěji stanoví střednědobé či dlouhodobé cíle, ať už závazné či ne. Pro některé z nich se používá jako referenční jmenovatel úroveň HDP, například se stanoví cíl pro výdaje na výzkum a vývoj, které by měly dosáhnout 3,00 % HDP (což je jeden z cílů strategie Evropa 2020). Národní účty se také používají pro určení zdrojů EU, přičemž základní pravidla jsou stanovena rozhodnutím Rady. Celková částka vlastních zdrojů potřebných k financování rozpočtu EU je stanovena jako rozdíl celkových výdajů a ostatních příjmů a maximální výše vlastních zdrojů je vázána na hrubý národní důchod EU. Údaje národních účtů se kromě použití pro stanovení rozpočtových příspěvků v rámci EU také používají pro stanovení příspěvků jiným mezinárodním organizacím, jako je Organizace spojených národů (OSN). Příspěvky do rozpočtu OSN jsou založeny na hrubém národním důchodu s celou řadou úprav a omezení. Analytici a prognostici Rovněž analytici a výzkumní pracovníci široce využívají národní účty při posuzování hospodářské situace a rozvoje. Sociální partneři, jako jsou zástupci podnikatelů (například oborová sdružení) nebo zástupci pracujících (například odbory), rovněž používají národní účty, a to za účelem analýzy vývoje, který má dopad na pracovněprávní vztahy. Národní účty dále slouží výzkumným pracovníkům a analytikům ke konjunkturálním analýzám a k analýzám dlouhodobých hospodářských cyklů a jejich souvislosti s hospodářským, politickým či technologickým rozvojem. Související články European sector accounts (background article) (v angličtině) Main users of national accounts (background article) (v angličtině) Sector accounts (v angličtině) Update of the 1993 SNA and revision of ESA 95 (background article) (v angličtině) Další informace z Eurostatu Hlavní tabulky Annual national accounts (t_nama) (v angličtině) Databáze Annual national accounts (nama_10) (v angličtině) Zvláštní sekce National accounts (including GDP) (v angličtině) Metodika / Metadata Soubory metadat ESMS Annual national accounts (ESMS metadata file nama_esms) (v angličtině) Supply, use and Input-output tables (ESMS metadata file naio_esms) (v angličtině) Metodické příručky Essential SNA Building the basics 2014 edition (v angličtině) National accounts and GDP/cs 22

European system of accounts ESA 2010 (v angličtině) European system of accounts ESA 2010 Transmission programme of data (multilingual) (v angličtině) Eurostat-OECD methodological manual on purchasing power parities (v angličtině) Handbook on price and volume measures in national accounts (v angličtině) Manual on the changes between ESA 95 and ESA 2010 2014 edition (v angličtině) Ostatní metodické informace National accounts (v angličtině), viz metodika: Main aggregates Employment Zdrojové údaje pro tabulky a obrázky (MS Excel) National accounts: tables and figures (v angličtině) Další informace ESA 2010 Overview (v angličtině) NACE Rev. 2 statistical classification of economic activities (v angličtině) Externí odkazy Economy, finance and the euro publications (v angličtině), viz: Economic forecasts (v angličtině) United Nations Department of Economic and Social Affairs Statistics Division SNA implementation (v angličtině) Tento článek je k dispozici na adrese http: // ec. europa. eu/ eurostat/ statistics-explained/ index. php/ National_ accounts_ and_ GDP/ cs National accounts and GDP/cs 23