Krajské centrum vzdělávání a Jazyková škola s právem státní jazykové zkoušky, Plzeň, sady 5. května 42, 301 00 Plzeň tel.: 377350421 (ředitel), 377350420 (sekretariát), fax 377350420 Možnosti využití sociometrických technik v různých ročnících ZŠ či SŠ ZÁVĚREČNÁ PRÁCE V KURZU STUDIUM PEDAGOGIKY Zpracoval: Ing. Petr Václavík, (Střední průmyslová škola Klatovy, nábřeží Kpt. Nálepky 362, 339 01 Klatovy 3, IČO 61750883) PLZEŇ, BŘEZEN 2018
Anotace Tato práce s názvem Možnosti využití sociometrických technik v různých ročnících ZŠ či SŠ byla zpracována jako závěrečná práce v rámci absolvování kurzu Studium pedagogiky podle 22 odst. 1 písm. a) zákona č. 563/2004 Sb. realizovaného v KCVJŠ Plzeň, v roce 2017-2018. Práce se zabývá možností využití různých sociometrických metod u žáků druhého ročníku na střední průmyslové škole. Pro realizaci výzkumu byly využity dvě metody SORAD a B-3 vhodné pro danou cílovou skupinu. Každá skupina má své vnitřní vztahy a díky těmto metodám lze odvodit případné problémy ve skupině, což je v učitelské praxi dobré a lze tím předcházet větším problémům. Prohlášení Prohlašuji, že jsem tuto práci vypracoval samostatně, s využitím poznatků získaných návštěvou uvedeného kurzu a studiem citované literatury. Souhlasím s tím, aby práce Možnosti využití sociometrických technik v různých ročnících ZŠ či SŠ byla v KCVJŠ Plzeň používána jako studijní materiál pro další zájemce. V Sušici dne 4. 3. 2018 Ing. Petr Václavík 2
Obsah Anotace... 2 1. Literární rešerše... 4 1.1 Sociometrie... 4 1.2 Sociální skupina... 4 1.3 Vliv prostředí na jednotlivce... 5 1.4 Sociometrické techniky... 5 1.5 Zpracování dat... 6 1.6 Dotazníky sociometrie použitelné v učitelství... 6 2. Výzkum... 7 2.1 Cíl... 7 2.2 Realizace výzkumu... 8 2.3 Výsledky... 8 2.4 Diskuze... 9 Závěr... 10 Literatura... 10 Seznam příloh... 11 3
1. Literární rešerše 1.1 Sociometrie Samotný pojem sociometrie byl v minulých letech součástí rozhovorů o přiřazení prvního použití, např. P. Sorokin v roce 1943 podal námitku, že prvenství má A. Costeov namísto L. Morena (Petrusek, 1969). Pro vývoj není podstatné, komu bude přiřazena priorita, ale je podstatný samotný důsledek používání metod ze sociometrie, tedy měření sociálních vztahů. Základním cílem výzkumu bývají závislosti mezi sociometricky změřitelnými pozicemi jedinců a vlastnostmi skupinových struktur. Sociometrii lze využívat jako hlavní výzkumnou techniku při studiu vzájemných vztahů, také jako pomocnou techniku pro stanovení problémů funkce malých skupin. Vývoj sociometrie je směřován k praktické aplikovatelnosti a použitelnosti v každodenním životě. 1.2 Sociální skupina Sociální skupina je svébytný druh, samotné chování vývoj a výchova jedince jsou částečně závislé na životě ve skupině (Hrabal, 2002). Skupina je tvořena určitým počtem lidí s činností zaměřenou ke společným cílům. Cíle mohou být nadskupinové, nebo skupinové. Sociální skupina má často silnější vliv než jednotlivec i přesto, že jednotlivec bude zkušený pracovník (Čáp, 1997). Proto se vedoucí pracovníci snaží získat ke spolupráci sociální skupinu. Sociální skupina dokáže formovat určité znaky v jedinci, které samotný vedoucí, výchovný pracovník nedokáže. Jedná se například o vztahy k lidem, spolupráce a vzájemná pomoc, abychom dostali jedince na svou stranu je zapotřebí motivace - moment na co se člověk těší, vytoužený cíl zítřejší radost, tím lze ovlivnit osobnost, například delikventy je třeba přivést k perspektivě zítřejší radosti, nesmíme jim staré cíle brát a pomalu přetvořit na nové od cílů jim blízkým pro cíle společné. V postpubertálním období vrcholí na střední škole vývoj třídy jako skupiny, dochází k prohlubování rozdílů mezi třídami na různých typech škol (Hrabal, 2002). Hlavně u chlapců rostou potřeby řídit, vést, případně pocity nezávislosti apod. Skupinová soudržnost (koheze) vzniká potupně, jak se naplňují očekávání jednotlivců a jsou uspokojeny jejich individuální potřeby a cíle (Čírtková, 2015). Obecně platí, že lidi nucené se spolu stýkat, k sobě časem poutá sympatie. Tento jev se uplatňuje při vzniku skupin. Stejné cíle, vzájemné kontakty a spolupráce plodí sympatie, ale i pocit sounáležitosti, blízkosti. Vzniká skupinový pocit my, oddělení od cizích skupin nazývaných oni. 4
Sounáležitost členů skupiny je posílena vnějšími prvky stejného typu například oblečení, symboly, apod. 1.3 Vliv prostředí na jednotlivce Zkoumání vlivu na jednotlivce má kořeny již ve staré řecké filozofii (Kraus, 2008). Rozvoj tohoto zkoumání nastal v renesanci zásluhou M. de Montaigne a T. Campanella, kteří uvažovali o důležitosti podmínek, v nichž člověk vyrůstá. Člověk se s prostředím a podmínkami, které jej obklopují, vyrovnává s různou mírou úspěšnosti, je to velmi závislé na individualitě. Adaptace na prostředí může probíhat pasivně, člověk se sám přizpůsobuje podmínkám, v nichž žije. Nebo je schopen podmínky měnit, aktivně zasahuje do vývoje. Vstup do školy představuje pro děti základní reorientaci, jsou odtrženi od přirozeného sociálního prostředí (Kraus, 2008). Musejí si zvykat na vyšší stupeň disciplinovanosti, emoční zdrženlivosti a podobně. Škola v určitém smyslu pokračuje v socializaci započaté v rodině. Vzájemné působení ve třídě se děje pomocí sociální interakce mezi učitelem s jednotlivými žáky i skupinami žáků. Žáci se navzájem ovlivňují mezi sebou, s tím je spojené klima třídy (Holeček, 2014). Klima třídy utvářejí učitelé, stejná třída si dovolí dle charakteru vyučujícího různé typy chování. Dalším, kdo utváří klima třídy, jsou samotní žáci, kteří mají mezi sebou určité vztahy, typické chování, ať učí kdokoliv. Ale hlavním činitelem utváření klimatu je kombinace vlivu učitele a žáka. Klima třídy je dobré minimálně 1x za rok ověřovat různými sociometrickými metodami. 1.4 Sociometrické techniky Moreno poukazuje na využití více technik sociometrie pro analýzu skupin od testů seznámení přes sociometrické testy po terapeutický film (Petrusek, 1969). Sám Moreno je tvůrcem několika sociometrických technik. Pokud chceme analyzovat skupinu nesmí se podle Morena analyzovat jediný faktor, nýbrž pluralita faktorů má být pokryta pluralitou výzkumných postupů testu, které se specializují na některý faktor. Platný test má obecně měřit to, co správně měřit měl. Existuje i metoda Longa a Jonesové z roku 1960, autoři modifikovali Morenovo testy, pokoušeli se o zavedení stabilních kritérií (Musil & Směšná, 2006). Autoři L J metody doporučují, aby byla metoda použita, až bude vytvořena nová skupina, po cca 4 týdnech od společného soužití. V případě intenzivnějšího soužití skupiny během letních táborů lze použít měření i dříve. Opakování měření lze provést po šestitýdenních intervalech. Existují i jiné metody pohovorů i dotazníků, zaleží na cílové skupině a podmínkách výzkumu. 5
1.5 Zpracování dat Žádoucí přípravou před zpracováním dat má být jednoznačný formalizovaný zápis. Používání symbolického zápisu má výhody ve zjednodušení a srozumitelnosti zápisu (Petrusek, 1969). Například Ake Bjerstedt využívá velká písmena pro pozitivní (P), negativní (N) volbu a směr výběru označuje malými písmeny x, y, z, v případě xpy jde o pozitivní výběr, který vykonala osoba x vůči osobě y. Základní formou zpracování dat je konstrukce sociometrické matice nebo tabulky, to je výchozí operace. Z matice lze číst některé elementární údaje. Sociogram je grafické zobrazení sociometrických dat, jedná se o nejužívanější způsob ukázky dat. Grafy mohou být od jednoduchých po trojrozměrné, tvarově připomínají úsečku, kruhy, trojúhelník, hierarchický (osový z rovnoběžných čar) i šachovnicový typ. Cílem kvantitativní analýzy sociometrických dat (sociometrické indexy) je detailní analýza, nebo popis sociometrických jevů. Analýza může být provedena součtem z matic, zavádění ukazatelů informujících o reakcích a jejich maximálním počtu. Dále jsou zahrnuty ukazatele proměnných a využívány statistické operace. 1.6 Dotazníky sociometrie použitelné v učitelství Pro samotné poznání třídy lze využít několik metod od pozorování (Hrabal, 2002), rozhovorů po dotazníky v podobě aplikací sociometrických metod dotazování a výsledkem jsou sociometrické matice (matematické zpracování) a sociogramy (grafické znázornění skupiny). Častou využívanou metodou v učitelské praxi je dotazník od V. Hrabala označen SORAD (Sociometricko - ratingový - dotazník), tento dotazník má za úkol stanovit oblíbenost a sociální pozice žáků (O sociometrii: sociometrie cz, 2018). V dnešní době je tento dotazník přístupný i v elektronické podobě s možností vyhodnocení např. na www. sociometrie.cz. Dalšími druhy dotazníků jsou B-3, B-4 jejichž autorem je R. Braun, který je vytvořil podle vzoru amerických a australských dotazníků, tyto dotazníky slouží ke zjištění vztahů dětí a jejich sebevnímání (Holeček, 2014). Dalším dotazníkem pro výzkum klimatu ve třídě je KLIT od J. Laška, který sleduje podpůrné klima, motivaci k negativnímu školnímu výkonu a stupeň sebeprosazení žáka. Další možné dotazníky i metodiky lze využít z podpůrného portálu www.rvp.cz, kde jsou diagnostické pomůcky od J. Mareše a S. Ježka. Pro stanovení klimatu lze aplikovat metodu sociometrie dle amerického psychiatra Morena, který zkoumal přitažlivost a odpudivost mezi žáky (Holeček, 2014). Otázky v metodách dotazování mají být používány reálně (S kým bys seděl v lavici?) a nesmějí být eroticky orientované (S kým bys spal?). 6
Objektivnost výsledků výzkumů může ovlivnit badatel, kdy při zkoumání sociálních jevů svým způsobem ovlivňuje objektivní realitu, ve výzkumu se nevyhneme subjektivnímu pohledu, někdy i zkreslení vlivem použité metody nebo interpretace výsledků (Kraus, 2008). V sociálních výzkumech dominují explorativní metody - dotazník, anketa. Je proto snahou využívat i další metody, například rozhovor, analýza školní dokumentace, pozorovací sociometrické techniky a jiné. Důležité je, že sociometrie je agresivní diagnostická metoda vlivů žáků, proto učitel nesmí sdělovat negativní volby žáků a pokud je ve třídě žák s největší oblibou, tohoto žáka by měl učitel dostat na svou stranu (Holeček, 2014). Odmítaní žáci mají dostávat pomoc od učitele i nenápadnou podporu v zapojování do kolektivu, aby se nestávali obětí šikany, jelikož mohou mít problémy i doma. 2. Výzkum 2.1 Cíl Cílem bylo posouzení vztahů mezi žáky ve vybrané třídě na střední škole za použití dvou podobných diagnostických metod. Vybral jsem dvě metody v rámci časové náročnosti a motivace žáků. Využil jsem dotazník SORAD podle V. Hrabala a metodu B-3 od R. Brauna. SORAD je metoda měření vztahů ve třídě, posuzuje se míra vlivu a obliby v kolektivu, dále se posuzuje subjektivní prosazení jedince (Slavíková, 2018). Jde o sociometrický dotazník využívající škálování, pomocí pětibodové škály jedinec hodnotí ostatní, toto škálování je doplněno volnou slovní charakteristikou jednotlivých členů, výsledky nás informují o vlivu jedince a o interakcích mezi členy skupiny a o jejich celkové pozici v kolektivu. Tuto metodu lze použít i jako prognostiku stavu jedince a celé třídy. B-3 je zahraniční metoda, která měří míru atraktivity a neatraktivity v kolektivu. Dotazník je sestaven do šesti otázek nebo úkolů, první dvě otázky kopírují klasickou sociometrickou metodu, ve třetí otázce jedinec odpovídá v rámci svého zapojení do třídního kolektivu, čtvrtý úkol ukazuje kvalitu kolektivu hodnocenou žákem a naznačuje možné problémy ve třídě, pátý úkol vykazuje subjektivní pocity žáka v kolektivu a v šestém úkolu je subjektivní hodnocení vlastností spolužáků (ippp, 2018). Během výzkumu nemá dojít k jakékoliv hmotné, duševní i jiné újmě účastníků výzkumu, proto je nutné dodržet etické zásady pro sběr a vyhodnocení dat (Miovský, 2006). 7
2.2 Realizace výzkumu Byla vybrána třída 2.B strojírenského oboru s 22 žáky z toho jedna dívka, výzkumné šetření bylo provedeno v jednom dni, kdy celá třída (1 žák nemocen) dostala nejprve dotazník SORAD a poté s časovým odstupem cca 1 hodina dostali dotazník B-3, sběr dat byl proveden na vytištěný formulář, který žáci vyplňovali. Žáci z důvodu etiky výzkumu obdrželi svá identifikační čísla, pod kterými jsou zpracovány výsledky šetření. Třída 2.B je rozdělena na dvě skupiny, ve kterých žáci vykonávají většinu odborných předmětů, a proto vyplňovali dotazník SORAD v rámci svých odborných skupin, následný dotazník B-3, kterým je hodnoceno klima třídy, byl vyplněn pro celou třídu, důvodem bylo sledování vlivu početnosti skupiny na celkový výsledek. Vyhodnocení dotazníku bylo provedeno přepisem dat z tištěných formulářů do programu MS Excel, v tomto programu jsem provedl výpočty a sumarizaci dat. 2.3 Výsledky V dotazníku B-3 byla u prvních dvou otázek stanovena četnost odpovědí jedinců, proto jsem stanovil škálu četnost 0 = podprůměr, 1 = průměr a více než 2 = nadprůměr. V kategorii atraktivnosti (1. otázka) je patrné, že 4 žáci byli podprůměrní, 3 průměrní a 18 nadprůměrných. Na prvním místě atraktivnosti byl žák číslo 21 s 10 body, na druhém místě žák číslo 6 s 5 body a třetí místo obsadili žáci s čísly 5 a 17, u otázky týkající se neatraktivnosti (2. otázka) byli jasně definováni žáci s čísly 19 (19 bodů), 18 (18 bodů) a žák číslo 12 (11 bodů), ve třetí otázce, kde bylo sebehodnocení žáka v pěti otázkách, jsem opět posuzoval četnost odpovědí a nejčetnější byla odpověď b ( Občas se účastním a jsem obvykle o akcích ve třídě informován. ) a to celkem 14krát. Pětkrát byla zvolena odpověď za a ( Jsem vždy v centru dění ve třídě. ), odpověď e ( O dění ve třídě nejevím zájem. ) nebyla ani jednou uvedena, čtvrtý úkol poukazuje na třídní klima, kde jsem sledoval četnost pozitivních odpovědí, první místo obsadila odpověď za d ( Většinou se najde někdo, kdo mi pomůže s problémem. ) uvedena 21krát, druhá nejčetnější odpověď byla za b ( Ve třídě je někdo, komu ostatní ubližují. ), označena 19krát a třetí uvedenou odpovědí byla možnost e ( Společné problémy řešíme většinou v klidu. ) a to celkem 18krát. V pátém úkolu zaznamenávali žáci své pocity pomocí škály 1 až 7, zde byl výsledek průměrnou hodnotou odpovědí. Z toho je patrné, že se žák cítí ve třídě bezpečně, je tolerován a jsou naplněny pocity důvěry a možnosti spolupráce ve třídě. V šestém úkolu hodnotili žáci své spolužáky dle jejich vlastností. Za nejspravedlivějšího je považován žák číslo 21, zároveň je i spolehlivý a se všemi zadobře. Zábavnými žáky byli zvoleni, dle četnosti, žáci s čísly 13, 17 a 5. V 8
centru dění byl nejvíce hodnocen žák číslo 6 se 7 body. Za protivného žáka považují číslo 19, za nespravedlivého žáka číslo 18, mezi nevděčné žáky zařadili čísla 19, 18 a 5, další z negativních vlastností byla hodnocena nespolehlivost, ve které byl označen žák číslo 20, v osamělosti viděli nejvíce žáci žáka číslo 19. V dotazníku SORAD byla třída hodnocena v rámci odborných skupin a pomocí posouzení vlivu a sympatií žáků, v rámci pětibodové škály byl nejvlivnější a nejsympatičtější žák označen hodnotou 1 a žáci naopak nesympatičtí, nevlivní získávali hodnoty rovné 5. Skupina žáků X1 měla jasně označenou nejméně vlivnou a nesympatickou osobu žáka číslo 19 s průměrnou hodnotou 3,8. Jako nejvíce vlivného označili žáka číslo 21 s hodnotou 1,1 čili blížící se k hodnotě maximálního vlivu na kolektiv a nejvíce sympatií obdržel žák s číslem 15. Druhá skupina X2 považovala za nejméně vlivného žáka ve třídní kolektivu číslo 8 a nejméně sympatického označili žáka s číslem 1. Jako nejvíce vlivného a zároveň nejvíce sympatického žáka označili číslo 5. V dotazníku SORAD je i slovní hodnocení žáka a v rámci tohoto subjektivního výsledku byla nejvíce užita tato označení: ochoten pomoci, rozumíme si, vtipný, chytrý, je v pohodě, je klidný, další označení nebyla příliš častá. 2.4 Diskuze Ve výzkumu použitý dotazník SORAD sledoval vztahy mezi žáky v odborných skupinách. Díky pětibodové škále, čímž se liší od dotazníku B-3, který využívá pětibodovou až sedmibodovou škálu a otázky ano-ne, poskytuje SORAD více náhled na vztahy ve třídě nebo zkoumané skupině. Osobně se mi jevil ohledně náročnosti na přípravu, vysvětlení a samotnou realizaci snadnější variantou sociometrického výzkumu oproti dotazníku B-3. Dotazník B-3 umožňuje nalézt odpovědi na klima ve třídě samotné. Jak se jedinec cítí atraktivní, případně spokojený ve třídě. U dotazníku SORAD koresponduje sympatie s faktorem atraktivita u dotazníku B-3, podobně jsou v souladu vlastnost vliv u SORADu s kritériem sebehodnocení ve třetí otázce dotazníku B-3, případně netraktivnosti. I přesto, že B-3 vyplňovali žáci v rámci celé třídy, projevil se výsledek ohledně neatraktivního žáka číslo 19 i v SORADu pro skupinu X1. Žák byl jednoznačně označen, je bez vlivu a sympatií. V rámci hodnocení žáků na ústraní je na tom nejhůře žák s číslem 19, dále pak žák číslo 18 a 12. Podle tohoto výsledku by bylo dobré provést bližší šetření v rámci žáka číslo 19, například prohlídkou školní dokumentace, případně pohovoru a po čase šetření zopakovat. Jako nejvlivnější žák byl v SORADu i dotazníku B-3 označen žák číslo 21, je proto důležité mít tohoto žáka v rámci vyučujícího na své straně. 9
Závěr Cílem bylo posouzení vztahů mezi žáky ve vybrané třídě na střední škole za použití dvou podobných diagnostických metod. V rámci detailních výsledků se jevil dotazník B-3. Při realizaci dotazníků SORAD a B-3 se dospělo k podobným výsledkům i přesto, že byl dotazník B-3 diferencován mezi jejich odborné skupiny. Pro příští šetření bych zvolil dotazník SORAD v rámci celé třídy z důvodu časové nenáročnosti a jednoduchosti pro dotazované. V případě nejasností výsledků ze SORADu je dobré využít druhou metodu pro zpřesnění výsledků, v rámci určité příbuznosti kritérií bych použil dotazník B-3. Obě metody nám umožní detailnější pochopení vztahů ve třídě, což se jistě může využít pro vedení třídy. Literatura: Čáp, Jan. 1997. Psychologie výchovy a vyučování. Praha : Karolinum, 1997. ISBN 80-7066- 534-3. Čírtková, Ludmila. 2015. Policejní psychologie. Plzeň : Aleš Čeněk, 2015. ISBN 978-80- 7380-581-4. Holeček, Václav. 2014. Psychologie v učitelské praxi. Praha : Grada, 2014. ISBN 978-80- 247-3704-1. Hrabal, Vladimír. 2002. Sociální psychologie pro učitele: vybraná témata. Praha : Karolinum, 2002. ISBN 80-246-0436-1. Ippp. 2018. Studijní materiály: Institut pedagogicko psychologického poradenství. Institut prdagogicko psychologického poradenství. [Online] 4. 32018. http://www.ippp.cz/spp/download/studijni-materialy/dotazniky-b3-b4.pdf. Kraus, Blahoslav. 2008. Základy sociální pedagogiky. Praha : Portál, 2008. ISBN 978-80- 7367-383-3. Miovský, Michal. 2006. Kvalitativní přístup a metody v psychologickém výzkumu. Praha : Grada, 2006. ISBN 80-247-1362-4. Musil, Jiří a Směšná, Michaela. 2006. L-J sociometrická technika. Olomouc : Jiří Musil, 2006. ISBN 80-903449-1-7. Petrusek, Miloslav. 1969. Sociometrie: teorie, metoda, techniky. Praha : Rudé právo, 1969. 10
Slavíková. 2018. Studijni materialy - ippp.cz. Institut pedagogicko psychologického poradenství. [Online] 4. 32018. http://www.ippp.cz/spp/sites/studijni-materialy/pdf/so-ra- D.pdf. Sociometrie.cz. 2018. O sociometrii: sociometrie cz. Socimetrie. [Online] 4. 32018. https://www.sociometrie.cz/o-sociometrii. Seznam příloh: Příloha 1 dotazník B-3 Příloha 2 dotazník SORAD Příloha 3 výsledky B-3 Příloha 4 výsledky SORAD Příloha 1 dotazník B-3 11
Příloha 2 dotazník SORAD Příloha 3 výsledky B-3 Příloha 4 výsledky SORAD 12