DIAGNOSTIKA ŠKOLNÍ TŘÍDY. Mgr. Milena Mikulková pro Život bez závislostí, o.s. Říčany, 2010

Transkript

1 DIAGNOSTIKA ŠKOLNÍ TŘÍDY Mgr. Milena Mikulková pro Život bez závislostí, o.s. Říčany, 2010

2 B: DIAGNOSTIKA ŠKOLNÍ TŘÍDY Screening Depistáž Diagnostika Metody a techniky Nástroje pro screening Diagnostické nástroje Profily metod Zásady pro sběr, zpracovávání a uchovávání informací Interpretace Závěry a doporučení

3 Základní otázky při poznávání skupiny A: obecně o žácích 1. Koho mám před sebou? 2. Jaký je? 3. Co dává a co potřebuje? B: obecně o projevech (názory, chování) 1. Co se ve třídě vyskytuje? C: konkrétně o chování (rozlišení) 1. Co je zdravé a co je nemocné? D: konkrétně o člověku a jeho nemoci 1. Koho konkrétně se co týká a v jaké míře? 2. Jak pomoci?

4 Cibulový efekt poznávání skupiny SCREENING je PLOŠNÉ ORIENTAČNÍ ZÁCHYTOVÉ vyšetřování za účelem vyhledávání chorob v jejich časných stádiích, kdy klient ještě nemá potíže a příznaky (negativní nález, potvrzení, falešně pozitivní nález, falešně negativní nález). V případě pozitivního výsledku následuje potvrzení (konfirmace) specifickými a přesnými metodami. Výsledkem je NÁLEZ DEPISTÁŽ je vědomé, cílené, včasné, aktivní VYHLEDÁVÁNÍ RIZIKOVÝCH ZNAKŮ, nemocných nebo zdrojů nemoci v celé populaci nebo ve vybraných skupinách (např. rizikových skupin). Výsledkem je POTVRZENÍ.

5 DIAGNOSTIKA je cílené konkrétní vyšetření zaměřené na konkrétní jev s použitím specifických standardizovaných metod, s přesnou kategorizací a tříděním symptomů podle stanovených kritérií výsledkem je DIAGNÓZA popis, začlenění, kategorizace příznaků Jak překlopit termíny do školské praxe?

6

7 Monitorování - mapování je soustavné sledování a vyhodnocování vybraných jevů. Slouží k získání základní orientace ve výskytu, formě, rozsahu, intenzitě, příp. tendenci vývoje sledovaného jevu.

8 Nástroje mapování třídy Pozorování Rozhovor Dotazník Analýza artefaktů Hrové aktivity Skupinová diskuse

9 Mapování třídních kolektivů Pozorování Hrové aktivity, dynamická sociometrie Běžné interakce Dotazníkové metody Standardizované dotazníky Nominační techniky Sociometrie Projektivní techniky Nedokončené věty Kresebné techniky

10 Diagnostika etopedická Zjištění příčin nežádoucího chování (používané diagnostické nástroje): Dotazníky - zaměřené na rizikové chování, zájmové dotazníky, styly výchovy, styly učení, motivační dotazníky, osobnostní dotazníky Rozhovor (viz výše, náhled klienta na daný problém atd.) Projektivní techniky - zaměřené na sebepojetí a sebehodnocení klienta, hodnotový a osobnostní profil klienta Sociometrické šetření - zjišťování sociálního klimatu v sociální skupině nejčastěji v třídním kolektivu určené k individuální (zjištění postavení klienta v třídním kolektivu) či skupinové diagnostice {sociální klima třídy, skupinová dynamika, vrstevnické vztahy atd.)

11 Přehled některých dotazníků Dotazník D-1,D-2 (Doležal) je vhodný pro druhý stupeň základní školy a především pro diagnostiku počínajících fází šikany. Výsledkem je 32 indexů (tabulek) žáků, se kterými je možné připravit dobrou intervenci ve třídě. Dotazník MCI naše třída (Fraser) je pro žáky ročníků a zjišťuje pohled dětí na svou třídu. Jeho nespornou výhodou je rychlá administrace a rychlé vyhodnocení. Neoznačuje však konkrétní preference dětí ve třídě. Dotazník CES dotazník sociálního klimatu školní třídy (Mareš) vychází z MCI, porovnává mínění dětí a pedagogů na situaci ve třídě. Uvažuje učitele jako centrální postavu klimatu školní třídy. Dotazník DSA dotazník sociální adaptace 1. a 2. tříd ZŠ (Juhás) je metoda vhodná pro zjišťování toho, jak se dítě cítí ve třídě akceptováno druhými. Je však určena výhradně psychologům.

12 SO-RA-D (Hrabal) - sociometrie (Moreno) je nejstarší metodou. Zkoumá preference dětí, sympatie a atraktivitu. Je snadná pro zadání i pro vyhodnocení (je možné i pomocí sociogramu). Dotazník B-4 (Braun) je dotazník pro třídy ZŠ. Staví proti sobě kladné a záporné body z preferencí ve třídě a zároveň sonduje spokojenost žáka se svou třídou. Vyhodnocuje se kvalitativně i kvantitativně, což umožňuje srovnání tříd v jedné škole. Dotazník B-3 (Braun) je dotazník od 4. třídy ZŠ po maturitní ročníky. Mají podobnou konstrukci jako B-4 a navíc sledují sebevnímání dítěte v kontextu třídy a jeho pocity zaznamenané formou škály. SOCIOKLIMA online mapování vztahů ve třídě, (Mikulková), obrázkový i textový dotazník specifických sociálních rolí, mapování tendencí třídy a vztahu k autoritám

13 standardizovaný dotazník SO-RA-D zjišťuje míru obliby a míru vlivu jednotlivých žáků VLIV v jakém rozsahu žák ovlivňuje interakci a činnost spolužáků a třídy jako celku. OBLIBA přijetí jedince skupinou, popularita, sympatičnost, přitažlivost ve výstupu nabízí pohled na hierarchii ve třídě vlivný+oblíbený, vlivný a neoblíbený, oblíbený a bez vlivu, neoblíbený a bez vlivu, třídní indexy sociometrická matice, sociogram

14 B-3, B-4 (Braun) 1. vztahy mezi žáky (kladné i záporné) 2. sebehodnocení místo ve třídě 3. vnímavost vůči dění ve třídě, 4. míra bezpečí, přátelství, tolerance, důvěry, spolupráce 5. nominace spolužáků (+, - vlastnosti, role, chování)

15 SOCIOMETRICKÉ STATUSY V TŘÍDNÍCH SKUPINÁCH podle Geckové-Madarasové, Orosové a Madarase, 2004 populární děti, hvězdy šedé eminence kontraverzní děti (ambivalentní status) opomenuté děti odmítnuté děti outsideři antihvězdy izolované děti děti s průměrným statusem

16 Šikana a specifické sociální role žáků Pasivní oběti : jsou to bojácné, uzavřené děti, které jsou fyzicky slabé a těžko si hledají přátele. Nemají dostatek sebedůvěry a sil, aby se dokázaly samy bránit. Provokující oběti : schválně provokují, podněcují negativní reakce ostatních. Posmívají se a pošklebují jiným, ale pokud jim to oplatí stejnou mincí, hned si stěžují. Účelové oběti : děti na sebe berou roli oběti, aby získaly uznání a popularitu. Hrají si na třídního šaška nebo se připojují k výtržnickému chování, aby byly lépe přijaty skupinou. Falešné oběti : jsou to děti, které si přehnaně stěžují na ostatní. Obvykle se jejich chování týká upoutání pozornosti. Útočníci oběti : některé děti se mohou stát v některých situacích i oběťmi, v jiných zase naopak agresory. Útočníci : děti, které pronásledují druhé bez zjevného důvodu. Většinou tyto děti převyšují mnohé své vrstevníky svou energií, fyzickou silou a sebedůvěrou. Úzkostní útočníci : jedná se o děti s nejnižší sebedůvěrou, obvykle mají rodinné problémy nebo problémy s učením. Šikanováním se snaží kompenzovat nízké sebevědomí. (podle Valerie Besagové, Bendl, S., 2003, s. 42)

17

18 PAT MIROIR analýza Obavy (Čeho se lidé obávají?) Lákadla (Co je naopak přitahuje?) Tendence (Jaké mají tendence?) Používá se při zavádění změn, rozhodování. Umožní identifikaci překážek, stimulů a směřování vede ke konkretizaci operačních strategií.

19 Zásady pro mapování vztahů ve třídě mapování je vždy jen prvním krokem a pak by měly následovat nápravné kroky (intervence..) nelze ji dělat anonymně zjišťování vztahů ve třídě vyžaduje etiku, pozor na sdělování výstupů (a to i v rámci pracovního kolektivu)! je to vždy týmová práce všechny kroky je třeba dokumentovat a archivovat je třeba si vyžádat souhlas rodičů se zapojením a diagnostikováním žáků

20 Analýza situace skupiny Jaké výrazné projevy chování se v této skupině projevují? Je to apatie nebo vzájemná agresivita? Jaké jsou pravděpodobné příčiny tohoto chování? Jaké situace tomu předchází jsou to příčiny, spouštěče, urychlovače, ventily? Mohou to být obavy? Pokud ano, tak z čeho? Z koho? Jak s těmito informacemi mohu pracovat dál? Jaké důsledky plynou ze současného stavu skupiny na její postavení a další vývoj? Jaký osobní postoj tato situace u mne vyvolává? Je reaktivní, konstruktivní, destruktivní či obranný? Co dál? viz techniky práce se třídou

21 Na tom, jaké pozice a role se ve třídě vytvoří a jací žáci je zaujmou, závisí do značné míry struktura a dynamika třídy jako skupiny a zároveň vývoj žáků samých a do určité míry i jejich osobnostní vývoj. Pozice bývá podle Řezáče, J. (1998) určována mírou sociální přitažlivosti, mírou prestiže, způsobem sebeprosazování při začleňování se do skupiny a podílem na dosahování skupinových cílů.

22 CO S TÍM? zpracování výsledků jednotlivých metod a technik sumarizace údajů, kódování interpretace doporučení vypracování zprávy o činnosti identifikační údaje zakázka popis činnosti (použité metody, techniky stručně) zjištění doporučení závěr nástroje evaluace a časové vymezení Přílohy předání zprávy zadavateli ochrana osobních a citlivých údajů

23 Shrnutí Vnímám, pozoruji, mám signály, že Potřebuji se zorientovat, zaměřit, předejít Je teď ten správný čas, kdy mohu něco zjistit? Ke zjišťování daných cílů použiji Jaké prostředí vyberu, abych zjistila co nejvíce.. Zvládnu to sama nebo potřebuji někoho dalšího? Co jsem zjistila a k čemu mi to bude?

24 Screening, depistáž, diagnostika ani žádná jiná zjišťovací technika nenahrazuje řešení práci s jednotlivcem, práci se třídou