Mendelova zemědělská a lesnická univerzita v Brně Provozně ekonomická fakulta Ústav podnikové ekonomiky Vývoj a perspektivy chovu skotu pro produkci masa Bakalářská práce Luboš Požár Brno 2006
Prohlašuji, že jsem tuto bakalářskou práci vypracoval samostatně pod odborným vedením paní Prof. Ing. Věry Bečvářové, CSc. a s použitím literatury, kterou uvádím v seznamu. V Brně dne 25. května 2006 Luboš Požár
Touto cestou bych chtěl velmi poděkovat paní Prof. Ing. Věře Bečvářové CSc., vedoucí bakalářské práce, za odbornou konzultaci, metodické vedení, připomínky a poskytnuté rady při vypracování této bakalářské práce.
Abstrakt Bakalářská práce charakterizuje postavení a úlohu odvětví chovu skotu v zemědělství České republiky se zaměřením na jatečný skot a produkci hovězího masa. Analyzuje vývoj a perspektivy českých zemědělských producentů na trzích hovězího masa. Práce je rozdělena do dvou základních částí, z nichž první je věnována problematice postavení chovu masného skotu v živočišné výrobě a jeho nároky na chov a výživu podmiňující dosažení co nejlepší masné užitkovosti. Druhá část práce prezentuje výsledky a poznatky získané na základě analýzy vývoje na trhu s jatečným skotem a hovězím masem v České republice a v zahraničí. Součástí práce je i porovnání úrovně a výsledků chovu skotu dosahovaných v dalších zemích s vyspělým a moderně fungujícím zemědělstvím. Abstract This Bachelor thesis phrases the situation and the function of beef-raising agriculture industry in the Czech republic and focuses on abattoir s cattle and beef production. It also analyses the progress and future perspectives of Czech farming producers in the beef market. The work distinguishes two essential parts. Whereas first part solves the issue of beef-raising stance in the livestock production and its claims of breeding and nutrition which undermines achieving the best possible meat efficiency, the second part presents the results and findings reached by custom analysis development of the abattoir s cattle market and beef market in the Czech republic and abroad as well. One of the part of this thesis is the comparison of the results and beef raising s level reached by other advanced and modern functioning agriculture countries.
OBSAH 1. Úvod 8 2. Cíl práce a metodika 10 3. Literární přehled..11 3.1 Definice masa a jeho chemické složení...11 3.2 Masná užitkovost skotu...12 3.2.1 Vlivy působící na produkci masa...12 3.2.2 Kontrola užitkovosti masných plemen...17 3.3 Zpeněžování jatečného skotu...17 3.4 Chov skotu a životní prostředí...20 3.5 Fungování trhu se skotem a hovězím masem...21 4. Charakteristika odvětví...24 4.1 Obrat stáda...24 4.2 Plemena skotu...24 4.3 Technologie chovu a výkrmu jatečného skotu...31 4.3.1 Ustájení...31 4.3.2 Výživa...31 4.3.3 Technika krmení...32 4.4 Technologie a technika chovu nedojeného skotu...32 5. Vývoj komodity skot a hovězí maso...34 5.1 Vývoj na českém trhu...34 5.1.1 Početní stavy a porážky skotu...34 5.1.2 Spotřeba masa...39 5.1.3 Bilance užití nabídky a poptávky hovězího masa...40 5.1.4 Cenový vývoj skotu a hovězího masa...43 5.1.5 Zahraniční obchod se skotem a hovězím masem...47 5.2 Situace na zahraničních trzích s hovězím masem...52
6. Závěr.58 7. Seznam literatury.61 8. Seznam příloh...63
1. Úvod Maso jako takové je součástí naší výživy už nejméně dva miliony let. Možnost konzumovat maso znamenala ve vývoji člověka často i jeho přežití. Historickým vývojem se stala spotřeba masa mírou zdraví a prosperity a společnost po staletí dbala na stupňování produkce a spotřeby. Existuje mnoho faktorů ovlivňujících spotřebu masa, ne všechny jsou objektivně vyjádřitelné, některé se navzájem podporují nebo částečně eliminují. Za velmi významnou je třeba chápat ekonomickou dostupnost masa. Maso patří k nejdražším potravinám, poněvadž je produkováno a zpracováno s vysokými náklady. Mnoho milionu obyvatel v rozvojových zemích hladoví a dostupnější pro ně jsou spíše rostlinné produkty než maso. Naproti tomu v nejbohatších zemích je spotřeba masa vysoká. V těchto zemích je však i vysoký výskyt civilizačních chorob, takže zde nachází odezvu zdravotnická osvěta nabádající k omezení spotřeby živočišných produktů včetně masa. Dalším z důležitých vlivů jsou geoklimatické podmínky života zvířat a lidí a z toho vyplývající dlouhodobé tradice spotřeby masa. Konzumace masa je také součástí společenského postavení a prestiže konzumenta a jeho rodiny. V jejím vývoji hrála také vždy důležitou roli i náboženství, což se postupně ustálilo v jejich hlavních zásadách a pravidlech. Velmi složitý přístup ke spotřebě především hovězího masa zaujímá hinduismus, který uctívá skot jako posvátná zvířata a podle toho se k nim chová. Člověk se v průběhu svého vývoje postupně specializoval na chov různých hospodářských zvířat. Hlavními živočišnými druhy využívanými v našich podmínkách k výkrmu, k jatečnímu opracování a k získání masa pro výživu lidí byly a jsou hlavně prasata, skot, dále pak ovce, kozy a koně. Tato práce se zabývá chovem pouze jednoho z těchto živočišných druhů, produkujících maso, a to chovem skotu. Hovězí maso, jinak také díky svému zbarvení nazývané maso červené je díky svému složení velmi bohatý zdroj především bílkovin a vitamínů. Jeho dobrá zdravotní pověst se však zhroutila v 80. letech minulého století. Výzkum potvrdil negativní vliv na kardiovaskulární onemocnění. I když je od 90. let jasně známý multifaktoriální původ kardiovaskulárních onemocnění, negativní asociace o škodlivosti červeného masa přetrvává. Asociace existuje i mezi vysokou spotřebou červeného masa a určitými typy nádorových onemocnění. Další ránou bylo šíření BSE, spojené s panikou z možnosti onemocnění neléčitelnou tzv. novou formou Creutzfeld Jacobsovy choroby. Následovaly problémy s nákazou
slintavky a kulhavky, což podpořilo nedůvěru spotřebitelů ve zdravotní bezpečnost hovězího masa. Děsivé scény při likvidaci stád jen psychologicky situaci nedůvěry podpořily. Chov skotu má také vedle produkce masa a své hlavní úlohy, kterou je především produkce mléka i další nezastupitelnou úlohu spočívající hlavně v jeho roli krajinotvorného prvku. Pohled na krajinu s pasoucími se zvířaty je jistě v dnešní době pohledem nevšedním. Vyživovací požadavky skotu na pastvě vytváří příznivější podmínky pro udržení kulturní skladby rostlinných společenstev trvale neobdělávaných ploch. Chov skotu má ale i velký význam pro rozvoj zemědělského venkova. Zaměstnává část pracovně schopného obyvatelstva, a to i v období vegetačního klidu, přináší v průběhu celého hospodářského roku poměrně značné tržby, které jsou významným zdrojem financování jejich zemědělské činnosti.
2. Cíl práce a metodika Cílem bakalářské práce je charakterizovat úlohu odvětví chovu skotu se zaměřením na jatečný skot z hlediska zabezpečení výroby hovězího masa v České republice, analyzovat vývoj na trhu hovězího masa a předpoklady konkurenceschopnosti výrobců v podmínkách globalizujícího se trhu. Metodický postup, který jsem při zpracování bakalářské práce zvolil je charakterizován následujícími okruhy, postupně vedoucími k naplnění daného cíle této práce. V první části bakalářské práce je charakterizováno odvětví chovu skotu, především masné užitkovosti, v celkovém rámci živočišné výroby. Tato část je zaměřena na obecné zásady v chovu, na technologii a techniku chovu masného skotu, na jeho výkrm a ustájení. Dále jsou zde popsány vlastnosti nejdůležitějších masných plemen skotu chovaných v našich podmínkách. K řešení tohoto problému bylo zapotřebí dobré zvládnutí odborné literatury a schopnost použít a zobecnit poznatky získané studiem předchozích zemědělských předmětů. V druhé části je charakterizován a analyzován vývoj podmínek a formování trhu jatečného skotu a hovězího masa jak v České republice tak i na zahraničních trzích. Výsledky jsou prezentovány s využitím grafů a tabulek, které umožnily znázornit a interpretovat stávající vývoj, důležité výkyvy a vliv příslušných faktorů na těchto trzích. Závěry potvrzují rozhodující postavení a důležitost chovu skotu ve vyspělých a moderně fungujících zemědělských ekonomikách. Podklady pro vypracování této bakalářské práce byly čerpány především z pramenů uvedených v seznamu literatury.
3. Literární přehled 3.1 Definice masa a jeho chemické složení Jak uvádí Ingr [3] obecně se masem rozumějí všechny části těl živočichů v čerstvém nebo upraveném stavu, které jsou vhodné pro výživu lidí. U nás se v obecném pojetí dlouhodobě maso členilo na maso v širším obchodním smyslu a na maso v užším obchodním smyslu. V prvním případě se masem rozuměly všechny poživatelné části těl jatečných i lovených zvířat. Tedy kromě svaloviny i tukové tkáně, tkáně pojivové, nervové, kostní a další. Masem v užším smyslu se rozumí příčně pruhovaná kosterní svalovina jatečných zvířat. Chemické složení masa je jeho významnou jakostní charakteristikou od níž jsou odvozeny mnohé důležitější vlastnosti masa jako nutriční hodnota, senzorické, technologické a kulinární vlastnosti aj. Svalovina se skládá z vody, bílkovin, tuků, minerálních látek, vitamínů a extraktních látek. Sacharidů je v mase poměrně málo a jsou proto zahrnovány do sumy bezdusíkatých extraktních látek. Z mnoha publikovaných údajů lze vyvodit, že základní složení čisté libové kosterní svaloviny jatečných zvířat je následující. voda 70 až 75 % bílkoviny 18 až 22 % tuk 2 až 3 % minerální látky 1 až 1,5 % extraktní látky dusíkaté 1,7 % extraktní látky bezdusíkaté 0,9 až 1 % Genom člověka a jeho fyzická stavba je asi po dobu 4,5 milionů let adaptován na dietu s obsahem masa. Potvrzuje to stavba čelistí a zastoupení zubů, struktura střeva a jeho ekosystém, enzymové vybavení a závislost na zdrojích látek obsažených v mase. Maso je velmi bohatý a universální zdroj živin. Primární význam masa spočívá především v obsahu proteinů. Aminokyseliny jsou využívány pro růst a obnovu tělních buněk.
3.2 Masná užitkovost skotu Masná užitkovost je stejně jako mléčná užitkovost těsně spjata s reprodukcí skotu. Množství vyprodukovaného jatečného skotu je dáno počtem telat, které máme pro výkrm k dispozici. Druhým faktorem, který ovlivňuje celkový objem vyprodukovaného jatečného skotu je porážková hmotnost zvířat. Určitým specifikem skotu je skutečnost, že jatečná zvířata tvoří nejen ta která jsou záměrně vykrmena, ale také ta která byla vyselektována jako nevhodná k dalšímu chovu. Masnou užitkovost obvykle hodnotíme pomocí výkrmnosti a jatečné hodnoty. Výkrmnost můžeme charakterizovat jako dědičně podmíněnou schopnost zvířete přetvářet přijaté živiny v krmné dávce na tělesné tkáně, především na maso. Jako ukazatele výkrmnosti jsou používány jednak průměrný denní přírůstek během výkrmu a dále spotřeba živin na 1 kg přírůstku. Efektivnost výkrmu je odvislá od produkčních schopností zvířete, výživy a techniky krmení, podmínek prostředí ve kterém výkrm probíhá a schopností a znalostí lidí, kteří výkrm provádí. Jatečná hodnota je nadřazený, souhrnný termín pro soubor ukazatelů hodnotících kvantitativně i kvalitativně jatečně opracované tělo, včetně nutričních a senzorických hodnot masa, jak uvádí Žižlavský [4]. 3.2.1 Vlivy působící na produkci masa a masnou užitkovost Vliv plemenné příslušnosti a šlechtění zvířat Plemenná příslušnost je významným faktorem jakosti jatečných zvířat, jakosti jatečně opracovaných těl zvířat, jejich bourárenské hodnoty a také jakosti masa. Plemenná příslušnost je těsně spojena s užitkovostí. Užitkovost se zvyšuje šlechtitelskými zásahy či opatřeními při využívání genetických dispozic daného plemene. Mléčná plemena ve výkrmu zaznamenávají nižší intenzitu růstu, výkrm do vyšších hmotností vede k zhoršení jakosti masa, zatímco jejich jateční využití při nižších hmotnostech, kdy je kvalita jejich masa ještě dobrá, je neekonomické. Plemena s kombinovanou užitkovostí spojují užitkovost mléčnou a masnou. Vykazují dostatečnou intenzitu růstu, dorůstají do vysokých jatečných hmotností a produkují maso
s nižším obsahem tuku. Jejich chov je nevhodný pouze pro masnou či mléčnou užitkovost, ale chovají se s přihlédnutím k mnoha dalším okolnostem. Masná plemena se vyznačují vysokou intenzitou růstu. Dosahují vysoké jateční výtěžnosti a jsou velmi dobře osvalena zejména ve hřbetní a pánevní oblasti, dosahují tedy vysokého podílu zadního masa. U některých masných plemen se vytváří i poměrně vysoký podíl vnitřního a podkožního tuku, což je z technologického hlediska nežádoucí. Naproti tomu ukládání svalového tuku, které se projevuje mramorováním masa, celkovou jakost hovězího masa zlepšuje. Kvalitativní rozdíly se projevují mezi plemeny menšího a většího tělesného rámce. Plemena s menším tělesným rámcem mívají jemnější strukturu svalových vláken, plemena s větším tělesným rámcem mívají větší podíl svaloviny a méně intramuskulárního tuku. Vliv pohlaví zvířat Vliv pohlaví se nejvýrazněji prosazuje v rozdílnosti tvorby a ukládání tuku u zvířat samčího a samičího pohlaví a v tvorbě pohlavního pachu u samců některých druhů zvířat. Tvorba a ukládání tuku je ovlivněna rozdílností metabolických procesů v organismu samců a samic. Samičí organismus metabolizuje úsporněji a spoří či ukládá část energie jako rezervní tuk pro budoucí vývoj plodu a pro přežití nepříznivých podmínek. Maso samic obsahuje obecně více tuku než maso samců. Ukládaný tuk tak ovlivňuje senzorickou a technologickou jakost masa. K vlivu pohlaví na jakost masa lze řadit i vliv březosti samic a vliv říje. Vliv březosti bývá v první polovině relativně malý, ale ve druhé polovině je svalovina samice výrazněji ochucována o nutričně významné složky ve prospěch plodu a je proto vodnatější. Nedostatečná výživa samic v tomto období jakost svaloviny ještě více zhoršuje. Vliv věku zvířat Věk zvířat ovlivňuje jejich růst a vývin a následně skladbu jatečně opracovaného těla, podíly jednotlivých tkání a vlastnosti masa. Nejdříve a nejrychleji se vyvíjí hlava, kosti a končetiny, následuje růst svaloviny a nejpozději se vyvíjí tukové tkáně. Růst svaloviny je nejintenzivnější v období dospívání zvířat. Po dosažení dospělosti se zvyšuje ukládání tuku. Velmi mladá jatečná zvířata poskytují nízkou výtěžnost hlavní požadované svaloviny, jejich maso je nevyzrálé a z hlediska senzorického nevýrazné, především v chuti a vůni. Toto maso má však dieteticky výhodné vlastnosti jako např. nízký obsah tuku a velmi
dobru stravitelnost, takže bývá doporučováno pro děti, staré lidi, nemocné a rekonvalescenty. Optimálním věkem pro produkci masa je jatečná zralost zvířat, poněvadž v tomto věku nebo v této živé hmotnosti se zvíře vývojově blíží dospělosti, ukončuje se období intenzivní tvorby svalových tkání a začíná intenzivnější tvorba tuku. Dosažení jatečné zralosti je optimální nejen pro množství a jakost masa, ale i z hlediska ekonomiky výkrmu. Starší jatečná zvířata poskytují maso tmavší barvy, maso většinou tužší a tvrdší a prorostlé tukem. Tmavší barva je způsobena vyšším obsahem hemových barviv. Vliv výživy zvířat Výživa a krmení skotu představuje velmi důležitý a současně typický komplexní intravitální vliv na jakost masa. Tento komplexní vliv zahrnuje mnoho dílčích úseků. Různá krmiva mají rozdílné účinky na jakost masa. Mají-li pozitivní vliv na zdravotní a výživový stav zvířat, pak většinou kladně ovlivňují i jakost masa. Současný zájem je o zvířata zmasilá, ale určitý podíl intramuskulárního a intercelulárního tuku ve svalovině je žádoucí v zájmu senzorické jakosti masa, především jeho chutnosti, šťavnatosti a křehkosti. Některá krmiva však můžou působit na kvalitu masa negativně. Mohou způsobovat nežádoucí změny v obsahu vody ve tkáních, mohou nadbytečným obsahem některých látek negativně ovlivňovat jakost svalové a tukové tkáně, mohou vyvolávat avitaminózy zvířat a následné zhoršení vlastností jatečních produktů, některé složky krmiv mohou výrazně zhoršovat chuť a vůni masa. V zájmu zdraví zvířat a jakosti živočišných produktů jsou chovatelé povinni dodržovat podle platných předpisů následující zásady: používat ke krmení krmiva zdravotně nezávadná, která odpovídají fyziologickým potřebám zvířat daného druhu zdravotně závadná krmiva neškodně odstranit nebo dále využívat podle pokynů orgánů veterinární péče k napájení hospodářských zvířat přednostně používat pitnou vodu, pokud to není možné pak jinou zdravotně nezávadnou vodu odpovídající požadavkům kladeným na vlastnosti napájecí vody
zásadně nepoužívat krmiva, která by mohla negativně ovlivnit jakost jatečních produktů Intenzita výkrmu a technika výkrmu jsou dalšími subfaktory výživy zvířat, jimiž lze regulovat tvorbu tkání rostoucích zvířat a posléze i jakost jatečních produktů. Vliv zdravotního stavu zvířat Zhoršení zdravotního stavu zvířat negativně ovlivňuje příjem a využití krmiv, snižuje přírůstky, případně může vést až k nutným porážkám nebo i k úhynu zvířat. Dobrý zdravotní stav zvířat je nesmírně důležitý, protože veškerá onemocnění snižují efektivitu produkce a podstatně i jakost a použitelnost masa. Mnohá onemocnění zvířat jsou provázena horečnatým stavem. V takové situaci se velmi zintenzivňuje látkový a energetický metabolismus. Vliv způsobu chovu zvířat Zvířata mohou být chována a vykrmována pastevním způsobem nebo ustájením. Ustájená mohou být volně ve skupinách nebo individuálně. Uvedené rozdílné způsoby představují rozdílnou fyzickou aktivitu zvířat, různou intenzitu výkrmu, ale i rozdílné sociální chování zvířat a konečně i možné projevy sexuální aktivity. To vše přináší rozdílnou ekonomickou efektivnost výkrmu, rozdílnou intenzitu růstu zvířat, rozdíly v jejich chování a následně i rozdíly v jakosti masa. Pasená zvířata jsou v biologicky nejpřirozenějších podmínkách, jsou zdravější a fyzicky odolnější a lépe odolávají i předporážkovým stresům. Při pastvě je nutné oddělovat býčky, aby pohlavním zneklidňováním nezhoršovali intenzitu výkrmu. Mnohé formy stájového výkrmu nerespektovaly biologické nároky zvířat, tím ohrožovaly jejich zdravotní stav, snižovaly intenzitu růstu a často i jakost jatečných produktů. Na druhou stranu správně prováděný stájový výkrm přináší lepší přírůstky i dobrou jakost masa. Celosvětově se propagují a prosazují způsoby chovu hospodářských zvířat co nejpřirozenější, aby maximálně vyhovovaly biologickým požadavkům těchto zvířat. Welfare jatečných zvířat Pod tímto pojmem se rozumí pohoda zvířat ve smyslu biologickém, fyziologickém i duševním. Zabezpečení welfare představuje vytvoření takových podmínek, které umožňují zvířeti prožívat život na úrovni spokojenosti v různých podmínkách a v různých časových intervalech.
Na právní úrovni jsou zásady welfare uvedeny v zákoně č. 166/1999 Sb., ve vyhláškách č.286 a 287/1999 Sb. a v zákoně č. 131/2003 Sb. Velmi obecné zásady welfare jatečných zvířat jsou dány těmito zákazy: bezdůvodně vyvolávat nepřiměřené působení stresových vlivů fyzikální, chemické nebo biologické povahy chovat zvířata v nevhodných podmínkách chovat zvířata tak, aby si sama nebo vzájemně způsobovala utrpení omezovat výživu zvířete, podávat potravu obsahující příměsi nebo předměty, které mu způsobují bolest, utrpení nebo jej jinak poškozují, popřípadě překrmovat zvířata násilným způsobem omezovat napájení zvířat omezovat bez nutnosti svobodu pohybu, pokud by omezování způsobilo utrpení zvířete používat k vázání zvířete prostředky, které způsobují utrpení nutit zvíře k výkonům, které neodpovídají jeho fyzickému stavu a biologickým schopnostem používat podnětů, předmětů nebo bolest vyvolávajících pomůcek tak, že působí klinicky zjevné poranění zacházet se zvířetem, přepravovat jej nebo je pohánět způsobem, který vyvolává nepřiměřenou bolest, utrpení nebo poškození zdraví anebo vede k jeho neúměrnému fyzickému vyčerpání podávat zvířeti bez souhlasu způsobilého veterinárního pracovníka veterinární léčiva a přípravky s výjimkou těch, které jsou volně v prodeji podávat zvířeti dopingové látky a jiné látky poškozující organismus s cílem změnit jeho výkon neb vzhled provádět zásahy, které způsobují bolest, bez celkového nebo místního znecitlivění zvířete odborně způsobilým veterinárním pracovníkem provádět chirurgické zákroky za účelem změny vzhledu zvířete, zejména kupírovat uši, ničit hlasivky nebo používat jiných prostředků k omezení hlasitých projevů zvířat, anebo z jiných než zdravotních důvodů amputovat drápy a zuby usmrtit zvíře způsobem působícím nepřiměřenou bolest nebo utrpení
3.2.2 Kontrola užitkovosti masných plemen U masných plemen je hlavní užitkovou vlastností masná užitkovost a proto kontrola užitkovosti je zaměřena na ukazatele růstu, reprodukce a utváření zevnějšku zvířat. Prováděním KUMP je pověřen Český svaz chovatelů masného skotu. Metodika KUMP je jednotná pro všechna masná plemena v ČR. Ve stádech zapojených do KUMP se kontrolují všechny matky, jalovice a telata náležící ke stádu v závěru pastevního období, nejpozději do 31.12. kalendářního roku. Během KUMP se zjišťují údaje jako je: číslo otelené krávy, datum a pořadí otelení, datum připuštění plemenným býkem a jeho registr, datum narození telete a jeho označení, pohlaví telete, průběh porodu, hmotnost telete do 24 hodin po narození, ztráty telat do 30 dnů věku, vlastní růstu telat hodnocený hmotností ve věku 120, 210, eventuálně v roce věku a některé další [8]. 3.3 Zpeněžování jatečného skotu Zpeněžováním jatečných zvířat se rozumí tržní realizace jatečných zvířat. Zpeněžování se realizuje mezi prodávajícím a kupujícím. Celá staletí se zpeněžování jatečných zvířat provádělo velmi jednoduše, a to jednatelsky. Působil zákon nabídky a poptávky. Na dobytčí trh se přiváděla zvířata a o jejich ceně se smlouvalo. Zmíněný jednatelský způsob zpeněžování jatečných zvířat v části světa ještě přetrvává. Zavedení vah umožnilo kvantitativní hodnocení zvířat a u nás se od 50. let 20. století zavedl nákup jatečných zvířat napevno v živém stavu a nákup napevno v mase. Nakupovaný jatečný skot musí v každém případě odpovídat veterinárním podmínkám, nesmí být krmen krmivy s negativním dopadem na jakost masa, tuku a dalších produktů. Přeprava zvířat na jatky musí být zabezpečena bez působení zbytečných stresových situací, které zhoršují kvalitu masa a také v souladu se zákonem na ochranu zvířat proti týrání.
Jatečný skot je zařazován do následujících kategorií TE telata (zvířata bez ohledu na pohlaví s hmotností obou polovin JUT do 150 kg) MS mladý skot (zvířata samčího i samičího pohlaví s hmotností obou polovin JUT nad 150 kg) A mladí býci (vzrostlí mladí býčci ve věku do dvou let) B býci (vzrostlí býci ve věku nad dva roky) C voli (vzrostlá kastrovaná zvířata samčího pohlaví) D krávy (vzrostlá zvířata samičího pohlaví, která se již otelila) E jalovice (vzrostlá zvířata samičího pohlaví, která se ještě neotelila) Zpeněžování jatečného skotu v mase je založeno na systému SEUROP. Jatečně upravené tělo posoudí na jatkách kvalifikovaný klasifikátor, který stanoví třídu a vyznačí ji na jatečném těle. Klasifikátorem jakosti JUT porážených zvířat je odborník, který splňuje kvalifikační předpoklady a získá po úspěšném složení odborné zkoušky od Mze ČR osvědčení o odborné způsobilosti klasifikátora. Kvantitativním kritériem je přejímací hmotnost v kg, kterou se rozumí hmotnost JUT, zjištěná vážením v teplém stavu a to do 60 minut po provedení vykrvovacího vpichu. Podle zmasilosti která se posuzuje podle utváření jatečného těla a jeho podstatných částí se JUT zařadí do jedné z následujících 6 tříd S všechny profily výjimečně vyklenuté výjimečná zmasilost E všechny profily silně vyklenuté vynikající zmasilost U profily vesměs vyklenuté velmi dobrá zmasilost R profily vesměs zarovnané dobrá zmasilost O profily zarovnané až mírně prohloubené méně dobrá zmasilost P všechny profily prohloubené slabá zmasilost
Podle protučnění které se hodnotí podle tloušťky tukové vrstvy na vnější straně jatečných půlek a uvnitř dutiny hrudní se zařadí do jedné z 5 následujících podtříd 1 - žádná nebo velmi slabá vrstva podkožního loje velmi slabá protučnělost 2 - slabá vrstva podkožního loje, svalovina téměř na všech částech těla viditelná slabá protučnělost 3 - svalovina s výjimkou povrchu kýty a plece téměř všude viditelná, slabá ložiska loje v dutině hrudní střední protučnělost 4 - svalovina je kryta vrstvou loje, na kýtě a pleci ještě částečně viditelná, místy v dutině hrudní výrazná tuková ložiska silná protučnělost 5 - celý povrch těla krytý vrstvou loje, v dutině hrudní výrazná tuková ložiska velmi silná protučnělost Kombinací třídy za zmasilost a podtřídy za protučnění je zvíře zařazeno do jedné ze 30 obchodních tříd. Zpeněžování v živém není zdaleka tak objektivní a progresivní, ale přesto se dnes určitý menší podíl provádí stále tímto způsobem. V tomto případě se zpeněžuje tzv. čistá nákupní hmotnost zvířete. Jedná se o živou hmotnost v době prodeje, která je snížena o srážku na nakrmenost.
3.4 Chov skotu a životní prostředí Celá řada vyspělých států již počátkem devadesátých let vyhlásila programy trvale udržitelného rozvoje společnosti. I u nás na úseku zemědělství byl zpracován program pro trvale udržitelný rozvoj zemědělství. Trvale udržitelný rozvoj je definován jako rozvoj, který umožňuje zajistit potřeby současné generace tak, aby nebyla narušena práva budoucích generací mít stejný přístup ke zdrojům a bohatství přírody světa jako dnes. Týká se základní cesty a strategie rozvoje lidské společnosti jak uvádí Bečvářová [2]. Jedině takový rozvoj zajistí předání zemědělství nejméně ve stejné hodnotě dalším generacím, jako jej naše generace převzala. V rámci chovu skotu může docházet k narušení životního prostředí ze systému ustájení a úniku látek jednak do ovzduší a vod. Další narušení životního prostředí může být ovlivněno nevhodným skladováním kejdy, močůvky, chlévské mrvy a odtokem silážních šťáv. Na druhé straně chov skotu se může podílet na udržení kulturního vzhledu krajiny a její ekologické stability, a to především v submarginálních oblastech. Jak uvádí Žižlavský [4], toto se týká především paseného skotu na travních porostech. Ve všech odvětvích podnikatelské činnosti lidstva se musí projevovat snaha po ozdravení vzduchu, vody a půdy na zeměkouli. A není tomu jinak i v zemědělství. Vedle konvenčního způsobu zemědělství je třeba upozornit na způsoby hospodaření praktikované v malém rozsahu, které bývají často označovány jako ekologické zemědělství, nebo výroba ekologicky nezávadných potravin. Podniky s touto působností používají jako vstupy do výroby pouze produkty vyrobené ve vlastním podniku a produkují biopotraviny, které jsou však ve svém důsledku na vyšší cenové úrovni, především díky nižším výnosům. Rozdíly v chovu skotu mezi ekologickým a konvenčním chovem Ekologický chov morálně etické a ekologické požadavky na chov úzká vazba mezi chovem, půdou, člověkem a rostlinami produkce je závislá na výměře půdy uzavřený koloběh živin v podniku rozhodující jsou kvalitativní aspekty produkce
Konvenční chov ekonomické požadavky na chov volná vazba mezi půdou, rostlinami, skotem a člověkem produkce je závislá především na poptávce a od toho se odvíjí i stavy skotu některé živiny a krmiva jsou nakupovány rozhodující jsou kvantitativní aspekty produkce 3.5 Fungování trhu se skotem a hovězím masem Celý agrární trh, tedy i trh se skotem a hovězím masem je charakterizován různou časovou odezvou výrobců a spotřebitelů potravinářské produkce na signály trhu. Poptávka po zemědělských komoditách je zpravidla odvozena od poptávky po finálních produktech, není lineárně závislá z hlediska množství, času, ani místa. Má nízkou cenovou a důchodovou pružnost danou hranicemi minimální a maximální spotřeby potravin. Změna tržní ceny, za jinak nezměněných podmínek, vyvolává pouze malé změny v objemu spotřeby potravin. Při růstu důchodu spotřebitelů klesá přírůstek výdajů za potraviny na jednotku přírůstků důchodu. Faktory ovlivňující poptávku po produktu [1] cena produktu cena substitutů produktu cena komplementárních produktů příjem spotřebitele spotřebitelské preference očekávání dalšího růstu cen produkce počet spotřebitelů
Nabídka v podmínkách tržního hospodářství je souhrnem rozhodnutí samostatných výrobců o výrobě, tj. o množství jednotlivých výrobků, o použité technologii a technice. Faktory ovlivňující nabídku [1] cena produktu cena dalších produktů, které podnik může vyrábět cena výrobků produkovaných společně náklady na produkci úroveň technologie cíle výrobců očekávání změny cen produktu a také nepředvídatelná rizika Charakteristickým znakem je obtížná adaptace výroby na změny tržních cen. Mezi rozhodnutím o výrobě v závislosti na signálech trhu a skutečnou změnou v nabídce uplyne poměrně dlouhá doba, ve která se může situace na trhu podstatně změnit, jak uvádí Bečvářová [2]. Rozhodování výrobců vychází z předpokladu, že ceny, které jsou platné v současném období, budou na stejné úrovni i v období příštím. Bez kvalifikovaných prognóz je však tento předpoklad nedoložený a předpokládaná nabízená produkce může přijít na trh za zcela jiných podmínek, než které platily pro tržní situaci v období plánu. V případě víceletého výrobního cyklu, kterým chov skotu bezesporu je, je současná nabídka odezvou na ceny, které platily před dvěma, třemi i více lety. Požadavky trhu se pak tím více mohou lišit od toho co budou nabízet výrobci. V průběhu několika let se pak mohou vyskytovat cyklické změny cen. Tyto cykly vznikají jako důsledek časové mezery mezi rozhodnutím o změně produkce a obdobím, kdy výsledek tohoto rozhodnutí může být empiricky prokázán na trhu. U výkrmu skotu je časové zpoždění obvykle 2 až 3 roky.
V míře, v jaké očekávání budoucí úrovně cen je funkcí, tedy závisí na cenách v minulosti a přizpůsobení výrobního procesu se uskutečňuje na základě těchto cenových očekávání, takové bude zpoždění ve zpětné reakci výrobců na cenové informace jako podklad pro jejich rozhodování o struktuře budoucí produkce. Toto se projevuje v cyklickém chování cen. Když např. v jednom roce nabízené množství hovězího masa je nízké, jeho cena stoupá. Zvyšující se cena povzbudí výrobce zvýšit produkci, která se však vlivem časové náročnosti výkrmu objeví na trhu až v příštích letech. Když se v důsledku toho v příštích letech nabídka zvýší, ceny se budou snižovat a mnoho výrobců zjistí, že ceny podle nichž zvýšili produkci, nebyly realizovány. Tato pesimistická a optimistická cenová očekávání a doprovodné změny v produkci se projeví v cyklických změnách cen, které vypadají jako pavučina znázorněná v nabídkově poptávkovém grafu. V analýze agrárního trhu je znám pod pojmem pavučinový teorém zobrazen na obr.1. Obr. č. 1 Pavučinový teorém S P 1 P 3 P P 2 P 0 D 1 D Q 0 Q 2 Q Q 3 Q 1
4. Charakteristika odvětví 4.1 Obrat stáda Ekonomiku chovu lze objektivně hodnotit v rámci uzavřeného obratu stáda. Chov skotu je odvětví živočišné výroby s nejdelším výrobním cyklem a dalšími specifiky na toto odvětví působícími. Hlavním předpokladem výroby hovězího masa je dobrá produkční základna jatečných zvířat a jejich růstová schopnost. Dobrá produkční základna je zajištěna kvalitním obratem stáda. Obrat stáda představuje proces obnovy chovaných kategorií skotu a projevuje se změnami v jejich početních stavech. Ke změnám v početních stavech dochází jednak na základě přirozeného procesu tj. rození mláďat, stárnutí a hynutí zvířat, jednak záměrnou činností chovatele což představuje vyřazování, zapuštění a prodej zvířat. Jádrem obratu celého stáda skotu je reprodukce základního stáda krav, které je každoročně obnovováno, to znamená doplňováno o vysokobřezí jalovice, které po otelení nahradí vyřazené dojnice. Obrat stáda skotu zabezpečuje potřebný počet skotu ve všech kategoriích. To znamená, že se musí zabezpečit potřebný počet jaloviček pro obnovu základního stáda, ale i potřebný počet býčků pro produkci jatečného skotu. K zabezpečení reprodukce stáda je potřeba dostatečný počet narozených telat tj. ve stádě musí být dostatečná natalita. Intenzita obratu stáda významně ovlivňuje hospodářský a ekonomický výsledek podniků zabývajících se chovem skotu. 4.2 Plemena skotu Chov skotu je orientován na tři základní užitkové typy masný, kombinovaný a mléčný. Nejvhodnějším zdrojem masa je pochopitelně masný užitkový typ a to z hlediska dobré konverze živin, vysokých přírůstků a výborné výtěžnosti i kvality masa. Zemědělci ve vyspělých zemích se dnes v chovech skotu zaměřují na vysokou specializaci a zvyšování koncentrace zvířat. Základní členění na masnou nebo mléčnou užitkovost je už nedostačující. V mnoha zemích se stává samozřejmostí produkce značkového masa špičkových masných plemen skotu chovaného navíc ve vynikajících
podmínkách. Rozhodujícím prvkem úspěšnosti na trhu se stává vysoká kvalita a nízká cena. Moderní trendy ve zpracování hovězího masa směřují k prodeji kvalitního výsekového masa pouze z masných plemen a průmyslovému zpracování masa z mléčných a kombinovaných typů do masných výrobků. Česká republika má pro chov skotu výborné podmínky. Chybějí specializace, roztříštěnost genofondu a nízká koncentrace zvířat nás však dnes zařazují mezi státy s nízkou kvalitou hovězího masa, navíc relativně drahého. Výběr vhodného plemene souvisí s celou řadou důležitých kritérií jako jsou výrobní podmínky, produkční systém, přírodní podmínky, ekonomická situace, dostupnost pracovních sil a tržní možnosti. Masná plemena zastoupena v chovech v ČR Tabulka č. 1 Nejvýznamnější masná plemena chovaná v ČR Plemeno Počet chovů Celkem krav (2002) Nároky na výživu výška v kohoutku v cm Matky hmotnost v kg Aberdeen Angus 97 4 751 střední 120-130 500 550 Hereford 61 3 713 střední 125-135 500 600 Charolais 116 5 681 vysoké 135-145 750 900 Limousine 43 1 993 vysoké 132-143 650-750 Simentál 68 4 441 vysoké 133-140 600 720 Plavý akvitánský 29 1 193 vysoké 140-150 750-1000 Pramen: MZLU, AF Ústav chovu a šlechtění zvířat Charolais Plemeno vzniklo na přelomu 18. a 19. století z původního žlutého skotu chovaného v té době ve Francií. Některé literální prameny hovoří o blízké příbuznosti se simentálem. První zmínky o tomto plemeni pochází z roku 1773. Hlavní oblastí chovu byla střední Francie v oblasti mezi řekami Seinou, Loirou, Rhonou a Alier. V podmínkách dobré výživy a příznivých klimatických podmínek byl prováděn pozitivní výběr jedinců, kteří vynikali raností a především s extrémně vyjádřeným masným užitkovým typem. Plemenná kniha byla založena v roce 1864. Plemeno Charolais příznivými růstovými
schopnostmi a jatečnou kvalitou vykrmovaných zvířat má využití nejen v čistokrevné plemenitbě, ale především v užitkovém křížení s ostatními plemeny skotu. Jatečná zvířata vynikají velmi dobrou výkrmností, vysokým přírůstkem do vyšší porážkové hmotnosti a především nízkým podílem tuku. Charakteristická je pastevní schopnost s příznivou spotřebou objemných krmiv. Krávy vynikají dobrou mléčností, vyjádřenou intenzivním růstem telat, především do věku 120 dnů. Významnou vlastností je plodnost, dlouhověkost a dobré zdraví, bez geneticky podmíněných poruch. Díky vysoké plodnosti a růstovým schopnostem potomstva, produkuje plemeno Charolais nejvyšší živou hmotnost telat na krávu a rok. S tím souvisí i výskyt vyššího procenta obtížných porodů, který zejména v minulosti významně snižoval zájem chovatelů o toto plemeno. Snížení podílu obtížných porodů v populaci se stalo v osmdesátých a devadesátých letech jedním z hlavních selekčních kriterií. I v současné době je tento produkční ukazatel důležitým selekčním kriteriem. První importy se uskutečnily již v roce 1990 z Maďarska. V dalších letech se na importech podílela již v rozhodující míře země původu - Francie. V ojedinělých případech byla některá stáda budována na importu jalovic z Běloruska, Dánska a SRN. V roce 1992 byl na základě importu z Kanady založen i první chov bezrohého Charolais. V prvních letech se na rozšiřování chovu významně podílelo uplatnění embryotransferu. Kvalitu chovu ovlivňuje používání špičkových býků, kteří jsou prověření v kontrole dědičnosti ve Francii. Limousine Plemeno vzniklo v limousinské oblasti jihozápadní Francie.Tato oblast je klimaticky poměrně drsná, nadmořská výška dosahuje až 1000 m. Až do první poloviny 20.století bylo plemeno využíváno k tahu. K této práci byla vybírána zvířata velkého tělesného rámce, s velmi dobře vyvinutou svalovinou a pevným postojem, která byla schopna velké zátěže i přes poměrně jemnou kostru. Selekce na tyto vlastnosti dala předpoklad pro vznik typicky masného plemene s velkým podílem svaloviny a nízkým podílem tuku. Plemeno Limousine je dnes druhé nejpočetněji chované masné plemeno ve Francií, odkud se hojně rozšířilo také do celého světa. Plemeno se vyznačuje dobrou chodivostí, pastevní schopností, při vysoké konverzi objemných krmiv. Krávy vykazují dobré mateřské vlastnosti a jsou dostatečně mléčné. Předností je dobrá plodnost s příznivým mezidobím, dlouhověkost a především snadnost telení.pro tyto vlastnosti je hojně využíváno i v užitkovém křížení. Počátkem devadesátých let bylo plemeno Limousin
nejvíce využíváno v inseminaci v rámci užitkového křížení s naší populací skotu. První nákupy čistokrevných zvířat v roce 1990 pocházely z Maďarska a založily chov v pěti zemědělských podnicích. Ostatní chovy limousina jsou již převážně z Francie. Inseminace prověřenými býky z Francie v rámci čistokrevné plemenitby přinesla i výrazné zlepšení růstové schopnosti telat. To spolu s vynikající masnou užitkovostí plemene přineslo i značný zájem chovatelů o toto plemeno. Nejvíce je limousin využíván v užitkovém křížení. Masný simental Původ simentálského plemene je ve Švýcarsku. Již v roce 1759 mluví různá úřední hlášení o kvetoucím chovu v oblasti Simmentalu, Saanen a Emmentalu. Původní barva simentálského skotu byla červená a bílá, příčemž sytě červená až hnědočervená převládala a byla rušena jen bílými odznaky. Postupem doby přibývalo bílých odznaků a barva se stávala světlejší. Popis exteriéru z roku 1859 říká, že barva simentálského skotu je červenostrakatá, světle a nebo žemlově červená s bílým čelem a nosem. Světlejšímu, nebo žemlovému zbarvení byla dávána přednost. Zároveň byl kladen důraz na co největší tělesný rámec a kapacitu těla. Výborný tělesný rámec a výborná masná užitkovost simentálského skotu způsobily, že se v řadě zemí začalo toto plemeno chovat jako plemeno masného užitkového typu. Dnes je takto chováno jak v Severní a Jižní Americe, tak i v Africe, Austrálií, Novém Zélandě a Evropě. Po roce 1990 se začal chovat i v tradičních zemích s chovem červenostrakatého skotu s kombinovanou užitkovostí jako jsou Německo a Rakousko. V těchto zemích se chov Masného simentála (Fleisch fleckvieh) začal rozvíjet v souvislosti s dotační politikou EU (Nařízení rady Evropy č.1254/1999). Šlechtění simentálského skotu na jednostranně masnou užitkovost při využití původně kombinovaných vlastností tohoto skotu přineslo výsledky, které jsou srovnatelné s výsledky ostatních masných plemen skotu. První jalovice MS byly do ČR dovezeny z Kanady v roce 1993. Ve stejném roce byly importovány jalovice z Dánska, jalovice Fleckvieh z Německa a Rakouska. Současně s těmito importy byly do chovu MS zařazovány plemenice z různým podílem krve českého strakatého plemene z rušených dojených stád, které byly inseminovány býky plemene MS. V posledních letech patří toto plemeno mezi nejrozšířenější masné plemeno chované v ČR.
Hereford Herefodský skot patří v rámci světových masných plemen mezi jedno z nejstarších a nejrozšířenějších plemen skotu. Lze se s ním setkat prakticky ve všech klimatických oblastech světa, neboť je vysoce adaptabilní a vyniká značnou zdravotní odolností a nenáročností na přírodní prostředí. V současné době prochází radikálním procesem v oblasti šlechtění, a to jak na úseku masné užitkovosti, tak i exteriéru. Je tedy reálný předpoklad, že při pokračujícím trendu v zlepšování jeho užitkových vlastností, bude jeho obliba ve světě nadále velmi vysoká, a to především pro využití v extenzivních výrobních oblastech.na území ČR se toto plemeno chová od roku l974, kdy byla dovezena do tehdejší republiky Kanadská populace zvířat, a to do několika zemědělských podniků v Čechách i na Slovensku. Jednalo se o bezrohý typ skotu a zvířata se vyznačovala spíše malým až středním rámcem i když s dobře vyvinutými šířkovými a hloubkovými rozměry rozhodujících tělesných partií. Hereford je v ČR chován již od roku 1975. Nákup prvních jalovic v počtu 1200 kusů se tehdy uskutečnil v Kanadě. Plemeno bylo v té době chováno v oblasti západních Čech (Tachovsko a Chebsko). Postupně se chov hereforda rozšířil i do ostatních oblastí ČR. Do roku 1990 byl hereford jediným masným plemenem chovaným v naší republice v čistokrevné formě. První nákupy se uskutečnily po tomto roce z Kanady na VLS Heroltovice. Později byl u nás nákupem z Kanady a SRN založen i chov rohatého hereforda a následovaly ještě importy bezrohého hereforda z Kanady. Celkové importy jalovic po roce 1990 ze zahraničí nepřesáhly 250 kusů, proto se pozornost chovatelů zaměřila zejména na importy plemeníků a sperma býků většího tělesného rámce z USA, Kanady, Dánska a omezeně i ze SRN a jejich využití na našich původních herefordských krav. Kohoutková výška plemenných býků se za posledních deset let zvýšila o 10 cm a hmotnost je vyšší o cca 120 kg. Zvětšení tělesného rámce se příznivě projevuje i na prvotelkách. Aberdeen Angus Domovem jednoho z nejrozšířenějších masných plemen skotu na světě je severovýchodní Skotsko. Již na počátku 18. století se v krajích Aberdeenshire a Forfarshire podařilo vyšlechtit masný užitkový typ skotu, který v první polovině 19. století chovatel Hugh Watson přikřížením plemene shorthorn sjednotil a položil tak základ tohoto plemene. Ve čtyřicátých letech 19. století byla založena v Anglii první plemenná kniha a již v roce 1860 se uskutečnil první import zvířat do Kanady a později do USA. Rozvoj chovu anguse na severoamerickém kontinentě přinesl tomuto plemeni zvětšení tělesného rámce
a sníženou produkci loje, která umožňuje výkrm býků do vyšší porážkové hmotnosti. Postupně se chov aberdeen anguse mimo Evropu a Severní Ameriku rozšířil i na Jižní Ameriku, Austrálii, Nový Zéland a Afriku. Aberdeen angus je moderní masné plemeno, které vyniká dobrou plodností matek a snadnými porody. Maso z jatečných zvířat se vyznačuje vysokým mramorováním, křehkostí, šťavnatostí a specifickou chutí. Příznivá je u poražených zvířat jatečná výtěžnost 61 % a vzhledem k jemné kostře i nízký podíl kostí v jatečně opracovaném těle 14-16 %.Jedním z charakteristických znaků plemene je kromě bezrohosti i celoplášťové černé, případně červené (red) zbarvení. První telata aberdeen angus se v naší republice narodila již v roce 1992. Mimo ojedinělé importy z Maďarska, Dánska a SRN, byl náš chov založen především na importu jalovic z Kanady. V roce 1995 byla do republiky importována zvířata v červeném zbarvení "red angus". Zhora uvedené vlastnosti plemene, které se v našich podmínkách potvrdily, jsou asi hlavním důvodem, proč toto plemeno zaznamenalo v poměrně krátké době takové rozšíření. Ostatně to dokumentuje i zájem dalších chovatelů o nákup plemenných zvířat. Aberdeen angus si v krátké době získal pověst i jako vynikající masné plemeno. Této pověsti přispělo zejména to, že plemeno AA bylo prvním masným plemenem v naší republice u kterého se podařilo chovatelům realizovat prodej jatečných zvířat prostřednictvím značkového masa "Český angus". Maso vhodné ke kulinářskému zpracování dává tomuto plemeni určité záruky i do budoucna a zároveň i ukazuje cestu pro jiná plemena. Plavý akvitánský Plemeno blonde d Aquitaine je plemeno poměrně mladé. Jeho organizovaný chov lze datovat do padesátých let. Pochází z jihozápadní Francie. Na jeho vzniku se podílí tři místní krajová plemena skotu a to guercy, garonnaise a blonde des Pyrénées, která byla využívána především k tahu, ale také k produkci masa. Šlechtěním těchto plemen vzniklo plemeno velkého tělesného rámce o výjimečné délce těla s pevnou, ale jemnější kostrou a s mimořádně vyvinutým osvalením. Dnes je plemeno výrazně zaměřeno pouze na produkci kvalitního masa. Plemeno vykazuje velmi dobrou plodnost.tělesná stavba telat, která je charakterizována především jemnou kostrou, menší hlavou, plošším a delším tělem umožňuje snadný průchod porodními cestami, a proto i přes vyšší porodní hmotnost je u tohoto plemene malý výskyt obtížných porodů. Tato vlastnost je velmi dobře využitelná též při užitkovém křížení s dojnými plemeny. Zvířata se velmi dobře
adaptují ve všech klimatických podmínkách a velmi úspěšně se proto toto plemeno šíří i do ostatních zemí jako plemeno s vysokou růstovou schopností a špičkovou jatečnou hodnotou.chov tohoto plemene je v naší republice založen pouze na importu krav a jalovic z Francie. První import se uskutečnil již v roce 1991. V tomto roce bylo založeno stádo na SZTŠ Hořovice a v roce 1992 následovaly další importy. I přes vynikající výsledky dosažené v rámci kontroly užitkovosti není toto plemeno tak rozšířeno, jako ostatní dvě nejpočetnější francouzská plemena charolais a limousin. Vynikající masná užitkovost, nízký obsah tuku u jatečných zvířat, který umožňuje výkrm do vysokých porážkových hmotností, nachází zájem našich chovatelů i o toto plemeno, a to především v užitkovém křížení. Tento zájem se zvýšil především v posledních dvou letech, kdy je patrný, po částečném poklesu stavů, opětovný nárůst stavů zvířat v KUMP. Tabulka č. 2 Charakteristika masných plemen Aberdeen Angus Osvalení Denní přírůstky Výtěžnost Temperament Snadnost otelení Plodnost - + + + +++ +++ Hereford + + + + +++ +++ Charolais ++ +++ +++ +++ + +++ Limousine +++ ++ +++ + +++ +++ Simentál ++ +++ ++ +++ + +++ Plavý akvitánský +++ +++ +++ +++ + + Pramen: MZLU, AF Ústav chovu a šlechtění zvířat Poznámka: +++ - velmi dobře, ++ - dobře, + - dostatečně, - - nedostatečně
4.3 Technologie chovu a výkrm jatečného skotu 4.3.1 Ustájení Co se týče ustájení zvířat ve výkrmu lze za nejvhodnější označit především systémy volného ustájení v menším rozsahu pak systémy ustájení vazného. Mezi systémy volného ustájení patří celoroštové ustájení, které představuje bezstelivové ustájení v kotcích. Kotce slouží současně jako krmiště, kaliště i lože. Kotce jsou podobně jako další systémy volného ustájení velikostně diferencovány pro možnost přesunu rostoucích zvířat zvyšující svoji hmotnost. Dalším systémem volného ustájení v kotcích využívající však stlaného provozu je ploché stlané lože. Vazné ustájení představuje méně perspektivní systém ustájení a jsou uplatňovány méně častěji. Přesto, že vytváří vhodné podmínky pro individuální využití růstových schopností vykrmovaného mladého skotu, jsou náročné na pracovní čas ošetřovatelů a udržení požadované čistoty zvířat. Při vyskladňování vykrmených býků z vazné stáje může dojít k ohrožení obsluhy pro neovladatelnost zvířat. 4.3.2 Výživa Výživa patří mezi rozhodující faktory vnějšího prostředí. Výrazně ovlivňuje užitkovost zvířat, jejich zdravotní stav a reprodukci. Tyto podmínky splňuje jen vyrovnaná a plnohodnotná výživa. Výživu skotu zajišťujeme převážně objemnými statkovými krmivy, která jsou z ekonomického hlediska poměrně dostupná, levná a hlavně nejlépe vyhovují fyziologickým požadavkům zvířat. Z tohoto důvodu je skot nejvíce ze všech hospodářských zvířat vázán k půdě. Spotřebovává značné množství objemných krmiv a nebylo by účelné, ani ekonomické, tato krmiva dopravovat na větší vzdálenosti. Nevýhodou v našich zeměpisných podmínkách je skutečnost, že tato krmiva máme v čerstvém stavu k dispozici jen v letním období, někdy dokonce jen v krátkém časovém úseku, takže podstatnou část těchto krmiv musíme konzervovat.
Hlavně z ekonomických důvodů pěstujeme pro budoucí výživu skotu hlavně takové druhy a odrůdy krmných plodin, které poskytují maximální výnos stravitelných živin. 4.3.3 Technika krmení Pro vykrmovaný skot jsou vhodné krmné dávky, které zabezpečují vysoký příjem sušiny, vysokou stravitelnost a využití živin na tvorbu přírůstku živé hmotnosti. V současných technologických podmínkách připadají v úvahu následující systémy výživy. Monodietní typ krmné dávky v průběhu celého roku, založený na zkrmování konzervovaných krmiv a sena. Objemnou část krmné dávky je nutno doplnit obchodními jadrnými směsi. Tento systém je vhodný pro vyrovnané krmení po celý rok. Celoroční zkrmování konzervovaných krmiv, v létě doplněné o zkrmování zelené píce. Tento systém je doporučován především k aplikaci u mladší kategorie býků do hmotnosti přibližně 350 400 kg. Výkrm konkrétními tvarovanými směsi, které umožňují plnou automatizaci a mechanizaci procesu krmení. Tento systém nelze efektivně realizovat při nižší intenzitě výkrmu. Systém založený na zkrmování konzervované píce v zimě a zelené píce v létě bez přídavku konzervovaných krmiv. V podstatě se jedná o nouzový systém ve výživě skotu a není možno jej doporučit. 4.4 Technologie a technika chovu nedojeného skotu Dojnice chované v tomto systému chovu sice také produkují mléko po otelení, to však není prodáváno na trhu nýbrž je všechno vysáto vlastními telaty. Hlavním zdrojem tržeb v tomto případě je odchované tele, popřípadě vyřazená dojnice. Tyto tržby jsou však poměrně malé, proto je snahou chovatele maximální snížení nákladů především formou extenzivního chovu. Tento způsob chovu bývá v chovatelsky vyspělých zemích také podporován formou dotací, protože má taky své nezastupitelné mimozemědělské funkce. Chov krav BTPM bývá situován především do marginálních oblastí které jsou
charakteristické vysokým zastoupením luk a pastvin. Vzhledem k tomu, že požadavky na živiny chovaných dojnic jsou nesrovnatelně nižší než u dojených krav představuje pastva zvířat optimální formu příjmu živin. Délka pastevního období je v závislosti na přírodních a klimatických podmínkách rozdílná. Obvyklé zatížení pastviny je jedna kráva s teletem na jeden ha. Pastevní areál musí mít příslušné stavebně technické vybavení. Patří k němu především oplocení, napájení, pastevní komunikace, naháněcí třídění a fixační zařízení, popř. pastevní přístřešek, seník a další. Vlastní organizace pastvy je odvislá od velikosti stáda. Zatímco u malých stád se všechny kategorie pasou společně, u větších stád je dobré provést rozdělení. Je vhodné pást samostatně krávy s telaty a samostatně odchované jalovice. Během pastevního období se krávy jadrnými krmivy nepřikrmují, pouze při nedostatku pastvy se přikrmuje objemnými konzervovanými krmivy. Po pastevním období následuje zimní krmné období, které je pochopitelně u těchto krav chovatelsky náročnější a nákladnější. Méně častěji jsou zvířata přezimovávají v pastevním areálu. Tato varianta je možná, vyžaduje však vhodné přírodní a stanovištní podmínky a chov vhodných plemen skotu dlouhodobě otužovaného. Častěji je však v chovu krav bez tržní produkce mléka uplatňováno přezimování v jednoduchých, nenákladných, provozně nenáročných stájových prostorách, nebo přístřešcích. Tyto stáje slouží zvířatům jako lehárny. Je vhodné je rozdělit na několik oddělení se samostatným výběhem a krmištěm k možnosti třídění stáda. Předpokladem jeho ekonomické efektivnosti jsou následující podmínky jediným produktem chovu je tele, stádo se musí otelit v zimních měsících v krátké době natalita by neměla klesnout pod 95 až 98 % tele by se mělo dostat na pastvu ve hmotnosti minimálně 100 kg náklady na krmný den celého chovu by neměly předkročit v průměru roku 35,- Kč pro zajištění návratnosti investice musí stáda produkovat přednostně kvalitní plemenný materiál