ZAKLÁDÁNÍ STAVEB Při navrhování základových konstrukcí vycházíme z výsledků inženýrsko geologického průzkumu (IGP); zohledňujeme konstrukční řešení objektu a jeho význam, technologie provozu v daném objektu, místní stavební podmínky (okolní zástavbu, provoz, komunikace, zakládání na hranici pozemku), zvláštní podmínky pro zakládaní (poddolované území, s organickými zeminami, prosedavé zeminy, sypaný zemní materiál, úložiště odpadu, seismické oblasti, zátopových oblasti). Součástí navrhování základových konstrukcí je způsob a hloubka založení, materiál, ochrana základových konstrukcí, zlepšení podmínek pro zakládání, odvodnění. 1
Základové konstrukce přenášejí zatížení z vrchní stavby do základového podloží. Základy musí přenést veškeré zatížení ze stavby na základovou půdu v základové spáře, tj. rovině, ve které základ spočívá na základové půdě. Základové konstrukce jsou nedílnou součástí nosných konstrukcí všech typů stavebních objektů. Návrh základové konstrukce vyžaduje znalost základové půdy, její fyzikálně mechanické vlastnosti a reakce na zatížení vrchní stavbou. Při návrhu základových konstrukcí je třeba uvažovat nosné konstrukce objektu, vlastní základové konstrukce a základovou půdu komplexně. 2
3
Podle způsobu přenášení zatížení ze stavby do základové půdy rozeznáváme dva konstrukční typy základů: * Základy plošné * Základy hlubinné Inženýrsko geologický průzkum Rozsah a podrobnost průzkumu staveniště závisí na druhu a velikosti zamýšlené stavby a na složitosti geologických a hydrogeologických poměrů území. Geologický a hydrogeologický průzkum a výsledky tohoto průzkumu jsou důležitým podkladem pro návrh a provádění základových konstrukcí a současně i zemních prací a také pro volbu konstrukčního systému staveb. Průzkum pro stavební účely rozlišujeme na: předběžný průzkum podrobný průzkum průzkum během výstavby průzkum během existence stavby Předběžný průzkum - převážně pro zastavovací (urbanistický) plán - výsledkem je předběžný posudek - úkolem je - určení stability území jako celku - jeho vhodnost pro navrhovanou konstrukci Podkladem pro vypracování posudků o průzkumu jsou geologické mapy, prohlídka (rekognoskace) staveniště a sondovací práce. Při předběžném průzkumu určujeme alespoň odhadem dovolená namáhání (únosnost) a stlačitelnost základové půdy. Podrobný průzkum upřesňuje předběžný průzkum tak, abychom dostali jasný obraz o geologických poměrech a vlastnostech základové půdy. - -- - vyšetřujeme pevnost, stlačitelnost základové půdy a provádíme výpočet únosnosti a sedání. Současně je třeba stanovit ochranu základové konstrukce proti agresivitě vody. Na základě předchozích poznatků a výpočtu navrhujeme založení, případně stavbu rozčleníme na dilatační celky a navrhujeme postup při zakládání. Současně z hlediska provádění zemních prací stanovujeme zabezpečení stavební jámy (nebo stavební rýhy či stavební šachty) proti účinkům vody a sesouvání. Průzkum během výstavby Tento průzkum někdy také nazýváme provozním průzkumem - je nutný v případě realizace rozsáhlé stavby (ověření poznatků podrobného průzkumu. Je nutný také v případech, narazí-li se při zemních pracích na zeminu jiného složení a jiných vlastností, než bylo zjištěno předchozími průzkumy. Průzkum během existence stavby Průzkum se provádí například v případě, pokud se změní dokončení stavby nebo v průběhu následujících let se změní hladina podzemní vody. Dalším příkladem může být změna charakteru budovy, apod. 4
Sondy rozdělujeme na: 1.kopané 2.vrtané Kopané sondy:slouží k ohledání inženýrsko geologických poměrů na staveništi. Minimální rozměry kopaných sond jsou 1200x1800 mm, přičemž rozměry se zvětšují při hloubkách větších než 6000 mm nebo při nutnosti čerpání vody. Vrtané sondy:mají zpravidla průměr 150-300 mm, v zeminách, které neobsahují štěrk může být jejich průměr přibližně 50 mm; v hrubém štěrku jejich průměr bývá větší než 300 mm. V zeminách nesoudržných a nestabilních musí být vrty paženy ocelovými trubními výpažnicemi. 5
Průzkum základové půdy poskytuje podklady pro: posouzení vhodnosti staveniště zjištění vlastností základové půdy zhodnocení vlivu podzemní vody na zakládání návrh hloubky založení a způsob založení stanovení vlivu nově zakládané stavby na stávající okolní objekty. Podle výhodnosti pro zakládání rozlišujeme tři základní typy staveniště: staveniště vhodné: to je takové staveniště, jehož základová půda je únosná, málo stlačitelná, hladina podzemní vody leží pod úrovni základů a základové poměry neovlivňují celkové uspořádání objektů a návrh její konstrukce; staveniště podmínečně vhodné: základová půda je únosná nebo neúnosná, silně nebo nestejnoměrně stlačitelná a hladina podzemní vody vyžaduje čerpání během výkopů a provedení hydroizolace základů; staveniště nevhodné: únosná půda se nachází ve velkých hloubkách, podzemní voda je agresivní a dosahuje téměř povrchu území, staveniště je ohroženo sesuvem poddolováním, aj. 6
ČSN 73 1001 rozděluje základové poměry staveniště na: jednoduché: základová půda v rozsahu celého objektu nemění, jednotlivé vrstvy mají zhruba stálou mocnost a jsou uloženy vodorovně, hladina podzemní vody neovlivňuje koncepční uspořádání objektu a návrh konstrukce objektu; složité: základová půda se v rozsahu objektu mění, vrstvy mají proměnlivou mocnost, hladina podzemní vody je zvýšená a ovlivňuje koncepční uspořádání objektu. Kromě složitosti základových poměrů má na rozsah průzkumu vliv náročnost konstrukcí objektů (nadzákladové konstrukce). 7
Symbo l Stupe ň pevnosti Pevn ost s c (MPa) Znaky pro terénní hodnocení pevnosti Příklady hornin R0 R1 extré mně vysoký velmi vysoký > 250 150-250 horninu téměř nelze otloukat geologickým kladívkem horninu lze těžce otloukat geologickým kladívkem zdravé: bazalty, eklogity, kvarcity, amfibolity zdravé: granitoidy, diority, gabra, migmatity, granulity, prokřemenělé ruly, silicity R2 vysok ý 50-150 horninu lze kladívkem těžce rozbíjet zdravé: vápence, dolomity, slepence, pískovce, droby, pevné prachovce, pararuly, svory. fylity navětralé: horniny velmi vysoké pevnosti R3 střední 15-50 R4 nízký 5-15 horninu lze kladívkem lehce rozbíjet horninu lze rýpat nožem zdravé: jílovce, slínovce navětralé: horniny velké pevnosti mírně navětralé: horniny velké až velmi vysoké pevnosti zdravé: slabě zpevněné jílovce, prachovce, pískovce, chloritické a grafitické břidlice, ultramylonity navětralé: horniny střední pevnosti zvětralé: horniny velké až velmi velké pevnosti zdravé: velmi slabě zpevněné jílovce, prachovce, pískovce R5 velmi nízký 1,5-15 horninu lze rozdrobit rukou navětralé a mírně zvětralé: horniny nízké pevnosti silně zvětralé: horniny střední pevnosti zcela zvětralé: horniny velké až velmi velké pevnosti R6 extré mně nízký 0,5-1,5 horninu lze rýpat nehtem silně zvětralé jílovce a prachovce 8
Tab. 5.1.2.2 Klasifikace štěrkovitých zemin (ČSN 72 1001) Třída ČSN 73 1001 Název typu zeminy Sym bol obsa h f (%) Kvalitativní znaky C u C c Poloha vůči čáře A na diagramu plasticity G1 štěrk dobře zrněný GW < 5 > 4 1-3 - G2 štěrk špatně zrněný GP G3 štěrk s příměsí jemnozrnné zeminy G-F G4 štěrk hlinitý GM G5 štěrk jílovitý GC < 5 < 4 < 1-5 15 15 35 15-35 > 3 - - - - - - POD - - NAD Tab. 5.1.2.3 Klasifikace písčitých zemin (ČSN 72 1001) Třída Kvalitativní znaky Poloha vůči ČSN 73 Název typu zeminy Symbol obsa čáře A na C 1001 h f (%) u C c diagramu plasticity S1 písek dobře zrněný SW < 5 > 4 1-3 - S2 písek špatně zrněný SP < 5 < 4 < 1 - > 3 - S3 písek s příměsí 5 S-F jemnozrnné zeminy 15 - - - S4 písek hlinitý SM 15 35 - - POD S5 písek jílovitý SC 15-35 - - NAD 9
Tab. 5.1.2.4 Klasifikace jemnozrnných zemin (ČSN 72 1001) Třída ČSN 73 1001 F1 Název typu zeminy štěrkovitá hlína Sy mbol M G F2 jíl štěrkovitý CG F3 hlína písčitá MS F4 jíl písčitý CS F5 F6 F7 F8 hlína s nízkou plasticitou hlína se střední plasticitou jíl s nízkou plasticitou jíl se střední plasticitou hlína s vysokou plasticitou hlína s velmi vysokou plasticitou hlína s extrémně vysokou plasticitou jíl s vysokou plasticitou jíl s velmi vysokou plasticitou jíl s extrémně vysokou plasticitou ML MI CL CI M H M V ME CH CV CE ob sah f (%) 35-65 35-65 35-65 35-65 > 65 > 65 > 65 > 65 > 65 > 65 > 65 > 65 > 65 > 65 Kvalitativní znaky Poloh a vůči čáře A g : s na diagramu plasticity w L (%) g > s POD - g > s NAD - g > s POD - g > s NAD - - POD < 35 - POD 35-50 - NAD < 35 - NAD 35-50 - POD 50-70 - POD 70-90 - POD > 90 - NAD 50-70 - NAD 70-90 - NAD > 90 SCHÉMA KLADIFIKAČNÍHO SYSTÉMU HORNIN 10
Základní formy použití hornin a zemin ve stavební praxi Nejvíce těženými nerostnými surovinami na světě jsou suroviny stavební. Lze je rozdělit na stavební kámen a dekorační kámen. Tabulka 5.2.1 ukazuje základní formy využití hornin ve stavební praxi. Tab. 5.2.1 Základní formy použití hornin a zemin ve stavební praxi (Čabalová, Baliak, Kopecký, 1999) 5.2.1 Stavební kámen stavební kámen dekorační kámen stavební materiál (soudržné, nesoudržné zeminy) výroba stavebních látek lomový kámen kamenivo hrubě opracované kamenické výrobky jemně opracované kamenické výrobky tesané dekorační formy kamene cestářské účely zemní konstrukce při budování vodních děl pozemní stavby cihlářské suroviny cementářské suroviny žáruvzdorné suroviny lehké stavební suroviny čedič na petrurgické účely upravený neupravený rigolový, regulační, soklový základový, kyklopský tříděný (přímé použití), netříděný (na drcení) drobné, hrubé, těžené štěrkopísek drobné, hrubé, drcené štěrková drť dlažební kostky, schody, dlažební kvádry, kvádry, bloky obkladové desky, okenní rámy, schodiště portály, klenby, pomníky, zábradlí, hlavice, části vnitřního vybavení ochrana vrstev vozovky, podkladové vrstvy vozovky, kryty vozovky, násypy do těsnící, stabilizační části hráze, do filtračních vrstev do betonu, omítek, malt Tab. 5.3.1 Klasifikace hornin podle tříd těžitelnosti (ČSN 73 3050) ída Tř Hornina Nakypření přechodné, trvalé (%) jemnozrnné zeminy, měkké konzistence I C = 0,05-0,75, I P < 17; např. ornice, hlína, písčitá hlína; 10-15, 1-2 1 písčité a štěrkovité zeminy: kypré I D < 0,33 se zrny do 20 mm, se zrny nad 20 mm v objemu do 10%, např. písek, písek se štěrkem, drobno a sypké zeminy, lze je nabírat střednězrnný štěrk, stavební odpad a navážka podobného charakteru lopatou, nakladačem jemnozrnné zeminy, tuhé konzistence IC = 0,75-1,00, IP > 17; např. ornice, hlína, prachovitá hlína (spraš), písčitá hlína, rašelina; 10-15, 2-4 2 písčité a štěrkovité zeminy: středně ulehlé, ID = 0,33-0,67 se zrny do 20 mm, se zrny 20-50 mm nad 10% objemu a se zrny nad 50 mm do 10 % objemu, rypné zeminy, rozpojitelné např. písčitý štěrk, středně a hrubozrnný štěrk, popř. s kameny; stavební odpad a navážka podobného charakteru rýčem, nakládačem jemnozrnné zeminy pevné a tvrdé konzistence IC > 1,0, IP < 17 a měkké a tuhé, IC = 0,0-0,1, IP 17; např. hlína, spraš, jílovitá hlína, písčitý jíl, jíl; 15-20, 4-6 písčité a štěrkovité ulehlé, ID > 0,67 nebo se zrny 50-100 mm nad 10% objemu, se zrny nad 100 mm do 10%, např. hrubý písčitý štěrk, hrubý štěrk 3 s kameny; kopné horniny, rozpojitelné krumpáčem, rýpadlem skalní horniny intenzívně alterované nebo rozrušené, zvětraliny, eluvia; stavební odpad a navážka podobného charakteru jemnozrnné, pevné a tvrdé konzistence, IC > 1,0, IP 17, jíl, písčitý jíl, jílovitá zemina, písčitá hlína; 4 písčité a štěrkovité se zrny 100-250 mm do 50%, se zrny nad 250 mm do 10% objemu, např. kameny, štěrk s balvany, hrubý štěrk, drobný a střednězrnný štěrk s jílovitým nebo hlinitým tmelem; horniny navětralé až zvětralé, jako navětralé jílovce, prachovce, tufy, tufity, zvětralé pískovce a břidlice, zvětralé vápence a opuky; skalní rozrušené, zvětralé, rozpukané; 15-20, 4-6 drobivé pevné horniny, rozpojitelné klínem, rýpadlem zeminy kašovité a tekuté konzistence, IC < 0,05 jako bahnitý náplav, tekutý písek; stavební odpad a navážka podobného charakteru zeminy písčité a štěrkovité se zrny 100-250 mm nad 50%, se zrny nad 250 mm do 0,1 m3 v objemu 10-50%, popř. spojené jemnozrnným tmelem; hrubý štěrk s kameny a balvany, středně a hrubozrnný štěrk s jílovitým nebo hlinitým tmelem; horniny pevné, zdravé, ve vrstvách do 15 cm, např. slepenec s jílovitým 5 tmelem, jílovec, jílovité břidlice, písčité břidlice, travertin, pískovec s jílovitým tmelem, fylity, chloritové břidlice, opuka; skalní, porušené, navětralé, rozpukané s diskontinuitami vzdálenými od sebe do 15 cm; navážka podobného charakteru; zmrzlé zeminy 20-30, 6-10 lehce trhatelné, rozpojitelné rozrývačem, těžkým rýpadlem, trhavinami zeminy písčité a štěrkovité s balvany do 0,1 m3 nad 50% objemu, s balvany nad 0,1 m3 do 50%; 30-40, 20-30 6 pískovce skalní zdravé, s hustotou diskontinuit do 1 m, jako granitoidy, diority, pórovité bazaltoidy, fylitické břidlice, hrubé slepence, aglomeráty, vápence, droby, těžko trhatelné, rozpojitelné těžkým rozrývačem, trhavinami zeminy písčité a štěrkovité se zrny nad 0,1 m3 nad 50% objemu; 7 skalní zdravé, masivní s hustotou diskontinuit větší než 25 cm, např. křemence, slepence s křemitým tmelem, rohovcové vápence, křemenné diority, andezity, fonolity, hrubě sloupcovité bazaltoidy, diabasy, granulity, amfibolity 40-90, 20-30 velmi těžko trhatelné, rozpojitelné trhavinami 11
ZÁKLADOVÉ PATKY Základové patky z lomového kamene Základové patky z prostého betonu Základové patky železobetonové monolitické Základové patky montované prefabrikované 12
13
1. ZÁKLADOVÉ PATKY -základové konstrukce - většinou v konstrukčním systému skeletovém Zatížení ze svislých vertikálních prvků (sloupů) se přenáší pokud možno centricky na základovou půdu. Založení na patkách - málo stlačitelná základová půda o dostatečné a stejnoměrné únosnostipatky mají sedat rovnoměrně. Realizace patek 3000x3000 mm. (z hlediska technologického i ekonomického) Půdorysný tvar patek-čtvercový, obdélníkový, kruhový. Tvar, materiál, i rozměry - vliv způsobu kotvení sloupů nebo jiných konstrukcí, které jsou na patce uloženy (technologie provádění základových patek monolitických a montovaných) Patky železobetonové monolitické jsou z hlediska spotřeby betonové směsi úspornější než patky z prostého betonu. Vrstva betonu vytváří podkladní beton a krycí vrstvu v tl. cca 50-100 mm; proti agresivitě dále můžeme uplatnit aktivní izolace, nátěry, obklady, apod. Sousední patky s rozdílnou hloubkou založení musí být v závislosti na druhu zeminy uspořádány tak, aby úhel β, který svírá spojnice přilehlých hran základových patek s vodorovnou splňoval u soudržných zemin podmínku: tg β = tg φv + cu / σsm kde φv je totální úhel vnitřního tření zeminy, Cu totální soudržnost zeminy, σ sm průměrné kontaktní napětí v základové spáře výše položené základové patky. Základové patky: A -patka z prostého betonu jednostupňová, B -patka z prostého betonu dvoustupňová, C -patka z prostého betonu lichoběžníková, D železobetonová. 14
2. ZÁKLADOVÉ PÁSY Základové pásy z lomového kamene Základové pásy z prostého betonu Základové pásy železobetonové monolitické Základové pásy montované prefabrikované 15
16
Ú P R A V A Z Á K L A D Ů PROSTUPY, SPÁRA 17
3. ZÁKLADOVÉ ROŠTY Základové rošty železobetonové monolitické Základové rošty prefabrikované 18
4. ZÁKLADOVÉ DESKY Základová deska z prostého betonu Základová deska železobetonová monolitická Závěrečná zpráva IGP obsahuje: popis geologické stavby a podmínek území, výsledky místních prohlídek a vyhodnocení dříve provedených průzkumů, rozvržení, provedení a geodetické zaměření sondovacích prací, popis polních nebo laboratorních zkoušek základové půdy, zhodnocení výsledků sondovacích prací, polních a laboratorních zkoušek ve formě návrhových charakteristik charakteristik základové půdy, výsledky hydrogeologického průzkumu, včetně údajů o agresivitě zemního prostředí nebo podzemní vody, požadavky a doporučení týkající se způsobu založení, hloubky základové spáry, způsobu otevření stavební jámy, údajů o těžitelnosti zemin a hornin a opatření k zajištění stability území. Závěrečná zpráva stanoví: optimální způsob zakládání objektu v daných základových podmínkách, včetně případného vlivu na návrh nadzákladové konstrukce, charakteristiky základové půdy do hloubky možné ztráty únosnosti a účinku přetvoření, optimální hloubku základové spáry, ochranu základové konstrukce proti účinkům zemního prostředí, event.agresivního prostředí, způsob otevření stavební jámy s ohledem na okolní zástavbu, opatření pro zajištění stability území, způsob založení ve zvláštních podmínkách (např. poddolované území, seizmické vlivy, zátopové oblasti). 19
Brno-Bystrc: zakládáni budovy na vrstvě tepelné izolace z drceneho pěnoveho skla. 1 granule pěnoveho skla; 2 geotextilie; 3 vyztuž železobetonove desky Židlochovice: hruba stavba rodinneho domu. 1 nasyp; 2 tepelna izolace z XPS tl. 200 mm; 3 železobetonova zakladova deska tl. 300 mm; 4 zdivo z porobetonovych tvarnic. 20
Augsburg: izolování základů pomocí izolace z XPS. OBRÁZKY 21
Zvláštní podmínky staveniště Zvláštní podmínky mají zejména staveniště: 1. S organickými zeminami 2. S prosedavými zeminami 3. Se sypaným zemním materiálem: 4. Na úložištích 5. V seizmických 6. Na poddolovaném území: 22
Zvláštní podmínky staveniště Zvláštní podmínky mají zejména staveniště: 1. S organickými zeminami: - zvýšená stlačitelnost základové půdy a tím i vyšší hodnoty rovnoměrných a nerovnoměrných složek sednutí. Způsob využití staveniště - závisí na uvedeném typu organické zeminy, mocnosti a uložení organické vrstvy vzhledem k základové spáře. 2. S prosedavými zeminami: - u jemnozrných zemin eolického původu (zejména spraše), kde obsah prachové složky je vyšší než 60% a jílové složky menší než 15% hmotnosti suché zeminy. Prosedání, které dosahuje několika procent mocnosti prosedavé vrstvy je nebezpečné pro stavební objekt zvláště lokálními rozdíly hodnot sednutí. Metodu pro zakládání představuje hlubinné zakládání pod úroveň prosedavé zeminy. 3. Se sypaným zemním materiálem: - a) záměrně vytvořené hutněné sypaniny v podobě násypů, zásypů a podsypů, jejichž charakteristiku předepisuje projektová dokumentace, takové sypaniny se uplatňují zejména k náhradě nevhodných základových půd; b) ve druhém případě - nezhutněná násypová tělesa, která se poměrně často vyskytují ve staré městské zástavbě nebo průmyslové zástavbě s proměnlivým složením a ulehlostí, násypová tělesa jsou vytvořena jako úložiště různorodých domovních, stavebních nebo průmyslových odpadů. O jejich využitelnosti pro zakládání rozhoduje posouzení inženýrsko geologického průzkumu (IGP). 4. Na úložištích odpadu:úložiště tvoří tzv. výsypky, které vznikly v oblasti vytěžených povrchových dolů, a v rámci rekultivace jsou zpátky zasypány skrývkovým materiálem. Pro zakládání je nutné provést IGP, provádět dlouhodobá měření velikosti a časového průběhu sedání násypového tělesa. Jistá příbuznost z hlediska zvláštních podmínek staveniště je zde s poddolovaným územím. V oblasti nad vytěženou slojí vzniká typické dno poklesové kotliny s nejvyšší hodnotou sedání smax, ale menší nerovnoměrné sedání, které se projeví na její okrajové části nakloněním, zakřivením, a vodorovným přetvořením výsypky. 5. V seizmických oblastech:zakládání se týká nejen samotných základů stavby, ale i celé nadzákladové konstrukce. Seizmické účinky na stavební objekty mohou být přírodní (zemětřesení) nebo účinky dopravy, strojního zatížení, průmyslové exploze, výbuchy, apod. 6. Na poddolovaném území:poddolovaným územím nazýváme území v dosahu účinků hlubinné těžby užitkových nerostů. Povrchové objekty na poddolovaném území jsou v době své životnosti vystaveny vlivu deformací terénu, které se projevuje jako zatížení stavebních konstrukcí od nerovnoměrných přetvoření základové půdy. Základní požadavky pro zajištění staveb zahrnuje ČSN 73 0039. 23
KOTVENÁ PILOTOVÁ STĚNA - MOSTY U JABLUNKOVA OBDOBNĚ - JIHLAVA CITI PARK Zlepšování základové půdy Zlepšování základové půdy se týká především zvětšení smykové pevnosti, zmenšení deformací nebo i zmenšení propustnosti. Změnu vlastností základové půdy lze dosáhnout například jejím nahrazováním jinou zeminou (tzv. polštáře), mechanickými změnami stavu zeminy (odvodňování, zhutňování), přísadami do základové půdy (injektáže, stabilizace) nebo také vysoušením a vypalováním. 1. Konstrukce štěrkopískových polštářů: 2. Termické zpevňování podloží (tzv. vypalování půdy): 3. Injektování podloží: 4. Odvodnění podloží 5. Vyztužování zemin 6. Jiné možnosti: 24
Zlepšování základové půdy 1.Konstrukce štěrkopískových polštářů: - základní podmínka pro správnou funkci štěrkopískového polštáře je jeho hutnění - zhutňuje se po vrstvách tloušťky cca 300 mm deskovými vibrátory nebo vibroválcováním. Štěrkopísek vytváří porézní vrstvu, která působí v podzákladí jako drén. Rozměry průřezu štěrkopískového polštáře se stanovují podobně jako rozměry základových pásů nebo patek, protože polštář představuje spodní stupeň vlastního základu. 2.Termické zpevňování podloží (tzv. vypalování půdy): - způsob zlepšování základové půdy pro soudržné zeminy - princip vypalování půdy spočívá na fyzikálně mechanických přeměnách vlastností a složení zemin po jejich zahřátí proudem horkých plynů, zaváděných do svislých, šikmých nebo i horizontálních vrtů. Horké plyny se vytlačují z vypalovací pece. Zemina, která se zahřívá nad 600oC pozbude trvale plasticitu a rozbřídavost a při dalším zvyšování teploty, zpravidla až na 800o-900oC se její jednotlivé částice spojí chemickými reakcemi v pevný celek. Vznikne keramická hmota s příznivějšími vlastnostmi. 3.Injektování podloží: injektování podloží - ke zvýšení pevnosti sypkých zemin nebo jejich utěsnění proti vodě - injektáže jsou tím účinnější, čím je zemina propustnější. Injektážní hmota se vhání do základové půdy pod tlakem (0,2 2 MPa) pomocí injekčních jehel, zasunutých do pažnic z ocelových trub - rozmístění jehel a velikost tlaku - podle složení zeminy a požadované míry jejího zhutnění, ( tak, aby se injektována pásma překrývala.) 4.Odvodnění podloží: - únosnost zvodnělé základové půdy se může zvýšit zmenšením obsahu vody, tj.trvalým snížením hladiny podzemní vody. 5.Vyztužování zemin: - speciální rohože - zvyšuje se smyková pevnost zemin, stabilitu a spolupůsobení. Výztužné vložky zamezují posunutí a vytlačování zeminy z podloží, snižují příčné deformace a tím celkově snižují sedání. Používají se pásy hliníkové, z oceli, umělých hmot. Do této skupiny řadíme i vyztužování zemin geotextiliemi. 6.Jiné možnosti: stabilizace jinou zeminou, cementem, asfaltem nebo dehtem, chemické látky, stabilizace vápennými nebo štěrkopískovými pilotami. Zaměření stavby vynesení stavby výkopové práce provedení základových pásů 25
4. ZÁKLADOVÉ DESKY Základová deska z prostého betonu Základová deska železobetonová monolitická 26
27
28
29
30
KESON 31
32