astný nebo smutný?
Mozkové hemisféry Podélná rýha Corpus Callosum
Stranové nesoum rnosti lidského mozku si všímali anatomové již v poslední tvrtin 19. století. Postupn našli adu rozdíl viditelných prostým okem. Lze je prokázat už od pom rn raných vývojových stádií mozku. Jeden z funk ležitých rozdíl se týká trojúhelníkovité oblasti k ry na horní ploše horního spánkového závitu, které se íká planum temporale. Má klí ový význam pro zpracování ových zvuk. Stranový rozdíl je patrný již v 31. týdnu nitrod ložního vývoje. Pravé planum temporale má v tší než levé 14% mužských a p ibližn 18% ženských mozk. V dosp losti se stejná nesoum rnost prokazuje u 6% mužských a 16% ženských mozk. Jestliže se v souborech vyšet ovaných mozk nerozlišuje pohlaví, pak je v dosp losti planum temporale v tší vlevo než vpravo u 65% mozk, stejné jako napravo u 24% mozk a v tší napravo než nalevo u 11% mozk. Praváci mají ve v tšin p ípad v tší pravý elní lalok než levý elní lalok, zatímco levý spánkový a týlní lalok mají v tší než pravý. I leváci mají obvykle pravý elní lalok v tší než levý, ale je mezi nimi na rozdíl od pravák vyšší podíl jedinc se stejn velkými elními laloky nebo s v tším levým elním lalokem než pravým. Podobných stranových anatomických rozdíl viditelných prostým okem ov ených m ení, p ípadn viditelných v zobrazovacích metodách byla nalezena celá ada. Postupn byly objevovány stranové rozdíly v rozsahu cytoarchitektonických polí Brodmanovy mapy. Doloženy byly i chemické rozdíly v r zných oblastech pravé a levé strany mozku. Tyto rozdíly mají vztah jak k rozdílu pohlaví, tak k praváctví a leváctví, krom toho mají vztah k mozkové reprezentaci i a jazyka. Z toho plynou dv pou ení. Lidský mozek není stranov soum rný. Stranová nesoum rnost má funk ní význam. ležité je v t, že nejde o prostou dichotomii, nebo zrcadlové obrazy, nap íklad praváci versus leváci, muži versus ženy, ale o jev podstatn složit jší.
Mozkové hemisféry LEVÁ PRAVÁ SLOVNÍ POPIS POJMY SYMBOLY ASOVÁ ANALÝZA DETAILY ARITMETIKA ALGORITMY SEKVEN NÍ INNOST AUTOMATICKÉ, RUTINNÍ INNOSTI L CORPUS CALLOSUM P P MINIMÁLNÍ CORPUS CALLOSUM HUDBA UM NÍ CORPUS CALLOSUM OBRAZY, VZORY ASOVÁ SYNTÉZA CELEK (GESTALT) GEOMETRIE INTUICE PARALELNÍ INNOST NOVÉ, NERUTINNÍ INNOSTI
Naše pravá hemisféra, to je tento, p ítomný okamžik. P ímo tady, práv te. Naše pravá hemisféra myslí v obrazech a u í se kinesteticky, skrze pohyb našeho t la.... Jsem energetická bytost, neustále propojená s energií, která je všude kolem m, skrz v domí mé pravé hemisféry. Jsme energetické bytosti, vzájemn propojené v domím našich pravých hemisfér jako jedna velká, lov í rodina. Jill Bolte Taylor neuroložka a neurov dkyn Video 1 Video 2 Moje - naše - levá hemisféra je velmi odlišné místo. Naše levá hemisféra emýšlí lineárn a metodicky. Naše levá hemisféra se zabývá minulostí a budoucností. Naše levá hemisféra je uzp sobena k tomu, aby vzala tu nesmírnou koláž vjem p ítomného okamžiku a za ala v ní rozeznávat detaily a další detaily a další detaily o t chto detailech.... A naše levá hemisféra myslí v jazyce. Je to ten všudyp ítomný hlas v hlav, který m a m j vnit ní sv t propojuje s vn jším sv tem.... Ale co je asi nejd ležit jší, je to ten hlas, který mi íká: "Já jsem. Já jsem." A jakmile moje levá hemisféra ekne "Já jsem", stávám se odd lenou od okolí. Stávám se samostatným, hmotným individuem, odd lená od toku energie, který m obklopuje a odd lená od vás. A tuhle ást mozku jsem ztratila toho rána, kdy jsem dostala mrtvici.... Bylo tam krásn. P edstavte si jaké to asi je, být naprosto zbaveni toho neustálého švito ení v mozku, které vás propojuje s vn jším sv tem. Takže jsem tady v tom prostoru a všechno, moje práce, stres spojený s prací, je to pry. A cítím se lehou ce ve svém t le.
Temporal lobe - departing from the occipital lobe, the what pathway of visual processing dives down into inferotemporal cortex (IT), where visual objects are recognized. Meanwhile, superior temporal cortex contains primary auditory cortex (A1), and associated higher-level auditory and language-processing areas. Thus, the temporal lobes (one on each side) are where the visual appearance of objects gets translated into verbal labels (and vice-versa), and also where we learn to read. The most anterior region of the temporal lobes appears to be important for semantic knowledge -- where all your high-level understanding of things like lawyers and government and all that good stuff you learn in school. The medial temporal lobe (MTL) area transitions into the hippocampus, and areas here play an increasingly important role in storing and retrieving memories of life events (episodic memory). When you are doing rote memorization without deeper semantic learning, the MTL and hippocampus are hard at work. Eventually, as you learn things more deeply and systematically, they get encoded in the anterior temporal cortex (and other brain areas too). In summary, the temporal lobes contain a huge amount of the stuff that we are consciously aware of -- facts, events, names, faces, objects, words, etc. One broad characterization is that temporal cortex is good at categorizing the world in myriad ways. Parietal lobe - in contrast to temporal lobe, the parietal lobe is much murkier and subconscious. It is important for encoding spatial locations (i.e., the where pathway, in complement to the IT what pathway), and damage to certain parts of parietal gives rise to the phenomenon of hemispatial neglect -- people just forget about an entire half of space! But its functionality goes well beyond mere spatial locations. It is important for encoding number, mathematics, abstract relationships, and many other "smart" things. At a more down-to-earth level, parietal cortex provides the major pathway where visual information can guide motor actions, leading it to be characterized as the how pathway. It also contains the primary somatosensory cortex (S1), which is important for guiding and informing motor actions as well. In some parts of parietal cortex, neurons serve to translate between different frames of reference, for example converting spatial locations on the body (from somatosensation) to visual coordinates. And visual information can be encoded in terms of the patterns of activity on the retinal (retinotopic coordinates), or head, body, or environment-based reference frames. One broad characterization of parietal cortex is that it is specialized for processing metrical information -- things that vary along a continuum, in direct contrast with the discrete, categorical nature of temporal lobe. A similar distinction is popularly discussed in terms of left vs. right sides of the brain, but the evidence for this in terms of temporal vs. parietal is stronger overall.
Známé vs. Neznámé Rutina vs. Novota Pravá hemisféra odpovídá za zvládání nových informací, levá za zvládání dob e ustavených kognitivních dovedností Kontrola duševních funkcí se p esouvá z leva doprava s nar stající zkušeností s daným typem úlohy Jedinec elící skute nové situaci nebo problému je zpracovává p evážn pravou hemisférou. Jakmile se situace stane n ím známým a zvládnutým, za ne být z ejmý dominantní význam levé hemisféry (platí i pro osvojování jazyka viz rozdílné d sledky poškození pravé a levé hemisféry u d tí a u dosp lých)
Ješt do nedávna se m lo za to, že pravá hemisféra hraje minimální roli p i zpracovávání jazyka. Neurov dec Roger Sperry ve své p ednášce p i p íležitosti p evzetí Nobelovy ceny v roce 1981 shrnul p evládající pohled na funkci pravé hemisféry v dob, kdy ji za al studovat, takto: Pravá hemisféra nejenže byla n má a agrafická, ale také dyslektická, hluchá ke slov m, apraxická a obecn postrádající vyšší kognitivní funkce. Což samoz ejm není pravda; pravá hemisféra v žádném p ípad není neužite ný kus tkán. Neurov dec Jonathan Schooler z UCSB navrhl následující metaforu. Tvrdí, že naše hemisféry se ídí podobnou strategií zpracovávání informací jako zrakový systém. Jednou ze základních vlastností toho, jak mozek vidí, je to, že má ve skute nosti dva r zné zp soby, jak dává vizuálnímu sv tu smysl a význam. Máme jeden zrakový systém, který se zajímá o jemné detaily a jednozna nost. To je systém spojený s foveou a ípky na sítnici, které používáme k vnímání takových cí jako jsou nap. slova na tomto slidu. Máme ovšem také více hrubozrnný systém, který nám umož uje rychle zachytit celou scénu nebo zahlédnout n jaký pohyb koutkem svého oka." Podle této metafory levá hemisféra vyniká v detailech a doslovnosti, zatímco pravá hemisféra je lepší v hrubší analýze, ímž nám umož uje vnímat v ci v jejich kontextu. Realita je tak složitá, že ji mozek musí zpracovávat zárove dv ma r znými zp soby. Pot ebujeme vid t stromy, ale nesmíme zapomínat ani na les. Všechna ta implicitní a konotativní spojení to, co nenajdeme ve slovníku - jsou tím, co iní z jazyka tak mocný nástroj vyjad ování. Když tete báse, slyšíte n jaká emo nabitá slova nebo se sm jete jakému vtipu, ve velké mí e se v té chvíli spoléháte na svou pravou hemisféru. Sarkasmus je pak dokonalým p íkladem promluvy, která vyžaduje kontextuální porozum ní.
Left Representation The Abstract Narrow focus Language Right Perception The Concrete Broad focus Embodiment Manipulation Experience (?) Parts Machines The Static Focus on the known Consistency, familiarity, prediction A closed knowledge system (Urge after) Consistency The Known The explicit Generalisation Particulars Wholes Life The Changing Alertness for the novel Contradiction, novelty, surprise An open knowledge system (Urge after) Completeness The Unknown, The ineffable Theimplicit Individuality/uniqueness Context
Savantismus Idiot Savant (u ený idiot) je lov k s jednostrannou fenomenální schopností (hudební, po tá skou, kreslí skou a emeslnou), která se asto pojí s mentální retardací i autismem (viz film Rainman) Charakteristickým rysem savantských syndrom je (krom tém vždy ítomného autismu) to, že se ur ité schopnosti výjime rozvinou, zatímco ostatní zakrní nebo z stanou nevyvinuté (savantské schopnosti, zejména ty po tá ské, se však mohou objevit i u lidí s vysokou všeobecnou inteligencí) Abnormáln rozvinuté schopnosti bývají vždy n jakého konkrétního druhu, zatímco ty poškozené bývají abstraktní a lingvistické povahy To odpovídá relativní funk ní specializaci hemisfér, kdy levá hemisféra je spojována s rozvojem abstraktních a verbálních schopností a pravá hemisféra s rozvojem percep ních dovedností Poškození levé hemisféry u d tí m že vést ke kompenza nímu nadm rnému rozvoji a následné dominanci pravé hemisféry; a u dosp lých pak k disinhibici pravé hemisféry (a jejích funkcí), kterou jinak levá hemisféra za normálních okolností inhibuje Savanti jako kdyby m li privilegovaný p ístup k nižším úrovním reprezentace informací, jež u normálních lidí b žn nejsou dostupné prost ednictvím introspekce Lze áste vyvolat i um le pomocí rtms reverzibilní inhibicí levého spánkového laloku lze potla it abstraktní a konceptuální myšlení a uvolnit potla ované funkce pravé hemisféry (v podob zlepšené schopnosti malovat, po ítat a opravovat text)
Temporal lobe - departing from the occipital lobe, the what pathway of visual processing dives down into inferotemporal cortex (IT), where visual objects are recognized. Meanwhile, superior temporal cortex contains primary auditory cortex (A1), and associated higher-level auditory and language-processing areas. Thus, the temporal lobes (one on each side) are where the visual appearance of objects gets translated into verbal labels (and vice-versa), and also where we learn to read. The most anterior region of the temporal lobes appears to be important for semantic knowledge -- where all your high-level understanding of things like lawyers and government and all that good stuff you learn in school. The medial temporal lobe (MTL) area transitions into the hippocampus, and areas here play an increasingly important role in storing and retrieving memories of life events (episodic memory). When you are doing rote memorization without deeper semantic learning, the MTL and hippocampus are hard at work. Eventually, as you learn things more deeply and systematically, they get encoded in the anterior temporal cortex (and other brain areas too). In summary, the temporal lobes contain a huge amount of the stuff that we are consciously aware of -- facts, events, names, faces, objects, words, etc. One broad characterization is that temporal cortex is good at categorizing the world in myriad ways.
Mentální nastavení (Set Effects) = používání zp sobu ešení, které bylo úsp šné v minulosti p i ešení starých problém, ale nikoli nyní (p i ešení nového problému) = lp ní na osv ených myšlenkových postupech (people are biased to prefer certain operators when solving a problem by their experiences) Snaha napodobit neuronální aktivitu u savant elektrická stimulace aktivity pravé hemisféry a inhibice aktivity levé hemisféry (transcranial direct current stimulation, TDCS) Pozorována nižší míra mentální fixace na starý zp sob ešení problém
Joe p išel do práce a místo toho, aby za al pracovat, si sedl a odpo íval. Jeho šéf si toho všiml a ekl Joeovi Joe, nepracuj tak tvrd!. To, co p itom šéf cht l svými slovy vyjád it, bylo Joe, ty jsi ale ulejvák". Studie pacient s lézemi ve ventromediální oblasti pravého prefrontálního kortexu ukazují, že tito pacienti mají vážné potíže s porozum ním sarkasmu (alespo ve srovnání s pacienty s lézemi v levé ásti prefrontálního kortexu). Další studie prokázala, že lidé lépe rozumí sarkasmu, když je jim sd len do jejich levého ucha. (Sluchový systém je podobn jako ten zrakový uspo ádán k ižn, tzn. že signály z levého ucha putují primárn do pravé hemisféry a vice versa.)
Giuseppe Arcimboldo (1530 1593)
Snaha objevit vzorec Snaha ur it nej ast ji se objevující barvu?? 60% úsp šnost 75% úsp šnost Posloupnost barev je ve skute nosti náhodná s tím, že ervená barva se objevuje po 75% asu.
Fabulace p i komisurotomii Pacient s odd lenými hemisférami svým pravým zorným polem vidí obrázek slepi ího pa átu (který se promítá do levé hemisféry) a svým levým zorným polem pak vidí obrázek zasn žené p íjezdové cesty (který se promítá do pravé hemisféry). Pacientovi jsou pak ukázány zné obrázky, z nichž má za úkol vybrat ten, který je podle n j nejt sn ji (významov ) spjat s tím, co práv vid l. Pacient ukáže na dva obrázky. Jeho pravá ruka (ovládaná levou hemisférou) ukazuje na obrázek slepice (což odpovídá obrázku slepi ímu pa átu, který vnímá levá hemisféra), zatímco jeho levá ruka ukazuje na obrázek lopaty (pravá hemisféra chce odházet sníh na p íjezdové cest, který vnímá). Tato odlišná reakce odhaluje vnit ní konflikt, ke kterému dochází v každém z nás. Jeden a ten samý mozek p ichází se dv ma rozdílnými odpov dni. Zajímavá je však reakce pacienta na otázku po vysv tlení jeho neobvyklé reakce: To je jasné, slepi í pa át souvisí se slepicí a pot ebujete lopatu, abyste uklidili její kurník. Takže místo uznání toho, že jeho mozek je zmatený, pacient p ichází s elegantním odvysv tlením svého zmatení. Stejn jako se p íroda bojí vakua, tak se mozek/mysl obává rozpor a nejednozna nosti (viz také teorie kognitivní disonance a vymývání mozk ).
Fabulace p i komisurotomii
Sou asný fáze výzkumu ukazuje, že lidé s odd lenými hemisférami v pokusných podmínkách: Nedokážou slou it zrakové informace z obou hemisfér. Na druhé stran se mezi odd lenými hemisférami p enášejí základní informace o umíst ní p edm tu v prostoru. P enos t chto informací probíhá nerozd lenými ástmi mozku. Každá hemisféra dokáže zam it sv j systém pozornosti na bod v obou polovinách zorného pole. Rovn ž dokáže každá hemisféra vyhledávat p edm t zrakem. Odd lení hemisféry kontrolují pohyby obou paží. Pohyby ruky však kontrolují jen na opa né stran. áste né prot tí corpus callosum dokázalo, že se na p enosu sémantických informací podílejí jen vlákna jeho p ední, nikoli zadní ásti. Odd lení hemisfér poškodí vyvolávání informací z pam ti. Znovupoznávání, které se ov uje tím, že se edvede nap íklad n jaká sestava p edm pak se p edvede sestava další, v níž jsou jednotlivé objekty z první sestavy a vyšet ovaný je má znovu poznat, tato operace nenarušuje. Pravá hemisféra na rozdíl od p vodních p edstav není nositelem i. Jestliže m li operovaní zastoupenou p ed operací oboustrann, m že s odstupem asu za ít pravá hemisféra mluvit. Levá hemisféra je tlumo níkem chování a podv domých citových stav. To je velmi d ležitý objev, který byl za azen mezi teorie vysv tlující vztah mozku a v domí. V lí kontrolované, tedy herecké mimické výkony kontrolu levá hemisféra, zatímco spontánní, pravé citové mimické výrazy kontroluje pravá hemisféra. Pravá hemisféra rovn ž kontroluje humor a metafory.
Mozek je funk ní jednota, tou je i mozek lidí s odd lenými hemisférami. Syndrom rozšt peného mozku se projevuje jen v pokusných, p esn definovaných situacích. V každodennosti se tito lidé cítí jako jeden, nikoli jako dva lidé. Mozkové hemisféry v každém okamžiku trvale spolupracují, by má v n kterých sm rech jedna hemisféra funk ní p evahu nad hemisférou druhou. Vytrvalé zd raz ování odlišné funkce hemisfér, dokonce i komer ražená cvi ení nap íklad pravé hemisféry jsou výsledek edsudk jejichž ko eny jsou v 19. století. Udržují se snad pro svou jednoduchost. Jak známo, jednoduchá lež obvykle vít zí nad složit jší pravdou.