A.I. VYHODNOCENÍ SOULADU S PÚR R

Z geografické pozice Moravskoslezského kraje a vymezení jeho územního obvodu vyplývají požadavky na koordinaci využívání území v rámci širších vazeb jednak se sousedními kraji R (Olomoucký a Zlínský kraj) a jednak s pilehlými oblastmi Polska (Województwo lskie, Województwo Opolskie) a Slovenska (Žilinský samosprávny kraj). Z hlediska osídlení a urbanizace jsou z pohledu širších vztah Moravskoslezského kraje významné vnitrorepublikové vazby na Olomouckou aglomeraci 1 (cca 228 tis. obyvatel), v mezinárodních souvislostech potom vazby na metropolitní regiony Katowice (2,6 mil. obyvatel) a Kraków (800 tis. obyvatel) v Polsku, resp. aglomeraci Žilina Martin (200 tis. obyvatel) na Slovensku. Mezinárodní dopravní vazby jsou realizovány v rámci vtve VIb. severojižního transevropského multimodálního koridoru (dále TEMMK) transevropské dopravní sít (Trans European Network Transport; dále TEN-T), která propojuje významné sídelní a ekonomické struktury stední a východní Evropy v relaci Víde Ostrava Katovice. A.I. VYHODNOCENÍ SOULADU S PÚR R V kontextu eské republiky je nezbytná koordinace Zásad územního rozvoje s Politikou územního rozvoje R, která uruje požadavky a rámce úkol územního plánování v republikových a mezinárodních souvislostech a stanovuje rámcové úkoly a podmínky pro navazující územn plánovací dokumentaci. Zásady územního rozvoje Moravskoslezského kraje 2 vycházejí z Politiky územního rozvoje R 2008, schválené Usnesením vlády R ze dne 20.07.2009. 929 3. Ve vztahu k území MS kraje formuluje PÚR R 2008 tyto úkoly a požadavky: Požadavek REPUBLIKOVÉ PRIORITY Republikové priority územního plánování pro zajištní udržitelného rozvoje území urují požadavky na konkretizaci obecn formulovaných cíl a úkol územního plánování a urují strategii a základní podmínky pro jejich naplování v územn plánovací innosti kraj a obcí Vazba priorit územního plánování kraje na republikové priority dle PÚR R 2008 je vyhodnocena v kap. C.I. Odvodnní ROZVOJOVÉ OBLASTI A ROZVOJOVÉ OSY Zpesnit vymezení rozvojových oblastí a rozvojových Splnno viz textová a grafická ást návrhu ZÚR 1 Rozvojová oblast republikového významu OB 8 dle PÚR R 2008 2 Dále jen ZÚR 3 Dále jen PÚR R 2008

Požadavek os republikového významu: rozvojová oblast OB 2 Ostrava rozvojová osa OS 10 (Katowice ) hranice R/Polsko Ostrava Lipník nad Bevou Olomouc Brno Beclav hranice R/Slovensko (- Bratislava) rozvojová osa OS13 Rozvojová osa Ostrava Tinec hranice R/Slovensko (-adca). (kap. B + výkres A.1) SPECIFICKÉ OBLASTI Zpesnit vymezení specifických oblastí republikového významu: SOB 2 Beskydy SOB 3 Kralický Snžník Jeseníky SOB 4 Karvinsko Splnno viz textová a grafická ást návrhu ZÚR (kap. C + výkres A1) DOPRAVNÍ INFRASTRUKTURA Zpesnit vymezení koridor železniní dopravy VR 1 Brno Ostrava st. hranice R/Polsko (-Katowice) C-E-40b Ostrava Mosty u J. st. hranice R/Slovensko (-Žilina) Zpesnit vymezení koridoru kapacitní silnice S 6 Bohumín - Havíov Tanovice Mosty u J. - st. hranice R/Slovensko (-Žilina) Zpesnit vymezení koridoru možného budoucího prplavního spojení VD 4 Odra Váh (dle AGN E81) Zpesnit vymezení plochy pro veejné logistické centrum (VLC) Ostravsko Vymezení koridor upesnno v rámci schválených ÚPN VÚC Ostrava Karviná a ÚPN VÚC Beskydy. ZÚR pebírají vymezené koridory dle ust. 187, odst. 2 zák.. 183/2006 Sb., ve znní pozdjších pedpis 4 (viz textová a grafická ást ZÚR - kap. D. + výkres A.2). Vymezení koridoru upesnno v rámci schválených ÚPN VÚC Ostrava Karviná a ÚPN VÚC Beskydy. ZÚR pebírají vymezený koridor dle ust. 187, odst. 2 zák.. 183/2006 Sb., ve znní pozdjších pedpis (viz textová a grafická ást ZÚR - kap. D. + výkres A.2). ZÚR nevymezují koridor pro uvedené prplavní spojení, Ministerstvo dopravy R neuplatnilo v rámci projednání ZÚR dle 37 zák.. 183/2006 Sb., ve znní pozdjších pedpis, požadavek jeho územní ochrany na území R. Pesná lokalizace VLC Ostravsko není dosud známa. ZÚR z tohoto dvodu pouze formulují požadavek na vytvoení územních podmínek pro vymezení VLC v rámci rozvojové oblasti republikového významu OB2 Ostrava (viz textová ást ZÚR kap. B, l. 19). TECHNICKÁ INFRASTRUKTURA Zpesnit vymezení koridor a ploch: E 3 koridor pro zdvojení vedení V403 Prosenice Nošovice E 4a plocha pro rozšíení vetn vyvedení elektrického a tepelného výkonu elektrárny Dtmarovice Zpesnit vymezení ploch a koridor pro pípadnou budoucí výstavbu: E 4b plocha pro VEZ Blahutovice vetn koridoru pro vyvedení elektrického výkonu a potebné vodné nádrže Vymezení koridor a ploch upesnno v rámci schválených ÚPN Ostrava-Karviná a ÚPN VÚC Beskydy. ZÚR pebírají vymezené koridory a plochy dle ust. 187, odst. 2 zák.. 183/2006 Sb., ve znní pozdjších pedpis (viz textová a grafická ást ZÚR - kap. D. + výkres A.2). Vymezení ploch a koridor upesnno v rámci schváleného ÚPN VÚC Beskydy. ZÚR pebírají vymezenou plochu a koridoru ve form územních rezerv dle ust. 187, odst. 2 zák.. 183/2006 Sb., ve znní pozdjších pedpis (viz textová a grafická ást ZÚR - kap. D. + výkres A.2). 4 Dále též stavební zákon nebo SZ

Požadavek Zpesnit vymezení koridor a ploch: E 6 - vedení penosové soustavy V458 Krasíkov - Horní Životice E 11 - plocha pro novou elektrickou transformaní stanici 400/110/22kV Kletné vetn jejího zapojení do penosové soustavy Zpesnit vymezení koridor a ploch: P 3 - koridor pro propojovací plynovod VVTL DN 700 v Moravskoslezském kraji, vedoucí z okolí obce Dhylov k obci Ha na hranici R Polsko P 6 - koridor pro propojovací plynovod VVTL DN 500 PN 63 v Moravskoslezském kraji, vedoucí z podzemního zásobníku plynu v obci Tanovice k obci Chotbuz (eský Tšín) na hranici R Polsko. P 7 - plocha pro rozšíení uskladovacích kapacit podzemních zásobník plynu:tanovice s využitím ložiska Staré Pole; P 9 - koridor pro zdvojení VVTL plynovodu DN 700 PN63 v trase z okolí obce Hrušky v JM kraji k obci Libhoš v MS kraji vetn výstavby nové kompresorové stanice u obce Libhoš a navazujícího zdvojení trasy VVTL plynovodu DN 700 PN 63 v Moravskoslezském kraji v trase z okolí obce Libhoš (Píbor) k obci Dhylov. DV 3 koridor pro prodloužení produktovodu Loukov Sedlnice. Zpesnit vymezení ploch morfologicky, geologicky a hydrologicky vhodných pro akumulaci povrchových vod (LAPV) pro ešení dopad klimatické zmny, pedevším snížení nepíznivých úink povodní a sucha v dlouhodobém horizontu. DALŠÍ ÚKOLY PRO ÚZEMNÍ PLÁNOVÁNÍ ZÚR zpesují vymezení koridor a ploch - viz textová a grafická ást návrhu ZÚR (kap. D + výkres A.2). V pípad zámru E 11 je podle zpesnného ešení plocha TS 400/110/22 kv umístna na k.ú. Hladké Životice. ZÚR zpesují vymezení koridor a ploch - viz textová a grafická ást návrhu ZÚR (kap. D + výkres A.2). Vymezení tchto ploch bylo upesnno v rámci schválených ÚPN VÚC Jeseníky, ÚPN VÚC okresu Opava a ÚPN VÚC Beskydy. ZÚR pebírají vymezené plochy ve form územních rezerv dle ust. 187, odst. 2 zák.. 183/2006 Sb., ve znní pozdjších pedpis (viz textová a grafická ást ZÚR - kap. D. + výkres A.2). Upesnit vymezení území vykazující relativn vyšší míru problém z hlediska udržitelného rozvoje území Libavá (v ásti území ORP Vítkov) jako specifickou oblast nadmístního významu. ZÚR vymezuje specifickou oblast nadmístního významu SOB-N2 Budišovsko Vítkovsko. Z dvod uvedených v kap. B.III. Odvodnní jsou do SOB zahrnuty též vybrané obce z ORP Odry, sousedící s VÚ Libavá. A.II. KOORDINACE VYUŽÍVÁNÍ ÚZEMÍ SE SOUSEDNÍMI KRAJI R A.II.1 Olomoucký kraj Nejvýznamnjší územní vazby Olomouckého a Moravskoslezského kraje se realizují v ose Olomouc / Perov Lipník n. Bevou - Hranice n. Morav Ostrava, resp. Nový Jiín - Frýdek-Místek (- Polsko), která zárove pedstavuje pro oba kraje též hlavní sídelní a

dopravní vazbu na území Polska (D47, R48, II. TŽK), resp. Slovenska (III. TŽK). Význam tohoto propojení je potvrzen vymezením rozvojové osy republikového významu OS 10 v rámci PÚR R 2008. Na hranicích s Olomouckým krajem ZÚR koordinují upesnné vymezení této osy na svém území v rozsahu správních obvod dotených obcí (Odry, Vražné, Jeseník n. Odrou, Starý Jiín) se ZÚR Olomouckého kraje (Polom, Blotín). Významná ást této osy je souástí výše zmínné vtve VIb. severojižního transevropského multimodálního koridoru (TEMMK). Mezinárodní význam do budoucna posílí jednak dokonení dálnice D47 (Blotín Ostrava státní hranice) a pedevším realizace navazující dálnice A1 na polském území (viz kap. A.I.3.). Republikový, resp. mezinárodní význam mají také koridory nadazené pátení sít technické infrastruktury (VVN 400 kv, vvtl. plynovody) vedené v této ose. Osa 5 Olomouc Šternberk Bruntál - Krnov (- Prudnik / Głubczyce), zajiš uje pedevším dopravní vazby meziregionálního charakteru (silnice I/46) avšak se zásadním významem pro specifické oblasti republikového i nadmístního významu na území obou kraj. V rámci ZÚR MS kraje nebyla tato osa vymezena. Sociogeografická analýza neprokázala potenciál daného území pro vymezení rozvojové osy. V kontextu specifické oblasti republikového významu SOB 3 Kralický Snžník Jeseníky, se kterou je na území Olomouckého kraje osa v pekryvu, by se jednalo o kontraproduktivní krok, který by koncentroval rozvojové zámry do území vymezené osy. Pro ešení problém SOB 3 je však žádoucí podpora rozvojových zámr pedevším v dosud málo rekrean využívaných a obtížn pístupných oblastech Hrubého a Nízkého Jeseníku a dále v okolí vodní nádrže Slezská Harta. Relevantní požadavky a úkoly jsou zahrnuty do požadavk a úkol pro danou specifickou oblast. Zámry na zkvalitnní páteních dopravních tah této oblasti (silnice I/11, I/45, I/46) a navazující silniní sít ZÚR MS kraje pebírají bez vcné zmny ze schválených ÚPN VÚC Jeseníky a ÚPN VÚC okresu Opava ve smyslu ust. 187, odst. 2 zák.. 183/2006 Sb., ve znní pozdjších pedpis. ZÚR pebírají vymezenou plochu a koridory ve form územních rezerv dle ust. 187, odst. 2 zák.. 183/2006 Sb., ve znní pozdjších pedpis. V ostatním území na styku obou kraj je nutné z hlediska nadregionálních vztah koordinovat pedevším vymezení ploch a koridor technické infrastruktury a ÚSES. Koordinace návrhu ZÚR s využíváním území Olomouckého kraje vychází jednak z požadavk Krajského úadu Olomouckého kraje, uplatnných k návrhu zadání ZÚR MS kraje ze dne 17.12. 2007 (j. KÚOK 120499/2007/OSR-2/2018) a jednak ze ZÚR Olomouckého kraje, vydaných formou opatení obecné povahy dne 22.02. 2008 v souladu s usnesením Zastupitelstva UZ/21/32/2008 pod j. KÚOK/8832/2008/OSR-1/274. Zpsob ešení návaznosti jev pesahujících z Olomouckého kraje v rámci návrhu ZÚR MS kraje je pehledn uveden v tabulce. Požadavek El. vedení EZ3 Horní Životice-Moravský Beroun. Plynovod PZ3 Budišov n. Budišovkou-Moravský Beroun. Návaznost zajištna vymezením koridoru EZ3 viz textová a grafická ást návrhu ZÚR (kap. D + výkres A.2) Do návrhu ZÚR nezahrnuto. Poskytovatel údaj o území nepotvrdil aktuálnost zámru. 5 Rozvojová osa nadmístního významu OR 1dle ZÚR Olomouckého kraje

Požadavek Rozvojová osa mezinárodního významu (Katowice)- hranice R-Ostrava-Beclav-hranice R-(Víde) vymezená Politikou územního rozvoje. Rozvojová osa nadregionálního významu OR 1 Olomouc-Šternberk-Krnov-Polsko (Opole) vymezená ZÚR Olomouckého kraje. Specifická oblast SOB 4 Jeseníky-Králický Snžník vymezená Politikou územního rozvoje. ZÚR Olomouckého kraje vymezila další specifické oblasti, ve kterých se projevují z hlediska vzájemného srovnání obcí Olomouckého kraje problémy z hlediska udržitelného rozvoje obce píslušející k ORP Uniov, Šternberk a msto Potštát v ORP Hranice. Navrhovaná trasa D47. Navrhovaná trasa R48. Je vymezeno a v souladu s PÚR R 2008 oznaeno jako OS10. Zvoleno jiné ešení. Sociogeografická analýza potenciálu daného území nepotvrdila pedpoklady pro vymezení rozvojové osy v tomto prostoru. Relevantní požadavky na využití území a úkoly pro územní plánování zahrnuty do SOB3. Podrobnji viz Odvodnní kap. C.II. Návaznost zajištna upesnným vymezením této specifické oblasti viz textová a grafická ást návrhu ZÚR (kap. C + výkres A.1). Obce píslušející k ORP Uniov, Šternberk navazují na upesnné vymezení specifické oblasti SOB4 Jeseníky-Králický Snžník. Na specifickou oblast msta Potštát navazují ZÚR vymezením specifické oblast nadmístního významu SOB-N2. Viz textová a grafická ást návrhu ZÚR (kap. C + výkres A.1). Dálnice D47 je již v realizaci. ZÚR MS kraje evidují jako stav. Návaznost byla zajištna již v rámci schváleného ÚPN VÚC Beskydy. Návaznost byla zajištna v rámci schváleného ÚPN VÚC Beskydy. ZÚR MS kraje pebírají vymezený koridor dle ust. 187, odst. 2 zák.. 183/2006 Sb., ve znní pozdjších pedpis (viz textová a grafická ást ZÚR - kap. D. + výkres A.2). Návrh ešení nadregionálních a regionálních ÚSES. Splnno - viz Odvodnní textová ást (kap. C.V. ). Navrhované trasy el. vedení a plynovod. Lokality vhodné pro akumulaci povrchových vod Dlouhá Louka a Spálov. Územní rezerva pro VRT. Územní rezerva pro vodní cestu Dunaj-Odra-Labe. Návaznost zajištna vymezením koridor EZ1, EZ2 a PZ1 viz textová a grafická ást návrhu ZÚR (kap. D + výkres A.2). Koridor EZ3 dtto (viz výše). Koridor PZ3 do ZÚR nezahrnut (viz výše). Návaznost byla zajištna v rámci schválených ÚPN VÚC Beskydy a ÚPN VÚC Jeseníky. ZÚR MS kraje pebírá vymezené územních rezervy dle ust. 187, odst. 2 zák.. 183/2006 Sb., ve znní pozdjších pedpis (viz textová a grafická ást ZÚR - kap. D. + výkres A.2). Návaznost byla zajištna v rámci schváleného ÚPN VÚC Beskydy. ZÚR MS kraje pebírá územní rezervu dle ust. 187, odst. 2 zák.. 183/2006 Sb., ve znní pozdjších pedpis (viz textová a grafická ást ZÚR - kap. D. + výkres A.2). Vymezení koridoru D-O-L upesnno v rámci schválených ÚPN VÚC Ostrava Karviná a ÚPN VÚC Beskydy. Na základ výsledku projednání dle 37 stavebního zákona ZÚR pebírají vymezený koridor dle ust. 187, odst. 2 zák.. 183/2006 Sb., ve znní pozdjších pedpis jako územní rezervu pro zabezpeení zájm státu, vyplývající z mezinárodních závazk (viz textová a grafická ást ZÚR - kap. D. + výkres A.2).

A.II.2 Zlínský kraj Rozhodující ást spolené administrativní hranice obou kraj utváí masiv Moravskoslezských Beskyd. Z tohoto dvodu jsou vzájemné vztahy obou kraj realizovány pes území Olomouckého kraje pedevším v ose Zlín Perov Lipník n. B Ostrava (kombinace rozvojových os republikového významu OS11 a OS 10) 6, ve vazb na dopravní tahy R55, R35 a D47. Posílení významu lze v budoucnu oekávat v pípad rozvojové osy nadmístního významu OS 1 Vsetínsko-Valašskomeziíské 7, která se v prostoru Lešná / Starý Jiín napojuje na republikovou rozvojovou OS 10. Tento pedpoklad souvisí s novým vedením silnic I/57 (Pozdchov Vsetín Valašské Meziíí) a I/35 (Valašské Meziíí Blotín), resp. možnosti jejich budoucího napojení na rychlostní silnici R48 a dálnici D47 na rozhraní Olomouckého a Moravskoslezského kraje. Vazby Nový Jiín - Valašské Meziíí (silnice I/57), resp. Kopivnice Frenštát p. R. Rožnov p. R. (silnice I/57) se odvíjejí pedevším od rekreaního využití masivu Moravských Beskyd. Koordinace návrhu ZÚR s využíváním území Zlínského kraje vychází z požadavk Krajského úadu Zlínského kraje, uplatnných k návrhu zadání ZÚR MS kraje ze dne 13.12. 2007 (j. KÚZL 80832/2007) a jednak ze ZÚR Zlínského kraje, vydaných formou opatení obecné povahy dne 10.09. 2008 usnesením Zastupitelstva 0761/Z23/08. Zpsob ešení návaznosti jev pesahujících ze Zlínského kraje v rámci návrhu ZÚR MS kraje je pehledn uveden v tabulce. Požadavek ešit návaznost koridoru elektrického vedení mezinárodního významu v Politice územního rozvoje R vymezeného jako E3-koridor soubhu dvou vedení V403 Prosenice-Nošovice a vedení V404 Nošovice-hranice R-Slovensko (Varín), v návrhu zásad územního rozvoje Zlínského kraje (dále ZÚR ZK) navrženého jako E01 Kel-Valašské Meziíí, ZVN 400 kv, pechod na území MSK v k.ú Jasenice u Valašského Meziíí. ešit návaznost koridoru dálkovodu republikového významu v PÚR R vymezeného jako DV2-prodloužení produktovodu v nové trase Loukov-Sedlnice, v návrhu ZÚR ZK navrženého jako B01, pechod na území MSK v k.ú. Jasenice u Valašského Meziíí. ešit návaznost prvk územního systému ekologické stability nadregionálních a regionálních biokoridor a biocenter v návrhu ZÚR ZK navržených jako: RBC PU 87 (151-Háj), k.ú. Lešná. NRBC PU 16 (144-Jezernice-Hukvaldy), k.ú. Lešná, Perná u Val. Meziíí. Návaznost byla zajištna v rámci schváleného ÚPN VÚC Beskydy. ZÚR pebírají vymezený koridor vedení 400 kv V403 Prosenice - Nošovice dle ust. 187, odst. 2 zák.. 183/2006 Sb., ve znní pozdjších pedpis (viz textová a grafická ást ZÚR - kap. D. + výkres A.2). Vedení 400 kv V404 Nošovice - hranice R - Slovensko (Varín) se v celém úseku nachází na území MS kraje. Návaznost byla zajištna v rámci schválené zmny. 1 ÚPN VÚC Beskydy. ZÚR MS kraje pebírají vymezený koridor dle ust. 187, odst. 2 zák.. 183/2006 Sb., ve znní pozdjších pedpis (viz textová a grafická ást ZÚR - kap. D. + výkres A.2). Splnno - viz Odvodnní textová ást (kap. C.V.). 6 Viz PÚR R 2008 7 Viz ZÚR Zlínského kraje

Požadavek NRBC PU 17 (145-Radhoš -Knhyn-K144), k.ú. Jasenice u Val. Meziíí, Rožnov pod Radhoštm, Zubí. RBC PU 81 (134-Kamenárka),k.ú. Rožnov pod Radhoštm, Zubí. NRBC PU 09 (103 Radhoš -Knhyn) k.ú. Dolní Beva, Prostední Beva, Rožnov pod Radhoštm. RBC PU 82 (145-Kladnatá) k.ú. Horní Beva. A.III. KOORDINACE VYUŽÍVÁNÍ ÚZEMÍ SE SOUSEDNÍMI STÁTY A.III.1 Polsko Nejvýznamnjší územní vazby MS kraje s Polskem jsou realizovány v sídelních osách Ostrava Rybnik / Žory Katowice a Nový Jiín Frýdek-Místek eský Tšín / Cieszyn Bielsko-Biała. Požadavky na koordinaci územních vazeb silniní infrastruktury sít TEN-T v obou uvedených osách (dálnice D47 / A1, resp. rychlostní silnice R48 / S1) byly již naplnny. Územní rezervy pro koridor VRT (Perov Ostrava Petrovice u Karviné st. hranice R / Polsko), stejn jako pro koridor pro zabezpeení zájm státu, vyplývajících z mezinárodních závazk 8 jsou pevzaty bez vcné zmny ze schválených ÚPN VÚC. V budoucnu mže být vymezení tchto koridor, resp. jejich územní ochrana modifikována v závislosti pipravovaného provení reálnosti a úelnosti jejich územní ochrany. Na úseku energetické infrastruktury je v rámci ZÚR MS kraje koordinováno vymezení koridor pro propojení pepravních systém zemního plynu na území R a Polska: vvtl. plynovod DN 500, PN63 PZP Tanovice Chotbuz státní hranice R/Polsko. propojovací vvtl. plynovod. DN 700 Dhylov - Ha - státní hranice R/Polsko. Územní vazby ostatních ástí MS kraje s Polskem jsou, pes svoji relativní etnost danou historickým vývojem a píznivým reliéfem, ádov nižšího významu: Opava Krnov Prudnik Nysa. Bruntál Krnov Głubczyce Kiedzerzyn / Kožle. Opava Racibórz. ZÚR v tchto osách pebírají ze schválených ÚPN VÚC bez vcné zmny zámry na peložky, resp. rekonstrukci dílích úsek silnic I. tídy, které plní funkci dopravních os jednotlivých ástí píhraniního území (I/45, I/46, I/57). 8 Evropská dohoda o hlavních vnitrozemských vodních cestách mezinárodního významu (Dohoda AGN)

Do budoucna lze v tchto osách pedpokládat nové požadavky na vzájemnou koordinaci využívání území související s intenzivnjším využitím potenciálu tchto vazeb pedevším s cílem posílení územních podmínek pro hospodáský rozvoj tchto ekonomicky velmi slabých území (nap. silniní propojení Osoblaha Krnov Opava s využitím území Polska). Navrhovaná varianta menší nádrže Nové Heminovy (VZ1a) vyžaduje v rámci doprovodných technických opatení zajištní protipovodové ochrany osady Dzierzkowice na polském území. A.III.2 Slovensko Vzhledem k reliéfu spolené hranice, kterou utváejí masivy Moravskoslezských a Slezských Beskyd, jsou územní vztahy se Slovenskem koncentrovány do prostoru Jablunkovské brázdy. Na území obou stát jsou v tomto prostrou vymezeny vzájemn navazující republikov významné rozvojové osy Ostrava Tinec hranice R / Slovensko 9, resp. hranice R / Slovensko adca Žilina 10. Na sídelní osu Ostrava - Tinec Jablunkov navazuje na slovenském území žilinskomartinská aglomerace se sídelními centry Žilina, Byta, adca, Kysucké Nové Mesto, Martin a Turianske Teplice. Dopravní vztahy do prostoru Žiliny a Pováží jsou realizovány jednak prostednictvím silnice I/11 (Ostrava Havíov. Tšín Jablunkov st. hranice R / SR adca Kysucké n. Msto Žilina) a jednak žel. tratí. 320 Bohumín Mosty u Jablunkova státní hranice R / SR s navazující tratí. 127 státní hranice R / SR Svrinovec adca Žilina. Aktuální požadavky na koordinaci územních vazeb se Slovenskem byly pevzaty z Urbanistické štúdie slovensko eského prihraniného územia 11, zpracované paraleln s obdobnou studií pro eskou ást píhranií 12. Vzájemné územní vazby v tomto prostoru posílí plánované zkapacitnní uvedených dopravních tah související mj. s pipravovanou kooperací výrobních závod Hyundai v Nošovicích a KIA v Žilin. ZÚR vymezují (resp. bez vcné zmny pebírají ze schválených ÚPN VÚC) koridor pro silnici I/11 v parametrech typruhové, smrov dlené silnice, navazující na slovenském území koridorem rychlostní silnice R5 státní hranice R / SR Svrinovec a dále (jako dálnice D3) v ose Svrinovec adca Žilina Hriovské Podhradie. Tento dopravní tah umožní propojení systém nadazené dálniní a silniní sít R (R48, D47) a Slovenska (D1) a v cílovém uspoádání se stane segmentem mezinárodního dopravního propojení kooperaního trojúhelníku Žilina - Ostrava - Katowice - Bielsko Biała Žilina. Rozvoj železniní sít je koordinován v rámci mezinárodní dohody AGTC (tah C-E40) ZÚR pebírají ze schválených ÚPN VÚC zámr pro modernizaci v rámci III. tranzitního 9 OS 13 dle PÚR R 2008 10 Tzv. žilinsko kysucká rozvojová osa dle Koncepce urbanizácie Slovenska (2001) 11 AŽ Projekt, s.r.o. Bratislava (11/2007) 12 Studie rozvoje esko-slovenského píhranií (Ústav územního rozvoje Brno 2008)

železniního koridoru Bohumín Mosty u. J. státní hranice. Na slovenské stran je do r. 2013 pipravována modernizace železniní trati. 127 na tra ovou rychlost 120 km/h v úseku Žilina adca. Morfologicky píznivé podmínky tohoto prostoru jsou využívány také pro propojení sítí technické infrastruktury. Vzájemn koordinováno je vymezení koridoru pro vedení 400 kv Nošovice Mosty u Jablunkova Varín (SR), soubžné vedení se stávající trasou VVN.