C.I. PRIORITY ÚZEMNÍHO PLÁNOVÁNÍ KRAJE PRO ZAJIŠTNÍ UDRŽITELNÉHO ROZVOJE ÚZEMÍ

Transkript

1 C.I. PRIORITY ÚZEMNÍHO PLÁNOVÁNÍ KRAJE PRO ZAJIŠTNÍ UDRŽITELNÉHO ROZVOJE ÚZEMÍ (lánky 1. 16a.) Návrh priorit územního plánování kraje pro zajištní udržitelného rozvoje území vychází jednak z Politiky územního rozvoje R 2008, schválené Usnesením vlády R. 929, ze dne , jednak z výsledk rozboru udržitelného rozvoje území zpracovaného v rámci 1. etapy prací na ZÚR MS kraje 1. Tyto výsledky byly potvrzeny v rozboru udržitelného rozvoje území, zpracovaného v rámci Územn analytických podklad MS kraje 2. Dále jsou v prioritách územního plánování zohlednny relevantní priority formulované ostatními koncepními dokumenty pro územní obvod MS kraje. V navazujících kapitolách ZÚR jsou tyto priority dále konkretizovány formou požadavk na využití území, resp. úkol pro územní plánování v rámci rozvojových oblastí, rozvojových os a specifických oblastí (kap. B. a C.), vymezení koridor a ploch nadmístního významu (kap. D.) a v rámci upesnní územních podmínek koncepce ochrany a rozvoje civilizaních, kulturn historických a pírodních hodnot území kraje (kap. E.). Zdvodnní jednotlivých priorit je provedeno tabelární formou, která odkazuje na zdrojové dokumenty, píp. poukazuje na problémy, identifikované v pedchozí etap (viz výše), k jejichž ešení jsou tyto priority navrženy. l. Priorita Zdvodnní 2. Dokonení dopravního napojení kraje na nadazenou silniní a železniní sí mezinárodního a republikového významu. 3. Zkvalitnní a rozvoj dopravního propojení západní ásti kraje (ORP Krnov, ORP Bruntál, ORP Rýmaov, ORP Vítkov) s krajským mstem a s pilehlým územím R (Olomoucký kraj) a Polska. Vychází z Koncepce rozvoje dopravní infrastruktury MS kraje. Napojení kraje na evropskou a vnitrostátní dálniní a rychlostní sí je nezbytnou podmínkou pro rozvoj kooperaních vztah jak v rámci R tak v rámci v rámci stední Evropy. Vychází z priorit PÚR R 2008 (l. 23, 24 a 27). Nedostatená dopravní dostupnost ady obcí (pedevším v západní ásti kraje) na nadazenou silniní sí byla identifikována v rámci 1. etapy prací jako jedna ze slabých stránek tohoto území. Zkvalitnní dopravní dostupnosti území je jednou z významných územních podmínek hospodáského rozvoje specifických oblastí v této ásti kraje (SOB3, SOB-N2). 1 ZÚR MS kraje - Przkumy a rozbory v rozsahu ÚAP (Atelier T-plan, s.r.o., 11/2007) 2 Územn analytické podklady MS kraje (Atelier T-plan, s.r.o., 02/2009)

2 l. Priorita Zdvodnní 4. Vytvoení podmínek pro stabilizované zásobování území energiemi vetn rozvoje mezistátního propojení s energetickými systémy na území Slovenska a Polska. 5. Vytvoení podmínek pro rozvoj polycentrické sídelní struktury podporou: kooperaních vazeb velkých mst a správních center v pásech koncentrovaného osídlení ve východní ásti kraje. rozvoje sídelní, výrobní a obslužné funkce spádových sídel v západní ásti MS kraje (Osoblaha, Krnov, Bruntál, Vrbno pod Praddem, Rýmaov, Vítkov). 6. Regulace extenzivního rozvoje sídel vetn vzniku nových suburbánních zón, efektivní využívání zastavného území, preference rekonstrukce nevyužívaných ploch a areál ped výstavbou ve volné krajin. 7. Ochrana a zkvalitování obytné funkce sídel a jejich rekreaního zázemí; rozvoj obytné funkce ešit souasn s odpovídající veejnou infrastrukturou. Podporovat rozvoj systém odvádní a ištní odpadních vod. 8. Rozvoj rekreace a cestovního ruchu na území Slezských Beskyd, Moravských Beskyd, Oderských vrch, Nízkého a Hrubého Jeseníku a Zlatohorské vrchoviny; vytváení podmínek pro využívání pírodních a kulturn historických hodnot daného území jako atraktivit cestovního ruchu pi respektování jejich nezbytné ochrany. 9. Zamezení rozšiování stávajících a vzniku nových lokalit urených pro stavby k rodinné rekreaci v nejvíce exponovaných prostorech (viz kap. B, C a E). 10. Vytváení územních podmínek pro rozvoj integrované hromadné dopravy. Vyplývá z požadavk PÚR R 2008 (l. 141, 142, 143, 146, 150, 153, 156, 157). Výrobní zaízení a rozvodná a penosová soustava energetické infrastruktury republikového a mezinárodního významu jsou jednou z významných civilizaních hodnot kraje. Stabilizace zásobování území energiemi propojením republikových a mezistátních systém je jednou z významných územních podmínek hospodáského rozvoje kraje. Vychází z priorit PÚR R 2008 (l. 18). Podpora polycentrické sídelní struktury vytváí pedpoklady pro hospodáský rozvoj a soudržnost obyvatel v území. Rozdílná forma uplatnní vychází z rozdíl ve struktue a v hustot osídlení východní a západní ásti kraje. Vychází z priorit PÚR R 2008 (l. 14, 19, 20 a 26). Riziko vzniku suburbánních zón bylo identifikováno v nkterých ástech kraje (Podbeskydí). Významný potenciál pro budoucí využití brownfields má pedevším rozvojová oblast OB2 Ostrava (vetn specifické oblasti SOB4 Karvinsko. Extenzivní rozšiování sídel do volné krajiny je spojeno s narušením krajinného rázu a ostatních pírodních hodnot území. Vychází z priorit PÚR R 2008 (l. 14, 19 a 20). V dsledku rychlého rozvoje ekonomické základny v druhé polovin minulého století docházelo k rychlému stavebnímu rstu sídel a opomíjení jejich komplexního rozvoje. Nezbytná podmínka pro posílení soudržnosti obyvatel v území. Pedpoklad pro splnní požadavk Smrnice Rady. 91/271/EHS o ištní mstských odpadních vod. Bakteriální zneištní všech hlavních tok na území MS kraje je jednou z významných slabých stránek, zjištných v rámci rozboru UR území. Vychází z priorit PÚR R 2008 (l. 17 a 22). V uvedených oblastech identifikován nevyvážený stav podmínek udržitelného rozvoje (ekonomický a sociální pilí). Rozvoj rekreace a cestovního ruchu je jednou z mála píležitostí hospodáského rozvoje území. V rámci 1. etapy prací identifikovány oblasti, kde stav rozšíení individuální rekreace dosahuje hranice únosnosti území. Stanovení limitu je zásadní podmínkou pro zajištní udržitelného rozvoje území. Vychází z priorit PÚR R 2008 (l. 24, 27, 29). Rozvoj integrované hromadné dopravy je pedpokladem pro zkvalitnní životního prostedí (snížení zátže území individuální automobilovou dopravou - viz návrh ZÚR l. 13) a posílení soudržnosti obyvatel v území (kooperaní vazby sídel a obsluha území).

3 l. Priorita Zdvodnní 11. Vytváení územních podmínek pro rozvoj udržitelných druh dopravy (pší dopravy a cyklodopravy) v návaznosti na: ostatní dopravní systémy kraje systém pších a cyklistických tras pilehlého území R, Slovenska a Polska vetn preference jejich vymezování..etc. 12. Polyfunkní využití rekultivovaných a revitalizovaných ploch ve vazb na vlastnosti a požadavky okolního území. 13. Stabilizace a postupné zlepšování stavu složek životního prostedí pedevším v centrální a východní ásti kraje. Vytváení podmínek pro postupné snižování zátže obytného a rekreaního území hlukem a emisemi z dopravy a výrobních provoz. 14. Ochrana výjimených pírodních hodnot území (zejména CHKO Beskydy, CHKO Poodí a CHKO Jeseníky) vetn ochrany pohledového obrazu významných krajinných horizont a významných krajinných, resp. kulturn historických dominant. Pi vymezování nových rozvojových aktivit zajistit udržení prostupnosti krajiny a zachování režimu povrchových a podzemních vod (zejména v CHKO Poodí a na pítocích Odry). 15. Preventivní ochrana území ped potenciálními riziky a pírodními katastrofami, s cílem minimalizovat rozsah pípadných škod na civilizaních, kulturních a pírodních hodnotách území kraje. 16. Respektování zájm obrany státu a civilní ochrany obyvatelstva a majetku. 16a. Ochrana a využívání zdroj erného uhlí v souladu s principy udržitelného rozvoje. Vychází z priorit PÚR R 2008 (l. 23 a 28). Zásadní význam jak pro zkvalitnní prostedí v sídlech, tak pro šetrné využívání rekreaního potenciálu území a posílení podmínek pro hospodáský rozvoj území. Vychází z priorit PÚR R 2008 (l. 19). Centrální ást MS kraje (Ostravsko, Karvinsko) se vyznauje vysokým podílem devastovaných ploch v dsledku dlouhodobé tžby erného uhlí a koncentrace energetického tžkého prmyslu. Priorita vytváí pedpoklady pro zmnu funkního využití tchto ploch v souladu s požadavkem na vyváženost územních podmínek pro udržitelný rozvoj 3 území. V rámci 1. etapy prací identifikováno významné narušení složek životního prostedí pedevším ve východní ásti kraje (ovzduší, píroda a krajina, pda, horninové prostedí). Postupné zlepšování stavu v závislosti na ekonomické dostupnosti moderních technologií šetrnjších k životnímu prostedí je zásadním pedpokladem obnovy vyváženosti podmínek udržitelného rozvoje území. Vychází z priorit PÚR R 2008 (l. 14) a z identifikace nejvyšších pírodních hodnot a jejich ohrožení v rámci 1. etapy prací. Zásadní pedpoklad pro zachování podmínek pro píznivé životní prostedí. Zachování stávajícího vodního režimu v CHKO Poodí je nutné pro existenci pedmt ochrany CHKO, EVL a ptaí oblasti Poodí. (Požadavek DO v rámci projednání ZÚR dle 37 stavebního zákona.) Vychází z priorit PÚR R 2008 (l. 25). Aktuálnost ešení této problematiky vyplývá z rozsahu a dsledk povodní v r a z vlastností horninového prostedí východní a jihovýchodní ásti kraje (riziko svahových deformací). Vyplývá z platné legislativy (zák.. 59/2006 Sb., o prevenci závažných havárií, zák.. 239/2000 Sb., o integrovaném záchranném systému, Vyhláška MV R. 380/2002 Sb.,,k píprav a provádní úkol ochrany obyvatelstva). Zásoby erného uhlí na území MS kraje pedstavují nejvýznamnjší zdroj této suroviny v rámci R. Jeho využívání ovlivuje zásadním zpsobem všechny ti základní pilíe udržitelného rozvoje. (Požadavek DO v rámci projednání ZÚR dle 37 stavebního zákona.) 3 Dále jen UR

4 C.II. ROZVOJOVÉ OBLASTI A ROZVOJOVÉ OSY (lánky ) ZÚR zpesují vymezení rozvojových oblastí a rozvojových os vymezených ve schválené PÚR R 2008 a vymezují další rozvojové oblasti, které svým významem pesahují území nkolika obcí tzv. rozvojové oblasti a rozvojové osy nadmístního významu. U rozvojových oblastí a rozvojových os se pedpokládá zvýšená etnost požadavk na zmny ve využívání území v souvislosti s rozvojem veejné infrastruktury a umisováním aktivit mezinárodního, republikového nebo regionálního významu. Formulované požadavky a úkoly územního plánování zárove zohledují ochranu nejvýznamnjších pírodních, kulturních a civilizaních hodnot daného území. METODIKA VYMEZENÍ ROZVOJOVÝCH OBLASTÍ A ROZVOJOVÝCH OS 4 Úkolem ZÚR je upesnní vymezení rozvojových oblastí a rozvojových os republikového významu, vymezených PÚR R 2008 a rozvojových oblastí a os nadmístního významu, rámcov vymezených v rámci 1. etapy prací. Pro všechny uvedené kategorie je úkolem upesnit jejich vymezení v rozsahu správních obvod dotených obcí. K tomuto úelu byla použita metoda tvorby souhrnného indikátoru, složeného z dílích ukazatel, které charakterizují rozvojové potenciály a limity jednotlivých obcí MS kraje. Prvním krokem byl výbr vhodných ukazatel. Vzhledem k tomu, že vymezování územních celk bylo provádno na úrovni obcí, bylo nezbytné použít pouze ukazatele, za které jsou k dispozici data za tyto územní jednotky. Po provení vypovídací schopnosti dostupných ukazatel a za pomoci zkušeností získaných v rámci prací obdobného charakteru bylo nakonec zvoleno 28 ukazatel, z toho: 5 ukazatel charakterizujících velikost a polohový potenciál obce (A1 až A5), 7 ukazatel socio-demografických charakteristik (B1 až B7), 6 ukazatel z oblasti bydlení (C1 až C6), 2 ukazatele zamené na vybavenost obce veejnou infrastrukturou (D1 až D2), 2 ukazatele ekonomických charakteristik 5 (E1 až E2), 6 ukazatel vyjadujících hodnoty a limity území (F1 až F6). Nkteré z tchto ukazatel (nap. ukazatele obanské a technické vybavenosti) jsou samy o sob složeny z nkolika podrobnjších dílích ukazatel. Vybrané ukazatele jsou uvedeny v tabulce. 4 Stejná metodiky byla použita i pro vymezení specifických oblastí (viz B.III.) 5 Ukazatele ekonomická aktivita a nezamstnanost jsou zahrnuty mezi ukazatele o obyvatelstvu (B)

5 Pehled použitých ukazatel A. VELIKOST OBCE A JEJÍ POLOHOVÝ POTENCIÁL A1 Poet obyvatel k 1.1.,2008 A2 Hustota zalidnní k 1.1.,2008 A3 A4 A5 Nadmoská výška v m n.m. Dostupnost do spádového centra (ORP) v min. Vzdálenost od významných komunikací v km B. SOCIODEMOGRAFICKÉ CHARAKTERISTIKY B1 Celkový pírstek obyvatelstva B2 Pírstek migrací B3 Index vkového složení B4 Podíl obyvatel bez maturity 2001 B5 Podíl EA v terciéru 2001 B6 Míra nezamstnanosti B7 Poet pracovních míst na 100 ekonomicky aktivních zamstnaných 2001 C. BYDLENÍ C1 Intenzita bytové výstavby C2 Podíl neobydlených byt 2001 C3 Prmrné stáí bytu 2001 C4 Podíl byt vybavených vodovodem 2001 C5 Podíl byt vybavených kanalizací 2001 C6 Podíl byt vybavených plynem 2001 D. VEEJNÁ VYBAVENOST D1 D2 Pošta Škola - Zdravotnické zaízení Vodovod Kanalizace Plynofikace E. EKONOMICKÉ CHARAKTERISTIKY E1 Daové píjmy na 1 obyv E2 Podnikatelské subjekty k F. HODNOTY A LIMITY ÚZEMÍ F1 F2 F3 F4 F5 F6 Chránná krajinná oblast (stupe zasažení) Vojenský újezd (stupe zasažení sousedstvím) Mstské a vesnické památkové rezervace a zóny (existence-neexistence) NATURA 2000 (stupe zasažení) Pírodní parky (stupe zasažení) Zátž území tžbou nerostných surovin (stupe zasažení)

6 Z pehledu ukazatel vyplývá jejich znaná rznorodost. Ukazatele nejsou vyjádeny ve stejných mrných jednotkách a jsou jak kvantitativního, tak kvalitativního charakteru. Bylo tedy nutné vyešit zpsob, jak ze stanovených hodnot všech indikátor sestavit souhrnné bodové hodnocení, které bude urovat zaazení obce do rozvojové i specifické oblasti nebo rozvojové osy. Použitá metodika vyplývala ze snahy omezit vliv subjektivních faktor pi stanovování exaktních pravidel a zárove omezit negativní vliv minimálních a maximálních hodnot tak, aby mohl být souhrnný indikátor zjištn pro všech 299 obcí Moravskoslezského kraje. U každého ukazatele bylo nutné stanovit, zda se zvýšením nebo snížením jeho hodnoty je situace pro rozvoj obce obecn lepší nebo horší. Tím se ukazatele rozdlily do dvou základních typ, které je možno oznait jako A a B. Jako píklad je možné uvést nap. migraní pírstek obce na jedné stran (typ A) a vzdálenost ke komunikaci 1. tídy nebo dálnici na stran druhé (typ B). Je zejmé, že ím je migraní pírstek vyšší, tím je obec atraktivnjší a perspektivnjší z hlediska dalšího rozvoje a na druhé stran, ím je vtší vzdálenost obce od silnice 1. tídy, tím bývá její poloha horší a stejn tak i podmínky pro rozvoj. Vzhledem ke snaze v co nejvtší možné míe eliminovat maximální a minimální hodnoty a také v návaznosti na metodiku uvedenou v PÚR R 2008, byly obce dále rozdleny do 7 skupin podle výše hodnoty každého jednotlivého základního ukazatele. V rámci postupu práce bylo ohodnoceno bodovou stupnicí 1-7 (pípadn 7-1) všech 299 obcí Moravskoslezského kraje, takže se vytvoilo pro každý ukazatel 7 skupin po 42 nebo 43 obcích. Pro tento úel byly hodnoty všech ukazatel, které mají charakter relativních ísel (podíl apod.), vypoteny na 5 desetinných míst, tak aby poadí obcí bylo jednoznané. V pípadech, kdy hodnota ukazatele pedstavovala celé íslo (nap. nadmoská výška), takže se mohlo vyskytnout více obcí se stejnou hodnotou ukazatele, bylo bodování upraveno tak, aby obce se stejnou hodnotou ukazatele mly i stejné bodové ohodnocení, i když se tím porušil stanovený poet obcí v jednotlivých kategoriích. V pípadech, kdy se daný jev vyskytoval pouze v omezeném potu obcí, pistoupil zpracovatel k dílí modifikaci stanovení bod, piemž základní princip stanovení bodového hodnocení zstal zachován. V závrené fázi byl proveden souet všech bod za všech 28 ukazatel vstupujících do hodnocení. Tato hodnota je pak jedním z významných podklad pro stanovení, zda je obec zaazena do urené oblasti nebo osy. Pi výsledném vymezení se samozejm zohleduje jak územní souvislost a vylouení pípad enkláv uvnit i vn vymezených území, tak další hlediska. Hodnoty za všechny ukazatele podle obcí kraje, jejich bodové hodnocení a souhrnné bodové hodnocení, které byly podkladem pro zpesnné vymezení jednotlivých oblastí a os, jsou v tabelární form uvedeny v pílohové ásti Odvodnní.

7 OB 2 OSTRAVA Základní charakteristiky rozvojové oblasti OB2 Oblast / Osa Poet obcí Poet obyvatel k Hustota zalidnní (obyv./km 2 ) Vývoj potu obyvatel Migraní saldo Nezamstnanost k (%) Intenzita bytové výstavby OB ,4-1,52 10,2 1,21 MSK celkem ,8-0,98 9,7 1,47 R celkem ,5 2,83 6,3 2,66 1) r = 100% 2) na 1000 obyvatel 3) poet dokonených byt v letech na obyvatel stedního stavu Rozvojová oblast OB 2 Ostrava je významn ovlivována vazbou na jádrovou ást, kterou lze zhruba vymezit územím okres Ostrava-msto a Karviná. Oblast má základní význam v ekonomickém a sociálním profilu R. Již od osmdesátých let minulého století je postižena restrukturalizací tžebního, hutního a chemického prmyslu. V posledních dvaceti letech se tyto procesy ješt zrychlily. Jedná se o populan druhou nejvtší oblast v R s vysokou hustotou zalidnní. Vývoj obyvatelstva po roce 1990 je však na Ostravsku znan nepíznivý, obyvatelstvo ubývá jak pirozenou mnou, tak pedevším migrací. Nepíznivá je vzdlanostní struktura obyvatelstva, které se pak obtížnji uplatuje na trhu práce. Bytová výstavba v posledních letech je velmi nízká s pevahou rodinných dom, která má vyšší dynamiku pedevším v obcích v severozápadním, západním a jižním sousedství msta Ostravy. Požadavky na využití území, kritéria a podmínky pro rozhodování o zmnách v území, ze kterých jsou návazn odvozeny hlavní úkoly pro územní plánování, jsou odvodnny v následujícím tabelárním pehledu. Požadavek / úkol Zkvalitnní a rozvoj dopravního propojení oblasti se sousedními rozvojovými oblastmi a osami v R (Olomouc, Zlín), na Slovensku (Žilina) a v Polsku (Bielsko-Biała, Katowice, Opole). Zkvalitnní a rozvoj dopravního propojení oblasti s ostatními ástmi MS kraje, zejména s regiony zahrnutými do specifických oblastí republikového i nadmístního významu (zejména Osoblažsko, Krnovsko, Bruntálsko, Rýmaovsko, Budišovsko a Vítkovsko). Odvodnní Nezbytná podmínka pro posílení vzájemných kooperaních vazeb. Podrobnji viz kap. A.II tohoto Odvodnní. Priorita územního plánování kraje (ZÚR - l. 2). Nedostatená dopravní dostupnost ady obcí (pedevším v západní ásti kraje) na nadazenou silniní sí byla identifikována v rámci 1. etapy prací jako jedna ze slabých stránek tohoto území. Zkvalitnní dopravní dostupnosti území je jednou z významných územních podmínek hospodáského rozvoje specifických oblastí v této ásti kraje (SOB3, SOB-N2). Priorita územního plánování kraje (ZÚR - l. 3), vychází z republikových priorit PÚR R 2008 (l. 23, 24 a 27).

8 Požadavek / úkol Zkvalitnní a rozvoj dopravního propojení a dopravní obsluhy hlavních sídelních center oblasti vetn rozvoje systém integrované dopravy. Rozvoj letišt Ostrava-Mošnov vetn navazující prmyslové zóny a posílení jejich vazeb na: silniní a železniní sí republikového a mezinárodního významu (D47, R48, II. a III. TŽK). Ostravu a ostatní sídelní centra MS kraje. Odvodnní Požadavek orientován na posílení kooperaních vazeb sídelních center. Významný pedpoklad pro zkvalitnní územních podmínek hospodáského rozvoje a soudržnosti obyvatel v území. Rozvoj integrované hromadné dopravy je pedpokladem pro zkvalitnní životního prostedí (snížení zátže území individuální automobilovou dopravou). Vychází z priorit územního plánování kraje (ZÚR l. 10) a z republikových priorit PÚR R 2008 (l. 24, 27 a 29). Letišt Ostrava-Mošnov a navazující územn stabilizované plochy strategické prmyslové zóny jsou jedním z nejvýznamnjších pól rozvoje MS kraje. Kvalitní napojení na hlavní sídelní centra a nadazenou silniní sí mezïnárodního a republikového významu je pedpokladem zkvalitnní územních podmínek hospodáského rozvoje regionu. Zajištní zásobování rozvojových území energiemi. Požadavek vyplývá ze zvýšené dynamiky realizace rozvojových zámr pedevším v oblasti Ostravska a v Podbeskydí. Vytvoit podmínky pro umístní Krajského integrovaného centra využívání komunálních odpad. Vytvoit podmínky pro umístní veejného logistického centra. Vytvoit podmínky pro umístní republikov významných zaízení energetické infrastruktury. Ochrana, zkvalitnní a rozvoj obytné funkce sídel a jejich rekreaního zázemí. Rozvoj obytné funkce ešit souasn s odpovídající veejnou infrastrukturou ve vazb na zastavná území sídel. Požadavek vychází z Plánu odpadového hospodáství MS kraje. Pesná lokalizace VLC Ostravsko není dosud známa. ZÚR z tohoto dvodu pouze formulují požadavek na vytvoení územních podmínek pro vymezení VLC v rámci rozvojové oblasti republikového významu OB2 Ostrava (viz textová ást ZÚR kap. B, l. 19). Požadavek vychází ze Strategie podpory logistiky z veejných zdroj a z PÚR R 2008 (l. 130). Výrobní a rozvodná zaízení energetické infrastruktury jsou významnou souástí civilizaních hodnot MS kraje. Mezistátní propojení penosových, resp. tranzitních soustav R, Polska a Slovenska resp. poteba zálohování významných pepravních, vnitrostátních tras zemního plynu. je pedpokladem pro zajištní vyváženosti územních podmínek UR v krajském i republikovém mítku. V dsledku rychlého rozvoje ekonomické základny v druhé polovin minulého století docházelo k rychlému stavebnímu rstu sídel a opomíjení jejich komplexního rozvoje. Proto je nezbytné zkvalitovat jejich obytnou funkci a tam, kde je to možné (pedevším u vtších sídel) též jejich rekreaní zázemí jako jeden z pedpoklad pro ešení záporného salda migrace obyvatelstva. Bytová výstavba je pod prmrem MS kraje i R. Její rozvoj a zkvalitnní vetn související veejné infrastruktury je jednou ze základních podmínek pro stabilizaci vývoje potu obyvatel a posílení sociálního pilíe UR. Požadavek na provázanost rozvojem veejné infrastruktury vychází z republikových priorit PÚR R 2008 (l.26). Požadavek vazby na zastavná území sídel je

9 Požadavek / úkol Rozvojové plochy a koridory dopravní a technické infrastruktury vymezovat s ohledem na minimalizaci negativních vliv na pírodní, kulturní a civilizaní hodnoty území. Plochy pro nové ekonomické aktivity vyhledávat podle tchto hlavních kritérií: vazba na významná sídla ve struktue osídlení. existující nebo plánovaná vazba na nadazenou sí dopravní infrastruktury. preference lokalit díve zastavných nebo devastovaných území (brownfields) a v prolukách stávající zástavby. preference lokalit mimo stanovená záplavová území (umisování v záplavových územích jen výjimen ve zvlášt odvodnných pípadech). minimalizace vliv na nejkvalitnjší ZPF (I. a II. tída ochrany). Podpora restrukturalizace ekonomiky s drazem na modernizaci prmyslu, rozvoj služeb a dalších aktivit se zamením na vývoj a výzkum ve vazb na vysoké školství. Polyfunkní využití rekultivovaných a revitalizovaných ploch dotených tžbou a úpravou erného uhlí ve vazb na vlastnosti a požadavky okolního území. Podpora rozvoje integrované hromadné dopravy ve vazb na pší dopravu a cyklodopravu. Odvodnní motivován omezením nežádoucích suburbanizaních trend priorita územního plánování kraje (ZÚR - l. 6). Základní pedpoklad pro zajištní ochrany hodnot v území v souladu s principy UR. Podmínka pro rozhodování o zmnách v území formulovaná v PÚR R 2008 (l. 38a). Kritéria formulována na základ priorit územního plánování kraje (ZÚR l. 6) a republikových PÚR R 2008 (l. 14, 19, 20 a 26). vazba na významná sídla je pedpokladem efektivního využití nových pracovních píležitostí a omezení rozsahu dojížky do zamstnání vazba na nadazenou silniní sí je podmínkou pro minimalizaci pepravních náklad a negativních vliv dopravy na životní prostedí preference využití brownfields vyplývá z jejich rozsahu v rámci oblasti, snižuje tlak na pokraující urbanizaci volné krajiny a zábor pdního fondu; nevyužívané objekty jsou zpravidla již napojeny na technickou infrastrukturu a existuje tedy pedpoklad, že obnova jejich využití bude mén územn i finann nároná. Pedevším v bezprostední blízkosti CHKO Poodí je zástavba volné krajiny a sní spojené dsledky (nárst zpevnných ploch, zmna odtokových pomr, snížení prostupnosti krajiny, zmna krajinného rázu) spojena s rizikem ohrožení jedinených pírodních hodnot této CHKO (požadavek DO v rámci projednání ZÚR dle 37 SZ). Souasn s nárstem zastavných ploch stoupá ohrožení území povodnmi. preference ploch mimo záplavová území je nezbytným a zásadním pedpokladem pro omezení negativních vliv na odtokové pomry a dodatených náklad na zajištní protipovodové ochrany tchto ploch. centrální a západní ást oblasti OB2 se vyznauje vysokým podílem nejkvalitnjších zemdlských pd (požadavek DO v rámci projednání ZÚR dle 37 SZ). Vývoj zejména jádrové ásti kraje prakticky v celém minulém století byl zamen pedevším na tžební, hutní a energetický prmysl. Zmna tohoto trendu je podmínkou pro zkvalitnní a rozvoj ve všech základních segmentech UR. Vychází z priorit územního plánování kraje (ZÚR l. 12) a z republikových priorit PÚR R 2008 (l. 19). Polyfunkní využití revitalizovaných ploch je pedpokladem pro zajištní vyvážených podmínek udržitelného rozvoje území v dané oblasti. Návaznost systém integrované hromadné dopravy na pší dopravu a cyklodopravu je významným pedpokladem jednak pro zkvalitnní obsluhy území (každodenní dojížka do zamstnání) a jednak pro využití jeho rekreaního potenciálu (turistické stezky, cyklotrasy). Požadavek vytváí pedpoklad pro omezení nárok na individuální automobilovou dopravu, pro zlepšení stavu životního prostedí.a zdravotního stavu obyvatelstva.

10 Požadavek / úkol Podpora rozvoje turistických pších a cyklistických tras zejména nadregionálního a mezinárodního významu. Stabilizace a postupné zlepšování stavu složek životního prostedí a obnova krajiny narušené tžbou erného uhlí. Ochrana jedinených pírodních hodnot CHKO Poodí. Podpora zajištní odpovídajícího stupn protipovodové ochrany území. Nepipustit rozšiování stávajících a vznik nových lokalit urených pro stavby k rodinné rekreaci zejména v okolí vodních nádrží Žermanice a Trlicko. Pírstek kapacit rodinné rekreace realizovat výhradn pemnou objekt pvodní zástavby na rekreaní chalupy. Podporovat zkvalitnní funkních a prostorových vazeb se specifickými oblastmi republikového významu: SOB2 Beskydy v polygonu Dobrá Vyšní Lhoty Smilovice Horní Tošanovice Dobrá. SOB3 Králický Snžník Jeseníky v osách Opava Krnov Osoblaha (ve vazb na rozvojovou osu nadmístního významu OS-N1), resp. Opava Horní Benešov Bruntál. Pro ást rozvojové oblasti dále platí další požadavky na využití území, kritéria a podmínky pro rozhodování o zmnách v území formulované pro specifickou oblast republikového významu SOB4 Karviná. Odvodnní Vytváí pedpoklad pro šetrné využívání rekreaního potenciálu a posílení podmínek pro hospodáský rozvoj území. Vychází z priorit územního plánování kraje (ZÚR l. 11) a z republikových priorit PÚR R 2008 (l. 23 a 28). Požadavek vyplývá z rozboru udržitelného rozvoje území MS kraje 6. Postupné zlepšování stavu je zásadním pedpokladem obnovy vyváženosti podmínek udržitelného rozvoje území. Vychází z priorit územního plánování kraje (ZÚR l. 13). CHKO Poodí je unikátním komplexem pírodních nebo pírod blízkých ekosystém v harmonické krajin s rekreaním potenciálem pro blízké sídelní aglomerace. Aktuálnost ešení této problematiky vyplývá z rozsahu a dsledk povodní v r Vychází z priorit územního plánování kraje (ZÚR l. 15) a z republikových priorit PÚR R 2008 (l. 25). Souasný rozsah individuální rekreace dosahuje mezních hodnot s rizikem dopad na kvalitu pírodního prostedí vetn kvality vody v nádržích. Stanovení limitu je zásadní podmínkou pro zajištní udržitelného rozvoje území. V pípad SOB 2 Beskydy jde o využití rozvojových impuls generovaných potenciálem sídelní osy Nový Jiín Frýdek-Místek Tinec a koridoru silnice R48. Zapojení pilehlé ásti SOB 2 do tchto vazeb znamená postupný rozvoj sídelní a rekreaní funkce (vetn odpovídající veejné infrastruktury). V pípad SOB Králický Snžník Jeseníky je zkvalitnní vazeb s OB 2 Ostrava podmínno pedevším zkvalitnním dopravních koridor silnic I/11, I/45, I/46 a I/57. Pro oblast Osoblažska je píležitostí k posílení vazeb k pirozeným spádovým centrm osídlení (Krnov, Opava) obnova dopravního spojení pes území Polska. Vymezení SOB4 v pekryvu s rozvojovou oblastí OB2 vyplývá ze struktury osídlení a vzájemné provázanosti jednotlivých funkních systému jádrového území rozvojové oblasti OB2. V souladu s PÚR R ZÚR MSK 1. etapa: Przkumy a rozbory v rozsahu ÚAP (Atelier T-plan, s.r.o. 11/2007)

11 OS10 (KATOWICE ) HRANICE R/POLSKO OSTRAVA LIPNÍK NAD BEVOU OLOMOUC BRNO BECLAV HRANICE R/SLOVENSKO ( BRATISLAVA) Základní charakteristiky rozvojové osy OS 10 Oblast / Osa Poet obcí Poet obyvatel k Hustota zalidnní (obyv./km 2 ) Vývoj potu obyvatel Migraní saldo Nezamstnanost k (%) Intenzita bytové výstavby OS ,1-1,76 7,0 1,36 MSK celkem ,8-0,98 9,7 1,47 R celkem ,5 2,83 6,3 2,66 1) r = 100% 2) na 1000 obyvatel 3) poet dokonených byt v letech na obyvatel stedního stavu Republiková rozvojová osa OS 10 je základní sídelní a dopravní osou celé Moravy a Slezska. Vzhledem k píznivým morfologickým podmínkám se v území osy nacházejí významná centra osídlení, ekonomická základna má výhodu znané odvtvové pestrosti a územím procházejí mezinárodn a republikov významné silniní a železniní dopravní cesty. Krom prioritních vazeb JZ - SV jsou na toto území kladeny další požadavky související se zajištním vazeb ve smru stavebního zákona JV pedevším mezi opavskou a beskydskou ástí kraje. Vysoká intenzita využití území logicky generuje stety s limity a hodnotami doteného území (CHKO Poodí). Vzhledem k rozsahu vymezení rozvojové oblasti OB2 Ostrava zasahuje osa OS 10 na území MS kraje pouze svým severním okrajem. Tato skutenost ásten ovlivuje i výše uvedené charakteristiky. Pesto lze dané území považovat za komplexn sociáln rozvinuté a je zde nutno pedevším ešit otázky stabilizace obyvatelstva. Požadavky na využití území, kritéria a podmínky pro rozhodování o zmnách v území, ze kterých jsou návazn odvozeny hlavní úkoly pro územní plánování jsou odvodnny v následujícím tabelárním pehledu. Požadavek / úkol Zkvalitnní a rozvoj dopravního propojení se sousedními rozvojovými oblastmi a osami v R (Ostrava, Olomouc, Zlín), v Polsku (Bielsko-Biała, Katowice) a na Slovensku (Žilina). Zkvalitnní napojení sídel na silniní a železniní sí republikového a mezinárodního významu (D47, R48, II. a III. TŽK) a zkvalitnní dopravní obsluhy území mj. s vazbou na specifikou oblast nadmístního významu SOB-N2 Budišovsko- Vítkovsko. Odvodnní Nezbytná podmínka pro posílení vzájemných kooperaních vazeb. Podrobnji viz kap. A.II tohoto Odvodnní. Priorita územního plánování kraje (ZÚR - l. 2). Kvalitní napojení sídel na nadazenou silniní a železniní sí je jedním ze základních pedpoklad pro posílení podmínek hospodáského rozvoje. Nedostatená dopravní dostupnost obcí v územním obvodu ORP Vítkov na nadazenou silniní sí byla identifikována v rámci 1. etapy prací jako jedna ze slabých stránek tohoto území. Budišovsko a Vítkovsko pedstavují slab rozvinuté periferní území s málo rozvinutou ekonomickou základnou. Zkvalitnní dopravní dostupnosti území vytváí pedpoklady pro lepší zapojení této oblasti do územní dlby práce a postupné zlepšení její sociáln ekonomické struktury.

12 Požadavek / úkol Nové plochy pro bydlení vymezovat souasn s plochami a koridory odpovídající veejné infrastruktury ve vazb na zastavná území sídel. Plochy pro nové ekonomické aktivity v rámci vymezené osy vyhledávat podle tchto hlavních kritérií: vazba na sídla s významným rozvojovým potenciálem (Nový Jiín, Šenov u Nového Jiína, Kunín, Odry, Fulnek, Suchdol n. Odrou). existující nebo plánovaná vazba na nadazenou sí dopravní infrastruktury. preference lokalit díve zastavných nebo nevyužívaných území (brownfields) a v prolukách stávající zástavby. preference lokalit mimo stanovená záplavová území (umísování v záplavových územích jen výjimen ve zvlášt odvodnných pípadech). minimalizace zábor nejkvalitnjšího ZPF (I. a II. tída ochrany). Ochrana, zkvalitnní a rozvoj obytné funkce sídel a jejich rekreaního zázemí. Odvodnní Priorita územního plánování kraje (ZÚR - l. 3), vychází z republikových priorit PÚR R 2008 (l. 23, 24 a 27). Bytová výstavba je pod prmrem MS kraje i R. Její rozvoj a zkvalitnní vetn související veejné infrastruktury je jednou ze základních podmínek pro stabilizaci vývoje potu obyvatel a posílení sociálního pilíe UR. Požadavek na provázanost rozvojem veejné infrastruktury vychází z republikových priorit PÚR R 2008 (l.26). Požadavek vazby na zastavná území sídel je motivován omezením nežádoucích suburbanizaních trend priorita územního plánování kraje (ZÚR - l. 6). Kritéria formulována na základ priorit územního plánování kraje (ZÚR l. 6) a republikových PÚR R 2008 (l. 14, 19, 20 a 26). vazba na významná sídla je pedpokladem efektivního využití nových pracovních píležitostí a omezení rozsahu dojížky do zamstnání vazba na nadazenou silniní sí je podmínkou pro minimalizaci pepravních náklad a negativních vliv dopravy na životní prostedí preference využití brownfields vyplývá z jejich rozsahu v rámci oblasti, snižuje tlak na pokraující urbanizaci volné krajiny a zábor pdního fondu; nevyužívané objekty jsou zpravidla již napojeny na technickou infrastrukturu a existuje tedy pedpoklad, že obnova jejich funkce bude mén územn i finann nároná. Pedevším v bezprostední blízkosti CHKO Poodí je zástavba volné krajiny a s ní spojené dsledky (nárst zpevnných ploch, zmna odtokových pomr, snížení prostupnosti krajiny, zmna krajinného rázu) spojena s rizikem ohrožení jedinených pírodních hodnot této CHKO (požadavek DO v rámci projednání ZÚR dle 37 stavebního zákona). Souasn s nárstem zastavných ploch stoupá ohrožení území povodnmi. preference ploch mimo záplavová území je nezbytným a základním pedpokladem pro omezení negativních vliv na odtokové pomry a pro omezení dodatených náklad na zajištní protipovodové ochrany tchto ploch. vtšina území osy OS 10 se vyznauje vysokým podílem nejkvalitnjších zemdlských pd (požadavek DO v rámci projednání ZÚR dle 37 stavebního zákona). V dsledku rychlého rozvoje ekonomické základny v druhé polovin minulého století docházelo k rychlému stavebnímu rstu sídel a opomíjení jejich komplexního rozvoje. Proto je nezbytné zkvalitovat jejich obytnou funkci a tam, kde je to možné (pedevším u vtších sídel) též jejich rekreaní zázemí jako jeden z pedpoklad pro ešení záporného salda migrace obyvatelstva. Vytvoit podmínky pro umísování republikov Výrobní a rozvodná zaízení energetické

13 Požadavek / úkol významných zaízení energetické infrastruktury. Podpora restrukturalizace ekonomiky s drazem na modernizaci prmyslu, rozvoj služeb. Ochrana jedinených pírodních hodnot CHKO Poodí. Podpora zajištní odpovídajícího stupn protipovodové ochrany území. Podpora rozvoje integrované hromadné dopravy ve vazb na pší dopravu a cyklodopravu. Podpora rozvoje turistických pších a cyklistických tras zejména nadregionálního a mezinárodního významu. Nepipustit rozšiování stávajících a vznik nových lokalit urených pro stavby k rodinné rekreaci, zejména na území CHKO Poodí a pírodního parku Podbeskydí. Pírstek kapacit rodinné rekreace realizovat výhradn pemnou objekt pvodní zástavby na rekreaní chalupy. Odvodnní infrastruktury jsou významnou souástí civilizaních hodnot MS kraje. Píznivé územní podmínky (reliéf) vytváejí píznivé pedpoklady pro vedení páteních sítí energetické infrastruktury. Vnitrorepublikové a mezistátní propojení penosových resp. tranzitních soustav a poteba zálohování významných pepravních, vnitrostátních tras zemního plynu. je pedpokladem pro zajištní vyváženosti územních podmínek UR v krajském i republikovém mítku. V rozvojové ose jsou významná prmyslová stediska ve kterých došlo v posledních letech k útlumu prmyslové innosti a je proto potebné vytvoit podmínky pro posílení terciérního sektoru ekonomické základny. Jedná se zejména o hlavní sídla v rámci vymezené osy Nový Jiín, Odry a Fulnek. Zmna tohoto trendu je podmínkou pro zkvalitnní a rozvoj ve všech základních segmentech UR. CHKO Poodí je unikátním komplexem pírodních nebo pírod blízkých ekosystém v harmonické krajin s rekreaním potenciálem pro okolní sídelní aglomerace. Aktuálnost ešení této problematiky vyplývá z rozsahu a dsledk povodní v r Vychází z priorit územního plánování kraje (ZÚR l. 15) a z republikových priorit PÚR R 2008 (l. 25). Návaznost systém integrované hromadné dopravy na pší dopravu a cyklodopravu je významným pedpokladem jednak pro zkvalitnní obsluhy území (každodenní dojížka do zamstnání) a jednak pro využití jeho rekreaního potenciálu (turistické stezky, cyklotrasy). Požadavek vytváí pedpoklad pro omezení nárok na individuální automobilovou dopravu, pro zlepšení stavu životního prostedí a zdravotního stavu obyvatelstva. Vytváí pedpoklad pro šetrné využívání rekreaního potenciálu a posílení podmínek pro hospodáský rozvoj území. Vychází z priorit územního plánování kraje (ZÚR l. 11) a z republikových priorit PÚR R 2008 (l. 23 a 28). Souasná intenzita rekreaního využití uvedených oblastí dosahuje mezních hodnot s rizikem dopad na kvalitu pírodního prostedí.

14 OS13 OSTRAVA TINEC HRANICE R/SR ( ADCA) Základní charakteristiky rozvojové osy OS 13 Oblast / Osa Poet obcí Poet obyvatel k Hustota zalidnní (obyv./km 2 ) Vývoj potu obyvatel Migraní saldo Nezamstnanost k (%) Intenzita bytové výstavby OS ,9-0,25 8,1 2,34 MSK celkem ,8-0,98 9,7 1,47 R celkem ,5 2,83 6,3 2,66 1) r = 100% 2) na 1000 obyvatel 3) poet dokonených byt v letech na obyvatel stedního stavu Pro území této rozvojové osy je urující mezinárodní pátení dopravní koridor tvoený silnicí I/11 a železniní tratí (III. TŽK). Území má siln rozvinutou ekonomickou základnu a tradiní vazby na Ostravskou rozvojovou oblast. Ekonomický rozvoj této osy a posílení kooperaních vazeb se Slovenskem (Žilina) lze pedpokládat v souvislosti s dokonením závodu Hyundai v Nošovicích. Území má pro tyto úely dobré pedpoklady. Krom kvalitního dopravního napojení to je dostatený potenciál vhodných ploch (vetn brownfields). Jde o velmi hust zalidnné území s píznivou skladbou obyvatelstva. Záporné migraní saldo je v kontextu MS kraje relativn nízké. Píinou je vysoká sídelní stabilita obyvatelstva v této ásti kraje. Vzhledem k píznivé poloze a uvedeným charakteristikám má území velmi dobré pedpoklady pro vytváení nových pracovních píležitostí. Nejvýznamnjším limitem využití území jsou pírodní hodnoty pilehlých masiv Moravskoslezských a Slezských Beskyd, které zárove pedstavují potenciál pro rozvoj rekreace a cestovního ruchu. Požadavky na využití území, kritéria a podmínky pro rozhodování o zmnách v území, ze kterých jsou návazn odvozeny hlavní úkoly pro územní plánování jsou odvodnny v následujícím tabelárním pehledu. Požadavek / úkol Zkvalitnní a rozvoj dopravního propojení se sousedními rozvojovými oblastmi a osami v R (Ostrava, Olomouc, Zlín), na Slovensku (Žilina) a v Polsku (Bielsko-Biała, Katowice). Zkvalitnní napojení sídel v území na silniní a železniní sí republikového a mezinárodního významu (silnice I/11, III. TŽK) a zkvalitnní dopravní obsluhy území zejména s vazbou na specifikou oblast republikového významu SOB2 Beskydy a území Slezských Beskyd. Odvodnní Nezbytná podmínka pro posílení vzájemných kooperaních vazeb. Podrobnji viz kap. A.II tohoto Odvodnní. Priorita územního plánování kraje (ZÚR - l. 2). Zkvalitnní dopravní dostupnosti území je jednou z významných územních podmínek hospodáského rozvoje uvedených území. Priorita územního plánování kraje (ZÚR - l. 3), vychází z republikových priorit PÚR R 2008 (l. 23, 24 a 27). 7 Koridor C-E40 dle dohody AGTC

15 Požadavek / úkol Odvodnní Ochrana, zkvalitnní a rozvoj obytné funkce sídel a jejich rekreaního zázemí. Nové plochy pro bydlení vymezovat souasn s plochami a koridory odpovídající veejné infrastruktury ve vazb na zastavná území sídel. Plochy pro nové ekonomické aktivity v rámci vymezené osy vyhledávat podle tchto hlavních kritérií: vazba na sídla s významným rozvojovým potenciálem (Tinec, Bystice, Jablunkov). existující nebo plánovaná vazba na nadazenou sí dopravní infrastruktury. preference lokalit díve zastavných nebo nevyužívaných území (brownfields) a v prolukách stávající zástavby. Preference lokalit mimo stanovená záplavová území (umisování v záplavových územích jen výjimen ve zvlášt odvodnných pípadech). Umístní republikov významných vedení energetické infrastruktury. V dsledku rychlého rozvoje ekonomické základny v druhé polovin minulého století docházelo k rychlému stavebnímu rstu sídel a opomíjení jejich komplexního rozvoje. Proto je nezbytné zkvalitovat jejich obytnou funkci a tam, kde je to možné (pedevším u vtších sídel) též jejich rekreaní zázemí jako jeden z pedpoklad pro ešení záporného salda migrace obyvatelstva. Požadavek na vymezování nových ploch pro bydlení je jednou ze základních podmínek pro stabilizaci vývoje potu obyvatel a posílení sociálního pilíe UR. Požadavek na provázanost rozvojem veejné infrastruktury vychází z republikových priorit PÚR R (l.26). Požadavek vazby na zastavná území sídel je motivován omezením nežádoucích suburbanizaních trend priorita územního plánování kraje (ZÚR - l. 6). Kritéria formulována na základ priorit územního plánování kraje (ZÚR l. 6) a republikových PÚR R 2008 (l. 14, 19, 20 a 26). vazba na významná sídla je pedpokladem efektivního využití nových pracovních píležitostí a omezení rozsahu dojížky do zamstnání; z tohoto hlediska je nutno využít pedevším rozvojový potenciál Tince v souvislosti s jeho postupnou restrukturalizací a rozvojových potenciál Jablunkova a dalších významných sídel v rozvojové ose. vazba na nadazenou silniní sí je podmínkou pro minimalizaci pepravních náklad a negativních vliv dopravy na životní prostedí preference využití brownfields vyplývá z jejich rozsahu v rámci oblasti, snižuje tlak na pokraující urbanizaci volné krajiny a zábor pdního fondu v prostorov sevených údolních polohách osy; nevyužívané objekty jsou zpravidla již napojeny na technickou infrastrukturu a existuje tedy pedpoklad, že obnova jejich funkce bude mén územn i finann nároná. Zárove se vytváí pedpoklad pro snížení tlaku na zástavbu volné krajiny a pro posílení ochrany ohrožení pírodních hodnot území. preference ploch mimo záplavová území je nezbytným a základním pedpokladem pro omezení negativních vliv na odtokové pomry a pro omezení dodatených náklad na zajištní protipovodové ochrany tchto ploch. Výrobní a rozvodná zaízení energetické infrastruktury jsou významnou souástí civilizaních hodnot MS kraje. Píznivé územní podmínky (reliéf) vytváejí píznivé pedpoklady pro vedení páteních sítí energetické infrastruktury. Vnitrorepublikové a mezistátní propojení penosových resp. tranzitních soustav a poteba zálohování významných pepravních, vnitrostátních tras zemního plynu. je pedpokladem pro zajištní vyváženosti územních podmínek UR v krajském i republikovém mítku.

16 Požadavek / úkol Podpora restrukturalizace ekonomiky s drazem na modernizaci prmyslu, rozvoj služeb. Rozvoj cestovního ruchu a rekreace podporovat zejména v oblasti Slezských Beskyd. Pi ešení rozvoje rekreaních stedisek preferovat intenzivnjší využití zastavných ástí obcí a vazbu na zastavné a zastavitelné území sídel. Pi umísování nových sportovních a rekreaních zaízení zohledovat pohledovou exponovanost lokalit a další podmínky ochrany pírodních a kulturních hodnot krajiny. Podpora rozvoje integrované hromadné dopravy ve vazb na pší dopravu a cyklodopravu. Podpora rozvoje turistických pších a cyklistických tras zejména nadregionálního a mezinárodního významu. Nepipustit rozšiování stávajících a vznik nových lokalit urených pro stavby k rodinné rekreaci. Pírstek kapacit rodinné rekreace realizovat výhradn pemnou objekt pvodní zástavby na rekreaní chalupy. Stabilizace a postupné zlepšování stavu složek životního prostedí (Tinecko). Odvodnní V rozvojové ose jsou významná prmyslová stediska ve kterých došlo v posledních letech k útlumu prmyslové innosti a je proto potebné vytvoit podmínky pro posílení terciérního sektoru ekonomické základny. Jedná se zejména o hlavní sídla v rámci vymezené osy Tinec a Jablunkov. Zmna tohoto trendu je podmínkou pro zkvalitnní a rozvoj ve všech základních segmentech UR. Masiv Slezských Beskyd disponuje vysokým dosud nevyužitým rekreaním potenciálem založeným na kvalit pírodního prosted, dobré dopravní dostupnosti a v severní ásti také s možnou vazbou na rekreaní centra v Polsku (Ustro). Sídla v rámci OS 13 pedstavují pirozená nástupní centra do tohoto prostoru. Rozvoj rekreaní funkce je píležitostí k hospodáskému rozvoji sídel uvnit i vn osy a zárove ke snížení rekreaní zátže východního okraje Moravskoslezských Beskyd. Priorita územního plánování kraje (ZÚR - l. 8). Požadavek vazby na zastavná území sídel je motivován snahou o omezení nežádoucích suburbanizaních trend priorita územního plánování kraje (ZÚR - l. 6). Vychází z priorit územního plánování kraje (ZÚR l. 14) a z republikových priorit PÚR R 2008 (l. 14 a 20). Návaznost systém integrované hromadné dopravy na pší dopravu a cyklodopravu je významným pedpokladem jednak pro zkvalitnní obsluhy území (každodenní dojížka do zamstnání) a jednak pro využití jeho rekreaního potenciálu (turistické stezky, cyklotrasy). Požadavek vytváí pedpoklad pro omezení nárok na individuální automobilovou dopravu, zlepšení stavu životního prostedí a zdraví obyvatelstva. Vytváí pedpoklad pro šetrné využívání rekreaního potenciálu a posílení podmínek pro hospodáský rozvoj území. Vychází z priorit územního plánování kraje (ZÚR l. 11) a z republikových priorit PÚR R 2008 (l. 23 a 28). Souasný rozsah individuální rekreace dosahuje mezních hodnot s rizikem dopadu na kvalitu pírodního prostedí. Stanovení limitu je zásadní podmínkou pro zajištní udržitelného rozvoje území. Požadavek vyplývá z rozboru udržitelného rozvoje území MS kraje 8. Postupné zlepšování stavu je zásadním pedpokladem obnovy vyváženosti podmínek udržitelného rozvoje území. Vychází z priorit územního plánování kraje (ZÚR l. 13). 8 ZÚR MSK 1. etapa: Przkumy a rozbory v rozsahu ÚAP (Atelier T-plan, s.r.o. 11/2007)

17 Požadavek / úkol Zajištní prostupnosti území pro velké savce ve smru V-Z. Ochrana krajinného rázu a významných krajinných horizont pilehajících ástí Moravskoslezských a Slezských Beskyd. Odvodnní Výstavba mezinárodních dopravních tah silniní a železniní sít spolu se související urbanizací navazujícího území je spojena s rizikem vzniku migraní bariéry severojižního smru. Prostupnost Jablunkovské brázdy ve smru V-Z je pedpokladem pro zachování možnosti migrace (pedevším velkých savc) mezi masivy Moravskoslezských a Slezských, resp. Slovenských Beskyd. Vychází z republikových priorit PÚR R 2008 (l. 23 ) a z požadavku MŽP uplatnného v rámci projednávání návrhu Zadání ZÚR. Krajinné hodnoty uvedeného území a významné krajinné horizonty vymezené v grafické ásti návrhu ZÚR (výkres A3b) jsou významnou souástí pírodních hodnot území kraje (ZÚR- l. 73). Vychází z priorit územního plánování kraje (ZÚR l. 14) a z republikových priorit PÚR R 2008 (l. 14). OB N1 PODBESKYDÍ Základní charakteristiky rozvojové oblasti OB N1 Oblast / Osa Poet obcí Poet obyvatel k Hustota zalidnní (obyv./km 2 ) Vývoj potu obyvatel Migraní saldo Nezamstnanost k (%) Intenzita bytové výstavby OB N ,9 9,56 8,3 4,64 MSK celkem ,8-0,98 9,7 1,47 R celkem ,5 2,83 6,3 2,66 1) r = 100% 2) na 1000 obyvatel 3) poet dokonených byt v letech na obyvatel stedního stavu Nadmístní rozvojová oblast: OB N1 Podbeskydí je vymezena v prostrou Frýdlantska na severním úpatí Beskyd a východním úpatí Ondejníku. Velmi dobrá dopravní dostupnost hlavních sídelních center (Ostrava, Frýdek-Místek, Tinec) a kvalita pírodního prostedí je píinou dynamického rozvoje v posledních letech. Nárst potu obyvatel spojený pedevším s výrazn kladným saldem migrace, s tím související intenzita bytové výstavby a obanské vybavenosti (vetn sportovn rekreaních zaízení) a rostoucí nároky na veejnou infrastrukturu jsou hlavní symptomy tohoto rozvoje. Relativn nízká hustota osídlení není v daném pípad dostaten vypovídajícím údajem nebo je ovlivnna velikostí správních obvod nkterých obcí (eladná). Požadavky na využití území, kritéria a podmínky pro rozhodování o zmnách v území, ze kterých jsou návazn odvozeny hlavní úkoly pro územní plánování jsou odvodnny v následujícím tabelárním pehledu.

18 Požadavek / úkol Ochrana kulturn historických hodnot sídel a vysokých pírodních hodnot krajiny vetn významných krajinných horizont (Moravskoslezské Beskydy, masiv Ondejníku). Nové plochy pro bydlení sport a rekreaci vymezovat souasn s plochami a koridory odpovídající veejné infrastruktury výhradn ve vazb na zastavná území sídel. Plochy pro nové ekonomické aktivity v rámci vymezené oblasti vyhledávat podle tchto hlavních kritérií: vazba na sídla s významným rozvojovým potenciálem (Frýdlant. n. O.). existující nebo plánovaná vazba na nadazenou sí dopravní infrastruktury. preference lokalit mimo stanovená záplavová území (umisování v záplavových územích jen výjimen ve zvlášt odvodnných pípadech). Nová zastavitelná území vymezovat výhradn v návaznosti na stávající zastavná území pi zohlednní pohledové exponovanosti lokalit a další podmínek ochrany pírodních a kulturních hodnot krajiny. Pi umísování nových sportovních a rekreaních zaízení zohledovat pohledovou exponovanost lokalit a další podmínek ochrany pírodních a kulturních hodnot krajiny. Odvodnní Kulturn historické hodnoty sídel jsou významnou hodnotou dané oblasti i celého kraje (ZÚR kap. E.II). Krajinné hodnoty uvedeného území a významné krajinné horizonty vymezené v grafické ásti návrhu ZÚR (výkres A3b) jsou významnou souástí pírodních hodnot území kraje (ZÚR l. 73). Vychází z priorit územního plánování kraje (ZÚR l. 14) a z republikových priorit PÚR R 2008 (l. 14). Živelný rozvoj bytové výstavby a sportovn rekreaních zaízení je spojen s rizikem extenzivního rstu sídel do volné krajiny a narušení krajinného rázu a ostatních pírodních hodnot území. Požadavek na provázanost s rozvojem veejné infrastruktury vychází z republikových priorit PÚR R (l.26). Požadavek vazby na zastavná území sídel je motivován snahou o omezení nežádoucích suburbanizaních trend priorita územního plánování kraje (ZÚR - l. 6). Kritéria formulována na základ priorit územního plánování kraje (ZÚR l. 6) a republikových PÚR R 2008 (l. 14, 19, 20 a 26). požadavek prioritní vazby na Frýdlant n. O. a jeho zázemí souvisí (krom jeho populaního potenciálu) s cílem nesnižovat vymezováním nových rozvojových ploch pro ekonomické aktivity pírodní a rekreaní potenciál území. Vzhledem k pírodním hodnotám oblasti není žádoucí vytváet nové rozvojové zóny v menších sídlech s vysokou kvalitou okolního pírodního prostedí. vazba na nadazenou silniní sí je podmínkou pro minimalizaci pepravních náklad a negativních vliv dopravy na životní prostedí. preference ploch mimo záplavová území je nezbytným a zásadním pedpokladem pro omezení negativních vliv na odtokové pomry a dodatených náklad na krytí povodových škod a zajištní protipovodové ochrany tchto ploch. Extenzivní rozšiování sídel do volné krajiny je spojeno s narušením krajinného rázu a ostatních pírodních hodnot území. Krajinné hodnoty uvedeného území a významné krajinné horizonty vymezené v grafické ásti návrhu ZÚR (výkres A3b) jsou významnou souástí pírodních hodnot území kraje (ZÚR- l. 73). Vychází z priorit územního plánování kraje (ZÚR l. 14) a z republikových priorit PÚR R 2008 (l. 14). Krajinné hodnoty uvedeného území a významné krajinné horizonty vymezené v grafické ásti návrhu ZÚR (výkres A3b) jsou významnou souástí pírodních hodnot území kraje (ZÚR- l. 73). Vychází z priorit územního plánování kraje (ZÚR l. 14) a z republikových priorit PÚR R 2008 (l. 14 a 20).

19 Požadavek / úkol Nepipustit rozšiování stávajících a vznik nových lokalit urených pro stavby k rodinné rekreaci. Pírstek kapacit rodinné rekreace realizovat výhradn pemnou objekt pvodní zástavby na rekreaní chalupy. Zkvalitnní dopravního propojení a obsluhy hlavních rekreaních stedisek. Rozvoj ubytovacích zaízení v oblasti orientovat zejména na výstavbu zaízení s celoroní využitelností. V hlavních rekreaních centrech oblasti podporovat rozvoj obanského vybavení a doprovodných služeb pro sport, rekreaci a cestovní ruch s rozšíením možností celoroního rekreaního využití. Podpora rozvoje integrované hromadné dopravy ve vazb na pší dopravu a cyklodopravu. Podpora rozvoje turistických pších a cyklistických tras zejména nadregionálního a mezinárodního významu. V rámci ÚP obcí vymezit v odpovídajícím rozsahu plochy veejných prostranství a veejné zelen. Provit územní a environmentální dsledky pípadné realizace zámr v lokalitách geologicky, morfologicky a hydrologicky vhodných pro akumulaci povrchových vod (LAPV). Odvodnní Souasný rozsah individuální rekreace dosahuje mezních hodnot s rizikem dopadu na kvalitu pírodního prostedí. Stanovení limitu je zásadní podmínkou pro zajištní udržitelného rozvoje území. Technické parametry a kapacita pístupových komunikací limitují rozvoj rekreaních stedisek. Možnost celoroního využití rekreaních ubytovacích zaízení je pedpokladem pro rovnomrnjší rozložení zátže území v ase a pro vyrovnanjší hospodáskou bilanci podnikatelských subjekt. Rozšíení spektra poskytovaných služeb a možnost jejich celoroního využívání zvýší atraktivitu a posílí konkurenceschopnost tchto center. Návaznost systém integrované hromadné dopravy na pší dopravu a cyklodopravu je významným pedpokladem jednak pro zkvalitnní obsluhy území (každodenní dojížka do zamstnání) a jednak pro využití jeho rekreaního potenciálu (turistické stezky, cyklotrasy). Požadavek vytváí pedpoklad pro omezení nárok na individuální automobilovou dopravu, zlepšení stavu životního prostedí a zdraví obyvatelstva. Vytváí pedpoklad pro šetrné využívání rekreaního potenciálu a posílení podmínek pro hospodáský rozvoj území. Vychází z priorit územního plánování kraje (ZÚR l. 11) a z republikových priorit PÚR R 2008 (l. 23 a 28). Vychází z priorit územního plánování kraje (ZÚR l. 7) a z republikových priorit PÚR R 2008 (l. 21). Požadavek vyplývá ze závr Posouzení vliv na území Natura 2000 dle 45i) zák.. 114/1992 Sb. ve znní pozdjších zákon provení skutené poteby akumulace vody v lokalitách vhodných pro akumulaci vod podrobnou územní studií (viz 30 stavebního zákona) každé lokality z hlediska eventuálních veejných zájm na akumulaci vody, protipovodové ochrany a veejných zájm na ochran pírody a krajiny, zejména lokalit soustavy Natura 2000.

20 OS N1 (OSTRAVA ) OPAVA KRNOV Základní charakteristiky rozvojové oblasti OS N1 Oblast / Osa Poet obcí Poet obyvatel k Hustota zalidnní (obyv./km 2 ) Vývoj potu obyvatel Migraní saldo Nezamstnanost k (%) Intenzita bytové výstavby OS N ,3-1,71 8,8 1,03 MSK celkem ,8-0,98 9,7 1,47 R celkem ,5 2,83 6,3 2,66 1) r = 100% 2) na 1000 obyvatel 3) poet dokonených byt v letech na obyvatel stedního stavu Ve vazb na vymezení republikové rozvojové oblasti OB2 Ostrava v rámci PÚR R 2008, které zahrnulo do této oblasti i msto Opavu, bylo vymezení této nadmístní rozvojové osy v ZÚR MSK redukováno na obce mezi Opavou a Krnovem. Návrh rozvojové osy vychází z tsné vazby tohoto území na západní okraj rozvojové oblasti OB2 s Opavou jako regionáln významným sídelním centrem. Dopravní vazby definované jednak silnicí I/57 a jednak železniní tratí. 310 Opava Krnov Olomouc zajišují septí s Ostravou. Významné jsou vazby této osy na republikovou specifickou oblast SOB 3 Králický Snžník Jeseníky, pro jejíž severní ást je Krnov pirozeným spádovým centrem. Požadavky na využití území, kritéria a podmínky pro rozhodování o zmnách v území, ze kterých jsou návazn odvozeny hlavní úkoly pro územní plánování jsou odvodnny v následujícím tabelárním pehledu. Požadavek / úkol Zkvalitnní a rozvoj dopravního propojení sousedících rozvojových oblastí a os v R (Opava- Krnov, Ostrava) a v Polsku (Opole, Katowice). Zkvalitnní napojení sídel v území na silniní sí republikového a mezinárodního významu (silnice I/11, I/56, D47) a celkové dopravní obsluhy území zejména s vazbou na specifikou oblast republikového významu SOB3 Králický Snžník Jeseníky. Podpora zkvalitnní funkních a prostorových vazeb s SOB-N3 Králický Snžník Jeseníky v osách: Opava Krnov Osoblaha (ve vazb na rozvojovou oblast republikového významu OB2). Krnov Bruntál (- Šternberk - Olomouc). Odvodnní Nezbytná podmínka pro posílení vzájemných kooperaních vazeb. Podrobnji viz kap. A.II tohoto Odvodnní. Priorita územního plánování kraje (ZÚR - l. 2). Zkvalitnní dopravní dostupnosti území vytváí pedpoklady pro lepší zapojení této oblasti prostoru do územní dlby práce a postupné zlepšení sociáln nepíznivých ekonomických charakteristik specifické oblasti. Priorita územního plánování kraje (ZÚR - l. 3), vychází z republikových priorit PÚR R 2008 (l. 23, 24 a 27). Zkvalitnní vazeb s OB 2 Ostrava je podmínno pedevším zkvalitnním dopravních koridor silnic I/11, I/45 a I/57. Pro oblast Osoblažska je píležitostí k posílení vazeb k pirozeným spádovým centrm osídlení (Krnov, Opava) obnova dopravního spojení pes území Polska.