BIOLOGIE ČLOVĚKA BUŇKA TKÁŇ ORGÁN

Podobné dokumenty
ČLOVĚK. Antropologie (z řeckého anthrópos člověk) - snaží se vytvořit celkový obraz člověka

Druhy tkání. Autor: Mgr. Vlasta Hlobilová. Datum (období) tvorby: Ročník: osmý. Vzdělávací oblast: přírodopis

Živá soustava, hierarchie ž.s.

Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/

Název školy: Střední odborná škola stavební Karlovy Vary Sabinovo náměstí 16, Karlovy Vary Autor: Hana Turoňová Název materiálu:

Živočišné tkáně EPITELOVÁ TKÁŇ

Seminář pro maturanty

Buňka --- tkáň --- orgán --- org. soustava --- organismus

Inovace studia molekulární a buněčné biologie reg. č. CZ.1.07/2.2.00/

PŘEHLED OBECNÉ HISTOLOGIE

EPITELOVÁ TKÁŇ. šita. guru. sthira. ušna. mridu višada. drva. laghu. čala. Epitelová tkáň potní žlázy. Vše co cítíme na rukou, je epitelová tkáň

Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/

Nejmenší jednotka živého organismu schopná samostatné existence. Výměnu látek Růst Pohyb Rozmnožování Dědičnost

Téma: Tkáně. Epitely. Praktické cvičení č. 1. Příklady epitelů histologické preparáty. Teoretický úvod:

:25 1/5 1. přednáška

Prvotní organizmy byly jednobuněčné. Rostla složitost uspořádání jednobuněčných komplikované uspořádání uvnitř buňky (nálevníci).

HISTOLOGIE A MIKROSKOPICKÁ ANATOMIE PRO BAKALÁŘE

Základní stavební složka živočišného těla TKÁŇ

PRAKTICKÉ CVIČENÍ č. 1

Anatomie I přednáška 2. Pojiva. Stavba kostí. Typy kostí. Růst a vývoj kostí.

Pohybová soustava - svalová soustava

Živočišné tkáně. Vznik - histogeneze diferenciace proliferace

Velikost živočišných buněk

Tkáně. Markéta Vojtová VOŠZ a SZŠ Hradec Králové

Inovace studia molekulární a buněčné biologie reg. č. CZ.1.07/2.2.00/

Mgr. Šárka Vopěnková Gymnázium, SOŠ a VOŠ Ledeč nad Sázavou VY_32_INOVACE_01_3_08_BI1 SVALOVÁ SOUSTAVA

2. Histologie: pojivové tkáně

ANATOMIE. ORGÁNOVÉ SOUSTAVY kosterní, svalová, dýchací, kožní, nervová... jsou složeny z orgánů orgány se skládají z dásní rozdělení tkání:

Pojivové tkáně se skládají z buněk a mezibuněčné hmoty, která je hojně zastoupena a určuje vlastnosti pojiv.

Buňky, tkáně, orgány, orgánové soustavy. Petr Vaňhara Ústav histologie a embryologie LF MU

ZÁKLADY FUNKČNÍ ANATOMIE

Buňky, tkáně, orgány, soustavy

Zdravotní nauka 1. díl

Zdravotní nauka 1. díl

Chrupavka a kost. Osifikace BST-30

2. Pohybová soustava člověka

7 (2) Opěrná soustava KOSTRA pasivní pohybový aparát spojen pomocí vazů pohybuje se činností svalů Kostra 206

Neurony a neuroglie /

Výukový materiál zpracován v rámci projektu EU peníze školám

Test z biologie přijímací řízení FBMI ČVUT (Správná je vždy jediná odpověď.)

Téma I: Tkáň svalová

Obecná anatomie kostí a kloubů. Karel Smetana Anatomický ústav 1. LF UK

Pojivové tkáně - vazivo

II. SVALOVÁ TKÁŇ PŘÍČNĚ PRUHOVANÁ (ŽÍHANÁ) = svalovina kosterní

Mgr. Markéta Křivánková, Mgr. Milena Hradová SOMATOLOGIE Učebnice pro střední zdravotnické školy Recenzentka: ISBN

TEST:Bc-1314-BLG Varianta:0 Tisknuto:18/06/

Stavba pojivová tkáň (spojuje a izoluje orgány, složí k ukládání rezervních látek, plní funkci ochrannou). Tvoří ji: - vazivo - chrupavka - kost

Dějiny somatologie hlavním motivem byla touha vědět, co je příčinou nemoci a smrti

Mgr. Markéta Křivánková, Mgr. Milena Hradová SOMATOLOGIE Učebnice pro střední zdravotnické školy Recenzentka: ISBN

Zdravotní nauka 1. díl

Obsah Úvod Základní vlastnosti živé hmoty

Modelování a aproximace v biomechanice

Anatomie I pro studenty TV. Školní rok: 2008/2009 Semestr: zimní Počet kreditů: 2 Týdenní dotace: P 1, C 1 Zakončení: Z

Šablona č Přírodopis. Opakování: Kosterní soustava člověka

Histologická praktika. Nervový systém

Střední průmyslová škola a Vyšší odborná škola technická Brno, Sokolská 1

Ukazka knihy z internetoveho knihkupectvi

Variace Soustava tělního pokryvu

Obecná stavba a funkce svalu. Motorická svalová jednotka. Základy svalové nomenklatury. Energetické zdroje svalu. Svalová práce a únava.

Chrupavka a kost. Osifikace 605

BIOMECHANIKA BIOMECHANIKA KOSTERNÍHO SUBSYSTÉMU

Opěrná a pohybová soustava

EU PENÍZE ŠKOLÁM NÁZEV PROJEKTU : MÁME RÁDI TECHNIKU REGISTRAČNÍ ČÍSLO PROJEKTU :CZ.1.07/1.4.00/

Buňka. Kristýna Obhlídalová 7.A

Vazivo. Chrupavka. Kost

CZ.1.07/1.5.00/ Člověk a příroda

Variace Dýchací soustava

Buňka cytologie. Buňka. Autor: Katka Téma: buňka stavba Ročník: 1.

Organismus je řízen dvojím způsobem, hormonálně a nervově. Nervový systém se dělí na centrální a periferní.

Výukový materiál zpracován v rámci projektu EU peníze školám

1- živočichové úvod. Moravské gymnázium Brno s.r.o. RNDr. Monika Jörková. Tematická oblast. Ročník 2. Datum tvorby

Typy svalové tkáně: Hladké svalstvo není ovladatelné vůlí!

Výukový materiál v rámci projektu OPVK 1.5 Peníze středním školám

Pohybový systém. MUDr.Kateřina Kapounková. Inovace studijního oboru Regenerace a výživa ve sportu (CZ.107/2.2.00/ ) 1

Úloha mezenchymu, VAZIVO A JEHO DETOXIKACE

ANATOMIE. Trenérská škola OLYMPIA, akreditované zařízení MŠMT ČR

Pojivo VAZIVO, CHRUPAVKA, KOST, ZUBNÍ TKÁŇ, rná a pohybová soustava. a) vazivo b) chrupavka c) kost. e) trofická pojiva

Člověk a společnost. 9.Kostra. Kostra. Vytvořil: Jméno tvůrce. DUM číslo: 9. Kostra. Strana: 1

Chrupavka vs. kost. Chrupavka a kost. Histogeneza chrupavky. Chrupavka - cartilago. Chondrocyty. Mezibuněčná hmota

Nervová soustava. Funkce: řízení organismu. - Centrální nervová soustava - mozek - mícha - Periferní nervy. Biologie dítěte

Funkce Nedostatek (N - ) Nadbytek (P - ) Šišinka (nadvěsek mozkový, epifýza) Endokrinní žláza. hormony. Shora připojena k mezimozku

Stavba kosti (Viz BIOLOGIE ČLOVĚKA, s ) Mechanické vlastnosti kosti. Vznik a vývoj kosti

pracovní list studenta

Oběhový systém. Oběhový systém. Tunica intima. Obecná stavba cév. Tunica media. Endotelové buňky. Srdce (cor) Krevní cévy. histologie.

KOSTRA OPĚRNÁ SOUSTAVA

CZ.1.07/1.5.00/ Člověk a příroda

Příloha 1, Otázky na kontroly

Charakteristika epitelů. Epitelová tkáň. Bazální membrána. Bazální lamina. Polarita. Funkce basální laminy. buňky. Textus epithelialis

Neuron je tvořen a) buněčným tělem (cyton = perikarion), uvnitř kterého leží většina buněčných organel;

základem veškerého aktivního pohybu v živočišné říši je interakce proteinových vláken CYTOSKELETU

Inovace studijního oboru Regenerace a výživa ve sportu (CZ.107/2.2.00/ ) 1

Název školy: Střední odborná škola stavební Karlovy Vary Sabinovo náměstí 16, Karlovy Vary Autor: Hana Turoňová Název materiálu:

Základy buněčné biologie

Anotace: Materiál je určen k výuce přírodopisu v 8. ročníku ZŠ. Seznamuje žáky se základními pojmy a informacemi o stavbě a funkci nervové soustavy.

Oběhová soustava - cirkulace krve v uzavřeném oběhu cév - pohyb krve zajišťuje srdce

základem veškerého aktivního pohybu v živočišnéříši je interakce proteinových vláken CYTOSKELETU

VY_32_INOVACE_19_OPAKOVANI_NERVOVA_SOUSTAVA_CLOVEKA. 45 minut Datum ověření:

Transkript:

BIOLOGIE ČLOVĚKA BUŇKA TKÁŇ ORGÁN

Živočišná buňka lysozóm jádro cytoplazma plazmatická membrána centrozom Golgiho aparát ribozomy na drsném endoplazmatickém retikulu mitochondrie

Živočišná tkáň soubor buněk přibližně stejného tvaru, stejného původu, se stejnou hlavní funkcí jejich studiem se zabývá histologie druhy živočišných tkání epitely pojiva svalová tkáň nervová tkáň tělní tekutiny

Epitely = výstelky

kryjí povrch těla a orgánů vystýlají tělní dutiny a dutiny orgánů tvoří je těsně k sobě přiléhající buňky rozdělujeme podle tvaru buněk počtu vrstev funkce

Epitely podle tvaru buněk dlaždicový (plochý) epitel kubický (krychlový) epitel cylindrický (válcový) epitel

Epitely podle počtu vrstev jednovrstevný epitel vrstevnatý epitel víceřadý epitel

Epitely podle funkce krycí epitel chrání před mechanickým a chemickým poškozením žlázový epitel produkuje a vyměšuje látky (exkrety x sekrety) řasinkový epitel buňky s řasinkami, zachycuje nebo posunuje zárodečný epitel zabezpečuje vývoj a výživu pohlavních buněk

Epitely podle funkce resorpční epitel umožňuje vstřebávání látek do krevního oběhu smyslový epitel zprostředkovává přenos podnětů pigmentový epitel obsahuje pigment ochrana před účinky záření

Pojiva

rozmanitá skupina tkání spojují nebo izolují orgány vyplňují prostory mezi jednotlivými orgány umožňují propojení různých orgánů poskytují oporu měkkým částem těla

Druhy pojiv vazivová tkáň = vazivo kostní tkáň = kost chrupavčitá tkáň = chrupavka

Vazivo

měkká, vodnatá, pružná tkáň velké množství mezibuněčné hmoty (rosolovitá s vlákny) mezibuněčnou hmotu produkují pojivové buňky je základem pro vznik některých kostí tvoří šlachy, kloubní pouzdra, vazy, pouzdra vnitřních orgánů, podkožní tukové vazivo

Chrupavka

tužší než vazivo pevná, pružná, bezcévná, neinervovaná bez regenerační schopnosti na povrchu má vazivový obal tvoří stěny velkých cév, ušní boltec, kloubní plochy, základ kostry, průdušnice

Typy chrupavek sklovitá chrupavka elastická chrupavka vazivová chrupavka

Kost

nejtvrdší tkáň lidského těla základní složka kostry zásobárna fosforu a vápníku v dutinách má kostní dřeň tvoří ji kostní buňky osteoblasty osteocyty osteoklasty mezibuněčná hmota organická složka anorganická složka

Kostní buňky osteoblasty kostitvorné buňky produkují mezibuň. hmotu mění se v osteocyty osteocyty vlastní kostní buňky hodně výběžků v komůrkách z mezibuň. hmoty osteoklasty odbourávají kost zabraňují velkému kostnatění přestavba kostí

Kostní mezibuněčná hmota organická složka = osein hlavně vlákna kolagenu dodává kostem pružnost anorganická složka zejména CaPO 3, CaCO 3 dodává kostem pevnost a tvrdost Poměr mezi organickou a anorganickou složkou ovlivňuje: věk zdravotní stav činnost

Formy kostní tkáně kompaktní = hutná Haversův systém těla = diafýzy dlouhých kostí povrch plochých kostí spongiózní = houbovitá trámečky hlavice = epifýzy dlouhých kostí vnitřek plochých kostí

Struktura kostní tkáně

Struktura kompaktní kosti

Struktura houbovité kosti

Fotografie osteonů

Svalová tkáň

zajišťuje aktivní pohyb smrštitelnost umožňují myofibrily myofibrily se skládají z bílkovin kontraktilní aktin myozin regulační troponin

Druhy svalové tkáně hladká kosterní srdeční

Hladká svalovina základní stavební a funkční jednotka - jednojaderná buňka smrštění myofibril - pomalé dlouhotrvající nepodléhá vůli tvoří např. stěnu žaludku, močového měchýře

Kosterní svalovina jiné názvy: žíhaná základní stavební a funkční jednotka mnohojaderné vlákno dva typy vláken červená slabší, pomalá kontrakce, vytrvalá bledá silná, rychlá kontrakce, rychlá únava

Srdeční svalovina příčně pruhovaná prostorové uspořádání kombinuje vlastnosti předcházejících typů jen ve stěně srdce bez regenerační schopnosti vlastní automacie

Nervová tkáň

zajišťuje příjem, vedení a zpracování podnětů zajišťuje řídící funkce je sídlem paměti umožňuje abstraktní myšlení, dorozumívání, složité chování dva typy buněk neurony základní stavební a funkční jednotka gliové buňky podpůrná, vyživovací, ochranná funkce

Stavba neuronu dendrity cytoplazma jádro synapse Schwannova pochva tělo myelinová pochva axon = neurit Ranvierův zářez

Typy neuronů unipolární multipolární bipolární pseudounipolární

Tělní tekutiny

také trofická pojiva tvoří a udržují vnitřní prostředí rozlišujeme nitrobuněčné (40% tělesné hmotnosti) mimobuněčné (20% tělesné hmotnosti) krev lymfa = míza tkáňový mok mozkomíšní mok tekutiny vnitřního ucha oční komorová tekutina