BIOLOGIE ČLOVĚKA BUŇKA TKÁŇ ORGÁN
Živočišná buňka lysozóm jádro cytoplazma plazmatická membrána centrozom Golgiho aparát ribozomy na drsném endoplazmatickém retikulu mitochondrie
Živočišná tkáň soubor buněk přibližně stejného tvaru, stejného původu, se stejnou hlavní funkcí jejich studiem se zabývá histologie druhy živočišných tkání epitely pojiva svalová tkáň nervová tkáň tělní tekutiny
Epitely = výstelky
kryjí povrch těla a orgánů vystýlají tělní dutiny a dutiny orgánů tvoří je těsně k sobě přiléhající buňky rozdělujeme podle tvaru buněk počtu vrstev funkce
Epitely podle tvaru buněk dlaždicový (plochý) epitel kubický (krychlový) epitel cylindrický (válcový) epitel
Epitely podle počtu vrstev jednovrstevný epitel vrstevnatý epitel víceřadý epitel
Epitely podle funkce krycí epitel chrání před mechanickým a chemickým poškozením žlázový epitel produkuje a vyměšuje látky (exkrety x sekrety) řasinkový epitel buňky s řasinkami, zachycuje nebo posunuje zárodečný epitel zabezpečuje vývoj a výživu pohlavních buněk
Epitely podle funkce resorpční epitel umožňuje vstřebávání látek do krevního oběhu smyslový epitel zprostředkovává přenos podnětů pigmentový epitel obsahuje pigment ochrana před účinky záření
Pojiva
rozmanitá skupina tkání spojují nebo izolují orgány vyplňují prostory mezi jednotlivými orgány umožňují propojení různých orgánů poskytují oporu měkkým částem těla
Druhy pojiv vazivová tkáň = vazivo kostní tkáň = kost chrupavčitá tkáň = chrupavka
Vazivo
měkká, vodnatá, pružná tkáň velké množství mezibuněčné hmoty (rosolovitá s vlákny) mezibuněčnou hmotu produkují pojivové buňky je základem pro vznik některých kostí tvoří šlachy, kloubní pouzdra, vazy, pouzdra vnitřních orgánů, podkožní tukové vazivo
Chrupavka
tužší než vazivo pevná, pružná, bezcévná, neinervovaná bez regenerační schopnosti na povrchu má vazivový obal tvoří stěny velkých cév, ušní boltec, kloubní plochy, základ kostry, průdušnice
Typy chrupavek sklovitá chrupavka elastická chrupavka vazivová chrupavka
Kost
nejtvrdší tkáň lidského těla základní složka kostry zásobárna fosforu a vápníku v dutinách má kostní dřeň tvoří ji kostní buňky osteoblasty osteocyty osteoklasty mezibuněčná hmota organická složka anorganická složka
Kostní buňky osteoblasty kostitvorné buňky produkují mezibuň. hmotu mění se v osteocyty osteocyty vlastní kostní buňky hodně výběžků v komůrkách z mezibuň. hmoty osteoklasty odbourávají kost zabraňují velkému kostnatění přestavba kostí
Kostní mezibuněčná hmota organická složka = osein hlavně vlákna kolagenu dodává kostem pružnost anorganická složka zejména CaPO 3, CaCO 3 dodává kostem pevnost a tvrdost Poměr mezi organickou a anorganickou složkou ovlivňuje: věk zdravotní stav činnost
Formy kostní tkáně kompaktní = hutná Haversův systém těla = diafýzy dlouhých kostí povrch plochých kostí spongiózní = houbovitá trámečky hlavice = epifýzy dlouhých kostí vnitřek plochých kostí
Struktura kostní tkáně
Struktura kompaktní kosti
Struktura houbovité kosti
Fotografie osteonů
Svalová tkáň
zajišťuje aktivní pohyb smrštitelnost umožňují myofibrily myofibrily se skládají z bílkovin kontraktilní aktin myozin regulační troponin
Druhy svalové tkáně hladká kosterní srdeční
Hladká svalovina základní stavební a funkční jednotka - jednojaderná buňka smrštění myofibril - pomalé dlouhotrvající nepodléhá vůli tvoří např. stěnu žaludku, močového měchýře
Kosterní svalovina jiné názvy: žíhaná základní stavební a funkční jednotka mnohojaderné vlákno dva typy vláken červená slabší, pomalá kontrakce, vytrvalá bledá silná, rychlá kontrakce, rychlá únava
Srdeční svalovina příčně pruhovaná prostorové uspořádání kombinuje vlastnosti předcházejících typů jen ve stěně srdce bez regenerační schopnosti vlastní automacie
Nervová tkáň
zajišťuje příjem, vedení a zpracování podnětů zajišťuje řídící funkce je sídlem paměti umožňuje abstraktní myšlení, dorozumívání, složité chování dva typy buněk neurony základní stavební a funkční jednotka gliové buňky podpůrná, vyživovací, ochranná funkce
Stavba neuronu dendrity cytoplazma jádro synapse Schwannova pochva tělo myelinová pochva axon = neurit Ranvierův zářez
Typy neuronů unipolární multipolární bipolární pseudounipolární
Tělní tekutiny
také trofická pojiva tvoří a udržují vnitřní prostředí rozlišujeme nitrobuněčné (40% tělesné hmotnosti) mimobuněčné (20% tělesné hmotnosti) krev lymfa = míza tkáňový mok mozkomíšní mok tekutiny vnitřního ucha oční komorová tekutina