Exogenní rizikové jevy hydrologické Povodně Zaplavení pobřežních oblastí Tsunami



Podobné dokumenty
8 Porovnání hydrometeorologických podmínek významných letních povodní

Povodňová služba Ministerstva životního prostředí. Informace číslo 83 o hydrometeorologické situaci, stav ke dni , 14:00 VÝSTRAHA ČHMÚ

Povodňová služba Ministerstva životního prostředí. Informace číslo 84 o hydrometeorologické situaci, stav ke dni , 18:00 VÝSTRAHA ČHMÚ

Povodňová služba Ministerstva životního prostředí. Informace číslo 78 o hydrometeorologické situaci, stav ke dni , 18:30 VÝSTRAHA ČHMÚ

METEOROLOGICKÉ PŘÍČINY VÝRAZNÝCH POVODNÍ V LETECH 2009 A na vybraných tocích na severu Čech

Povodně na území Česka

Ochrana před negativními účinky vod

Ochrana před povodněmi

Zpravodaj. Českého hydrometeorologického ústavu, pobočky Ostrava. Číslo 5 / Český hydrometeorologický ústav, pobočka Ostrava

Příčiny a průběh povodní v červnu Ing. Petr Šercl, Ph.D.

Metody predikace sucha a povodňových situací. Stanislava Kliegrová Oddělení meteorologie a klimatologie, Pobočka ČHMÚ Hradec Králové

Povodňová služba Ministerstva životního prostředí. Informace číslo 79 o hydrometeorologické situaci, stav ke dni , 22:00 VÝSTRAHA ČHMÚ

3. Srovnání plošných srážek a nasycenosti povodí zasažených srážkami v srpnu 2002 a červenci 1997

Zpravodaj. Českého hydrometeorologického ústavu, pobočky Ostrava. Číslo 11 / Český hydrometeorologický ústav, pobočka Ostrava

Srážko-odtokový vztah Metody popisu srážko-odtokového vztahu Hydrologické extrémy

Výzkum v oblasti povodňové ochrany v České republice

VOP DOLNÍ BOUSOV spol. s r. o. Michal Školník Vladimír Mrkvička

Ochrana před povodněmi

Historie povodní na JM a povodňové škody

Stupně povodňové aktivity (SPA) vyjadřují míru povodňového nebezpečí. Jsou vázány

Podnebí a počasí všichni tyto pojmy známe

4 HODNOCENÍ EXTREMITY POVODNĚ

Ministerstvo zemědělství investuje do protipovodňových opatření Petr Bendl, ministr zemědělství Aleš Kendík, náměstek ministra

Povodeň v srpnu 2002 zdroj poučení pro budoucí generace

Povodňová služba Ministerstva životního prostředí. Informace číslo 97 o hydrometeorologické situaci, stav ke dni

Povodně a vodní zákon Školení povodňových orgánů obcí

Rozbor příčin a následků vybraných povodní v ČR v letech 1995 a 1996

GEOGRAFIE ČR. klimatologie a hydrologie. letní semestr přednáška 6. Mgr. Michal Holub,

Zpravodaj. Českého hydrometeorologického ústavu, pobočky Ostrava. Číslo 9 / Český hydrometeorologický ústav, pobočka Ostrava

OBCE D R A Ž I Č K Y

Obr. 5.3 Podíl velikosti tání sněhové pokrývky a spadlých srážek na odtoku (identifikátory viz Tab. 5.1 a Tab. 5.2) B63

POVODŇOVÝ PLÁN OBCE NEUMĚTELY. Zpracoval : Obecní úřad Neumětely

foto: Povodeň 2006 Olomouc, Dolní Novosadská A.VĚCNÁ ČÁST IV. Monitoring vodních stavů

5.5 Předpovědi v působnosti RPP České Budějovice Vyhodnocení předpovědí Obr Obr Obr. 5.38

CS04 - Vodohospodářská legislativa. Přednáška číslo 10. Zákon 254/2001 Sb., o vodách ve znění pozdějších předpisů (vodní zákon)

CS004 - Vodohospodářská legislativa. Přednáška číslo 10. Zákon 254/2001 Sb., o vodách ve znění pozdějších předpisů (vodní zákon)

POVRCH ČESKÉ REPUBLIKY

Školení k problematice činnosti orgánů při mimořádné události - Povodeň

Stav sucha pokračuje i v říjnu

Obr. 6.5 Výskyt a extremita zimních povodní (v období ) na Vltavě v Praze ve vztahu ke kalendářnímu období

Předpovědní povodňová služba Jihlava února 2017

5 HODNOCENÍ PŘEDPOVĚDÍ TEPLOT A SRÁŽEK PRO OBDOBÍ JARNÍCH POVODNÍ V ROCE 2006

Činnost povodňových orgánů obcí a ORP

Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/ Elektronická podpora zkvalitnění výuky CZ.1.07 Vzděláním pro konkurenceschopnost

Labe. Bílina. Morava. Česká řeka s největším povodím. Pramení v Krkonoších, území naší republiky opouští za Hřenskem. Labe v Ústí nad Labem?

Ing. David Ides EPS, s.r.o. V Pastouškách 205, Kunovice ostrava@epssro.cz

Katastrofální povodeň v podhůří Orlických hor

Foto: Povodeň 2006, Loštice Třebůvka. A.VĚCNÁ ČÁST Struktura řízení, stupně povodňové aktivity

Povodňová událost Srážkový úhrn v povodí Vltavy [mm] Počet dní srážkového období Q k [m 3.s -1 ]

Hydrometeorologická situace povodně v květnu 2010

KOLIK JE KDE DEŠŤOVÉ VODY

OBCE A JEJICH ÚLOHA V POVODŇOVÉ OCHRANĚ

Bilance průtoků Extrémní průtoky

OBCE A JEJICH ÚLOHA V POVODŇOVÉ OCHRANĚ

POVODŇOVÝ PLÁN OBCE. OBEC Čím OKRES:Příbram

88 % obyvatel. Pouze 38 % obyvatel. České republiky považuje změnu klimatu za závažný problém.

Protipovodňová ochrana a úprava říční krajiny s cílem zadržení vody v krajině a tlumení povodní

Zpravodaj. Českého hydrometeorologického ústavu, pobočky Ostrava. Číslo 3 / Český hydrometeorologický ústav, pobočka Ostrava

Obr Průběh povodňové vlny na Dyji nad a pod nádrží Vranov

Český hydrometeorologický ústav

Činnosti v průběhu povodní

CHARAKTERISTIKY M-DENNÍCH A MINIMÁLNÍCH PRUTOKŮ POSKYTOVÁNÍ HYDROLOGICKÝCH DAT DLE ČSN HYDROLOGICKÉ ÚDAJE POVRCHOVÝCH VOD

ANALÝZY HISTORICKÝCH DEŠŤOVÝCH ŘAD Z HLEDISKA OCHRANY PŮDY PŘED EROZÍ

Vodní nádrže a rizika vodohospodářské infrastruktury

Zpravodaj. Číslo 4 / 2010

ČESKÁ REPUBLIKA.

ROZVOJ PŘEDPOVĚDNÍ POVODŇOVÉ SLUŽBY V ČESKÉ REPUBLICE PO POVODNI RNDr. Radek Čekal, Ph.D. RNDr. Jan Daňhelka, Ph.D.

Irena Smolová.

Krkonoše. Smrk. Jeseníky

Máme se dál obávat sucha i v roce 2016?

Hydrologická bilance povodí

Jak se projevuje změna klimatu v Praze?

Hydrometeorologický a klimatický souhrn měsíce. Meteoaktuality.cz ŘÍJEN Autorství: Meteo Aktuality

6.9. Povodeň v červenci 1997

Hydrometeorologická zpráva o povodňové situaci v Moravskoslezském a Olomouckém kraji ve dnech

Povodeň na jaře 2006 & Předpovědní povodňová služba ČHMÚ

Na květen je sucho extrémní

LIMITY VYUŽITÍ ÚZEMÍ UŽÍVÁNÍ POZEMKŮ PODÉL KORYTA VODNÍHO TOKU. Objekt limitování. Důvody limitování. Vyjádření limitu

ČESKÁ REPUBLIKA. Výrazem samostatnosti státu jsou státní symboly. Nejdůležitější jsou: - státní vlajka - státní znak /malý a velký/ - státní hymna

Ministerstvo zemědělství a financování protipovodňové ochrany. V Praze dne

Hydrologie a pedologie

JIHOČESKÝ KRAJ DOKLADOVÁ ČÁST KONCEPCE PROTIPOVODŇOVÉ OCHRANY NA ÚZEMÍ JIHOČESKÉHO KRAJE

Role státních podniků Povodí při zvládání povodní Ing. Jana Kadeřábková, Brno

Sucho z pohledu klimatologie a hydrologie. RNDr. Filip Chuchma Český hydrometeorologický ústav, pobočka Brno

Povodí Moravy, s. p.

VLIV TERMÍNU VÝSKYTU EXTRÉMNÍCH SRÁŽEK NA VÝVOJ ODTOKU ZE ZEMĚDĚLSKÉHO POVODÍ

Podnebí. Výškový teplotní stupeň = na kaţdých 100 m klesá teplota průměrně o 0,65 0 C

Projekt Student a konkurenceschopnost Příprava investičních projektů Informace k problematice ochrany před povodněmi v povodí horní Opavy

Vodohospodářské stavby BS001 Rybníky a účelové nádrže, ochrana před povodněmi

5. Stupně povodňové aktivity

SOUHRNNÁ ZPRÁVA O POVODNI V OBLASTI POVODÍ HORNÍ VLTAVY POVODEŇ KVĚTEN Soutok Černé a Malše

PŘÍSPĚVEK K HODNOCENÍ SUCHA NA JIŽNÍ MORAVĚ

Využití profilových manuálních a automatických měření sněhu pro výpočet zásob vody ve sněhové pokrývce

Hydrologické sucho v podzemních a povrchových vodách

Povodňová služba Ministerstva životního prostředí. Informace č. 5 o hydrometeorologické situaci, stav ke dni , 08:00

Předpovědní povodňová služba Jihlava února 2018

Opatření k ochraně před povodněmi

Hydrologické sucho v ČR

Hydrologie povrchových vod. Hana Macháčková, Roman Pozler ČHMÚ Hradec Králové

Plán pro zvládání povodňových rizik v povodí Odry. Pracovní návrh. Praha

Transkript:

Exogenní rizikové jevy hydrologické Povodně Zaplavení pobřežních oblastí Tsunami Povodně Povodeň výrazné zvýšení hladiny řeky způsobené náhlým zvětšením průtoku nebo zmenšením průtočnosti koryta Průběh povodně = výsledek odtoku vody z povodí + postupu vody v korytě nebo inundačním území!!! vliv má charakter říční sítě!!! negativní vliv: antropogenní ovlivnění - regulace vodních toků - napřímení = zrychlení odtoku - zpevnění koryta (skalní bloky, vyzdění) = snížení infiltrační plochy - zastavění inundačního území - výstavba vodních nádrží riziko protržení hráze Typy povodní Podle příčin (vzniku): z intenzivních srážek (např. monzunové deště) z tání sněhové pokrývky z tání ledovců a sněhu nad sněžnou čárou přirozeným vzdutím hladiny (ledové bariéry) antropogenní příčiny (protržení hráze) Přirozená povodeň = povodeň způsobená přírodními jevy, zejména táním, dešťovými srážkami nebo chodem ledů, kdy dojde k přechodnému výraznému zvýšení hladiny vodních toků nebo jiných povrchových vod, při kterém voda již zaplavuje území mimo koryto vodního toku a může způsobit škody; přirozenou povodní je i stav, kdy voda může způsobit škody tím, že z určitému území nemůže dočasně přirozeným způsobem odtékat nebo její odtok je nedostatečný, případně dochází k zaplavení území při soustředěném odtoku srážkových vod Zvláštní povodeň = povodeň způsobená umělými vlivy, zejména poruchou vodního díla, která může vést až k jeho havárii (protržení) nebo nouzovým řešením kritické situace na vodním díle.

Základní charakteristiky povodní Tvar povodně - lze vyjádřit hodnotami průtoků (nebo vodních stavů) - Určují: počátek = pata povodňové vlny vrcholení = kulminační průtok (Q max) ukončení = rychlý pokles průtoků přechod v minimální výkyvy Doba trvání povodně směrem po toku se často zvětšuje Objem povodně = celkové množství vody, které odteče v určitém profilu za dobu trvání povodně Rychlost průběhu povodňových vln - určuje se z doby, za kterou povodeň proběhne mezi 2 vodoměrnými stanicemi - doba se určí z rozdílu mezi časem kulminačního průtoku v obou stanicích N-letá voda Podle platné názvoslovné normy vyjadřují tzv. N-leté hodnoty průměrnou dobu opakování nějakého hydrologického jevu. V případě povodní jde o posouzení extrémnosti kulminačního průtoku. Hodnoty se zjišťují analýzou dlouhodobých časových řad pozorování. 100-letá povodeň je taková povodeň, jejíž kulminační průtok je v dlouhodobém průměru dosažen nebo překročen 1 krát za 100 let. Jde o statistickou charakteristiku, nikoli predikční. Tudíž neplatí, že v případě výskytu 100-leté povodně se další povodeň této velikosti či vyšší vyskytne až za 100 let.!!!neplatí lineární úměra mezi jednotlivými hodnotami N-letých vod. Čili hodnota 100-leté povodně není dvojnásobkem 50-leté povodně, hodnota 500-leté povodně není 5násobkem 100- leté povodně a podobně. Pro orientaci hodnoty N-letých průtoků na Vltavě ve stanici Praha-Chuchle jsou: Q 1 = 856 m 3 /s Q 5 = 1 770 m 3 /s Q 10 = 2 230 m 3 /s Q 50 = 3 440 m 3 /s Q 100 = 4 020 m 3 /s Kulminačnímu průtoku Q = 5160 m 3 /s v Praze dne 14. srpna 2002 byla přiřazena doba opakování N = 200-500 let.

Další podrobnější vysvětlení podle ČHMÚ: Reciproční hodnotou doby opakování je periodicita. Průměrná periodicita 100-leté povodně je p = 0,01. To znamená, že průtok této velikosti nebo větší má pravděpodobnost výskytu 1% v každém běžném roce (tedy i v roce následujícím po předchozí 100-leté povodni). Naopak není vůbec jisté, že se 100-letá povodeň během období dlouhého 100 let vůbec vyskytne. Z používané metodiky výpočtu vyplývá, že 100-letá nebo vyšší povodeň se teoreticky vyskytne za období dlouhé 100 let s pravděpodobností 63,4 %, za období 200 let s pravděpodobností 86,6 % a až za období 500 let s pravděpodobností 99,3 %. Nasycenost území - charakteristika, která významně ovlivňuje reakci povodí na spadlé srážky a průběh odtoku - V hydrologické praxi nejčastěji hodnocena tzv. indexem předcházejících srážek Antecedent Precipitation Index API) Je počítán pomocí vztahu: kde n znamená celkový počet dní před výskytem příčinné srážky, i je pořadí dne počítané nazpět ode dne, ke kterému je API určován, C je evapotranspirační konstanta, pro naše podmínky obvykle C = 0,93, P je denní úhrn srážek v milimetrech v i-tém dni před výskytem příčinné srážky Dlouhodobé příčiny povodní - souvisí s neschopností krajiny pojmout nebo zadržet vodu - při jejich řešení je naprosto nutná spolupráce vodohospodářů, zemědělců a ekologů * ztráta krajiny retenčních schopností, * narovnání toku řek, * likvidace slepých ramen toků, * znečištění koryt řek, * hluboká orba, * zaorání mezí, * neodborná výsadba zemědělských plodin, * odlesňování Protipovodňová opatření Technická Regulace odtoku Výstavba ochranných hrází Výstavba umělých poldrů Organizační a legislativně Systém předpovědní a povodňové služby Systém právních norem a opatření: povodňové plány, manipulační řády vodních děl, předpovědní služby Zalesnění horních částí povodí Přírodě blízká opatření Obnova přirozeného režimu vodních toků Zalesnění horních částí povodí Minimalizace zástavby v inundačních územích

Systém předpovědní a povodňové služby - nejzávažnější problém: dostatečně přesná a v čase i prostoru lokalizovaná předpověď extrémních srážek je pro současné prognostické modely z hlediska zájmů varovné povodňové služby jedním - částečně řeší: modely - přímou operativní aplikací srážkových úhrnů, vhodné podpoření modelové předpovědi dalšími argumenty v tzv. postprocessingu Povodně na území ČR Území ČR - v oblasti mírného klimatického pásu s pravidelným ročním cyklem teplot a srážek mimo dlouhodobých výkyvů jsou krátkodobé změny počasí způsobovány častými přechody atmosférických front, které od sebe oddělují teplejší a studenější vzduchové masy, a jsou většinou doprovázeny srážkami povodňová sezonalita: v povodí Odry se vyskytují na větších tocích extrémní povodně pouze v letní polovině roku na rozdíl od ostatních povodí na území ČR (Labe, Vltavy a Moravy), kde je hlavní nebo podružné maximum pozorováno převážně v březnu s podstatným vlivem tání sněhové pokrývky maximum četností výskytu povodní bývá v červenci - v tomto měsíci jsou také naměřené denní srážkové úhrny vůbec nejvyšší a nejčetnější v oblasti Beskyd tato oblast je relativně zatížena největší pravděpodobností vzniku povodní (v rámci ČR) povodí Odry příčina extremity povodní (obvykle červenec): většinou souvisí s postupem cyklony ze severní Itálie do jižního Polska - vzájemné působení hydrosynoptických zvláštností, postupu těchto cyklon, jejich vertikální struktury, vlhkostního obsahu, orografických vlivů návětří Moravskoslezských Beskyd a Jeseníků + možný nálevkový efektu Moravské brány Typy povodní v ČR zimní a jarní povodně způsobené táním sněhové pokrývky: nejčastěji se vyskytují na podhorských tocích; letní povodně způsobené dlouhotrvajícími regionálními srážkami: vyskytují se obvykle na všech tocích v zasaženém území (př. povodeň v červenci 1997 v povodí Odry, Moravy a horního Labe); 2010 (Frýdlantsko, Liberecko); 2013 (povodí Labe a Vltavy letní povodně způsobené krátkodobými srážkami velké intenzity: zasahují poměrně malá území a mohou se vyskytovat kdekoli na malých tocích, katastrofální důsledky mají zejména na sklonitých povodích vějířovitého tvaru (př. povodně na Stěnavě na Broumovsku a horní Metuji v červnu 1979 nebo na Dědině a Bělé na Rychnovsku v červenci 1998); zimní povodňové situace způsobené ledovými jevy na tocích: vyskytují se v místech ke vzniku ledových nápěchů a ledových zácp (př. povodeň na Berounce, Cidlině a Ohři v lednu 1982) Historicky významné povodně v ČR Nejstarší doklady: z přelomu 11. a 12. století od 19. století: v tehdejším Rakousko-Uhersku zřízena síť vodoměrných stanic Nejstarší každodenní měření vodních stavů byla zahájena v roce 1825 na Vltavě v Praze Od té doby byly zaznamenány ničivé povodně v roce 1845, 1862 a 1890 na dolním toku Vltavy. Mimořádnou událostí byly intenzivní srážky z 25. - 26. května 1872 - mj. vznik Mladotického jezera

v povodí Lužické Nisy a Jizery: 29. července 1897 na Nové Louce v Jizerských horách: srážkový rekord: 345 mm srážek za 24 hodin 1954 na Vltavě 1997 povodí Moravy a povodí horního Labe, Jizery a Metuje 2002 povodí Vltavy a Labe 2009 bleskové povodně Severní Morava, 2010 Liberecko, Frýdlantsko 2013 povodí Vltavy a Labe Historicky významné povodně v letech 1997-2013 povodí kulminační průtok (v m 3 /s) škody (v mld Kč) 1997 (červenec) Morava, Odra, Labe 2 130 62,6 60 1998 (červenec) Metuje, Bělá, Zdobnice, 270 1,8 10 Dědina 2000 (březen) Labe, Orlice, Jizera 350 3,8 2 2001 (červenec) Labe, Doubrava - 1,0 0 2002 (srpen) Vltava, Labe, Dyje 5 300 73,2 16 počet obětí 2009 (červen - červenec) Jižní Čechy, Novojičínsko 2010 (srpen) Frýdlantsko, Ústecko 2013 (červen) Vltava, Labe, Ohře N100 8,5 10,1 15 5

Povodeň červenec 1997 (4. 8. července 1997, 17. 21. července 1997) Podle Souhrnné zprávy projektu: Vyhodnocení povodňové situace v červenci 1997 (ČHMÚ, 2013) Počáteční meteorologickou příčinou povodňové situace ve střední Evropě byla zvlněná studená fronta, jejíž postup od jihozápadu se v prostoru Alp zpomalil a studený vzduch se údolím řeky Rhôny dostal do severozápadního Středomoří. Vytvořila se prohlubující se tlaková níže, která při svém přesunu k severovýchodu byla zdrojem vydatných srážek, zvláště ve východní části ČR a jižního Polska. Postupující tlaková výše z Azorských ostrovů k jižní Skandinávii zablokovala a ovlivnila tak směr dalšího postupu této tlakové níže, která pak setrvávala ve stacionární poloze nad jižním Polskem. To bylo další meteorologickou příčinou, která vedla k historicky výjimečně dlouhému trvání vydatných srážek na území ČR s následkem vzniku první povodňové epizody v době od 4. července do 8. července 1997. Mezi tlakovou výší a níží došlo k výraznému zesílení tlakového gradientu zároveň se zvýšením rychlosti větru ze severních směrů. V důsledku toho se významně projevil návětrný efekt na severně a severovýchodně orientovaných svazích hor severní Moravy a Slezska. U druhé srážkové epizody byla cyklogeneze zpočátku odlišná, později, tj. 17. 7. 1997, však vedla ke splynutí dvou frontálních systémů, z nichž jeden postupoval přes střední Evropu a druhý přes západní Středomoří k východu. Pak byl až do 21. 7. další synoptický vývoj již velmi podobný prvnímu případu. Tato epizoda byla však srážkově mírnější. Z hlediska hydrosynoptického je setrvání povodňové cyklony v oblasti jižního Polska po dobu pěti dní zcela ojedinělé, od začátku tohoto století se tato situace nikdy nevyskytla. Jde rovněž o dosud největší naměřené srážkové úhrny s takovým trváním na území ČR za posledních 120 let. Extrémní srážky v červenci 1997 zasáhly především severní Moravu, dále pak Krkonoše, severní část Českomoravské vrchoviny a Orlické hory. Nejvyšší hodnoty naměřených srážek se vyskytly na hřebenech horských oblastí. Nejvyšší měsíční úhrn byl naměřen na Lysé hoře (812 mm, tj. 412 % normálu). Nejvýznamnější srážky se vyskytly ve dvou epizodách v době od 4. července do 8.července a od 17. července do 21. července a způsobily tomu odpovídající dvě epizody povodní. Zcela mimořádný byl velký plošný a časový rozsah extrémních srážek na severní Moravě. Od 3.července do 8. července1997 zde spadlo 2,3 km 3 vody na plochu 10 000 km 2. Nejvyšší plošný průměr srážek byl zaznamenaný v povodí Odry (267 mm na ploše 4662 km 2 ). Srážky druhé povodňové epizody byly podstatně slabší a v porovnání s první epizodou představovaly pouze 30 až 50 % jejích srážkových úhrnů. Povodeň Rychnovsko (1998) od 13. do 22. 7. 1998 období prakticky bez srážek 22. - 23. 7. 1998 (od pozdních odpoledních hodin do časných ranních hodin) intenzivní bouřková činnost doprovázená intenzivními srážkami: Deštné v Orlických horách (204 mm; maximální intenzita srážek 60 mm/hodinu); Bílý Újezd-Hroška (196 mm); Běleč nad Orlicí (163 mm) nejvíce zasažená povodí: celé povodí Dědiny, horní a střední část povodí Bělé, horní část povodí Divoké Orlice, povodí Orlice a střední a dolní část povodí Metuje

Povodeň (srpen 2002) 1.vlna srážek: 6. - 7. 8. 2002 - nejvyšší srážkové úhrny v jižní části Šumavy a Novohradských hor 130 200 mm, extrémně: 250 280 mm 2.vlna srážek: 11. - 12. 8. 2002 zasaženy celé Čechy (včetně Orlických hor) a severní Morava; největší srážkové úhrny (za 3 dny): Krušné hory 200 300 mm (Cínovec: 400 mm), Jižní Čechy 130 190 mm (Prachatice 200 mm) Povodně (červen a červenec 2009) několik povodňových událostí na různých místech státu, které probíhaly nezávisle a hydrologicky se vzájemně neovlivňovaly byly spojeny jednou příčinnou meteorologickou situací Novojičínsko (24. 6.), Jesenicko a Rychlebské hory (26. 6.), povodí Blanice a Volyňky (27. 6.), Kamenice a dolní Ploučnice (1., 2. a 4. 7.), Fulnek (2. 7.), Dolní Bory - Oslava (2. 7.) Počet obětí: 15

Povodně (2013) tři navazující vlny 1 vlna: 29.5. 5.6. 2013 (Středočeská pahorkatina, + SZ + SV Čech) 2. vlna: intenzivní lokání srážky (zejména Jižní Čechy): 10. 12. června 2013 3. vlna: 24. 27. června 2013 (v oblasti Krkonoš, Jizerských hor a Českomoravské vrchoviny úroveň 20 až 50leté povodně (i stoleté) zasaženo bylo celkem 970 obcí na celém území ČR Povodně v Evropě Povodně na Dunaji příklad Slovensko v souvislosti s táním sněhu v Alpách v souvislosti s intenzivními letními bouřkami. Doposud největší byla povodeň v roce 1501, kdy průtok dosahoval 14 000 m3/s. Evidované katastrofální povodně byly v letech 1850, 1854, 1897, 1899, 1965 a 1997. Povodeň může trvat od několika dní (3 dni v roce 1991) po několik měsíců (3 měsíce v roce 1965) Historicky zaznamenaný rozdíl maximálních a minimálních úrovní hladiny je: v Bratislavě 10 metrů, v Komárně 7 metrů maximální rozkyv hladiny je 3,0 metrů za 24 hodin. Historické povodně (květen 1965)

Povodně na Mississippi Řeka rozvodňující se opakovaně Protipovodňová opatření: 3 200 km protipovodňových zábran, přesto se řeka i dnes čas od času rozvodní Nejhorší povodeň za posledních 150 let byla na Mississippi v červnu roku 1993 Více než dvě třetiny hrází řeka rozvodněná silnými dešti buď prorazila nebo přes ně přetekla. o život přišlo 50 lidí a 70 000 jich ztratilo domov voda pokryla 44 000 km 2 země Povodně Chuang-che Qa = nepravidelný, u ústí se pohybuje kolem 1 500 až 2 000 m³/s výjimečným fenoménem je vysoký obsah částic unášených vodou (průměrně 36 kg/m³) Nejhorší záplavy v Číně Již přes 4 000 let se proti nim Číňané pokouší bránit stavěním hrází a kopáním kanálů, které by vodu ze záplav odváděly Při rozvodnění řeky v roce 1887 zahynulo 2 mil. lidí Při záplavách v roce 1931 přišlo o život 3,7 mil. lidí V roce 1938 kolem 0,5 milionu Povodně v soutokové oblasti Gangy a Brahmaputry Ganga Délka toku: 2 510 km; P = 1 120 000 km² včetně Brahmaputry má povodí rozlohu 2 055 000 km² Qa = 35 000 až 38 000 m³/s (1 200 km³ za rok) Problém: povodně + tropické cyklony Brahmaputra Délka toku: 2 900 km; P = 935 000 km² Qa = 12 000 m³/s

Systém protipovodňové ochrany v ČR 2000 - Strategie ochrany před povodněmi pro území ČR (přijata Usnesením vlády č. 382 ze dne 19. 4. 2000) 2007 Plán hlavních povodí (schválen Usnesením vlády ČR č. 562 ze dne 23. května 2007) 2007 - Následně: MŽP ČR - koncepce přírodě blízkých protipovodňových opatření (z roku 2007) Zpracováno pro: vybraná prioritní povodí (povodí Nežárky, Dědiny, Ploučnice, Opavy, Bečvy, Dyje, Svratky, ) Strategie: preventivní opatření pro ochranu před povodněmi = nejefektivnější formou ochrany, efektivní preventivní opatření je nutné uplatňovat systémově v ucelených (hydrologických) povodích + s ohledem na provázání vlivu jednotlivých opatření podél vodních toku, pro efektivní ochranu před povodněmi je třeba nalézt vhodnou kombinaci opatření v krajině, která zvyšují přirozenou akumulaci a retenci vody v území a technických opatření k ovlivnění povodňových průtoků Povodňový plán základní dokument ochrany před povodněmi slouží ke koordinaci činností v daném území v době povodňové situace = souhrn organizačních a technických opatření, potřebných k odvrácení nebo zmírnění škod při povodních na životech a majetku občanů a společnosti a na životním prostředí řeší ochranu určitého území, nemovitosti a realizace stavby povodňové plány menších celků musí být v souladu s povodňovým plánem vyššího stupně povodňové plány obcí - zpracovávají orgány obcí, v jejichž územních obvodech může dojít k povodni; povodňové plány správních obvodů obcí s rozšířenou působností - zpracovávají obce s rozšířenou působností; povodňové plány správních obvodů krajů - zpracovávají příslušné orgány krajů v přenesené působnosti ve spolupráci se správci povodí; povodňový plán České republiky - zpracovává Ministerstvo životního prostředí pro území České republiky Stupně povodňové aktivity při povodňových a ledových jevech: 1. stav bdělosti = nastává při nebezpečí povodně, za nebezpečí povodně se považuje: dosažení určeného stavu na vybraných hlásných profilech, stanoveného v povodňových plánech; dosažení mezních hodnot sledovaných jevů a skutečností z hlediska bezpečnosti vodního díla. Při tomto stupni je zahajována činnost hlásné a hlídkové služby. 2. stav pohotovosti = vyhlašuje se v době vlastní povodně na základě údajů hlídkové služby a zpráv předpovědní a hlásné služby. Nejčastěji: při dosažení určeného stavu na vybraných hlásných profilech, stanoveného v povodňových plánech. Při tomto stupni: aktivizují se povodňové orgány a další účastníci ochrany před povodněmi; podle možnosti se provádějí opatření ke zmírnění průběhu povodně podle povodňového plán

3. stav ohrožení = vyhlašuje při: dosažení určeného stavu na vybraných hlásných profilech, stanoveného v povodňových plánech; bezprostředním nebezpečí ohrožení majetku a životů v záplavovém území; Při tomto stupni se provádějí zabezpečovací a podle potřeby záchranné práce Varovný systém v Německu Na základě povodní v Německu na Rýně a Mosele vznikla z iniciativy Spolkových zemí metodika "Hlavní směry pro budoucí ochranu před povodněmi od r. 1994 se problematikou povodní zabývá také Mezinárodní komise na ochranu Rýna (IKSR) Zásady metodiky - Metodika rozlišuje 4 skupiny možných protiopatření: 1) zcela vyloučit využívání povodněmi ohrožovaných území 2) netechnická opatření (agrotechnická, lesotechnická, zachování původních údolních niv) 3) hydrotechnická opatření 4) tolerovat povodňová nebezpečí Varovný systém v Evropě www.meteoalarm.eu poskytuje nejdůležitější informace potřebné pro prevenci před následky extrémních projevů počasí očekávaných v rámci Evropy: Varuje před možným výskytem nebezpečných jevů jako jsou vydatné deště s rizikem povodní, intenzivní bouře, vítr o síle vichřice, vlny horka, lesní požáry, mlhy, sněžení nebo extrémní ochlazení se sněhovými vánicemi, laviny či silná vlnobití v pobřežních oblastech.