Zasedání Zastupitelstva Ústeckého kraje

Pozn.: Zveřejněna je upravená verze dokumentu z důvodu dodržení přiměřenosti rozsahu zveřejňovaných osobních údajů podle zákona č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů v platném znění. Ústecký kraj Zasedání Zastupitelstva Ústeckého kraje Do zasedání ZÚK Bod programu: 8.6 14. zasedání Zastupitelstva Ústeckého kraje konané 10. 09. 2018 Věc: Možnost využití bývalé ozdravovny v Jetřichovicích Materiál na stůl: Důvod předložení: Zákon č. 129/2000 Sb., o krajích (krajské zřízení), ve znění pozdějších přepisů - 12 odst. 2 písm. d) - projednání využití objektu bývalé ozdravovny v Jetřichovicích k poskytování sociálních služeb. Opětovné projednání materiálu z důvodu stažení bodu předkladatelem v průběhu jednání Zastupitelstva Ústeckého kraje ze dne 25. 6.2018. Nárok na rozpočet: Bez nároku na rozpočet Ústeckého kraje Projednáno v Radě ÚK / výboru ZÚK: Dne: 22. 8. 2018 Pro: Proti: Zdržel se: Č. usnesení: Dne: 6. 9. 2018 Pro: Proti: Zdržel se: Č. usnesení: Přílohy: 8.6-1 Název: Název: 8.6-2 Název: Název: Žádost o projednání věci dle 12 odst. 2 písm. d) zák. č. 129/2000 Sb., o krajích Dotace na podporu poskytování sociálních služeb dle krajů v letech 2014-2018 Návrh na usnesení: Zastupitelstvo Ústeckého kraje A) bere na vědomí informace obsažené v přílohách č. 1 a 2 tohoto materiálu, B) rozhoduje

dle 36 písm. a) zákona č. 129/2000 Sb., o krajích (krajské zřízení), ve znění pozdějších předpisů, nevyhovět žádosti o nabytí bývalé ozdravovny Jetřichovice do vlastnictví Ústeckého kraje pro účely vybudování zařízení sociálních služeb, C) ukládá PhDr. Martinu Klikovi, MBA, DBA, 1. náměstku hejtmana Ústeckého kraje informovat žadatele o výsledku rozhodnutí dle bodu B) tohoto usnesení. Termín: 31. 10. 2018

Důvodová zpráva: Starosta obce Jetřichovice Marek Kny se obrátil na Zastupitelstvo Ústeckého kraje s žádostí o projednání věci v souladu s ust. 12 odst. 2 písm. d) zákona č. 129/2000 Sb., o krajích, v platném znění. Žádost byla doručena Krajskému úřadu Ústeckého kraje dne 25. 5. 2018 pod JID 88072/2018/KUUK. K žádosti bylo doloženo 6 300 podpisů od občanů Ústeckého kraje (k nahlédnutí na Odboru sociálních věcí). Žádost je součástí přílohy. Občané se v žádosti domáhají, aby Ústecký kraj odkoupil objekt tzv. ozdravovny (č.p. 163 zastavěná plocha a nádvoří, jehož součástí je stavba č. p. 124), za účelem zřízení domova pro seniory, domova s pečovatelskou službou či obdobného zařízení. Zároveň je v žádosti uvedeno, že v Ústeckém kraji je akutní nedostatek kapacit v zařízeních určených pro pobyt a péči o seniory a zdravotně postižené spoluobčany, jež nejsou objektivně schopni se o sebe odpovídajícím způsobem postarat. Na základě ust. 1 zákona č. 290/2002 Sb., o přechodu některých dalších věcí, práv a závazků České republiky na kraje a obce, občanská sdružení působící v oblasti tělovýchovy a sportu a o souvisejících změnách a o změně zákona č. 157/2000 Sb., o přechodu některých věcí, práv a závazků z majetku České republiky, ve znění zákona č. 10/2001 Sb., a zákona č. 20/1966 Sb., o péči o zdraví lidu, ve znění pozdějších předpisů, přešla dnem 1. 1.2003 z vlastnictví České republiky do vlastnictví Ústeckého kraje, se sídlem Velká Hradební 3118/48, 400 02 Ústí nad Labem státní příspěvková organizace Dětská ozdravovna se sídlem Jetřichovice čp. 124 (dále jen DO Jetřichovice ) u níž funkci zřizovatele vykonával ke dni 31. 12.2002 Okresní úřad v Děčíně. Příspěvková organizace DO Jetřichovice se dnem 1. 1.2003 stala příspěvkovou organizací kraje a zapsala se do obchodního rejstříku. Usnesením RÚK č. 61/3/2005 ze dne 12. 1. 2005 byl odboru zdravotnictví (ve spolupráci s odborem SV, RR a SMT) uložen úkol připravit v rámci optimalizace sítě zdravotnických zařízení varianty dalšího provozu DO Jetřichovice. Usnesením RÚK č. 167/7R/2005 ze dne 29. 3. 2005 byl schválen záměr zrušení DO Jetřichovice a odboru zdravotnictví uloženo připravit zrušení DO Jetřichovice ke konci r. 2005 + odboru majetku připravit návrh postupu prodeje majetku DO Jetřichovice. Usnesení ZÚK č. 64/7Z/2005 ze dne 7. 9. 2005 byl dán souhlas se změnou hlavního účelu činnosti DO Jetřichovice s tím, že od 1. 11. 2005 ukončí činnost poskytování zdravotnických služeb pro děti. Usnesení ZÚK č. 41/12Z/2006 ze dne 21. 6. 2006 přijato rozhodnutí o prodeji nemovitého a movitého majetku formou veřejné dražby dobrovolné. Dražba: - znalecký posudek na nemovitý majetek ze dne 15. 8. 2005 cena 16.400.000, Kč (znalecký posudek na movitý majetek ze dne 13. 8. 2005 329.260, Kč) - aktualizace znaleckého posudku ze dne 19. 7. 2006 cena 16.100.000, Kč - nejnižší podání: 16.749.770, Kč - vydraženo dne 27. 9. 2006 za 19.000.000, Kč. AKTUÁLNÍ STAV Dle 95 písm. d) zákona č. 108/2006 Sb., o sociálních službách, ve znění pozdějších předpisů (dále jen zákon o sociálních službách ), je povinností kraje zpracovávat střednědobý plán rozvoje sociálních služeb (dále jen SPRSS ). Při zpracování plánu kraj spolupracuje s obcemi podle 94 písm. e) zákona o sociálních službách a vychází také z údajů uvedených v registru poskytovatelů sociálních služeb podle 85 odst. 5 téhož zákona. Povinnost kraje sledovat a vyhodnocovat plnění plánů rozvoje sociálních služeb za účasti zástupců obcí, zástupců poskytovatelů sociálních služeb a zástupců osob, kterým jsou sociální služby poskytovány, je zakotveno v 95 písm. e) zákona o sociálních službách. Právě z aktualizovaného strategického dokumentu Ústeckého kraje, Akčního plánu rozvoje sociálních služeb pro rok 2019 (dále jen Akční plán ) vyplývá, že není akutní potřeba navyšovat kapacity v pobytových službách. Cílem Akčního plánu je naplnění stanovených priorit SPRSS, priorit regionů, řízení a aktualizace sítě sociálních služeb na území kraje na základě znalosti aktuálních potřeb a to v souladu s měnícími se zákonnými normami a vývojem prostředí v závislosti na finančních prostředcích. Aby tyto potřeby byly naplněny, je zřízena v rámci plánování koordinační skupina, která řídí proces plánování sociálních služeb, průběh zpracování SPRSS a akčních plánů, svolává a organizuje jednotlivá jednání, navrhuje priority v sociálních službách a zajišťuje přenos informací mezi jednotlivými stupni struktur pro plánování a rozvoj sociálních služeb. Metodika zajištění sítě sociálních služeb Ústeckého kraje vychází a navazuje na platné právní předpisy, na SPRSS a Akční plán rozvoje sociálních služeb Ústeckého kraje. Ústecký kraj má nastavený systém plánování rozvoje sociálních služeb, který je schopen reflektovat změny potřeb v jednotlivých regionech kraje prostřednictvím pracovních skupin dle jednotlivých regionů.

Dle Metodiky zajištění sítě sociálních služeb Ústeckého kraje probíhá aktualizace Základní sítě kraje 2x ročně. První kolo (podávání žádostí do konce března) je zaměřeno na aktualizaci roku stávajícího, v druhém kole (podávání žádostí do konce srpna) se uskutečňuje aktualizace na následující rok. Zpracování Akčního plánu probíhá současně s aktualizací Základní sítě kraje a tvorbou Rozvojové sítě. Proces plánování se veřejně připomínkuje a veřejnost má tak možnost se k danému materiálu vyjádřit. Varianta vybudování domova pro osoby se zdravotním postižením V Metodice zajištění sociálních služeb Ústeckého kraje je několik kritérií, které musí sociální služby splňovat. Jedním z hodnotících kritérií je parametr potřebnosti, ze kterého vyplývá, že pobytové sociální služby žádající o zařazení do základní sítě kraje mohou být poskytovány s maximální kapacitou 25 lůžek v rámci jednoho objektu. Dle doporučeného postupu 2/2016 Materiálně-technického standardu pro služby sociální péče poskytované pobytovou formou vydaného MPSV je požadavkem pro zřízení Domov pro osoby se zdravotním postižením maximální počet lůžek stanoven na 12 klientů v jedné budově s nižší mírou podpory, v případě vysoké míry podpory je maximum 18 klientů. Kapacita objektu musí být dále rozdělena, jako dům bytového charakteru tak, aby byly vytvořeny samostatné bytové jednotky nebo tzv. domácnosti vždy pro maximálně 6 uživatelů v jedné domácnosti. Důvodem menších kapacit klientů v jednom objektu je, aby se nevytvořila vyloučená lokalita či segregovaná enkláva obývaná klienty sociálních služeb. V současné době se v ORP Děčín nacházejí 3 domovy pro osoby se zdravotním postižením, počet lůžek je 114, přičemž tato kapacita je dle pracovní skupiny za daný region a odborné pracovní skupiny dostačující. Z těchto důvodů se kapacita pro rok 2019 nenavyšovala, jelikož je předpoklad, že soudobé 3 sociální služby dokáží uspokojit poptávku a tím pádem by navýšení kapacit bylo zbytečné. Varianta vybudování domova pro seniory V tomto typu zařízení dle Materiálně-technického standardu pro domovy pro seniory a domovy pro osoby se zvláštním režimem jsou standardem jednolůžkové a dvoulůžkové pokoje. Pokoje nesmí být průchozí. Tudíž nastává stejná situace jako u výše zmíněného Domova pro osoby se zdravotním postižením, objekt budovy bývalé ozdravovny by musel projít nákladnou rekonstrukcí, aby splňoval kritéria pro vznik obdobných zařízení. Na území ORP Děčín se nacházejí 3 poskytovatelé s kapacitou 138 lůžek. V tomto typu služby je vydefinovaná potřeba navýšení kapacity pro rok 2018 o 25 lůžek, pro rok 2019 o 34 lůžek. Varianta vybudování domu s pečovatelskou službou Dům s pečovatelskou službou není sociální služba poskytovaná dle zákona o sociálních službách. Jedná se o tzv. byty zvláštního určení, jejichž využití je popsáno v 2300 zákona č. 89/2012 Sb. občanského zákoníku. Předmětem tohoto nájmu jsou byty určené pro ubytování osob se zdravotním postižením nebo byty v domě se zařízením určeným pro tyto osoby nebo byty v domě s pečovatelskou službou. Trendem posledních let v Evropské unii je podporovat poskytování terénních a ambulantních služeb před poskytováním pobytové formy péče. Důvodem je setrvání klientů v domácím prostředí po co nejdelší možnou dobu. Stávající příspěvkové organizace kraje také prochází procesem transformace, a pokud to není z finančního či prostorového hlediska možné, prochází alespoň humanizací, která vytvoří pro klienty podmínky bližší domácímu prostředí. Každoročně je ze státního rozpočtu uvolňována vyšší částka na zajištění sociálních služeb viz tabulka, v roce 2018 se dokonce jedná o rekordní částku ve výši 14 894 611 712 Kč. I přesto, že je celková alokace na sociální služby navyšována, v Ústeckém kraji nedosahuje potřebných částek pro dostatečně zajištění sociálních služeb v souladu s potřebností v kraji. Každoročně jsou pak hledány další zdroje a možnosti dofinancování stávajících poskytovatelů sociálních služeb v Ústeckém kraji zařazených do Základní sítě sociálních služeb. S ohledem na stále se navyšující požadavky státního rozpočtu na financování sociálních služeb, řeší MPSV ČR návrhy na změny financování zejména u sociálních služeb sociální péče, které představují nejnákladnější část systému (analogie pojistného systému jako např. v Německu). U služeb sociální prevence a odborného sociálního poradenství jiné modely, nad kterými lze uvažovat modely víceletého financování formou grantu (z fondu MPSV). Na těchto návrzích na změnu se shodují i jednotlivé kraje. Systém pojistného určitě ano, ale upozorňují, že daný systém vyžaduje dlouhodobou přípravu. Nutné je jej provázat na spolupráci se zdravotním systémem, zdravotním pojištěním, tak jak je to např. v modelu švýcarském, rakouském. Na území Ústeckého kraje se vyskytují desítky opuštěných budov, které by po nákladné rekonstrukci mohly být využity pro účely poskytování sociálních služeb. Úlohou kraje ovšem není vykupovat všechny tyto budovy a investovat do nich veřejné prostředky pro budování nových pobytových služeb. Kraj má povinnost dle 95 zákona o sociálních službách zajišťovat dostupnost sociálních služeb na svém území, není ale zapotřebí, aby

sociální služby přímo zřizoval. Ústecký kraj takto činí u 14 svých příspěvkových organizací, které poskytují sociální služby, není ale ekonomicky vhodné, aby kraj zřizoval další svoji příspěvkovou organizaci či rozšiřoval spektrum stávajících služeb. Za tímto účelem Zastupitelstvo Ústeckého kraje svým usnesením č. 84/12Z/2013 ze dne 11. 12. 2013 vzalo na vědomí zpracované materiály: -Sociální služby zabezpečované příspěvkovými organizacemi Ústeckého kraje (Informace o možnostech rozvoje poskytování sociálních služeb Ústeckým krajem) -Sociální služby zabezpečované příspěvkovými organizacemi Ústeckého kraje (situační přehled) vč. závěrů a doporučení z nich vycházejících. Každým rokem je Zastupitelstvo Ústeckého kraje informováno o stavu a možnostech rozvoje poskytování sociálních služeb Ústeckým krajem, naposledy dne 11. 12. 2017, pod usnesením č. 022/9Z/2017. V závěrech a doporučeních materiálu Sociální služby zabezpečované příspěvkovými organizacemi Ústeckého kraje situační přehled jsou u jednotlivých zařízení uvedena konkrétní doporučení jak pro oblast sociálních služeb (jakou službu nadále poskytovat a jaké cílové skupině), tak i konkrétní doporučení pro stavebně technickou oblast. SOCIÁLNĚ-ZDRAVOTNÍ POMEZÍ, RIZIKA Ministerstvo práce a sociálních věcí ČR zpracovalo Národní strategii rozvoje sociálních služeb na období 2016 2025, která se zabývá mimo jiné i oblastí sociálně-zdravotního pomezí. Právě tato oblast má vyřešit problém v nepropojenosti systémů zajišťujících sociální a zdravotní potřeby klienta. Oba systémy dlouhodobé péče, sociální a zdravotní, nejsou v současné době dostatečně propojené, což může vést k nenaplnění sociálních i zdravotních potřeb klientů dlouhodobé péče. Současný problém je způsoben především nejednoznačnou legislativou, která nedostatečně vymezuje kompetence jednotlivých aktérů. Zákon č. 108/2006 Sb., o sociálních službách, v platném znění (dále jen ZSS), definuje sociální služby domovy pro seniory, domovy se zvláštním režimem a také definuje poskytování sociálních služeb ve zdravotnickém zařízení ( 52 ZSS). Poskytování sociálních služeb ve zdravotnickém zařízení však chápe jako oblast sociálních služeb, nikoli jako vytvoření integrované zdravotně-sociální péče, která by byla zapotřebí. Vzhledem k povaze problému, musí být do řešení problému zapojeni i ministerstvo zdravotnictví a zástupci zdravotních pojišťoven. Je nutné připravit legislativní opatření, která upraví poskytování zdravotních a sociálních služeb, zajistí dostatečné materiální a technické prostředí, personální zajištění, standard péče a transparentní financování. 17. dubna 2018 proběhlo první jednání pracovní skupiny Pacientské rady pro sociálně-zdravotní pomezí. Jednalo se o prioritách pacientů v oblasti sociálně-zdravotního pomezí. Byl vytvořen návrh seznamu priorit pacientů v této oblasti, který byl následně připomínkován. Rizika sociálně-zdravotního pomezí v případě pobytového zařízení sociálních služeb (dále jen PZSS) v objektu, který není stavebně uzpůsoben pro poskytování sociálních služeb péče pro seniory či osoby s těžkým zdravotním postižením, je v odlehlé lokalitě a mimo zastavěné území: -V současné době je nutné mít pobytová zařízení sociálních služeb v místě, kde je dostatečná dopravní dostupnost, kde se pracovníci poskytovatele sociálních služeb snadno dopraví, jinak hrozí velká fluktuace a nedostatek pracovníků. -U nových objektů v odlehlých lokalitách pro poskytování pobytových služeb péče je nedostatek nelékařského personálu, zejména všeobecných sester, které jsou zaměstnanci poskytovatele sociálních služeb a mají zajistit zdravotní péči dle indikace ošetřujícího lékaře. -V případě externího zajištění zdravotní péče nelékařským personálem dle 10 písmene b), zákona č. 372/2011 Sb., o zdravotních službách, v platném znění, je nutné počítat s tím, že úhrady zdravotních pojišťoven nejsou příjmem registrovaného poskytovatele sociálních služeb a vznikají další rizika zejména u podezření na zanedbání péče o uživatele (sociální péče x zdravotní péče). -Pokud registrovaný poskytovatel sociálních služeb zajistí zdravotní péči svými zaměstnanci je úhrada z veřejného zdravotního pojištění indikované (i provedené) zdravotní péče téměř vždy v objemu úhrad krácena, záleží na podmínkách smluvního vztahu s kteroukoliv zdravotní pojišťovnou pojištěnců/uživatelů služeb. Tuto skutečnost ani objem zdravotní péče nelze plánovat vyúčtování je ze strany zdravotních pojišťoven zasíláno až v I. pololetí následujícího roku, tedy zpětně. -Nedostatek pracovníků pro výkon agendy sociálního pracovníka podle 109 ZSS. Z praxe víme, jak těžké je pro poskytovatele sociálních služeb sehnat sociálního pracovníka, který by splňoval předpoklady dle 110 ZSS, zejména pak pro poskytovatele, kteří poskytují sociální služby na odlehlých místech (byť je tam zajištěna dopravní obslužnost). -Zajištění zdravotní péče praktickým lékařem, který registruje všechny nové uživatele v pobytovém zařízení sociálních služeb, pokud je ochoten a je tato služba dostatečně dostupná v dané lokalitě. Uživatel si může ponechat svého praktického lékaře, ale pokud od místa domova sídlí lékař daleko, není povinen tuto lékařskou péči zajišťovat. -V případě odlehlých míst a nedostatečné dopravní dostupnosti místa může být dalším rizikem i nedostatečné zajištění kontaktu s běžným prostředím patří sem návštěva lékaře, lékaře specialisty (stomatologa, kardiologa, psychiatra, atd.), hospitalizace, a pokud nejsou uživatelé služby odvážení zdravotní službou, je

doprovod a doprava na poskytovateli sociální služby, a patří sem i kulturní a společenské vyžití uživatelů služby, návaznost na další běžně dostupné služby a kontakt s rodinou, blízkými. V případě odlehlosti místa poskytování sociální služby je nutné počítat s větším množstvím pracovníků přímé péče, tak aby bylo zajištěno doprovázení uživatelů služby a zároveň směnný provoz na pracovišti, kde jsou ostatní uživatelé služby. -S ohledem na výše uvedené je možné už nyní předpokládat, že sociální služby registrované v takovémto rozsáhlém objektu, situovaném na takto odlehlém místě, budou mít problémy plnit standardy kvality sociálních služeb uvedené v příloze č. 2 vyhlášky č. 505/2006 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona o sociálních službách, v platném znění (zejména standard č. 1b poskytovatel vytváří podmínky, aby osoby, kterým poskytuje sociální službu, mohly uplatňovat vlastní vůli při řešení své nepříznivé sociální situace; č. 2 ochrana práv osob, č. 8 návaznost poskytované sociální služby na další dostupné zdroje a č. 13 prostředí a podmínky. S čímž také úzce souvisí plnění povinností stanovené v 88 ZSS (zejména 88 písm. c) vytvářet při poskytování sociálních služeb takové podmínky, které umožní osobám, kterým poskytují sociální služby, naplňovat jejich lidská i občanská práva, a které zamezí střetům zájmů těchto osob se zájmy poskytovatele sociální služby a písm. h) dodržovat standardy kvality sociálních služeb. -Poskytovat sociální služby v takto rozsáhlém a konstituovaném objektu, s takovýmto umístěním, je zcela proti základním zásadám stanoveným v 2 ZSS zejména posilovat sociální začleňování. Krajský úřad by měl jít příkladem a provozovat sociální služby vysoké kvality, nikoliv takové, které díky dispozicím, které mají, takové kvality dosáhnout nemohou. NEREGISTROVANÉ SOCIÁLNÍ SLUŽBY Předložený záměr Pobytové sociální zařízení pro seniory obsahuje mimo jiné tvrzení, které se týká neregistrovaných sociálních služeb. Sdělení, že existují, často fungují téměř jako běžný hotel, výše ceny za pobyt a stravu není nijak omezena a ministerstvo práce a sociálních věcí v nich neprovádí žádné kontroly (atp.), která však nejsou relevantní, neboť každý, kdo poskytuje sociální službu bez registrace, tedy bez oprávnění k jejímu poskytování, dopouští se přestupku dle 107 odst. 1 zákona č. 108/2006 Sb., o sociálních službách, v platném znění (dále jen ZSS"). Za tento přestupek lze v souladu s ustanovením 107 odst. 5 ZSS uložit pokutu až do výše 2 000 000 Kč. Je jednoznačně stanoveno, že sociální služby může právnická nebo fyzická osoba poskytovat pouze na základě oprávnění k jejich poskytování, tedy na základě rozhodnutí o registraci (viz ustanovení 78 odst. 1 ZSS). Což stanovuje i zákon č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání, ve znění pozdějších předpisů v 3 odst. 3 písm. af), kdy živností není poskytování sociálních služeb dle zvláštního předpisu. Neregistrované sociální služby často nedostatečně chrání práva uživatelů či je přímo porušují. Péče včetně ošetřovatelských úkonů je zpravidla v těchto zařízeních poskytována personálem bez potřebné odborné kvalifikace, často se vyznačují i nedostatečným materiálním a technickým vybavením, úhradou za poskytnutou péči nerespektující limity stanovené vyhláškou č. 505/2006 Sb., kterou se provádí některá ustanovení zákona o sociálních službách, ve znění pozdějších předpisů, nedostatečně zajišťovanou stravou a pitným režimem apod. Jsou nelegální a neakceptovatelné. Pokud se Krajský úřad Ústeckého kraje, odbor sociálních věcí, o existenci sociální služby poskytované bez registrace dozví, provede kontrolu dle 82b ZSS a pokud se potvrdí, že jde skutečně o porušení zákona, zahájí správní řízení ve věci přestupku dle 107 odst. 1 ZSS (k dnešnímu dni bylo prošetřeno celkem 7 podnětů a následně vedena 4 správní řízení ve věci přestupku dle 107 odst. 1 ZSS a uloženy sankce v celkové výši 341 000 Kč). Poskytování neregistrovaných sociálních služeb je dnes velkým problémem, ten však nikterak neřeší, když bude krajský úřad registrovat, případně zřizovat (za cenu značných investic a vysokých provozních nákladů), sociální služby v objektech, které nemají předpoklady dostát zásadám a povinnostem stanoveným platnými právními normami (zejména ZSS). Neřeší to ani nepříznivé sociální aspekty spojené s odchodem do důchodu, které autor návrhu uvádí v článku VII. Veřejný zájem a senioři (např. omezení sociální integrace, omezení rodinných kontaktů, nutná, ale nevyhovující změna životního stylu). Naopak, nejenže neřeší, ale poskytování sociálních služeb v takto odlehlé lokalitě a v objektu s takovými dispozicemi a rozlehlostí tyto nepříznivé sociální aspekty i samo o sobě vytváří. Argumentace prostřednictvím demografických ukazatelů není v tomto případě na místě. Stárnutí obyvatelstva je sice nepopiratelnou skutečností, nicméně reagovat na tento vývojový trend provozováním sociálních služeb v odloučených lokalitách v budovách, které k tomu nejsou vhodné, není řešením. V dnešní době, má-li daný jedinec volbu, upřednostňuje setrvání ve svém původním přirozeném prostředí. Aby tomu tak mohlo být, je nezbytné mít dostatečnou síť sociálních služeb poskytovaných terénní, případně ambulantní formou (cestou tedy není vytváření gigantických institucí, navíc v době, kdy probíhá deinstitucionalizace pobytových služeb). Realizace sociálních služeb v obdobných objektech/lokalitách, je nejen zcela proti zásadám a povinnostem stanoveným v zákoně o sociálních službách (jak bylo již řečeno), ale také v rozporu s opatřeními, které byly definovány v Národním akčním plánu podporující pozitivní stárnutí (a s ním souvisejících dokumentech). Z nich to jsou například opatření otevřít pobytové sociální služby komunitě tak, aby se senioři žijící v takových zařízeních nestali skupinou vyloučenou ze společnosti a opatření podporovat aktivity směřující k rozšiřování terénních a s nimi souvisejících odlehčovacích služeb pro neformální pečující. Vzhledem k tomu, že klienti pobytových sociálních služeb bývají vytrženi z domácího prostředí a zejména ve

starším věku se může objevit složitá adaptace na nové životní prostředí a riziko sociální izolace, jsou jednoznačně preferovány služby terénní a ambulantní, nikoli pobytové. Realizovat záměry, které nejsou v souladu s platnými právními předpisy a schválenými národními dokumenty, je krokem zpět. Další, nikoli nepodstatnou, skutečností je vznik Doporučeného postupu 2/2016 Materiálně technický standard pro služby sociální péče poskytované pobytovou formou, případně Doporučeného postupu 3/2018 Materiálně technický postup pro služby sociální péče poskytované pobytovou formou pro účely výzev IROP č. 81 a 82, a záměru MPSV zakotvit požadavky na materiální a technické vybavení do právních norem tak, aby byly vymahatelné a nepodkročitelné. Přičemž se nejedná pouze o vybavení jako takové, ale i o další parametry, jakou je kapacita (např. u DZR je stanovena kapacita 8 osob v jedné budově, přičemž jednotlivé budovy musí být od sebe vzdáleny minimálně 10 minut v docházkové vzdálenosti), počet lůžek na pokoji (např. u DZR se jedná o 1 2 lůžkový pokoj), objem místností apod. Uvažuje se, že registrace sociálních služeb, které nesplní materiálně technický standard, nebude možná, a sociálním službám, které již registrovány byly, bude stanoveno přechodné období, během něhož budou povinny stanovené limity splnit, jinak jim bude odejmuta registrace. Je tedy zcela nestrategické zřizovat pobytové sociální služby v objektech, u nichž již nyní existuje vysoká pravděpodobnost, že materiálně technického standardu nedosáhnou. A nejen jeho, takto situované sociální služby nedosahují ani standardů a povinností, které byly již stanoveny (více v části sociálně zdravotní pomezí). Efektivita vynaložených prostředků přebudování objektu tak, aby alespoň částečně vyhovoval současným požadavkům, neboť zcela nebude vyhovovat nikdy (viz výše) a jeho následné provozování, bude velmi nákladné, tudíž neekonomické, a nekoncepční. S ohledem na přínos, který je takřka nulový, se jedná o značně neefektivní řešení. REALIZACE DOPORUČENÍ Oblast sociálních služeb Nadále pokračovat se schváleným postupem orgánů kraje při změně zřizovatelských funkcí k zařízením sociálních služeb v souladu s principem subsidiarity. Princip bude i nadále uplatňován v rámci sociální politiky kraje, kdy řešením sociálního problému a prvním poskytovatelem sociálních služeb je město nebo obec. Funkci garanta sociálních služeb plní kraj v případě, že není v silách města či obce danou situaci řešit. V souladu s tímto principem i nadále nebude kraj rozšiřovat své zřizovatelské funkce o další zařízení sociálních služeb pro seniory. Terénní a ambulantní služby s cílovou skupinou osob s mentálním a kombinovaným postižením bude zřizovat převážně v návaznosti spojené s procesem transformace pobytových sociálních služeb zřizovaných Ústeckým krajem. V návaznosti na výše uvedené, není tedy ani v zájmu Ústeckého kraje budovat nové zařízení sociálních služeb pro seniory (domovy pro seniory). Vzhledem k rozloze objektu v Jetřichovicích je předpoklad, že rekonstrukce takového objetu by byla velmi nákladná a i po rekonstrukci na bytové jednotky by nevyhovovala potřebám soudobých sociálních služeb. Pro případnou rekonstrukci objektu by nebylo ani možné využít vyhlašovaných výzev z Integrovaného regionálního operačního programu (dále jen IROP ) na Rozvoj sociálních služeb, neboť materiálně- technický standard neumožňuje výstavbu či rekonstrukci objektu pro sociální službu domovy pro seniory a v případě sociální služby domovy se zvláštním režimem je povolena maximální kapacita 8 osob v jedné budově (pod jednou střechou). Nesmí se vytvořit vyloučená lokalita ani segregovaná enkláva obývaná klienty sociálních služeb a jednotlivé budovy musí být od sebe vzdáleny minimálně 10 minut v docházkové vzdálenosti. Dalším možným řešením této situace je také aktivita samosprávy, neziskové organizace či jiného soukromého subjektu, který by byl ochoten budovu odkoupit a zřídit zde zmiňovanou pobytovou sociální službu, v souladu s poptávanými kapacitami v Akčním plánu rozvoje sociálních služeb v Ústeckém kraji na daný rok v lokalitě Děčínska. Není ale v možnostech Ústeckého kraje přimět jakýkoli soukromý subjekt, aby přistoupil k výše zmíněnému řešení. V rámci projednání daného materiálu na jednání Zastupitelstva Ústeckého kraje dne 25. 6.2018 byl občany Ústeckého kraje předložen písemný návrh na využití objektu bývalé ozdravovny v Jetřichovicích pro Pobytové sociální zařízení pro seniory. V rámci předloženého návrhu byly zapracovány informace týkající se demografického vývoje, včetně zdůvodnění potřeby vzniku pobytových služeb pro zdravotní, ale i sociální oblast, existence sociálních služeb bez oprávnění pro poskytování sociálních služeb apod. K danému návrhu odbor sociálních věcí uvádí: VHODNÁ PÉČE O SENIORY Podle koncepce podpory transformace pobytových sociálních služeb v jiné typy sociálních služeb, poskytovaných v přirozené komunitě uživatele a podporující sociální začlenění uživatele do společnosti je hlavním cílem podpora postupné restrukturalizace a humanizace ústavních zařízení sociálních služeb a podpora takových služeb, které umožní seniorům co nejdéle zůstat v jejich přirozeném prostředí a podpoří zachování jejich osobní autonomie. Bariérou pro život seniora v přirozeném sociálním prostředí je nedostupná

síť terénních a ambulantních sociálních služeb. Klient, pečující osoby a rodina bývají nedostatečně informováni o vhodných alternativách řešení nepříznivé sociální a zdravotní situace. Významným problémem jsou velká ústavní zařízení bez individuální péče a podpory zaměřené přímo na klienta. Umístění do ústavního zařízení často znamená ztrátu autonomie (nezávislosti), ztrátu motivace k různým činnostem, které byly dříve součástí každodenního života. Adaptační mechanismy jsou ve starším věku značně oslabené. V těchto zařízeních není reálně možné naplňovat moderní principy poskytování sociálních služeb a metod sociální práce zaručující dodržování lidských práv. Transformaci sociálních služeb se věnuje publikace Bydlení (nejen) pro lidi se zdravotním postižením, kterou vydalo MPSV. Proces transformace či deinstitucionalizace sociálních služeb můžeme vnímat jako přechod od ústavního modelu služeb směrem ke komunitním službám, založeným na konceptu sociálního začleňování. Tento trend se začal ve vyspělých zemích výrazněji projevovat od 60. let 20. století, u nás pak s různou intenzitou od 80. let 20. století. Právo na život v běžném prostředí garantuje mezinárodní Úmluva o právech osob se zdravotním postižením. Dle publikace je smutnou pravdou, že i v současnosti jsou budovány nové areály, které mají typické ústavní znaky. Tyto areály jsou často na odlehlých místech, na kraji menších i větších obcí, zpravidla bez přímého kontaktu s okolním světem. Všechny potřeby uživatelů jsou uspokojovány v rámci ústavního mikrosvěta, ve kterém se odehrává prakticky veškerý život uživatele. Pokud by vznikl takový areál právě v Jetřichovicích, jednalo by se o krok zpět ve vývoji sociálních služeb. Podle Kalvacha, Čavely a Čeledové, kteří se zabývají sociální gerontologií, pouze malá část seniorů vyžaduje z důvodu závažného zdravotního stavu dlouhodobou institucionální péči. Pokud bude pokračovat stávající trend spojení narůstající délky života ve stáří se zlepšováním funkčního zdraví, posune se dle nich nárůst potřeby ústavní péče do vyššího věku (místo skupiny 80+ bude zřejmě vhodnější zvažovat věkovou skupinu 85+ či dokonce 90+). Těžiště transformace sociálních služeb by mělo dle těchto odborníků spočívat v co nejrozsáhlejším nahrazení ústavní péče uceleným systémem podpory přirozeného života v domácím prostředí. Národní akční plán podporující pozitivní stárnutí pro období let 2013 až 2017 uvádí, že dle mezinárodních výzkumů si většina populace přeje bydlet ve svém domově, v komunitě, ve které má vazby na rodinu a sousedy. Toto je však možné pouze za předpokladu rozvinutých terénních služeb a dostatečné občanské vybavenosti. Bytová politika by měla být v budoucnu koncipována s ohledem na zvyšující se podíl seniorů. Vhodná bytová politika a územní plánování zohledňující současné i budoucí potřeby seniorů, koncepce a příprava vytváření sousedství a komunit, bezbariérové prostředí přátelské všem generacím přispívá k prodlužování nezávislého kvalitnějšího života seniorů, který jim umožňuje být aktivními a podílet se na fungování komunity svých nejbližších, přátel i celé společnosti. Adekvátní, bezpečné a dostupné bydlení prodlužuje nezávislý život seniorů a zvyšuje jeho kvalitu. Příkladem dobré praxe mohou být sociální služby pro seniory v Německu - průměrná doba pobytu klientů je zde maximálně 6 9 měsíců, ne několik let, jako je tomu dosud u některých domovů pro seniory u nás. Do institucionální péče odcházejí senioři na sklonku života, kdy již rodina nebo odborná terénní či ambulantní služba nezvládne péči o klienta v jeho přirozeném prostředí. Tímto směrem chceme v rámci rozvíjení služeb směřovat a je pro nás inspirací. STATISTICKÉ ÚDAJE SPOJENÉ SE STÁRNUTÍM Dle Statistické ročenky z oblasti práce a sociálních věcí bylo v roce 2016 v ČR celkem 514 domovů pro seniory s kapacitou 37 247 lůžek. K 31. 12. 2016 bylo v domovech pro seniory Ústeckém kraji 860 mužů a 2 383 žen pro srovnání v hlavním městě Praha to bylo 501 mužů a 1 861 žen. Z dat Statistické ročenky MPSV vyplývá, že v porovnání s ostatními kraji je již nyní v Ústeckém kraji velké zastoupení tohoto typu zařízení. Podle Populační prognózy ČR do r. 2050 od Českého statistického úřadu tvořily v roce 2003 osoby starší 65 let přibližně jednu sedminu všech obyvatel, do roku 2050 by se podle střední varianty jejich podíl přiblížil až k jedné třetině, která by znamenala jejich absolutní počet skoro 3 mil., oproti 1,4 mil v roce 2003. Nejnižší podíl obyvatel starších 65 let by měl zůstat v krajích západních a severních Čech - Ústecký, Karlovarský, Liberecký. V roce 2002 podle ČSÚ bylo v Ústeckém kraji 12,2% osob starších 65 let, v roce 2050 to bude dle prognózy 30,2%. Podle výsledků sčítání v roce 2011, bylo v Ústeckém kraji zjištěno 352 346 hospodařících domácností, z toho více než pětinu tvořily domácnosti seniorů (77 949). Ve struktuře domácností seniorů byly z více než 51 % zastoupeny domácnosti jednotlivce, druhou nejpočetnější skupinou byly domácnosti seniorů tvořené 1 úplnou rodinou (40,1 %), 1 neúplná rodina zaujímala 7,5 % a domácnost prarodiče s vnoučetem byla v Ústeckém kraji zastoupena pouze 1,1 %. Naprostá většina domácností seniorů žila v bytech (99,3 %), pouze 529 domácností (0,7 %) žilo v objektech mimo byty (mobilní nebo nouzové obydlí, rekreační chaty nebo chalupy) a v zařízeních (penziony pro seniory, ústavy sociální péče, ubytovny, léčebny, sanatoria, apod.). RE:START Strategický rámec hospodářské restrukturalizace krajů Ústeckého, Moravskoslezského a Karlovarského (dále jen Strategický rámec ), je návrhem dlouhodobého strategického přístupu vlády a příslušných krajů ke změnám, které podpoří, usnadní a zrychlí restrukturalizaci hospodářství ve strukturálně postižených krajích. Návrh Strategického rámce byl zpracován na základě Usnesení vlády ČR č. 826 ze dne 19. října 2015 a byl projednán Pracovní skupinou pro restrukturalizaci a Mezirezortním týmem pro přípravu, realizaci a

vyhodnocování opatření na podporu rozvoje Ústeckého (dále jen ÚSK ), Moravskoslezského (dále jen MSK ) a Karlovarského (dále jen KVK ) kraje k těmto účelům zřízeným. Strategický rámec navazuje na podrobnou Vstupní problémovou analýzu zpracovanou v lednu-březnu 2016, která byla několikrát projednána Pracovní skupinou pro restrukturalizaci a v dubnu 2016 schválena Meziresortním týmem pro přípravu, realizaci a vyhodnocování opatření na podporu rozvoje Ústeckého, Moravskoslezského a Karlovarského kraje jako východisko pro zpracování Strategie hospodářské restrukturalizace. Usnesením vlády ze dne 9. ledna 2017 č. 3 ke Strategickému rámci hospodářské restrukturalizace Ústeckého, Moravskoslezského a Karlovarského kraje bylo ministryni pro místní rozvoj ve spolupráci s ministrem průmyslu a obchodu uloženo předkládat vládě k 31. květnu každoročně počínaje rokem 2017 Souhrnný akční plán Strategie restrukturalizace Ústeckého, Moravskoslezského a Karlovarského kraje (dále jen Souhrnný akční plán ). Aktualizace Souhrnného akčního plánu je založena na návrzích akčních plánů, které byly zpracovány zmocněncem vlády pro řešení problémů spojených s revitalizací Moravskoslezského, Ústeckého a Karlovarského kraje a jeho zástupkyní pro Ústecký a Karlovarský kraj (dále jen zmocněnec a jeho zástupkyně ). Návrhy akčních plánů byly ze strany zmocněnce a jeho zástupkyně dne 15. 3. 2018 předloženy MMR, MPO a Úřadu vlády. Souhrnným akčním plánem 2018-2019 je navrhováno 25 nových opatření, která pokrývají všech 7 tematických pilířů Strategie hospodářské restrukturalizace ÚK, MSK a KVK. V případě schválení budou navržená opatření realizována v letech 2018 2030. Uskutečnění všech opatření v uvedeném rozsahu představuje nárok na finanční prostředky v objemu 20,8 mld. Kč. V rámci pilíře E.1 Stabilizace sociální situace a snížení sociálních rozdílů je navržena Podpora komunitního života a sociálních služeb, tak aby do konce programového období 2014-2020, byla pravidelně prováděna analýza čerpání programu IROP a pokud stav programu toto umožní vyhlásit dodatečné specifické výzvy zaměření na podporu komunitního života a sociálních služeb ve strukturálně postižených regionech. V případě sociálních služeb bude postupováno v souladu se zpracovaným Střednědobým plánem rozvoje sociálních služeb a Akčním pláne rozvoje sociálních služeb daného strukturálně postiženého regionu, tedy nebudou podporovány projekty, které nebudou v souladu s těmito strategickými dokumenty, což záměr projektu Jetřichovice není. Nebylo by tedy možné, prostředky z případných výzev IROP pro daný záměr využít. Shrnutí Z výše uvedených informací vyplývá, že zřizování institucionálního zařízení pro seniory v Jetřichovicích není vhodné. Přestože lze dle prognóz předpokládat, že bude narůstat počet obyvatel v seniorském věku, trendem posledních let je transformace pobytových zařízení, neboť život v institucionálním zařízení s sebou nese řadu negativních důsledků. Společnost musí reagovat na změny v populaci nikoliv navýšením lůžek prostřednictvím velkokapacitního zařízení, ale je nutné soustředit se na péči ambulantního a terénního typu tak, aby senioři žili v důstojném prostředí svého domova po co nejdelší dobu. Kromě toho bude důležité zaměřit se na prevenci prostřednictvím odborného sociálního poradenství nejen pro seniory, ale také pro rodinné příslušníky a další pečující osoby. Tento materiál byl dne 22. 8. 2018 projednán v Radě Ústeckého kraje a 6. 9. 2018 projednán ve Výboru pro sociální věci, bezpečnost a sociálně vyloučené lokality. Zpracoval / konzultoval: Ing. Petra Lafková, vedoucí odboru sociálních věcí Předkládá: PhDr. Martin Klika, MBA, DBA 1. náměstek hejtmana Ústeckého kraje Schvalovací cesta: 1 Lafková Petra Ing. (vedoucí odboru) 27.8.2018 09:14 podepsáno 2 Klika Martin PhDr. (1. náměstek hejtmana) 27.8.2018 13:22 podepsáno Podpis zpracovatele: Kateřina Kotlíková 27.08.2018 07:58