Centrální systém hlášení nežádoucích událostí - ZDROJE / MANAGEMENT ORGANIZACE Plná verze metodiky Autor / Autoři: Hlavní autor: doc. PhDr. Andrea Pokorná, Ph.D. Spoluautoři: Recenzenti: Martin Henych Bc. Marcela Valentová Revize 2017: Martin Henych MUDr. Michal Pelíšek Ing. Petr Kapias Verze: 01/2017 Plánovaná revize: 2019 Ing. Veronika Štrombachová PhDr. Petra Búřilová, BBA Mgr. Dana Dolanová, Ph.D. Ústav zdravotnických informací a statistiky ČR Palackého nám. 4, 128 01, Praha 2 http://www.uzis.cz/ ZDROJE / MANAGEMENT ORGANIZACE, verze 01/2017 1
Obsah Obsah... 2 Úvod... 4 Definice nežádoucí události (NU) ZDROJE / MANAGEMENT ORGANIZACE... 5 Epidemiologie ZDROJE / MANAGEMENT ORGANIZACE... 6 Všeobecná preventivní opatření... 9 Úloha top managementu... 9 Vytíženost pracovníků... 11 Dostupnost adekvátních služeb a lůžek... 11 Dostupnost kompetentních pracovníků... 12 Organizace týmů... 12 Přiměřenost předpisů... 12 Sledované parametry v centrálním systému hlášení NU ZDROJE / MANAGEMENT ORGANIZACE... 13 Základní informace... 13 Nová nežádoucí událost Zdroje / management organizace... 13 Pracoviště zjištění... 14 Pracoviště události (vyplnit pouze, pokud se liší od pracoviště zjištění)... 15 Analýza nežádoucí události... 15 Pacient... 16 Druh poškození... 17 Úroveň poškození... 17 Nejvyšší výkon... 18 Spolupráce pacienta... 19 Psychický stav... 20 Nutriční stav dle BMI... 20 Předchozí postižení, komplikace zdravotního stavu... 20 Hospitalizace jako následek NU... 21 Preventabilita... 22 Pojmy a zkratky... 25 Pojmy... 25 Zkratky... 25 Seznam obrázků... 27 Seznam tabulek... 27 ZDROJE / MANAGEMENT ORGANIZACE, verze 01/2017 2
Přílohy... 28 Příloha č. 1: EFQM Excellence Model,... 28 Příloha č. 2: Balanced Scorecard,... 29 Příloha č. 3: PEST analýza,... 30 Příloha č. 4: SWOT analýza... 31 ZDROJE / MANAGEMENT ORGANIZACE, verze 01/2017 3
Úvod Metodická doporučení jsou určena pro PZS k evidenci NU v souvislosti se zdroji/management organizace v rámci lokálního systému hlášení nežádoucích událostí (SHNU) tak, aby bylo hlášení na lokální úrovni jednotné a bylo možno na centrální úroveň předávat data agregovaná 1, která budou srovnatelná mezi jednotlivými PZS. Do centrálního systému hlášení nežádoucích událostí se budou předávat agregovaná data. Cílem metodického pokynu tedy je sjednotit proces sběru dat za účelem jejich objektivizace. V dnešní době se nejvíce potýkáme s problémem nedostatku zdravotnického personálu jak nelékařských, tak lékařských profesí. Nedostatek zdravotnických pracovníků, zejména všeobecných sester a porodních asistentek je uváděn jako narůstající problém celosvětově a taktéž v celé Evropě v posledních několika desetiletích. 2 Chybějící počty pracovníků obecně anebo absence odborníků v konkrétní oblasti a specializaci s přesně specifikovanými kompetencemi, jsou příčinami problémů spojených s řízením a fungováním zdravotnického zařízení. Odborové organizace a profesní asociace sester v zahraničí označují právě nedostatek zaměstnanců za nejzávažnější problém, kterému čelí sestry na svých pracovištích 3 a s tím souvisí zvyšující se požadavky na jejich práci, stres a obavy z nežádoucích událostí a ovlivnění kvality péče. Nejčastějšími důvody nedostatku zdravotnických pracovníků jsou nedostatečné platové ohodnocení, vysoká psychická i fyzická zátěž a změny ve vzdělávání zdravotnických profesionálů (zejména všeobecných sester a jiných nelékařských profesí). V důsledku nedostatku personálu dochází k uzavírání některých oddělení v nemocnicích, což má mimo ovlivnění dostupnosti péče pro pacienty také dopady na hospodaření nemocnic a příjmy od pojišťoven, ale i jiných plátců péče. Přesto se většinou daří zamezit přímému dopadu nedostatku zdravotnického personálu na pacienty, nicméně často za cenu enormního vypětí jednotlivých pracovníků poskytujících péči, řady přesčasových hodin a přepracování zdravotnických pracovníků. Jedním z dalších závažných problémů je fluktuace zdravotnických pracovníků (častý odchod pracovníků ve zdravotnictví např. do zahraničí, jiného resortu), což je často opět ovlivněno jednak tím, že jim jsou nabízeny mnohem lepší pracovní podmínky, vyšší platové ohodnocení a často propracovanější vzdělávací systém zejména v postgraduálním studiu, který je reflektován v rámci odměňování pracovníků. Přesto, že se za posledních 10 let počet sester se vzděláním bakalářského nebo magisterského stupně výrazně zvýšil, nedošlo ke změnám profesionálních kompetencí v praxi 1 Předávání agregovaných dat je dočasnou strategií pro udržení funkčnosti systému hlášení nežádoucích událostí na centrální úrovni. 2 Hasselhorn, H., M., et al. Contribution of job strain to nurses consideration of leaving the profession results from the longitudinal European Nurses Early Exit Study. Scandinavian Journal of Work, Environment & Health. 2008; 6: 75 82. 3 Clark, P., F., Clark, D., A. Challenges facing nurses associations and unions: a global perspective. Int Labour Rev. 2003; 142: 29 47. ZDROJE / MANAGEMENT ORGANIZACE, verze 01/2017 4
a konkrétní kompetence se neliší podle stupně vzdělávání. 4 Názorů, jak danou situaci řešit a zlepšit, je mnoho a nejsou zaměřeny pouze na počty nelékařských zdravotnických pracovníků, ale i na lékaře. Aktuálně je to jedno z nejvíce diskutovaných témat, ale vzhledem k mnoha faktorům, které se na daném problému podílejí, je nejednoduché situaci řešit jednoduchou strategií, ale je nezbytné systémové řešení. Získat přesné informace o tom, jaký počet zdravotnického personálu ve skutečnosti chybí ve zdravotnických zařízeních a u jednotlivých poskytovatelů zdravotních služeb, není jednoduché, protože vyhláška č. 99/2012 Sb. o požadavcích na minimální personální zabezpečení zdravotních služeb stanovuje právě pouze minimální počty odborníků, které musí každé zařízení mít. Nelze proto zjistit optimální stav, který vyžaduje a akceptuje jako dostatečný management daného zařízení. Je obecným faktem, že statistické údaje k vyhodnocení poklesu počtu zdravotnického personálu obecně chybí, protože také údaje poskytované mezinárodním institucím zahrnují pouze sestry aktuálně pracující, uvádí, 5 že počet sester na obyvatele vykazuje sestupnou tendenci s výrazným zlomem okolo roku 2001. Před rokem 2001 byl poměr počtu sester na obyvatele na Slovensku v souladu s průměrem EU a obdobná byla situace i v České republice. Po roce 2001 poměr sester na obyvatele klesl pod průměr EU. Zmíněné změny jsou úzce spjaty s migrací sester do zahraničí, stejně jako s restrukturalizací zdravotnických zařízení. 6 Dalším faktorem jsou legislativní změny a změny ve vzdělávání sester, které bylo postupně přesunuto na vyšší úroveň na vyšší zdravotnické školy a univerzity. 7 Nežádoucí událost Zdroje / management organizace nezahrnuje pouze oblast lidských zdrojů, ale nedostatek profesionálů je velmi často příčinou dané kategorie NU. Definice nežádoucí události (NU) ZDROJE / MANAGEMENT ORGANIZACE Management organizace zahrnuje zejména nastavení celého systému řízení, hodnot a pravidel organizace, nastavení organizační struktury, řízení zdrojů, procesů a výkonnosti. Je to oblast průřezová, používají se v ní metody strategického řízení, metody z oblasti kvality a řízení efektivnosti a další. NU v managementu zahrnují pochybení v předávání dat, nesdílení informací apod., které ve svém důsledku vedou ke vzniku nežádoucí události. 4 Gurková, E., Čáp, J., Žiaková, K., Durišková, M. Job satisfaction and emotional subjective well-being among Slovak nurses. International Nursing Review. 2012; 59: 94 100. 5 Szalay, T., et al. Slovakia: health system review. Health Systems in Transition. 2011; 13: 1 200. 6 Szalay, T., et al. Slovakia: health system review. Health Systems in Transition. 2011; 13: 1 200. 7 Tóthová, V., Sedláková, G. Nursing education in Czech Republic. Nursing Education Today. 2008; 28: 33 38. ZDROJE / MANAGEMENT ORGANIZACE, verze 01/2017 5
Epidemiologie ZDROJE / MANAGEMENT ORGANIZACE Odhady ze Spojených států amerických (z Bureau of Labor Statistics) již v roce 2001 naznačovaly, že ve Spojených státech se očekává, že bude zapotřebí více než 1 milion nových zdravotních sester do roku 2010. V rámci těchto předpokladů počtu chybějících sester je zmiňován nárůst na 30 % nedostatek do roku 2020. 8 Jiná studie uvádí obdobně, že do roku 2020 je v USA předpoklad nedostatku ošetřovatelské pracovní síly odhadován jako až o 20 % nižší počet sester, než by bylo potřeba. 9 Práce publikovaná v roce 2004 z Austrálie uváděla, že každý rok bude zapotřebí 13 500 nových registrovaných zdravotních sester v průběhu 10 let (v letech 2006-2016), s cílem uspokojit poptávku po ošetřovatelských službách. 10 V Kanadě byl predikován nedostatek cca 113 000 zdravotních sester do roku 2016. 11 Všechny studie uváděly jako nejvýznamnější faktor pracovní spokojenost sester (job satisfaction) pro rozhodnutí setrvat v profesi všeobecné sestry. Kritický nedostatek sester hlásí také Malawi. V roce 2010 mělo poměr počtu sester vůči počtu obyvatel 1,7:10 000. Uvádí se, že tento poměr se zlepšil na 3,4 sester na 10 000 obyvatel, stále se ale jedná o nízké číslo v porovnání s doporučením Světové zdravotnické organizace (WHO), které je 50 sester na 10 000 obyvatel. S nedostatkem sester se také potýkají v pěti zemích Karibského společenství (CARICOM), konkrétně ve státech Guyana, Jamajka, Svatá Lucie, Svatý Vincent a Grenadiny a Trinidad a Tobago. Odhaduje se, že v celé oblasti je přibližně 7 800 sester. V přepočtu to znamená poměr 12,5 sester na 10 000 obyvatel a ve srovnání s členskými státy OECD je tento poměr asi desetkrát nižší. Za nedostatkem sester stojí mnoho důvodů, ale každoroční ztráta 8 % sester z důvodu migrace jej ještě zhoršuje. V zemích Severní a Jižní Ameriky se počet sester na 10 000 obyvatel různí od zemí s vůbec nejnižšími počty sester, mezi něž patří například Chile s poměrem 1,4 sester na 10 000 obyvatel, po země s nejvyššími podíly sester na obyvatele, jako je například Kanada s 92,9 sestrami na 10 000 obyvatel. Již před více než deseti lety bylo uvedeno, že existuje nedostatek registrovaných zdravotních sester v Evropě, a že není jasné, jak budou naplněny požadavky na zvyšující se potřebu ošetřujícího personálu. 12 Také země OECD vyjádřily znepokojení nad nedostatkem sester a jeho dopadem na dostupnost, bezpečnost a kvalitu zdravotnických služeb. Většina zemí OECD hlásí nedostatek sester: Austrálie předpovídá, že do roku 2025 jí bude chybět 109 tisíc sester. V nedávném 8 Van Eyck, K. Women and international migration in the health sector: final report of Public Services International s Participatory Action Research 2003. Ferney-Voltaire (France). Public Services International; 2004. [online], [cit. 2016-05-19]. Dostupné z: http://www.world-psi.org/content/contentgroups/english7/publications1/final_report_migration.pdf 9 Reineck, C., Furino, A. Nursing career fulfillment: statistics and statements from registered nurses. Nursing Economics. 2005; 23: 25 30. 10 Hogan, W., P. Investing in Australia s Aged Care: Report of the Review of Pricing Arrangements in Residential Aged Care. Department of Health and Ageing. Canberra, 2004. ISBN 0-642-82463-0. 11 Spurgeon, D. Canada faces nurse shortage. British Medical Journal. 2000; 320: 1030. 12 Buchan, J., Calman, L. The global shortage of registered nurses: an overview of issues and actions. International Council of Nurses. Geneva, 2004. ISBN: 92-95040-57-0. ZDROJE / MANAGEMENT ORGANIZACE, verze 01/2017 6
výzkumu provedeném ve Spojeném království uvedlo 83 % zúčastněných organizací nedostatečné zdroje kvalifikované pracovní síly v ošetřovatelství. 13 V České republice jsou pracovníci nelékařských zdravotnických povolání podle zákona č. 96/2004 Sb., ve znění pozdějších předpisů, rozděleni na zdravotnické pracovníky způsobilé k výkonu zdravotnického povolání bez odborného dohledu po získání odborné způsobilosti (ZPBD), zdravotnické pracovníky způsobilé k výkonu zdravotnického povolání bez odborného dohledu po získání odborné a specializované způsobilosti (ZPSZ), zdravotnické pracovníky způsobilé k výkonu zdravotnického povolání pod odborným dohledem nebo přímým vedením (ZPOD) a jiné odborné pracovníky (JOP). 14 V České republice pracovalo ve zdravotnictví koncem roku 2015 celkem 256 402 pracovníků (přepočtený počet) - tj. evidenční počet zaměstnanců, počet zaměstnavatelů a smluvních pracovníků. Koncem roku 2015 působilo ve zdravotnictví v České republice celkem 8 648 smluvních pracovníků. Podíl smluvních pracovníků se na celkovém počtu pracovníků ve zdravotnictví nepatrně zvýšil z 3,2 % v roce 2013 na 3,4 % v roce 2015. Proti roku 2014 se jejich počet snížil o 14,2 %. Z úhrnného počtu smluvních pracovníků tvořili lékaři a zubní lékaři více než 1/3 a všeobecné sestry a porodní asistentky téměř 1/5. Největší podíl smluvních pracovníků, téměř 9,0 %, představovali smluvní pracovníci ve zdravotnické záchranné službě. Na 10 000 obyvatel České republiky koncem roku 2015 připadalo 39,3 lékařů, 7,2 zubních lékařů a 79,2 všeobecných sester a porodních asistentek. Podíl odborných pracovníků ve zdravotnictví na úhrnném počtu pracovníků představoval 83 % v roce 2015, z nich nejpočetnější skupinu představovali pracovníci ZPBD, a to 51 % a lékaři (bez zubních lékařů) 19 %. V České republice bylo koncem roku 2015 ve zdravotnictví evidováno celkem 12 805 lékařů a 37 866 všeobecných sester a porodních asistentek na 77 937 lůžek. 15 Ženy dlouhodobě představují 4/5 všech osob pracujících ve zdravotnictví. Při hodnocení situace v tuzemsku je v odborných zdrojích uvedeno, že v roce 2015 bylo v České republice evidováno 105 688,5 zdravotnických pracovníků nelékařů s odbornou způsobilostí (přepočtený počet). Koncem roku 2015 pracovala více než 1/4 všech pracovníků ve zdravotnictví ve státních zdravotnických zařízeních, jejichž zřizovatelem je Ministerstvo zdravotnictví a ostatní 13 International Council of Nurses. Nurses: A Force for Change. Care Effective, Cost Effective. 2015 by International Council of Nurses. [online], [cit. 2017-04-27]. Dostupné z: http://www.icn.ch/images/stories/documents/publications/ind/ind_2015_eng.pdf. 14 Zákony pro lidi. Zákon č. 96/2004 Sb. AION CS, s.r.o. 2010-2017. [online], [cit. 2017-04-27]. Dostupné z: https://zakonyprolidi.cz/cs/2004-96. 15 Ústav zdravotnických informací a statistiky české republiky. Zdravotnická ročenka České republiky 2015. ÚZIS ČR, 2016. [online], [cit. 2017-04-28]. Dostupné z: \\mzsfps01.mzcr.cz\plochyuzis$\strombachovav\podklady metodika management.pdf. ZDROJE / MANAGEMENT ORGANIZACE, verze 01/2017 7
centrální orgány. Většina pracovníků, necelé 3/4, působila v nestátních zdravotnických zařízeních, jejichž zřizovatelem je kraj, obec a město, fyzická osoba, církev a jiná právnická osoba. 16 V lůžkových zdravotnických zařízeních, včetně lázní, pracovalo přes 153 tisíc pracovníků, tj. 59,7 % všech pracovníků ve zdravotnictví, v samostatných zařízeních ambulantní péče 28,8 %, tj. 74 tisíc pracovníků. Z celkového počtu pracovníků v lůžkových zařízeních připadlo 82,9 %, tj. 127 tisíc pracovníků na nemocnice. V roce 2015 působilo v akutní lůžkové péči 19 974,5 (přepočtené úvazky) lékařů, tj. 48,4 %, 261,6 (3,5 %) zubařů, 44 606,4 (56,6 %) všeobecných sester, 2 888,7 (74,6 %) porodních asistentek a 2 643,9 (66,1 %) zdravotnických asistentů. V ostatní lůžkové péči působilo v tomtéž roce 1 551,2 (přepočtené úvazky) lékařů, tj. 3,8 %, 5,8 (0,1 %) zubařů, 6758,1 (8,6 %) všeobecných sester, 2,5 (0,1 %) porodních asistentek a 684,4 (17,1 %) zdravotnických asistentů. V ambulantní péči působilo v roce 2015 celkem 19 763,9 (přepočtené úvazky) lékařů, tj. 47,9 %, 7 309,6 (96,5 %) zubařů, 27 450,8 (34,8 %) všeobecných sester, 981,3 (25,3 %) porodních asistentek a 669,1 (16,7 %) zdravotnických asistentů. 17 Na lékařských fakultách studovalo celkem 14 066 studentů, z toho obor zubního lékařství 1 183 studentů. Nejrozšířenějším typem studia na těchto fakultách bylo magisterské studium, které zahrnuje všeobecné lékařství a zubní lékařství. Podíl tohoto typu studia v roce 2015 představoval 62 %. V loňském roce bylo na magisterské studium lékařských fakult poprvé zapsaných 1 322 studentů. Studium ukončilo 972 všeobecných lékařů a 275 zubních lékařů. Na zdravotně-sociálních fakultách, včetně Vysoké školy zdravotnické v Praze, studovalo celkem ve všech typech studia 4 653 studentů. Z toho 86 % žen. Počet studentů na farmaceutických fakultách v roce 2015 činil na 1 866 studentů, studium farmacie absolvovalo 374 studentů. Na ostatních fakultách, na kterých se vyučují zdravotnické obory, studovalo v roce 2015 celkem 3 299 studentů, z toho 92 % bakalářské studium. Na zdravotnických školách se připravovalo na povolání 22,2 tisíce studentů, z toho zhruba 3/4 na středních zdravotnických školách a 1/4 na vyšších odborných školách. Počet absolventů zdravotnických škol v roce 2015 dosáhl 4 691 a do 1. ročníků zdravotnických škol nastoupilo celkem 6 915 studentů. 18 Jak již bylo uvedeno v úvodu metodiky, jedny z nejčastějších příčin nežádoucích událostí týkajících se zdrojů a managementu souvisí právě s nedostatkem lidských zdrojů. 16 Ústav zdravotnických informací a statistiky české republiky. Zdravotnická ročenka České republiky 2015. ÚZIS ČR, 2016. [online], [cit. 2017-04-28]. Dostupné z: \\mzsfps01.mzcr.cz\plochyuzis$\strombachovav\podklady metodika management.pdf. 17 Ústav zdravotnických informací a statistiky České republiky. Regionální zpravodajství Národního zdravotnického informačního systému. Praha: ÚZIS ČR, 2016. [online], [cit. 2017-04-28]. Dostupné z: http://reporting.uzis.cz. 18 Ústav zdravotnických informací a statistiky české republiky. Zdravotnická ročenka České republiky 2015. ÚZIS ČR, 2016. [online], [cit. 2017-04-28]. Dostupné z: \\mzsfps01.mzcr.cz\plochyuzis$\strombachovav\podklady metodika management.pdf. ZDROJE / MANAGEMENT ORGANIZACE, verze 01/2017 8
Z dříve realizovaného systému hlášení NU bylo za období let 2009 2015 nahlášeno celkem 93 601 NU a z toho bylo 449 NU týkajících se zdrojů a managementu organizace (tj. 0,48 % z celkového počtu všech nahlášených NU v daném období). Z aktuálně fungujícího Systému hlášení nežádoucích událostí bylo v druhém pololetí roku 2015 celkem nahlášeno 73 NU Zdroje/management organizace od 57 PZS s celkovým počtem 576 128 hospitalizovaných pacientů za sledované období a v prvním pololetí roku 2016 bylo celkem nahlášeno 73 NU Zdroje/management organizace od 52 PZS s celkovým počtem 547 321 hospitalizovaných pacientů za sledované období. 19 Všeobecná preventivní opatření Jedním z nejzákladnějších a hlavních kroků je strategické řízení zdravotnického zařízení. Zdravotnická zařízení se vyznačují značnou nestabilitou a turbulencí a vstupují do stále náročnějšího prostředí. V současném náročném a superkonkurenčním prostředí nemohou uspět ta zdravotnická zařízení, která nemají kvalifikovaně formulovanou strategii a dobře fungující systém strategického řízení. Úloha top managementu formulovat strategii a důsledně jí zaimplementovat pomocí dobře fungujícího systému strategického řízení; 20 definovat strategické cíle s využitím metody SMART o Specific konkrétní specifické, konkrétní cíle; o Measurable měřitelný měřitelné cíle; o Achievable/Acceptable dosažitelné/přijatelné - cíle akceptovatelné i ze strany těch, kdo je budou plnit; o Realistic/Relevant realistické/relevantní - cíle reálné a dosažitelné; o Timed v čase cíle určené v čase, které musí pokrýt celý časový horizont plánované strategie. 21 stanovit dlouhodobý plán rozvoje zdravotnického zařízení, který definuje cesty k dosažení určených strategických cílů s vazbou na disponibilní zdroje a přizpůsobovat je měnícímu se okolí (zejména zákazníkům a očekávání zainteresovaných stran); zvolit vhodný přístup ke strategii; 19 Pokorná A., Štrombachová V., Búřilová P., Dolanová D., Mužík J., Gregor J., Komenda M., Dušek L. Národní portál Systém hlášení nežádoucích událostí [online]. Praha: Ústav zdravotnických informací ČR, 2016 [cit. 2017-5-11]. Dostupné z: http://shnu.uzis.cz 20 Kohn, L., Corrigan, J., Donaldson, M. To err is human: Building a Safer Health System. Committee on Quality of Health Care in America, Institute of Medicine. National Academies Press, 2000, 287 s. ISBN 978-0-309-06837-6. 21 Keřkovský, M., Vykypěl, O. Strategické řízení: teorie pro praxi. Praha: C.H. Beck, 2006. ISBN 80-717-9453-8, 10 s. ISBN 80-717-9453-8, 10 s. ZDROJE / MANAGEMENT ORGANIZACE, verze 01/2017 9
Evropská unie zvolit vhodný druh strategie; definovat misi, vizi a strategické operace organizace; zvládnout principy strategického myšlení plně si je osvojit; metody řízení založit na principu celosvětového systémového přístupu; využívat metodiky pro implementaci strategie - EFQM Excellence Model 22, BSC model 23, Benchmarking; 24,25 vhodně zvolit model strategického řízení vycházející z podmínek českého zdravotnictví; provést strategickou analýzu jak externího prostředí analýza SLEPT (PEST) 26, tak interního prostředí v organizaci SWOT analýza; 27,28 provést strategické plánování - plánování činností a procesů, jak bude strategických cílů dosahováno; provést hodnocení strategie. 29,30 22 EFQM Excellence Model - model vyvinutý nadací EFQM (European Foundation for Quality Management) jako rámec pro uplatňování metod řízení jakosti v organizaci. 23 BSC model Balanced Scorecard Model - uplatňuje převedení strategických vizí a záměrů do denních činností vedoucích ke zvýšení konkurenceschopnosti. 24 Exner, L., Raiter, T., Stejskalová, D. Strategický marketing zdravotnických zařízení. Praha: Professional Publishing, 2005. ISBN 80-56419-73-8. 25 Fotr, J., Vacík, E., Souček, I., Špaček, M., Hájek, S. Tvorba strategie a strategického plánování. Praha: Grada Publishing, a.s., 2012. ISBN 978-80-247-3985-4. 26 SLEPT = PEST - prostředek pro analýzu změn okolí, analyzované oblasti: Politické a legislativní, Ekonomické, Sociální a kulturní, Technologické 27 SWOT analýza identifikace silných (Strengths) a slabých (Weaknesses) stránek, příležitosti (Opportunities) a hrozby (Threats). 28 Souček, Z., Burian, J. Strategické řízení zdravotnických zařízení. Praha: Professional Publishing, 2006, 196 s. ISBN 80-869- 4618-5 29 Gladkij, I. a kol. Management ve zdravotnictví. Brno: Computer Press, a.s. 2003. ISBN 80-7226-996-8. 30 Hammel, G., Breen, B. The Future of Management. Boston: Harvard Business Press, 2007. ISBN 978-80-7261-188-1. ZDROJE / MANAGEMENT ORGANIZACE, verze 01/2017 10
Obrázek 1: Systémová skupina lidských zdrojů plánování lidských zdrojů a model analýzy mezer a nedostatků 31 Významné postupy podpory vhodných strategií a plánů rozvoje zdravotnického zařízení musí zahrnovat také intervence zaměřené na pracovníky. Níže jsou uvedeny vybrané postupy, které by mohly být využity jako preventivní postupy pro vznik NU. Vytíženost pracovníků pravidelně evaluovat spokojenost a potřeby pracovníků a názory na možnost podpory v oblasti fyzické i psychosociální; pravidelně hodnotit ošetřovatelskou a pracovní zátěž, též administrativní zátěž v obecné rovině; evaluovat příčiny fluktuace na pracovištích (dotazníkové průzkumy), interview, retrospektivní analýzu personální agendy; stanovit rizikové faktory a postupy jejich řešení neplánovaná absence pracovníka na směně apod. 32 Dostupnost adekvátních služeb a lůžek ve strategických dokumentech akceptovat aktuální legislativní předpisy a normy (řídit se zákonem č. 307/2012 Sb. Nařízení vlády o místní a časové dostupnosti zdravotních služeb); 33 31 Strategic human resource planning. Wikipedia, the free encyclopedia. [online], [cit. 2016-05-26]. Dostupné z: https://en.wikipedia.org/wiki/strategic_human_resource_planning. 32 Hasselhorn, H., M., et al. Contribution of job strain to nurse s consideration of leaving the profession results from the longitudinal European Nurses Early Exit Study. Scandinavian Journal of Work, Environment & Health. 2008; 6: 75 82. ZDROJE / MANAGEMENT ORGANIZACE, verze 01/2017 11
hospitalizovat pacienty pouze po nezbytně nutnou dobu zamezit umělému navyšování hospitalizačních dnů; podporovat kontinuitu péče (zajištění následné a dlouhodobé péče); identifikovat příčiny neekonomického využívání služeb a stanovit indikátory pro hodnocení efektivity a výkonnosti konkrétního pracoviště; dostupnost IT technologií: o zajistit proškolení nových i stávajících pracovníků s nemocničním informačním systémem (NIS); o zajistit dostatečné množství PC a jejich dostupnost při práci s NIS; o dodržovat bezpečnostní pravidla při práci PC; o vyhodnocovat správné a bezpečné používaní NIS. Dostupnost kompetentních pracovníků aktivně se zapojit na náboru potenciálních uchazečů; adekvátně nastavit proces přijímání nových pracovníků; odpovídající zařazení ZP dle dosaženého vzdělání a kompetencí; umožnit zaměstnancům další vzdělávání. 34 Organizace týmů zajistit komunikaci mezi týmy a předávání úplných informací; určit odpovědné pracovníky za transfer informací a jejich úplnost; identifikovat běžné bariéry bránící předávání informací a interdisciplinární komunikaci; podporovat využívání jednotné terminologie a dokumentace; eliminovat náznaky či projevy bossingu, mobbingu. Přiměřenost předpisů zajistit pravidelné proškolení pracovníků; zajistit a realizovat pravidelný audit řízené dokumentace; seznamovat pracovníky různých funkčních úrovní s výsledky auditu a plánováním preventivních a nápravných opatření; plnit legislativní normy. 33 Zákon č. 307/2012 Sb. Nařízení vlády o místní a časové dostupnosti zdravotních služeb. Zákony pro lidi. [online], [cit. 2016-05-26]. Dostupné z: https://www.zakonyprolidi.cz/cs/2012-307. 34 Barajas, B. 5 Key Strategies for Healthcare Human Resources Leaders. PreCheck, Investigate further, 2014. [online], [cit. 2016-05-26]. Dostupné z: http://www.precheck.com/blog/five-key-strategies-for-healthcare-human-resources-leaders. ZDROJE / MANAGEMENT ORGANIZACE, verze 01/2017 12
Sledované parametry v centrálním systému hlášení NU ZDROJE / MANAGEMENT ORGANIZACE 35 Při hlášení NU Zdroje/management organizace je důležité zadat dostupné stručné a strukturované informace o zaznamenaných nežádoucích událostech. Základní informace Při zadávání NU je nutné zadat datum nahlášené události, identifikátor se generuje automaticky dle technických možností lokálního systému a zadat typ nežádoucí události. Tyto informace slouží ke zpětnému vyhledání nahlášené NU a identifikuje stav, ve kterém se v danou chvíli nahlášená NU nachází důležitá zpětná vazba pro hlásícího a manažera kvality. Ne všechny lokální systémy využívají hodnocení stavu nežádoucích událostí. Pro hlášení do centrálního systému je nejdůležitější, aby byla NU vypořádána na lokální úrovni. Nová nežádoucí událost Zdroje / management organizace Tabulka 1: Nová nežádoucí událost Zdroje / management organizace Vedlejší osa 1 Druh nežádoucí události - vedlejší osa 1 - problém nežádoucích událostí Zdroje / management organizace Vedlejší osa 1 Nezvoleno Neznámá/chybějící hodnota nezadáno. Vytíženost pracovníků Situace spojené s pracovním nasazením pracovníků. Např. Neplánovaná absence pracovníka na směně. Dostupnost adekvátních Situace spojené s dostupností služeb. Např. plná kapacita pro vyšetření, služeb a lůžek Dostupnost kompetentních pracovníků Organizace týmů Přiměřenost předpisů plná kapacita lůžek bez možnosti akutního příjmu nového pacienta. Situace spojené s dostupností pracovníků. Např. nedostatečný počet kvalifikovaných pracovníků (lékařů, všeobecných sester, fyzioterapeutů apod.) na ošetřovací jednotku, vysoce specializovaných odborníků (např. bioanalytiků). Situace spojené s organizací práce jednotlivých pracovníků Např. chybně nastavena týmová spolupráce v týmu (kompetence zdravotnický asistent versus všeobecná sestra - VS). Situace spojené s přípravou předpisů. Např. předpis nevhodně připraven, nesprávně předložen pracovníkům, neověřena jeho využitelnost v klinické praxi, dokumenty tvořené bez oponentů více zpracovateli, nejedná se o nedodržení nastavení předpisů PZS. Jiný (pokud zvoleno) Situace, které není možno zařadit do žádné z výše uvedených kategorií - nutno doplnit ve slovním popisu (např. nedostatek sanitních vozů na převoz). Neznámý Není jasná situace a jak k ní došlo, ale je znám výsledek NU. 35 Přesné vymezení jednotlivých pojmů je uvedeno v taxonomickém slovníku, zde je uveden výčet a zdůvodnění sledovaných položek. ZDROJE / MANAGEMENT ORGANIZACE, verze 01/2017 13
Pracoviště zjištění 36 Zdravotnické zařízení - Zde vyberete z nabídky. Pokud budete přihlášeni do aplikace jednotné technologické platformy Systému hlášení nežádoucích událostí (SHNU) s rolí definovanou pro PZS, automaticky se nabízí vaše zdravotnické zařízení (pracoviště zjištění se rovná pracovišti události, pokud k NU na pracovišti došlo; pokud se liší pracoviště události od pracoviště zjištění, je třeba označit dále). Z hlediska uživatelského je třeba upozornit na časovou prodlevu při výběru pracoviště - buďte trpěliví a nezadávejte opakovaně. Pracoviště - Kód pracoviště/oddělení dle Národního registru poskytovatelů zdravotních služeb (NRPZS) vyberete z dostupné nabídky. U každého zdravotnického zařízení se nabízí pouze ta pracoviště/oddělení, která PZS definoval v NRPZS. Vybírejte podle hlavní odbornosti pracoviště/oddělení. Pokud existují např. dvě oddělení interní, mezi kterými nelze rozlišit, popište slovně v následující položce. Pozn.: za pracovištěm písmeno = ambulance, za pracovištěm číslice = oddělení (dle definic NRPZS). Upřesnění pracoviště - Nepovinná doplňková slovní identifikace pracoviště zjištění. V případě výskytu identického oddělení, lze více specifikovat (např. Interní - 7 JIP -> stanice A/B). Utajovací kód ZZ - Kód je automaticky generován pro dané zdravotnické zařízení, slouží k anonymní identifikaci vlastního zdravotnického zařízení v Benchmarkingu. Nejedná se o doplňovanou položku, ale automaticky přidělenou, již nelze měnit ze strany PZS. Odbornost VZP - Doporučujeme místo odbornosti dle VZP využívat kód odbornosti dle NRPZS, viz výše. Místo zjištění - Vyberete z nabídky. Datum zjištění - Napíšete datum, kdy jste zjistili NU, datum zjištění události se může lišit od data uvedeného ve slovním popisu události (incident může být zjištěn se zpožděním, proto se data mohou lišit). Přesnost času (čas zjištění) - Neznámý čas - Čas NU není znám Přesný čas - Napište přesný čas - např. 14.25 hod. Časový interval - Napište prosím časový interval vzniku NU - např. 14.00 14.30 hod. 36 Tyto funkcionality nejsou na centrální úrovni dostupné do doby, dokud je realizován sběr dat v agregované podobě, na lokální úrovni je pracoviště v informačním systému identifikováno dle aktuálního technologického zajištění. ZDROJE / MANAGEMENT ORGANIZACE, verze 01/2017 14
Pracoviště události (vyplnit pouze, pokud se liší od pracoviště zjištění) 37 Zdravotnické zařízení - Vyberete z nabídky. Pokud budete přihlášeni do aplikace jednotné technologické platformy SHNU s rolí definovanou pro PZS, automaticky se nabízí vaše zdravotnické zařízení (pracoviště zjištění se rovná pracovišti události, pokud k NU na pracovišti došlo; pokud se liší pracoviště události od pracoviště zjištění, je třeba označit dále). Z hlediska uživatelského je třeba upozornit na časovou prodlevu při výběru pracoviště - buďte trpěliví a nezadávejte opakovaně. Pracoviště - Kód pracoviště/oddělení dle Národního registru poskytovatelů zdravotních služeb (NRPZS) vyberete z dostupné nabídky. U každého zdravotnického zařízení se nabízí pouze ta pracoviště/oddělení, která PZS definoval v NRPZS. Vybírejte podle hlavní odbornosti pracoviště/oddělení. Pokud existují např. dvě oddělení interní, mezi kterými nelze rozlišit, popište slovně v následující položce. Pozn.: za pracovištěm písmeno = ambulance, za pracovištěm číslice = oddělení (dle definic NRPZS). Upřesnění pracoviště - Nepovinná doplňková slovní identifikace pracoviště zjištění. V případě výskytu identického oddělení, lze více specifikovat (např. Interní - 7 JIP -> stanice A/B). Odbornost VZP - Doporučujeme místo odbornosti dle VZP využívat kód odbornosti dle NRPZS, viz výše. Místo zjištění - Vyberete z nabídky. Datum zjištění - Napíšete datum, kdy jste zjistili NU, datum zjištění události se může lišit od data uvedeného ve slovním popisu události (incident může být zjištěn se zpožděním, proto se data mohou lišit). Přesnost času (čas zjištění) - Neznámý čas - Čas NU není znám Přesný čas - Napište přesný čas - např. 14.25 hod. Časový interval - Napište prosím časový interval vzniku NU - např. 14.00 14.30 hod. Analýza nežádoucí události 38 Doporučení pro hlásícího - Doporučení na změnu klasifikace nebo požadavek na doplnění podrobnějších informací od uživatele s rolí Revizor. Popis - Zde napíšete celý popis NU - pokuste se uvést vyčerpávající přehled dostupných informací - důležitých pro následnou analýzu NU - kdy, kde a jak k ní došlo (důležité pro analýzu na lokální 37 Tyto funkcionality nejsou na centrální úrovni dostupné do doby, dokud je realizován sběr dat v agregované podobě, na lokální úrovni je pracoviště v informačním systému identifikováno dle aktuálního technologického zajištění. 38 Tyto funkcionality nejsou na centrální úrovni dostupné do doby, dokud je realizován sběr dat v agregované podobě, na lokální úrovni je analýza nežádoucí události realizována dle aktuálního metodického zajištění, které by mělo být v souladu s metodikou uplatnění kořenové analýzy přípravy zprávy z kořenové analýzy. ZDROJE / MANAGEMENT ORGANIZACE, verze 01/2017 15
úrovni manažerem kvality a zodpovědnými osobami, na centrální úrovni pro analýzu Revizorem), v případě, že NU vznikla v souvislosti s technickým zdravotnickým prostředkem - uveďte jeho název, typ a další upřesnění. V popisu není možné uvádět žádné údaje, které by umožnily identifikaci pacienta či dalších zainteresovaných osob. Okamžité řešení - Napíšete, jak byla NU na pracovišti na lokální úrovni řešena, např. zavedením bezprostředních preventivních opatření, aplikací ochranných amorfních či plošných terapeutických materiálů, záznamem do dokumentace apod. Výsledek analýzy - Napíšete, jaké byly vyvozeny důsledky z analýzy NU - důležité spíše pro lokální evidenci, než pro centrální systém hlášení NU např. u všech pacientů v riziku je nezbytné provést označení graficky a zavést polohovací záznam. Preventivní opatření - Napíšete, jaké bylo provedeno preventivní opatření, aby opakovaně nedošlo k NU (je-li možno NU v budoucnu předejít či zabránit) např. u pacienta v riziku dekubitů je nezbytná vyšší frekvence polohování, kontroly kožního krytu, aplikace ochranných amorfních či plošných terapeutických materiálů, záznamem do dokumentace apod. Závěr - Zde napíšete shrnutí NU, včetně doporučení pro klinickou praxi na lokální úrovni. Další informace - V případě potřeby možno doplnit další informace důležité pro analýzu situace či její vysvětlení k využití v rámci kořenové analýzy. Pacient Jméno - Zde se vypisuje křestní jméno pacienta nepovinná položka. 39 Příjmení - Zde se vypisuje příjmení pacienta nepovinná položka. Rodné číslo - Zde se vypisuje rodné číslo pacienta nepovinná položka. Číslo chorobopisu - Zde se vypisuje číslo chorobopisu v případě, že je pacient hospitalizován. Slouží ke zpětné validaci dat, k identifikaci NU nepovinná položka. Pohlaví povinná položka nezvoleno muž žena nelze specifikovat (pokud není známo, jakého pohlaví pacient, jehož se incident dotkl, je/byl a nelze zpětně zjistit). Datum narození - Zde se doplňuje ve formátu (dd.mm.yyyy) nepovinná položka. 39 Nepovinné položky, které by umožnily identifikaci pacienta, se zadávají pouze na lokální úrovni, na centrální úrovni jejich zpracování není možné s ohledem na zákon na ochranu osobních dat č. 101 / 2000 Sb. ZDROJE / MANAGEMENT ORGANIZACE, verze 01/2017 16
Druh poškození Evropská unie Tato informace identifikuje druh poškození pacienta v důsledku hlášené NU. U dekubitů existuje předpoklad fyzického postižení protože se uvádí hlavní typ postižení pokud se tedy jedná o dekubitus poškozující kůži s přechodným či trvalým postižením, je nezbytné zadat fyzické postižení. U jiných NU lze však také uvažovat o poškození psychickém, či materiálním, ale to v přesně vymezených případech (např. omezení sociálních kontaktů). Žádné - Bez jakéhokoliv poškození pacienta. Materiální - Poškození či ztráta majetku, ale také ušlý zisk nebo náklady na uzdravení. Psychické - Vychází ze způsobu a obsahu komunikace např. sorrorigenie psychické poškození pacienta způsobené sestrou. Pacient může být např. poškozen neprozřetelným či neuctivým výrokem aj. Narušení psychické pohody okolnostmi nebo událostmi, které nejsou žádoucí. Fyzické - Poškození mechanickou, chemickou, tepelnou a jinou energií, jehož rozsah překračuje odolnost těla. Narušení fyzické integrity od lehčího zranění po těžké ublížení na zdraví až usmrcení. Neznámé - Není jasná situace a jak k ní došlo, ale je znám výsledek nežádoucí události. Takové poškození, které se nedá v danou chvíli jednoznačně určit. 40 Úroveň poškození 41 Úroveň poškození vychází z celkové metodiky platné pro hlášení NU. Riziko je identifikováno u pacienta, u nějž byl zjištěn např. dekubitus 1. stupně a je riziko dalšího poškození kůže a tkání. Skorochyba situace, kdy byl zjištěn nedostatek např. při polohování a/nebo využití antidekubitních pomůcek situace pacienta nepoškodila trvale, ale NU byla odhalena před vznikem ireverzibilních změn u dekubitů pouze u 1. stupně např. při přivezení pacienta z vyšetření dlouho nemohl změnit polohu nalezen erytém/hyperémie. Skorochybu nelze uvádět u dekubitů, které byly zjištěny ve stupni 2. a vyšším (i při tzv. přineseném dekubitu). Nepoškozující došlo k identifikaci NU, ale ta nepoškodila zdraví pacienta. Monitorován u stavů, u nichž není nutno zavést další intervence a postačí sledování. Hospitalizace je uvedena v případě, že došlo k takovému poškození, že vznikla potřeba pacienta hospitalizovat na jiném oddělení. Trvalé následky jsou uváděny u dekubitů, u nichž je zřejmé, že není možné vyhojení bez následků (3. a 4. stupeň). Ohrožení života bude uvedeno u dekubitů, které byly odhaleny jako 3. a 4. stupně a existuje podezření na celkovou dekubitální sepsi 40 Klaus, H., Sarah, E., L., Ellen, C., J., Chris, T., Clemens, B. et al. Systematic review of definitions and methods of measuring falls in randomised controlled fall prevention trials. Oxford Journals -Medicine & Health, 2005; 35(1): 5-10. 41 Následující údaje zaměřené na posouzení pacienta nejsou na centrální úrovni dostupné do doby, dokud je realizován sběr dat v agregované podobě, na lokální úrovni je úroveň poškození, typ nejvyššího poškození a další sledované parametry zadávány v souladu s taxonomickým slovníkem. ZDROJE / MANAGEMENT ORGANIZACE, verze 01/2017 17
(viz vyjádření lékaře). Smrt uvést u dekubitů pouze v případě, že je zjištěna a lékařem ověřena přímá souvislost s tlakovým vředem dekubitem. Volbu Neznámé je možno využít v případě, že nebylo možno odhalit stupeň/úroveň postižení. Riziko - Událost nebo okolnosti, které by mohly vést k poškození byly odhaleny před vznikem incidentu. Skorochyba - Došlo k incidentu, ale nedotkl se pacienta (nedošlo k jeho poškození). Skorochyba = nedokonané pochybení (near miss), nedošlo k incidentu. Nepoškozující - Došlo k incidentu, který se dotkl pacienta, ale ten nebyl poškozen. Monitorován - Došlo k NU, dotkla se pacienta a bylo nutno jej monitorovat. Nutný výkon - Došlo k NU, která vedla k dočasnému poškození pacienta, a bylo v té souvislosti nutno provést nějaký výkon. Hospitalizace - Došlo k NU, která vedla k dočasnému poškození pacienta a bylo v té souvislosti nutno pacienta hospitalizovat, přeložit, operovat či prodloužit jeho hospitalizaci proti původnímu plánu. Trvalé následky - Došlo k NU, která vedla k trvalému poškození pacienta. Ohrožení života - Došlo k NU, bylo nutno provést život zachraňující výkon. Smrt - Došlo k NU, která vedla k úmrtí pacienta, nebo k tomu přispěla. Neznámé - Není jasná situace a jak k ní došlo, ale je znám výsledek - nežádoucí událost. Taková úroveň poškození, kterou nelze v danou chvíli jednoznačně určit. 42 Diagnóza poškození - Zde doplníte diagnózu, kterou lékař stanovil při zahájení terapie před vznikem NU (jedná se o původní diagnózu pacienta). Nejvyšší výkon Zahrnuje druhy výkonu, které se v případě nutnosti uskutečňují na základě následku NU. Ošetření otevřené rány - Nutnost ošetření otevřené rány lékařem. Zobrazovací vyšetření - Např. RTG - Akutní provedení např. RTG, CT, MRI či UZV. Nasazení ATB - Nasazení antibiotické terapie nově v důsledku NU v rámci nové medikace. Fixace zlomeniny - Nutnost fixace zlomeniny na chirurgické ambulanci (u dekubitu irelevantní). Konzilium - Nutnost zajištění akutního konzilia z jiné kliniky (např. wound manažera, chirurga aj.). 42 Klaus, H., Sarah, E., L., Ellen, C., J., Chris, T., Clemens, B. et al. Systematic review of definitions and methods of measuring falls in randomised controlled fall prevention trials. Oxford Journals -Medicine & Health, 2005; 35(1): 5-10. ZDROJE / MANAGEMENT ORGANIZACE, verze 01/2017 18
Neplánovaná (re)operace (pokud zvoleno) - Např. nutnost operace - vztahující se k NU. Jiný terapeutický výkon (pokud zvoleno) - Např. nutnost podání léčiv - vztahující se k NU. Jiný diagnostický výkon (pokud zvoleno) - Nutnost provést odběry biologického materiálu (stěr z dekubitu, odběry krve ke zhodnocení zánětlivých markerů apod.) vztahující se k NU. Skóre rizika - Vyhodnocení rizik u pacienta na základě standardizovaných škál. Soběstačnost pacienta hodnocena dle vyhlášky č. 467/2012 částka 174 Sb. Pohybový režim, který má pacient uveden v dokumentaci. Pacient na propustce - Pacient propuštěn na určený časový úsek do domácího prostředí. Pacient soběstačný - Pacient soběstačný (nezávislý na péči, dítě 10 let). Pacient částečně soběstačný, schopen pohybu mimo lůžko - Pacient částečně soběstačný, schopen pohybu mimo lůžko (spolupracující dítě od 6 do 10 let věku), (pacient používající kompenzační pomůcky). Lucidní pacient, neschopný pohybu mimo lůžko - Lucidní pacient, neschopný pohybu mimo lůžko (dítě od 2 do 6 let). Lucidní pacient zcela imobilní - Lucidní pacient zcela imobilní (dítě od 0 do 2 let). Pacient v bezvědomí (případně delirantní stav) - Somnolence, sopor, koma, případně delirium. Pacient nesoběstačný, plně závislý na ošetřujícím personálu. Spolupráce pacienta Hodnocení míry spolupráce bylo dříve založeno na subjektivním úhlu pohledu posuzující osoby. Pro snadnější a objektivnější posouzení je východiskem zhodnocení úrovně vědomí. Jedná se o pomocnou kategorizaci. Hodnoceno dle Glasgow Coma Scale (GCS) 43 plná (GCS 15 bodů) - rozumí pokynu, vyhoví. částečná (GCS 14 13 bodů) - rozumí pokynu, vyhoví selektivně. minimální (GCS 12 9 bodů) - nerozumí všemu, vyhoví selektivně. žádná (GCS 8 3 bodů) - porucha vědomí, nerozumí, nevyhoví. 43 Teasdale G, Allen D, Brennan P, McElhinney E, Mackinnon L. The Glasgow Coma Scale: an update after 40 years. Nursing Times 2014; 110: 12-16 ZDROJE / MANAGEMENT ORGANIZACE, verze 01/2017 19
Psychický stav Evropská unie Posouzení psychického stavu je důležité s ohledem na možnost sebepoškození, frikčních lézí a drobných traumat. Jednoduchá identifikace kategorií vychází z posouzení celkové reaktivity jedince (je vhodné, aby v případě nejistoty provedly posouzení dvě osoby). U seniorů lze využít MMSE. Orientovaný/klidný - Pacient orientován osobou, časem, místem. Klidný, bez psycho-motorického neklidu. Dezorientovaný/klidný - Pacient dezorientován v jedné z oblastí osoba, místo, čas (zmatený = dezorientovaný). Např. u pacienta s Alzheimerovou demencí. Dezorientovaný/neklidný - Pacient dezorientován v jedné z oblastí osoba, místo a čas, s psycho-motorickým neklidem (zmatený=dezorientovaný). Např. delirantní stav. Úzkostný - Patří k neurotickým poruchám. Zahrnuje fobie a několik forem nadměrné úzkosti a strachu, které nastupují náhle a brání vykonávání běžných denních činností. Apatický - Apatii můžeme definovat jako kompletní nedostatek citu a motivace např. pacient, který rezignoval a odmítá nadále spolupracovat a léčit se. Depresivní - Stav psychiky projevující se dlouhodobě pokleslými náladami pacienta. Agresivní - Sklon k útočnému jednání, které se transformuje do různých podob. Nutriční stav dle BMI Hodnocení nutričního stavu odpovídá BMI. V případě, že není hodnocení prováděno, lze zadat volbu neznámá hodnota. Hodnoceno dle Body Mass Index: Tabulka 2: Klasifikace hodnoty BMI 44 BMI < 18,5 kg/m 2 Podváha Klasifikace 18,5 24,9 Normální váha 25,0 29,9 Nadváha 30,0 34,9 Obezita 1. stupně 35,0 39,9 Obezita 2. stupně 40,0 Obezita 3. stupně Předchozí postižení, komplikace zdravotního stavu Pro posouzení vstupního stavu pacienta je nutné posoudit také jeho celkový stav a omezující faktory. V případě výskytu více než jednoho postižení, uvedou se v popisu analýzy. Postižení smyslová 44 World Health Organization. Body mass index BMI. 2017 WHO. [online], [cit. 2017-04-20]. Dostupné z: http://www.euro.who.int/en/health-topics/disease-prevention/nutrition/a-healthy-lifestyle/body-mass-index-bmi. ZDROJE / MANAGEMENT ORGANIZACE, verze 01/2017 20
zdánlivě s dekubity nesouvisí, ale při jejich výskytu může být ovlivněna schopnost signalizace problému pacientem a tím vyšší riziko vzniku dekubitu. Žádné - Bez jakýchkoliv předchozích postižení a komplikací zdravotního stavu v anamnéze. Fyzické porucha hybnosti - Např. z důvodu zlomeniny, z důvodu hemiplegie u pacientů s cévním onemocněním mozku, amputace dolní končetiny aj. Psychické neklid/apatie - Např. u pacienta s Parkinsonovou demencí, jiným psychickým onemocněním aj. Smyslové řeč - Např. němý pacient, dysartrie, globální afázie, senzorická nebo motorická porucha řeči aj. Smyslové sluch - Např. hluchoněmý pacient, s nedoslýchavostí, ale i pacient využívající kompenzační pomůcky (naslouchadlo) aj. Smyslové zrak - Např. pacient s úplnou slepotou, slabozrakostí, šedým zákalem, ale i pacient využívající kompenzační pomůcky (brýle, čočky) aj. 45 Informován o NU Ano - ano, o NU byl informován pacient Ne - ne, o NU nebyl informován pacient Hospitalizace jako následek NU Zdravotnické zařízení - Vyberte zdravotnické zařízení hospitalizace podle názvu, IČO nebo výběrem z celého číselníku; v případě vlastního zdravotnického zařízení klikněte v aplikaci ereg SHNU na tlačítko Vlastní ZZ. Vyberte pracoviště zdravotnického zařízení (pracoviště definovaná pro zdravotnické zařízení v NRPZS). Pracoviště - kód pracoviště/oddělení dle Národního registru poskytovatelů zdravotních služeb (NRPZS) vyberete z dostupné nabídky. U každého zdravotnického zařízení se nabízí pouze ta pracoviště/oddělení, která PZS definoval v NRPZS. Vybírejte podle hlavní odbornosti pracoviště/oddělení. Pokud existují např. dvě oddělení interní, mezi kterými nelze rozlišit, popište slovně v následující položce. Pozn.: za pracovištěm písmeno = ambulance, za pracovištěm číslice = oddělení (dle definic NRPZS). Upřesnění pracoviště - nepovinná doplňková slovní identifikace pracoviště zjištění. V případě výskytu identického oddělení, lze více specifikovat (např. Interní - 7 JIP -> stanice A/B). Odbornost VZP - Uveďte odbornost dle nabídky (číselník VZP). Začátek hospitalizace od - Počáteční datum hospitalizace. 45 Vassallo, M., Vignaraja, R., Sharma, JC. et al. Predictors for falls among hospital in patients with impaired mobility. Journal of the Royal Society of Medicine, 2004; 97(6): 266 9. ZDROJE / MANAGEMENT ORGANIZACE, verze 01/2017 21
Konec hospitalizace do - Konečné datum hospitalizace. Upřesnění hospitalizace Prodloužení na stejném odd. Překlad na jiné odd. Neplánovaná rehospitalizace pro stejnou dg. na stejném odd. Neplánovaná rehospitalizace pro stejnou dg. na jiném odd. Neplánovaná rehospitalizace pro jinou dg. na stejném odd. Neplánovaná rehospitalizace pro jinou dg. na jiném odd. Přijímací diagnóza - Vyberete diagnózu z nabídky dle MKN, která vznikla jako důsledek NU a byla příčinou pro prodloužení původní hospitalizace či rehospitalizace u pacienta již hospitalizovaného, nebo v případě vzniku NU v ambulantním provozu příčinou hospitalizace nové. Datum výkonu - Uvedete datum výkonu, pokud byl nutný. Revize - Kontrola revidovaných údajů je důležitá pro lokální evidenci a zpětnovazební mechanismy. Má výukový účel pro správné kódování a zaznamenání NU zpětná vazba. Položky níže zadává revizor v NSHNU: Revidovaný druh poškození. Revidovaný stupeň poškození. Revidované upřesnění hospitalizace. Revidovaný nejvyšší výkon. Preventabilita Preventabilní (Ano/Ne) - Zvolíte, zda ano či ne (tzn., zda bylo možno NU předejít za současného stavu poznání a celkového stavu pacienta). Nejvyšší možné poškození pacienta Pokud souhlasí alespoň jedna definice, zvolíte odpovídající možnost ze sloupce vpravo (není nutno naplnit všechna kritéria, jedná se o maximalistickou verzi pro jednodušší orientaci a popis). 46 Zanedbatelné - Minimální poškození nevyžadující žádnou a/nebo minimální intervenci. Nevyžaduje absenci v práci - pracovní neschopnost. Dočasné - Mírné poškození/zranění či nemoc, vyžadující minimální intervenci. Pracovní neschopnost 3 dny. Prodloužení hospitalizace o 1 3 dny. 46 National patient safety agency. A risk matrix for risk managers. 2008. [online], [cit. 2015-10-10]. Dostupné z: www.npsa.nhs.uk. ZDROJE / MANAGEMENT ORGANIZACE, verze 01/2017 22
Hospitalizace - Střední poškození vyžadující profesionální intervenci. Pracovní neschopnost 4 14 dní. Prodloužení hospitalizaci o 4 15 dní. Dopad incidentu na malé množství pacientů. Trvalé/závažné postižení - Vážné poškození vedoucí k prodloužení závislosti či invaliditě. Pracovní neschopnost > 14 dní. Prodloužení hospitalizaci > 15 dní. Nesprávná organizace péče o pacienty s dlouhodobým dopadem. Smrt - Incident vedoucí ke smrti. Několikanásobné trvalé poškození a/nebo nezvratné postižení zdraví s následkem smrti. Neznámé - Nelze vyhodnotit nejvyšší možné poškození pacienta. Pravděpodobnost opakování události Pokud souhlasí alespoň jedna definice, zvolíte odpovídající možnost ze sloupce vpravo (není nutno naplnit všechna kritéria, jedná se o maximalistickou verzi pro jednodušší orientaci a popis). 47 Zanedbatelná - Pravděpodobně se nikdy nestane/nebude opakovat. Míra pravděpodobnosti 0,1 %. Vzácné. Neočekává se výskyt po celá léta. Nízká - Neočekává se, že se stane/bude opakovat, ale je zde možnost, že se to může stát. Míra pravděpodobnosti > 0,1 1 %. Nepravděpodobné. Očekává se, že se vyskytují alespoň jednou ročně. Střední - Mohlo by se stát / občas opakovat. Míra pravděpodobnosti > 1 10 %. Možné opakování. Očekává se, že se vyskytují nejméně měsíčně. Vysoká - Pravděpodobně se stane/bude opakovat, ale nejedná se o přetrvávající problém/okolnosti. Míra pravděpodobnosti > 10 50 %. Pravděpodobné. Očekává se, že se vyskytují alespoň jednou týdně. Extrémní - Nepochybně se stane/bude opakovat, možná často. Míra pravděpodobnosti vyšší než 50 %. Téměř jisté. Očekává se, že se vyskytují alespoň jednou denně. Neznámá - Nelze odhadnout pravděpodobnost opakování NU. Obtížnost včasného zjištění Zahrnuje akce nebo okolnosti, které umožní objevení/odhalení incidentu např. chyba monitoru, alarm, změna stavu pacienta, posouzení rizik. 48 47 British Standards. Risk Management Vocabulary Guidelines for Use in Standards. 2002. [online], [cit. 2015-10-15]. Dostupné z: http://shop.bsigroup.com/productdetail/?pid=000000000030078231. ZDROJE / MANAGEMENT ORGANIZACE, verze 01/2017 23
Minimální - Událost lze předpokládat s ohledem na celkový stav individuálního pacienta, lze nastavit preventivní mechanismy (např. riziko pádu identifikace škálou rizika - využití edukace a pomůcek k lokomoci, je možné ji identifikovat pomocí technických prostředků a mechanismů např. alarm, informace na monitoru, zvukový signál. (možnost zjištění vyšší než 50 %). Nízká - Událost lze předpokládat u obdobné skupiny pacientů, lze nastavit preventivní postupy pouze do určité míry, např. pacient má bariéru v příjmu informací, ale je v riziku vzniku NU (např. riziko pádu - identifikace škálou rizika - využití edukace a pomůcek k lokomoci, ale je třeba pacienta zvýšeně sledovat a jeho kognitivní funkce mohou možnost zjištění a prevence ovlivnit (možnost zjištění > 10 50 %). Střední - Událost nelze jednoznačně předpokládat u dané skupiny pacientů (jednotlivce), preventivní postupy nelze jednoznačně nastavit, pacient není v riziku, anebo v nízkém riziku, není vždy možné využít technologické prostředky k identifikaci NU - např. tichý alarm, nejasné známky změny stavu pacienta - subjektivně vnímané (možnost zjištění > 1 10 %). Vysoká - Vznik události lze předpokládat pouze hypoteticky, nejedná se o pacienta v riziku, netrpí komorbiditou, neabsolvoval vyšetření či terapeutický výkon ovlivňující jeho stav, často příčina vzniku NU třetí strany, nelze identifikovat pomocí přístroje (možnost zjištění 0,1 1 %). Extrémní - Pravděpodobně nelze vůbec předpokládat vznik události, tedy zjistit včas, nejedná se o pacienta v riziku, např. nelze očekávat pád chodícího pacienta bez komorbidit, nelze využít technologické prostředky identifikace (alarm), (možnost zjištění 0,1 %). Neznámá - Nelze určit možnost včasného zjištění. 48 National Patient Safety Agency. A risk matrix for risk managers. 2008. [online], [cit. 2015-10-10]. Dostupné z: www.npsa.nhs.uk. ZDROJE / MANAGEMENT ORGANIZACE, verze 01/2017 24
Pojmy a zkratky Evropská unie Pojmy Management Je proces tvorby a udržování prostředí, ve kterém jednotlivci pracují společně ve skupinách a účinně dosahují vybraných cílů. Strategie Je dlouhodobý plán činností zaměřený na dosažení nějakého (konkrétně definovaného) cíle. Strategické cíle Popis žádoucího cílového stavu, kterého chce jednotlivec, tým, organizační útvar či celá organizace dosáhnout v určité oblasti svého podnikání či jiných aktivit. Režimová opatření Systém nastavených pracovních postupů. Rizikové faktory Faktory, které zvyšují pravděpodobnost vzniku problémů v souvislosti se zdroji, managementem organizace. Všeobecná bezpečnostní opatření Opatření realizovaná v prostorách PZS se záměrem zvýšit bezpečnost zdravotnického personálu a snížit riziko problémů v souvislosti se zdroji, managementem organizace. Zkratky aj. a jiné apod. a podobně ATB Antibiotika BMI Body Mass Index Index tělesné hmotnosti BSC Balanced Scorecard = systém vyvážených ukazatelů výkonnosti podniku CT Počítačová tomografie č. Číslo ČR Česká republika dg. Diagnóza EFQM European Foundation for Quality Management = Evropská nadace pro management kvality EKG Elektrokardiograf ereg Registry resortu zdravotnictví EU Evropská unie GCS Glasgow Coma Scale Glasgovská škála hodnocení vědomí IČO Identifikační číslo osoby JIP Jednotka intenzivní péče JOP Jiný odborný pracovník ZDROJE / MANAGEMENT ORGANIZACE, verze 01/2017 25
MKN Mezinárodní klasifikace nemocí MMSE Mini Mental State Examination - test kognitivních funkcí MRI Magnetická rezonance např. Například NIS Nemocniční informační systém NRPZS Národní registr poskytovatelů zdravotních služeb NU Nežádoucí událost Odd. Oddělení OECD Organisation for Economic Co-operation and Development = Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj PC Počítač Pozn. Poznámka PZS Poskytovatel zdravotních služeb RTG Rentgen Sb. Sbírky SHNU Systém hlášení nežádoucích událostí SLEPT (=PEST) Akronym (zkratka z názvu prvních) písmen čtyř sledovaných oblastí - Politické a legislativní, Ekonomické, Sociální a kulturní, Technologické SMART Akronym (zkratka z prvních písmen) anglických pojmů - Specific konkrétní, Measurable měřitelný, Achievable/Acceptable dosažitelné/přijatelné, Realistic/Relevant realistické/relevantní, Timed v čase (načasované) SOP Standard ošetřovatelské péče, též Vnitřní řízená dokumentace zdravotnického zařízení SWOT Akronym (zkratka z prvních písmen) anglických pojmů - identifikace silných (Strengths) a slabých (Weaknesses) stránek, příležitostí (Opportunities) a hrozeb (Threats) Tj. to je tzn. to znamená UZV Ultrazvuk VZP Všeobecná zdravotní pojišťovna ZP Zdravotnický pracovník ZPBD Zdravotnický pracovník pracující bez odborného dohledu ZPOD Zdravotnický pracovník pracující s odborným dohledem ZZ Zdravotnické zařízení ZDROJE / MANAGEMENT ORGANIZACE, verze 01/2017 26
Seznam obrázků Obrázek 1: Systémová skupina lidských zdrojů plánování lidských zdrojů a model analýzy mezer a nedostatků... 11 Seznam tabulek Tabulka 1: Nová nežádoucí událost Zdroje / management organizace Vedlejší osa 1... 13 Tabulka 3: Klasifikace hodnoty BMI... 20 ZDROJE / MANAGEMENT ORGANIZACE, verze 01/2017 27
Přílohy Příloha č. 1: EFQM Excellence Model 49,50 Model excelence EFQM je praktickým, dobrovolným rámcem, který organizacím umožňuje: hodnotit, kde se nacházejí na cestě k excelenci jedná se o nástroj, který pomáhá pochopit klíčové silné stránky a potenciální mezery ve vztahu ke stanovené vizi a poslání; připravit společný slovník a způsob uvažování o organizaci usnadňující efektivní sdělování myšlenek jak uvnitř organizace, tak i vně; sjednotit existující a plánované iniciativy a současně odstraňovat duplicity a identifikovat mezery; připravit základní strukturu pro systém managementu organizace. 49 Model excelence EFQM. Česká společnost pro jakost. [online], [cit. 2016-06-07]. Dostupné z: http://www.csq.cz/modelexcelence-efqm/. 50 EFQM Excellence Model. Management mania. [online], [cit. 2016-06-07]. Dostupné z: https://managementmania.com/cs/efqm-excellence-model. ZDROJE / MANAGEMENT ORGANIZACE, verze 01/2017 28
Příloha č. 2: Balanced Scorecard 51,52 Balanced Scorecard (BSC) je systém řízení a měření výkonnosti organizace, jehož základem je stanovení vyváženého systému vzájemně provázaných ukazatelů výkonnosti podniku. Představuje ucelený systém plánování a řízení. Metoda pomáhá stanovit vyvážení strategických cílů a ty převést do specifických dílčích cílů, včetně ukazatelů a metrik a při jejich realizaci měřit výkonnost organizace. BSC pracuje se čtyřmi perspektivami hodnocení organizace: Finanční perspektiva; Zákaznická perspektiva; Procesní perspektiva; Učení se a růst. 51 Balanced Scorecard (BSC). Management mania. [online], [cit. 2016-06-07]. Dostupné z: https://managementmania.com/cs/balanced-scorecard. 52 Balanced Scorecard. Analyzuj a proveď. [online], [cit. 2016-06-07]. Dostupné z: http://www.analyzujaproved.cz/aprss.aspx?rid=98672&app=main&grp=content&mod=contentportal&sta=articledetail& pst=articledetail&p1=oid_int_245&p2=roundpanel_bool_true&acode=24613ea6ea6498059e100f2f6e83950d. ZDROJE / MANAGEMENT ORGANIZACE, verze 01/2017 29
Příloha č. 3: PEST analýza 53,54 PEST analýza je zkratka pro anglická slova Political, Economic, Social and Technological analysis neboli analýzu politických, ekonomických, sociálních a technologických faktorů. Všeobecně se jedná o strategický audit vlivu makrookolí. 53 Zikmund, M. Kde se vzala a k čemu je PEST analýza. Business Vize. [online], [cit. 2016-06-07]. Dostupné z: http://www.businessvize.cz/planovani/kde-se-vzala-a-k-cemu-je-pest-analyza. 54 Šiková, P. STEP (PEST) analýza. Wiki knihovna. [online], [cit. 2016-06-07]. Dostupné z: http://wiki.knihovna.cz/index.php/wikiknihovna:hlavn%c3%ad_strana. ZDROJE / MANAGEMENT ORGANIZACE, verze 01/2017 30
Příloha č. 4: SWOT analýza 55 SWOT analýza se používá pro zhodnocení vnitřních a vnějších faktorů ovlivňujících úspěšnost organizace nebo konkrétního záměru. Nejčastěji je používána jako situační analýza v rámci strategického řízení a marketingu. SWOT je akronym z počátečních písmen anglických názvů jednotlivých faktorů: Strengths - silné stránky Weaknesses - slabé stránky Opportunities - příležitosti Threats - hrozby Stanovení výše uvedených faktorů se dále hodnotí mezi kvadranty: S O hodnocení - Jak pomocí silných stránek využít příležitosti na trhu? W O hodnocení - Jak využít příležitosti k odstranění nebo snížení našich slabých stránek? S T hodnocení - Jak využít silné stránky odvrácení hrozeb? W T hodnocení - Jak snížit hrozby ve vztahu k našim slabým stránkám? 55 SWOT analýza. Management mania. [online], [cit. 2016-06-07]. Dostupné z: https://managementmania.com/cs/swotanalyza. ZDROJE / MANAGEMENT ORGANIZACE, verze 01/2017 31