EVROPSKÁ KOMISE V Bruselu dne 14.9.2016 COM(2016) 585 final ZPRÁVA KOMISE EVROPSKÉMU PARLAMENTU A RADĚ O VNĚJŠÍ ČINNOSTI EIB V RÁMCI ROZPOČTOVÉ ZÁRUKY V ROCE 2015 {SWD(2016) 296 final} CS CS
1. ÚVOD Rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady č. 466/2014/EU 1 ze dne 16. dubna 2014 poskytuje Evropské investiční bance (EIB) záruku EU za případné ztráty vzniklé v rámci finančních operací EIB v souvislosti s projekty mimo Unii v období 2014 2020 (dále jen rozhodnutí nebo záruka EU ). Toto rozhodnutí vyžaduje, aby Komise na základě výročních zpráv EIB předkládala každý rok zprávu o vnější činnosti EIB uskutečněné v rámci rozpočtové záruky EU. Vzhledem k přijetí rozhodnutí č. 466/2014/EU pro období 2014 2020 byla tato zpráva, která se týká roku 2015, vypracována podle požadavků tohoto právního základu. Zpráva rovněž podává přehled o operacích, které EIB provedla v roce 2015 na vlastní riziko v regionech, na něž se vztahuje výše uvedené rozhodnutí. Operace EIB v Africe, Karibiku a Tichomoří (AKT) a v zámořských zemích a územích jsou předmětem samostatné výroční zprávy. Rozhodnutí (dále jen mandát ) stanoví maximální strop záruky EU na 30 miliard EUR v rozdělení na pevně stanovený strop ve výši 27 miliard EUR a nepovinnou dodatečnou částku ve výši 3 miliard EUR. O uvolnění nepovinné částky i o její regionální distribuci rozhodne Evropský parlament a Rada na základě přezkumu mandátu v polovině období. V novém rozhodnutí (466/2014/EU) zůstaly zachovány tři cíle na vysoké úrovni, na které se záruka EU vztahuje, konkrétně podpora růstu místního soukromého sektoru, rozvoj sociální a hospodářské infrastruktury a opatření v oblasti klimatu, a nezměnil se ani základní cíl, tedy podpora regionální integrace. Mandát vstoupil v platnost podpisem dohody o záruce dne 25. července 2014. Podrobnější údaje a statistické tabulky o výše uvedených činnostech, a to na úrovni projektů, odvětví, států a regionů, jsou uvedeny v připojeném pracovním dokumentu útvarů Komise. Po uplynutí čtvrtého roku provádění rámce pro měření výsledků (ReM) Evropské investiční banky podává tato zpráva informace o očekávaných výsledcích finančních operací EIB podepsaných v roce 2015. 2. KLÍČOVÉ VÝSLEDKY V roce 2015 podepsala EIB úvěry v celkové výši 6,7 miliardy EUR na operace v regionech, na něž se vztahuje mandát pro vnější úvěry, což je téměř stejný objem jako v předchozím roce (6,8 miliardy EUR). Z toho téměř tři čtvrtiny (72 %, 4,8 miliardy EUR) byly realizovány v rámci mandátu pro vnější úvěry se zárukou EU, což představuje nárůst o 16 % oproti roku 2014. Podíl úvěrů podepsaných s globální zárukou EU na krytí operací na úrovni států a regionů činil 4,4 miliardy EUR (92 %), zatímco podíl úvěrů se zárukou EU na politická rizika pro operace v soukromém sektoru dosáhl částky 0,4 miliardy (8 %). Objem finančních prostředků v rámci nástrojů EIB pro financování na vlastní riziko klesl o 0,7 miliardy EUR na 1,9 miliardy EUR. Celkové objemy byly v roce 2015 ovlivněny především dobrými výsledky v regionech východního sousedství a Ruska a Asie a Latinské Ameriky. EIB i nadále prokazovala své odhodlání podporovat program Unie v oblasti klimatu. V září 2015 rada EIB upravila strategii opatření v oblasti klimatu, podle níž se mají řídit veškeré činnosti EIB v Unii i mimo ni. Operace EIB podepsané v regionech, na něž se vztahuje rozhodnutí, se v posuzovaném roce udržely nad prahovou hodnotou 25 % stanovenou v rozhodnutí. Souhrnný poměr opatření v oblasti klimatu prováděných za období mandátu 1 Úř. věst. L 135, 8.5.2014, s. 1. 2
2014 2020 do konce roku 2015 dosáhl 35 %. Regiony, na něž se vztahuje mandát pro vnější úvěry, získaly v roce 2015 úvěry ve výši 2,1 miliardy EUR na opatření v oblasti klimatu. K plnění tohoto cíle výrazně přispívá zejména Asie, protože opatření v oblasti klimatu byla pro tento region stanovena jako klíčová priorita. V roce 2015 bylo navíc 32 % celkového počtu operací podepsaných v regionech, na něž se vztahuje mandát pro vnější úvěry, tj. 2,2 miliardy EUR, určeno na průřezový cíl regionální integrace průřezový cíl mandátu pro vnější úvěry prostřednictvím propojení energetických soustav, dopravních spojů, regionálních kapitálových fondů a podpory konvergence prostřednictvím rozvoje místního soukromého sektoru. V roce 2015, kdy byl rámec ReM prováděn čtvrtým rokem, EIB jeho prostřednictvím vyhodnotila, že lze očekávat, že 100 % nových operací podepsaných v regionech, na něž se vztahuje mandát pro vnější úvěry, přispěje k cílům mandátu vynikajícím nebo dobrým způsobem. Přibližně 88 % nových projektů má podle očekávání dosáhnout buď vynikajících, nebo dobrých výsledků z hlediska očekávaných dopadů, kvality a spolehlivosti projektů. Více než 80 % nových projektů má být podle předpokladů spojeno s vysokou nebo významnou adicionalitou EIB. Vlastní zpráva EIB o výsledcích operací EIB mimo Unii za rok 2015 (která zahrnuje také operace v zemích AKT a v zámořských zemích a územích) bude brzy zveřejněna na jejích internetových stránkách. Rozhodnutí klade důraz na dosažení značného souladu vnější činnosti EIB s vnějšími politikami, programy a nástroji Unie a je třeba uvést, že v průběhu roku 2015 EIB i nadále úzce spolupracovala s Komisí a Evropskou službou pro vnější činnost (ESVČ) s cílem posílit soulad a soudržnost svých činností s vnějšími politikami EU. Komise spolu s EIB a po konzultacích s ESVČ v této souvislosti aktualizovala regionální operačně-technické pokyny, které v květnu 2015 předložila Parlamentu a Radě. Regionální operačně-technické pokyny se vztahují na operace EIB v rámci záruky EU v období 2014 2020. Tyto regionální operačnětechnické pokyny poskytují vodítko k sladění oblasti působnosti intervencí EIB v různých regionech s politikami, programy a nástroji Unie. 3. FINANCOVÁNÍ OPERACÍ 3.1. PŘEHLED FINANČNÍCH OPERACÍ EIB PODEPSANÝCH V ROCE 2015 PODLE JEJICH PODÍLU NA DOSAŽENÍ POLITICKÝCH CÍLŮ UNIE Rozhodnutí pro všechny regiony, na něž se vztahuje rozpočtová záruka EU, vymezuje tři horizontální cíle na vysoké úrovni: i) rozvoj místního soukromého sektoru, zejména podporu malých a středních podniků (MSP), ii) iii) rozvoj sociální a hospodářské infrastruktury, přizpůsobení se změně klimatu a její zmírňování. K dalším základním cílům patří přínos k naplnění obecných zásad, jimiž se řídí vnější činnost, jak je uvedeno v článku 21 Smlouvy o EU, a regionální integrace partnerských zemí, včetně hospodářské integrace zemí usilujících o přistoupení k EU a zemí sousedství s Unií. 3
Z celkové částky podepsané v roce 2015 v regionech, na něž se vztahuje mandát pro vnější úvěr, je 40 % (2,7 miliardy EUR) určeno na podporu rozvoje místního soukromého sektoru, zejména prostřednictvím zlepšení přístupu MSP, mikropodniků a společností se střední tržní kapitalizací k financování. Zbývajících 60 % (4 miliardy EUR) bude použito na rozvoj sociální a hospodářské infrastruktury. Všechny operace EIB mimo území Unie podporují buď jeden z těchto cílů, nebo oba dva. V tomto ohledu je možné považovat cíl přizpůsobení se změně klimatu a její zmírňování za cíl průřezový. Na podporu tohoto průřezového cíle přizpůsobení se změně klimatu a její zmírňování bude určeno 32 % úvěrů (2,1 miliardy EUR). Na podporu průřezového cíle regionální integrace půjde rovněž 32 %, tedy 2,2 miliardy EUR, a to jak prostřednictvím rozvoje infrastruktury, tak prostřednictvím podpory přístupu místního soukromého sektoru k financování. Příspěvek k plnění cílů mandátu, který je uveden v grafu č. 1, bere v úvahu operace, které se v roce 2015 uskutečnily jak v rámci mandátu, tak i v rámci nástrojů financování na vlastní riziko. 4
% z podepsaných úvěrů celkem Výše příspěvku (v mil. EUR) Graf č. 1: Příspěvek k plnění cílů mandátu (% a výše příspěvku) 60% 4.031 % z podepsaných úvěrů celkem 50% Výše příspěvku (v mil. EUR) 40% 2.662 2.140 2.156 30% 20% 29 33 45 10% 19 0% MSP v soukromém sektoru Infrastruktura Změna klimatu Regionální integrace 4500 4000 3500 3000 2500 2000 1500 1000 500 0 Ve zbývající části je uveden přehled očekávaných a dosažených výsledků při dosahování politických cílů EU, jak je zaznamenal rámec ReM. Očekávané výsledky uváděné v této části nezahrnují všechny smlouvy podepsané v roce 2015, ale všechny projekty, u nichž byla první smlouva o financování podepsána v roce 2015 (jsou označovány jako nové projekty ). Tento přístup zamezí dvojímu započítávání výsledků u projektů, u nichž je v po sobě jdoucích letech podepsáno více smluv o financování. To znamená, že objem úvěrové činnosti uvedený v tomto oddíle představuje celkový objem schválených úvěrů jen pro nové projekty. Kromě toho údaje o objemu úvěrové činnosti a údaje o projektech nemusí být vzhledem k použité metodologii vždy zcela porovnatelné. Rozvoj místního soukromého sektoru, zejména podpora MSP Podpora EIB v rámci rozvoje místního soukromého sektoru má obyvatelům rozvojových a rozvíjejících se trhů vytvářet podmínky, které jim umožní zakládat a rozšiřovat podnikání, a tím vytvářet pracovní místa, uspokojovat potřeby po zboží a službách, překonávat chudobu a problémy v oblasti potravinového zabezpečení či zlepšovat životní úroveň. Udržitelný sociální a hospodářský rozvoj se navíc neobejde bez rozvoje soukromého sektoru. Tato podpora má různou podobu: vytvoření úvěrových linek pro místní finanční zprostředkovatele (zejména banky), které umožňují poskytování úvěrů MSP, dále účast ve fondech soukromého kapitálu a poskytováním rizikového kapitálu společnostem s vysokým potenciálem růstu, kapitálové financování poskytovatelů mikrofinancování a poskytování přímých úvěrů větším podnikům. Rozvoj místního soukromého sektoru získá podporu v rámci dvaceti šesti nových projektů podepsaných v roce 2015. Celkový objem schváleného financování EIB pro tyto projekty činí 2,9 miliardy EUR. Dvacet úvěrových linek je určeno na podporu MSP, 1 úvěrová linka podporuje činnosti mikrofinancování prostřednictvím investičního nástroje mikrofinancování a 5 jich je určeno na podporu činností v oblasti výzkumu a vývoje a na investiční projekty velkých společností. Rozvoj sociální a hospodářské infrastruktury 5
Rozvoj sociální a hospodářské infrastruktury zahrnující vše od silniční sítě a energetických soustav po služby zdravotnických zařízení či širokopásmového přístupu k internetu je jedním z pilířů procesu rozvoje. Jedná se také o pilíř, u něhož je veřejné financování často nezbytné, neboť infrastruktury bývají veřejným statkem, který má značný příznivý vedlejší účinek na hospodářství, životní prostředí i dobré životní podmínky lidí. EIB podporuje infrastrukturní projekty v celé řadě odvětví. V roce 2015 bylo v regionech, na něž se vztahuje mandát pro vnější úvěry, určeno na rozvoj sociální a hospodářské infrastruktury 29 nových projektů. Celkový objem schváleného financování EIB pro tyto projekty činí 3,9 miliardy EUR. EIB podepsala v roce 2015 smlouvy na 11 nových projektů v odvětví energetiky, z nichž 5 je zaměřeno na rozšíření a modernizaci přenosových a distribučních soustav. Tyto projekty připojí k přenosové soustavě dalších 273 300 domácností. Projekty v oblasti přenosu elektřiny rovněž pokrývají domácí poptávku pomocí navýšení kapacity stávajících soustav umožňující začlenění obnovitelných zdrojů výroby elektřiny, jako je větrná a vodní energie. Pět projektů se v roce 2015 zaměřovalo na výrobu energie, z toho tři na rozvoj obnovitelných zdrojů energie. Dohromady se díky těmto projektům vyrobí dostatek elektrické energie, který umožní zásobovat 2,45 milionu lidí v dotčených zemích. V jednom případě EIB přebírá riziko za projekt vodní elektrárny, přenosové soustavy a projekty v oblasti energetické účinnosti, které původně zahájila Světová banka na Ukrajině. Toto opatření uvolní úvěrovou kapacitu Světové banky, a pomůže tak Ukrajině při financování dovozu energie v krátkodobějším horizontu, aby se zamezilo vzniku závažné energetické krize. EIB podepsala 6 nových projektů v odvětví dopravy. Ty zahrnují meziměstské železniční tratě, nové systémy městské dopravy a zlepšení silniční dopravy modernizací povrchu vozovky. V odvětví vodohospodářství a hygieny byly v roce 2015 podepsány 4 projekty. Společně zlepší přístup k nezávadné pitné vodě pro přibližně 1,6 milionu domácností nebo její dodávky. Tento zlepšený přístup se může výrazným způsobem řetězově projevit i v dalších oblastech života v zemích, kde je špatné zásobování vodou jednou z hlavních příčin onemocnění a navíc představuje i značnou finanční a časovou zátěž pro domácnosti s nízkými příjmy. Jeden projekt v odvětví nakládání s pevnými odpady bude představovat důležitý příspěvek ke zvládnutí dopadů nakládání s odpady na životní prostředí. V rámci zemědělství a lesnictví jsou podepsány dva projekty. Z projektu v oblasti lesního hospodářství budou podpořeny zalesnění více než 80 000 ha znehodnocené půdy a renovace lesů o rozloze 20 000 ha, jakož i opatření protierozní ochrany na dalších 155 000 ha půdy. Podrobné informace o financovaných projektech jsou uvedeny v pracovním dokumentu útvarů Komise. Zmírňování dopadů změny klimatu a přizpůsobování se této změně Jelikož příčiny i dopady změny klimatu jsou globální, rozvinutí a rozšíření financování opatření v oblasti změny klimatu za hranice Unie je nezbytnou součástí vnější a rozvojové politiky Unie. EIB sehrává v tomto úsilí zásadní úlohu. Její podpora opatření v oblasti klimatu zůstala v roce 2015 vysoká a celkové podepsané úvěry činily 2 miliardy EUR, což představuje více než 30 % všech podepsaných úvěrů v regionech, na něž se vztahuje mandát pro vnější 6
úvěry. Tato úroveň je podobná jako údaje za předchozí rok a značně přesahuje celosvětový cíl EIB ve výši 25 % celkových úvěrů 2. Mandát proto významně přispívá k plnění cílů v oblasti změny klimatu, přičemž silný důraz je kladen na operace v oblasti zmírňování změny klimatu, které představují 92 % operací EIB, a 8 % operací se zaměřuje na přizpůsobení se změně klimatu. Převážná většina úvěrů na činnosti v oblasti změny klimatu i nadále přichází z projektů v odvětví dopravy a energetiky, které dohromady tvoří 68 % nových úvěrů na činnosti v oblasti změny klimatu mimo Unii za rok 2015. Významnou úlohu nadále hrají rovněž odvětví zemědělství a lesnictví. Mezi nové projekty v oblasti změny klimatu v roce 2015 patří i šest projektů v odvětví dopravy. Ty mimo jiné zahrnují stavbu metra či vybudování systémů městské hromadné dopravy. Osm nových projektů v odvětví energetiky v roce 2015 přispěje ke zmírňování změny klimatu, stejně jako řada víceoborových projektů, které zahrnují výrobu obnovitelné energie. Investice do zemědělství a lesnictví mohou sehrát klíčovou úlohu nejen při zmírňování změny klimatu prostřednictvím pohlcování uhlíku, ale i v posilování odolnosti systémů produkce potravin vůči měnícím se modelům klimatu. Projekt zalesňování přispívá nejen ke zmírňování změny klimatu prostřednictvím pohlcování uhlíku, ale díky regulaci eroze i k přizpůsobení se dopadům změny klimatu. Tento rozměr úvěrů na projekty v oblasti změny klimatu bývá často opomíjen, což je dáno jak neochotou příjemců půjčovat si na opatření k přizpůsobování se změně klimatu, tak nízkou přitažlivostí tohoto odvětví pro investory ze soukromého sektoru. Jelikož se však uznává, že regiony, na něž se vztahuje rozhodnutí, jsou obzvláště ohroženy současnou proměnlivostí klimatu a změnou klimatu v budoucnu, posiluje EIB začleňování odolnosti vůči změnám klimatu do projektů. To zahrnuje podporu opatření technické pomoci a vhodných opatření v oblasti plánování i konkrétní investice pro přizpůsobování se změně klimatu, například opatření protipovodňové ochrany. K úsilí EIB o začleňování cílů boje proti změně klimatu patří i měření uhlíkové stopy, kdy v rámci svých projektů provádí odhad hodnot emisí skleníkových plynů a podává o nich zprávu. V roce 2015 se v regionech, na něž se vztahuje mandát pro vnější úvěry, zapojilo do opatření v oblasti uhlíkové stopy 23 projektů. Tyto projekty představují podepsané úvěry nebo schválené příděly EIB v celkové výši 2,7 miliardy EUR. Související celkové absolutní emise skleníkových plynů v rámci tohoto financování se odhadují na 1,4 Mt CO 2 -eq/rok (nízká absolutní čísla jsou dána velkým počtem projektů v oblasti lesnictví, jež zajišťují pohlcování CO 2 ), přičemž uložené emise / emise, kterým se zamezilo, se odhadují na 1,3 Mt CO 2 -eq/rok celkem z týchž finančních prostředků. Strategie v oblasti klimatu mandátu pro vnější úvěry i nedávno schválená strategie v oblasti klimatu EIB kladou důraz na prosazování přístupů založených na řízení rizik, jejichž cílem je posílit odolnost aktiv, společenství a ekosystémů souvisejících s projekty EIB. EIB vyvíjí sadu nástrojů na hodnocení rizik a zranitelných míst napříč odvětvími a regiony, které budou sloužit k rozpoznání a řešení zranitelných míst v rámci jednotlivých projektů. To umožní EIB 2 V čl. 3 odst. 7 rozhodnutí č. 466/2014/EU se vyžaduje, aby v období 2014 2020 představovaly projekty v oblasti přizpůsobení se změně klimatu a jejího zmírňování alespoň 25 % objemu celkových finančních operací EIB. 7
určovat priority a podporovat financování opatření v oblasti přizpůsobování se změně klimatu. EIB se zavázala Evropskému parlamentu, že ve fázi předběžného posouzení bude provádět systematický screening všech nových operací v rámci mandátu pro vnější úvěry (a AKT), pokud jde o rizika spojená s klimatem, aby tak bylo možné řešit zranitelná místa projektu. Systém je stále ve finální fázi svého vývoje, podle plánu by však měl být od roku 2017 plně integrovaný a funkční. V roce 2015 byl tento screening proveden u všech projektů v rámci mandátu pro vnější úvěry. Velká část projektů byla hodnocena jako středně až vysoce riziková. Regionální integrace V roce 2015 podepsala EIB celkem 16 smluv o financování v hodnotě 2,3 miliardy EUR (1,6 miliardy EUR v roce 2014) přispívajících k regionální integraci. Devět úvěrových linek (1 255 milionů EUR) podpoří regionální integraci především v zemích usilujících o přistoupení k EU, a to prosazováním mezinárodní spolupráce a podporou sbližování ekonomik s Unií. Tři projekty, které byly podepsány v odvětví dopravy, mají za cíl usnadnit přeshraniční mobilitu (524 milionů EUR). Zbývající čtyři projekty podepsané v roce 2015 v rámci regionální integrace se týkají odvětví zemědělství, vodohospodářství, energetiky a nakládání s pevnými odpady. 3.2. PŘEHLED OBJEMU FINANCOVÁNÍ EIB V REGIONECH, NA NĚŽ SE VZTAHUJE ROZHODNUTÍ 3 Tabulka č. 1 podává přehled o objemu financování EIB v roce 2015 v regionech, na něž se vztahují rozhodnutí. Země operace Tabulka č. 1: Finanční operace EIB podepsané v roce 2015 (v mil. EUR) Globální záruka Země usilující o přistoupení k EU Operace v rámci záruky EU Krytí politického rizika Celkem Operace na vlastní riziko EIB Celkem 957 0 957 1 565 2 522 Země Středomoří 1 211 65 1 276 141 1 417 Východní sousedství, Rusko Asie a Latinská Amerika 1 426 55 1 481 0 1 481 821 150 971 150 1 121 Jižní Afrika 50 100 150 0 150 Celkem 4 465 370 4 835 1 856 6 691 Pozn.: Kromě výše uvedených objemů z vlastních zdrojů EIB byla podepsána jedna investice do fondu mikrofinancování ve výši 2 milionů EUR ze zdrojů třetích stran v zemích Středomoří. Podíl činnosti v rámci záruky EU z hlediska celkového objemu se v roce 2015 zvýšil o 16 % na 4,8 miliardy EUR (4,2 miliardy EUR v roce 2014), tj. na 72 % celkového financování poskytnutého v roce 2015 v regionech, na které se vztahuje rozhodnutí. Podíl činnosti EIB na 3 Rozhodnutí č. 466/2014/EU. 8
vlastní riziko klesl o 28 % (1,9 miliardy EUR). Přibližně 92 % operací financovaných EIB na vlastní riziko bylo v roce 2015 podepsáno v zemích usilujících o přistoupení k EU a v zemích Asie a Latinské Ameriky, zatímco zbývajících 8 % bylo podepsáno v oblasti Středomoří. V zemích východního sousedství a v Jižní Africe byly veškeré úvěry podepsány v rámci záruky EU. V roce 2015 bylo 92 % úvěrů podepsaných se zárukou EU kryto globální zárukou (4,5 miliardy EUR), která se používá u operací na úrovni států a regionů, zatímco 8 % úvěrů bylo kryto zárukou na politická rizika (0,4 miliardy EUR), která se používá v případě operací v soukromém sektoru. Tabulka č. 2: Celkový počet podepsaných úvěrů v čisté výši v porovnání se stávajícími stropy podle mandátu EU na období 2014 2020 V mil. EUR Strop Podepsané úvěry v čisté výši (v mil. EUR) Podepsané úvěry v čisté výši jako % stropu mandátu Země usilující o přistoupení k EU 8 739 1 157 13 % Země Středomoří 9 606 1 656 17 % Východní sousedství, Rusko 4 831 2 571 53 % Asie a Latinská Amerika 3 407 1 386 41 % Jižní Afrika 416 150 36 % Celkem v regionech, na něž se vztahuje mandát 27 000 6 920 26 % Jak je uvedeno v tabulce č. 2, po 1,5 letech financování v rámci mandátu pro vnější úvěry na období 2014 2020 (tj. po uplynutí 21 % doby provádění) dosáhl celkový počet podepsaných úvěrů v rámci mandátu pro vnější úvěry 6,9 miliardy EUR, což odpovídá míře čerpání ve výši 26 % (nárůst z 8 % na konci roku 2014). Míra čerpání v regionu východní sousedství, Rusko přesahuje 50 %, po něm následuje region Asie a Latinská Amerika s 41 % a region Jižní Afrika s 36 %. V roce 2015 pokračovalo nesplácení úvěrů a úroků ze strany syrské vlády. Na konci roku 2015 činily kumulativní platby ze záručního fondu v souvislosti s žádostmi EIB celkem 202,89 milionu EUR, z toho byla v roce 2015 vyplacena částka ve výši 60,16 milionu EUR. 9
Graf č. 2: Meziroční vývoj objemu úvěrové činnosti EIB z vlastních zdrojů EIB 9.000 8.000 7.000 7.639 7.828 6.495 6.506 7.051 6.768 6.691 6.000 5.567 5.542 5.000 4.000 3.000 2.000 1.000 67% 73% 78% 63% 47% 61% 63% 62% 72% - 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013 2014 2015 Mandát Nástroje vlastního rizika EIB Celkem Graf č. 2 ukazuje vývoj úvěrů v rámci mandátu a v rámci nástrojů vlastního rizika v letech 2007 až 2015. V průběhu celého tohoto období bylo v těchto regionech v průměru 65 % financování EIB poskytováno v rámci mandátu se zárukou EU s ročními výkyvy mezi 47 % a 78 %. Pokud jde o počet projektů, v roce 2015 byly v rámci záruky EU podepsány úvěry na 38 projektů (v roce 2013 bylo podepsáno 42 projektů) a v rámci vlastního rizika EIB na 16 projektů (v roce 2014 bylo podepsáno 23 projektů). Tabulka č. 3: Počet podepsaných operací v roce 2015 podle regionů (všechny zdroje) Regiony Zdroje třetí strany V rámci záruky EU Vlastní riziko EIB Celkem Země usilující o přistoupení k EU 0 7 14 21 Země Středomoří 4 1 10 1 12 Východní sousedství, Rusko 0 9 0 9 Asie a Latinská Amerika 0 11 1 12 Jižní Afrika 0 1 0 1 Celkem 1 38 16 55 Jak je uvedeno v tabulce č. 4, hlavním regionem mimo Unii, kam směřovalo financování EIB, byly i v roce 2015 země usilující o přistoupení k EU, s nimiž byly podepsány úvěry ve výši 2,5 miliardy EUR, což představuje 38 % celkových finančních prostředků poskytnutých dotčeným regionům. V daném regionu byla pozornost věnována především zajištění 4 Jedna operace byla podpořena jak financováním na vlastní riziko EIB, tak i financováním na základě mandátu pro vnější úvěry vykázána jako operace na vlastní riziko EIB. 10
přiměřené finanční podpory inovací a růstu, zejména MSP, a poskytování úvěrů soukromému sektoru. Na základě mandátu bylo klíčovou prioritou rovněž financování projektů k zajištění větší integrace s evropskými sítěmi infrastruktury. V zemích Středomoří dosáhla podepsaná částka výše 1,4 miliardy EUR. Byla převážně určena na projekty zaměřené na podporu vytváření sociální a hospodářské infrastruktury, a to především na projekty v oblasti energetiky (53 %) a dopravy (25 %). Celkem 12 % těchto prostředků bylo v rámci úvěrových linek přiděleno bankám na poskytování úvěrů MSP. V zemích východního sousedství dosáhly podepsané úvěry celkové výše 1,5 miliardy EUR, což představuje nejvyšší nárůst oproti roku 2014 (o 26 %) mezi všemi regiony, na něž se vztahuje mandát pro vnější úvěry, a to navzdory zavedení sankcí Unie vůči Rusku. Konkrétně s Ukrajinou byl podepsán akční plán ve výši 1,3 miliardy EUR, v jehož rámci byla poprvé podepsána transakce se zárukou (téměř 0,5 miliardy EUR na investiční projekty Mezinárodní banky pro obnovu a rozvoj na Ukrajině) krytá z globální záruky EU. V Asii, Střední Asii a v Latinské Americe poklesla celková výše podepsaných úvěrů o 18 % od roku 2014, na 1,1 miliardy EUR. Projekty v Latinské Americe se na celkové částce podepsaných úvěrů podílejí z 55 % a zaměřují se zejména na financování infrastruktur a soukromého sektoru v Brazílii a Nikaragui. V Jižní Africe byly podepsány tři úvěry (v celkové výši 150 milionů EUR) na financování úvěrových linek pro soukromý sektor, které jsou určeny bankám pro poskytování úvěrů MSP. Tabulka č. 4: Odvětvové rozdělení finančních operací EIB podepsaných v roce 2014 v regionech, na něž se vztahuje rozhodnutí (všechny zdroje) V mil. EUR Země usilující o přistoupen í k EU Země Středomoří Východní sousedství, Rusko Asie a Latinská Amerika Jižní Afrika Celkem Úvěrové linky 1 430 175 505 250 150 2 510 Energetika 40 758 477 545 1 819 Doprava 562 350 151 233 1 296 Voda, kanalizace 23 125 260 93 500 Průmysl 200 2 202 Služby 135 10 145 Zemědělství, rybolov, 120 120 lesnictví Pevné odpady 13 48 61 Rozvoj měst 40 40 Celkový součet 2 522 1 419 1 481 1 121 150 6 693 11
3.3. DOPAD A PŘIDANÁ HODNOTA OPERACÍ EIB Rámec ReM umožňuje posuzovat finanční operace EIB po celou dobu jejich životního cyklu. Pomáhá vybírat na základě konkrétních výsledků fungující projekty, které odpovídají prioritám Unie a v nichž bude zapojení EIB představovat přidanou hodnotu. Při hodnocení jsou stanoveny ukazatele výsledků spolu s výchozími úrovněmi a cíli, které zachycují očekávané hospodářské, sociální a environmentální výsledky operace. Po celou dobu životnosti projektu je na základě těchto specifických referenčních ukazatelů výkonnosti sledováno plnění cílů, které je pak předmětem zprávy ve dvou důležitých momentech: při dokončení projektu a tři roky po dokončení projektu u přímých operací; na konci investičního období a na konci životnosti fondů soukromého kapitálu a na konci období přidělování prostředků u zprostředkovaných úvěrů. Projekty jsou hodnoceny na základě tří pilířů : i) první pilíř hodnotí očekávaný přínos k prioritám Unie a dané země a způsobilost podle cílů mandátu EIB; ii) iii) druhý pilíř hodnotí kvalitu a spolehlivost operace na základě očekávaných výsledků; třetí pilíř hodnotí očekávanou finanční i nefinanční adicionalitu EIB. Výsledky přezkumů dokončení projektů podle rámce ReM společně s případovou studií prvního dokončeného infrastrukturního projektu jsou shrnuty v pracovním dokumentu útvarů Komise. V následujícím oddíle jsou popsány očekávané výsledky finančních operací EIB podepsaných v roce 2015 v regionech, na něž se vztahuje mandát pro vnější úvěry. Aby se zamezilo dvojímu započítávání projektů a očekávaných výsledků, vztahuje se tato zpráva pouze na očekávané výsledky a adicionalitu nových projektů, tj. projektů, u nichž byla první smlouva o financování podepsána v roce 2015 (49 nových projektů). 12
Graf č. 3: Hodnocení nově podepsaných projektů v roce 2015 na základě rámce ReM podle pilířů 100% 90% 80% 70% 60% 50% 40% 30% 20% 10% 0% 1 7 16 42 33 33 6 9 Hodnocení P1 Hodnocení P2 Hodnocení P3 P1a2: zanedbatelné P3: nízké P1a2: dobré P3: významné P1a2: přijatelné P3: nevýrazné P1a2: vynikající P3: vysoké Pokud jde o míru přispění k plnění cílů (první pilíř rámce ReM), 33 % nově podepsaných úvěrů v roce 2015 bylo hodnoceno jako vynikající, což znamená vysoký přínos jak pro vlastní rozvojové cíle jednotlivých zemí, tak pro priority Unie s ohledem na dotyčnou zemi a/nebo region. V rámci prvního pilíře bylo 67 % operací hodnoceno jako dobré. Projekty, u nichž se očekává příspěvek na dobré úrovni, jsou v souladu s cíli mandátu a mohly by být velkým přínosem pro vlastní rozvojové cíle země nebo cíle Unie a nevýrazným přínosem pro ostatní cíle. U přímo financovaných projektů (druhý pilíř rámce ReM) je hodnocení založeno na spolehlivosti, finanční a ekonomické udržitelnosti a environmentální a sociální udržitelnosti projektů. U zprostředkovaných operací je hodnocení založeno na očekávaných výsledcích vážených podle rizikových aspektů, jež se měří spolehlivostí zprostředkovatele a kvalitou operačního prostředí. Druhý pilíř ukazuje, že pouze u jedné nově podepsané operace se očekává vynikající hodnocení s vnitřní mírou návratnosti (ERR) vyšší než 15 %. U více než 85 % nových operací se očekává dobré hodnocení. Jedná se o přímé operace s průměrnou vnitřní mírou návratnosti mezi 10 % až 15 % v případě infrastrukturních projektů, nebo o zprostředkované operace, které usnadňují přístup k financování a rozvoj finančního sektoru v dosud vysoce rizikovém prostředí charakterizovaném nejistotou výsledků. Šest projektů bylo vyhodnoceno jako přijatelné, především v důsledku vysoce rizikového prostředí, které ovlivňuje pravděpodobnost dosažení plánovaných výsledků. Adicionalita (třetí pilíř rámce ReM) se měří jako rozdíl mezi příspěvkem EIB na investiční projekt a běžným tržním financováním, a to ze tří hledisek: přiměřenost finančních zdrojů s ohledem na potřeby projektů; technický přínos EIB a dopad z hlediska zvýšení norem a snazšího získání příspěvků z jiných zdrojů. U převážné většiny ze 49 nových projektů, které byly podepsány v roce 2015, je adicionalita podpory EIB hodnocena jako významná (33), nebo vysoká (7). U 9 z nich byla vyhodnocena jako nevýrazná. Stupeň adicionality je obvykle vyšší u složitějších projektů v méně rozvinutých regionech, kde bývají potřeby předkladatelů projektu největší, a méně významný 13
u projektů, kde EIB poskytuje úvěry velmi zkušeným předkladatelům a zprostředkovatelům. Z tohoto důvodu byla většina projektů, jejichž adicionalita byla hodnocena jako vysoká, realizována v regionech východního sousedství a Středomoří, zatímco adicionalita u 5 projektů v zemích usilujících o přistoupení k EU byla hodnocena jako nevýrazná. Schopnost EIB poskytovat dlouhodobé financování, které by často nebylo jinak dostupné, je jedním z klíčových přínosů banky. Téměř všechny nové operace v roce 2015 poskytují předkladatelům projektů nebo finančním zprostředkovatelům splatnost, která přesahuje obvyklou dobu splatnosti na místním trhu. Ve většině případů odpovídají podmínky financování EIB ekonomické životnosti financovaných aktiv. Splatnost u nových projektů podepsaných v roce 2015, tedy v průměru přibližně 15 let, je podle odhadů dva a půl krát delší, než splatnost na místním trhu. U vybraných operací může EIB použít různé mechanismy, aby absorbovala měnové riziko. To může učinit financování pro dlužníky přitažlivější, a to i pro konečné příjemce v případě zprostředkovávaných operací, jejichž činnosti se soustřeďují na domácí trhy. V regionech, na něž se vztahuje mandát pro vnější úvěry, využily tři úvěrové linky financování v místní měně. EIB se kromě vlastních úvěrů snaží mobilizovat a řídit i granty třetích stran. Jsou významným zdrojem adicionality, zejména v zemích Středomoří, stejně jako v zemích východního sousedství. V roce 2015 využilo granty dvanáct nových projektů. Významnou úlohu sehrála EIB i z hlediska zvyšování standardů, mobilizace zdrojů a technického přínosu. 4. SPOLUPRÁCE EIB S JINÝMI SUBJEKTY 4.1 SPOLUPRÁCE S KOMISÍ Mandát vyžaduje, aby Komise, ESVČ a EIB spolupracovaly a posílily soulad vnějších činností EIB a cílů vnější politiky Unie v zájmu dosažení co nejvyšší součinnosti mezi financováním EIB a rozpočtovými zdroji Unie, zejména prostřednictvím pravidelného a systematického dialogu a včasných konzultací ohledně politik, strategií a zásoby vhodných projektů. V roce 2015 se i nadále uplatňovalo memorandum o porozumění (revidované v roce 2013) uzavřené mezi Komisí, ESVČ a EIB, pokud jde o spolupráci a koordinaci v regionech, na něž se vztahuje mandát pro vnější úvěry, například prostřednictvím výměny informací o zásobě vhodných projektů a kontaktních údajů. Kombinováním jednotlivých mechanismů se tvoří silné vazby společného financování s dalšími mezinárodními finančními institucemi a důsledkem je sblížení s politikami a prioritami Unie v kontextu jednotlivých zemí v zájmu co největšího posílení dopadu projektů financovaných z grantů Unie. Struktura řízení těchto nástrojů navíc umožňuje a vyžaduje úzkou koordinaci a spolupráci s Komisí, ESVČ a ostatními mezinárodními finančními institucemi, což je podmínkou pro předložení projektu kombinujícího grantové zdroje s úvěry EIB. EIB se i v roce 2015 aktivně podílela na činnosti regionálních mechanismů pro kombinování zdrojů. Byly schváleny nebo podepsány příspěvky ve výši 197 milionů EUR z rozpočtu Unie (granty, technická pomoc, rizikový kapitál), které doplňují financování EIB v regionech, na něž se vztahuje mandát pro vnější úvěry (108 milionů EUR z rozpočtových zdrojů Unie doplňujících úvěry EIB poskytnuté v rámci investiční facility sousedství, 62 miliony EUR v rámci investiční facility pro západní Balkán, 10 milionů EUR v rámci latinskoamerické investiční facility a 2 miliony EUR v rámci investiční facility pro 14
Střední Asii). EIB úzce spolupracovala s Komisí v rámci odborné skupiny EUBEC (platforma EU pro kombinování zdrojů ve vnější spolupráci). Podrobný seznam operací financovaných z rozpočtu Unie, které jsou řízeny EIB (technická pomoc, granty, vlastní kapitál) a které byly podepsány nebo schváleny v roce 2015, je uveden v pracovním dokumentu útvarů Komise. V lednu 2016 přijala Komise nový balíček proti vyhýbání se daňovým povinnostem, který obsahuje řadu iniciativ usilujících o silnější a koordinovanější postoj EU proti zneužívání daně z příjmů právnických osob v rámci jednotného trhu i mimo něj. Balíček dále rozšiřuje kritéria, která jsou základem řádné správy v oblasti daní, včetně opatření v boji proti agresivnímu daňovému plánování. Tento balíček odráží diskuse v Radě, doporučení Evropského parlamentu i výsledky projektu OECD v boji proti erozi základu daně a přesouvání zisku. S ohledem na uvedené souvislosti a na rozsáhlé odborné znalosti skupiny EIB a její vedoucí postavení v prosazování osvědčených postupů v oblasti daňové transparentnosti a účinného zdanění Komise aktivně spolupracuje s EIB při posuzování možností budoucího vývoje politiky banky vůči zemím, které nesplňují podmínky s ohledem na tato nová opatření proti vyhýbání se daňovým povinnostem. Podrobná hlediska této interinstitucionální spolupráce mezi EIB, Komisí a ESVČ při podpoře priorit Unie i partnerských zemí v těchto regionech jsou popsána v pracovním dokumentu útvarů Komise. 4.2. SPOLUPRÁCE S EVROPSKÝM VEŘEJNÝM OCHRÁNCEM PRÁV Memorandum o porozumění, které bylo mezi EIB a evropským veřejným ochráncem práv podepsáno v roce 2008, vymezuje základ pro obě fáze mechanismu pro vyřizování stížností týkajících se EIB, tedy pro interní fázi (mechanismus EIB pro vyřizování stížností) a externí fázi (evropský veřejný ochránce práv). Správní rada EIB celý mechanismus schválila po rozsáhlých veřejných konzultacích v roce 2010. Memorandum zajišťuje společné chápání účelu a jednotné uplatňování interní i externí složky, přičemž pozornost je věnována především: existenci účinného interního mechanismu pro vyřizování stížností (mechanismus EIB pro vyřizování stížností), jímž se řeší stížnosti, jež EIB podaly externí subjekty prostřednictvím všech provozních jednotek EIB, v případě stížností, které souvisejí s operacemi mimo Unii, včetně operací, na něž se vztahuje vnější mandát pro vnější úvěry, závazku veřejného ochránce práv využívat systematicky právo zahájit šetření z vlastní iniciativy pro řešení stížností, pokud stěžovatel není občanem ani rezidentem Unie, rozsahu přezkumu ze strany evropského veřejného ochránce práv, přičemž se jako potřebný předchozí postup uznává mechanismus EIB pro vyřizování stížností. V roce 2015 neobdržel evropský veřejný ochránce práv žádnou stížnost související s činností EIB v některém z regionů, na něž se vztahuje mandát pro vnější úvěry. Na základě kritické připomínky evropského veřejného ochránce práv vůči Evropské investiční bance v roce 2014, která se týkala postupu řízení zadávání veřejné zakázky projektu koridoru V c) v Bosně a Hercegovině, banka nicméně provedla audit svého monitorování operací v rámci zadávání veřejných zakázek v roce 2015. 15
4.3. SPOLUPRÁCE S MEZINÁRODNÍMI FINANČNÍMI INSTITUCEMI Nedílnou součástí činnosti EIB je spolupráce s mezinárodními finančními institucemi, která sahá od dialogů o institucionálních otázkách, horizontálních aspektech a tematických otázkách, přes vzájemné konzultace až po rozvinuté formy operačního spolufinancování a dělbu práce. Dialog mezi mezinárodními finančními institucemi se většinou odehrává v rámci specializovaných pracovních skupin, které se pravidelně scházejí za účelem sdílení osvědčených postupů nebo řešení konkrétních otázek. V roce 2015 pokračovala spolupráce EIB s ostatními mezinárodními rozvojovými bankami na přípravě rozvojového programu po roce 2015, a zejména na vypracování společného přístupu k úlohám v oblasti financování rozvoje. Klíčovými mezinárodními událostmi byly třetí mezinárodní konference o financování rozvoje, která se konala v Addis Abebě, sumit OSN v New Yorku a konference smluvních stran Rámcové úmluvy OSN o změně klimatu v Paříži (COP 21). V této souvislosti EIB prohloubila svou spolupráci s dalšími mezinárodními rozvojovými bankami a především se s Mezinárodním měnovým fondem a mezinárodními rozvojovými bankami spolupodílela na přípravě několika důležitých zpráv. Zejména společná zpráva nazvaná Biliony místo miliard: příspěvky mezinárodních rozvojových bank na financování rozvoje, která byla vydána před konferencí v Addis Abebě v červenci 2015, významným způsobem vyzdvihla úspěchy, kterých mezinárodní rozvojové banky dosáhly, ať už společně, či jednotlivě, a upozornila na značný nárůst, jehož je třeba. EIB byla v roce 2015 pověřena předsednictvím v pracovní skupině mezinárodních rozvojových bank skupiny G7 partnerství z Deauville, za něž prezident EIB předkládal zprávy na schůzkách ministrů skupiny G7 během výročních zasedání Mezinárodního měnového fondu a Světové banky. V roce 2015 pokračovala EIB ve své spolupráci se skupinou G20 prostřednictvím pravidelné účasti v pracovní skupině G20 pro investice do infrastruktury (IIWG) a příspěvků k její činnosti. EIB také posílila svou provázanost se systémem OSN podpisem memoranda o porozumění se dvěma institucemi: Mezinárodním fondem pro zemědělský rozvoj (IFAD) a Organizací OSN pro průmyslový rozvoj (UNIDO). EIB nadále přispívala k činnosti Výboru OECD pro rozvojovou pomoc (DAC) v oblasti modernizace oficiální rozvojové pomoci (ODA). V roce 2015 EIB také pokračovala ve spolupráci s mezinárodními rozvojovými bankami a dalšími mezinárodními finančními institucemi a příslušnými skupinami na harmonizaci standardů pro oznamování sledování a dopadu financování opatření v oblasti změny klimatu. V rámci mandátu bylo přibližně 41 % podepsaných úvěrů spolufinancováno jinými mezinárodními finančními institucemi a 31 % operací podepsaných v roce 2015 bylo spojeno s grantem z rozpočtu Unie. Podrobný seznam operací EIB spolufinancovaných jinými mezinárodními finančními institucemi za rok 2015 je uveden v pracovním dokumentu útvarů Komise. 16