Komoditní burzy ve světě a v ČR

Masarykova univerzita v Brně Ekonomicko-správní fakulta Studijní obor: Finanční podnikání Komoditní burzy ve světě a v ČR Commodity Exchanges in the World and in the CR Bakalářská práce Vedoucí bakalářské práce: Mgr. Petr Červinek Autor: Jan Toman Brno, květen 2006

Masarykova univerzita v Brně Ekonomicko-správní fakulta Katedra financí Akademický rok 2005/2006 ZADÁNÍ BAKALÁŘSKÉ PRÁCE Pro: Obor: T O M A N Jan Finanční podnikání Název tématu: KOMODITNÍ BURZY VE SVĚTĚ A V ČR Commodity Exchanges in the World and in the CR Zásady pro vypracování Problémová oblast: Význam komoditních burz ve finančním systému. Cíl práce: Srovnat fungování nejvyspělejších komoditních burz s burzami v ČR. Postup práce a použité metody: Teoreticky zpracovat problematiku komoditních burz, analyzovat současnou situaci na světových a tuzemských burzách, srovnat současný stav v ČR se závěry teoretické části a se situací na světových burzách. Pokusit se definovat budoucí tendence vývoje ve světě a v ČR, zejména se pokusit odhadnout budoucí význam komoditních burz v ČR.

Rozsah grafických prací: Rozsah práce bez příloh: předpoklad cca 10 tabulek a grafů 35-40 stran Seznam odborné literatury: Dědič, Jan. Burza cenných papírů a komoditní burza. Praha : Prospektrum, 1992. 295 s. ISBN 80-85431-62-9. Dědič, Jan - Kouba, Jan. Burzovní právo a burzovní obchody na komoditních burzách. 1. vyd. Praha : Vysoká škola ekonomická v Praze, 1991. 136 s. : 3. Bibliogr. s. 129-132. ISBN 80-7079-015-6. Jílek, Josef. Finanční a komoditní deriváty. 1. vyd. Praha : Grada, 2002. 624 s. Slovníček. - Bibliografie: s. 611-614. ISBN 80-247-0342-4. Liška, Václav - Houška, Jiří. Finanční teorie bankovnictví. 4, Obchodování s CP a komoditami. Vyd. l. Praha: Vydavatelství ČVUT, 1998. 209 s. Bibliografie: s. 209. ISBN 80-01-01876-8. Musílek, Petr. Finanční trhy a investiční bankovnictví. Vyd. 1. Praha: ETC Publishing, 1999. 852 s. ISBN 80-86006-78-6. Adámek, Miroslav. Mechanismus obchodování na komoditní burze. 2004. Kouba, Jan. Termínové a opční obchody na komoditních burzách : Futures and options trading on commodity exchanges. Vyd. 1. Praha: Vysoká škola ekonomická v Praze, 1998. 155 s. Bibliografie: s. 155. - Burzovní terminologie. ISBN 80-7079-525-5. Musílek, Petr. Trhy cenných papírú. Vyd. 1. Praha : Ekopress, 2002. 459 s. Bibliografie: s. 449-456. - Rejstřík. - Slovník základních pojmů. ISBN 80-86119-55-6. Dědič, Jan - Barták, Jan - Zagar, T. Zákon o komoditních burzách: (komentář). Vyd. 1. Praha: SEVT, 1992. 205 s. Komentované zákony. ISBN 80-7049-043-8. Vedoucí bakalářské práce: Mgr. Petr Červinek Datum zadání bakalářské práce: 25. 11.2005 Termín odevzdání bakalářské práce: 26.5.2006 Vedoucí katedry V Brně dne: 25. 11. 2005

Jméno a příjmení autora: Jan Toman Název diplomové práce: Komoditní burzy ve světě a v ČR Název práce v angličtině: Commodity Exchanges in the World and in the CR Katedra: Financí Vedoucí diplomové práce: Mgr. Petr Červinek Rok obhajoby: 2006 Anotace Předmětem bakalářské práce Komoditní burzy ve světě a v ČR je srovnání postavení komoditních burz v České republice se světovými burzami. První část je zaměřena na obecnou charakteristiku komoditních burz. V druhé části je provedena analýza přední světové burzy Chicago Board of Trade. Třetí část se věnuje komoditním burzám v České republice. Je zde jednak popsán jejich současný stav, zároveň je zde provedeno srovnání se zahraničními burzami. V poslední části je pak možné nalézt zamyšlení nad dalším vývojem komoditních burz na českém území. Annotation The goal of the submitted thesis: Commodity Exchanges in the World and in the CR is to compare position of commodity exchanges in the Czech Republic to world exchanges. The first part is focused on characterizing commodity exchanges in common. In the second part an analysys of a leading world exchange is carried out - the Chicago Board of Trade. Third part is reserved for Czech commodity exchanges. There is a description of theirs situation and also a comparation to world exchanges. In the final part, you can find a meditation about a future of commodity exchanges in the Czech Republic. Klíčová slova Komoditní burza, komodity, burzovní obchod, spekulace, zajištění, Česká republika, Chicago Board of Trade. Keywords Commodity exchange, commodities, exchange trade, speculation, hedging, the Czech Republic, the Chicago Board of Trade.

Prohlášení Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci Komoditní burzy ve světě a v ČR vypracoval samostatně pod vedením Mgr. Petra Červinka a uvedl v seznamu literatury všechny použité literární a odborné zdroje. V Brně dne 12. května 2006 vlast no r uč ní podpis aut o r a

Poděkování Na tomto místě bych rád poděkoval vedoucímu práce, Mgr. Petru Červinkovi, za cenné připomínky a odborné rady, kterými přispěl k vypracování této bakalářské práce.

Obsah 1 Úvod...8 2 Komoditní burzy...10 2.1 Vývojové fáze komoditních burz...10 2.1.1 Počátky a vznik prvních burz...10 2.1.2 Vznik a vývoj prvních burz na zboží...10 2.1.3 Vývojové trendy moderních burz...11 2.2 Druhy burz...12 2.2.1 Dle předmětu burzovního obchodu...12 2.2.2 Jiné dělení burz...12 2.3 Předpoklady fungování komoditní burzy...13 2.3.1.1 Základní funkce komoditní burzy:...13 2.4 Termínové komoditní burzy...15 2.4.1 Účastníci burzovních obchodů...16 2.5 Druhy obchodů na komoditní burze...17 2.5.1 Promptní a dodávkové obchody...17 2.5.2 Spekulační obchody...18 2.5.3 Přímé termínové obchody...18 2.5.4 Hedgingové obchody...19 2.5.5 Opční obchody...20 2.5.6 Obchody prolongační a stravné...20 2.5.7 Obchody arbitrážní...21 3 Zahraniční burzy...22 3.1 Chicago Board of Trade...23 3.1.1 Historie burzy...23 3.1.2 Organizační struktura burzy...24 3.1.3 Obchodované komodity...26 3.1.3.1 Zemědělské produkty...27 3.1.3.2 Úrokové sazby (finanční produkty)...27 3.1.3.3 Indexové produkty...30 3.1.3.4 Drahé kovy...30 3.1.4 Perspektiva dalšího vývoje burzy...31 3.2 Dohled nad komoditními burzami v USA...32 4 Komoditní burzy v České republice...34 4.1 Stručná historie burz na zboží na našem území...34 4.2 Vývoj burz po roce 1989...35 4.3 Právní postavení komoditních burz...36 4.3.1 Rozdíl mezi komoditní burzou a burzou cenných papírů...36 4.3.2 Založení a vznik komoditní burzy...37 4.3.3 Vnitřní organizace komoditních burz...37 4.3.4 Státní dozor nad komoditními burzami...37 4.4 Plodinová burza Brno (PBB)...38 4.4.1 Předmět burzovního obchodu...38 4.5 Českomoravská komoditní burza Kladno (ČMKBK)...39 4.5.1 Sídlo burzy...39 4.5.2 Působnost burzy...39 4.5.3 Komoditní sekce obchodované na ČMKBK...39 4.6 Obchodní burza Hradec Králové (OBKH)...40 4.7 Komoditní burza Praha (KBP)...40 4.8 Analýza situace na burzách v České republice...41

4.9 Srovnání českých burz s burzami ve světě...42 5 Perspektiva vývoje komoditních burz v ČR...44 5.1 Příprava nového zákona o komoditních burzách...44 5.2 Budoucnost komoditních burz v České republice...45 6 Závěr...47 Použitá literatura...49 Seznam tabulek...51 Seznam obrázků...51 Seznam příloh...51 Příloha I...52

1 Úvod Tato bakalářská práce pojednává o komoditních burzách. Tyto instituce jsou, stejně jako burzy cenných papírů, tradiční součástí světových tržních ekonomik. Na rozdíl od burz cenných papírů však o komoditních burzách není zdaleka tolik slyšet, což platí zejména v České republice. Proto je myslím vhodné věnovat se tomuto tématu, aby bylo zřejmé, jaká panuje situace kolem komoditních burz na našem území. Burzy u nás vznikaly nově až po změně politického a ekonomického režimu v roce 1989, jsou to tedy velmi mladé instituce zatížené určitými problémy, které z jejich nedlouhé historie pramení. Otázkou například je, zda jejich současná právní úprava, která pochopitelně vznikala také až po roce 1989, plní dostatečně svou funkci. Jak napovídá název práce, půjde zde nejen o komoditní burzy v České republice, ale také o burzy zahraniční. Oproti českým burzám mají nejvyspělejší světové burzy mnohem delší historii. Díky tomu, ale i vzhledem k dalším faktorům, jsou světové komoditní burzy velmi vyspělé instituce, často s celosvětovou působností. Hlavní cíl této práce by měl být právě ve srovnání nejvyspělejších zahraničních burz s komoditními burzami v České republice. Předpokládám přitom, že komoditní burzy na našem území zdaleka nejsou na stejné úrovni jako ty zahraniční. Proto dalším cílem, který by měl být v práci dosažen, je popsání vlastností, které našim burzám chybí, a zamyšlení se nad tím, kdy a jakým způsobem by se mohla situace u nás zlepšit. Jak již bylo řečeno, o komoditních burzách mnoho informací běžně neuslyšíme, proto je myslím vhodné věnovat úvodní kapitolu práce teoretickým vlastnostem komoditních burz. Zaměření této části by mělo být na všeobecnou historii komoditních burz, na základní principy jejich fungování a také na druhy obchodů, které se na nich uskutečňují. V další části se bude práce věnovat zahraničním burzám. Určitě zde bude výčet nejvýznamnějších světových burz, některá z nich pak bude podrobena podrobnější analýze, aby byly k dispozici podstatné informace ke srovnání s českými komoditními burzami. Právě českým burzám by se měla věnovat další kapitola práce. Opět zde budou vyjmenovány burzy, které působí v této době na našem území. Analyzovat se zde bude jejich současný stav i jejich historický vývoj, a to zejména v posledních letech. Jedna z burz by měla být opět podrobena důkladnější analýze. Pokusím se o výběr burzy, která je z českých komoditních burz nejvíce rozvinutá. Zároveň však zde bude určitě zmíněna i komoditní burza 8

se sídlem v Brně Plodinová burza Brno. Po provedení těchto analýz budou získané poznatky porovnány jednak se zpracovanou teorií, ale i s analyzovanými zahraničními burzami. V závěrečné části práce bych se chtěl zamyslet nad současnou situací na poli komoditních burz v České republice a pokusit se nastínit možný další vývoj v tomto odvětví. Vycházet bych zde měl z poznatků a závěrů získaných v předchozích kapitolách. 9

2 Komoditní burzy Všude ve světě vznikají burzy z potřeby standardizace a zefektivnění obchodních vztahů. Jsou součástí kapitálového trhu, ale vyznačují se několika zvláštnostmi. Především je k provozování burzy třeba zvláštní povolení a obchodování je zákonně regulováno. Proto jsou přesně stanoveny jednotlivé druhy obchodů, zboží, se kterým se na burze obchoduje, a v neposlední řadě i čas a místo obchodů. Díky těmto svým jedinečným vlastnostem jsou burzy vrcholem kapitálového trhu a stávají se nezbytnou součástí tržních ekonomik, přičemž jejich význam i nadále roste. 2.1 Vývojové fáze komoditních burz 2.1.1 Počátky a vznik prvních burz Počátek burzovního obchodování je úzce spojen s rozvojem tržního obchodování. Prvními trhy byly veřejná shromáždění kupců spojená se slavnostmi. Burza jako zvláštní druh trhu vzniká posléze, když se na trhu objevuje zastupitelné zboží, což byly zpočátku cenné papíry ve formě směnek. Vznik a vývoj burzovních trhů v Evropě začal ve 12. a 13. století v italských přístavních městech 1. Pojem burza se začal používat až v polovině 15. století, kdy byly důležitým obchodním střediskem belgické Bruggy. 2 V dalším století se centrum přesunulo do Antverp, kde také byla v roce 1531 otevřena první zvláštní burzovní budova. Do této doby nebylo předmětem obchodu reálné zboží, protože ještě nebylo zastupitelné, ale jen cenné papíry a mince. 2.1.2 Vznik a vývoj prvních burz na zboží Od 17. století se burzy začaly rozšiřovat, vznikaly další burzy ve Francii, Anglii i Německu. Kromě cenných papírů se začalo objevovat i první skutečné zboží jako předmět obchodu. Organizované burzy na zboží začaly vznikat později zejména proto, že technické problémy neumožňovaly pohyb velkých objemů zboží. Jednou z prvních burz na zboží byla obilní burza v Amsterdamu založená r. 1617. Obchodníci se tu scházeli dvakrát týdně a obilí 1 Místa, kde se v té době obchodovalo se nenazývaly burzami, ale loggiemi, dle italských konzulárních domů, u nichž obchodování probíhalo. 2 Pojmenování vzniklo dle domu patricijské rodiny Van de Beurse, v němž se kupci scházeli. 10

se prodávalo podle vzorku. Po uzavření obchodu se chodili kupující přesvědčit do skladu, že koupené zboží odpovídá vzorku. Zpočátku se obchodovalo jen se skutečným zbožím, které bylo pohotově k dispozici. Jednalo se tedy o promptní obchody. Obchody dodávkové, tedy první termínové obchody, se začaly rozvíjet teprve koncem 19. století, protože teprve tehdy technické možnosti (zejména dopravní) tuto variantu umožňovaly. Z dodávkových obchodů se postupně vyvinuly termínové spekulační obchody, které však byly zpočátku ze strany státu zakazovány. Důležité zbožové burzy vznikaly zejména v Anglii. Z asociace Baltic, která sdružovala anglické obchodníky s ruskými baltskými přístavy, se vyvinula The Baltic Mercantile and Shipping Exchange (1740-1745). V roce 1745 dále vzniká v Londýně Corn Exchange a 1811 vzniká v Anglii také významné obchodní středisko London Commercial Sale Rooms, kde se konaly denně veřejné aukce na komodity jako káva, čaj, kakao, cukr apod. Rychlý hospodářský rozvoj v USA vytvořil potřebu vzniku burz na počátku 19. století. První organizovaná burza na zboží zde vznikla roku 1848, a to Chicago Board of Trade. Tato burza, která je až do současné doby největší světovou komoditní burzou, byla založena jako burza na obilí. Dále vznikly významné burzy The New York Produce Exchange (1862) a Chicago Mercantile Exchange (1874). 2.1.3 Vývojové trendy moderních burz Ve 20. století postupně klesá význam místních burz s pohotovým zbožím a vzrůstá prudce význam velkých mezinárodních burz se zbožím termínovým (zejména v USA, Kanadě a Anglii). S tímto trendem souvisí vzrůstající zájem účastníků trhu o zajišťovací a spekulační obchody na komoditních burzách. Vznikají také specializované nástroje obchodování, zejména od 80. let se výrazně rozvíjejí obchody s opcemi, v dalších letech nabývají na významu i jiné obchody se specializovanými komoditními deriváty. Posledním vývojovým trendem v oblasti burzovního obchodu je jeho automatizace prostřednictvím dálkového přenosu dat s využitím výpočetní techniky, která přináší zásadní změnu do dosavadního chápání a realizace burzovních obchodů. 11

2.2 Druhy burz Na dnešních vyspělých trzích vznikají burzy nejrůznějších charakterů, které se dají rozdělit dle mnoha hledisek. 2.2.1 Dle předmětu burzovního obchodu Základním kritériem členění burz je předmět burzovního obchodu, tedy charakter zboží, se kterým se na burze obchoduje. Zde je třeba poznamenat, že zboží, které může být předmětem burzovních obchodů, musí odpovídat předem určenému druhu, být zastupitelné a v době uzavření obchodu není individualizováno (obvykle v době uzavření obchodu není na burzovním trhu fyzicky přítomno). Navíc je okruh zboží připuštěných k obchodování obvykle vymezen burzovními předpisy. Tento okruh obchodovatelného zboží se pak dělí do dvou základních skupin, což je zboží ideální a zboží reálné. Do první skupiny patří zejména cenné papíry, devizy a někdy i zlato. Souhrnně se tyto druhy zboží také nazývají efekty. Pro zboží z druhé skupiny, jež má podobu hmotných předmětů nebo služeb, se nejvíce vžil výraz komodity. Podle předmětu burzovního obchodu tedy můžeme rozlišovat na burzy efektové, které se dále dělí na burzy cenných papírů a burzy devizové, a burzy komoditní 3. Ty se dále dělí na burzy obecné a speciální. Speciální burzy se specializují na určitý okruh komodit. Reálné zboží, s nímž se obchoduje na komoditních burzách, jsou zpravidla suroviny (nerostné suroviny, dřevo, uhlí, zemědělské produkty), ale obchodovatelné může být i jakékoliv jiné zboží, a dokonce i služby 4 (dopravní, pojišťovací, skladovací). Nejčastějším druhem komoditních burz jsou burzy agrární (plodinové). Tyto burzy mají zpravidla jen regionální význam a v zemích s vyspělou tržní ekonomikou jich bývá až několik desítek. 2.2.2 Jiné dělení burz Podle toho, zda zboží, které bylo předmětem obchodu, musí být také předáno a zaplaceno bezprostředně po uzavření smlouvy nebo má být plněno až po delší době s možností zrušit závazek protiobchodem, rozlišují se burzy s reálným zbožím a burzy termínové. 3 V praxi mohou být předmětem obchodu na jedné burze jak efekty, tak komodity. Takové burzy se označují jako všeobecné. 4 Existují i burzy, kde se obchoduje pouze se službami. Příkladem takové burzy je The Baltic Exchange, kde jsou předmětem obchodu smlouvy o provozu lodí a letadel. 12

Na burzách s reálným zbožím se obchoduje se zbožím, které je zpravidla v době uzavření obchodu vyprodukováno a musí být reálně dodáno. Toto zboží můžeme označit jako zboží reálné, efektivní, protože úmyslem stran je zboží skutečně převzít, odevzdat a zaplatit. Na druhou stranu, pokud zboží v době uzavření obchodu ještě neexistuje a má být podle smlouvy plněno až po delší době od uzavření smlouvy, jedná se o zboží termínové. Dalším dělením, kterým můžeme burzy rozčlenit, je z hlediska významu na burzy mezinárodní a burzy národního charakteru. 2.3 Předpoklady fungování komoditní burzy Na světových finančních trzích existují burzy na mnoho různých komodit, ale zdaleka ne na všechny. Komoditní burzy mohou být dále smíšené nebo specializované. Jak již bylo uvedeno výše, existují burzy s reálným zbožím a termínové. Burzy na reálné zboží jsou vývojově starší a ve své čisté podobě již nejsou příliš významné. Nejčastějším druhem těchto komoditních burz jsou burzy agrární, které mají zpravidla jen regionální význam. Přesto si zde uvedeme jejich základní funkce, které tvoří jakousi základnu pro vývoj a efektivní fungování složitějších mechanizmů termínových burz. 2.3.1 Základní funkce komoditní burzy: Zajištění zásobování jednotlivých regionů zbožím Zajištění odbytu zboží Vytváření tržní ceny zboží a působení na cenovou stabilitu Toto jsou základní funkce, které komoditní burzy plní na trhu. K tomu, aby taková burza mohla úspěšně fungovat, je však třeba splnit také několik podmínek. a) Velikost trhu Jedním ze základních předpokladů pro činnost komoditní burzy je existence poměrně velkého trhu daných komodit. Malý trh znamená malý objem obchodů, což má za následek velký rozptyl mezi nabídkou a poptávkou. Při malém množství obchodů na trhu jsou také vyšší náklady na zprostředkování obchodů. S růstem objemu klesají transakční náklady obchodování a také zavedení nové komodity na zavedený velký trh je spojeno s relativně nízkými náklady. 13

b) Zastupitelnost a standardizace zboží Zboží, které má být obchodováno na burze, musí být možno standardizovat co do kvality a množství tak, aby bylo zastupitelné. Díky tomu je všem účastníkům burzy předem známo, jaké zboží je na burze nabízeno, ačkoliv zde není fyzicky přítomno. Tato skutečnost jednak snižuje náklady obchodování, a také zde vzniká prostor pro realizaci termínových obchodů. Některé produkty však standardizovat nelze a z tohoto důvodu nejsou obchodovatelné na burze. Proto je okruh komodit, s nimiž lze obchodovat, omezený. c) Cenové výkyvy Zásadní význam pro vznik komoditních burz, je existence výrazných a těžko předvídatelných výkyvů ve vývoji nabídky a poptávky po daném zboží, které vedou k významným pohybům cen. Kdyby tato podmínka neplatila, nevznikala by potřeba zajištění proti těmto výkyvům, která bývá realizována právě obchody na burzách. V případě stálých cen by pochopitelně burzovní mechanismus ztrácel na významu a burzy by přestaly být potřebné. d) Cenová transparentnost Cena na burzovním trhu, která vzniká ze střetu nabídky a poptávky, by měla dosahovat relativně objektivní úrovně. Zároveň je informace o této ceně okamžitě různými prostředky distribuována dále tak, aby byla dostupná všem účastníkům burzovního obchodování. Dosažené ceny při obchodování na burze jsou jedinečné a respektované všemi účastníky jako základ pro následné vypořádání burzovních i mimoburzovních obchodů. V neposlední řadě musí mít tržní ceny dostatečnou vypovídací schopnost, aby mohly sloužit jako signál pro budoucí aktivitu účastníků trhu. e) Likvidita trhu Pro správný rozvoj burzovního obchodování je vhodný co nejširší okruh účastníků, zajišťujících co možná nejvyšší pravidelný objem obchodů. Tato podmínka poukazuje zejména na důležitost spekulačních obchodů na burzovním trhu, protože pouhá účast producentů, obchodníků a zpracovatelů by dostatečnou likviditu nezajistila. Tyto subjekty se snaží burzovními obchody krýt rizika spojená s výkyvy cen. Naopak spekulanti obsazují opačné pozice, neboť se snaží realizovat zisk z daných cenových výkyvů. Spekulanti obvykle tvoří většinu na burze, což udržuje jednak dostatečnou likviditu trhu, ale také podporuje výskyt cenových výkyvů. 14

f) Zajištění vzájemného vypořádání Při provozu komoditní burzy je třeba dbát i na zajištění vzájemného vypořádání závazků a pohledávek plynoucích z uzavřených obchodů. Důležitý a závažný burzovní mechanismus je finanční zajištění všech operací, které se provádí prostřednictvím tzv. clearingových center (clearing house). Tato instituce, která je svým působením podobna bance, je nezbytnou součástí fungování komoditní burzy. Jejím úkolem je kontrolovat a uspořádávat burzovní obchody, zajišťovat jejich cenové vyrovnání, dále dohlížet na splnění všech sjednaných kontraktů a konečně určovat kupujícím a prodávajícím práva a povinnosti při splnění burzovních kontraktů. 2.4 Termínové komoditní burzy Manipulace s komoditami je spojena s určitým rizikem. Toto riziko je dáno proměnlivostí cen jednotlivých komodit na trhu. Tyto výkyvy mohou mít pro jednotlivé účastníky trhu komodit nemalé negativní následky, proto je jejich snahou se proti těmto nepříjemným následkům zajistit. Jedním ze způsobů takového zajištění je krytí pozic pomocí termínových nebo opčních obchodů na termínových komoditních burzách. Ti, kteří se tímto způsobem zajišťují proti nepříznivým pohybům cen, realizují krytí svých budoucích obchodů tím, že zaujímají na burzovním trhu pozici, která nahrazuje prodej nebo koupi skutečné komodity. Přitom platí, že ceny na termínovaném trhu mají souběžný (nicméně ne shodný) průběh jako ceny na trhu promptním. Ne všichni obchodníci na komoditních termínovaných burzách zde obchodují, aby se zajistili proti cenovým výkyvům. Velmi častým důvodem obchodování s komoditními produkty je snaha realizovat zisk plynoucí z již zmíněného pohybu cen. Tyto spekulační obchody představují určitou protiváhu krycím obchodům, protože spekulanti obvykle vstupují do opačných pozic než zajišťovatelé. Díky těmto spekulačním obchodům, které na vyspělých termínových burzách převažují, bývá zajištěna dostatečná likvidita a efektivita trhu komodit. S tímto faktem také souvisí důležitá funkce, kterou plní komoditní burzy lépe než burzy efektové. Jejich hlavní funkcí totiž není zajištění zásobování a odbytu, ale zprostředkování nákupu a prodeje. Díky termínovým kontraktům se zde může vždy setkat nabídka s poptávkou, a to i v mimosezonním období. Je zde například možné nakoupit kontrakt na plodinu, která v daném období není v prodeji na trhu s promptním zbožím, ale která bude teprve vyprodukována. Tato skutečnost také potvrzuje výskyt množství 15

termínových spekulačních obchodů, které mají velký vliv na vytváření tržní ceny po celý rok, bez ohledu na roční období a faktickou možnost fyzického vypořádání burzovního obchodu. Neposledním významným aspektem působení termínové komoditní burzy je poskytování informací o komoditních trzích. Termínové burzy jsou rozšířeny po celém světě a probíhá na nich velké množství standardizovaných obchodů, proto obvykle odrážejí lépe tržní hodnotu zboží, než je tomu na burzách s efektivním zbožím. Informace o cenách, o množství zobchodovaných komoditních kontraktů, ale i mnohé další údaje využívá velké množství subjektů. Nesporný užitek z nich mají samozřejmě přímí účastníci burzovních obchodů, ale také je využívá i široký okruh osob, institucí, organizací, včetně státních a vládních subjektů. 2.4.1 Účastníci burzovních obchodů Jak již bylo výše uvedeno, na komoditních burzách se setkávají osoby s různými pohnutkami k obchodování a s různými cíli, kterých chtějí obchodováním dosáhnout. V zásadě je možné je rozčlenit na tři skupiny: a) Obchodníci Tento název je možná lehce zavádějící, nicméně se zde jedná o skutečné obchodníky, kteří na burze hledají odbyt svého zboží, nebo chtějí nakoupit s dostatečným předstihem a kalkulují dopředu své ceny. Tito obchodníci obchodují především na burzách s promptním zbožím. b) Zajišťovatelé Zajišťovatelé (hedgers) obchodují s termínovými kontrakty - uzavírají krycí obchody, jež slouží k omezení rizik cenového vývoje na promptním trhu. Tyto obchody jsou protiváhou k pozici držené na trhu fyzického zboží. Podstata tohoto zajištění je v tom, že nepříznivý cenový vývoj na jednom trhu, je odpovídajícím způsobem alespoň přibližně nahrazen příznivým vývojem na trhu druhém. Při vlastní realizaci obchodu dochází také k likvidaci držené burzovní pozice a nepříznivý cenový vývoj se obchodníka příliš nedotkne. c) Spekulanti Tato skupina účastníků burzovních obchodů se vyznačuje tím, že chtějí vydělat na rozdílu z cen zboží, jak se vyvíjejí od uzavření smlouvy do doby jejího plnění či zrušení. Jsou to osoby ochotné přijímat rizika spojená s vývojem cen komodit, proto jsou na burze vítání jako vhodná protiváha zajišťovacím obchodům. Jak již bylo dříve uvedeno, spekulační 16

obchody udržují na burzách dostatečnou likviditu. Výrobci a zpracovatelé se nemusejí na trhu střetnout ve stejný vhodný okamžik, zatímco spekulanti jsou ochotni nakupovat či prodávat, kdykoliv mají naději na dosažení zisku. Proto mohou být partnery výrobcům a zpracovatelům, čímž udržují plynulý chod burzovních obchodů. Bez obchodů spekulantů by burza poskytovala pouze zprostředkovatelské služby, které jsou typické pro promptní trh s fyzickým zbožím. 2.5 Druhy obchodů na komoditní burze Komoditní burzy jsou otevřeny mnoha druhům obchodů. Pro tyto obchody jsou charakteristické různé sofistikované formy plnící odlišné funkce. Tím se burzy liší od běžného pultového obchodování a získávají tak svůj vysoce specifický význam na trhu se zbožím. 2.5.1 Promptní a dodávkové obchody Základním druhem obchodů na komoditních burzách jsou promptní obchody. Jde o kupní smlouvu s okamžitou (resp. velmi krátkou) dobou plnění po uzavření. Ve své podstatě se téměř neliší od běžného obchodování, nicméně drobné rozdíly zde existují, díky nimž mají promptní obchody na komoditních burzách své místo. Zboží není na burze fyzicky přítomno, oproti jiným druhům burzovních obchodů však musí již reálně existovat, aby mohla být smlouva splněna v dané lhůtě. Pro svou fyzickou nepřítomnost musí splňovat speciální požadavky, především zastupitelnost. V místech s koncentrovaným obchodem, kde může být zboží obchodníků hromadně uskladněno na jednom místě, získávají svůj význam tzv. skladištní listy (warranty). Tyto cenné papíry ztělesňují právní nárok na zboží, mohou být dodány místo něj. Zároveň jsou však samy o sobě obchodovatelné na komoditních burzách. Podobnou úlohu plní u přepravovaného zboží tzv. náložné listy nebo konosamenty. Dodávkové obchody představují určitý mezistupeň mezi čistě promptními a termínovými obchody. Jedná se o kupní smlouvu s odloženou dobou plnění. Tato smlouva je uzavírána s úmyslem zboží opravdu v dané lhůtě převzít a zaplatit. Na rozdíl od termínových obchodů lze tento závazek zrušit pouze zrušením smlouvy, nikoliv však uzavřením protiobchodu. K nutným vlastnostem předmětu obchodování zde přibývá nutnost přesného vymezení obchodovaného zboží včetně jakosti a jednotek množství, protože v době sjednání obchodu obvykle ještě reálně neexistuje. 17

2.5.2 Spekulační obchody Pod pojmem spekulační obchod si můžeme představit kupní smlouvu, kterou účastníci uzavírají s úmyslem realizovat zisk z pohybů kurzů zboží a nemají zájem na reálném plnění smlouvy. Spekulační obchody mají velký význam pro efektivitu fungování komoditních burz. Jsou zde také častější než na burzách cenných papírů, protože komoditní kurzy podléhají větším výkyvům než je tomu u cenných papírů. Spekuluje se jak na růst, tak na pokles kurzů komodit. Speciálním druhem spekulačních obchodů jsou tzv. diferenční obchody, které jsou odvozené od dodávkových obchodů, nicméně zde také nedochází k reálnému vyrovnání, zúčastněné strany si pouze vyplácejí rozdíl mezi cenami v době uzavření a v době splatnosti obchodu. 2.5.3 Přímé termínové obchody Přímé termínové obchody jsou, obdobně jako dodávkové obchody, kupní smlouvou s odloženou platností. Opět zde vystupuje jako podmínka potřeba dostatečné standardizovatelnosti. Rozdíl tkví v tom, že tato smlouva může být kdykoliv zrušena takzvaným protiobchodem. Znamená to, že smluvní strany si vymění role, z prodávajícího se stává kupující a naopak, dochází k uzavření nové kupní smlouvy. Tím se stávající závazky ruší a smluvní strany si pouze navzájem vyrovnají cenový rozdíl vzniklý vývojem tržní ceny. Burzovní prostřední zde vykonává svou důležitou úlohu. Vzhledem k tomu, že všechny obchody probíhají přes clearingová centra, vystupují tyto jako jedna ze smluvních stran a stávají se prostředníkem mezi skutečnými obchodníky. Tento vztah umožňuje, že smlouvu může ukončit kterákoliv strana sama za sebe, přičemž závazek pro protistranu nadále zůstává. Tento fakt je důležitým předpokladem pro velké rozšíření spekulačních obchodů. V praxi tento se tento jev projevuje tak, že k reálnému uskutečnění obchodu dochází jen zhruba v 1-3% případů přímých termínových obchodů. Na komoditních burzách je také díky tomu zobchodováno mnohem větší množství zboží, než je reálně vyprodukováno. Vlastnosti přímých termínovaných obchodů umožňují přesun rizika pohybu kurzů, což může být velkou výhodou pro všechny účastníky obchodování. Tento přesun rizika je dán právě tím, že jednotlivé strany mohou kdykoliv zrušit otevřenou smluvní pozici protiobchodem. Zde je také patrný význam spekulantů na trhu, protože jsou to právě oni, kdo přebírá rizika od producentů nakoupením jejich kontraktů. Producenti a zpracovatelé jsou tímto způsobem lépe zajištěni proti nepříjemným faktorům, jakým se může stát neúroda. 18

V takovém případě producent uzavře protiobchod, kterým upraví množství prodávané produkce. Na druhou stranu mají tyto obchody i své záporné stránky, protože převažující spekulační obchody mohou vést až k umělému snižování či zvyšování cen produkce. Zejména u zemědělských produktů se můžeme setkat s jevem, kdy prodává zboží osoba, která dané zboží neprodukuje (tzv. blankoprodej), a spoléhá se na to, že obchod zruší protiobchodem. Tato situace ovšem uměle zvyšuje ceny zemědělské produkce a může způsobit i otřesy trhu. 2.5.4 Hedgingové obchody Tyto obchody hrají na komoditních burzách velmi důležitou roli a jsou proto ve velké míře využívány. Jejich hlavní funkcí je zajištění rizik nepříznivého vývoje kurzů komodit na promptním trhu. Při hedgingu jsou, podobně jako u spekulačních obchodů, využívány přímé termínové obchody, nicméně ne za účelem realizace zisku, ale ke krytí rizik z cenového vývoje. Obchodník (hedger), který se chce zajistit proti nepříjemným cenovým výkyvům, přenáší svá rizika na jinou osobu, která je ochotna tato rizika přijmout. Takovou osobou obvykle bývá spekulant, který zaujímá vůči hedgerovi opačnou pozici. Hedgingové obchody vznikly s návazností na přímé termínové obchody. Termínové obchody nabízejí při nepříznivém vývoji cen obchodníkům možnost zrušení kontraktu protiobchodem, což však může být pro ně nedostatečným řešením, protože se tím pro ně nevyřeší dopad pohybu cen na promptním trhu. Právě pro tuto situaci vznikly hedgingové obchody, které kombinují termínový obchod s obchodem promptním. Hedger zaujímá vždy opačnou pozici na termínovém trhu oproti pozici, kterou má na efektivním trhu. Protože se ceny na obou trzích pohybují přibližně stejně, obchodník kompenzuje ztrátu či zisk na reálném trhu tím, že při vypořádání promptního obchodu uzavře protiobchod i na trhu termínovém. Jak je z předchozího textu zřejmé, krycí obchody uzavírají na burzách všichni ti, kteří mají co do činění s reálnými komoditami a jsou tedy velmi zainteresovaní na jejich cenovém vývoji. Těmito osobami jsou především producenti (výrobci), zpracovatelé a také skladovatelé různých komodit, zejména však zemědělských produktů. Hedging má tedy velmi podstatný význam zejména pro menší podniky, kterým snižuje rizika a stávají se díky němu stabilnějšími a konkurenceschopnějšími. Zároveň má důležitý význam i pro samotný burzovní trh, kde je kladně vnímána jeho propojenost se spekulačními 19