HYGIENA ZÍSKÁVÁNÍ MLÉKA

HYGIENA ZÍSKÁVÁNÍ MLÉKA Prvovýroba mléka má na cest zpracování mléka po finální produkty dominantní postavení. Cokoli se pokazí p i získávání syrového mléka, nedá se již mlékárenským ošet ením, ani zpracováním napravit u ily u ebnice mléka ství již v minulém století. V této etap se rozhoduje o výši produkce mléka, jakosti mléka a jeho zdravotní nezávadnosti, o ekonomice výroby a zpracování mléka. Existují t i oblasti ovlivn ní jakosti a zdravotní nezávadnosti mléka: Technologie ustájení Technologie krmení Technologie dojení Technologie ustájení ovliv uje mikrobiologické znaky jakosti i po et somatických bun k. Je tomu tak proto, že má rozhodující vliv na: Stupe zne išt ní povrchu t la dojnic, zejména zne išt ní struk. Je potenciálním zdrojem traumatizace mlé ných žláz. Zdrojem nep íznivého p sobení mikroklimatu. Vazné stelivové ustájení samo o sob istotu povrchu t la zví at ne eší. Záleží na ad faktor. ím je na vazném stání volnost pohybu zví at v tší, tím je v tší i zne išt ní. Existuje ada zp sob omezování volnosti pohybu, nap.: uzavíratelné žlaby, žlabové zábrany, kohoutkové zábrany, h betní elektrické omezova e, bo ní zábrany. Tyto prost edky mnohdy snižují pohodu zví at. Velmi významným initelem je kompatibilita rozm r stání a t lesného rámce ustájených zví at. Relativn dlouhá nebo široká stání vedou k vyššímu zne išt ní. Nejen to, jsou i p í inou etn jšího zra ování struk zašlápnutím. Proto pro dosažení istoty zví at má zásadní význam uniformita jejich t lesného rámce. Dále pak stavební projekce rozm r stání podle p edpokládaného t lesného rámce. Nerespektování této zásady snižuje efektivnost stavební investice. istotu zví at v tomto typu ustájení významn ovliv uje i kvalita podestýlky. Nejvhodn jší je suchá, nezaplísn ná sláma. Jiné druhy podestýlky se neosv d ily (piliny, písek). Vazné bezstelivové ustájení se zcela neosv d ilo. Chomoutové vázání dojnic na krátkých stáních s roštovým kališt m nejen neposkytovalo dostate nou istotu vemen, nýbrž bylo zdrojem fixa ního stresu zví at, zdrojem zra ování struk o rošty a mnohdy i zdrojem podchlazování mlé ných žláz vlivem pr van v podroštových prostorech. Není pochyb o tom, že budoucnost pat í systém m volného ustájení, kde se dosahuje nejen nesrovnateln vyšší produktivita práce, nýbrž i podstatn lepší pohoda zví at. Lze v nich rovn ž dosáhnout optimální istoty povrchu t la zví at. Volné ustájení na hluboké podestýlce není p íliš vhodné pro dojnice. Je tomu tak proto, že hluboká podestýlka vytvá í exotermním fermenta ním procesem teplo, které obzvlášt v letních m sících m že zp sobovat p eh átí dojnic. Zvlášt je to nebezpe né u vysokoproduk ních dojnic s intenzivním metabolismem, které jsou samy výkonnými producentkami tepla. Tento problém se eší pevnými výb hy, kde se zví ata zdržují v lét. Z hlediska istoty zví at je kategorickou podmínkou dostatek kvalitní slámy. Denní dávka steliva nesmí být nižší než 5 kg/kus, jinak 1

hrozí p ímo havarijní zne išt ní zví at. Významnou roli hraje i kvalita podestýlky. P i optimálním režimu se dosahuje vysoké istoty zví at, ovšem p i intenzivním odklizu výkal z krmiš a pevných výb h, jinak se istota zví at pronikav zhoršuje. Volné ustájení na pohyblivé podestýlce je typem ustájení, který v našich podmínkách není b žný. Skýtá výhody hluboké podestýlky a navíc umož uje pravidelný odkliz hnoje radlicí pohybující se v krmišti. I tento systém ustájení je vysoce náro ný na stelivo, jehož denní dávka by m la dosahovat až 7 kg/kus. Z d vodu tepelného režimu je tento systém rovn ž mén vhodný pro vysokoproduktivní dojnice. Volné ustájení v kombiboxech snižuje sice stavebn investi ní náklady, nicmén z hlediska istoty zví at je velmi rizikové. P esto, že p edozadní pohyb zví at se omezuje kohoutkovou zábranou, dochází zejména p i nevyrovnaném t lesném rámci zví at k vysokému zne išt ní, zví ata s malým rámcem kálí p i krmení do boxu, zví ata s nadm rným rámcem uléhají do chodeb mimo box.. Volné boxové ustájení se jeví z hlediska istoty zví at jako nejlepší, zejména p i bezstelivovém uspo ádání. Kombinace tohoto typu ustájení s pevnými výb hy zhoršuje istotu vemen. Nejvhodn jším technologickým prvkem ustájení v boxovém ustájení jsou boxy opat ené pružnými matracemi. Toto ešení p ináší nejen pohodu zví at m, nýbrž i podstatné zlepšení istoty jejich povrchu. Procentuální podíl zví at uléhajících mimo boxy se výrazn snižuje. Volné boxové ustájení s roštovými krmišti a chodbami vyhovuje z hlediska istoty zví at. Nicmén v tomto systému dochází k vyšší etnosti výskytu poran ní kon etin, což nep ímo m že negativn ovlivnit po et somatických bun k v mléce. Záleží na kvalit rošt a jejich usazení. Ve volném ustájení napomáhají udržování istoty zví at i prost edky samo išt ní zví at, tzv. drbadla, kartá ové branky. Sprchování dojnic p ed dojením, rozší ené v USA, nelze doporu ovat. Z mokré srsti stéká kalová voda na hroty struk a odtud kontaminuje mléko po nasazení strukových násadc. Pro všechny typy ustájení platí, že musí vylu ovat p sobení pr van a prochlazování mlé ných žláz. Vysoká relativní vlhkost ve stájích nep íznivý ú inek p edchozích vliv potencuje. Všechny tyto vlivy jsou totiž prokazateln p í inou vyšší etnosti výskytu mastitid, a tedy i zvýšení po tu somatických bun k v bazénových vzorcích mléka. Technika krmení a stlaní má zásadní význam ve vazných stájích, kde se uskute uje i proces dojení. P ed dojením je t eba odstranit zbytky krmiv ze žlabu. Nekvalitní objemná krmiva mohou svým zápachem ovlivnit organoleptické vlastnosti dojeného mléka. Dále je nep ípustné zakládat do žlabu krmiva v pr b hu dojení. Zvyšuje se tak prašnost a vzr stá bakteriální kontaminace dojeného mléka, zejména sporotvornými mikroorganismy. Neklid zví at, který tento nesprávný postup vyvolává, m že vést k blokád spoušt ní mléka s následkem neúplného vydojování. To pak p i vysokém stupni nevydojení vede ke zvýšení po tu somatických bun k. Zakládání objemných krmiv je nejlépe provád t po dojení. Rovn ž technika stlaní ve vazných stájích s dojením na stání má obdobný význam. Stlát v pr b hu dojení je nep ípustné, nebo prašnost prost edí zvyšuje bakteriální kontaminaci 2

dojeného mléka. Ve vazných stájích je nejlépe stlát až po nakrmení zví at. Tento postup je i prvkem prevence mastitid zp sobovaných environmentálními patogeny. Z hlediska hygieny získávání mléka má jednozna nou p ednost dojení v dojírnách, které z principu omezuje bakteriální kontaminaci mléka na minimum. Pastva je významným prost edkem udržování istoty zví at, a to v kombinaci jak s vazným, tak s volným ustájením. Jakost syrového mléka ovliv uje zvláš významn skladba krmné dávky, jakost krmiva, jakož i fázovost výživy podle reproduk ního cyklu dojnic. P evládá názor, že by se složení krmné dávky nem lo b hem laktace pokud možno m nit. Každá zm na krmné dávky, respektive zm na krmených komponent má negativní vliv na složení a množství baktérií v bachoru (po každé zm n je pot eba 30 dní k dosažení p vodních hodnot množství a zastoupení bachorových mikroorganism ). Proto se stále více uplat uje systém krmení sm snou (kompletní) krmnou dávkou (TMR = total mixed ration) podávanou po celou dobu laktace. B hem stání na sucho se osv d il systém jednotné TMR pro dojnice v laktaci z ed né kvalitní krmnou slámou (optimální dávka slámy v tomto období by však nem la být vyšší než 2 3 kg/ks/den). V našich, zejména nevyrovnaných stádech, je optimální fázové použití TMR. Nap. je vhodné mít stádo rozd lené alespo do dvou produk ních skupin (do 200 a od 200 dn dále) a do dvou skupin stojících na sucho a pro každou mít nutri n odpovídající TMR. Jiným p íkladem fázovosti výživy TMR je nutri n odpovídající TMR pro období stání nasucho, p ípravné období k porodu, období rozdojování a období laktace. Použití TMR, krom uvedených p edností, snižuje výskyt sezónních pr jmových onemocn ní dojnic, která jsou p í inou zhoršení stájové hygieny a v kone ném d sledku vedou ke zvýšení bakteriální kontaminace produkovaného mléka. Technologie dojení Technologie dojení ovliv uje jakost a zdravotní nezávadnost syrového mléka tím, že: p sobí jako pasivní vektor p enosu mikrobiálních p vodc mastitid m že p sobit jako aktivní vektor p enosu mikrobiálních p vodc mastitid m že zra ovat mlé nou žlázu dojnic m že zvyšovat bakteriální kontaminaci syrového mléka m že být p í inou výskytu reziduí inhibi ních látek (reziduí sanita ních p ípravk ) m že zp sobovat stloukání mlé ného tuku a zvyšovat oxidaci mlé ného tuku. Dojicí stroj je základem technologie dojení. Rozlišují se ty i základní typy: dojicí stroj s dojením do konví dojicí stroj s dojením do p epravních konví potrubní dojicí stroj pro dojení na stání potrubní dojicí stroj pro dojení v dojírn : -s dojením do odm rných nádob -se spodním mlé ným potrubím Soustrojí výv vy je zdrojem podtlaku v sytému tím, že z n j od erpává vzduch. Sestává z vlastní výv vy hnané elektromotorem, ze sacího a výfukového potrubí, u olejových výv v z mazacího ústrojí. Krom olejových výv v se používají i výv vy vodokružní. 3

Vzdušník plní úlohu recipientu. Tím, že zachycuje mechanické ne istoty a kondenzovanou vodu chrání výv vy p ed zad ením. Bývá opat en drenážní klapkou. Regula ní ventil reguluje hladinu nominálního podtlaku tím, že do systému vpouští atmosférický vzduch. P i rázové spot eb vzduchu nebo p i vzniku nahodilé net snosti se uzavírá. Používají se p evážn membránové ventily, ízené senzorem umíst ným na kmenovém potrubí, nejlépe ve vzdálenosti do 3 m od sb rné nádoby. Kmenové potrubí pokra uje jako podtlakový rozvod. P ipojuje se k n mu dojicí jednotka. Mlé né potrubí ústí do sb rné nádoby, která slouží spolu s mlé ným erpadlem a se zp tnou klapkou jako uvol ova mléka z podmínek podtlaku do atmosférického tlaku. P es odlu ova je p ipojeno ke kmenovému rozvodu, n kdy i p es distribu ní vzdušník. Následující schémata demonstrují dva nejužívan jší typy dojicích stroj. Konstruk ní prvky: 1. soustrojí výv vy 2. vzdušník 3. regula ní ventil 4. senzor regula ního ventilu 5. ru kový vakuometr 6. odlu ova 4

7. mlé né potrubí 8. podtlakový rozvod 9. pulzátor 10. dojicí souprava 11. sb rná nádoba 12. mlé né erpadlo a výtokové potrubí M icí místa a prvky pro kontrolu funkce dojicího stroje: P 1 P 2 P 3 hubice pro m ení podtlaku T 1 T 2 T 3 tvarovky T pro p ipojení pr tokom ru vzduchu K 1 kohout pro odpojení mlé ného rozvodu od ostatní instalace K 2 kohout pro odpojení regula ního ventilu K 3 kohout pro odpojení soustrojí výv vy od ostatní instalace kohout pro odpojení senzoru (instaluje se jen, když se senzor chová jako spot ebi ) K 4 Konstruk ní prvky: 5

1. soustrojí výv vy 2. vzdušník 3. regula ní ventil 4. senzor regula ního ventilu 5. distribu ní nádrž 6. ru kový vakuometr 7. odlu ova 8. podtlakový rozvod 9. pulzátor 10. dojicí souprava 11. m i mléka 12. mlé né potrubí 13. sb rná nádoba 14. mlé né erpadlo a výtokové potrubí M icí místa a prvky pro kontrolu funkce dojicího stroje: P 1 P 2 P 3 hubice pro m ení podtlaku T 1 T 2 T 3 tvarovky T pro p ipojení pr tokom ru vzduchu K 1 kohout pro odpojení mlé ného rozvodu od ostatní instalace K 2 kohout pro odpojení regula ního ventilu K 3 kohout pro odpojení soustrojí výv vy od ostatní instalace kohout pro odpojení senzoru (instaluje se jen, když se senzor chová jako spot ebi ) K 4 Mechanika získávání mléka Základním principem transportu kapalin trubicí je tlakový spád mezi za átkem a koncem dopravní cesty. V p ípad získávání mléka je to tlakový spád mezi cisternou struku a vn jším ústím strukového kanálku. initelé navození tlakového spádu se u t í zp sob získávání mléka zásadn liší. Tele p sobí na struk peristaltickou vlnou jazyka, p sobící na struk proti tvrdému patru. Tím cyklicky vzr stá tlak v cistern struku. Sou asn se pohybem jazyka p i uzav ené št rbin ústní vytvá í v dutin ústní podtlak, jehož amplitudy svými vrcholy koincidují s vrcholy amplitud tlaku, navozovanými v cistern struku. Pr b hy tlak dokumentuje následující graf. 6

Ru ním dojením se navozuje tlakový spád p es strukový kanálek peristaltickou vlnou ruky doji e. Tím se zvyšuje tlak uvnit struku proti atmosférickému tlaku p sobícímu na vn jší ústí strukového kanálku. Strukový násadec dojicího soupravy navozuje tlakový spád podtlakem, p sobícím na struk z podstrukové komory. Teoreticky vzato se spolupodílí i tlak uvnit cisterny struku, navozený ejek ním vzestupem tlaku. Tlakový spád mezi zevním a vnit ním ústím strukového kanálku dokumentuje v kvantitativních hodnotách následující tabulka. Tlakový spád p i r zných zp sobech získávání mléka Zp sob získávání mléka Tlak p i vnit ním ústí [ kpa ] Tlak p i vn jším ústí [ kpa ] Tlakový spád [ kpa ] Tele 36,6-34,6 71,2 Ru ní dojení 41,2 0,0 41,2 Dojicí stroj 5,3-41,5 46,8 Bylo vynaloženo velké úsilí p izp sobit mechaniku získávání mléka strojem mechanice získávání mléka teletem. P es všechno vynaložené úsilí z stává princip dvoutaktního dojicího stroje, navržený na p elomu 19. a 20. století nezm n n a p irozené mechanice získávání mléka teletem zna n vzdálen. Konstruk ní prvky dojicího stroje a ohrožení zdraví dojnic Základními konstruk ními prvky dvoutaktního dojicího stroje jsou dvoukomorový strukový násadec a pulzátor. Strukový násadec sestává z pevného, trubicovitého strukového pouzdra a pryžové strukové návle ky, rozepjaté mezi koncovými otvory pouzdra. Nasazením násadce na struk vzniká uvnit strukové návle ky pod strukem tzv. podstruková komora. Mezi st nou návle ky a pouzdrem pak mezist nná komora. Zatímco z podstrukové komory p sobí na struk trvale podtlak, v mezist nné komo e se cyklicky st ídá podtlak a atmosférický tlak. Toto 7

cyklické st ídání tlak generuje pulzátor, který je s mezist nnou komorou propojen p es rozd lova hadicemi. Tak se navozuje tlakový spád, p sobící p es st nu strukové návle ky. Je-li v podstrukové i mezist nné komo e podtlak, tedy p sobí-li nulový tlakový spád, struková návle ka z stává otev ena v základní poloze. Probíhá tzv. fáze b pulza ního cyklu. P sobí-li z podstrukové komory na strukovou návle ku podtlak a z mezist nné komory atmosférický tlak, st na strukové návle ky zkolabuje. Probíhá tzv. fáze d pulza ního cyklu. P echody mezi uvedenými fázemi se ozna ují fáze a a fáze c. ást pulza ního cyklu, zahrnující fázi a a b se nazývá takt sání, ást pulza ního cyklu, zahrnující fázi c a d, takt stisku. Pom r mezi takty se ozna uje jako pulza ní pom r a vyjad uje se obvykle v procentech z doby trvání celého pulza ního cyklu. Po et pulza ních cykl za minutu se nazývá rychlost pulzace. Pr b h tlaku v mezist nné komo e b hem fází pulza ního cyklu a jim odpovídající fáze pohybu strukové návle ky demonstruje následující obraz. 8

Tlakový spád má zásadní význam pro transport mléka ze sb ra e dojicí soupravy do sb rné nádoby. Navozuje se vpoušt ním atmosférického vzduchu do sb ra e, tryskou obvykle umíst nou na strop sb ra e. Umíst ní trysky v dojicí souprav demonstruje následující obraz. Funkce trysky sb ra e má zásadní význam pro udržení stability podtlaku v podstrukové komo e. Dojde-li k ucpání této trysky, mléko transportované do mlé ného potrubí mlé nou hadicí za ne v této cest stagnovat. Vytvá í hydraulickou zátku, p sobící jako píst. Jeho pohybem ve sm ru toku mléka dochází k expanzi vzduchu v podstrukové komo e. Tím zde vzniká podtlak, jehož hodnota p evyšuje nominální hodnotu pracovního vakua. Tím se mžikov obrací tlakový spád a mléko m ní tok sm rem ke struku. Navíc, v d sledku cyklických objemových zm n podstrukové komory, dochází k rozkmitání popsané hydraulické zátky, což má za následek nepravidelnou fluktuaci vakua v podstrukové komo e, která zasahuje i do taktu sání pulza ního cyklu. Tím je exponováno otev ené ústí strukového kanálku impaktním silám zp tného toku mléka, respektive mlé ného aerosolu. Je-li toto mléko nebo mlé ný aerosol kontaminován v dopravní cest patogeny mlé né žlázy, dochází k jejich pr niku do strukového kanálku. Tento fenomén se ozna uje jako aktivní p enos patogen mlé né žlázy dojicím strojem. ím je transportní výška mléka v tší a ím je v tší hydraulický odpor transportní cesty, tím jsou popsané jevy výrazn jší. Z tohoto d vodu je dojení potrubním dojicím strojem s horním umíst ním mlé ného potrubí rizikov jší. Proto se také dává p ednost spodnímu umíst ní mlé ného potrubí, což je b žné v dojírnách. Navíc se sv tlost mlé ného potrubí dimenzuje tak, aby nemohlo být mléko ani p i maximálních pr tocích nasáto zp t do mlé né hadice. Pokud je zabezpe eno dostate né p isávání vzduchu do rozd lova e, vzniká na za átku taktu stisku pravidelný pokles podtlaku, jehož hloubka je úm rná intenzit toku mléka. Když tok mléka ustane, k pravidelnému poklesu podtlaku nedochází. Hladina podtlaku v podstrukové komo e se stabilizuje na úrovni pracovního podtlaku. Popsané jevy demonstrují následující grafy. 9

Bylo zjišt no, že po ustání toku mléka se projevuje nep íznivý vliv stabilního vakua na tkán struku. Dochází k manifestaci p íznak mikrotraumatizace struk. Ve fázi toku mléka, p i pravidelném kolísání podtlaku v podstrukové komo e, je struk podtlakem namáhán podstatn mén, p íznaky mikrotraumatizace struk se obvykle neobjevují. Byl navržen systém organizovaného transportu mléka. Jeho princip spo ívá v tom, že na každém strukovém násadci se za átkem taktu stisku vpustí do podstrukové komory atmosférický vzduch. Tím je znemožn n zp tný tok mléka a navíc je generováno pravidelné kolísání podtlaku bez ohledu na intenzitu toku mléka. Tento systém doznal komer ního uplatn ní. Jeho v tšímu rozší ení brání zejména vyšší cena. K nepravidelnému kolísání podtlaku dochází rovn ž p i nahodilých net snostech systému p i nedostate né efektivní záloze výkonnosti výv vy. I v této situaci dochází ke zp tnému toku 10

mléka, v tomto p ípad až z mlé ného potrubí. Riziko aktivního p enosu patogenních mikroorganism je o to v tší. Pokles podtlaku v podstrukové komo e m že vést až k poruchám p ilnutí strukové návle ky. Pak dochází k nasátí atmosférického vzduchu ústím strukové návle ky. Tento jev se nazývá sklouzávání strukového násadce. Je p í inou enormního zvyšování impaktních sil zp tného toku mléka, zejména v ostatních násadcích téže dojicí soupravy. Pro jeho zdravotní nebezpe nost se etnost výskytu tohoto jevu používá p i orienta ní kontrole funkce dojicího stroje. Výskyt sklouzávání je potencován vysokou hmotností strukových pouzder a nevhodnou konstrukcí hlavice strukové návle ky. Jako významný konstruk ní prvek prevence sklouzávání strukových násadc slouží adapta ní ramena pro zav šení dojicí soupravy v pr b hu dojení. Jimi se dosahuje p enesení t žišt dojicí soupravy tak, aby rozložení hmotnosti na všechny struky bylo rovnom rné i u nepravideln tvarovaných vemen. Významným konstruk ním prvkem je struková návle ka. Má trojí význam. P edn zprost edkuje p ilnutí strukového násadce ke struku, chrání struky p ed negativními ú inky podtlaku, zabezpe uje transport mléka ze struku do sb ra e. P ilnutí strukového násadce zprost edkuje podtlak p sobící na struk z podstrukové komory a t ení mezi strukovou návle kou a strukem. V pr b hu dojení se výrazn m ní rozložení t chto sil. Jakmile tok mléka za ne ustávat, klesá tlak uvnit cisterny struku, až dosáhne hladiny podtlaku odpovídající 50 % až 70 % pracovního podtlaku. Tím enormn klesá t ení mezi st nou struku a strukovou návle kou a t ení se koncentruje v linii dotyku ústí hlavice strukové návle ky a báze struku. Ochablý struk je vtažen do podstrukové komory, p i emž podtlak z podstrukové komory proniká do dutiny hlavice strukové návle ky. Dochází k p erušení komunikace mezi žlázovou cisternou a cisternou struku. Tento fenomén bývá ozna ován jako šplhání strukových násadc. Popsaná koncentrace t ení vede k omezení žilného návratu krve, ímž vzniká kongesce tkání struku. Ochrana struku p ed negativními ú inky vakua je zprost edkována antidekopresní funkcí strukové návle ky, která se uplat uje v pr b hu dojení zejména na t le struku. Hrot struku je vystaven trvalému p sobení podtlaku. Nep íznivý ú inek podtlaku je jen omezován, a to v taktu stisku pulza ního cyklu tím, že kolabovaná struková návle ka rozši uje antidekopresní zónu i na ást hrotu struku. ím je uzavíratelnost strukové návle ky v taktu stisku dokonalejší, tím je plocha rozší ené antidekompresní zóny v tší. Nicmén uzavíratelnost stávajících návle ek není absolutní. Proto ást povrchu struk z stává vystavena trvalému podtlaku. Bylo prokázáno, že tlak strukové návle ky na struk v taktu stisku (cca 10 kpa) je významným prost edkem podpory krevního ob hu ve st n struku. Po ustání toku mléka však kongesci struku nem že zabránit. Pro prevenci popsaných negativních ú ink mají p ednost kónické návle ky p ed válcovitými, návle ky s menší sv tlostí t la (na úrovni 75 mm pod ústím hlavice), tenkost nné p ed silnost nnými a elastické p ed tuhými. Velmi významné jsou i tvarové vlastnosti hlavice strukových návle ek. Nedokonalá konstrukce strukových návle ek, p íliš nízká nebo extrémn vysoká rychlost pulzace, p íliš široký pulza ní pom r, zejména však p edojování vedou k výskytu p íznak traumatizace struk. Mikrotraumatizace vyvolává prchavé p íznaky, mizící do n kolika minut po sejmutí dojicí soupravy. Jsou to strangulace báze struku, radiální deformace báze struku, bilaterální deformace hrotu struku, lokální anemizace hrotu struku, cyanóza struku. 11

Makrotraumatizace vyvolává trvalé p íznaky. Jsou to eroze ústí strukového kanálku, everze ústí strukového kanálku, hyperkeratóza ústí strukového kanálku, hemoragie. P edojování je významný traumatiza ní initel. Vezmeme-li v úvahu, že p i n m p sobí na výstelku cisterny struku podtlak, je nasnad, jak významný. Byly zaznamenány trvalé patohistologické zm ny po experimentáln navozeném dlouhodobém p edojování. Léze výstelky sinu struku podstatn usnad ují bakteriální adherenci patogen mlé né žlázy. Tím p edojování hraje roli dispozi ního initele vzniku nových infekcí. Struková návle ka zajiš uje i transport mléka ze struku do sb ra e. Tok mléka ze strukového kanálku probíhá pouze v taktu sání pulza ního cyklu. V taktu stisku je p erušován. Objemovou zm nou podstrukové komory v tomto taktu je pak vydojená porce mléka transportována do sb ra e. Je však nutné, aby sv tlost mlé né hadi ky strukové návle ky neomezovala tento transport hydraulickým odporem. Požaduje se proto, aby inila minimáln 10 mm. Struková návle ka m že p sobit i jako vektor pasivního p enosu mikrobiálních p vodc mastitid. Adhezi mikrobiálních p vodc usnad uje lenitý mikroreliéf vnit ního povrchu strukové návle ky. Opot ebené návle ky mají na vnit ním povrchu mikropraskliny, ve kterých se zachycují bakterie a jsou v nich i chrán ny p ed p sobením sanita ních p ípravk. Prevenci pasivního p enosu poskytují návle ky s dokonale hladkým povrchem (nap. vyrobené za silikonové pryže). Dále pak n které konstruk ní prvky s lehce automatizovatelnou funkcí: zp tný proplach vodou nebo vzduchem po každém sejmutí dojicí soupravy. Pravidelná vým na opot ebovaných návle ek. Dezinfekce struk po dojení. Ú inná sanitace dojicího za ízení po dojení. Sanitace dojicích za ízení Bylo prokázáno, že hlavním zdrojem bakteriální kontaminace syrového mléka je nedokonale vy išt né a dezinfikované dojicího za ízení. Je tomu tak proto, že plocha tohoto za ízení, která p ichází do styku s mlékem je zna ná ( ádov v desítkách m 2 ) a vnit ní povrch je lenitý. Dále pak proto, že zbytky mléka jsou ideálním živným substrátem pro pomnožování bakterií. Rozlišuje se: denní sanitace: manuální o išt ní povrchu dojicích za ízení automatická sanitace výplachem a cirkulací týdenní sanitace: manuální o išt ní povrchu dojicích za ízení manuální do išt ní t žko istitelných míst vnit ního povrchu automatická sanitace výplachem a cirkulací m sí ní sanitace: (provádí se jen u potrubních dojicích za ízení ur ených pro dojení ve stáji) výplach podtlakového rozvodu alkalickými p ípravky P ípravky používané k sanitaci dojicích za ízení mohou být jednoduché nebo kombinované. Jednoduché p ípravky obsahují bu jen isticí nebo jen dezinfek ní složku. Kombinované ob složky. P ípravky používané k sanitaci d líme dále na zásadité a kyselé. Zásadité p ípravky odstra ují organické látky (tuky, bílkoviny). Kyselé, látky anorganické (mlé ný nebo vodní kámen). 12

Aktivními složkami zásaditých isticích p ípravk jsou: hydroxid sodný, soda kalcinovaná, fosfore nan sodný normální, hexametafosfore nan sodný, vodní sklo sodné. Aktivními složkami kyselých isticích p ípravk jsou: kyselina dusi ná, kyselina fosfore ná, kyselina chlorovodíková, kyselina sírová. Dezinfek ní složkou je obvykle aktivní chlor. V tekutých p ípravcích pov tšin ve form chlornanu sodného. Bylo prokázáno, že nejú inn jší je denní st ídání kyselého a alkalického p ípravku. Nap. ráno alkalický, ve er kyselý. Je však t eba dbát, aby nedošlo k jejich smíchání. V lepším p ípad by došlo k znehodnocení p ípravk, v horším k bou livé chemické reakci, která by mohla ohrozit obsluhu. Alkalické a kyselé sanita ní p ípravky jsou látkami zdraví velmi škodlivými. Proto p i manipulaci s nimi je t eba dbát zvýšené opatrnosti a používat ochranné pom cky. Je t eba se seznámit se zp sobem zacházení s nimi, který musí být uveden na štítku nalepeném na obale. Postup išt ní a dezinfekce jednoduchými p ípravky je asov náro ný. Zahrnuje: výplach za ízení vlažnou vodou cirkula ní išt ní výplach vodou cirkula ní dezinfekci výplach za ízení studenou vodou Postup išt ní a dezinfekce kombinovanými p ípravky je jednodušší a asov mén náro ný. Zahrnuje: výplach za ízení vlažnou vodou cirkula ní išt ní a dezinfekci výplach studenou vodou Sanitace horkou okyselenou vodou (ABW) zahrnuje pouze: výplach za ízení horkou okyselenou vodou (minimáln 90 C na vstupu) 2 až 5 minut výplach pouze horkou vodou 2 až 5 minut vysušení vnit ního povrchu proudem vzduchu K okyselení lze použít z organických kyselin nejlépe kyselinu sulfamovou, z anorganických kyselinu dusi nou nebo kyselinu sírovou. Doba výplachu se ur uje podle velikosti dojicího za ízení. Vnit ní povrchy musí být proh áty na minimáln 77 C. Proto se tento zp sob sanitace hodí pouze pro dojírny. Je t eba velké opatrnosti, aby nedošlo k opa ení. Proces sanitace musí být zahájen co nejd íve po ukon ení dojení. Nejrozší en jším zp sobem sanitace je sanitace kombinovanými p ípravky. N kte í výrobci programují záv re ný výplach za ízení studenou pitnou vodou až t sn p ed následující dojení. Dosahuje se tak úspory vody. Tento postup lze p ipustit jen p i dokonalé rozpustnosti ú inných látek p ípravku. Odložením výplachu dochází k jejich p isychání. Proces sanitace kon í vždy výplachem za ízení vodou. Aby se proces sanitace neznehodnotil, je pro sanitaci bezpodmíne n nezbytná pitná voda. Voda s nevyhovujícími mikrobiologickými znaky bakteriáln kontaminuje vnit ní plochy dojicího za ízení. Nejzávažn jší d sledky má 13

kontaminace koliformními bakteriemi. Nedostate ný výplach dojicího za ízení p ed dojením m že být p í inou výskytu reziduí inhibi ních látek (reziduí sanita ních p ípravk ). Pro ú innost sanitace je limitující: koncentrace ú inných složek dodržení p edepsané teploty dodržení doby expozice Aby se co nejvíce potla ila nespolehlivost lidské obsluhy, používají se tzv. sanita ní automaty, kde celý proces sanitace ídí programovatelný technologický procesor. Navíc tato za ízení bývají vybavena topnými t lesy pro doh ev sanita ního roztoku p i cirkulaci. Mnohdy však dávkování sanita ního p ípravku bývá ponecháno obsluze. Je proto t eba varovat p ed p ekra ování ú inné koncentrace sanita ního p ípravku. Hrozí poškození zejména pryžových sou ástí dojicího za ízení rozleptáním. Ohrožena jsou i vodivostní idla, pokud jsou v systému použita. Nedodržení ú inné koncentrace sanita ního p ípravku, teploty a doby expozice snižuje sanita ní ú innost nebo iní proces sanitace neú inným. Automatické režimy sanitace nemohou samy o sob udržet dokonalou istotu dojicích za ízení. Proto je nezbytné p ed každou automatickou sanitací provést manuální o išt ní povrchu dojicích jednotek kartá i a tekoucí vodou. Sanita ní p ípravky použitelné k sanitaci dojicích za ízení musí být na seznamu p ípravk schválených Státní veterinární správou R. Seznam vydává Ústav státní kontroly veterinárních biopreparát a lé iv. Jiné vlivy na jakost syrového mléka. Nevhodná instalace dojicího za ízení m že zp sobovat stloukání mlé ného tuku. Je tomu tak zejména p i transportu mléka kolmými stoupa kami. Nevhodná je i pravoúhlá zm na sm ru transportu. V transportní cest mléka se proto musí používat oblouky, nikoli kolena. Mléko transportované v dojicím za ízení je sm sí kapaliny a vzduchu. Tok mléka je turbulentní. Je proto ohrožen mlé ný tuk oxidací. Proto je t eba dbát, aby dopravní cesty byly co nejkratší a plynulé. Funk ní parametry dojicích stroj Podtlak. Vývojová inovace dojicích za ízení vyústila, až na ojedin lé výjimky, ve stabilizaci podtlaku v podstrukové komo e. Proto se p ikro ilo k pronikavému snížení nominální hladiny podtlaku z p vodních 50 kpa. Doporu uje se, aby podtlak v podstrukové komo e v pr b hu dojení inil 32 až 40 kpa. Snížení hladiny se diferencuje podle transportní výšky mléka. Jeden z p íklad uvádí následující tabulka: 14

Nominální podtlak a výška umíst ní mlé ného potrubí - zaúst ní mlé né hadice Umíst ní mlé ného potrubí Vzdálenost od podlahy stání [mm] Nominální podtlak [kpa] Horní >1250 44 St ední 0,0-1250 42 Spodní <0,0 38 Stanovení nominálního podtlaku je záležitostí výrobce, p ípadn montážní organizace. P itom musí být brán z etel na další okolnosti: pr m rnou hodnotu maximální intenzity dojení ve stád, sv tlost a délku mlé né hadice, další p ípadné hydraulické odpory v mlé né cest (m i e mléka), množství vzduchu p isávaného do sb ra e, charakteristiky strukové návle ky a pulza ního systému. Stanovení nominálního podtlaku by m lo být provedeno na základ tzv. dynamického testu po zprovozn ní dojicího za ízení v každém jednotlivém stád. Pulza ní systém. Parametry pulza ního systému rovn ž udávají výrobci. Procesní ízení umožnilo širokou volbu parametr pulza ního systému uživatelem. Navíc jsou k dispozici technická ešení umož ující plynulou regulaci parametr pulza ního systému v závislosti na aktuálním pr toku mléka každé jednotlivé dojnice. P íklad uvádí následující tabulka: Závislost rychlosti pulzace a pulza ního pom ru na pr toku mléka Intenzita dojení [kg. min -1 ] Rychlost pulzace [pulz. min -1 ] Pulza ní pom r [%] do 3,5 60 60/40 3,6-4,0 58 63/37 4,1-4,5 56 65/35 4,6-5,0 54 68/32 5,1-5,5 53 70/30 5,6-6,0 52 73/27 6,1-6,5 51 74/26 > 6,6 50 75/25 Jsou známa konstruk ní ešení, která pracují i s užším pulza ním pom rem. Nicmén pulza ní pom r 50/50 se již tém neužívá. V tšina výrobc nabízí asynchronní pulzátory, tj. pulzátory párov navozující takt sání a takt stisku na sousedních párech strukových násadc. Známé jsou i p edozadní asynchronní pulzace, dokonce s rozdílným pulza ním pom rem pro p ední a pro zadní páry strukových násadc. Pracovní postup p i dojení Proces získávání, ošet ení a uchovávání mléka v prvovýrob zahrnuje následující technologické operace: p ípravu stáje p íprava dojírny k dojení p ípravu dojicího za ízení k dojení ve stáji p ípravu doji k dojení toaletu mlé ných žláz p ed dojením 15

vlastní dojení filtraci mléka chlazení mléka uchovávání mléka išt ní a dezinfekci dojicího za ízení išt ní a dezinfekci úchovných chladicích nádrží. P íprava stáje p i dojení ve stáji spo ívá v dokonalém odstran ní hnoje a zbytk krmiva ze žlab. Nezne išt ná podestýlka se shrne ke žlabu. Stání p i dojení musí být holé. Stáj se vyv trá. Dojení lze zahájit nejd íve 20 minut od ukon ení zmín ných p ípravných prací, aby se umožnila sedimentace prachu. Nedodržení tohoto postupu vede ke zvýšení bakteriální kontaminace syrového mléka zejména sporotvornými aerobními a anaerobními bakteriemi. Zbytky páchnoucích krmiv ve žlabu mohou nep ízniv ovlivnit v ni mléka. Pachy se lehce absorbují na mlé ný tuk. P íprava dojírny spo ívá v provedení výplachu dojicího za ízení studenou pitnou vodou. Ve vyjmutí dojicích souprav z dezinfek ních rozvodek, vypušt ní zbytk technologické vody a v nastavení ovládacích prvk na proces dojení. Zkontroluje se funk ní stav dojicího za ízení - stav výv vy, mazacího ústrojí výv vy, výskyt slyšitelných net sností, nominální podtlak na ru kovém vakuometru. P íprava dojicího za ízení k dojení ve stáji. Po provedení proplachu dojicího za ízení studenou pitnou vodou, vypušt ní zbytk technologické vody se ovládací prvky dojicího za ízení nastaví na dojení. Zkontroluje se funk ní stav dojicího za ízení - stav výv vy, mazacího ústrojí výv vy, výskyt slyšitelných net sností, nominální podtlak na ru kovém vakuometru. Dojicí soupravy se vyjmou z dezinfek ních rozvodek nebo z dezinfek ní vany a p enesou a zav sí na potrubí ve stáji. Do vozíku pro hygienické dojení se p ipraví zásoba horké vody, v dro, ut rky, nádobka k oddojování prvních st ik mléka a dezinfek ní nádoba pro dezinfekci struk po dojení napln ná erstvým roztokem. P íprava doji k dojení. Doji i si p ed dojením v dojírn oble ou gumové zást ry, vlasy pokryjí pokrývkou hlavy, obnaží ruce po lokty, sejmou náramkové hodinky a prsteny a umyjí si ruce mýdlem. Obdobn postupují doji i p i dojení ve stáji, s tím rozdílem, že si obvykle neoblékají gumovou zást ru. Doji i nesm jí dojit v p ípad onemocn ní nakažlivým onemocn ním nebo hnisavými afekcemi. Toaleta mlé ných žláz p ed dojením. Rozlišuje se suchá, polosuchá, mokrá toaleta a p íprava s dezinfekcí struk p ed dojením. Suchá toaleta praktikovaná v zahrani í smotkem d evité vlny se v našich podmínkách neosv d ila. P íprava s dezinfekcí struk p ed dojením spo ívá v oddojení první st ik, v dezinfekci struk pono ení do dezinfek ního p ípravku, minimáln 30 sekundové expozice a ot ení struk papírovou ut rkou. Je to zp sob p ípravy asov náro ný, a proto není zcela b žný. V našich podmínkách, v kontrolovaném pokuse bylo zjišt no, že pro omezení bakteriální kontaminace syrového mléka je to postup mén ú inný než polosuchá p íprava papírovou ut rkou smo enou v dezinfek ním p ípravku. Polosuchá toaleta se provádí u málo zne išt ných mlé ných žláz, zahrnuje: oddojení prvních st ik mléka ot ení základny struk, struk a zejména hrot struk vyždímanou ut rkou p edem smo enou v roztoku schváleného dezinfek ního p ípravku. 16

Mokrá toaleta se praktikuje u siln zne išt ných mlé ných žláz, zahrnuje: Omytí základny struk a struk ut rkou smá enou horkou vodou (cca 45 C) z v dra nebo z hadicového post ikova e. Oddojení prvních st ik mléka. Osušení struk vyždímanou ut rkou p edem smo enou v roztoku schváleného dezinfek ního p ípravku, do išt ní vn jšího ústí strukového kanálku. Uvedené operace se provád jí u každé dojnice bezprost edn za sebou. et zec operací kon í nasazením dojicí soupravy. Je nep ípustné provád t jednu operaci na skupin zví at za sebou a pak teprve p ejít na další operaci - postupovat tzv. proudovým zp sobem. Pokud se používá voda z v dra, m ní se nápl (cca 2 l) po každém použití. Je možné použít jednorázové ut rky, nebo textilní ut rky, nejlépe froté (formát 30 x 30 cm). Textilní ut rky se po každém použití perou v pra ce režimem s vyvá kou a následn se suší. Nebo se perou bez vyvá ky a do dalšího dojení exponují v roztoku chlórového dezinfek ního p ípravku. P ed použitím se ždímají manuáln (k tomu je t eba používat gumové rukavice). Vlastní dojení. P i oddojování prvních st ik mléka se posoudí, zda dojená mlé ná žláza nevykazuje p íznaky zran ní nebo zán tu. Takto postižené žlázy ( tvrt vemena) se dojí odd len, sekret se vylu uje z dodávky k mlékárenskému zpracování. Do lé ebného zákroku zv roléka em se poran né struky zevn ošet í, zán tem stižené žlázy se frekventn vydojují (nejlépe každé dv hodiny). V pr b hu dojení doji kontroluje, zda nedošlo ke spadnutí dojicí soupravy. Spadenou soupravu o istí tekoucí vodou a pak teprve znovu nasadí. Pokud dojicí stroj není vybaven automatickým snímáním dojicích souprav, doji dbá, aby nedocházelo k p edojování. Dojicí soupravu snímá po p erušení podtlaku. Po sejmutí dojicí soupravy doji ihned dezinfikuje hroty struk pono ením do dezinfek ní nádobky nebo sprejem. Filtrace mléka. Podojené mléko se filtruje, aby se zbavilo mechanických ne istot. Rozlišuje se: filtrace plochými filtry tlaková filtrace rukávcovými filtry Filtrace plochými filtry. Ploché filtry se vkládají do filtra ních za ízení, které bývají umíst ny nad úchovnými chladicími nádržemi nebo v hrdle chladicích tank. Ploché filtry se ukládají na filtra ní rošt a fixují v této poloze. P es filtr protéká mléko samospádem. N kdy se tento druh filtrace kombinuje s cezením mléka p es plachetky. V takovém p ípad je t eba dbát o istotu plachetek v pr b hu dojení. Jakmile jsou zne išt ny mechanickými ne istotami, je t eba je vym nit. Cezení mléka plachetkami ve tvaru sá k je zcela nevhodné. Je rovn ž t eba dbát na istotu plachetek praním vyva ováním a žehlením. Tento zp sob ošet ení mléka je však již zastaralý. Moderní dojicí za ízení jsou vybavena tlakovou filtrací. Tlaková filtrace rukávcovými filtry. Rukávcové filtry se vkládají do trubicovitých dezinfek ních za ízení, která bývají umíst na v transportním mlé ném potrubí ihned za mlé ným erpadlem. Mléko p es filtr protéká tlakem navozovaným mlé ným erpadlem. 17

Ú innost obou druh filtrace je podmín na filtra ní kapacitou filtr, která má být udávána výrobcem. iní ádov stovky litr mléka. Po vy erpání filtra ní kapacity, je t eba filtry v pr b hu dojení vym nit, jinak dochází k rozm l ování mechanických ne istot, ímž roste bakteriální kontaminace mléka. Uchovávání mléka. Mléko se v prvovýrob uchovává v úchovných chladicích nádržích nebo tancích. Jsou to obvykle duplikátorové nádrže vyrobené z nerezoceli. Duplikátor je napln n chladicím médiem, obvykle ledovou vodou. Ta se chladí ve vým níku chladicího agregátu. Úchovné nádrže i tanky jsou vybaveny rota ními míchadly, která usnad ují p evod tepla p i chlazení a brání vrstvení mléka (ustávání vrstvy smetany). Moderní úchovná za ízení jsou vybavena technologickými procesory, které ídí režim chlazení mléka i režim sanitace t chto za ízení. Mléko se chladí na teplotu na teplotu < 6 C bez ohlednu na režim svozu. Hluboké chlazení pod 4 C je nežádoucí, namrzání mléka na st ny úchovné nádrže i tanku je nep ípustné. Dochází p i nich k fyzikálním zm nám disperze micel kaseinu. Takto poškozené mléko má zhoršenou kysací aktivitu. Uchovává-li se mléko z více d jí v jedné úchovné nádrži i tanku, je t eba trvat na chlazení mléka v p edchladi i. Jinak dochází ke zvýšení teploty uchovávaného mléka nad požadované hodnoty a k pomnožení zejména psychrotrofních bakterií. Sanitace úchovných nádrží. Velkou nevýhodou úchovných chladicích nádrží je, že jejich sanitaci je t eba provád t ru n. K sanitaci je t eba p ikro it ihned po p edávce mléka. Nádrž se vypláchne proudem pitné vody. Pak se st ny a zejména výpustný ventil oplachují roztokem horkého kombinovaného sanita ního p ípravku. Nakonec se provede oplach studenou pitnou vodou. Sanitace úchovných tank se provádí pln automaticky. Tato za ízení jsou vybavena rozst ikovacími hlavicemi nebo Segnerovými koly. To umož uje automatický post ik st n za ízení v režimu obvyklé t ífázové sanitace kombinovanými isticími a dezinfek ními p ípravky. Proces sanitace je ízen technologickým procesorem. Obdobn jako p i sanitaci dojicích za ízení je nutné provád t alespo jednou týdn manuální do išt ní t chto za ízení, zejména výpustných ventil, které jsou nejv tším zdrojem potenciální bakteriální kontaminace. Poslední aktualizace: erven 2007 Copyright (c) Dušan Ryšánek. All rights reserved 18