1.2 Technické normy Vnitřní vodovod: D.1.4 Technika prostředí staveb Zdravotně technické instalace

Transkript

1 1. Úvod Projektová dokumentace řeší rekonstrukci vnitřní vodoinstalace v objektu Základní školy Vítkov na ulici Komenského 754 v městě Vítkov, katastrální území Vítkov [782998], parcelní číslo Nemovitost je v územním obvodu, kde státní správu katastru nemovitostí ČR vykonává Katastrální úřad pro Moravskoslezský kraj, Katastrální pracoviště Opava. Vnitřní vodovod je zásobován ze stávající vodovodní přípojky. Bude provedena demontáž stávajících rozvodů studené a teplé vody v objektu školy včetně zdrojů teplé vody (stávající elektrické ohřívače). Následně bude provedena nová vnitřní vodoinstalace studené a teplé vody včetně nových zdrojů teplé vody (elektrické ohřívače teplé vody). Dále bude provedena výměna některých zařizovacích předmětů. 1.1 Výchozí podklady Podkladem pro vypracování projektu byla stávající výkresová dokumentace objektu, požadavky investora a technické podklady výrobců. Projektová dokumentace je zpracována dle platných zákonů, vyhlášek, norem ČSN a ČSN EN platných v době zpracování. 1.2 Technické normy Vnitřní vodovod: ČSN Technické výkresy - Instalace - Zdravotnětechnické a plynovodní instalace ČSN Vnitřní vodovody ČSN Výpočet vnitřních vodovodů ČSN EN ( ) Vnitřní vodovod pro rozvod vody určené k lidské spotřebě Část 1: Všeobecně ČSN EN ( ) Vnitřní vodovod pro rozvod vody určené k lidské spotřebě Část 2: Navrhování ČSN EN ( ) Vnitřní vodovod pro rozvod vody určené k lidské spotřebě Část 3: Dimenzování potrubí - Zjednodušená metoda ČSN EN ( ) Vnitřní vodovod pro rozvod vody určené k lidské spotřebě Část 4: Montáž ČSN EN ( ) Vnitřní vodovod pro rozvod vody určené k lidské spotřebě Část 5: Provoz a údržba ČSN Tepelné soustavy v budovách - Příprava teplé vody - Navrhování a projektování ČSN Tepelné soustavy v budovách - Zabezpečovací zařízení ČSN EN 1717 ( ) Ochrana proti znečištění pitné vody ve vnitřních vodovodech a všeobecné požadavky na zařízení na ochranu proti znečištění zpětným průtokem ČSN Stavby pro hospodářská zvířata - Vnitřní stájový vodovod ČSN Jímání podzemní vody ČSN Vodomery. Základné ustanovenia ČSN EN A2 Vodoměry - Část 1: Všeobecné požadavky ČSN EN A2 Vodoměry - Část 2: Instalace a podmínky použití ČSN EN A2 Vodoměry - Část 3: Zkušební metody a zařízení ČSN EN 200 Zdravotnětechnické armatury - Výtokové ventily a ventilové směšovací baterie pro vnitřní vodovody typu 1 a 2 - Všeobecná technická specifikace ČSN EN Zdravotnětechnické armatury - Tlakové splachovače záchodových a pisoárových mís se samočinným hydraulickým uzávěrem PN 10 ČSN EN 817 Zdravotnětechnické armatury - Mechanické směšovací baterie (PN 10) - Všeobecné technické požadavky ČSN EN Zdravotnětechnické armatury - Plnicí armatury pro nádržkové splachovače se zabudovaným přepadem ČSN EN Armatury pro vnitřní vodovody - Termostatické směšovací armatury pro ohřívače vody - Požadavky a zkoušení ČSN EN Zařízení na úpravu vody vnitřních vodovodů - Montáž, provoz, údržba a opravy - 2 -

2 ČSN EN A1 Zařízení na úpravu vody vnitřních vodovodů - Mechanické filtry - Část 1: Velikost částic od 80 µm do 150 µm - Požadavky na provoz, bezpečnost a zkoušení ČSN EN A1 Zařízení na úpravu vody vnitřních vodovodů - Mechanické filtry - Část 2: Velikost částic od 1 µm do 80 µm - Požadavky na provoz, bezpečnost a zkoušení ČSN Požární bezpečnost staveb Zásobování požární vodou ČSN EN Stabilní hasicí zařízení - Hadicové systémy - Část 1: Hadicové navijáky s tvarově stálou hadicí ČSN EN Stabilní hasicí zařízení - Hadicové systémy - Část 2: Hydrantové systémy se zploštitelnou hadicí ČSN EN Stabilní hasicí zařízení - Hadicové systémy - Část 3: Údržba hadicových navijáků s tvarově stálou hadicí a hydrantových systémů se zploštitelnou hadicí Vnitřní kanalizace: ČSN Vnitřní kanalizace ČSN EN ( ) Vnitřní kanalizace - Gravitační systémy - Část 1: Všeobecné a funkční požadavky ČSN EN ( ) Vnitřní kanalizace - Gravitační systémy - Část 2: Odvádění splaškových odpadních vod - Navrhování a výpočet ČSN EN ( ) Vnitřní kanalizace - Gravitační systémy - Část 3: Odvádění dešťových vod ze střech - Navrhování a výpočet ČSN EN ( ) Vnitřní kanalizace - Gravitační systémy - Část 4: Čerpací stanice odpadních vod - Navrhování a výpočet ČSN EN ( ) Vnitřní kanalizace - Gravitační systémy - Část 5: Instalace a zkoušení, pokyny pro provoz, údržbu a používání ČSN EN Přivzdušňovací ventily pro vnitřní kanalizaci - Požadavky, zkušební metody a hodnocení shody ČSN EN Podlahové vpusti a střešní vtoky - Část 1: Požadavky ČSN EN Podlahové vpusti a střešní vtoky - Část 2: Zkušební metody ČSN EN Podlahové vpusti a střešní vtoky - Část 3: Kontrola jakosti ČSN EN Podlahové vpusti a střešní vtoky - Část 4: Víčka a vtokové mřížky ČSN EN Podlahové vpusti a střešní vtoky - Část 5: Uzávěrka proti lehkým kapalinám 2. Technické řešení zásobování vodou (vnitřní vodovod) 2.1 Vnitřní rozvod studené vody Vnitřní vodovod je zásobován ze stávající vodovodní přípojky. Stávající vodoměrná sestava je umístěna v prvním podzemním podlaží ve sklepní místnosti. Nový rozvod bude napojen na stávající rozvod v prostoru sklepních místností. Páteřní rozvod studené vody bude veden v prvním podzemním podlaží přes místnosti (sklad, chodbu a dílny), kde bude zavěšen pod stropem. Dále bude rozvod studené vody veden k jednotlivým zařizovacím předmětům v drážkách ve zdivu. Před těmito zařízeními budou osazeny příslušné uzavírací a zabezpečovací armatury. Vodovodní rozvod teplé vody bude z potrubí FV PLAST S 2,5 (PN 20) FASER se skelnými vlákny, rozvod studené vody bude z potrubí FV PLAST PPR S 2,5 (PN20) CLASSIC. Směšovací baterie jsou navrženy pákové stojánkové a nástěnné. U umyvadel umístěných ve třídách bude osazena páková stěn. baterie s výtokem studené vody. Stojánkové baterie budou připojeny na rozvody vodovodu přes rohové nástěnné ventily. Při umístění dvou ventilů vedle sebe musí být ovládání výtoku studené vody vpravo a teplé vody vlevo. Tepelná izolace potrubí teplé vody bude provedena z tubusové izolace v tloušťce volené podle vnějšího průměru potrubí nejbližšího vnějšímu průměru potrubí řady DN (součinitel tepelné vodivosti izolace 0,040 (W/m.K))

3 Izolace studené vody bude provedena z tubusové izolace (součinitel tepelné vodivosti izolace 0,040 (W/m.K)) v tloušťce dle umístění potrubí: -potrubí vedené samostatně: tloušťka izolace 9mm -potrubí vedené společně s rozvodem teplé vody případně cirkulací: tloušťka izolace 13mm -potrubí vedené společně s rozvodem ústředního vytápění: tloušťka izolace 19mm Izolací je nutné opatřit i veškeré tvarovky a nikoli pouze trubky! Ležaté části potrubí vést ve sklonu nejméně 0,3% k nejnižšímu místu možného odvodnění a od nejvyššího místa odvzdušnění. Rozvody potrubí vedené pod stropem budou vybaveny ocelovými pozinkovanými žlaby, které se nasouvají na potrubí pod jeho izolaci. Celá tato sestava se zachycuje prostřednictvím kluzných a pevných objímek dle pokynů výrobce potrubí. V místech vybočení potrubí je však nutno žlab zkrátit tak, aby nedošlo k poškození potrubí vlivem teplotní dilatace. Při montáži potrubí je nutno počítat s délkovou roztažností potrubí. Délková roztažnost bude zajištěna pohybem potrubí v lomech trasy potrubí, v materiálu izolace a prostřednictvím smyčkových kompenzátorů. Způsoby uchycení, vzdálenosti a druhy podpor musí být provedeny v souladu s technickým manuálem výrobce potrubí (fa FV-Plast, a.s.). Množství pitné vody zůstává stávající. Nedojde k navýšení odběru. Množství a typy zařizovacích předmětů zůstávají stávající. U části zařizovacích předmětů bude provedena výměna za nové. 2.2 Vnitřní rozvod teplé vody Teplá voda se bude připravovat v jednotlivých místech spotřeby. Zdrojem teplé vody budou elektrické ohřívače: 1) Elektrický zásobníkový nástěnný ohřívač TV DRAŽICE OKCE 80, objem bojleru je 80 litrů, montáž na stěnu, elektrické napětí (1 PE-N~230/50); příkon 2,0kW+pojistná souprava 2) Elektrický zásobníkový nástěnný ohřívač TV DRAŽICE OKCE 160, objem bojleru je 152 litrů, montáž na stěnu, elektrické napětí (1 PE-N~230/50); příkon 2,0kW+pojistná souprava 3) Elektrický zásobníkový tlakový malý ohřívač TV DRAŽICE TO 10 IN, objem je 10 litrů, montáž pod dřez, elektrické napětí (1 PE-N~230/50); příkon 2,0kW+pojistná souprava Všechny zásobníky teplé vody budou napojeny přes pojistnou soupravu. Strana teplé vody bude u některých ohřívačů (viz. projektová dokumentace) zapojena přes třícestnou termostatickou směšovací armaturu pro zamezení opaření osob s nastavením na teplotu 35 C pro případ ohřátí zásobníku TV na vyšší teplotu. Tepelná desinfekce-legionella pneumophila: Tepelná desinfekce je nejrozšířenější metodou likvidace bakterií Legionella pneumophila. Doporučuje se alespoň jednou měsíčně zvýšit teplotu teplé vody na C po dobu jedné hodiny pro odstranění bakterií v ohřívači TV. Při odstraňování Legionelly v rozvodech nutno otevřít uzavírací ventil v obtoku termostatického směšovacího ventilu. Typ potrubí teplé vody, způsob vedení a izolace rozvodů viz. bod (2.1 Vnitřní rozvod studené vody). 2.3 Požární rozvod Není součástí této projektové dokumentace

4 2.4 Zkoušení vnitřního vodovodu Po dokončení montáže se musí vnitřní vodovod ještě před napojením na vodovod pro veřejnou potřebu prohlédnout a tlakově vyzkoušet. Zkoušení vnitřního vodovodu provádí kvalifikovaná osoba za přítomnosti zástupce stavebníka. Zkoušení vnitřního vodovodu se provádí ve třech krocích: a) prohlídka potrubí b) tlaková zkouška potrubí c) konečná tlaková zkouška Zkoušení vnitřního vodovodu se může provádět po částech. O prohlídce, tlakové zkoušce potrubí a konečné tlakové zkoušce vnitřního vodovodu nebo jeho části se zpracuje protokol. Pokud je některá z tlakových zkoušek nevyhovující, musí se odstranit netěsnosti a tlakovou zkoušku opakovat. a) Prohlídka potrubí Při prohlídce musí být potrubí a armatury nezakryté. Potrubí smí být při prohlídce uloženo v ochranných trubkách. Prohlídkou se kontroluje, je-li vnitřní vodovod proveden podle projektu, v souladu s ustanoveními technických norem, s hygienickými předpisy a podmínkami stanovenými stavebním úřadem. Závady zjištěné při prohlídce se musí odstranit ještě před tlakovou zkouškou potrubí. b) Tlaková zkouška potrubí Tlaková zkouška potrubí se provádí po prohlídce vnitřního vodovodu buď vodou, nebo suchým vzduchem, případně inertním plynem ( např. dusíkem ). V budovách se zkouší nezakryté potrubí před montáží příslušenství, zařizovacích předmětů, přístrojů a zařízení (výtokových a pojistných armatur, čerpadel, ohřívačů apod.). Trubky smí být opatřeny návlekovou izolací a nebo uloženy v ochranných trubkách. Tlaková zkouška potrubí vodou Před tlakovou zkouškou potrubí vodou se musí všechny úseky vnitřního vodovodu propláchnout vodou. Při proplachování musí být vypouštěcí armatury určené pro odkalení otevřeny. Před zahájením tlakové zkoušky potrubí vodou musí být všechny průchozí uzávěry a regulační armatury ve zkoušeném úseku potrubí otevřeny, zkoušené potrubí odvzdušněno, napuštěno vodou o nejvyšším provozním přetlaku MOP po dobu nejméně 12h (nejvíce 7 dnů) a všechny vývody uzavřeny zátkami, víčky nebo slepými přírubami. Tlaková zkouška potrubí vodou se provádí podle ČSN EN Nejvyšší návrhový přetlak MDP, v kpa, se stanoví podle vztahu: MDP=1,3637. MOP=1, =1364 kpa Zkušební přetlak TP, v kpa, se stanoví podle vztahu: TP=1,5. MOP=1, =1500 kpa Tlaková zkouška potrubí vzduchem nebo inertním plynem Při tlakové zkoušce potrubí vzduchem nebo inertním plynem je zkušební přetlak 250 kpa (v odůvodněných případech nejvíce 300 kpa) bez ohledu na nejvyšší návrhový přetlak podle ČSN EN a ČSN EN Zkušební přetlak nesmí po dobu jedné hodiny ( doba trvání zkoušky ) poklesnout o více než 20 kpa. Při větším poklesu je třeba výsledek tlakové zkoušky označit za nevyhovující. Při tlakové zkoušce potrubí vzduchem nebo inertním plynem musí být všechny vývody zkoušeného potrubí uzavřeny zátkami, víčky nebo slepými přírubami. Nesmí se používat zátky nebo přechodky s plastovým závitem

5 c) Konečná tlaková zkouška Konečná tlaková zkouška se provádí vodou, kterou je vnitřní vodovod zásobován. Před zahájením zkoušky musí být potrubí řádně propláchnuto vodou. Zkouška se provádí po montáži všech zařizovacích předmětů, výtokových a pojistných armatur a příslušenství vnitřního vodovodu. Vodovod se před zkouškou ponechá pod provozním přetlakem vody nejméně 24 hodin (nejvíce 7 dnů). Konečná tlaková zkouška se provádí provozním přetlakem dosaženým v okamžiku zahájení zkoušky. Při zahájení zkoušky se uzavře uzávěr na začátku zkoušeného vodovodu (např. hlavní uzávěr objektu) a odečte se hodnota zkušebního přetlaku. Zkušební přetlak nesmí po dobu jedné hodiny od zahájení zkoušky klesnout o více než 20 kpa. Při větším poklesu je třeba výsledek tlakové zkoušky označit za nevyhovující. 2.5 Uvedení vnitřního vodovodu do provozu Propláchnutí potrubí Nádrže a ohřívače vody se musí propláchnout nejméně dvojnásobným objemem vody ( při proplachování se v nich voda musí nejméně 2 krát vyměnit ). Po propláchnutí vnitřního vodovodu se musí potrubí na nejnižších místech odkalit a na nejvyšších místech odvzdušnit. Objem vody spotřebované při proplachu se zaznamenává vodoměrem. Po propláchnutí se musí překontrolovat funkce všech armatur a zařízení vnitřního vodovodu. Dezinfekce vnitřního vodovodu pitné studené a teplé vody před uvedením do provozu Dezinfekce před uvedením vnitřního vodovodu do provozu (zahájením odběru vody) podle ČSN EN se provádí po úspěšném provedení tlakových zkoušek a proplachování. Po dokončení dezinfekce a odebrání vzorků za účelem zjištění koncentrace dezinfekčního prostředku se provede propláchnutí dezinfikované části vnitřního vodovodu vodou, kterou bude vnitřní vodovod rozvádět, s obsahem neutralizačního činidla. Vnitřní vodovody teplé vody se s mí proplachovat studenou vodou. Dávkování neutralizačního činidla se provádí stejně jako u dezinfekčního prostředku. Proplachování se provádí vodou postupem uvedeným v ČSN EN V průběhu tohoto proplachování se musí voda v proplachovaném vodovodu nejméně 5krát vyměnit (objem vody spotřebované při proplachování se zaznamenává vodoměrem). Pokud provoz vnitřního vodovodu nebude zahájen do 7 dnů po ukončení dezinfekce a vodovod, který není provozován, nebude v týdenních intervalech proplachován, musí být před zahájením provozu ( zahájením odběru vody ) znovu dezinfikován. Tento požadavek neplatí pro vnitřní vodovody nebo části vnitřních vodovodů s počtem odběrných míst menším než 35. Pokud je voda s dezinfekčním prostředkem vypouštěna do kanalizace pro veřejnou potřebu a dezinfekční prostředek není před vypouštěním neutralizován, musí být vypouštění písemně dohodnuto s provozovatelem této kanalizace. Metody použití dezinfekčního prostředku Dezinfekční prostředek o objemu odpovídajícím objemu vnitřního vodovodu nebo jeho dezinfikované části se dávkuje ručně nebo dávkovacím čerpadlem do armatury umístěné mezi dvěma uzavíracími armaturami na začátku vnitřního vodovodu za vodoměrovou sestavou (nutno dobudovat). Armatura určená pro dávkování dezinfekčního prostředku musí směřovat svisle vzhůru. Úsek potrubí mezi dvěma uzavíracími armaturami, na kterém je obsazena armatura určená pro dávkování dezifekčního prostředku, musí být opatřen vypouštěcí armaturou, aby byla možnost vypouštění vody z tohoto úseku. V průběhu dezinfekce se ve vnitřním vodovodu teplé vody smí nacházet studená voda. Po dávkování dezifekčního prostředku se u vnitřních vodovodů studené vody a vnitřních vodovodů teplé vody bez cirkulace odpouští voda ze všech výtokových armatur. Odpouštění vody se - 6 -

6 zahajuje u výtokových armatur, které jsou v trase potrubí nejdále od místa dávkování dezifekčního prostředku, a ukončuje u výtokových armatur, které jsou k tomuto místu nejblíže. Při odpouštění se kontroluje přítomnost dezifekčního prostředku, kombinovaného např. se zdravotně nezávadnou identifikační látkou ( potravinářským barvivem apod.). U vnitřních vodovodů teplé vody s cirkulací musí po celou dobu dezinfekce voda s dezinfekčním prostředkem cirkulovat ve všech dezinfikovaných okruzích, čímž je zajištěna rovnoměrná koncentrace dezifekčního prostředku v dezinfikovaných cirkulačních okruzích. U potrubí, která nejsou opatřena cirkulací, se naplnění vodou s dezifekčním prostředkem zabezpečí odpouštěním vody u všech výtokových armatur. Při odpouštění se kontroluje přítomnost dezifekčního prostředku, kombinovaného např. se zdravotně nezávadnou identifikační látkou ( potravinářským barvivem apod.). V průběhu odpouštění vody se doporučuje průběžně doplňovat dezifekční prostředek ( průběžné dávkování). Pokud výrobce dezifekčního prostředku nestanoví jinak, musí být voda s dezifekčním prostředkem ponechána v dezinfikovaném vnitřním vodovodu nejméně 2h. Po uplynutí této doby stanovené výrobcem se odeberou vzorky za účelem zjištění koncentrace dezifekčního prostředku. Odběr vzorků se u vodovodu studené vody a u vodovodu teplé vody bez cirkulace provede u nejvzdálenější výtokové armatury a u vnitřních vodovodů teplé vody s cirkulací u vzorkovací armatury za zařízením pro ústřední přípravu teplé vody, popř. u vzorkovací armatury před vstupem cirkulačního potrubí do zařízení pro přípravu teplé vody. Vzorky pro mikrobiologické vyšetření ( bakteriologickou analýzu ) se odebírají u vzorkovacích armatur a u nejvzdálenější výtokové armatury bezprostředně po ukončení proplachování. O dezifekci se zpracuje protokol, ke kterému se jako přílohy doloží protokoly chemických a mikrobiologických laboratorních vyšetření. 2.6 Provoz a údržba Provoz a údržba vnitřního vodovodu bude provedena dle ČSN a ČSN EN Obecně Zodpovědnost za provozování, kontrolu a údržbu vnitřního vodovodu má jeho vlastník. Údržba vnitřního vodovodu musí být prováděna kvalifikovanou osobou. Vnitřní vodovod musí být stále pod přetlakem vody. Pouze vnitřní vodovody nebo jejich části, které nebudou po dobu delší než 7 dnů používány, a úseky, v nichž probíhají opravy, se mohou dočasně uzavřít, a popř. vypustit. Přerušování provozu cirkulačního čerpadla se nedoporučuje. Při přerušovaném provozu cirkulačního čerpadla smí být toto čerpadlo vypnuto po dobu celkem nejvíce 8h v průběhu dne ( 24 h ). Dokumentace Dodavatel vnitřního vodovodu musí objednateli předat dokumentaci dodanou výrobci osazených zařízení a seznámit ho s provozem a údržbou těchto zařízení. Tato dokumentace a informace o provozu a údržbě zařízení musí být předány vlastníkovi nebo správci nemovitosti. O předání dokumentace se provede zápis. Údržba K zajištění správné funkce vnitřního vodovodu se má alespoň třikrát ročně přezkoušet funkce (nebo aspoň pohyblivost) všech uzávěrů. To neplatí pro uzávěry deklarované výrobcem jako bezúdržbové. Armaturami, které se otevírají a zavírají pootočením o 90 (kulové kohouty nebo uzavírací klapky), se smí vodovod uzavírat a otevírat jen při údržbě a opravách. Používat je může jen osoba, seznámená se zásadami jejich obsluhy. Doporučuje se alespoň jednou ročně vizuálně zkontrolovat funkčnost a stav vodoměrů. Rutinní údržba potrubí, výtokových armatur, uzavíracích armatur a zařízení, se musí provádět podle pokynů - 7 -

7 výrobce. Zvláště zabezpečovací zařízení a zařízení zabraňující zpětnému průtoku musí být udržována ve stavu zajišťujícím bezpečný provoz. Doporučené četnosti kontrol a údržby součástí vnitřních vodovodů, včetně postupů kontrol a údržby je uveden v ČSN EN Provozování Připojení zařízení může ovlivnit jakost vody, jakoukoliv úpravu a připojení musí provádět pouze příslušně kvalifikovaní pracovníci. Připojení zařízení a přístrojů (např. myček nádobí a praček) musí být odpovídajícím způsobem chráněna proti zpětnému průtoku podle EN Hadice (např. zahradní hadice) musí být připojeny pouze k odběrným místům pro tento účel určeným, která jsou speciálně pro připojení hadic určena a jsou vybavena odpovídající ochranou proti zpětnému průtoku. Části vodovodu, které se používají zřídka (např. potrubí k pokojům pro hosty, do garáží nebo k výtokovým armaturám v suterénních prostorách) musí být v pravidelných intervalech proplachovány nejméně 1krát týdně. Vodovodní potrubí nesmí být vystaveno vnějšímu zatížení. Zvláštní pozornost musí být věnována funkčnosti a zajištění servisu pojistných a ochranných zařízení. 3. Zařizovací předměty V objektu budou použity běžné sériově vyráběné zařizovací předměty vyhovující účelům v daném objektu a platným hygienickým předpisům. Zařizovací předměty jsou v projektu určené jen orientačně. Výběr konkrétního typu a jeho barevné provedení provede investor ve spolupráci s dodavatelem stavby. Specifikace zařizovacích předmětů viz. výkresová dokumentace. 4. Požadavky na ostatní profese Stavební práce Pro instalaci prvků ZTI je nutné zřízení prostupů a drážek ve stavebních konstrukcích dle projektové dokumentace. Prostupy rozvodů požárně dělícími konstrukcemi musí být utěsněny v souladu s požárním řešením stavby certifikovaným požárním systémem. Následné opravy omítek, zazdění drážek a průrazů, oprava malby, dodávka a opravy obkladů. Elektroinstalace Elektroinstalace pro ohřívače vody Zdravoinstalace (vnitřní kanalizace) Provedení oprav napojení zařizovacích předmětů na kanalizaci vč. sifonu 5. Bezpečnost práce Za provádění prací a realizaci stavby je odpovědná dodavatelská realizační firma. Stavební práce smějí provádět jen pracovníci řádně poučení a musí nad nimi být zajištěn odborný dozor. Realizační firma musí vést seznam prací a stavební deník. Při realizaci stavby je nutné dodržovat : Zákon č. 262/2006 Sb. Zákoník práce ze dne 21. dubna 2006 vč. změn (Změna: 585/2006 Sb., Změna: 181/2007 Sb., Změna: 261/2007 Sb., 296/2007 Sb., 362/2007 Sb., 357/2007 Sb., Změna: 116/2008 Sb., Změna: 121/2008 Sb., 126/2008 Sb., Změna: 294/2008 Sb., Změna: 305/2008 Sb., 382/2008 Sb., 451/2008 Sb., Změna: 262/2006 Sb., Změna: 320/2009 Sb., Změna: 326/2009 Sb., Změna: 286/2009 Sb., Změna: 306/2008 Sb., 462/2009 Sb., Změna: 347/2010 Sb., 377/2010 Sb., 427/2010 Sb., Změna: 73/2011 Sb., Změna: - 8 -

8 180/2011 Sb. Změna: 185/2011 Sb. Změna: 466/2011 Sb. Změna: 341/2011 Sb., 364/2011 Sb., 365/2011 Sb., 367/2011 Sb., 429/2011, Sb., Změna: 375/2011 Sb., Změna: 167/2012 Sb., Změna: 385/2012 Sb., 396/2012 Sb., 399/2012 Sb., 472/2012 Sb.) Zákon č. 309/2006 Sb. ze dne 23. května 2006, kterým se upravují další požadavky bezpečnosti a ochrany zdraví při práci v pracovně právních vztazích a o zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při činnosti nebo poskytování služeb mimo pracovně právní vztahy (zákon o zajištění dalších podmínek bezpečnosti a ochrany zdraví při práci) ve znění zákonů č. 362/2007 Sb., č. 189/2008 Sb., č. 223/2009 Sb. a č. 365/2011 Sb. Nařízení vlády č. 201/2010 Sb. o způsobu evidence úrazů, hlášení a zasílání záznamu o úrazu Nařízení vlády č. 101/2005 Sb. o podrobnějších požadavcích na pracoviště a pracovní prostředí Nařízení vlády č. 495/2001 Sb. kterým se stanoví rozsah a bližší podmínky poskytování osobních ochranných pracovních prostředků, mycích, čisticích a dezinfekčních prostředků Nařízení vlády č. 361/2007 Sb. kterým se stanoví podmínky ochrany zdraví při práci Upozornění Všechny kovové součásti zdravotní instalace je třeba uzemnit. V místech vedení instalace v obvodovém zdivu je potřebné zajistit stejný koeficient prostupu tepla jako při nenarušeném zdivu. V těchto místech je potřebné vložit dodatečně tepelnou izolaci. Při instalaci nutno dodržet platné ČSN, ČSN EN, bezpečnostní předpisy, návody a požadavky výrobců jednotlivých prvků ZTI. Veškeré změny (kolize) konzultovat s autorem projektu. OPAVA 06/2014 ing. Majnuš Ondřej tel: